12. číslo - zsstankova.eu

Základní škola a Mateřská škola,
Brno, Staňkova 14
číslo 12 / ročník VI. / leden – srpen 2011
Úvodní slovo
Vážení přátelé, čtenářky a čtenáři našeho časopisu Staník!
Další školní rok uplynul a po prázdninách se opět můžeme
s chutí pustit do práce.
O prázdninách jsme ve škole nezaháleli a kromě
každoročních oprav u nás ve škole se nám podařilo dokončit
rekonstrukci nové čtyřtřídní mateřské školy pro 100 dětí.
A jelikož naše škola leží na Ponávce, nazvali jsme ji
příznačným jménem Rybníček. Slavnostně byla otevřena 1. září 2011 za přítomnosti
významných hostů. Čestný úkol přestřihnutí pásky připadl panu senátorovi Richardu
Svobodovi za asistence náměstkyně primátora města Brna paní Jany Bohuňovské. Nová
čtyřtřídní mateřská škola pro 100 dětí, přistavěné schodiště a výtah, nové dětské hřiště,
zahrada a zatravnění nejbližšího okolí budovy - to vše se podařilo vybudovat během sedmi
měsíců nákladem téměř 18 mil. korun. Příští rok je naplánovaná rekonstrukce 2. patra budovy
na Rybníčku a celá školka pak dostane „nový kabát“ v podobě nové fasády. V současné době
dokončujeme krásnou zahradu jak pro děti z mateřské školy, tak i pro školní družinu.
Uplynulý školní rok byl bohatý na mnoho událostí, o čemž svědčí toto obsáhlé číslo
našeho časopisu, které držíte právě v ruce. I nadále budeme pokračovat v projektu
Jihomoravského regionálního centra na podporu integrace cizinců, který se týká výuky
českého jazyka. Máme velkou radost, že se žáci z cizích zemí velmi rychle učí česky a že jim
naše děti nezištně a rády pomáhají v učení nových slovíček. Ony samy se od žáků-cizinců učí
nová slůvka a není výjimkou, že některé děti hovoří i čtyřmi jazyky.
Za redakční radu děkuji všem, kteří do nového čísla časopisu Staník přispěli. A bylo toho
opravdu hodně!
Mgr. Jana Hlaváčková, ředitelka školy
Obsah
ÚVODNÍ SLOVO ................................................. 2
O B S A H ............................................................... 2
Z P R V N Í H O S T U P N Ě .................................. 3
LETOŠNÍ PRVŇÁČCI ........................................... 3
ANGLICKÉ VYSTOUPENÍ DĚTÍ, ........................... 4
KTERÉ SE ÚČASTNÍ VÝUKY JAZYKOVÉ ŠKOLY
ASTRA ............................................................. 4
VÝUKA UKRAJINŠTINY........................................ 4
Z D R U H É H O S T U P N Ě ................................ 5
ZUBNÍ HYGIENA ................................................. 5
PŘEDNÁŠKA O ZOUBKÁCH................................. 6
S P O R T ................................................................ 7
66. ROČNÍK BĚHU LUŽÁNKAMI .......................... 7
FOTBALOVÝ SVÁTEK 22. 4. 2011 ..................... 8
N A Š I S P O R T O V C I ........................................ 9
LEDNÍ HOKEJ ..................................................... 9
LEHKOATLETICKÉ ZÁVODY – „NEJRYCHLEJŠÍ
STOVKAŘ A STOVKAŘKA“................................... 9
LEHKOATLETICKÉ ZÁVODY – „NEJLEPŠÍ
SKOKAN A SKOKANKA“..................................... 10
K D E V Š U D E J S M E B Y L I ......................... 12
LYŽAŘSKÝ VÝCVIKOVÝ KURZ – JESENÍKY ....... 12
ŠKOLNÍ VÝLET VE WESTERNOVÉM STYLU ....... 13
EKOSTEZKA LESNÁ – ČERTOVA ROKLE .......... 14
ŠVP KŘIŽANOV 2011 ..................................... 14
DEN DĚTÍ ......................................................... 16
ČERTOVA ROKLE ............................................. 17
DEN DĚTÍ ......................................................... 17
EMPÍK HLEDÁ FOXÍKA ...................................... 18
ŠKOLA V PŘÍRODĚ KŘIŽANOV 2011................ 20
DEN ZEMĚ........................................................ 21
NÁŠ ZÁŽITEK Z ŠVP ........................................ 22
ŠKOLA V PŘÍRODĚ ........................................... 22
ŠKOLA V PŘÍRODĚ 16. 5.- 20. 5. .................... 23
MŮJ ZÁŽITEK ZE ŠVP...................................... 24
ŠVP................................................................. 24
P R O Z Á B A V U ............................................... 25
PRO ZASMÁNÍ .................................................. 25
HÁDANKA ......................................................... 25
KULTURA – MULTIKULTURNÍ
V E Č E R Y ........................................................... 26
,,NAMALUJ UKRAJINU“ .................................... 26
,,ASIE OČIMA NAŠICH DĚTÍ“ ............................. 26
K U L T U R A ....................................................... 27
PĚVECKÝ SBOR PAPRSEK – ZAMYŠLENÍ ......... 27
LOUČENÍ .......................................................... 28
M A T E Ř S K Á Š K O L A .................................. 28
NÁVŠTĚVA V ZOO .......................................... 28
PASOVÁNÍ PŘEDŠKOLÁKŮ ............................... 29
NOVÁ MATEŘSKÁ ŠKOLA RYBNÍČEK ..... 29
2
Z prvního stupně
Letošní prvňáčci
Jmenuji se Honzík Kolek a za pár týdnů ukončím 1. třídu. V tomto
školním roce jsem musel zvládnout spoustu věcí, jako například čtení,
psaní, počítání, a také najít nové kamarády. Kromě školy rád trávím svůj
volný čas sportováním, a to atletikou a plaváním. V družině navštěvuji
hip-hopový kroužek, který bývá v naší škole. Všechny kroužky mne moc
baví, já se totiž nerad nudím.
Jan Kolek, 1. třída
Jmenuji se Karina Kučerová a mám 7 let. Chodím do gymnastiky,
tancovat do Javorníčku a hraji na flétnu. Baví mě basket, vybíjená a jezdit
na kole. Mám ráda zvířata a pohádky a nejvíc Šmouly.
Karina Kučerová, 1. třída
Mezi prvňáčky v září nastoupil také Dominik Polgár. Když se Dominik
v září rozhodoval, jakému sportu se bude věnovat, rozhodl se jít ve stopách
staršího brášky a začal se věnovat baseballu. Samozřejmě i ve stejném týmu,
takže hraje za Hrochy Brno. Baseball ho moc baví a je v něm i velmi šikovný,
takže hraje nejen za svou kategorii - přípravka do 8 let, ale i za mladší žáky
do 10 let. Na dresu nosí stejné číslo jako bráška - 19. Na tomto sportu se mu líbí
nejen to, že se naučí rychleji běhat, dobře a přesně házet i chytat, ale především
je celé dny na čerstvém vzduchu a našel tu spoustu kamarádů, a to nejen mezi
svými vrstevníky, ale i mezi staršími hráči, neboť heslem tohoto týmu je, že není nejdůležitější
výhra, ale přátelství a sounáležitost celého týmu.
Bohdana a Dominik Polgárovi, 1. třída
Fotky jsou z turnaje v Třebíči, kde hráči získali pohár
za 3. místo a dostali se tak do celostátního finále v Praze 18. - 19.
6. 2011. Blahopřejeme!
Mgr. Lenka Rusňáková, třídní učitelka 1. třídy
3
Anglické vystoupení dětí,
které se účastní výuky Jazykové školy ASTRA
V úterý 24. 5. proběhlo anglické vystoupení dětí 1. a 2. třídy ZŠ Staňkova. Prvňáčci
se představili v pásmu anglických písniček a říkadel. Své vystoupení zakončili divadélkem
o nemocném lvovi.
Druháčci se předvedli v muzikálové hře „Tammy, the queen
of jams“. Celý muzikálový příběh byl plný veselých písniček
a dialogů, které děti zvládly bez zaváhání. Své rodiče nejen pobavily,
ale zároveň jim ukázaly, že angličtina není dřina a o letošní dovolené
už se domluví i se zahraničními kamarády.
Mária Zukalová, ředitelka JŠ Astra
Výuka ukrajinštiny
Výuka ukrajinského jazyka probíhala ve snaze zachovat u dětí
odhodlání studovat mateřský jazyk. Během roku byla probraná látka
z gramatiky, morfologie a syntaxu, pravopisu. Pracovali jsme s učebnicemi,
které nám byly dovezeny Ministerstvem
školství z Ukrajiny. Byly vypracované také
materiály navíc z různých pedagogických
stránek. Vyučování v hodinách bylo zajímavé, aktivní s mnoha
intelektuálními prvky, s dětmi byly psané diktáty, cvičení a úvahy.
Vcelku jsem s výsledky výuky ukrajinštiny jako vyučující
spokojená. Děti se snažily a byly ochotné se učit ukrajinský jazyk.
Lyudmyla Romanchuk, učitelka ukrajinštiny
4
Z druhého stupně
Zubní hygiena
V úterý 12. 4. jsme měli přednášku o zubní hygieně. Probírali jsme tam,
jak si správně čistit zuby. Co nám kazí zuby a co by se stalo, kdybychom
si nečistili zuby. Probírali jsme to s třemi mladými muži. Všichni tři byli velmi
příjemní a krásně se ta přednáška poslouchala.
Nejvíce mě bavilo, když jeden z nich nečekaně vytáhl velký kartáček
a začal nám ukazovat na umělých zubech, jak si správně čistit zuby. Bylo
to super.
Gabriela Krajčová, 6. třída
V úterý 12. 4. jsme šli do jazykové učebny. Tam na nás čekali tři mladí
studenti ze zubního lékařství. V jazykovce nás ponaučovali o zubech, abychom
si zuby čistili. Pokud si zuby nebudeme čistit, tak dopadnou špatně, pokud ano,
tak budou vypadat dobře.
Dozvěděla jsem se, že bakterie se rozmnožují strašně rychle a že si mám
čistit zuby po každém jídle nebo třikrát denně. Zubní kartáček by měl mít měkké
zubní štětinky, protože tvrdé štětinky ničí naše dásně. Tahle zubní přednáška se mi líbila.
Vivienne Maová, 6. třída
V úterý 12. 4. 2011 k nám přišli 3 studenti, kteří se chtějí stát zubaři a udělali nám přednášku
o zubní hygieně. Vydali jsme se do jazykové učebny a na promítacím plátně nám promítali obrázky
a přitom nám o nich povídali. Byly tam třeba obrázky zničených zubů od kouření, ale také zdravé
zuby.
Také nám říkali, které kartáčky jsou pro nás vhodné.
Po promítání jsme si ukazovali, jak si čistíme zuby a jak se čistí správně.
Koncem přednášky jsme si mohli dát na zuby fialovou vodu, se kterou jsme
zjistili, jestli si zuby dobře čistíme. Z této přednášky jsme si vzali dobré
poučení, jak pečovat o zuby.
Aneta Švecová, 6. třída
Začalo to tím, že jeden mladý zubař nás provázel a ukazoval obrázky s různými ústy. Někde
byly kazy, někde nebyl ani zub, ale byly tam i hezké bílé zuby. Tak si dávejte pozor na kazy!!!
Jestlipak víte, jak se tvoří sliny?
Ty se tvoří slinovými žlázami a polykáním. Byl tam taky druhý zubař. Ten nám
ukazoval, jak se správně čistí zuby. Skoro všichni měli své kartáčky, aby si to mohli
vyzkoušet. Ten pan zubař měl asi 3x větší kartágos než my. Taky se nás ptal
na různé otázky.
Např.: „Jak se správně čistí zuby nebo jakými pohyby si máme čistit
zuby…“Bylo to velice naučné.
Lucie Fábryová, 6. třída
5
Přednáška o zoubkách
Začalo to tak, že jsme přišli do počítačové učebny, kde se
nám představili 3 zubaři. Po usazení začala přednáška a promítání.
Ke každému obrázku nám něco řekli. Poučili nás, jak se mají
správně čistit zuby. Řekli, že se mají čistit zuby odshora dolů.
Nejlepší kartáček je měkký. Rozdělili jsme se do tří skupin:
1. skupina, jak se mají čistit zuby,
2. skupina říkala, jaký je pro to nejlepší kartáček
a 3. skupina, že jak se o zuby nebude dbát, tak se nám zkazí.
Tato přednáška se mně velmi líbila. A je to vážně pravda, děti, jak si nebudete zoubky
čistit, tak se vám zkazí. Možná budete pěkní a hezcí, ale zoubky budou zkažené.
A PROTO VÁM ŘÍKÁM! DBEJTE O SVÉ ZOUBKY.
A BUDETE SPOKOJENI VY I VAŠE ZOUBKY.
Lukáš Nimrichter, 6. třída
Přišli k nám 3 studenti, kteří nám ukazovali, jak pečovat o zuby. Z domu jsme si přinesli
zubní kartáčky, abychom se dozvěděli, jak je máme používat na zuby. Ukazovali nám
obrázky, jak mohou vypadat zuby, které nečistíme. Jeden z lékařů přinesl velký kartáček. Byli
moc příjemní a laskaví.
Ivan Mandzyuk, 6. třída
Zuby musíme čistit ráno, večer a po obědě. Zuby se mají čistit
hlavně večer, protože zuby se za noc kazí. Byli tam tři studenti
a povídali nám, že musíme mít měkký kartáček, protože
my se s ním dostaneme všude, kde jsou ty bakterie. Tvrdým
kartáčkem se tam nedostaneme. MUSIME POUŽIVAT MĚKKÝ.
Ti tři studenti byli příjemní, naučili nás, jak se mají čistit zuby.
Máme držet kartáček jako propisku a máme začínat zezadu
a čistíme kroužením. Máme čistit zuby maximálně tři minuty.
Andriy Mytrish, 6. třída
V úterý 12. 4. byli ve škole 3 mladí studenti, kteří budou
zubaři. Ukazovali nám, jak se máme starat o zuby. Vysvětlili nám,
jak si máme správně čistit zuby. Pak nám řekli, kde je všude cukr.
Potom řekli, že máme zubní kartáček použít jako tužku a že máme
mít měkký kartáček. Je to lepší, než používat tvrdý kartáček.
Na závěr jsme si mohli vyzkoušet, jak si máme čistit zuby.
Byla to dobrá hodina, protože jsme se dozvěděli hodně užitečného.
Dan Winkler, 6. třída
6
Sport
66. ročník Běhu Lužánkami
Můj tatínek často tráví volný čas před internetem a čte zprávy
z domova, ze světa, pokud je víkend, tak hledá i nějaké tipy,
jak trávit volný čas v městě Brně, pokud ovšem nejedeme
za fotbalem. Jelikož máme ve fotbalu přestávku mezi zimní a jarní
sezonou, neměli jsme žádný plán, jak strávit alespoň část soboty.
Tatínek našel sportovní akci „66. Běh Lužánkami“ pro všechny
věkové kategorie, kde se běželo dle ročníků narození na 200 m, 400 m, a dále potom delší
pro dorost a dospělé včetně maratónu na 8 000 m.
Když mi to táta četl, netvářil jsem se na to nijak nadšeně. Nikdy mi běh tak dobře nešel,
abych v něm mohl soupeřit s ostatními, navíc mě při delším běhu píchá v boku a rozhodně
tedy ho nevyhledávám. Nicméně bydlíme jen kousek, vlastně naproti parku Lužánky, a tak
jsem se rozhodl, že se půjdu jen podívat, jak to na takovém slavném závodě vlastně probíhá.
Nikdy jsem to na vlastní oči neviděl.
Už když jsem vcházel do parku, udivila mě spousta dětí i dospělých, kteří se tam
shromáždili v centrální části u Domu mládeže. Kdo to v Lužánkách nezná, je to ten dům,
kam chodíme někdy se školou do Bijásku na filmy. Nejprve jsem se rozhlížel a koukal, kde se
co děje, ale stále jsem nebyl přesvědčen o tom, že poběžím. Jen jsem se chtěl podívat.
A už to začalo. Napřed běželi chlapci ročníků 2002/2003 na 200 m a já si řekl, že když
hraji fotbal, tak bych to mohl dát taky. Už jen pro pocit, že na to mám. A tak jsem se šel hrdě
zaregistrovat, jenže ouvej, v mé kategorii ročníků 2000/2001 se neběželo na 200 m,
ale na 400 m, s čímž jsem tedy opravdu nepočítal. Jak jsem chytrý, tak jsem si nepřečetl
pořádně propozice, a bylo to! Jenže co teď? Mám to vzdát a odejít? Co by mi kdo mohl
udělat? A v tu chvíli jako by do mě hrom udeřil, uviděl jsem své rodiče, jak se přišli taky
podívat, a já věděl, že je nemohu zklamat, když přišli. Vždyť se přišli podívat na mne
a ne na cizí děti. A tak jsem se rozhodl! Poběžím a nesmím skončit poslední. Takovou ostudu
si nemohu dovolit udělat sobě ani rodičům, i kdyby se to náhodou stalo, tak jsem se zúčastnil,
jsem sportovec a vím, že nejde jen vyhrávat.
Po zaznění startovací pistole asi 21 závodníků vyběhlo na trať závodu. Start se mi povedl
a já měl radost. Brzy však přišlo vystřízlivění, soupeři byli zdatní, a i kdyby si někdo mohl
myslet, že 400 m je hračka, věřte, že není. I když jsem se snažil, v polovině trasy jsem i já byl
asi v polovině závodního pole a pochopil, že tentokrát jsem přecenil své síly. Navíc se ozvala
má stará dobrá bolest, to prokleté píchání v boku a jen to, že jsem si říkal „MUSÍŠ, MUSÍŠ“
mi pomáhalo, i když tedy ne, že by mě v tom boku přestalo píchat, naopak se to zhoršovalo.
Protože bylo na trati i málo traťových komisařů, přidaly se problémy v neférovosti
některých závodníků v podobě různého žduchání. Ne všichni nesou prohru sportovně.
Kolikátým jsem nakonec byl, pro mě nebylo až tak důležité. Doběhl jsem mezi druhou
desítkou a nebyl jsem zdaleka poslední. To mi stačilo. Stejně jsem rád, že jsem vůbec doběhl
a nemusel to potupně vzdát.
V cíli jsme dostali diplomy a poukázku na občerstvení.
Ani jsem to moc nevnímal, barvu jsem měl jako červená
na semaforu, bok mě hrozně bolel a já nadával jako špaček,
do čeho jsem to zase vlezl. Rodičové byli nadšeni, já však
pochopil, že na každý sport je třeba se připravovat,
a tak v budoucnu nechám běh atletům, běžcům a budu se
věnovat svému fotbalu.
Daniel Janko, 3. třída
7
FOTBAL, TO JE HRA
Rozhodl jsem se Vám napsat pár svých postřehů z náročné zimní
přípravy na novou fotbalovou sezonu, protože hodně lidí, kteří se o fotbal
nezajímají, si myslí, že se hraje pouze od jara do podzimu.
V zimě pokračují tréninky a soutěže v tělocvičnách, kde se hraje řada
důležitých turnajů jak ve městě Brně, tak i okolí. Samotná příprava na tak
důležité zápasy se neobejde bez stejně důkladné přípravy a cvičení. Třeba
běh po schodech z přízemí do prvního patra opakovaně nahoru a dolů,
několikrát za sebou. Dále potom v tělocvičně děláme trakaře, i sedy lehy
jsou samozřejmostí. Nepíši to proto, abych si stěžoval, ale aby si někdo nemyslel,
že jen kopeme do míče.
Náš klub byl zařazen do městské soutěže o pohár primátorky městské části Komárov,
kde hrála řada dalších klubů z Brna vyřazovacím způsobem. Tato soutěž se hrála celou zimu
o víkendech, což bylo náročné i pro rodiče, kteří nás chodili povzbuzovat. V tomto turnaji
jsme sice pohár nezískali, ale umístili jsme se na druhém místě a byly nám předány stříbrné
medaile a diplomy.
Mimo tento turnaj jsme se zúčastnili i turnaje v Křenovicích v okrese Vyškov, kde se nám
nedařilo. Ne všechny zápasy musí skončit vítězstvím a radostí, někdy přijdou i slzičky,
ze kterých si ale moc neděláme a s chutí se vrhneme na dalšího soupeře.
Před jarními prázdninami jsme sehráli poslední turnaj v halové lize 2010/2011
v Bílovicích nad Svitavou, kde se nám podařilo celkem 8 týmu porazit a vyhrát. Po předání
zlatých medailí nastalo fotografování a gratulace od trenérů a rodičů, i některých soupeřů.
Byli jsme na sebe pyšní a v tuto chvíli zapomněli na to, jak nás trenéři honí v tělocvičně
a na trávníku při trénincích. Následovala oslava našeho vítězství v našem zázemí v klubu,
kde trenéři nechali dovézt moc dobrou pizzu a nějaké pití. Samozřejmě jsme obdrželi
poděkování za skvělou reprezentaci klubu a diplomy. Tím se uzavřela další kapitola
a my se už těšíme na to, až nám počasí dovolí vyběhnout na zelený trávník. Přece jen hraní
na čerstvém vzduchu je lepší než v tělocvičnách…
Daniel Janko, 3. třída
Fotbalový svátek 22. 4. 2011
Když jsme se dověděli ve středu na tréninku od našeho trenéra, že v pátek 22. 4. 2011
sehrajeme mezistátní zápas s jedním z nejslavnějších fotbalových klubů světa FC Barcelona
z Katalánska ve Španělsku, pomysleli jsme si, že jde zase o jeden podařený žert našeho
trenéra. Přišel den D, pátek 22. 4. 2011, čas 17.00 hodin, místo konání fotbalové hřiště klubu
Nordic v Cacovicích – Maloměřice. Možná Vás napadne, proč zrovna tam a ne na domácím
hřišti ve Slatině? To proto, abychom neměli výhodu domácího hřiště, tak nám to vysvětlil
trenér, ale nám to bylo jedno. Musíme umět hrát na jakémkoliv hřišti a navíc FC Nordic patří
k našim pravidelným soupeřům v rámci soutěže, kterou hrajeme.
8
Byli jsme natěšeni a odhodláni porazit ten slavný klub, bohužel pak jsme se dověděli,
že tak přezdívají hráče Nordicu Brno, což jsme doposud nevěděli. Byli jsme zklamáni a cítili
se podvedení.
Nicméně zápas začal a my hráli tak, jako bychom hráli s tou skutečnou Barcelonou
ze Španělska. Už v prvních minutách jsme střelili první gól. Do poločasu se již nic nestalo
a během druhého poločasu jsme přidali další gól. Zvítězili jsme 2:0 a měli radost, že jsme
porazili dalšího soupeře, i když to nebyla Barcelona. Jednou možná v budoucnu některého
z nás opravdu čekají souboje se slavnými kluby. Do té doby budeme trénovat a hrát, těšit se
z vítězství a pohybu na čerstvém vzduchu.
Daniel Janko, 3. třída
Naši sportovci
Lední hokej
Dobrý den,
jmenuji se Monika Krčková a už 4 roky hraji lední hokej. Hraji
za Techniku Brno s chlapci a někdy i za Dívčí Hokej, což jsou hráčky
z různých klubů. Ale neumím říci, jestli hraji raději za holky, nebo
s klukama. Hokej hraji už od 6 let a pořád mě baví a asi ještě dlouho
bude. Hokej je skvělá hra a mám tam mnoho kamarádek. Před
nedávnem jsme s holkama vyhrály turnaj Kometa Cup. Byly jsme
nejlepší z 16 týmů. Od 19. do 23. května jsem byla s Dívčím
Hokejem ve Francii. První den jsme byly v Asterix parku v Paříži.
Potom jsme vyhrály všechny zápasy a dostaly jen jeden gól. Získaly
jsme zlaté medaile a velký pohár. Po turnaji jsme jely celou noc
domů.
Monika Krčková, 3. třída
Stolní tenis
Podzimní turnaj – Brno, ZŠ Tuřany
Hoši mladší i starší skončili na posledních místech.
Dívky kategorie mladší obsadily krásné 2. místo –
Fábryová Lucie, Fialová Sabina, Kolková Adéla.
Dívky kategorie starší obsadily 4. místo – Máchová
Adriana, Krátká Hana, Krajčová Barbora
Mgr. Jana Havelková, učitelka tělesné výchovy
Lehkoatletické závody – „Nejrychlejší stovkař a stovkařka“
9
Kategorie A - mladší žactvo:
Romanová Kateřina 4. místo
Krajčová Gabriela
9. místo
Maová Vivienne
11. místo
Kategorie B - starší žactvo:
Krátká Hana
2. místo
Zelenková Veronika 3. místo
Pomeroy Jessica
10. místo
1. místo
Slavíček Marek
Hurák Marek
6. místo
Lehkoatletické závody – „Nejlepší skokan a skokanka“
Kategorie A - mladší žactvo:
Kolková Adéla
Romanová Kateřina
Krajčová Gabriela
Galstyan Albert
Chu Van Cuong
Kemenyash Vasyl
1. místo
8. místo
9. místo
7. místo
8. místo
11. místo
Kategorie B - starší žactvo:
Slavíček Marek
Hurák Marek
2. místo
4. místo
10
Krištof Robert
Máchová Adriana
Krátká Hana
Zelenková Veronika
6. místo
1. místo
2. místo
7. místo
Je nutno vyzdvihnout Adélu Kolkovou v kategorii mladší žákyně. Překonala svým výkonem
444 cm rekord závodů. Dřívější rekord 420 cm držela 5 let taktéž naše žákyně Petra
Slepánková.
Dále Marka Slavíčka, který svým vynikajícím během ve finále vzorně reprezentoval naši
školu.
Taktéž Adrianu Máchovou, která dosáhla vynikajícího výkonu ve skoku dalekém - 441 cm
a vytvořila rekord letošního ročníku.
11
K d e v š u d e j s m e b yl i
Lyžařský výcvikový kurz – Jeseníky
S příchodem jara se naše třída vypravila na několik výletů do přírody.
Návštěvou Mariánského údolí jsme si připomněli DEN ZEMĚ, kde jsme měli možnost
obdivovat krásnou přírodu, lesy i rybníky.
Městská policie
pro nás v květnu
v Lužáneckém
parku připravila
program „Empík
hledá Foxíka“.
Na různých stanovištích jsme zdatně plnili úkoly a celá třída soutěžila o ceny. Chovatelé
ze ZOO nám dokonce přivezli ukázat i různá zvířátka.
DEN DĚTÍ jsme
oslavili výšlapem
na Špilberk.
Pokochali jsme se krásným výhledem na Brno. Dozvěděli jsme se něco z historie.
Poslechli jsme si krásnou zvonkohru a dokonce nám zbyl čas na návštěvu tamního dětského
hřiště, na kterém jsme si také zahráli naši nejoblíbenější hru „vybišku“.
.
Byly to pohodové dny plné zábavy, legrace a zajímavých akcí.
12
Moc jsme si to užili.
Žáci 1. třídy a třídní učitelka Mgr. Lenka Rusňáková
Školní výlet ve westernovém stylu
Stejně jako vloni v první třídě, i letos jsme se rozhodli náš školní výlet směřovat
do westernového městečka. Vloni jsme navštívili Šiklův mlýn a letos byly našim cílem
Boskovice.
Když jsme do westernového městečka v Boskovicích ve středu 8. června v 9.00 hodin
ráno dorazili, bylo téměř liduprázdné. Program zde začíná v 10.00 hodin, a tak jsme měli
hodinu na to, abychom se tu prošli a porozhlédli.
Před desátou hodinou se to tu již hemžilo dětmi. Program byl bohatý a zajímavý. Zhlédli
jsme dvě představení v amfiteátru a čtyři show na hlavní ulici westernového městečka,
na Main Street. Mezi jednotlivými představeními byly přestávky, ve kterých jsme mohli
navštěvovat různé atrakce. Mezi westernové atrakce patřilo rýžování zlata, hod tomahavkem,
oštěpem, střelba z luku, z praku, jízda na koni, chytání do lasa, střelnice, půjčovna koz,
tetování a další. Neplatilo se zde korunami, ale westernovými dolary, za které jsme si koruny
mohli směnit.
Velkým lákadlem pro nás bylo také mnoho různých obchůdků, kde jsme mohli utratit
kapesné od rodičů za různé dobrůtky nebo suvenýry na památku. Téměř všem se nám veškeré
kapesné utratit podařilo, některým z nás velmi rychle.
Počasí nám přálo a pršet začalo až po třetí hodině odpoledne, kdy jsme již byli v suchu
v autobuse na zpáteční cestě do Brna.
Výlet se zdařil a všem se nám líbil.
Mgr. Milada Kailová a její indiáni z 2. třídy
13
Ekostezka Lesná – Čertova rokle
Se školou jsme šli do Čertovy
rokle. Sešli jsme se ve třídě a pak jsme
šli na trolejbus číslo 25. Jeli jsme dvě
zastávky a vystoupili na kopečku.
Tam jsme přestoupili na šalinu číslo 11.
Jeli jsme na konečnou zastávku Čertova rokle a hned jsme viděli
za rohem ceduli a na té ceduli byla
namalovaná mapa.
Šli jsme po zelené turistické značce.
A už vidíme 2. ceduli a musíme poznávat listy a stromy.
Jdeme dál po turistické značce. Třetí zastavení je v rekonstrukci. Šli jsme k 4. zastavení
s exotickými rostlinami. Třeba akát je ze Severní Ameriky a je mírně jedovatý. Douglaska
je ze Severní Ameriky a je jehličnatá a má vůni po citrónu. Jírovec maďal pochází
až z Balkánu. Jdeme dál a další cedule. Má název Eroze – rozrušování, vymílání zemského
povrchu vodou a vzduchem.
A jdeme zase dál a cedule s rostlinami.
Jdeme chvilenku a je tu 7. zastavení. Sedmé zastavení s ptáky. Taky tam byly zarostlé
schody. V 8. století se tam hrálo divadlo a byly tam tři řady po dvanácti schodech na sednutí.
Jdeme, jdeme a 8. zastavení. Osmé zastavení jsou zvířata. Měkkýš je třeba hlemýžď zahradní
a brouk je i slunéčko sedmitečné. Ještěrka obecná je ohrožený druh a je to plaz. Věděli jste, že
netopýr večerní je savec? A nebo muflon, že je taky savec?
Jdeme s paní učitelkou na hřiště. Výlet byl super a moc se mně to líbilo. Asi to byl
nejlepší výlet na světě. A paní učitelka to dobře namyslela. Počasí se vydařilo, což
je pro výlet důležité.
Nela Janovská, 3. třída
ŠVP Křižanov 2011
Od 12. 6. - 17. 6. jsme byli na ŠVP. První den, v pondělí, jsme měli budíček v 7.30 hod.
A pak jsme šli v 8.00 hod. na snídani. Ve středu
jsme putovali 11 km na zámek do Velkého
Meziříčí. Byla tam Bílá paní, no prostě nádhera ☺.
Byli jsme v lanovém centru. A ve čtvrtek k nám
večer přišli piráti a stříleli z pušek. Naše paní
učitelka Dana Vytrhlíková si zkusila vystřelit také.
Každý den jsme měli bodování. My jsme s holkama
měly 40 bodů a ☼. Už jsem se těšila na mamku
a sestru Sáru.
Ale nám dobrodružství nekončí.
Jasmína Benderradj, 3. třída
14
Byli jsme na zámku a nejvíc se mi líbilo, že ta prohlídka byla zajímavá. Byla tam Bílá
paní, která o půlnoci otevírá poklop. U té Bílé paní jsme našli poklad. Prohlídka trvala 45
min. Chtěla bych tam jet příští rok zase.
Adéla Bárová, 3. třída
Na škole v přírodě se mi líbilo putování na zámek
ve Velkém Meziříčí. Na zámku jsme si povídali
o Bílé paní a o tom, jak zemřela. Bílá paní zemřela
tak, že každé ráno jezdila na koni po svém dvoře
a jednou se její kůň polekal a ta Bílá paní spadla
na zem, ale zůstala jí noha v třmeni a kůň ji usmýkal
k smrti.
Nikola Hobzová, 3. třída
Nejvíc se mi líbila cesta na zámek ve Velkém Meziříčí a lesní jahůdky.
Michaela Musilová, 3. třída
Nejvíc se mi na naší ŠVP líbilo, že jsme byli v lanovém centru. Bylo to hned naproti
hřiště, a tak jsme tam šli. Nejdřív nám dvě paní Marie a Petra ukazovaly, jak to máme dělat.
Potom jsme se rozdělili do skupin po 7, byly jen 3 skupiny. Ale byla to sranda.
Monika Krčková, 3. třída
Ahoj, jmenuji se Liwia a budu vám vyprávět, co jsme zažili na škole v přírodě.
V neděli jsme naposled zamávali rodičům a odjeli. Jeli jsme hodinu a už jsme tam. Přijeli
jsme na večeři, ta byla v 6.00 hodin. Potom jsme šli ven a hráli jsme vybíjenou. Umyli jsme
se a šli spát.
V pondělí jsme se nasnídali a potom učili. Pak jsme šli do lesa a museli jsme najít věci,
které do lesa nepatří. Stavěli jsme i domečky pro skřítky. Přišli jsme na svačinu (jogurt
s rohlíkem). Potom jsme si hráli na hřišti. Byla večeře a šli jsme ven. Musíme si odpočinout
na úterní špekáčky.
V úterý jsme vstali, šli jsme do jídelny na snídani a potom bylo bodování úklidu
v pokojích. Dostali jsme 9 bodů a včera 10. Šli jsme dolů a učili jsme se. Pak byl oběd
a po něm odpolední klid. Pak jsme šli ven hrát tenis. Paní učitelka řekla, že teď
jsou ty špekáčky tak brzo, protože zítra jdeme
na zámek do Velkého Meziříčí (a to bylo 11 km
od ubytovny). Tak jsme se vydali na špekáčky
a přitom jsme zpívali různé písničky a opékali.
Však se někdy musíme vyspat na ten zámek, že jo?
Ve středu jsme neměli bodování, ale snídani jo.
Tak jsme se vydali na putování. Přešli jsme 3 km
za jednu hodinu. Šli jsme přes pole, les, vesnici, pole,
les, vesnici. A už jsme tam. A ještě do zámku 2 km.
Jsme v zámku (všichni se těšili). Paní nám povídala
15
o Bílé paní. Paní učitelka nám říkala: „Komu se asi o ní bude v noci zdát?“ Tak moc jsme se
těšili, když paní učitelka řekla, že zpátky jedeme…vlakem!!!! Šli jsme na nádraží a čekali
jsme na vlak. Přijel, tak jsme nastoupili a sedli jsme si. Já jsem seděla vedle paní učitelky
Dany Vytrhlíkové. Za to těžké putování jsme měli KARNEVAL. Měli jsme různé hezké
masky a kostýmy.
Ve čtvrtek jsme měli bodování a snídani a pak jsme se učili. Po obědě jsme měli
odpolední klid. Po odpoledním klidu jsme šli ven s pavoukama, které jsme dělali
v odpoledním klidu. Měli jsme jim najít hezký a teplý domov. Přitom jsme si udělali domečky
i my. A zase tady máme špekáčky a táborák. Ale co to? Piráti! Povídali nám o zbraních,
ale i stříleli! Říkali, že si máme strčit prsty do ucha. A já s paní učitelkou jsme si říkaly:
„Cože? Vždyť my držíme špekáčky!“ Tak jsme otevřely pusu. Jednou vystřelili a Jasmíně
spadl chléb i špekáček.
Teď nás čeká stezka odvahy (200m
od ubytovny).
Je pátek. Zabalili jsme si věci do autobusu
a odjeli do ZOO Jihlava. Viděli jsme tygry, opice,
kočky i hrocha a k tomu pršelo.
Když už jsme odcházeli, začalo svítit slunce.
V 15.45 hod. jsme byli u školy. Rodiče už čekali.
Vyprávěli jsme o putování, o stavění domečků
pro skřítky, o tom, jak jsme dostali diplomy a jaké
to tam bylo.
Já jsem se hrozně těšila na rodiče, Lenku
a králíka a na svou postel!!!!!
Liwia Marciniak, 3. třída
Den dětí
Dne 1. 6. byl Den dětí, pan učitel říkal,
že pojedeme do ZOO. Moc jsem se tam těšila.
Přišli jsme do ZOO a hned jsme šli k tygrovi,
ale ten se schoval, protože pršelo, takže jsme šli
dál. Tam byly surikaty, to jsou taková malá
zvířátka a moc roztomilá. Bylo moc zajímavé,
jakou mají barvu srsti a jak umí hezky pózovat.
Ale nejzajímavější zvíře byla koza, bylo
to mládě a měla jsem ji v náručí. A ještě jsme
jeli vláčkem, byl to moc hezký Den dětí.
Natalie Pomeroy, 4. třída
16
Čertova rokle
V úterý 10. května nám paní učitelka
řekla,
že ve středu pojedeme na výlet. Moc jsme
se
na tajuplný výlet do Čertovy rokle těšili.
Společně
se třeťáky jsme se vydali trolejbusem a
tramvají
na Lesnou. Cesta nebyla dlouhá.
Přijeli jsme a už jsme hledali první
značku
ekostezky. Za chvilku jsme ji uviděli i
s první
tabulí, na které byly informace o sídlišti
Lesná.
Zapisovali jsme si, co nás zaujalo a
nechtěli
jsme jít dál, chtěli jsme toho mít
zapsaného co nejvíc.
Druhá tabule byla o stromech, které tam rostou. Nejčastěji zde uvidíme lípu, habr, javor,
břízu, lísku, buk nebo dub. Další o exotických stromech, kterých je okolo nás plno, a už
si to ani neuvědomujeme. Málokoho napadne, že akát pochází ze Severní Ameriky, zlatý déšť
z Asie a kaštan neboli jírovec z Balkánu.
Za chvilku jsme se ocitli na louce s kaštanovou alejí, která byla jako stvořená pro piknik.
Posedali jsme si na lavičky i do trávy a pustili jsme se do svačiny.
Potom jsme hledali další značky, které vedly k páté tabuli. Ta už byla v lese – v Čertově
rokli. Byla o erozi. Šestá byla o pokladech na skalce, což byly rostliny, které tam rostou.
Sedmá byla o ptáčcích, co na Lesné a v okolí hnízdí.
Byla zajímavá, ale nás v tu chvíli zajímal amfiteátr,
který stál hned vedle. Paní učitelka nás vyfotila a šli
jsme k osmé tabuli. Ta byla o zvířatech. Devátou,
která byla o pitné vodě, jsme přeskočili a desátá byla
o chráněných místech v Brně a okolí.
Celou dobu nás doprovázel ptačí zpěv a různé
zvuky. Přírodu na Lesné si místní obyvatelé velmi
udržují, a to je moc pěkné. Výlet byl moc krásný
a ekostezka byla moc hezky připravená. Doufám,
že se do Čertovy rokle někdy podívám s rodinou.
Líbila se mi hlavně ta krásná, čistá příroda, louky i lesy.
Eva Břicháčková, 5. třída
Den dětí
Jednoho dne nám paní učitelka řekla, že
1. června na Den dětí půjdeme do města
a podíváme se i do Kapucínské hrobky.
A tak jsme šli. Na Moravském náměstí
jsme si prohlédli model Brna z dob, kdy
bylo ještě obehnané hradbami, ukázali
jsme si na něm známá místa a podívali se,
jak
se Brno proměnilo, a pokračovali jsme ke
kostelu sv. Jakuba. Tam jsme se podívali
na
andělíčka, který vystrkuje svůj holý zadek
přímo na Petrov. Paní učitelka nám řekla,
jak
to s tím andělíčkem vlastně bylo.
Potom jsme šli přes náměstí Svobody, kde jsme si našli obrysy dávno zbouraného kostela
sv. Mikuláše a prohlédli zajímavé stavby, až ke Staré radnici. Nejprve jsme si prohlédli portál
17
s křivou věžičkou a poslechli jsme si, proč je křivá. Potom jsme se šli podívat na brněnského
draka a kolo, které vyrobil a přikutálel sem z Lednice za jediný den lednický kolář Jiří Birk!
Z radnice jsme putovali k hlavě zazděného radního, který byl zazděn za zradu svého města
v době husitského obléhání.
Od radního už jsme šli ke Kapucínské hrobce. Bylo to tam tajemné. Hned v první
místnosti byla rakev s baronem Trenkem,
o kterém jsme si nedávno četli, a také skleněná
rakev s mladou ženou, která měla hrozivou
voskovou masku! Vzduch byl navlhlý a cítil jsem
zápach mrtvých těl. Bohužel tam bylo i tělo
malého dvanáctiletého chlapce. Poslední místnost
byla hrobka kapucínů a někteří z nich měli ještě
na sobě kusy šatů. Na zdi bylo napsáno: CO JSTE
VY, BYLI JSME I MY, CO JSME MY,
BUDETE I VY. Tenhle nápis snad každému,
kdo ho viděl, připomněl, že život není nekonečný.
Výlet byl zakončen návštěvou Mc Donalda.
Výlet se mi moc líbil, klidně bych si ho zopakoval.
Jan Syka, 5. třída
Empík hledá Foxíka
Na konci května jsme se vydali do Lužánek na akci městské policie. Pro celé třídy tam
byla připravena stanoviště s různými úkoly. Kreslení křídami na chodník, lovení kance,
závody v pytlích atd. Všechno bylo dobře vymyšlené a zábavné. Ale potom jsme došli
k jednomu stanovišti, kde jsme si mohli vyzkoušet vozíčky pro postižené. A to byl zážitek
na celý život! Vyzkoušeli jsme si i kolo pro invalidy a musím říct, že je to docela těžké,
ale i paní učitelce to šlo.
Na závěr se vyhlašovalo, kdo vyhrál, a z naší školy na třetím místě skončili třeťáci.
Dostali plnou tašku odměn.
Daniela Krištofová, 5. třída
18
19
Škola v přírodě Křižanov 2011
Škola v přírodě byla krásná, měli jsme strašně moc akcí. Táboráky, stezku odvahy,
hledání pokladu a neobvyklých věcí, Talentmanii a Superstar, stavění domečků pro skřítky,
lanové centrum, hry na hřišti – např. vybíjenou nebo fotbal, celodenní výlet do Velkého
Meziříčí na zámek, i na trička jsme malovali - mám naštěstí podpis od všech páťáků, a šli
jsme i do ZOO do Jihlavy.
Ale mně se nejvíc líbil karneval. Než začal, moc jsem se těšila. Byla jsem zlá víla,
čarodějnice, rockerka nebo něco mezi tím. Karneval byl spojený s Talentmanií, takže
Talentkarneval. Byly tam krásné kostýmy a masky. Jsem ráda, že jsme vybrali tak suprové
moderátory – Míšu Sedlákovou a Jirku Vlacha – moc se jim to povedlo, měli krásné scénky
a všude nás doprovázeli. Na karnevalu byla i škola tance a tombola. A na konci rozlučkový
tanec pro naši paní učitelku. Všichni páťáci se drželi za ruce a chodili v kruhu dokola.
Uprostřed stála paní učitelka a my jsme za ní postupně chodili a tančili s ní. Hlavně holky
to nevydržely a začaly brečet. Po karnevalu jsme se všichni páťáci i s paní učitelkou sešli
na pokoji a tam brečeli i dva kluci. No a brečeli jsme do noci, nemohli jsme přestat. Proto
se ani netěším na konec školního roku, to totiž vyplavíme slzami celou školu.
Celá škola v přírodě se mi strašně moc líbila, ale tohle byl nejdojemnější zážitek. Škoda,
že jsme tam nemohli být déle, moc rychle to uteklo!
Eva Břicháčková, 5. třída
20
Den Země
Den Země je den věnovaný Zemi, který se každoročně koná 28. dubna, tento svátek
je ovlivněn původními dny Země, které se konaly při oslavách jarní rovnodennosti, 21. března
a oslavovaly příchod jara. V moderním pojetí jde o ekologicky motivované ničení životního
prostředí a o rozvíjející se diskusi o možných cestách řešení. Pro první oslavu dne 22. dubna
1970 byl zvolen den 100. narozenin. V roce 1990 se k Americe připojil i zbytek světa
a 22. dubna se stal MEZINÁRODNÍM DNEM.
Vitaliy Korolyshyn, 6. třída
2164 - Gabriela Krajčová, 6. třída
2162 - Viktoriya Kemenyash, 6. třída
2165 - Vivienne Maová, 6. třída
2166 - Kamila Šínová, 6. třída
21
Foto z výletu, 6. třída, Pálava
Náš zážitek z ŠVP
ně pošlu hygienu, všechno
plesnivý!“ zvolal Karel
po zjištění, že budeme
srubu,
namísto
v domluvené ubytovně.
jsme
se
navzdory
nedorozumění
s ubytováním
začali
neovladatelně popadat za
učitelky už ale tak veselé
výrazy v jejich tvářích
naznačovaly, že jsou s
„Já na
je tu
Berousek
bydlet
ve
Všichni
břicho. Paní
nebyly,
výsledkem nespokojeny.
Špatná nálada však opadla už po prvních aktivitách.
V mysli nám dvěma nejvíce utkvěla vzpomínka na vysoká lana. V osmimetrové výšce, s
jištěním dvou karabin jsme zdolávaly překážky různých obtížností. Někomu se líbily více,
někomu méně. My jsme si tuto aktivitu velice užívaly.
Adéla Kolková + Sára Ciancimino, 7. třída
Škola v přírodě
Na školním výletě se mi líbily rafty, noční hry, trampolína, lanové centrum, lukostřelba,
horolezecká stěna, diskotéka, hledání instruktora, sezení u ohně, procházka v potoku a nejvíc
útěk před vojáky.
Na trampolíně jsem skákal až 3 m vysoko, dělal jsem různé skoky a salta. Na lukostřelbě se
mi podařilo trefit do terče cca z 10 metrů.
Na nočních hrách se mi líbila stezka odvahy. Na stezce odvahy jsme šli do lesa po poli kolem
dvanácté hodiny večer. V lese na nás házeli šišky. Strašil nás člověk celý v černém a my se
schovali za stromem, dokud neodešel. Potom jsme šli dolů a narazili jsme na potok, kterým jsme
22
šli asi tak půl kilometru směrem k baráku bez střechy,
kde jsme měli najít zbraň. Zbraň jsme našli bez nábojů.
Nohy jsme si ohřívali u ohně, který byl uprostřed domu.
Z dálky jsme slyšeli, jak někdo přichází, tak jsme
utíkali zpátky do lesa, a na cestě v lese chodil ozbrojený
voják. Instruktor šel pryč a nechal nás tam čekat na něj
a po 15 minutách jsem si už myslel, že nás tu nechá.
Potom se vrátil a zeptal se nás, zda bylo všechno
v pořádku. Měli jsme počkat, až voják odejde, a přejít
na druhou stranu lesa. V lese jsme narazili na kostru
vojáka a vedle kostry ležela zbraň, plynová maska, taška a v ní jsme našli disk, který byl za úkol
najít a donést do tábora. Po cestě zpět jsme šli po poli, kde byl elektrický ohradník, který jsme
přelezli a narazili na cestu, která vedla zpět do tábora.
Na horolezecké stěně se mi líbil zážitek z adrenalinu.
Na raftech bylo nejlepší skákání do vody, závody, kdo bude nejrychleji na konci jezera, hráli
jsme hry na raftech a čekala nás vodní bitka.
Výlet se mi hrozně líbil, akorát v domě byli pavouci, zima a jídlo také nic moc.
Vasyl Kemenyash, 7. třída
Škola v přírodě 16. 5.- 20. 5.
Všichni jsme se samozřejmě těšili, co všechno
zažijeme. Tolik jsme toho zažili, že ještě teď na to ráda
vzpomínám.
Podle mě náš nezapomenutelný zážitek jsou RAFTY.
Nikdy a nikdo na nich z naší třídy nebyl, a proto jsme je
chtěli hned zkusit.
Jak nám náš instruktor řekl, že se máme jít připravit
na rafty, nikdo neváhal a pádil do svého pokoje
se převléci.
Všichni převlečení a nastoupení čekali na pokyn,
kdy můžeme vlézt na rafty. Pokyn byl dán. Všichni jsme utíkali na své rafty a pádlovali
od břehu, co nejvíc jsme mohli.
Náš instruktor se samozřejmě připojil, jen paní učitelky nechtěly, což byla velká škoda.
Instruktor nám navrhl hry, které jsme mohli na raftech hrát. Byly to hry: na honěnou, stříkaná
a k tomu ještě chytání balonků. Jak jinak, kluci pokřikovali, že chtějí hrát stříkanou, ale zase
holky protestovaly, ty chtěly hrát na honěnou.
Tak instruktor řekl, že nejdřív si zahrajeme (jako naschvál) stříkanou a potom tedy
na honěnou a balonky. Holky pádlovaly, co mohly, jen aby je kluci nestihli a nepostříkali
studenou, špinavou vodou. Jak jinak, chytli nás. Chvilku jsme z toho měly strach, ale jak nás
kluci postříkali, řekly jsme si, že to nenecháme jen tak, a
pádlovaly jsme za nimi.
Všechny jsme stříkaly, bouchaly a ječely, co nejvíc
jsme mohly, abychom to klukům nandaly. Jak jsme
všichni museli vylézt, klukům se nechtělo. Jen my holky
jsme utíkaly do pokojů a do sprch, abychom se co
nejrychleji zahřály.
Vysprchované a čisté jsme šly na svůj pokoj a čekaly,
kdy můžeme jít na večeři. Tohle byl pro mě ten nejlepší
zážitek, co jsem kdy mohla zažít.
Kateřina Vojtová, 7. třída
23
Můj zážitek ze ŠVP
Jak mám začít.... Bylo to nejlepší ŠVP v mém životě.
Jsem moc ráda, že jsem tam šla. Nechtěla jsem se vrátit
do Brna. Na ŠVP jsem se seznámila s hodně dobrými
lidmi. Našla jsem si tam kamarády, byla s nimi sranda.
Chce se mi tam zpět!
Nyní vám povím o našich aktivitách. Jeden den jsme
šli na rafty s děckama. Nejdříve jsme dostali vesty
a potom pádla, nasedli jsme do člunů a vyrazili. Na konci
jízdy jsme měli dovoleno po sobě cákat, situace
jsme využili a začali jsme, všichni jsme byli mokří.
Bylo to ŠVP plné smíchu - nikdy na to nezapomenu!
Tsvetelina Topalová, 7. třída
ŠVP
Můj nejlepší zážitek se ŠVP pochází z noční hry.
Po tom, co nám řekli, že jdeme do zóny plné anomálií,
někteří hned utekli. Byli jsme rozděleni na 2 skupiny po 7
lidech. Ještě s jednou skupinou jsme šli na výcvik.
Po výcviku zůstali v naší skupině 3 osoby ze 7.
Přidělili k nám Anetu a Tomáše z druhé skupiny. Aneta se
mě držela, jako bychom byli manželé. A tak jsem poprvé
poznal, jaké to je mít po boku dámu. Ta údajná zóna byla
procházka růžovým sadem. I když jsme byli celí mokří
od vody a popíchaní od bodláků a do toho popálení
od kopřiv.
Jan Bednář, 7. třída
ŠVP ☺
Byli jsme na ŠVP a bylo to velmi zajímavé. Smysluplné,
plné dojmů, líbilo se mi jet s kamarády a sedět společně
v autobusu celou cestu a spát v jedné místnosti. A když jsme
jeden po druhém z auta vyšli, měla jsem pocit, že tam jsou
rohože, tkané do mého srdce.
Teď se cítím velmi dobře a užila jsem si přírodního
prostředí České republiky a sametu. Hry byly velmi zajímavé
a líbí se mi ty rafty. Měli jsme výlet plný smíchu a nikdy
na to nezapomenu.
Jana Vu Thi Nga, 7. třída
24
Pro zábavu
Pro zasmání
Dva blázni chtějí utéct z blázince, ale musí přelézt sto
zdí. Přelezou padesát zdí a jeden druhého se ptá: „Ještě
můžeš?“ „Můžu.“ „Tak lezeme dál!“
Přelezou devadesát devět zdí a první se zase ptá:
„Vážně ještě můžeš?“ „Ne.“ „Tak lezeme zpátky!“
Jitka Heribanová, 2. třída
Sedí tři myši na baru a pijí rum. První myš vypije
panáka a říká: „Tak, holky, já se každý den pohoupu
na pastičce na myši a to je paráda!“
Druhá myš do sebe kopne panáky dva a říká: „To nic
není, já si každý den líznu jedu na myši a to je teprve
odvaz!“
Třetí myš vypije panáky tři a jde ke dveřím. Ty dvě se ptají: „Kam jdeš?“ „Jdu
zatahat kocoura za fousy!“
Jakub Jurka, 2. třída
Hádanka
Je pod horami, je nad hvězdami,
vyplňuje prázdné jámy,
byla tu předtím, bude tu pak
a nakonec ti vytře zrak.
(tma)
Jan Syka, 5. třída
Studánka
Studánka čistá jako duše,
modravá jako kukadla,
voda v ní bublá tiše,
leskne se jako zrcadla.
Jak lákavé napít se z ní,
alespoň smočím dlaně,
ta touha odezní,
vidím přicházet bílé laně.
Karel Kříž, 6. třída
25
Kultura – multikulturní večer y
,,Namaluj Ukrajinu“
31. března jsme se sešli na Mezírce při příležitosti Multikulturního večera
na téma „Namaluj Ukrajinu“. Žáci-cizinci pilně nacvičovali pásmo písniček,
tanců a básniček, aby pak za tónů ukrajinské písně slavnostně nastoupili
a s radostí
předvedli
divákům,
co se naučili. A bylo vskutku
dojemné slyšet: „Jsem tu 6 měsíců“ plynnou češtinou
a sledovat, s jakým nadšením své výstupy prezentují.
V závěru
jsme
nahlédli
do
soukromé
fotodokumentace díky zapůjčení jedné z žákyň
a obdivovali půvabná zákoutí Ukrajiny. Vystoupení
skončilo, ale neskončila přátelská atmosféra a milá
povídání.
Mgr. Ivana Kašparová, učitelka hudebně-taneční výchovy
,,Asie očima našich dětí“
Ještě jednou a naposledy v tomto školním roce jsme se
na Mezírce sešli. Tentokrát se zpívalo a tančilo na téma
Asie. A ani nyní nechybělo nadšení a radost.
Nejraději žáci nacvičovali scénku „O Dobru a Zlu“.
„A z toho plyne poučení,“ říká se v závěru, „že jsme-li
dobří, padají nám z úst perly, jsme-li však zlí a závistiví,
padají nám z úst žáby.“
A skutečně! Představitelce Zla začaly z úst skákat žáby,
tak byly kostýmy i herci přesvědčiví.
V závěrečné písničce se cestovalo: „Dneska večer jsme
v Asii, zítra za mořem.“ A když se pak mezi účinkující přidala
tříletá holčička z řad diváků a „vystřihla“ k tomu říkanku, aplaus
byl dvojnásobný.
Divíte se pak, že každého z přítomných zdobil úsměv?
Tak na shledanou příště!
Mgr. Ivana Kašparová, učitelka Htv
26
Kultura
Žáci Htv - hudebně taneční výchovy hráli divadlo
Žákyně 6. a 7. třídy v Htv připravovaly divadelní
pohádku „Dalskabáty – hříšná ves aneb Zapomenutý
čert“, v pořadí již třetí po představení s názvem „Pasti na
myši a „Kráska a zvíře“. Že tato pohádka skýtá plno
vtipných scének, ví každý, kdo hru viděl či četl.
V roli Plajznerky se 21. 6. představila již „ověřená
herečka“ Sára Ciancimino (7. tř.), Matese skvěle zahrála
a stejně tak po celý rok pracovala Adéla Kolková (7. tř.),
v roli faráře se představila Kateřina Vojtová (7. tř.), Jana
Urbánková (7. tř.) byla dobře připravena hrát ve 2.
obsazení, v roli Lupina excelovala talentovaná Sára Benderradj (6. tř.), Mančinku sehrála Sabina
Fialová (7. tř.), Honzu Aneta Švecová (6. tř.), Aničku Kamila Šínová (6. tř.), faráře Kateřina
Romanová (6. tř.), kováře Lucie Fábryová (6. tř.), Dorotku Petra Klevetová (7. tř.) a mlynářku
Gabriela Krajčová (6. tř.).
Scénář Dalskabátů definitivně uzavíráme tak, jako zavíráme další list školního roku
2010/2011.
Mgr. Ivana Kašparová, učitelka Htv
Pěvecký sbor Paprsek – zamyšlení
Školní pěvecký sbor Paprsek ani letos nelenil.
K Vánocům jsme připravili s 1. sborem „Sněhurka a 7
trpaslíků“ a s 2. sborem „Rebelové“, v nichž zazářili
pěveckým
i hereckým uměním
Lucie Fábryová
a Sára Benderradj,
dále Kateřina
Romanová (6. tř.),
Marek Hurák
(8. tř.), Jana Urbánková (7. tř.), Brigita Arnoštová (8. tř.)
a Lukáš Nimrichter (6. tř.).
Ke Dni matek jsme pak připravili s 1. sborem
hudebně-taneční pásmo a s 2. sborem pohádku „Huhlošvitořický les“ z pera Sáry Benderradj,
která napsala scénář a zahrála Čarodějnici spolu s druhou skvělou Čarodějnicí v podání Lucie
Fábryové. Dále se v roli Princezny Blanky představila
něžná Kateřina Romanová, Janka ztvárnil Marek Hurák,
na jehož výkonech je vždy poznat, že se už pohyboval
na profesionální scéně. Krále hrála Jana Urbánková,
rozkošně roztržitého, a chůvu ztvárnila Brigita
Arnoštová.
Sbor pracoval pilně po celý rok, a tak si zaslouží
velkou pochvalu. A co bude příští rok?
Uvidíme…
Mgr. Ivana Kašparová, vedoucí školního sboru
27
Loučení
Chtěli bychom prostřednictvím posledního čísla tohoto roku - školního časopisu Staník
za všechno poděkovat a zároveň se rozloučit jak s našimi „MLADŠÍMI“ spolužáky,
tak s učitelkami, panem učitelem, paní ředitelkou.
Strašně se nám bude stýskat po Kosťovi, Honzovi Š., Denise, Vladimírovi, Jurovi, paní
učitelce Koubkové, Šejnové, Havelkové, Novákové, Fridrichovské, Greplové, Kašparové,
Humpové a po panu učitelovi Dunajovi. Nezapomeneme nikdy na miliony zážitků a tisíce
vtipných vět, které zazněly v naší třídě za všechny ty roky.
Pro případ, kdyby někomu začal růst knír, tak heslo zní:
„Ohol si kníra.“
„Osprchuj se.“
„Ať nezakopneš o mravenca.“
„Proč já?!“
„Ona mě chce potopit.“
„Neříkej mi tati.“
„Co to na mě zkoušíš?“
„Ať neupadneš na hlavu.“
„Nikulesku, já ti plesknu!“
„Nebo co, nebo nic.“
„A dál … a dál … a dál?“
Varování pro naše spolužáky. Učitelé
na vás budou příští školní rok dorážet
těmito hesly:
„Posaďte se!“
„Hledej, šmudlo, hledej.“
„Nebéké tady.“
„Nemluv na mě.“
„Mě to nezajímá.“
„No, tak to je za pět.“
„Nezájem.“
Barča Krajčová a Denisa Čonková + zbytek 9. třídy
Mateřská škola
Návštěva v ZOO
Ve čtvrtek 23. 6. 2011 navštívily děti z naší mateřské školy
zoologickou zahradu v Brně. Velkým zážitkem pro ně byla nejen
prohlídka zvířátek, ale hlavně jízda vláčkem. Děti měly možnost využít
dětský zábavný koutek s průlezkami.
Z krásného dne, korunovaného pohádkovým
počasím, si děti odnesly plyšové přívěsky zvířátek.
Olga Culíková, učitelka mateřské školy
28
Pasování předškoláků
Pátek 24. 6. se stal pro některé
děti z mateřské školy významným
dnem.
Zúčastnily se akce „Pasování
předškoláků“, kterými se staly
dotekem vlajky České republiky
na rameno.
Diplomy
předávala
paní
ředitelka Jana Hlaváčková, které
se dostalo velké pocty držet při focení vlajku ČR v ruce. Děti dostaly
také dárečky a knihy.
Po předávání následoval velmi vtipný program „Diskotéka
s ježibabou“ se smíchem dospělých i dětí.
Chcete někam za zábavou?
Jen se Zumba ježibabou!
Olga Culíková, učitelka mateřské školy
Nová mateřská škola Rybníček
Školní časopis, 12. číslo, leden – srpen, školní rok 2010/2011.
Vychází pololetně, uzávěrka 15. prosince a 1. září.
Vydává zdarma Základní škola a Mateřská škola, Brno, Staňkova 14 pro vnitřní potřebu školy.
Redakce a grafická úprava: Mgr. Jana Hlaváčková, Mgr. Petra Greplová.
Toto číslo neprošlo jazykovou úpravou.
Schválila: Mgr. Jana Hlaváčková.
Počet výtisků: 280. Vychází 15. 9. 2011
e-mail: [email protected]
www.zsstankova.eu
29