Absolventská práce

Transkript

Absolventská práce
22. základní škola Plzeň, příspěvková organizace
Na Dlouhých 49, 312 09 Plzeň
Absolventská práce
EVOLUCE – VZNIK ŽIVOTA NA ZEMI
Kateřina Kováříková
IX.A
Vedoucí absolventské práce: Mgr. Lucie Procházková
Školní rok 2011/2012
Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracoval (a) samostatně s použitím uvedené
literatury a zdrojů informací.
V Plzni dne 1. června 2012
Kateřina Kováříková
…………………….
Obsah
Obsah ............................................................................................................................... 3
Anotace ............................................................................................................................ 5
Anotace v českém jazyce .............................................................................................. 5
Anotace v anglickém jazyce ......................................................................................... 5
Úvod ................................................................................................................................. 6
1 Evoluce .......................................................................................................................... 7
1.1 Definice evoluce ..................................................................................................... 7
1.2 Typy evoluce........................................................................................................... 7
2 Významní lidé v souvislosti s evolucí.......................................................................... 8
2.1 Lamarkismus ........................................................................................................... 8
2.1.1 Teorie katastrof ................................................................................................ 8
2.2 Darwinismus ........................................................................................................... 9
2.3 Neodarwinismus ................................................................................................... 10
3 Evoluce v časové ose .................................................................................................. 11
3.1 Prahory .................................................................................................................. 11
3.1.1 Hadaikum ....................................................................................................... 12
3.2 Starohory ............................................................................................................... 12
3.3 Prvohory................................................................................................................ 14
3.4 Druhohory ............................................................................................................. 15
3.5 Třetihory ............................................................................................................... 17
3.6 Čtvrtohory ............................................................................................................. 18
4 Vznik života ................................................................................................................ 20
5 Vývoj člověka ............................................................................................................. 21
5.1 Hominzace a Sapientace ....................................................................................... 21
6 Předchůdci člověka .................................................................................................... 22
6.1 Ramapithecus ........................................................................................................ 22
6.2 Australopithecus ................................................................................................... 23
6.3 Homo Habilis ........................................................................................................ 24
6.4 Homo Erectus ....................................................................................................... 25
6.5 Homo Ergaster ...................................................................................................... 26
6.6 Homo Sapiens ....................................................................................................... 27
6.7 Homo Sapiens - Neanderthalensis ........................................................................ 27
3
6.8 Homo Sapiens Sapiens.......................................................................................... 29
7 Vývoj území České republiky v historii Země ........................................................ 30
7.1 Prahory, Starohory - ČR ....................................................................................... 30
7.2 Prvohory – ČR ...................................................................................................... 30
7.3 Druhohory – ČR.................................................................................................... 31
7.4 Třetihory – ČR ...................................................................................................... 31
7.5 Čtvrtohory – ČR.................................................................................................... 32
Závěr .............................................................................................................................. 33
Seznam použité literatury a zdrojů informací ........................................................... 34
Knihy a publikace ....................................................................................................... 34
Elektronické zdroje ..................................................................................................... 34
Seznam příloh ................................................................................................................ 40
4
Anotace
Anotace v českém jazyce
V této práci bych vás ráda seznámila s pojmem Evoluce. Jsou zde prozkoumány
tato témata: Evoluce, Významní lidé v souvislosti s evolucí, Evoluce v časové ose,
Vývoj člověka, Předchůdci člověka, Vývoj území České republiky v historii Země a
Vznik života. Mou práci je možno využít jako učivo pro žáky 9. tříd, kde se s tímto
tématem v hodině přírodopisu seznamují.
Anotace v anglickém jazyce
In this work, I would like to apprise you with the concept of evolution. The
following topics: Evolution, Famous people in the context of evolution, timeline of
evolution, human evolution, human ancestors, Development of the Czech Republic in
the history of the Earth and formation of life. My work can be used as curriculum for
pupils of 9th class where this topic will get them familiar.
5
Úvod
Má práce Evoluce – vznik života na Zemi je rozdělena celkem do 7 kapitol.
V první kapitole se popisuje slovo Evoluce, a to blíže jeho definice a typy, ve druhé
kapitole jsou uvedeni významní lidé, kteří se zabývali evolucí. Dále třetí kapitola
pojednává o Evoluci v časové ose, kde se dopodrobna udává, jako to všechno vlastně
bylo. Vývoj člověka je detailně rozebrán v kapitole čtvrté. Kapitola pátá rozebírá
předchůdce člověka. V šesté kapitole se klade důraz na vývoj území České republiky
v historii Země, a v poslední, sedmé, kapitole se můžeme dočíst o celkovém vzniku
života. Toto téma jsem si vybrala, protože mne zajímá minulost a historie celé planety
Země.
6
1 Evoluce
1.1 Definice evoluce
Evoluce je dlouhodobá a samovolná činnost související se vznikem pozemského
života, který se dále rozvíjí a rozděluje či rozčleňuje na další skupiny živočichů
a rostlin, z neživé hmoty. Podstatu těchto změn zkoumá vědní obor evoluční biologie.
Evoluci se věnovalo několik anglických, francouzských i německých vědců
a filozofů. Základní teorie evoluce jsou Lamarkismus a Darwinismus. Hlavní
myšlenkou evolučních teorií byla skutečnost, že uvažují vymírání živočišných druhů,
stejně jako vznik nových druhů. Mechanizmy, které se při vývoji uplatňují, byly
nejčastějším zdrojem rozporů. K lepšímu pochopení mechanizmů evoluce přispěl
až rozvoj genetiky v první polovině 20. století.
1.2 Typy evoluce
Rozlišuje se:
kladogeneze – postupné odštěpování evolučních linií
anageneze – postupné změny ve znacích jednotlivých evolučních linií
Podle měřítka evolučních změn:
mikroevoluce – menší evoluční změny během kratšího časového období,
například změny frekvencí alel1 v populacích během několika generací
makroevoluce– větší evoluční změny v průběhu geologického času, vývoj
nových druhů i vyšších taxonomických2 kategorií, jako je např. řád
či kmen
1
2
konkrétní forma genu
zařazení organizmu do určité zoologické nebo botanické soustavy
7
2 Významní lidé v souvislosti s evolucí
2.1 Lamarkismus
Autorem této první ucelené evoluční teorie je francouzský přírodovědec Jean
Baptiste Lamarck (1774-1829). Své poznatky publikoval v díle Philosophie zoologique
(Zoologická filosofie, 1809). Základní myšlenkou lamarkismu je, že každý živý
organismus si vytváří svým úsilím určité výhodné znaky a nevýhodné znaky
místo toho ztrácí. Tyto změny nezpůsobuje samo prostředí, ale vyvolává potřebu změny
u organismu. Takto získané znaky se dědí na potomstvo, což umožňuje vývoj druhů.
Pro takovéto vysvětlení však nejsou konkrétní důkazy, a proto se dnes přikláníme spíše
k Darwinovi. Tuto teorii evoluce odmítl francouzský vědec Georges Leopold Chrétien
Dagobert de Cuvier (1769 - 1832), který byl známý rozdělením živočichů do 4 skupin
(obratlovci, měkkýši, členovci a paprsčitě souměrní).
1 Jean Baptiste Lamarc
2.1.1 Teorie katastrof
Cuvier byl zastáncem teorie katastrof, který se zabýval zemětřesením
a klimatickými změnami. Společnou myšlenkou jeho úvah bylo, že Země byla
v minulosti utvářena mimořádně mocnými silami, zcela odlišných od těch, které známe
ze současnosti. Cuvierovi předchůdci byli Abraham Werner a William Smith,
kteří ukázali, že horninové masívy jsou z vzájemně odlišných vrstev a vrstevných celků
nazývaných strata. K této teorii přivedli Wernera a další badatelé nápadné rozdíly fosílií
odpovídajících jednotlivým geologickým údobím.
Cuvier změny fauny a flory vysvětloval hromadným zánikem při katastrofách
světa a novým stvořením jiných forem. Tato teorie částečně vyhovovala církvi, neboť
8
vysvětlovala nálezy prehistorických zvířat, jako pozůstatky tvorů, kteří žili před
potopou světa, při níž zahynuli.
2.2 Darwinismus
Charles Robert Darwin, anglický přírodovědec a filozof, se narodil roku 1809
ve Shrewsbury a zemřel v roce 1882 na území dnešního Londýna. Účastnil se plavby
kolem světa (1813–1836), kde shromáždil různé materiály pro své studie o vzniku
druhů. Darwin vychází z evolučních myšlenek geologa Charlese Leylla, názorů
sociologa Thomase Roberta Malthuse a práce přírodovědce Alfreda Russela Wallace.
Všechny své názory shrnul v díle On the Origin of Species by Means of Natural
Selection (O vzniku druhů přírodním výběrem, 1859). Nutno podotknout, že tímto
dílem vzbudil veliký ohlas, ne však pouze kladný - zejména díky důslednému vztažení
evoluce i na člověka. Mezi jeho další díla patří: Voyage of a Naturalist round the
World (Cesta přírodovědcova kolem světa, 1839), The Variation of Animals and Plants
under Domestication (Změny zvířat a rostlin při domestikaci, 1868) a práce o vývoji
člověka The Descent of Man (Vývoj člověka, 1871).
Základní myšlenky jsou tyto:
Populace nejsou zcela identické - jedinci jednoho druhu se vždy trochu
odlišují jejich znaky se přenášejí na další generace.
Všechny druhy mají nadbytek potomstva.
V boji o život přežívají pouze ti nejschopnější; méně schopní hynou
a zmizí v selekčním tlaku.
V důsledku selekce jsou tito lépe adaptovaní na podmínky prostředí,
kde
žijí.
Změny
prostředí
tímto
iniciují
změny
znaků,
díky
čemuž organismy podléhají evolučním změnám.
Dlouhodobé působení výběru slouží jako vysvětlení veškeré evoluce.
Současné organismy (i člověk), se vyvinuly z jednodušších předků
(fylogenetický vývoj).
Samozřejmě i řada Darwinových myšlenek je dnes již překonaných; Darwin
neměl k dispozici poznatky moderní genetiky, zejména nevěděl nic o problematice
mutací.
Proto dnešní upravenou vývojovou teorii označujeme jako neodarwinismus.
9
2 Charles Darwin
2.3 Neodarwinismus
Jako
neodarwinismus
byly
označovány
teorie
z
počátku
20.
století,
které vysvětlovaly evoluci na základě mutací (mutacionismus). Dnes je však stejný
název používán i pro současnou syntetickou teorii evoluce, která vychází ze syntézy
mnoha
moderních
oborů
-
populační
genetiky,
matematiky,
systematiky
a paleontologie. Právě populační genetika ve 30. letech odstranila mýtus o všemocnosti
mutací. Mutace se i nadále považují za hybnou sílu evoluce, ovšem berou se v úvahu
i ostatní faktory ovlivňující populaci. V poslední době je oblíbená teorie tzv. sobeckého
genu, podle která rozbíjí klasickou teorii o experimentování genu s organismem,
zda se uchytí nebo ne. Pokud bude pro organismus znak vytvořený genem výhodný organismus
pravděpodobně
přežije;
pokud
ne
-
pak
organismus
zemře,
přičemž se snad ani nestihne rozmnožit. Podle zoologa Richarda Dawkinse jsou
organismy pouze schránkami genů, které geny využívají ke své replikaci.
3 Richard Dawkins
10
3 Evoluce v časové ose
3.1 Prahory
Období
Časové pásmo
Vývoj rostlin,
živočichů
Latinsky archaikum je geologické období Země, které následovalo po hadaiku
a předcházelo proteroziku. Prahory trvaly od roku 3800 až 2500 miliony let.
V prahorách se začaly vytvářet první dnes dochované horniny a tvořily se první jádra
kontinentů. Atmosféra byla zachována už z hadaika, která se postupně podobala
současné atmosféře. Nejprve se v ní objevil dusík, jehož množství se později zvyšovalo,
zatím co množství vodíku klesalo. Oxid uhličitý se rozpouštěl v mořích a tvořily
se uhličitany. Unikající pára z magmatu se srážela, na zemský povrch dopadly první
horké deště trvající statisíce let. Vznikla první hydrosféra. Voda se hromadila
v zemských prohlubních, puklinách a znovu se vypařovala – vznikal oběh vody.
Toto období nemělo zatím žádný život. V průběhu času za působení výkonného
ultrafialového záření a elektrických výbojů blesků se postupně vytvářely složité
organické sloučeniny. Ty se později podílely na vzniku prvních známkách života.
Postupně se vyvíjeli předchůdci buněk, které byly schopné přijímat některé energeticky
bohaté organické látky z okolního prostředí. Z nich vznikaly první nedokonalé buňky
podobné buňkám bakterií a sinic, neměli typické buněčné jádro. První život se tedy
objevil v hydrosféře. Poté se vyvinula první fotosyntéza, z které začaly energii získávat
první rostliny ze slunečného záření a uvolňovat kyslík do prostředí.
11
4 Prahory - vylepšení atmosféry
3.1.1 Hadaikum
Nejstarší období ve vývoji země, které se datuje do období před 4600 až 3800
miliony let. Při tomto období vznikly zemské kůry, později oceány. Název je odvozen
od Háda, řeckého boha podsvětí. Toto období bylo velice neklidné, plné sopečných
výbuchů a dopadů meteoritů. Atmosféru tvořil vodík a helium
5 Hadaikum - vznik oceánů, zemské kůry
3.2 Starohory
Období
Časové pásmo
12
Vývoj rostlin,
živočichů
Latinsky proterozoikum je třetí geologické období ve vzniku Země, které ředíme
do období 2,5 miliardami až 542 miliony let. Začal vznikat první kontinent Pangea.
Podnebí bylo stále vysoké a suché, že život byl možný stále ve vodě. Rozvíjely
se bakterie, sinice i jednobuněčné organizmy, ze kterých se stávaly mnohobuněčné
organizmy (plankton). Také se objevili první bezobratlí živočichové. Začaly vznikat
i rostliny ve vodě. Nejdříve byly modrozelené řasy, které začaly využívat fotosyntézu
(spojovaly oxid uhličitý a vodu) a za použití slunečního záření jako zdroje energie
vyrábějí cukr stejně jako dnešní rostliny. Pak vznikly i červené, hnědé a zelené řasy.
Vytvořila se i první molekula DNA.
6 Starohory – vznik Pangey, vznik primitivního života ve vodě
13
3.3 Prvohory
Období
Časové pásmo
Perioda
Vývoj rostlin,
živočichů
Latinsky paleozoikum geologické období ve vývoji Země. Trvalo asi 291 milionů
let (před 542 až 250 miliony let). Dále se dělí do dalších období: kambrium, ordovik,
silur, devon, karbon a perm. Atmosféra byla překysličená. Živočišný vývoj
je charakteristický rozvojem všech hlavních v současnosti existujících kmenů - vývoj
obratlovců od primitivních rybovitých praobratlovců pokračoval až k prvním velkým
plazům. Ve vodě bylo spousta druhů ryb, paryb. Rostliny a houby osídlily pevninu
- u rostlin pokračoval vývoj od výtrusných až k nahosemenným rostlinám. V lesích bylo
14
mnoho hmyzu, který byl potravou pro obojživelníky. Dnes můžeme najít jejich nejstarší
zkameněliny. Vědnímu oboru, který zkoumá zkameněliny a vývoj života, se říká
paleontologie.
7 Prvohory – vývoj dalších živočichů
3.4 Druhohory
Období
Perioda
Časové pásmo
15
Vývoj rostlin,
živočichů
Latinsky mezozoikum je geologická éra. Zahrnuje 3 časové periody: tiras, jura,
křída. Toto období je označováno největším rozvojem plazů (dinosauři). U savcovitých
plazů vznikala srst, u ptakoještěrů křídla a ryboještěři se postupně vraceli do vody.
Toto údobí bylo v celku klidné, jen s kolísavými malými pevninotvornými pohyby
(počátky Alpínského vrásnění). Vznikl Atlantický oceán a tropické moře Tethys
rozdělením kontinentu Pangey na severní a jižní. Hodně se rozvíjeli hlavonožci, plazi,
masožravci. Vyvinuli se i ptáci. Koncem druhohor vymřeli velcí plazi a více se rozvíjeli
hadi, ptáci, vačnatci a hmyzožravci. Objevují se první krytosemenné rostliny. Patřily
mezi ně zástupci čeledi tisovcovitých a rostlin aralkovitých.
8 Druhohory – obrovský pokrok ve vývoji života
16
3.5 Třetihory
Období
Časové pásmo
Perioda
Vývoj rostlin,
živočichů
Latinsky terciér je další geologický vývoj zapadající do vzniku našeho života.
Často nazýván novověk Země. Třetihory se dále dělí na starší období paleogén a mladší
neogén. Ze začátku celou Zemi pokrývaly tropické pralesy, vládlo teplé a velice vlhké
podnebí. Začali se vyvíjet úplně první primáti člověka, mezi které řadíme poloopice,
opice a lidoopy. Až na nějaké veleještěry vymřeli všichni živočichové předchozího
typu, včetně dinosaurů. V období paleogénu se začínají rychle rozvíjet kvetoucí
rostliny, ptáci, hmyz a bezobratlí. Pralesy jsou smíšené, listnaté i jehličnaté a máme
tu cedry, borovice, cypřiše, první květy, buky, ořešáky, jilmy, habr, listnaté pralesy,
smrky, tisy, vavříny, skořicovníky, duby, kaštany, platany, fíkovníky, palmy, sekvoje,
v bažinách vzniká hnědé uhlí, objevují se první mravenci a pavouci.
9 třetihory - praptáci
17
3.6 Čtvrtohory
Období
Časové pásmo
Perioda
Vývoj rostlin a
živočichů
Posledním a zatím stále trvajícím obdobím jsou čtvrtohory (kvartét). Zahrnuje
zhruba posledních 2,5 mil let. Ve čtvrtohorách se střídala studená a teplá údobí ,tj. doby
ledové a meziledové (viz obr. 11). V době ledové byla velká část vody vázaná do ledu a
zasahovala až do střední Evropy. V době meziledové ustupovaly na sever. Organismy
na severní polokouli se v době zalednění stěhovaly do jižnějších oblastí. Proces toho
střídavého zaledňování a ústupu ledovců se několikrát opakoval. Poslední zalednění
bylo před 15 000 lety postupně vznikaly čtvrtohorní půdy. V této době se vyvinul
člověk, který svou přítomností, kulturou i celou činností toto údobí velice ovlivňuje.
10 Čtvrtohory – první „lidé“
18
11 Doba ledová a meziledová - vzdálenost Země od slunce se mění
19
4 Vznik života
Zhruba v téže době ( před 3,7 miliardami lety) vzniká i první život na Zemi. Dříve
totiž podmínky na Zemi vznik života neumožňovaly. Vznikly první jednobuněčné
organismy mikroskopických rozměrů a jejich životním prostředím je voda. Těmto
živočichům se říká Plankton.
12 Plankton
Mnohem později (asi před 2,1 miliardami lety) se objevily první zelené rostliny,
které znamenaly obrovský a důležitý pokrok ve vývoji života. Do té doby totiž mohla
živá hmota využívat jen chemickou energii uloženou v již hotových molekulách. Těchto
zdrojů je ale málo, a proto nejstarší život musel být energeticky velmi úsporný. Zelené
rostliny však dokážou využívat velmi vydatný a prakticky všude dostupný zdroj energie
- sluneční záření. S jeho pomocí budují bohaté molekuly, které mohou využívat
k nejrůznějším účelům (celulózu ke stavbě tkání, …). A pak se začali vyvíjet
i živočichové (ve vodě) jako např.: hlavonožci (Loděnky, Amoniti, Belemniti,..),
Ramenonožci, Měkkýši.
13 Amonit
20
5 Vývoj člověka
(antropogeneze)
Tento proces začal na začátku třetihor s vývojem primátů a vyvrcholil
se ve čtvrtohorách asi před 200 000 lety vznikem člověka dnešního moudrého – Homo
sapiens, sapiens. Je spojen s procesy hominizace a sapientace.
5.1 Hominzace a Sapientace
H: polidštění - vývojové změny prokazatelné na kostře, které směřují k moderním
formám druhu Homo sapiens, sapiens (rozšíření a zploštění hrudníku, změny v oblasti
pletence horní končetiny umožňující rotaci paže, změny pletence dolní končetiny
umožňující chůzi po dvou končetinách ve vzpřímeném postavení těla, změny na ruce
a lebce)
S: zmoudření - závěrečná fáze vývoje s rozumovými schopnostmi (vznik
artikulované řeči, zvýšení čela, vznik brady, rozvoj čelního laloku mozku, zkrácení
zubního oblouku)
14 Předchůdci člověka – od opic až k dnešnímu člověku
21
6 Předchůdci člověka
Dnes už známe několik předchůdců člověka, ale mezi nejhlavnější patří:
Ramapithecus, Australopithecus a druhy Homo.
6.1 Ramapithecus
Zřejmě první opičí předchůdce člověka, který se živil sběrem bobulí, plodů ,,vegetarián“. Pozůstatky tohoto rodu byly nalezeny převážně v Indii a východní Africe.
Uměl se pohybovat po zadních končetinách a přední končetiny se začínaly
přizpůsobovat i jiné činnosti. Měřil přibližně 1 metr a na zemi se vyskytoval přibližně
před 15 miliony lety.
15 Ramapithecus
16 Pozůstatky rodu Ramapithecus
22
6.2 Australopithecus
Již na rozhraní třetihor a čtvrtohor žil na jihu Afriky v oblastech stepí a lesostepí.
Měl výrazné nadočnicové oblouky. Dosahoval až výšky 120 cm a vážil přibližně 35
kilogramů (jako dnešní devítileté dítě). Živil se rostlinami, plody a také už lovil menší
živočichy pomocí primitivních nástrojů z kostí, klacků a kamenů. Jeho tlupy byly
pod převisy skal nebo si také postavil přístřešek z větví a křoví. Největším
jeho nalezištěm je Tanzanie.
17 Australopithecus
18 Pozůstatky rodu Australopithecus
23
6.3 Homo Habilis
Českým názvem člověk zručný žil před 2,7 - 1,5 miliony lety na území dnešní
východní Afriky. Měřil 120-140 cm a vážil 30-40 kg. V poměru svého těla měl velmi
dlouhé ruce a jeho charakteristickým znakem byl je palec v opozici ostatním prstům
což mu umožnilo pracovat s většími, těžšími nástroji. Jeho změna v obličeji je velmi
masivní dolní čelist bez brady. Byl považován za lovce a predátora, ale novější
výzkumy tuto domněnku zpochybňují a popisují člověka zručného jako tvora,
který se živil spíše zbytky velkých šelem té doby.
19 Homo Habilis
20 Pozůstatky rodu Homo Habilis
(hnědá barva – pozůstalá lebka, bílá barva – tvarovací hmota)
24
6.4 Homo Erectus
Česky člověk vzpřímený žil před 1,8 milionů let na území dnešní Evropy, Asie i
Afriky. Vyvinul se z člověka zručného a dal základ druhu Homo sapiens. Vyráběl
kamenné nástroje (pěstní klíny,…), užíval oheň. Jeho výška dosahovala až 180 cm
a hmotnost až 80 kg. Zvětšil se mu mozek i lebka. Změnu v obličeji měl – velké lícní
kosti, široký nos. Jako jediný se naučil využívat kostní dřeň ze zbytků kostry jiného
živočicha.
21 Homo Erectus
22 Pozůstatky rodu Homo Erectus
25
6.5 Homo Ergaster
Žil před jedním a tři čtvrtě milióny lety. Jeho pozůstatky byly nalezeny
ve východní Africe. Byl významný tím, že hodně pracoval, vyráběl nástroje. Údajně se
prý dokázal pohybovat přes kontinenty. Od Homo erectus se liší tím, že má tenčí
lebeční kost, delší nohy a kratší ruce. Pohyboval se ve skupině.
23 Homo Ergaster
24 Pozůstatky rodu Homo Ergaster
26
6.6 Homo Sapiens
Zde na planetě byl před 400 – 125 tisíci lety . Jeho nálezy byly objevovány
ve východní Africe,
Německo, Anglie, Řecko a Francie. Byl vysoký přibližně
155 – 160 cm. Jeho pozůstatky byly nalezeny v Asii, Africe, Evropě. Objevil
se již před 200 000 lety. Je pro něj charakteristické vzpřímené držení těla, schopnost
,,minimálně“ mluvit.
25 Homo Sapiens
26 Pozůstatky rodu Homo Sapiens
6.7 Homo Sapiens - Neanderthalensis
Byli dlouho považováni za přímého předchůdce dnešního člověka. Současné
vědecké poznatky vypovídají spíše o tom, že byli samostatnou a slepou vývojovou linií,
která neměla pokračování. Měřili 165 cm, měli nízké, téměř ploché čelo
27
s nadočnicovými oblouky a nevýraznou bradou. Uměli opracovat dřevo i kamen. Stavěli
si první obydlí a také jakou první uměli už využít kůže jako své obleky. Byly nalezeny
doklady o pohřbívání mrtvých.
27 Homo Sapiens Neanderthalensis
28 Pozůstatky rodu Homo Sapiens Neanderthalensis
28
6.8 Homo Sapiens Sapiens
Též člověk rozumný, dnešní, běžně označován jako člověk. Je pro něj
charakteristické vertikální držení těla, chov drůbeže, dobytka, ochočení domácích zvířat,
výroba nádob, sošek,rozvoj zemědělství.
29 Homo Sapiens Sapiens
30 Pozůstatky rodu Homo Sapiens Sapiens
29
7 Vývoj území České republiky v historii Země
7.1 Prahory, Starohory - ČR
V těchto obdobích (dříve než před 545 mil. lety) vzniklo území Moldanubikum u
jižních Čech, Šumavy a Českomoravské vrchoviny (vyvřelé a přeměněné horniny).
31 Moldanubikum
7.2 Prvohory – ČR
Celá Česká republika byla pod mělkým mořem. Vznikla oblast Barrandien (Praha
– Plzeň v okolí Berounky), ale ke konci se moře odpařilo a zbyly bažiny. Také se
vytvářely vápence a vzniklo černé uhlí.
32 Barrandien
30
7.3 Druhohory – ČR
Skoro po celém území Čech byla souš, zbytky vyschlého moře byly na Jižní
Moravě. Z písečného dna jsou dnešní pískovcovité a prachovité skály.
33 Adršpach
7.4 Třetihory – ČR
Při Alpínském vrásnění se vytvořily dnešní hory v Čechách. V Podkrušnohoří
díky ukládání organického materiálu vzniklo hnědé uhlí.
34 České hory
31
7.5 Čtvrtohory – ČR
V Pleistocénu pronikal pevninský ledovec na část našeho území (pozůstatky:
bludné balvany, morény, karová údolí, ledovcová jezera), zalednily se horské oblasti a
střídalo se klima.
35 Bludný balvan
32
Závěr
Závěrem této práce bych především chtěla poděkovat paní učitelce Lucii
Procházkové za odbornou pomoc a za schválení tématu, které jsem si vybrala. Na této
práci jsem pracovala přibližně 3 měsíce pro detailní prozkoumání vybraného tématu.
Čerpala jsem hlavně z internetových zdrojů a také z vybrané literatury. Při tvorbě mé
práce jsem se dozvěděla mnoho věcí týkajících se Evoluce. Doufám, že vás má práce
zaujala a bude možné ji použít ve výuce.
33
Seznam použité literatury a zdrojů informací
Knihy a publikace
1. GAMLIN, Linda. Evoluce: Prozkoumejme svět fascinujících objevů a myšlenek,
které objasňují úžasnou rozmanitost života na zemi. 1. vyd. Praha:
Nakladatelský dům OP, 1993. ISBN 80-85841-04-5.
2. REJMAN DR., Ladislav. Slovník cizích slov. 1.vyd. Praha: SPN, 1966. ISBN 14-305-66.
3. KVASNIČKOVÁ DANUŠE A KOL. Ekologický přírodopis: Pro 9. ročník
základní školy. Praha: Fortuna, 2009. ISBN 978-80-7373-058-1.
4. Sešit - Přírodopis
Elektronické zdroje
1. Alela - Wikipedie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2012 [cit. 201203-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Alela
2. Genetika - Darwin, evoluce. Genetika - Váš zdroj o [online]. 2011 [cit. 2012-03-06].
Dostupné z: http://genetika.wz.cz/evoluce.htm
3. Evoluce-wikipedie. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online]. 2011 [cit. 201203-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Evoluce
4. GOOGLE. Lamarck [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Lamarck&oq=Lamarck&aq=f&aqi=
g1gS9&aql=&gs_l=img.3..0j0i24l9.3370097.3371985.12.3372312.7.7.0.0.0.0.255.7
50.5j1j1.7.0...0.0.9DFQOnmwE1A&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb
&fp=aaffa6cb2bda3e80&biw=1440&bih=74
5. GOOGLE. Darwin [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1n34
yT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=darwin&oq=darwin&aq=f&aqi=g10
&aql=&gs_l=img.3..0l10.77808.79528.14.79807.6.4.0.2.2.0.101.323.3j1.4.0...0.
0.SQAsUltXmTA&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=aaffa6cb2b
da3e80&biw=1440&bih=742
6. GOOGLE. Dawkins [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Dawkins&oq=Dawkins&aq=f&aqi=
g1gS9&aql=&gs_l=img.3..0j0i24l9.49322.51337.16.51505.7.5.0.2.2.0.82.374.5.5.0.
..0.0.caPSiiV5eY&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=aaffa6cb2bda3e80
&biw=1440&bih=742
7. Lecyklopaedia: Prahory. [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
http://leccos.com/index.php/clanky/prahory
8. GOOGLE. Prahory [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?q=prahory&hl=cs&prmd=imvns&bav=on.2,or.r_
gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&bih=785&um=1&ie=UTF8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=jHKyT5HeMoe_8gPIkbGdCQ
9. WIKIPEDIE. Hadaikum - Wikipedie [online]. 2012, 20. 4. 2012 [cit. 2012-0515]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hadaikum
10. WIKIPEDIE. Proterozoikum - Wikipedie [online]. 2012, 12. 5. 2012 [cit. 201205-15]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Starohory
11. GOOGLE. Starohory [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&q=Starohoy&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,
cf.osb&biw=1440&bih=785&um=1&ie=UTF8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=SXWyT87VIMak8gOTj5XHCQ#
um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=X&ei=s3WyT6XtJ8u38gO0qKzMCQ&ved=0CD
35
8QvwUoAQ&q=Starohory&spell=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=a
affa6cb2bda3e80&biw=1440&bih=785
12. GOOGLE. Prvohory [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?q=Prvohory&hl=cs&prmd=imvns&bav=on.2,or.r
_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&bih=785&um=1&ie=UTF8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=knayT4uQL8qg8QPTxqS6CQ
13. GOOGLE. Druhohory [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&ds=i&pq=Prvohory&cp=5&gs_id=n&xhr
=t&q=Druhohory&um=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&bih
=785&wrapid=tljp133709632875808&ie=UTF8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=EnmyT7P1HY748QO9iNWuCQ
14. MEJRA. Třetihory [online]. 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
http://www.gweb.cz/clanky/clanek-32/
15. GOOGLE. Třetihory [online]. 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&cp=5&gs_id=i&xhr=t&q=t%C5%99etihor
y&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&bih=785&um=1&ie=UTF8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=wn6yT5nUMsmv0QWjiuCfCQ
16. WIKIPEDIE. Čtvrtohory [online]. 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Ctvrtohory
17. GOOGLE. Čtvrtohory [online]. 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4x-CXCQ
18. GOOGLE. Vývoj člověka [online]. 2003 [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0C
FsQFjAB&url=http%3A%2F%2Fwww.zsmalika.cz%2Ftegram%2Fimages%2F
stories%2Fdokumenty%2Fvyuka%2FHainall%2FPredchudci%2520cloveka%2F
Hainall_Predchudci%2520cloveka.ppt&ei=9ICyT9_IBM_TsgaV4oGxBA&usg
=AFQjCNEATuYh0De8NbMnbGbBkSRfoh701w&sig2=_9FY7EIQ0_oaMu7gKKo8g
36
19. GOOGLE. Ramapithecus [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=ramapithecus&oq=ramapithecus&aq
=f&aqi=g1gS1&aql=&gs_l=img.3..0j0i24.876740.880755.0.880978.14.6.1.7.7.0.95.468.6.6.
0...0.0.t5b_WbPv5pk&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=aaffa6cb
2bda3e80&biw=1440&bih=742
20. GOOGLE. Australopithecus [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=australopithecus&oq=australo&aq=0
&aqi=g8gS2&aql=&gs_l=img.1.0.0l8j0i24l2.99530.101986.2.103608.8.8.0.0.0.0.97.644.8
.8.0...0.0.EC6AOLKxunY&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=aaff
a6cb2bda3e80&biw=1440&bih=742
21. GOOGLE. Homo Habilis [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Homo+habilis&oq=Homo+habilis&
aq=f&aqi=g1gS9&aql=&gs_l=img.3..0j0i24l9.89713.96984.4.97192.22.12.5.5.5.0.102.937.11j
1.12.0...0.0.vBqUaA1ouHQ&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=a
affa6cb2bda3e80&biw=1440&bih=742
22. GOOGLE. Homo Erectus [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
37
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=Homo+erectus&oq=Homo+erectus
&aq=f&aqi=g2gS8&aql=&gs_l=img.3..0l2j0i24l8.92820.94603.6.94779.8.4.0.4.4.0.76.289.4.4.0
...0.0.dXY5HAITX9E&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=aaffa6c
b2bda3e80&biw=1440&bih=742
23. WIKIPEDIE. Homo Ergaster [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Homo_ergaster
24. GOOGLE. Homo Ergaster [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=homo+ergaster&oq=Homo+egas&a
q=0sL&aqi=gsL1&aql=&gs_l=img.1.0.0i10i19.128940.131141.8.132474.9.7.0.0.0.1.108.563.
6j1.7.0...0.0.pRjqP1bR7zE&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=aaf
fa6cb2bda3e80&biw=1440&bih=742
25. LECYKLOPAEDIE. Homo Sapiens [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
http://leccos.com/index.php/clanky/homo-sapiens
26. GOOGLE. Homo Sapiens [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné z:
https://www.google.cz/search?hl=cs&pq=t%C5%99etihory&cp=6&gs_id=1g&x
hr=t&q=%C4%8Dtvrtohory&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&biw=1440&b
ih=785&um=1&ie=UTF-8&tbm=isch&source=og&sa=N&tab=wi&ei=1nyT_7FCMKe0QX4xCXCQ#um=1&hl=cs&tbm=isch&sa=1&q=homo+sapiens&oq=homo+sap&aq=
0&aqi=g2gS8&aql=&gs_l=img.3.0.0l2j0i24l8.742859.744610.10.745706.11.7.3.1.0.1.245.
768.4j2j1.7.0...0.0.zRPmM4JorxY&pbx=1&bav=on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb
&fp=aaffa6cb2bda3e80&biw=1440&bih=742
38
27. VÝUKOVÝ PORTÁL. Vývoj člověka [online]. 2009-2012 [cit. 2012-05-15].
Dostupné z: http://vyuka.zsjarose.cz/index.php?action=lesson_detail&id=116
28. HUMAN EVOLUTION STARTED ASIA ANCIENT ANCESTOR WALKED
SAHARA 39M YEARS AGO. Evoluce [online]. --- [cit. 2012-05-15]. Dostupné
z: http://www.dailymail.co.uk/sciencetech/article-1324243/Human-evolutionstarted-Asia-Ancient-ancestor-walked-Sahara-39m-years-ago.html
39
Seznam příloh
1. Tato práce neobsahuje žádné přílohy.
40

Podobné dokumenty

Profilová část MZ 2016

Profilová část MZ 2016 termoregulace 20. Soustava nervová

Více

1. ročník a kvinta - Gymnázium Jiřího Ortena

1. ročník a kvinta - Gymnázium Jiřího Ortena nebuněčnými organismy  Uvede na příkladech z běžného života význam virů pro člověka

Více

TKSP 2008 - Česká zemědělská univerzita v Praze

TKSP 2008 - Česká zemědělská univerzita v Praze na úrovni variet a ekologických fází, trofismus a znaky kontaminace a degradace na úrovni subvariet a degradačních fází. Tento princip se neuplatňuje u podzolů, které jsou zemědělsky využívány výji...

Více

zde - Didaktis

zde - Didaktis 32 Pobřeží světových moří se vyznačuje velkou rozmanitostí. Kdy si lidé uvědomili, že je potřebné si údaje poznamenávat, aby je nezapomněli? Ve 14. století před Kristem měly mezi řeckými starověkým...

Více

TEORIE VZNIKU ŽIVOTA NA ZEMI

TEORIE VZNIKU ŽIVOTA NA ZEMI - přijetí Malthusiánské teze (podporuje válku jako prostředek snižování početnosti populace)

Více

MINULOST ZEMĚ

MINULOST ZEMĚ bylo 'Darwinovo základní dílo ,,O vzniku druhu přírodním výběrem" (poprvé vyšlo v r. 1859). Tímto dílem ovlivnil Darwin vznik moderní přírodovědy a nového světového názoru. Výzkumy ve volné přírodě...

Více

planetesimála teorie

planetesimála teorie vznik sluneční soustavy vytržením proudu hmoty ze Slunce gravitačním působením prolétající hvězdy

Více