Magazín společnosti New World Resources

Magazín společnosti New World Resources
interview
4–7
Jerzy Wacław Klinowski,
místopředseda představenstva
NWR Karbonia
technologie
8 –9
Doly NWR: Pohled do
podzemí online
odpovědnost
12–15
NWR: Kvalita života
na prvním místě
č. 2 2011
Editorial
Vážení čtenáři,
Interní procesy byly nastaveny tak, aby příští
nikdo z nás není osamoceným ostrovem
Zpráva o udržitelném rozvoji firmy odpovída-
v oceánu a nežije svůj život jen pro sebe.
la standardům mezinárodně uznávané meto-
Jsme součástí společnosti a prostředí,
diky Global Reporting Initiative (GRI), byla
ve kterém žijeme. To, co platí pro každého
postavena na konkrétních měřitelných cílech
jednotlivce, je obdobné i v korporátní sféře.
a reflektovala, do jaké míry se je v daném
Společenská odpovědnost a udržitelný rozvoj
roce podařilo splnit. První vydání tohoto
se proto staly nedílnou součástí podnikatelské
reportu plánujeme vydat v příštím roce.
strategie firem ve vyspělém světě.
Uvědomujeme si, že společenská odpovědnost
NWR si uvědomuje svou odpovědnost za kva-
nestojí na slovech, ale na činech. I ten zdán-
litu života lidí v prostředí, v němž realizuje
livě nevýznamný může pomoci konkrétnímu
svou činnost. Protože se rozsah aktivit a pro-
člověku ke zvýšení kvality jeho života. Přesto
jektů naší firmy v této oblasti rozšířil natolik,
se, prosím, vážení čtenáři, seznamte v tématu
že svým významem přesahuje pouhou jednu
tohoto čísla s tím, co se nám na tomto poli
kapitolu výroční zprávy, rozhodli jsme se je
podařilo vykonat a co je výzvou pro další
poprvé detailně popsat v samostatné pub-
období.
likaci. Ta ukazuje nejen aktivity společnosti
NWR na poli společenské odpovědnosti v roce
2010, ale dívá se i do budoucnosti, když
mapuje, co ji čeká v následujícím období.
Petra Mašínová
ředitelka korporátní komunikace NWR
Open Mine č. 2 I 2011
Vydavatel: New World Resources N.V.
Jachthavenweg 109h
1081 KM Amsterdam, Nizozemsko
Tel.: +31 20 570 2200
Fax: +31 20 570 2222
E-mail: [email protected]
Web: www.newworldresources.eu
Šéfredaktor: Tomáš Píša
Editor: Marek Síbrt
Spolupráce: Roman Grametbauer
Produkce, výroba a distribuce: BISON & ROSE
Grafická úprava a sazba: BISON & ROSE
Registrace: MK ČR E 18829
Uzávěrka čísla: 24. 5. 2011
Veškerá práva vyhrazena. Používání a kopírování obrázků, které jsou obsaženy v této publikaci, je bez
písemného souhlasu NWR zakázáno. Loga společností, produkty a služby uvedené v této publikaci jsou
obchodními značkami příslušných firem. Své případné dotazy, náměty či připomínky můžete posílat
na e-mailovou adresu: [email protected]. Elektronická verze dokumentu včetně aktivních odkazů
je dostupná na webových stránkách společnosti: http://www.newworldresources.eu/openmine.
2–3
„Předpokládáme
v průběhu roku
postupný nárůst
produkce.”
4–7
8–9
„Mohli bychom
začít s výstavbou
dolu třeba zítra.”
„Systém výrazně
zjednodušuje
práci výrobním
dispečerům.”
KL=HK
L G O 9 J < K ; G J H G J 9 L =
K G ; A 9 D J = K H G F K A : A D A L Q
{ y z y
10–11
12–15
„Po našem koksu
je díky jeho kvalitě
poptávka.”
„Po několika
letech práce
za sebou vidíme
úspěšné projekty.”
Obsah
2–3
ekonomika
Výsledky za 1. čtvrtletí 2011:
na cestě k dosažení celoročních cílů
17
ekonomika
Jednání o mezinárodní ceně uhlí
se mění
4–7
interview
Jsme připraveni otevřít důl už
dnes
18–19
ekonomika
Vietnam – největší světový
exportér antracitu
8–9
technologie
Doly NWR:
Pohled do podzemí online
20
odpovědnost
Karvinský Dům na půli cesty
Heřmánek získal Cenu kvality ČR
10–11
technologie
Nová koksárenská baterie
má všechna potřebná povolení
20
odpovědnost
Rekordní zájem
žadatelů o příspěvek
12–15
odpovědnost
NWR: Kvalita života na prvním
místě
21
odpovědnost
Ostravská ZOO má novou expozici
ryb a plazů nazvanou Papua
16–17
rekultivace
Z bývalého dolu jezero a les
21
odpovědnost
Nadace OKD má nového ředitele
ekonomika
interview
technologie
Výsledky za 1. čtvrtletí 2011:
na cestě k dosažení celoročních cílů
Ve středu 18. května 2011 oznámila společnost NWR své výsledky za první čtvrtletí roku 2011. Za silným nárůstem výnosů
a zisku stálo zlepšení hospodářského prostředí v regionu střední a východní Evropy
společně s globálními trendy ve vývoji
cen uhlí a koksu.
60 : 40
K tomuto poměru
koksovatelného
a energetického uhlí
v prodejním mixu se chce
NWR vrátit v roce 2012.
Výroba oceli ve střední
a východní Evropě byla v prvním čtvrtletí 2011 o sedm
procent vyšší než v předchozím roce, což vedlo ke zvýšení poptávky po uhlí a koksu.
Jak už bylo oznámeno dříve,
předpokládá NWR letos těžbu
11 milionů tun uhlí a výrobu
800 tisíc tun koksu. Po prvním
čtvrtletí 2011 je na nejlepší
cestě tyto cíle naplnit.
Předseda představenstva NWR
Mike Salamon nastínil vývoj
výrobních parametrů ve zbytku
roku a pozitivní dopad nárůstu produkce na jednotkové
náklady na těžbu: „Díky pokračujícím přípravným pracím
a otvírkám v našich dolech
předpokládáme v průběhu
roku postupný nárůst produkce. Pomůže nám to také dále
zlepšovat mix prodávaného
uhlí, u něhož pro rok 2011
předpokládáme zachování
poměru 50 procent koksovatelného uhlí a 50 procent
uhlí energetického. V dalších
měsících roku také očekáváme
příznivější jednotkové náklady
na vytěženou tunu. Předpokládáme také navýšení těžby
Budova London Stock Exchange
koksovatelného uhlí ke konci
roku 2011 s výhledem vrátit
se v roce 2012 k našemu tradičnímu poměru koksovatelného uhlí vůči energetickému
uhlí v prodejním mixu, tedy
k poměru 60 : 40.”
Rozhodnutí vedení společnosti
přejít na čtvrtletní oceňování
prodávaného koksovatelného
uhlí umožňuje NWR přesněji
sledovat mezinárodní cenové
trendy, a nepřímo tak těžit
z cenových tlaků rostoucích
trhů v Asii a na dalších rozvíjejících se trzích. Mike Salamon uvedl: „Pozitivní výsledky
tohoto rozhodnutí jsou patrné
už v průměrných vyjednaných
cenách koksovatelného uhlí
na druhé čtvrtletí 2011 ve výši
215 eur za tunu, což zahrnuje
prémii k celosvětovým referenčním cenám. Věříme, že
tato prémie plyne z příznivé
regionální dynamiky, v níž se
projevuje omezená nabídka
Open Mine 2 I 2011
2
bezpečnost
rekultivace
za první čtvrtletí 2011 o tři
procenta. To řadí společnost
z hlediska bezpečnosti mezi
nejlepší světové těžaře. Toto
zlepšení je výsledkem trvalých
iniciativ NWR v oblasti investic
i školení jejích zaměstnanců.
Dębieńsko
Společnost NWR nedávno
dokončila první fázi podrobné
studie proveditelnosti pro otevření dolu Dębieńsko v Polsku.
Firma nadále pokračuje v přípravách projektu, a budou-li
dokončena všechna regulatorní
a licenční řízení, je připravena
zahájit stavební práce v létě
2011. Představenstvo společnosti se v červnu sešlo v Polsku,
kde přijalo konečné rozhodnutí
ohledně projektu Dębieńsko.
Pro rok 2011 očekává NWR
investice v této lokalitě ve výši
přibližně 50 milionů eur.
Reinkorporace do Velké
Británie
koksovatelného uhlí násobená
zvýšenou poptávkou, již podporuje zejména středoevropský
automobilový průmysl.“
Bezpečnost
NWR pokračuje ve snižování
četnosti úrazů ve svých provozech, vyjádřeném poklesem
ukazatele úrazové četnosti
LTIFR (Lost Time Injury
Frequency Rate), běžně používaného v těžebním průmyslu,
Proces reinkorporace NWR
do Velké Británie byl zahájen
se záměrem rozšířit přístup
společnosti na mezinárodní
kapitálové trhy prostřednictvím začlenění do britského
indexu FTSE.
Ve čtvrtek 5. května 2011 NWR
oznámila úspěšné výsledky své
doporučované nabídky směny
všech akcií typu A ve společnosti NWR N.V., které otevřely
cestu k začlenění do britského
indexu FTSE během letošního léta. Tento výsledek svědčí
o rostoucí důvěře investorů
ve strategii společnosti. Firmou
doporučená nabídka směny
akcií zůstane v platnosti až
odpovědnost
do oznámení dalšího postupu.
Společnost upozorňuje stávající
držitele akcií typu A, kteří prozatím tuto nabídku neakceptovali, že oficiálně informovala
o svém záměru stáhnout z trhu
akcie NWR N.V. z londýnské,
pražské a varšavské burzy
cenných papírů. S akciemi
NWR N.V. se na LSE a BCPP
naposledy obchodovalo
3. června 2011. Delisting velmi
pravděpodobně značně omezí
likviditu a obchodovatelnost
akcií, jejichž držitelé nabídku
směny neakceptovali.
Výhled
Ve výhledu do budoucna
ve střední Evropě zůstává firma
optimistická a věří, že je v dobrém postavení, aby využila
současných příznivých podmínek na zdejším trhu. Poptávka
po koksovatelném uhlí i koksu
je nadále silná a místní výrobci
oceli a slévárny svou produkci navyšují nebo již využívají
naplno své kapacity.
Radek Němeček,
[email protected]
Hlavní údaje
pro 1. čtvrtletí 2011
Výnosy ve výši 385 mil. eur,
nárůst o 17 %
EBITDA ve výši 82 mil. eur,
nárůst 42 %
Zisk před zdaněním ve výši
11 mil. eur
Provozní cash flow ve výši
119 mil. eur, navýšení o 342 %
Výše čistého dluhu se snížila
o 4 % na 307 mil. eur
Hodnota ukazatele bezpečnosti
se zlepšila o 3 %
Open Mine 2 I 2011
3
ekonomika
interview
technologie
Jsme připraveni
otevřít důl už dnes
Hovoříme s Jerzym Wacławem Klinowským,
místopředsedou představenstva
a provozním ředitelem NWR Karbonia.
2500 lidí
Přibližně tolika
lidem dá práci důl
Dębieńsko.
Pane řediteli, pokusme
se popsat průběh prací
na zprovoznění Dolu
Dębieńsko. V jaké etapě
se projekt v této chvíli
nachází?
Všechno je dnes v rukou úřadů a státní správy. V současné
době usilujeme o změnu koncese, která nám byla na padesát let udělena v červenci
2008. Při projektování dolu
jsme se rozhodli pro výstavbu
dvou jam, které budou propojeny, a těžbu uhlí pod stropem
sloje 401/1. Zjistili jsme ale, že
by se nám nepodařilo dostat
k několika porubům, které leží
nad ní. V rámci současné koncese by tak zůstaly nevytěženy.
V této souvislosti jsme připravili žádost o změnu koncese,
která by navíc zohledňovala
právě tyto poruby.
Dovedu si představit, že
takový proces vyžaduje
zpracování mnoha dokumentů a je organizačně
velice náročný.
Při shromažďování dokladů
pro žádost o uznání úpravy
koncese jsme připravili dokumentaci zásob, kterou už
schválilo ministerstvo životního prostředí. Před více než
rokem jsme zpracovali také
projekt využití ložiska, jenž
popisuje, jakým způsobem
ho budeme těžit. V průběhu
čtyř let chceme vybudovat
nové úpadní chodby pro zpřístupnění slojí. Připravili jsme
všechny nezbytné dokumenty
pro schválení změny koncese,
chybí nám už jen zpráva o vlivu na životní prostředí. Tedy
plán, jakým způsobem bude
naše investice ovlivňovat
životní prostředí. Území, kde
plánujeme těžit, má rozlohu
31 čtverečních kilometrů.
Tuto zprávu jsme měli vlastně
už hotovou, ale kvůli kompetenčnímu sporu mezi orgány
státní správy se v létě 2010
celý proces zastavil. Znovu se
rozjel teprve před několika
měsíci.
Rozumím správně, že
zprovoznění dolu komplikují administrativní
postupy?
Pokud jde o získání rozhodnutí týkajícího se vlivu
na životní prostředí, tam jsem
celkem klidný, protože dříve
či později tento dokument
získáme. Ale důl nebudeme
moci zprovoznit bez získání
pozemků od majitelů areálu
bývalého Dolu Dębieńsko –
těžební společnosti Kompania
Węglowa S.A. (KW) a Společnosti pro restrukturalizaci
dolů (Spółka Restrukturyzacji
Kopalń S.A., SRK). To je pro
nás dnes zdaleka nejvýznamnější otázka. Kompania
Węglowa S.A. vlastní okolo
padesáti hektarů, dalších pět
hektarů, na nichž stojí těžní věže, vlastní Společnost
pro restrukturalizaci dolů. Se
získáním zbylých zhruba sto
dvaceti hektarů, které patří
obci Czerwionka-Leszczyny, problémy nejsou. Důl ale
k běžnému fungování nutně
potřebuje také pozemky patřící v současné době Kompanii
Węglové S.A. a Společnosti
pro restrukturalizaci dolů.
Open Mine 2 I 2011
4
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
souhlas dvou ministerstev –
ministerstva národního majetku a ministerstva hospodářství.
Obdobné je to i v případě
jednání s SRK, Společností pro restrukturalizaci dolů.
K podepsání smlouvy o koupi dvou existujících těžních
věží a infrastruktury je opět
nezbytný souhlas těchto dvou
ministerstev.
A to opět oddálí otevření
dolu…
Vypadá to, že první úpadnici
začneme kopat teprve na konci
podzimu. To samozřejmě není
vhodná doba pro zahájení
těchto prací, protože mrzne
a padá sníh. Přitom bychom
mohli začít s výstavbou dolu
třeba zítra. Jsme k tomu připraveni jak po finanční, tak
i věcné stránce. Čím dřív
dostaneme požadovaná povolení, tím dřív zprovozníme důl
a zaměstnáme lidi, kteří jsou
v současnosti bez práce. Takže
nás zdržuje pouze zdlouhavý
proces vyřizování povolení,
potvrzení a podobně. Právě to jsou ty hlavní překážky
zahájení stavební činnosti.
Zatím proto nemůžeme nic
dělat a stojíme na místě.
Jak dlouho trvají jednání
s KW a SRK. Co dalšího
se dá udělat pro jejich
úspěšné završení?
S KW jsme začali jednat
před rokem a půl a teprve
v polovině března 2011 se nám
podařilo odkoupit část území
a také několik důlních budov.
Po zaplacení jistiny jsem se ale
dozvěděl, že dokončit smlouvu
bude možné teprve v září nebo
říjnu 2011. Je k tomu nutný
Dá práci zhruba 2500 lidí.
Nezapomínejme, že v tradiční
hornické obci Czerwionka-Leszczyny, dosahuje míra
nezaměstnanosti ve věkové
skupině od 18 do 27 let až 25
procent a celková průměrná
míra nezaměstnanosti činí rozhodně více než 30 procent. Je
tedy mimořádně vysoká. Vůbec
se proto nedivím, že denně
dostáváme okolo padesáti
šedesáti žádostí o zaměstnání.
K dnešku jich máme už přes tři
tisíce a k tomu bezpočet nejrůznějších dotazů.
Kdo se hlásí?
Lidé různých profesí. Dokonce zdravotní sestry, cukráři,
pečovatelé o děti nebo magistři sociologie. Je zajímavé,
že je mezi nimi také mnoho
žen – a všichni chtějí pracovat
na šachtě. Co je důležité a co
stojí za zmínku, je fakt, že díky
rozjezdu závodu bychom se
stali největším plátcem daní
v obci i celém okrese. Neseme
náklady na hornické a další
platby, a proto pravidelně přispíváme do rozpočtu samosprávních a správních orgánů.
Všechny ostatní plátce daní
v širokém okolí bychom nechali daleko za zády.
Jaké budou hlavní přínosy ze zprovoznění dolu
pro komunitu a region?
Kolik bude stát zprovoznění dolu?
Zdůrazňuji to při každé příležitosti: otevření dolu bude
znamenat ohromnou finanční injekci pro obec a region.
Půjde o investice v celkové
výši zhruba 350–400 milionů
eur. Odhaduji, že polovinu této
částky budou tvořit náklady
Open Mine 2 I 2011
5
ekonomika
na demoliční, modernizační a stavební práce. Máme
v úmyslu v rámci výstavby
využít řady místních firem.
Vydělají na tom demoliční,
stavební, elektro, hornické
i vodoinstalační a kanalizační
firmy z okolí. Jsem si jistý, že je
budeme potřebovat.
Řekněte, prosím, co
v souvislosti se vznikem dolu v obci získají
zdejší občané? Jaké
by v budoucnu byly další
dodatečné přínosy pro
místní komunitu (obyvatele)?
NWR Karbonia na začátku školního roku podpořila
otevření dvou tříd s hornickým zaměřením v učňovské
a průmyslové škole, které jsou
součástí Integrované školy
v Czerwionce-Leszczynách.
Škola od nás dostala peníze
na vybudování elektrotechnické dílny. Ale také záruku,
která je jednou z podmínek
otevření hornických tříd, že
žáci budou vykonávat praxi
na povrchových pracovištích
dolu. K tomu jsme se zavázali.
Navíc chceme zavést motivační
systém odměn pro žáky hornických tříd závisející na jejich
prospěchu.
Plánujete podporu aktivit
místní komunity i v jiných
oblastech?
NWR Karbonia už nyní podporuje místní skautské, sídlištní
a další iniciativy, jako jsou
například vydávání památečních sborníků k výročí
založení školy, spolupořádání
sportovních akcí, šachových
turnajů pro mládež i dospělé, sponzoring tomboly nebo
interview
technologie
podporování místního církevního sboru, v němž zpívá řada
talentovaných lidí, kteří se
zúčastňují nejrůznějších přehlídek a vystupují na veřejnosti.
Bude NWR Karbonia
podporovat také občany, kterých se dotkne
hornická činnost?
Samozřejmě! My to už děláme a k této činnosti přichází
velké množství dotazů. Nenecháváme na holičkách občany
žijící na území, které může být
ovlivněno hornickou činností.
Podle polského horního zákona je podnikatel, který chce
vykonávat tuto činnost, povinen řešit hornické činnosti
a odstranit její důsledky. Právě
proto jsme vytvořili ve vytipovaných oblastech systém
účinné pomoci pro občany.
Všichni, kdo chtějí na tomto
území stavět, a vědí, že se jich
mohou týkat následky důlní
činnosti, se na nás mohou
obrátit se žádostí o příspěvek na zesílení základů domů
v souvislosti s očekávaným
pohybem podloží. Přinášejí
mapy svých pozemků a my
je srovnáváme s plány, které
máme.
Lze se v takové situaci
vyhnout konfliktu mezi
žadateli a firmou? Je
to velmi citlivé téma.
Vydáváme osvědčení, že daný
dům bude vystaven důlním
vlivům první, druhé nebo
třetí kategorie, nebo naopak
zůstane mimo území ovlivněné těžbou. Dohodou mezi
znalci zastupujícími tyto lidi
a naší společností docházíme
k určitému konsenzu. Tento
způsob řešení se jednoznačně
osvědčuje. Lidé tak mohou
získat od 15 do 35 tisíc zlotých. Ročně dostáváme v této
souvislosti sto až sto dvacet
žádostí. Příspěvek vyplácíme
z logických důvodů teprve
ve chvíli, kdy je vybudována
hrubá stavba domu do úrovně
střechy.
Kolik lidí nakonec peníze
dostane?
Ze sta žádostí vyplácíme ročně
odškodnění deseti až dvaceti
žadatelům. Je třeba si uvědomit, že proces výstavby domu
může trvat i několik let. Takže
není vůbec řečeno, že v případě, když někdo podá žádost,
dostane peníze v témže roce.
V každém případě jsme pro tyto
účely připravili rezervu ve výši
půl milionu zlotých ročně.
Můžeme už hovořit
o plánech na zaměstnání konkrétního počtu
pracovníků? Kolik
jich bude a kdy bude
potřeba, aby nastoupili
do zaměstnání?
Musíme být připraveni
na možnost zaměstnat najednou několik stovek osob.
Prozatím pracuje v NWR
Karbonia, nepočítám-li kontraktory, poměrně málo
stálých zaměstnanců a spolupracovníků. Ale musíme
být připraveni zaměstnat ze
dne na den na stálý pracovní
poměr opravdu velké množství
lidí. Jak jsem už podotknul,
my můžeme začít pracovat
na zprovoznění dolu prakticky
okamžitě a zdržují nás pouze
administrativní procesy.
Open Mine 2 I 2011
6
bezpečnost
rekultivace
našim lidem výdělky minimálně na úrovni celostátního průměru v hornictví, ale
spíše vyšší. Chceme, aby byl
systém odměňování provázán s produktivitou práce
takovým způsobem, že lepší
finanční výsledky firmy budou
znamenat i vyšší výdělky pro
zaměstnance.
Máte v úmyslu využít
kanadsko-americké modely, které jste
poznal během řady let
práce v Severní Americe?
Kolik zaměstnanců jste
schopni přijmout v okamžiku, kdy získáte všechna potřebná povolení?
Když konečně získáme objekty, řadu souhlasů a povolení,
zaměstnáme téměř okamžitě
okolo dvou set lidí. V této chvíli
připravujeme podrobnou studii
proveditelnosti a koncem března jsme ukončili její první etapu. V přípravě je také finanční
model fungování dolu, kterému
následně přizpůsobíme i politiku zaměstnanosti.
Ví se už, s jakými výdělky mohou počítat
horníci v novém Dole
Dębieńsko?
Připravili jsme už platové
tarify. Snažíme se zajistit
Vyprojektoval jsem, vystavěl
a řídil tam několik dolů a dařilo se mi udržovat velmi dobré
vztahy s tamějšími odborovými svazy. Odboráři tam
odvádějí příspěvky, z nichž si
platí také vedoucího svého
svazu. Každé dva roky dochází k vyjednávání o platech
s odborovým svazem, který
zastupuje všechny pracovníky.
Jak jsem už řekl, přáli bychom
si provázat systém odměňování zaměstnanců s jejich produktivitou.
Co je charakteristické pro platový systém
za oceánem?
Platový systém ve Spojených
státech nebo Kanadě zahrnuje čtyři nebo pět platových
tříd, zatímco v Polsku je systém odměňování nesmírně
komplikovaný. Je tu mnohem
více platových tříd a také
doplatky za praxi, prémie
za provedení a další. K tomu
je třeba přidat jubilejní
odměny, hornické legitimace, třinácté a čtrnácté platy,
deputát uhlí, tužkovné a další. Proto má v Polsku výplatní
odpovědnost
páska horníka rozměr A4,
zatímco ve Spojených státech a Kanadě je to opravdu
páska s několika konkrétními,
zásadními informacemi.
Můžete dnes s čistým
svědomím říci, že NWR
Karbonia je otevřená
společnost, která vede
dialog s místními občany?
Jak to bude s rekultivacemi lokalit, které budou ovlivněny
v důsledku hornické
činnosti? Jste na ně
připraveni?
Samozřejmě! Zvu lidi na rozhovory. Pokud má někdo
jakékoliv problémy související
s nedostatkem informací nebo
chce položit jakoukoliv otázku
týkající se budoucnosti dolu,
zvu ho do našeho sídla. Navíc
pravidelně pořádáme setkání
s občany jednotlivých lokalit,
při kterých se nás mohou ptát
na všechno, co se týká plánovaných aktivit v souvislosti
s dolem.
Horní zákon velmi přesně stanoví, že podnik musí
předcházet důlním vlivům
a zahlazovat a nahrazovat
škody způsobené hornickou
činností. My jsme povinni
připravit tzv. provozní plán,
který popisuje plánovanou
činnost dolu. Jednou z jeho
součástí jsou předpokládané
škody na povrchu, lokality,
kde se budou vlivy těžby projevovat, způsoby jejich předcházení a nápravy vzniklého
stavu.
350–400 mil. eur
Zhruba takovou investici
si vyžádá otevření dolu
Dębieńsko.
Kdo tento plán projednává a schvaluje?
Provozní plán vyhodnocuje
a schvaluje Obvodní báňský
úřad, který průběžně dohlíží
na kompenzace vzniklých
škod. O toto všechno se
musíme postarat. Když například snížíme hladinu vodního toku, musíme ho znovu
obnovit, nebo řeku ohradit.
Jde také o vliv hornické činnosti na obytné domy a další
součásti infrastruktury, jako
jsou například cesty, koleje a další. Náklady na tyto
práce mohou dosáhnout až
3 % nákladů na produkci uhlí.
To je velká zátěž, ale všichni
si uvědomujeme, že jsou nutné, nedají se obejít a naprosto to chápeme.
Mají lidé o tato setkání
zájem? Jaká je na nich
účast?
Na taková setkání přichází
obvykle kolem dvou až tří set
osob. Důležité je i to, že jsme
navázali kontakty a spolupráci
s místními médii. Novináři jsou
průběžně informováni o našich
záměrech a chápou potřebu co
nejrychlejšího otevření závodu.
Mám takovou zásadu, že vždy
stojí za to informovat zainteresované strany. Čím méně
faktů a záměrů se před lidmi
skrývá, tím lépe. O tom nemám
pochybnost.
Tomasz Rozek,
[email protected]
Open Mine 2 I 2011
7
ekonomika
interview
technologie
Doly NWR:
Pohled do podzemí online
Potřebujete vědět, co se děje v dole,
zrovna když jste ve své kanceláři? Zajímá vás, zda se plynule těží a razí, nebo
se naopak objevily komplikace a s nimi
spojené prostoje? Je pro vás, tak jako pro
celou společnost NWR, bezpečnost práce
na prvním místě a chcete se ujistit, zda
všechny sledované parametry odpovídají
normám, a nehrozí tak žádná rizika?
Dispečeři, inspekční technici a další kompetentní osoby
v těžařské firmě OKD se tyto
a mnoho dalších informací
dozví díky on-line aplikaci SGS 32. Ta přispívá k vyšší
efektivitě a produktivitě práce,
jednoduššímu řízení lidských
zdrojů, řešení problémů, a především k vyšší bezpečnosti.
Technický rozvoj: komplexní informace o těžbě
Zavádění nejmodernějších
technologií v dolech NWR
s sebou přináší i nové přístupy
v řízení a kontrole průběhu
prací v podzemí. Práce dispečera a inspekčního technika
již není založena na rutinní
a únavné práci s často nesourodými a neúplnými daty
a jejich složitým přepočítáváním. Informační systém SGS
32 představuje nástroj, díky
kterému je možné detailně sledovat a vyhodnocovat situaci
v konkrétních porubech, ražbách, ale i v jednotlivém dole
nebo celém revíru, kde OKD
těží. Kompetentní pracovníci
pak dokážou pružně reagovat
na vzniklé situace.
Stroje v dolech lze sledovat i z kanceláře
Aplikaci vyvinula česká firma
Prosystem na počátku 90. let.
V souvislosti s dynamickým
technologickým rozvojem
v těžbě černého uhlí v Ostravsko-karvinském revíru prošla
do současnosti mnoha inovacemi a aktualizacemi. Další
se navíc připravují. „Cílem je
získat detailní informace o situaci v dole na sofistikované
úrovni a zároveň mít možnost
tato data zevšeobecnit a sledovat trendy. V obdobích před
nástupem informačních technologií měli dispečeři neúplné,
navíc často obtížně vyhodnotitelné informace,“ vysvětluje
poradce vedoucího odboru
báňské inspekce OKD Bohumil
Pavelek.
Od kombajnu ke skipu
v přímém přenosu
Systém umožňuje z jednoho
místa na povrchu sledovat situaci v jednotlivých porubech,
a to od širších ukazatelů denní
či měsíční těžby až po nejdetailnější úroveň jednotlivých
subprocesů těžby.
Open Mine 2 I 2011
8
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
POP 2010: kamery přinášejí
informace až do kanceláře
Razicí kombajn se na obrazovce zobrazuje do nejmenších detailů
z velkého množství čidel v dole
přináší důležitá data týkající se
bezpečnosti, například v souvislosti s koncentrací metanu
nebo CO,“ zdůrazňuje Pavelek.
Centrální systém přenosu dat
hraje významnou a rozhodující roli z hlediska bezpečnosti
práce. Jednotlivá čidla sledují
přítomnost metanu a CO v jednotlivých místech v dolech.
Získané informace pak umožňují
regulovat proudění větrů k optimálnímu využití.
Kompetentní osoba vidí
a vyhodnocuje celý proces produkce od dobývacího komplexu
až k zásobníku, a to z hlediska
bezproblémového chodu kombajnu, činnosti pásů od kontinuálnosti jejich provozu přes
rychlost až po aktuální množství
uhlí v zásobníku a jeho následný
transport ke skipové nádobě.
„Na základní úrovni systém
výrazně zjednodušuje práci
výrobním dispečerům. Nejde
jen o sledování těžby a fungování technologií. Systém
zároveň díky přenosu informací
Aplikace ale přináší také
detailní informace o poloze,
činnosti a jednotlivých technických parametrech kombajnu. Upozorňuje na případné
komplikace, které by mohly
mít negativní vliv na jeho bezproblémový chod. Z hlediska
řízení efektivity a hospodárnosti provozu je díky systému
možné v časové řadě sledovat
kontinuálnost provozu komplexu a prostoje v produkci
s jasným odůvodněním příčin.
Obdobně to platí v případě
pásových dopravníků.
Projekt POP 2010 umožnil do dolů NWR zavést nejmodernější razicí a dobývací technologie za téměř deset miliard
korun. Jeho realizaci musela reflektovat i aplikace SGS 32.
Jedna z jejích podsekcí nabízí pohled na všechny POP technologie v porubech a jejich aktuální provoz od nejobecnější
úrovně – tedy zda jsou aktuálně v provozu, probíhá u nich
překliz nebo instalace. „Na detailnější úrovni je možné
nepřetržitě sledovat technické parametry kombajnu, jeho
polohu a rychlost, stejně jako postup celého porubu a pozici jednotlivých sekcí. Prostřednictvím instalovaných kamer
se také monitoruje aktuální dění v porubu. Lze v nich dálkově provádět překládku sekcí a v případě pluhových těles
se dá distančně ovládat i jejich pohyb,“ popisuje Pavelek.
Obdobný monitoring je v případě POP technologií možné
provádět i v ražbách, kdy systém nabízí nepřetržitý náhled
na provoz razicích kombajnů. Sleduje technické parametry
a upozorňuje na případná provozní rizika. Aplikace umožňuje generovat reporty na denní, týdenní i dlouhodobější
bázi, a následně tak měřit vykonávanou činnost stroje,
případně upozornit na prostoje a jejich příčiny. Data jsou
zároveň systémem exportována dodavateli technologie,
firmě Sandvik, která na jejich základě může jednodušeji
navrhovat řešení problémů a snadněji pracovat na vývoji
nových technologií.
V současnosti se připravují další aktualizace a postupné
rozšíření stávajícího systému. Hlavním úkolem, na kterém
pracují experti NWR ve spolupráci se softwarovými specialisty, je rozšíření aplikace na detailní monitoring a vyhodnocování potřebných parametrů v čelbách.
Marek Síbrt,
[email protected]
Open Mine 2 I 2011
9
ekonomika
interview
technologie
Nová koksárenská baterie
má všechna potřebná povolení
OKK Koksovny získaly kladné kolaudační rozhodnutí týkající se nově
vybudované Koksárenské baterie č. 10 v Koksovně Svoboda. Koncem dubna byl úspěšně ukončen její zkušební provoz a baterie už
vyrábí ve standardním režimu.
800 000 tun
Tolik koksu může
každý rok ve svých
čtyřech bateriích
vyrobit společnost OKK
Koksovny.
Od stavby ke zkušebnímu provozu
Stavba nové baterie probíhala
od června 2008 do října
2010. Hlavními dodavateli
byly firmy HUTNÍ PROJEKT
Frýdek-Místek a.s., který
budoval stavební objekty
a část provozu, a VÍTKOVICE
POWER ENGINEERING a.s.
jako dodavatel technologie
a obsluhovacích strojů. Spolu
s dalšími subdodavatelskými
subjekty se
na staveništi při
zdění baterie
pohybovalo přes
200 pracovníků.
Začátkem listopadu
minulého roku pak
byl oficiálně zahájen zkušební provoz,
který trval do konce
letošního dubna.
„Standardní je zprovozňovat novou
baterii až půl roku.
Nám se to podařilo
za necelé dva měsíce. To považujeme
za velký úspěch,“
říká výrobní náměstek OKK Koksovny Petr Mokroš.
Během zkušebního provozu
byly garančními zkouškami
doladěny veškeré parametry,
ověřena funkčnost a bezporuchový provoz všech zařízení. „Jde o to, že v průběhu
sedmi pracovních dnů musí být
dodrženy všechny parametry
funkčnosti, k nimž se dodavatelé zavázali ve smlouvě. Zjednodušeně řečeno jde o počet
vytlačených komor koksu
za směnu a den,“ vysvětluje
Mokroš.
koksování v jedné komoře je
32 hodin. Během posledních
dvou měsíců roku 2010 baterie vyrobila téměř 48 000 tun
slévárenského koksu. Vytápění
baterie se zajišťuje vlastním
koksárenským plynem.
Kolaudace bez problémů
Baterie vyrábí především slévárenský koks, jehož jsou OKK
Koksovny největším evropským
producentem. „Jedná se o typ
koksu s vyšší přidanou hodno-
V polovině března roku 2011
byl požádán stavební odbor
úřadu městského obvodu
Moravská Ostrava a Přívoz
o vydání kolaudačního souhlasu. Začátkem
Koksárenská
dubna se proto
baterie č. 10
uskutečnila
kontrolní promld. korun
hlídka provozu,
investice
které se zúčastnili zástupci
kompetentních
hodin
orgánů státní
doba koksování v jedné komoře
správy. Kontrola
dopadla úspěškomor
ně, a tak OKK
Koksovny získaly kolaudační
tun
souhlas, který
koksu ročně
firmu opravňuje
k trvalému provozování stavby.
tou, než má koks vysokopecní
nebo otopový. Navíc po našem
„Kolaudace je v českých
koksu je díky jeho kvalitě
podmínkách velice precizní
poptávka,“ říká Mokroš.
a detailní proces, kdy stavba
musí splňovat přísná kritéria
Baterie je projektována
z hlediska bezpečnosti práce,
na produkci 220 000 tun kokdopadu na životní prostředí
su ročně v 56 komorách. Doba a dalších parametrů. K celému
1,6
32
56
220 000
Open Mine 2 I 2011
10
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
optimalizace koksoven (COP
2010) s celkovými náklady 63
milionů eur. „Na konci roku
2010 jsme ukončili provoz
Koksovny Jan Šverma a veškerá výroba byla soustředěna
do modernizovaného provozu
Koksovny Svoboda. Kromě
výstavby nové baterie č. 10
jako největšího projektu, který
si vyžádal 1,6 miliardy korun,
byla v areálu rekonstruována také baterie č. 8. To nám
dává perspektivu na mnoho let
dopředu,“ popisuje Mokroš.
Soustředění výroby do Koksovny Svoboda vedlo
ke snížení provozních nákladů
a umožňuje i pružněji reagovat na poptávku po koksu.
Koksárenská baterie č. 10
průběhu se v různých okamžicích a v souvislosti s rozdílnými aspekty výroby vyjadřuje
celkem 15 orgánů státní správy a samosprávy,“ popisuje
Mokroš.
Baterie plní ekologické
normy
Nová koksárenská baterie
splňuje nejpřísnější ekologické limity kladené zákonnými
normami na provoz těchto
zařízení. V rámci zkušebního provozu bylo provedeno
měření hluku, koncentrace
chemických škodlivin a prachu
na všech pracovištích. „Posuzování vlivu na životní prostředí je v podmínkách České
republiky velice detailní. Přímo
na baterii jsou umístěna měřicí
čidla. Při schvalovacím procesu se emise hodnotí tak, že se
zakryje část baterie a přes filtry
se měří jejich výše. V okolí
koksovny jsou měřicí stanice, které kontinuálně sledují
ovzduší a zjišťují, zda nedošlo
k něčemu nestandardnímu.
Získáváme tak údaje v minutových, pětiminutových či denních intervalech. Ale sledujeme
a vyhodnocujeme i dlouhodobé trendy,“ vysvětluje Mokroš.
Nová baterie je typu Still, která v důsledku jiného přívodu
vzduchu a plynu, než je tomu
u odlišných typů baterií, pracuje s nižšími teplotami. Díky
tomu produkuje nižší emise
NOx. Komora také lépe těsní,
a to hlavně díky použití velkého množství žáruvzdorného
materiálu.
Nová baterie je klíčovou
součástí Programu optimalizace koksoven
Výstavba nové Koksárenské
baterie č. 10 je největším
investičním projektem společnosti NWR v Programu
Ve spojení s rekonstruovanou baterií č. 8 a zbývajícími
dvěma funkčními bateriemi
dosáhla celková roční výrobní kapacita OKK Koksovny
800 000 tun koksu.
Marek Síbrt,
[email protected]
Při výrobě koksu vznikají
meziprodukty, jako jsou dehtový kondenzát, surový koksárenský plyn a surový dehet.
Poslední dva jmenované meziprodukty se následně zpracovávají v dalších chemických
provozech koksovny a dále
využívají. „Celkově můžu
za OKK Koksovny říct, že produkci odpadů každoročně
snižujeme. Důležitý je tento
fakt u nebezpečných odpadů,“
dodává Mokroš.
Open Mine 2 I 2011
11
ekonomika
interview
technologie
NWR: Kvalita života
na prvním místě
Cílem společnosti NWR je vytvořit v regionu, kde podniká, takové podmínky pro život, aby se tamní obyvatelé cítili dobře. Realizuje proto řadu projektů, které pomáhají zvyšovat právě kvalitu
života lidí. I z tohoto důvodu se firma letos rozhodla vůbec poprvé odhalit své aktivity na poli společenské odpovědnosti. NWR
navíc plánuje, že pro rok 2011 vydá i první auditovanou zprávu
o udržitelném rozvoji firmy (tzv. CSR report).
190
projektů
V roce 2010 přispěla
Nadace OKD na 190
projektů neziskových
organizací a obcí částkou
24 milionů korun.
Moravskoslezský kraj, ve kterém skupina NWR vyvíjí svou
činnost, je po několik staletí neodmyslitelně spjatý
s těžkým a těžařským průmyslem. Kromě těžby černého uhlí a produkce koksu má
v regionu tradici hutnictví,
ocelářství a strojírenství. Místní obyvatelé proto logicky
projevují zvýšenou citlivost
k přístupu velkých podniků
k ochraně životního prostředí,
zaměstnancům a kvalitě života lidí v regionu. NWR si tento
fakt uvědomuje a snaží se být
ke svému okolí co nejodpovědnější. Ať už jde o firemní
kulturu, bezpečnost a pracovní prostředí zaměstnanců, kvalitu života lidí v kraji,
ochranu životního prostředí
či vztahy se státní správou
a samosprávou, neziskovým
sektorem, obchodními partnery a zákazníky.
Situace v kraji je navíc specifická v tom, že důraz
na odpovědné chování podniků k okolnímu prostředí,
který je v západních zemích
běžný už několik desítek let,
nebyl pro plánovanou ekonomiku v socialistickém zřízení
obvyklý. „Komunikace firem
nejen z těžařské branže, ale
průmyslu jako celku se svým
okolím nebyla v minulosti
dostatečná a podniky ji často zcela opomíjely. Podpora
občanské společnosti byla
navíc místy chaotická. Rozhodli jsme se to aktivním
přístupem změnit. Po několika letech práce za sebou
vidíme úspěšné projekty,
které pomohly zvýšit kvalitu života konkrétních lidí
v často nelehké životní situaci. A o to jde především,“
vysvětluje ředitelka korporátní komunikace NWR Petra
Mašínová.
Samostatná publikace shrnuje
sociálně odpovědné aktivity NWR
Open Min
Mine 2 I 2011
12
bezpečnost
Důkazem vysoké kvality těchto
projektů je i zisk mnoha ocenění společnosti OKD, dceřiné
firmy NWR. Ta v letech 2009
i 2010 zaujala druhou pozici
v prestižní anketě TOP Filantrop, která hodnotí nejštědřejší
firemní dárce v České republice. Navíc porota stejné soutěže
udělila společnosti v roce 2009
speciální cenu ,,Skokan roku“.
Proč vydáváme samostatnou publikaci?
Rozsah sociálně odpovědných
aktivit a projektů NWR se
postupem času výrazně rozšířil. To je hlavní důvod, proč
se společnost rozhodla vydat
samostatnou publikaci. „Cílem
vydání brožury je popsat naše
aktivity v této oblasti v roce
2010, zkvalitnit naši práci tak,
abychom směřovali k stanoveným cílům, a zlepšit koordinaci projektů s těmi, kterých
se naše snaha týká,“ vysvětluje
Petra Mašínová. Dokument je
ke stažení na stránkách
www.newworldresources.eu.
Publikace chce přiblížit společensky odpovědné projekty
NWR nejen zástupcům veřejného a finančního sektoru,
zaměstnancům nebo médiím,
ale i nejširší veřejnosti. V NWR
se v současnosti dělá vše pro to,
aby byly splněny všechny nutnosti potřebné k pravidelnému
zveřejňování auditovaného CSR
reportu. Společnost předpokládá, že Zprávu o udržitelném
rozvoji firmy, vypracovanou
Global Reporting Initiative
(GRI) pro vykazování aplikace
principů společenské odpovědnosti a udržitelného rozvoje,
vydá během příštího roku. Poté
bude nástrojem ke kontrole
stanovených cílů.
Čtyři pilíře společenské
odpovědnosti NWR
Koncept společenské odpovědnosti NWR stojí na čtyřech
rekultivace
hlavních pilířích: Corporate
Governance, Lidé, Komunita
a Životní prostředí.
V oblasti řízení se skupina drží
zásad Corporate Governance,
které odpovídají mezinárodním
normám a doporučením, ať už
se jedná o vztahy k akcionářům, obchodním partnerům
a zákazníkům nebo o interní
procesy ve firmě. Hlavními
motivy, jimiž se NWR řídí, jsou
odpovědnost, prosperita, stabilita a progresivita.
Firma to v této oblasti myslí
vážně, o čemž svědčí i existence Etického a obchodního
kodexu NWR. Ten upravuje jak chování představitelů
a zaměstnanců samotné firmy,
tak i zaměstnanců dceřiných
společností. Jeho součástí
jsou i mechanismy, na jejichž
základě mohou zaměstnanci
tlumočit své obavy a stížnosti
související s jednáním představitelů firmy a zaměstnanců
přímo předsedovi představenstva NWR, kompetentnímu
nezávislému členovi představenstva a určenému zástupci
společnosti odpovědnému
za etické otázky.
Nadace OKD – lídr v podpoře neziskového sektoru
NWR pomáhá komunitě především prostřednictvím Nadace
OKD. Ta během tří let své existence finančně podpořila téměř
osm set projektů neziskových
organizací a obcí částkou přesahující 123 milionů korun.
odpovědnost
sesterské a spřátelené firmy.
Nadace v roce 2010 přispěla
prostřednictvím čtyř programů (Pro zdraví, Pro radost, Pro
budoucnost, Pro Evropu) a tří
fondů (Krizový fond, Operativní fond, Rozvojový fond)
steps
na 190 projektů neziskových
organizací a obcí částkou
přesahující 24 milionů korun.
Zhruba 80 procent z nich se
přitom realizuje v Moravskoslezském kraji.
Ocenění významných
projektů
Nadace každoročně vyhlašuje
nejpřínosnější projekty, které
v jednotlivých programech
podpořila. Od roku 2010 navíc
oceňuje v kategorii Mediální
čin redakce nebo jednotlivé novináře, kteří svou prací
přispěli ke zvýšení povědomí
veřejnosti o činnosti neziskového sektoru a obecně prospěšných projektech. Prvním
držitelem této ceny se stal
týdeník Euro díky pravidelné
rubrice Pozitivní zprávy, která
informuje o firemní filantropii.
Vize pro rok 2011
Hlavním cílem nadace je podporovat a rozvíjet duchovní
hodnoty, životní prostředí,
vzdělání, sportovní či kulturní
aktivity a oblast sociálnězdravotních služeb. Společnost OKD se zavázala věnovat
každoročně nadaci jedno
procento zisku před zdaněním. Kromě NWR a OKD jsou
významnými dárci nadace
integraci hendikepovaných
do pracovního procesu, a tedy
i běžného života, letos čeká
kvůli státním úsporám ekonomicky náročný rok. Provozovatelům dílen můžeme
pomoci například příspěvkem
Nadace OKD plánuje, že v roce
2011 podpoří veřejně prospěšné aktivity neziskových
organizací a obcí částkou 60
milionů korun, přičemž zhruba deset milionů korun má
směřovat na pomoc chráněným a sociálně-terapeutickým
dílnám. „Tato velmi potřebná zařízení, která podporují
na nové stroje nebo vybavení,
aby se jejich výrobky kvalitou
i cenou prosadily na trhu,“
vysvětluje plány ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek.
Pomáháme hornickým
sirotkům
Společnost OKD je zakládajícím členem Občanského sdružení svatá Barbora.
Jeho cílem je podpora těch
dětí, kterým zahynul jeden
z rodičů na následky pracovního úrazu při práci v dole.
„Sdružení mělo v roce 2010
v evidenci 87 dětí. Jejich
počet se v posledních letech
v souvislosti s investicemi
OKD do zvyšování bezpečnosti a nižším počtem úrazů
snižuje,“ přibližuje předseda
sdružení Vladislav Sobol.
Cílem organizace je zabránit
tomu, aby případný nedostatek
peněz osiřelé děti diskriminoval
ve vzdělávání, rozvoji talentu
v nejrůznějších oblastech či
volnočasových aktivitách. Děti
tak mohou díky finančním příspěvkům například plnohodnotně studovat. Svatá Barbora
jim hradí nejen školné, školní
pomůcky, ubytování při studiu,
poplatky v mateřských školách a zájmových sdruženích
Open Mine 2 I 2011
13
ekonomika
a kroužcích, ale i další vzdělávání, jako jsou autoškola či
rekvalifikační kurzy. Organizace ale myslí také na zdraví
dětí. Financuje proto ozdravné
pobyty, díky kterým mohou
děti pečovat o své zdraví. Dále
mají možnost účastnit se dalších aktivit podporovaných
sdružením, jako jsou poznávací
zájezdy v ČR i zahraničí nebo
jazykové kurzy v zahraničí.
„Objem prostředků pro děti
v meziročním srovnání roste.
V roce 2009 dosáhla přímá
finanční pomoc a náklady
na pořádané akce 2,5 milionu
korun, v roce 2010 už 2,9 milionu korun,“ říká Vladislav
Sobol.
interview
Největší hodnotou firmy
jsou lidé
Dceřiná společnost NWR,
OKD, a.s., je největším zaměstnavatelem v Moravskoslezském
kraji. V roce 2010 dávala práci
13 693 vlastním pracovníkům
a 3679 zaměstnancům dodavatelských organizací. Činnost
firmy zasahuje do života takřka
všech obyvatel kraje. OKD si
proto uvědomuje odpovědnost
nejen za své hospodaření, ale
i za kvalitu života v kraji.
příspěvky na penzijní a životní připojištění, stravování,
dovolenou, Vánoce, dopravu
do zaměstnání, kulturní, společenské a sportovní aktivity,
rekondiční pobyty nebo rekreace dětí zaměstnanců.
Na prvním místě je vždy
bezpečnost
Bezpečnost zaměstnanců je pro
NWR na prvním místě, protože
firma si uvědomuje, že lidé jsou
to nejcennější, co má. „Tuny
technologie
také pracovníky dodavatelských firem všech národností.
V roce 2008 vyhlásila společnost OKD program SAFETY
2010, během něhož investovala více než půl miliardy
korun do nákupu nejmodernějších pracovních a ochranných pomůcek. Tyto nové
osobní pracovní a technické
prostředky přispěly k zvýšení bezpečnosti pracovníků
a zvýšily komfort pracovního
prostředí.
Sponzoring: sport, kultura
a vzdělávání
Podpora sportu, kultury, vzdělávání a udržování hornických
tradic formou sponzoringu
tvoří spíše okrajovou část mezi
sociálně odpovědnými projekty
firmy, přesto hraje v regionu
významnou roli.
V oblasti sportu je těžařská
společnost OKD tradičním
generálním partnerem házenkářského extraligového klubu
Baník OKD Karviná, který je
dlouhodobě nejúspěšnějším
českým týmem v domácí soutěži i evropských pohárech.
Firma je od roku 2008 také
generálním partnerem druholigového fotbalového klubu
MFK OKD Karviná. Ten se netají
ambicemi na postup do nejvyšší soutěže.
V oblasti kultury je společnost OKD hlavním partnerem
mezinárodního festivalu world
music Colours of Ostrava, který
svou originalitou přesahuje hranice nejen regionu, ale
i celé České republiky. Firma
také finančně podporuje divadelní festival Letní shakespearovské slavnosti.
Adekvátní odměna
za kvalitní práci
Práce v dolech je fyzicky i psychicky náročná a nezvládne
ji každý. Společnost OKD umí
ohodnotit ty, kteří to dokážou.
Průměrný plat ve firmě dlouhodobě výrazně převyšuje
regionální i celorepublikový průměr. V roce 2010 činil
32 878 korun, u dělníků
v dolech šlo o 32 583 korun.
V návaznosti na kolektivní smlouvy uzavřené mezi
managementem OKD, OKK
Koksovny a odbory pro období
2010–2012 poskytuje firma
zaměstnancům benefity, které několikanásobně převyšují
nároky stanovené zákonem.
Mezi hlavní z nich patří
vytěženého uhlí, vyprodukovaného koksu nebo příznivé
hospodářské výsledky nemohou
za žádných okolností vynahradit zdraví a životy zaměstnanců,“ tvrdí provozní ředitel OKD
Leo Bayer. Firma proto neustává
ve zvyšování bezpečnostních
standardů a snižování rizika
pracovních úrazů. Klíčové bezpečnostní ukazatele za rok 2010
potvrdily příznivý trend a ukázaly, že realizovaná opatření
směřují správným směrem.
Počet úrazů v dolech OKD
v roce 2010 klesl o více než
pětinu z 346 v roce 2009
na 271 v tom následujícím.
Úrazová četnost (LTIFR) se
ve stejném období snížila
z 11,29 v roce 2009 na loňských 8,61. Statistika zahrnuje
Vzdělávaní lidé jako záruka budoucí perspektivy
Doly OKD prošly v souvislosti
s optimalizačním programem
POP 2010 modernizací a jsou
vybaveny špičkovými razicími
a dobývacími technologiemi
od významných světových
výrobců (Sadvik, Bucyrus, Deilmann-Haniel). Jejich obsluha
klade zvýšené nároky na kompetence pracovníků, a proto
NWR přisuzuje vzdělání a kvalifikaci svých lidí klíčovou roli.
Renesance hornického
školství
V roce 2008 byla uzavřena
smlouva o spolupráci mezi
OKD a Střední školou techniky a služeb v Karviné, díky níž
Open Mine 2 I 2011
14
bezpečnost
došlo k renesanci hornických
učebních oborů v ČR.
Na konci roku 2010 se s podporou OKD připravovalo
na budoucí uplatnění na pracovištích firmy více než 70
studentů v oborech Zámečník – důlní provozy a Elektrikář – důlní provozy. Studenti
dostávají měsíční stipendium
1 000 Kč, jsou pro ně zajištěny
letní brigády a odborné praxe,
které vykonávají na povrchových pracovištích OKD. Ale
především: po ukončení školy mají zajištěno zaměstnání
v OKD. To je v Moravskoslezském kraji poznamenaném
vysokou mírou strukturální
nezaměstnanosti pro zájemce
o studium klíčovou motivací.
Na začátku roku 2011 pak byla
uzavřena dohoda o spolupráci
se Střední školou v HavířověŠumbarku. Od školního roku
2011/2012 se zde začnou ve stejných specializacích a s podporou
identického rozsahu ze strany
OKD jako v případě karvinské
školy připravovat budoucí důlní
elektrikáři a zámečníci.
Akademie OKD
rekultivace
dlouhodobě spolupracuje hlavně s VŠB-TU v Ostravě, přičemž
plánuje další prohloubení
a rozšíření kooperace.
odpovědnost
Čtyři pilíře CSR strategie
Rekultivace vrací volné
krajině život
Na severní Moravě a ve Slezsku
se vlivem těžby černého uhlí
a činnosti těžkého průmyslu
zásadně změnila nejen tvář
krajiny, ale také demografické a společenské podmínky
a kvalita životního prostředí.
Společnost NWR si uvědomuje odpovědnost související
s dopady dobývání na okolní
prostředí a realizuje proto projekty, které je zmírňují.
V období let 1991–2010 představovaly náklady na zahlazení
následků hornické činnosti
v Ostravsko-karvinském revíru
9,246 miliardy korun. V období
let 1993–2000 se na náhradě důlních škod podílel rovněž stát, a to v rámci dotace
na útlum hornické činnosti
v ostravské části revíru částkou
2,773 miliardy korun. Od roku
2001 je tato oblast plně financována z vlastních zdrojů OKD,
a to z finančních rezerv a provozních prostředků.
V roce 2010 firma v programu
Akademie OKD určeném pro
pomoc při studiu dětí svých
zaměstnanců podporovala
sedm budoucích inženýrů.
Z toho po dvou na Hornicko-geologické fakultě, Fakultě
strojní a Fakultě elektrotechniky a informatiky a jednoho
na Fakultě stavební Vysoké
školy báňské-Technické univerzity v Ostravě. Firma studentům
poskytuje jednak odborné zázemí při zpracování seminárních,
bakalářských a diplomových
prací, jednak zajištění odborných stáží. Studenti navíc mají
po ukončení školy zajištěno
zaměstnání v OKD.
Nejviditelnějším projevem
péče o krajinu jsou sanačněrekultivační projekty, které
v roce 2010 probíhaly na rozloze 857 hektarů. V realizaci
bylo 55 větších rekultivačních
projektů, z toho 13 akcí bylo
hrazeno z veřejných prostředků a zbývajících 42 z vlastních
zdrojů OKD. Celkové náklady
dosáhly téměř 265 milionů
korun. Z toho 148 milionů
pocházelo ze zdrojů OKD,
117 milionů z veřejných
financí. V projektové přípravě
do roku 2015 je zahrnuto dalších asi 20 významných rekultivačních akcí.
Společnost na výchově budoucích inženýrů pro své doly
Marek Síbrt,
[email protected]
Corporate Governance
NWR se ve svém podnikání řídí
zásadami Corporate Governance,
které odpovídají nejlepší mezinárodní
praxi. Jedním z úkolů managementu
společnosti je podporovat dosažení
firemních cílů a chránit zájmy skupiny
NWR, jejích akcionářů a dalších
zúčastněných stran včetně
obchodních partnerů a zákazníků.
Naši lidé
Péče o zaměstnance v oblasti
bezpečnosti, péče o zdraví, pracovního
prostředí, vzdělání a spravedlivé
odměny za práci je nejvyšší prioritou
NWR. Každý rok investuje velké množství
energie a peněz do zlepšování
bezpečnosti na pracovištích
i do vzdělávání zaměstnanců.
Naše komunita
NWR udržuje úzké vztahy s komunitami
v regionech, kde se koncentrují hlavní
aktivity společnosti, a snaží se budovat
a udržovat oboustranně výhodnou
spolupráci. NWR se také významně
podílí na investicích do kulturních,
sportovních a vzdělávacích aktivit.
Naše životní prostředí
Jako těžařská firma si NWR uvědomuje
dopad své činnosti na prostředí
v regionech, kde probíhají její aktivity.
Společnost se snaží využít všechny
dostupné prostředky ke zmírnění
dopadů své činnosti.
Open Mine 2 I 2011
15
ekonomika
interview
technologie
Z bývalého dolu jezero a les
Průmyslová zóna v areálu bývalého dolu
František v Horní Suché u Havířova byla
v roce 2010 vyhlášena vítězem soutěže
„Brownfield roku“ pořádané Ministerstvem
průmyslu a obchodu České republiky
a agenturou CzechInvest. Poslední vozík
s uhlím z dolu vyjel v polovině roku 1999.
Následně proběhla revitalizace areálu
a výstavba infrastruktury financovaná
z veřejných prostředků a fondů EU, která
skončila v roce 2009.
Ráj rybářů a fanoušků
vodních sportů
Rekultivace výrazně změnila
okolí zóny František a plány
investora projektu – společnosti OKD – na využití bývalých kalových nádrží a odvalů
jsou opravdu rozsáhlé. Už teď
je okolí bývalého dolu i kvůli
373 mil. Kč
Celkové náklady
na rekultivaci mají
dosáhnout částky
373 milionů korun.
průzračně čisté vodě oblíbeným místem rybářů, plavců
a milovníků kempování. Projekt byl zahájen v červenci
roku 2009 a jeho dokončení se
plánuje na začátek roku 2014.
Celkové náklady na rekultivaci
mají podle uzavřených smluv
dosáhnout 373 milionů korun.
Ty byly uvolněny z veřejných
prostředků v rámci programu
Revitalizace Moravskoslezského kraje, konkrétně Projektu
č. 45 – Příprava území v rámci
odstraňování škod na životním
prostředí po ukončení hornické
činnosti.
Krajina se mění doslova
před očima
V dole František se od začátku
hlubinné těžby v roce 1911
vytěžily miliony tun černého
uhlí. Dobývání dávalo práci tisícům lidí, zároveň ale
nepříznivě změnilo tvář krajiny a ovlivnilo tak životy lidí
v okolních obcích.
Oblast na katastru obce Horní
Suchá a havířovské městské
části Prostřední Suchá tak byla
postižena nejen poklesy terénu,
ale nacházejí se na ní i bývalé
kalové nádrže, hlušinový odval
a plochy pro dočasné ukládání vytěžených kalů a kamene.
Pro účely revitalizace se území
rozdělilo do šesti celků. Rekultivace každého z nich má své
zvláštnosti i jiný cíl.
V současnosti je z převážné
části hotova technická rekultivace okolí dolu, která má
být definitivně ukončena ještě
letos. Následujícím krokem
Prostor bývalého dolu nyní láká rybáře
bude biologická rekultivace.
Tři bývalé nádrže k ukládání
uhelných kalů byly zavezeny
hlušinou, překryty zeminou
na úrovni okolního terénu
a zatravněny. Zalesněný odval
zůstal v největší možné míře
zachován v současné podobě,
upravila se pouze jeho část,
aby lépe navazovala na přilehlý terén. Srdcem nově vytvořené oblasti se stalo jezero
Nebesák. To je oblíbeným
místem rybářů a populární
lokalitou využívanou k letním
vodním sportům a relaxaci.
V rámci rekultivace byly zpevněny břehy jezera lomovým
kamenem. Ty se postupně
překryjí zeminou, zatravní
a osázejí stromy.
Do rekultivace byla původně
zařazena i bývalá nádrž Castaldonovka, která sloužila k ukládání hlušin a elektrárenského
popílku. Situace se ale změnila:
do lokality se samovolně rozšířily chráněné druhy rostlin,
a proto musela být plocha
z rekultivační akce nakonec
vyčleněna.
Způsoby provádění akce a její
cíle se projednávaly stejně jako
u všech rekultivačních projektů
se zástupci místních samospráv
a jsou v souladu s územně
plánovací dokumentací města
Havířov a obce Horní Suchá.
Plány do budoucna
V letošním roce NWR předpokládá, že na rekultivační akce
vynaloží celkově zhruba 290
milionů korun, přičemž část
projektů se financuje z vnitřních zdrojů firmy a část z veřejných prostředků. Koncem roku
2010 byly dokončeny rekultivační práce na 1567 hektarech
Open Mine 2 I 2011
16
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Jednání o mezinárodní
ceně uhlí se mění
Začátek jara je zpravidla časem, kdy se
dojednávají mezinárodní ceny uhlí, a to až
na rok dopředu. Termín je dán návazností na japonský fiskální rok, který začíná
1. dubna. Řadu let byla jednání poměrně
snadná, protože poté, co se jeden z větších
australských dolů domluvil na ceně se svým
japonským odběratelem, zbytek trhu jimi
dojednanou cenu akceptoval jako základ.
V posledních letech se však způsob jednání
o cenách podstatně změnil, zejména pokud
jde o koksovatelné uhlí.
ploch poznamenaných hornickou činností, na 858 hektarech
ještě probíhaly a na 109 hektarech projekty čekaly na své
zahájení.
Loni se v Ostravsko-karvinském
revíru uskutečnilo 55 větších
rekultivačních projektů s celkovými náklady 265 milionů
korun. Na 148 milionů bylo
investováno z interních zdrojů
firmy, 117 milionů z veřejných
prostředků. O tom, že se krajina
na Karvinsku a Ostravsku díky
rekultivacím území v posledních letech výrazně mění
k lepšímu, svědčí i nová publikace „Vracíme krajině život“
mapující rekultivační projekty
v regionu, která je ke stažení
na webových stránkách
www.newworldresources.eu.
S rostoucí industrializací Číny a dalších
rozvojových ekonomik totiž rostou také
ceny mezinárodně obchodovaného koksovatelného uhlí, stejně jako většiny ostatních
komodit. Dodavatelé se snaží s poptávkou
i rostoucími cenami držet krok, a stále větší
objem produkce se proto začíná obchodovat na spotových trzích. To vyvíjí tlak
na starý systém ročních smluv. V průběhu
roku 2010 změnily větší těžební společnosti většinu svých kontraktů na čtvrtletní,
aby mohly lépe reagovat na rostoucí ceny.
I přes námitky výrobců oceli se tak drtivá
většina koksovatelného uhlí nyní prodává
čtvrtletně, přičemž ceny na velmi likvidním
spotovém trhu udávají měřítko také pro
tyto kontrakty. Podobně se vyšší aktivita
obchodů na spotových trzích dotkla i energetického uhlí, kde ale kontrakty zůstaly nadále
převážně na roční bázi. Důvodem je fakt, že
se jedná o stabilnější trh, kde se ceny oproti
koksovatelnému uhlí drží níže.
Mezinárodní kontraktační cena prémiového
hard coking coal v prvním čtvrtletí roku 2011
vystoupala až na 225 USD za tunu, což potvrdilo vzestupný trend z předchozích čtvrtletí
způsobený zlepšující se hospodářskou situací
a váznoucími globálními dodávkami. Rozsáhlé záplavy v Austrálii během tohoto čtvrtletí
zásadně narušily námořní trh koksovatelného
uhlí a v lednu tak vyhnaly spotové ceny až
k částce 380 USD za tunu, což byl v meziročním porovnání až 70% růst. Dodavatelé
proto vstoupili do vyjednávání o cenách
na druhé čtvrtletí s očekáváním vyšších zisků způsobených ztížením podmínek na trhu
a nastavili základní cenu na 330 USD za tunu.
Roční ceny energetického uhlí se také určují
na začátku dubna. Nicméně ničivé zemětřesení v Japonsku zpozdilo jednání s japonskými
výrobci elektřiny, kteří kvůli svému nejistému
hospodářskému výhledu hledají možné úlevy.
Základní cena tak byla teprve nedávno nastavena na 130 USD a vypadá to, že se stane
standardem pro ceny energetického uhlí.
Evropské ceny uhlí zpravidla tyto mezinárodní trendy kopírují i s tím, že se v současnosti
kontrakty koksovatelného uhlí v regionu mění
na čtvrtletní ceny. Také regionální trh s energetickým uhlím ovlivnilo japonské zemětřesení, po kterém roste tlak na evropské vlády, aby
poněkud ustoupily ze svých jaderných ambicí.
To by mělo zvýšit poptávku po energetickém
uhlí s patřičným dopadem na ceny.
Stephen Hough,
analytik trhu s uhlím a koksem,
[email protected]
Marek Síbrt,
[email protected]
Open Mine 2 I 2011
17
ekonomika
interview
technologie
Vietnam – největší světový
exportér antracitu
Globální svět se mění – na světovou
scénu přicházejí noví globální hráči,
vznikají nová spojenectví, posouvají se
centra světového obchodu, mění se toky
obchodovaného zboží.
Součástí měnícího se globálního světa jsou i fundamentální změny na světovém
trhu s nerostnými surovinami,
ke kterým dochází zhruba od roku 2003 a jejichž
podstatou je postupná přeměna tradičních producentů a vývozců nerostných
surovin v jejich spotřebitele,
nebo v některých případech
dokonce i dovozce. Tato situace se týká nejen Číny nebo
Indie, ale i Brazílie, Indonésie
a dalších mladých ekonomik.
Ty se díky poměrně rozsáhlé modernizaci stávají stále
významnějšími spotřebiteli
mnoha komodit.
Mezi rychle se modernizující
státy bezesporu patří i Vietnam, asijská země s rozsáhlým nerostným bohatstvím.
Na území Vietnamu se nacházejí zdroje mnoha tradičních kovových surovin (např.
antimon, bauxit, chromové
rudy, manganové rudy, měď,
nikl, olovo, stříbro, titanové
rudy, wolfram, zinek, zlato,
Vietnamský uhelný důl Núi béo
Význam nerostných surovin
pro vietnamskou ekonomiku
lze dokumentovat na zhruba
5% podílu těžebního průmyslu
na HDP, ale zejména na faktu,
že export dvou nejdůležitějších
vývozních artiklů – tedy ropy
a antracitu – reprezentuje tradičně zhruba pětinu celkových
devizových příjmů země.
železné rudy), speciálních high
tech kovů (např. kovy vzácných zemin, tzv. Rare Earth
Elements – REE), nerudních
surovin (apatit, baryt, fluorit,
křemenné písky) i palivoenergetických surovin: země je
producentem ropy, zemního
plynu, ale zejména vysoce kvalitního uhlí – antracitu.
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
13,0
15,9
19,6
27,3
34,1
38,8
42,5
39,8
41,0
vývoz
4,0
5,9
7,2
11,6
18,0
29,3
32,5
19,7
19,5
spotřeba
9,0
10,0
12,4
15,7
16,1
9,5
10,0
20,1
20,5
produkce
Vietnamská produkce, vývoz a domácí spotřeba antracitu v letech 2001–2009 (mil. tun)
Open Mine 2 I 2011
18
bezpečnost
Foto: Hoang Hai Thinh
Obrovské zásoby antracitu se
nacházejí zejména v provincii
Quang Ninh na severovýchodě
země u čínských hranic. Antracit je v oblasti dobýván jak
povrchovým, tak i hlubinným
způsobem. Hlavní antracitové
doly se nacházejí v oblastech
Cam Pha, Cao Son, Coc Sau,
Deo Nai, Dong Trieu, Ha Tu,
Hong Gai, Khe Cham, Mao
Khe, Mong Duong a Uong Bi.
V posledních letech dochází
v celé oblasti k obrovskému
rozvoji uhelného průmyslu
a k těžko uvěřitelnému nárůstu
produkce, který je tažen jednak
rostoucí domácí spotřebou,
a jednak zvyšující se světovou
rekultivace
poptávkou po vysoce kvalitním
vietnamském antracitu. Vyznačuje se vysokou výhřevností,
nízkým obsahem popela, fosforu a síry. Zásoby suroviny jsou
obrovské – jen v hloubkách
do 300 metrů se jedná o 3,5
mld. tun, odhady zásob ve větších hloubkách jsou řádově
mnohem vyšší. Jak je patrné
z tabulky, došlo kromě dynamického nárůstu produkce
mezi roky 2003 a 2007 k téměř
osminásobnému růstu objemu
vývozu vietnamského antracitu. Vietnam se postupně stal
největším světovým exportérem antracitu s velkým náskokem před Ruskem (roční export
cca 9 mil. tun v roce 2007)
a Čínou (roční export cca 5 mil.
tun v roce 2007). Vietnamský
antracit byl tradičně vyvážen
do Japonska, Jižní Koreji
a Číny, v posledních letech
čím dál víc dominuje export
do Číny. Rostoucí domácí spotřeba přiměla v roce 2007 vietnamskou vládu omezit objem
vývozů, aby zajistila surovinu
pro domácí uhelné elektrárny
a cementárny. Domácí spotřeba by měla i nadále narůstat
a dosáhnout asi 50 milionů
tun v roce 2015. To by znamenalo, že země by se překlopila
z vývozce uhlí v jeho dovozce.
Výhradním těžařem vietnamského antracitu je státní společnost Vietnam National Coal
Corporation (VINACOAL), která
je spolu s Vietnam National
Minerals Corporation (VIMICO)
členem konsorcia VINACOMIN. Pod těžební společnost
VINACOAL patří 20 dceřiných
závodů, včetně tří zpracovatelských závodů v Cam Pha,
Hong Gai a Uong Bi a tří
odpovědnost
Vyznačení provincie
Quang Ninh, kde se
nacházejí antracitové doly
dopravních terminálů v oblasti. Státní firma VINACOAL tak
kontroluje většinu těžby, distribuce i vývozu vietnamského
antracitu.
nadějný výskyt REE na severu
Vietnamu v provincii Lao Cai
stát žádanou alternativou pro
dodávky této superstrategické
suroviny na světový trh.
Kromě „národní“ suroviny
antracitu disponuje Vietnam
celou řadou dalších atraktivních nerostných surovin. Země
je v rámci asijsko-pacifického
prostoru významným producentem a vývozcem ropy,
regionálně velmi významným
producentem titanových rud
a také nadějným budoucím
producentem tzv. kovů vzácných zemin (REE), které jsou
nezbytnou součástí mnoha
supermoderních technologií.
Naprostý monopol v těžbě
REE získala promyšlenou strategií postupně Čína, která se
v současné době podílí přibližně 95 % na světové produkci.
Právě Čína se před nedávnem
rozhodla omezit vývoz těchto
vysoce strategických surovin
na světové trhy s poukazem
na rostoucí domácí spotřebu
a nutnost uzavřít některé ze
svých dolů z bezpečnostních
nebo environmentálních příčin. Díky tomu by se mohl
Dynamický rozvoj těžebního
průmyslu ve Vietnamu vytváří
i řadu příležitostí vzájemné
spolupráce pro české průzkumné či těžební firmy, stejně
jako pro dodavatele těžební
a zpracovatelské techniky pro
již existující těžená ložiska.
V těchto oblastech existuje
celá řada vzájemně výhodných a úspěšných projektů,
např. čeští geologové nedávno
objevili ve Vietnamu rozsáhlé
ložisko vysoce kvalitních křemenných písků. Velmi blízká
spolupráce existuje také mezi
partnerskými ministerstvy –
Ministry of Natural Resources
and Environment (Department of Geology and Minerals
of Vietnam) a Ministerstvem
průmyslu a obchodu (Odbor
surovinové a energetické bezpečnosti).
Mgr. Pavel Kavina, Ph.D.
analytik nerostných surovin
[email protected]
Open Mine 2 I 2011
19
ekonomika
interview
technologie
Dvoustranu připravil: Vladislav Sobol, [email protected]
Karvinský Dům na půli cesty
Heřmánek získal Cenu kvality ČR
Občanské sdružení Heřmánek z Karviné,
které ve městě provozuje stejnojmenný
Dům na půli cesty, získalo nejvyšší
ocenění, jakého může ve svém oboru
dosáhnout – Cenu kvality v sociální péči.
i dobrovolníků a zároveň
závazek do budoucna.
„Nechceme usnout na vavřínech, zaměřujeme se
například na rozvoj práce
s mladšími dětmi, aby neskončily v zařízeních ústavní
výchovy,“ řekl ředitel sdružení
Pavel Sporysch.
Heřmánek, jehož provoz dlouhodobě podporují město Karviná a Nadace OKD, zvítězil
v kategorii služeb poskytovaných osobám ohroženým
sociálním vyloučením. Porota
vybírala ty nejlepší z téměř
stovky nominovaných. Pro
Heřmánek znamená Cena kvality ocenění práce odborníků
„Do našeho zařízení pro děti
vyžadující okamžitou pomoc
jsme například nedávno přijali
čtrnáctiletou Moniku, která
se sama obrátila na sociální
pracovnice. Nechtěla již žít
s matkou alkoholičkou, jež
ji zamykala v bytě a často jí
ani nedávala najíst. Monika
byla ve špatném psychickém
stavu a hrozilo jí umístění
do dětského domova, nám
se ale podařilo obnovit kontakt s její tetou, která si ji
vzala do pěstounské péče,“
popsal jeden z mnoha osudů
Sporysch.
O podobné příběhy se zajímala také odborná porota
složená z nezávislých odborníků, která téměř rok posuzovala rovněž metodiku a postup
práce s klienty. „Porotce velmi zaujaly naše individuální
plány růstu, jež připravujeme
společně s každým klientem. Mezi jejich nejčastější
cíle patří najít a udržet si
zaměstnání, dostudovat, naučit se hospodařit s penězi.
Díky osvědčeným postupům
ověřeným dvanáctiletou praxí
se nám to daří na výbornou,“
dodal Sporysch.
Dům na půli cesty, který Heřmánek provozuje, pomohl
ke vstupu do běžného života již více než 550 mladým
lidem, z nichž velkou část
tvoří odchovanci dětských
domovů.
Cenu kvality vyhlašují odborný časopis Sociální péče
a Rada kvality ČR pod záštitou
ministerstva práce a sociálních věcí.
Rekordní zájem žadatelů o příspěvek
Nadace OKD posoudila v letošním grantovém kole 1283 projektů neziskových organizací,
obcí a dalších žadatelů. Jejich
počet oproti loňsku vzrostl
téměř o třetinu. „Signalizuje to prestiž nadace, která se
rozšiřuje i za hranice moravskoslezského regionu, a zároveň větší „hlad“ neziskových
organizací, způsobený škrty
ve státním rozpočtu a dalších
zdrojích,“ zhodnotil zvýšený
počet žádostí ředitel nadace
Jiří Suchánek.
Nadace plánuje v tomto roce
rozdělit 60 milionů korun, tedy
třikrát více než loni. Zhruba
deseti miliony chce přitom
podpořit svou letošní prioritu – chráněné dílny. Přibližně
80 procent financí zůstane
v Moravskoslezském kraji. „Podpoříme nejkvalitnější projekty
a zároveň ty, které jsou v dnešní složité době nejpotřebnější,“
upřesnil kritéria výběru Suchánek. Záměry žadatelů vyhodnotí nezávislé grantové komise,
poslední slovo bude mít správní
rada. Úspěšné projekty zveřejní
nadace v první polovině června.
Největší zájem byl podle předpokladů o program
Pro zdraví, který podporuje například péči o seniory, zdravotně postižené
občany nebo opuštěné děti.
Organizace v něm žádají
celkem 172 milionů korun
na 539 projektů, zatímco loni
podaly 355 projektů a žádaly
93 milionů korun.
Open Mine 2 I 2011
20
bezpečnost
rekultivace
odpovědnost
Ostravská ZOO má novou expozici
ryb a plazů nazvanou Papua
První žralok v ostravské ZOO,
ale také varani, starobylá dravá
ryba a vodní želvy byly hlav-
ními lákadly nové expozice
Papua, která návštěvníkům
zoologické zahrady představuje
přírodu tichomořského státu
Papua – Nová Guinea. Expozice, kterou ZOO vybudovala
díky grantu Nadace OKD, se
slavnostně otevřela 23. dubna
v rámci Dne s Nadací OKD.
Cestu k expozici zpestřila
nadační soutěž určená hlavně
pro děti. „Při plnění veselých
úkolů se soutěžící dozvěděli
zajímavé informace o nových
obyvatelích ZOO a samozřejmě
na ně čekala sladká odměna.
Rodiče se zase mohli seznámit
s aktivitami nadace i s prospěšnou činností organizací, které
jsme dříve podpořili,“ upřesnil
ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek. Nadačního dne v ZOO se
zúčastnilo 6500 návštěvníků.
„Expozice přiblíží návštěvníkům přírodu ostrova Nová
Guinea a představí tamní
ohrožené druhy zvířat. Jsou
především ze skupiny plazů,
želv a ryb, které jsme v naší
zahradě chovali zatím jen
okrajově a o které mají lidé
zájem,“ řekla mluvčí ZOO Šárka
Kalousková.
Nadace OKD se na nové expozici podílela darem ve výši
810 000 korun. Už dříve nadace
přispěla ostravské ZOO částkou
1,5 milionu Kč na vybudování
expozice Malá Amazonie.
Nadace OKD má nového ředitele
firemní nadace v České republice, se stal Jiří Suchánek.
Původně inženýr ekonomie
získal ideální předpoklady
pro řízení veřejně prospěšné organizace například jako
šéf hudebního a sportovního
festivalu SOBOfest nebo při
koordinaci aktivit českého
pavilonu na výstavě EXPO 2010
v Šanghaji.
Novým ředitelem Nadace
OKD, která patří mezi největší
„Podpora neziskových projektů především v regionu, kde
OKD působí, je jeden pohled
na činnost Nadace OKD. Ten
druhý vychází z globálního
světa a nejnovějších trendů
v oblasti korporátní odpovědnosti firem. Neustálý vývoj,
kterým skupina NWR prochází,
musí být následován i vývojem v oblasti filantropie, jež
je důležitou složkou celé CSR
strategie firmy. Nejbližším cílem
nadace je tak realizace projektů,
jež budou mít dopad na území
celé České republiky s možným
přesahem do zahraničí,“ řekl
po svém jmenování Suchánek.
Jiří Suchánek vystudoval
Národohospodářskou fakultu
VŠE v Praze, zaměřil se přitom
na regionalistiku, veřejnou
správu a komerční komunikaci. Poté pracoval jako finanční
poradce, obchodní zástupce,
projektový manažer a v letech
2007 až 2009 jako ředitel
festivalu SOBOfest. Od roku
2008 až do loňského prosince působil jako produkční
a zástupce manažera českého
pavilonu na výstavě EXPO
2010 v Šanghaji.
Open Mine 2 I 2011
21
ŠRF9EFŠR9EıKLF9N9L=D
9<9;=
ŠRF9EFŠ
HDWL;=<9Fb
GRNGBJ=?AGFM
GEW;b
PHGJL
=JKH=CLAN9
=BEG<=JFıBŒb
L=;@FGDG?A=
FN=KLA;=
HGD=ĪFGKL
CGFGEAC9 JŝEQKDGN^NQMţALb
F=J?=LAC9
;=DWŏKLNb
9HbJ=FKLNb
=E=FLWŏKLNb
DAFbCWŏKLNb
@=EA=
9JE9;A=
=JKH=CLAN9F9ŒbKHGD=ĪFGKLAKLGBbF9H=NF^ERWCD9<M±
KE= B=<AFGM KHGD=ĪFGKLb° CL=JW N è=KC^ J=HM:DA;= Lıţb Ī=JF^ M@Db ¢ <ŝD=ţALGM KMJGNAFM HJG
=F=J?=LACM° G;=DWŏKLNb 9 <9DŒb FWN9RF^ G:GJQ± WNWE= HJW;A <=K=LALAKb;ŝE DA<b± KE= B=<FbE
RF=BNıLŒb;@R9EıKLF9N9L=DŝNR=EA±F9ŒAEA<9ʼnGNŠEAG<NG<QH9LŏbE=CF=BNŠRF9EFıBŒbE
HŏAKHıN9L=DŝE<GKLWLFb@GJGRHGĪLM±bCQF9ŒAER9@J9FAĪFbEND9KLFbCŝER9NW<bE=F=BNQŒŒb
KNıLGN^KL9F<9J<QNG:D9KLAL=;@FGDG?A=Lıţ:Q°:=RH=ĪFGKLAAŏbR=FbHG<FACM±DWKbE=K=C;=£
DGKNıLGNıK<bD=FŠEHJAF;AHŝEKHGD=Ī=FKC^G<HGNı<FGKLA±ıŏbE=°ţ=F9Œ=HG<FACWFbNè=KC^
J=HM:DA;=EW<DGM@G<G:GMH=JKH=CLANM±MLGH=JKH=CLANMBKE=HŏAHJ9N=FAK<bD=LKF9ŒAEAR9£
EıKLF9F;AAG:QN9L=DAJ=?AGFM°NFıEţHŝKG:bE=±
www.okd.cz
ZE ZEMĚ PRO ZEMI