docříjen 2011 - Noviny - Západočeská univerzita
download 
Stížnost Transkript
říjen 2011 - Noviny - Západočeská univerzita
Založení univerzity podporovali studenti… Univerzitní kampus se rozroste o nová pracoviště Do univerzitních knihoven a studoven může i veřejnost strana 4 strana 16 strana 18 noviny 20 let 1991–2011 třetí přání Ilona Mauritzová, rektorka Západočeské univerzity říjen 2011, číslo 1 | vydává Západočeská univerzita v Plzni Dvacet let? Hodně, nebo málo? O založení univerzity v Plzni hovořil T. G. Masaryk již 12. listopadu 1911 při příležitosti veřejné schůze plzeňské městské organizace Pokrokové strany. Vyzval Plzeň, aby se zasadila o založení české univerzity ve městě. Podle něho to není nesplnitelné přání. „Je jen třeba pracovat ze všech sil, aby toto velké město bylo velké nejen počtem obyvatel, ale i kulturní vyspělostí“. (Výňatek z článku Jana Ryby: „T. G. Masaryk v Plzni“, ze sborníku katedry historie Fakulty pedagogické ZČU). ▶ foto V. Baxa Západočeská univerzita vznikla v září 1991 sloučením bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE), tehdy se čtyřmi fakultami – strojní, elektrotechnickou, aplikovaných věd a ekonomickou) se samostatnou Pedagogickou fakultou v Plzni. V evidenci studijních referentek tehdy bylo zapsáno 4 200 studentů. Myšlenka na vytvoření regionální univerzity, s níž Plzeň intenzivněji koketovala již v 60. letech a znovu ji přiživila v roce 1968, dostala další šanci na úspěch koncem roku 1989. Tehdy už se jí představitelé vysokého školství v Plzni nepustili, třebaže přípravy pro vznik Západočeské univerzity byly velice krkolomné, a třebaže výsledek nakonec plně neodpovídal představám zakládajících aktérů a mnohdy ani písemným dohodám z té doby. Ti, kteří založení univerzity v Plzni připravovali, dobře věděli, že prosperita města a západočeského regionu se musí stále zřetelněji odvíjet v přímé úměře ke vzdělanosti lidí. V tom se nemýlili. V porovnání se čtyřlístkem českých univerzit stejného data založení byla ZČU nejaktivnější: – jako první připravila a předložila rozvojový strategický výhled (navíc byl přeložen do angličtiny a oponován městem a rektorem E. Kulhavým z Keplerovy univerzity v Linci); – již 1. 10. 1991 zahájila doktorandské studium; – byla první univerzitou v ČR, která zřídila vlastní webové stránky; – byla první univerzitou v ČR, která zavedla kreditní způsob studia (1993/1994) s unikátní administrativní IT podporou systému STAG. Jedná se o evidenční produkt, který vyvinulo Centrum informatizace a výpočetní techniky ZČU. Postupně jej převzalo a v současnosti využívá dalších 16 škol v České republice. Dnes je na ZČU v provozu již třetí vývojová verze tohoto systému. Celorepublikových i mezinárodních prvenství bylo za dvacet let rozvoje Západočeské univerzity nepočítaně. Ať se jedná o úspěchy v oblasti vývoje a výzkumu, v nejrůznějších odborných prezentacích, v uměleckých či sportovních aktivitách. Tam všude univerzita eviduje mimořádná vítězství nadaných studentů i pedagogů. ▶ pokračování na straně 2 ▶v dějinách lidstva zanedbatelný zlomek, ▶ v rozvoji vzdělávací instituce nejdůležitější roky budování pevných existenčních základů, ▶ v životě jednotlivce téměř čtvrtina bytí, ▶ v životě hmyzu nedosažitelná hranice… První číslo nových Univerzit ních novin je startem nového periodika, které nás bude provázet děním na ZČU. Sku tečnost, že každá informace obsahuje kromě faktů rovněž názor autora a jeho pohled, by právě v případě Univerzitních novin měla platit dvojnásobně. V akademickém prostředí je přece svoboda názorů a s ní spojená diskuze samozřej mostí, kterou chceme společ ně chránit i prostřednictvím univerzitního periodika. Za mýšlela jsem se také nad tím, co bych mohla novinám, tvůrcům jejich obsahu a čte nářům přát… Mám přát novinám, aby se líbily? Samozřejmě, ale líbivé no viny nemusí vždy vyjadřovat pravdivost situace, kterou po pisují. Ne všechno, co se v na šem univerzitním prostředí odehraje, je přece vždy jen a jen pozitivní. Mám si přát, aby s univerzit ní tiskovinou byli všichni spokojeni? Jistě, ovšem spokojenost je vždycky ošidná. Ukolébává, sebeuspokojuje a sotva po souvá spokojeného k dalším metám. Mám přát univerzitě, aby měla dobré noviny? Určitě. Noviny, které budou pravdivě informovat o dění na fakultách či rektorátu. Noviny, které budou informačně pro pojovat jednotlivá univerzitní pracoviště a budou tak pomá hat k vytvoření homogenního celku. A tak jsem jednoznačně za měřila své přání směrem k na ší univerzitě: Ať má noviny, které o ní budou objektivně informovat. Noviny, z nichž by každý internista snadno změ řil tep života. Noviny, na něž se budou čtenáři těšit. Koneckonců – takové no viny by byly i hezkým dárkem univerzitě na cestu do třetího desetiletí její existence. 1991–2011 | 20 let Západočeské univerzity v Plzni | vstup do života, první krůčky, dětství, dospívání | čtěte v prvním čísle u-novin t e x t í k strana 2 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz z programu akcí ke 20. výročí ZČU 4. 10. 2011 To bejvávaly na koleji časy... Den se Západočeskou univerzitou pódium před budovou Fakulty elektrotechnické, univerzitní areál na Borských polích Bohatý program od 13:00 hodin, od 19:00 hodin koncert Michala Prokopa & Framus Five 4. 10. 5. 10. 6. 10. Fotohistorie univerzitního kampusu Sportovní turnaje univerzitních družstev tělovýchovná hala univerzitního areálu vždy od 15:00 hodin Florbal Futsal Volejbal 14. 11. Koncert duchovní hudby Účinkuje Dívčí akademický sbor katedry hudební kultury Fakulty pedagogické, sólisté a komorní orchestr 19:30 Plzeň, v kostele sv. Jana Nepomuckého (u redemptoristů) 16. 11. 14:00 Začátky zrodu univerzitního kampusu na Borských polích. Na holé pláni jako první vyrostl katedrální objekt Fakulty strojní a Fakulty aplikovaných věd. Slavnostní zasedání Vědecké rady ZČU posluchárna EP 130, univerzitní areál 28. 11. Setkání s hudbou Komorní koncert pedagogů a studentů katedry hudební kultury Fakulty pedagogické 19:30 Dům hudby, Husova 30, Plzeň ▶ Dvacet let ZČU … pokračování ze str. 1 Svůj díl na tom bezesporu má i přívětivé studijní prostředí a zázemí, které studentům univerzita nabízí. Nutno zdůraznit, že již dávno před platností ustavujícího zákona o založení ZČU plánovalo někdejší vedení Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni výstavbu nového vysokoškolského výukového centra. Tato aktivita byla posléze základem zrodu nového univerzitního kampusu na Borských polích, třebaže si politicko-společenské změny po roce 1989 a založení Západočeské univerzity v roce 1991 vyžádaly dodatečná rozsáhlá stavební a dislokační rozhodnutí. První dvě fakulty nově vzniklé Západočeské univerzity v Plzni (Fakulta strojní a Fakulta aplikovaných věd) se do nového vysokoškolského areálu v oblasti Borských polí stěhovaly v roce 1992/1993, Fakulta elektrotechnická se nové budovy dočkala v roce 2004. Mezitím v prostoru univerzitního areálu vyrostly další objekty – dílny, laboratoře, Centrum informati zace a výpočetní techniky, univerzitní knihovna, menza. Také ostatní univerzitní objekty v centru města postupně prošly rozsáhlými rekonstrukcemi. Na přelomu tisíciletí byl na Západočeské univerzitě zpracován nový generel borského areálu v souladu s dlouhodobým záměrem rozvoje ZČU a Integrovaným plánem rozvoje města Plzně. Právě nyní, v době dovršení dvaceti let své existence, získala Západočeská univerzita díky své píli, předvídavosti a připravenosti mimořádný „dárek“ v podobě čtyř velkých investičních projektů excelentních center výzkumu podpořených významnými dotacemi z fondů Evropské unie: – startuje výstavba centra Nové technologie pro informační společnost (NTIS) při Fakultě aplikovaných věd v hodnotě 822 milionů korun, – startuje výstavba Regionálního inovačního centra elektrotechniky (RICE) při Fakultě elektrotechnické v hodnotě 625 milionů korun, – startuje výstavba Regionálního technologického institutu (RTI) při Fakultě strojní v hodnotě 455 mil. korun, Západočeská univerzita byla založena zákonem České národní rady č. 314/91 Sb. o zřízení pěti regionálních univerzit – Slezské univerzity (Opava), Jihočeské univerzity (České Budějovice), Západočeské univerzity (Plzeň), Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (Ústí nad Labem) a Ostravské univerzity (Ostrava), který vstoupil v platnost 28. září 1991. K prvnímu bloku katedrální stavby přibyl učebnový trakt, v levé části snímku rozestavěná menza, v popředí výkop pro katedru tělesné výchovy a sportu. – startuje rozvoj Centra nových technologií a materiálů (CENTEM) při výzkumném centru Nové technologie ZČU s dotací 324 milionů korun. Kromě výše uvedených prestižních projektů univerzita připravuje další velké investiční plány – novostavbu Centra technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu, přístavbu Centra informatizace a výpočetní techniky a univerzitní knihovny, rekonstrukci budovy v Tylově ulici i další akce financované ze zdrojů pro rozvoj infrastruktury veřejných vysokých škol. Nevšední stavební boom, který v příštích letech Západočeské univerzitě slibuje špičkové moderní zázemí, zajistí plzeňským vysokoškolákům nejen nadstandardní podmínky pro studium a novátorské výkony ve vědeckém bádání, ale posílí i prestiž Západočeské univerzity „v akademickém soukolí“ v České republice i v zahraničí. To vše příznivě ovlivní i celkovou image univerzitního města Plzně a celého plzeňského regionu. Pro vykročení do další etapy rozvoje plzeňského vysokoškolského vzdělávání přejme tedy univerzitě pouze takové akademiky a spolupracovníky, kteří ji nebudou vnímat jen jako dobrou pracovní příležitost, ale jako výjimečného partnera, který od nich také něco výjimečného očekává v dobré víře, že dává šanci jen těm nejlepším. Rozestavěné posluchárny v objektu Univerzitní 22 Postupně se univerzitní areál rozrůstal o další objekty menzy, dílen, laboratoří, rektorátu, Centra informatizace a výpočetní techniky, univerzitní knihovny... v letech 2002 až 2004 přibyla budova Fakulty elektrotechnické s novými univerzitními posluchárnami. ▶ Foto: V. Baxa, A. Vaverková Dny otevřených dveří pořádají fakulty ZČU v období září 2011 – únor 2012 Přesné termíny sledujte na webových stránkách jednotlivých fakult, přístupné z www.zcu.cz V lednu 2011 odstartovala výstavba Ústavu umění a designu. ▶ Anna Vaverková 5 fakult (FAV, FEK, FEL, FST, FPE) 4 200 studentů ▼ 1991 1992 1993 1994 7 fakult (FAV, FEK, FEL, FST, FPE, FHS, FPR) 11 223 studentů FAV – Fakulta aplikovaných věd FEK – Fakulta ekonomická FEL – Fakulta elektrotechnická FST – Fakulta strojní FPE – Fakulta pedagogická 1995 1996 1997 ▼ 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Legenda: 8 fakult (FAV, FEK, FEL, FST, FPR – Fakulta právnická FZS – Fakulta zdravotnických studií UUD – Ústav umění a designu FHS – Fakulta humanitních studií (od r. 2005 Fakulta filozofická FF) FPE, FF, FPR, FZS + UUD) 17 530 studentů 2004 2009 2005 2006 2007 2008 ▼ 2010 2011 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 3 Byl jsem při tom ... Prokop Masopust, emeritní kancléř ZČU proč vlastně? Do rozjařené společnosti právě vstupu je mladá dívka. Vchází trochu nejistým krokem, na prvý pohled je patrné, že noviny si nevěří. Teď proklíná nápad, který Dvacet let? se jí ještě včera zdál jako fantastic Hodně, nebo málo? ký: zásadně změnit svůj účes. Všichni přítomní ztichli a pozorují ji. Vcházející dívka několikrát nervózně škubne víč kem, což jí na klidu nepřidává… Vážení čtenáři, asi se divíte, proč vám začínáme líčit příběh nervózního děv čete. Věřte, že nás opravdu nenapadlo zprostředkovat vám lepším způsobem pocity, které s vydáním nového kabátu Univerzitních novin právě prožíváme. Stejně jako dívka z našeho nedokončeného příběhu se snažíme změnit image. Dívka radikálně přehodnotila svůj účes, my zase způsob a tvar námi vydávaných tiskovin. Oba vstupujeme se svojí kůží na trh. Oba jsme lehce nervózní. Dívka jistě přemítá, jestli jí nápad na změnu účesu stál za tu chvíli nejistoty, mála obdivu a množství uštěpačných pohledů. Nám hlavou probíhají podobné myšlenky. Měli jsme to zapotřebí? Proč vlastně? Založení univerzity podporovali studenti… Univerzitní kampus se rozroste o nová pracoviště Do univerzitních knihoven a studoven může i veřejnost strana 4 strana 16 strana 18 20 let 1991–2011 třetí přání Ilona Mauritzová, rektorka Západočeské univerzity V roce 1960 jsem nastoupil na katedru matematiky bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE) v Plzni. Tehdy se právě dělila na Fakultu strojní a Fakultu elektrotechnickou. Celý vysokoškolský systém té doby byl zcela rigidní – jednotné studijní obory, numerus clausus, umístěnkové řízení absolventů, vše podle pokynů ministerstva a plánovacího hospodářství. V různých debatách jsme často na katedře uvažovali, co by daný systém zlepšilo či změnilo, že by bylo ku pro spěchu, kdyby každá fakulta měla nějakou osobitou odbornou orientaci, byla něčím specifická a jiná než ostatní. Také jsme věděli, že již v minulosti byly snahy o založení vysokoškolského studia jmenovitě v Plzni, což se povedlo až po druhé světové válce postupným založením Lékařské fakulty UK v Plzni (existuje dodnes), pobočky Pedagogické fakulty Praha a později samostatné Pedagogické fakulty v Plzni a pobočky ČVUT Praha a pozdější nově založené VŠSE v Plzni. Všechny tyto partikulární zájmy rozvíjely fakulty především regionálně a částečně i izolovaně. Naše debaty o bližším spojení byly více či méně akademické a nemohly strnulost systému změnit. veřejnosti. Rektoři všech vysokých škol byli pozváni na Hrad k prezidentu Havlovi, školu navštívili postupně ministři školství Adam, Vopěnka a později také Piťha a Pilip. Začalo oficiální jednání mezi vedením VŠSE i Pedagogické fakulty a akademickými Lázně a Cheb. Domů jsme přivezli pouze příslib budovy pro výuku, pro ubytování studentů i několik bytů pro učitele právě z Chebu. Za několik měsíců fakulta existovala. Velké úsilí však d,alo vybudování jejího obsahu, zajištění a personální podpory. Na zpracování výchozího návrhu pro založení univerzity smíšeného typu (kde se vyskytují fakulty jak přírodovědného, tak humanitního, ekonomického, pedagogického i technického směru) se podílelo několik skupin lidí. Rektorem jsem byl pověřen předložit konečný návrh k projednání komisi pro školství a vědu Sněmovny ČSFR, kde bylo založení univerzity podpořeno. Týž den na jednání pléna byl s účinností od 28. září 1991 schválen zákon o vzniku pěti regionálních univerzit včetně té naší v Plzni. Vznik akademického senátu, studentské komory, akademická volba děkanů a rektorů, možnost založení nové univerzity… to vše nabývalo reálné podoby. senáty o založení univerzity (Lékařská fakulta UK projevila zájem setrvat ve svazku Karlovy univerzity Praha). Nebylo to ale tak snadné. Přece jen existovaly odlišné názory na vznik nových fakult. Jako tajemník rektora VŠSE jsem absolvoval řadu jednání, kde se vyjasňovaly tyto odlišnosti a hledal se průnik společných zájmů, zejména v názorech na vznik přírodovědecké i filozofické fakulty. Také se hledala možnost založení Fakulty ekonomické. Když se ministr školství Adam na předvolebním mítinku zmínil o možném západočeském univerzitním městě, byli jsme rektorem Holendou vysláni na průzkum situace ve složení tří zástupců obou vysokých škol (Míka, Pyšek a já). Navštívili jsme vedení měst Karlovy Vary, Mariánské Vzpomínám si, jak jistý poslanec při projednávání zákona o vzniku univerzit interpeloval tehdejšího ministra školství, že mu připadá jako „novodobý Karel IV., ale s tím rozdílem, že ten zakládal jednu univerzitu, zatímco ministr zakládá hned univerzit pět“. Co dodat? Jen to, že tento bývalý poslanec je dnes ve vedení jedné soukromé vysoké školy v Praze, a na oněch pěti univerzitách založených v roce 1991 dnes studuje více studentů, než jich bylo v celé ČSSR v roce 1989. Čtenář by mohl nabýt dojmu, že vznik Západočeské univerzity v Plzni byl jednorázový akt – právně ano, ale fakticky to byl proces, trvající půl století. Já jsem byl při tom a mám z toho dobrý pocit. O založení univerzity v Plzni hovořil T. G. Masaryk již 12. listopadu 1911 při příležitosti veřejné schůze plzeňské městské organizace Pokrokové strany. Vyzval Plzeň, aby se zasadila o založení české univerzity ve městě. Podle něho to není nesplnitelné přání. „Je jen třeba pracovat ze všech sil, aby toto velké město bylo velké nejen počtem obyvatel, ale i kulturní vyspělostí“. (Výňatek z článku Jana Ryby: „T. G. Masaryk v Plzni“, ze sborníku katedry historie Fakulty pedagogické ZČU). Západočeská univerzita vznikla v září 1991 sloučením bývalé Vysoké školy strojní a elektrotechnické (VŠSE), tehdy se čtyřmi fakultami – strojní, elektrotechnickou, aplikovaných věd a ekonomickou) se samostatnou Pedagogickou fakultou v Plzni. V evidenci studijních referentek tehdy bylo zapsáno 4 200 studentů. Myšlenka na vytvoření regionální univerzity, s níž Plzeň intenzivněji koketovala již v 60. letech a znovu ji přiživila v roce 1968, dostala další šanci na úspěch koncem roku 1989. Tehdy už se jí představitelé vysokého školství v Plzni nepustili, třebaže přípravy pro vznik Západočeské univerzity byly velice krkolomné, a třebaže výsledek nakonec plně neodpovídal představám zakládajících aktérů a mnohdy ani písemným dohodám z té doby. Ti, kteří založení univerzity v Plzni připravovali, dobře věděli, že prosperita města a západočeského regionu se musí stále zřetelněji odvíjet v přímé úměře ke vzdělanosti lidí. V tom se nemýlili. V porovnání se čtyřlístkem českých univerzit stejného data založení byla ZČU nejaktivnější: – jako první připravila a předložila rozvojový strategický výhled (navíc byl přeložen do angličtiny a oponován městem a rektorem E. Kulhavým z Keplerovy univerzity v Linci); – již 1. 10. 1991 zahájila doktorandské studium; – byla první univerzitou v ČR, která zřídila vlastní webové stránky; – byla první univerzitou v ČR, která zavedla kreditní způsob studia (1993/1994) s unikátní administrativní IT podporou systému STAG. Jedná se o evidenční produkt, který vyvinulo Centrum informatizace a výpočetní techniky ZČU. Postupně jej převzalo a v současnosti využívá dalších 16 škol v České republice. Dnes je na ZČU v provozu již třetí vývojová verze tohoto systému. Celorepublikových i mezinárodních prvenství bylo za dvacet let rozvoje Západočeské univerzity nepočítaně. Ať se jedná o úspěchy v oblasti vývoje a výzkumu, v nejrůznějších odborných prezentacích, v uměleckých či sportovních aktivitách. Tam všude univerzita eviduje mimořádná vítězství nadaných studentů i pedagogů. ▶ v dějinách lidstva zanedbatelný zlomek, ▶ v rozvoji vzdělávací instituce nejdůležitější roky budování pevných existenčních základů, ▶ v životě jednotlivce téměř čtvrtina bytí, ▶ v životě hmyzu nedosažitelná hranice… První číslo nových Univerzit ních novin je startem nového periodika, které nás bude provázet děním na ZČU. Sku tečnost, že každá informace obsahuje kromě faktů rovněž názor autora a jeho pohled, by právě v případě Univerzitních novin měla platit dvojnásobně. V akademickém prostředí je přece svoboda názorů a s ní spojená diskuze samozřej mostí, kterou chceme společ ně chránit i prostřednictvím univerzitního periodika. Za mýšlela jsem se také nad tím, co bych mohla novinám, tvůrcům jejich obsahu a čte nářům přát… Mám přát novinám, aby se líbily? Samozřejmě, ale líbivé no viny nemusí vždy vyjadřovat pravdivost situace, kterou po pisují. Ne všechno, co se v na šem univerzitním prostředí odehraje, je přece vždy jen a jen pozitivní. Mám si přát, aby s univerzit ní tiskovinou byli všichni spokojeni? Jistě, ovšem spokojenost je vždycky ošidná. Ukolébává, sebeuspokojuje a sotva po souvá spokojeného k dalším metám. Mám přát univerzitě, aby měla dobré noviny? Určitě. Noviny, které budou pravdivě informovat o dění na fakultách či rektorátu. Noviny, které budou informačně pro pojovat jednotlivá univerzitní pracoviště a budou tak pomá hat k vytvoření homogenního celku. A tak jsem jednoznačně za měřila své přání směrem k na ší univerzitě: Ať má noviny, které o ní budou objektivně informovat. Noviny, z nichž by každý internista snadno změ řil tep života. Noviny, na něž se budou čtenáři těšit. Koneckonců – takové no viny by byly i hezkým dárkem univerzitě na cestu do třetího desetiletí její existence. 1 9 9 1 – 2 0 1 1 | 2 0 l e t Z á p a d o č e s ké u n i ve r z i t y v P l z n i | v s t u p d o ž i vo t a , p r v n í k r ů č ky, d ě t s t v í , d o s p í vá n í | č t ě t e v p r v n í m č í s l e u - n ov i n t e x t í k Aby dvacetitisícové městečko vědělo o všem, co se „šustne“, nebo aby o něm věděli i jeho obyvatelé a lidé, žijící kousek vedle. V myšlenkách se vracíme o několik měsíců zpět. Sedíme u stolu a domlouváme se, jak pokračovat dál. Víme, že čtenáři neradi přijí mají změny. Mají rádi „své“ rubriky, hledají je „ve svých“ novinách na „svých“ místech. Tak – k čemu změny! Proč vlastně? Argumentovat začínáme pomalu a raději na příkladu jiného mé dia než tištěného: rádio. Také prošlo svým porevolučním vývojem a nikdo nehovořil o módních změnách, nýbrž o potřebách jeho konzumentů! Po sametové revoluci si doba vyžádala rychlý odklon od zpravodajského rádia k hudebnímu. Lidé byli unaveni frazeo logií tehdejšího „vymývání mozků“ a chtěli namísto mluveného slova co nejvíce písniček. A dneska? Všechny průzkumy hovoří o návratu ke zpravodajskému rádiu. Stejné je to i s novinami. Ty se (na rozdíl od časopisů) nikdy neotevíraly. Ty se vždycky jenom rozkládaly! Noviny měly oproti časopisům nejen jinou funkci, ale i jiný tvar. Novinového tvaru byl však náš občan nabažený povin ným kupováním obrovitého a nepřehlédnutelného Rudého práva v době minulé. A tak není divu, že krátce po revoluci nastal boom „sešitových novin“. Dnes se vracíme k formátu naplňujícímu představu klasických no vin. Proč vlastně? Třeba proto, aby dvacetitisícové městečko vědělo o všem důležitém, co se v něm „šustne“, nebo i proto, aby o tom „městečku“ věděli i jeho budoucí nebo dřívější obyvatelé, a dokonce i lidé, žijící kousek vedle. A aby se ke každému dostaly především zprávy, které jsou právě jemu určeny, budou mít noviny od příštího čísla nejen svůj zpravodajský plášť, ale i jednotlivé mutace. I když víme, PROČ VLASTNĚ novinám vracíme původní tvar, i tak po jejich dokončení prožíváme pocity dívky s radikálně jiným účesem a stejně jako ona toužíme po jediném – ať se ta změna líbí! ▶ redakce ▶ foto: A. Vaverková A pak přišel rok 1989 – celospolečenské změny přinesly změny také ve vysokém školství v podobě návrhu nového zákona o vysokých školách. Najednou se debaty o situaci na fakultách propojily a dříve diskutované náměty a změny byly veřejně vyslovitelné. Díky vysoké aktivitě studentů se citovaný návrh velmi rychle dostal do Plzně a byl transformován na zdejší podmínky. Vznik akademického senátu, studentské komory, akademická volba děkanů a rektorů, pasáž o možnosti založení nové univerzity, soukromých vysokých škol, ekonomických faktorech, to vše nabývalo reálné podoby. A my jsme se toho ujali. Počátkem roku 1990 vzniklo celé nové vedení VŠSE i Pedagogické fakulty za silného vlivu studentské říjen 2011, číslo 1 | vydává Západočeská univerzita v Plzni … snahy o založení vysokoškolského studia v Plzni | zákon o vzniku pěti univerzit včetně té v Plzni | rozkládací noviny o tom, co se „šustne v městečku“ … strana 4 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Vstup univerzity do života „Důležité bylo, že založení univerzity podporovali studenti, kteří na VŠSE vedli studentskou stávku,“ vzpomíná emeritní rektor ZČU Jiří Holenda. „Ta parta vydržela pohromadě i v době, kdy už se obnovila výuka, a výrazně ovlivnila i začátky ZČU. Cituji přesně výrok jednoho za studentů: „Univerzita je žebřiňák. Vy ho nemůžete jen postrkovat, nejdřív ho musíte odbrzdit.“ Jiří Holenda byl i díky studentské podpoře zvolen v roce 1990 rektorem VŠSE. Po založení Západočeské univerzity se stal jejím prvním rektorem. Bylo těžké prosadit založení Západočeské univerzity? Rozhodně to nebylo jednoduché. Především bylo třeba překonat právní rámec. Starý vysokoškolský zákon hektické době. Jeden kuriózní příklad za všechny: V předloze byla formulace „právní subjektivitu mají vysoké školy a samostatné fakulty“. Při schvalování ovšem jednomu iniciativnímu poslanci přišlo zbytečné slovo „samostatné“. Takže slovo vyškrtli a vznikl legislativní zmetek, kde při striktním výkladu měly fakulty stejnou právní subjektivitu jako celá vysoká škola, pod kterou patřily. založení nových univerzit v podstatě neumožňoval. Takže my jsme připomínkovali přípravu novelizace, která už měla odpovídat novým podmínkám. Bohužel novelizace byla šitá horkou jehlou, jak se stávalo často v té Jak reagovali tehdejší představitelé státní správy? My jsme měli velkou výhodu, že nás velmi podporoval tehdejší ministr školství Petr Vopěnka, náš dnešní kolega na ZČU. Současně nám ale radil, abychom byli opatrní, právě proto, že věděl o legislativních nedostatcích. Důležité bylo, že založení univerzity podporovali studenti, kteří na VŠSE vedli studentskou stávku. ▶U niverzita v čase Osobní ohlédnutí emeritního rektora Jiřího Holendy Pokud se týká struktury ZČU, vycházeli jsme v dobách jejího formování, a nemohli jsme jinak, ze struktury VŠSE. Shodli jsme se na tom, že jediným úřadem pro všechny fakulty bude rektorát, což se později ukázalo jako velmi ekonomické řešení. Vzorem nám nebyla, ani nemohla být Karlova univerzita, ani ČVUT. Rozhodli jsme se pro univerzitu, která bude všemi silami pomáhat především rozvoji regionu, a tím také pro velmi širokou nabídku studijních programů pro všechny věkové skupiny. Fakulty jsme chápali jako ruce podávané studentům. Do rámce fakulty patří jen ty katedry, které mohou dotahovat studenty k nejvyššímu možné mu vzdělání. S tím souviselo rozhodnutí o interfakultním působení kateder a o postupném snižování kateder duplicitních. Toto snižování však probíhá dosud a zdá se, že k jeho urychlení dojde až nyní díky zesilujícímu se ekono mickému tlaku. Koncepci interfakultního působení kateder bylo nutné probo jovat i u akreditační komise. Ta se totiž zdráhala akreditovat Fakultu strojní, kde nebyla katedra mechaniky. Ta byla zařazena na Fakultu aplikovaných věd spolu s matematikou, fyzikou, informatikou a kybernetikou. Chtěli jsme univerzitu nepolitickou, přívětivou a zároveň náročnou a úspěš nou. Názory, že univerzita potřebuje 100 let, aby taková byla, odmítám. Vše závisí pouze na schopných řídicích akademicích a jejich odhadu vývoje budoucnosti. Je nutné mít dobré strategické plány a měnit je podle vývoje společnosti. Bohužel někdy proti původnímu dobrému záměru. Zdůrazňovali jsme význam interdisciplinarity a vzájemné spolupráce vědec kovýzkumných týmů z různých fakult. Nezapomněli jsme ani na systematické rozvíjení vztahu s městem. Platilo a platí: Co je významné pro město, bude významné i pro ZČU a naopak! Nezbytné je i přímé zastoupení pracovníků univerzity v orgánech města. ▶ foto: A. Vaverková Myšlenku spojit vysoké školství v univerzitní rámec prosazovali v Plzni hlavně akademici tehdejší Vysoké školy strojní a elektrotechnické. První neoficiální úvahy se objevovaly v první polovině roku 1989. Mezi iniciátory patřili Stanislav Míka, Josef Polák, František Ježek, Jiří Holenda a řada dalších. Od slov k činu se však mohlo přikročit až po listopadovém demo kratickém převratu. Méně či více rozsáhlých rekonstrukcí se v průběhu uplynulých let dočkala celá řada dalších objektů ZČU převážně v centru města Plzně. Mimořádně složitá a náročná byla zejména rekonstrukce památkové budovy v sadech Pětatřicátníků – dříve využívaná VŠSE, poté Fakultou elektrotechnickou a nyní Fakultou právnickou. Jak probíhaly přípravy na integraci VŠSE a Pedagogické fakulty? To také nebylo jednoduché. Připomínám v téhle souvislosti, že už v roce 1990 jsme zřídili na VŠSE dvě nové fakulty – ekonomickou a aplikovaných věd. Tím pádem bylo jasné, že vysokoškolské studium chceme v Plzni dál rozvíjet. Situaci ale trochu komplikovali někteří pedagogové na Pedagogické fakultě. Připadalo jim výhodnější, aby fakulta byla dál samostatná. Opírali se přitom o ten zmiňovaný zákon. Naštěstí Stanislav Míka chodil hrát stolní tenis s děkanem fakulty Jiřím Pyškem. Získal jeho podporu, takže nakonec i na Pedagogické fakultě převážil názor na potřebnost univerzity. A co podpora města? Zastupitelstvo bylo jednoznačně pro. Jako perlička působil názor pouze jednoho zastupitele. Ten prohlásil, že v Plzni od jejího založení v roce 1295 žádná univerzita nikdy nebyla a že se bez ní obejdeme i dál. Velkou podporu jsme měli i u všech poslanců v České národní radě. Musím říct, že díky naší aktivitě jsme inspirovali i jiné regiony. Co jste považovali za největší úkol univerzity? Od začátku jsme deklarovali, že univerzita má být regionální. V tom smyslu, že bude podporovat rozvoj západočeského regionu. Jednak zřízením studijních oborů, jejichž absol venti najdou v regionu uplatnění. A pak i podporou vědy a výzkumu, která přitáhne na Plzeňsko investory a perspektivní firmy. Jak se díváte na rozvoj společenských věd na ZČU? Já jsem je vždycky prosazoval. Ostatně už v začátcích jsme věděli, že plnohodnotná univerzita musí nabízet studium společenských věd. Zřízení právnické a filozofické fakulty v první dekádě vývoje univerzity bylo důležitým mezníkem. Připomenu v té souvislosti další osobnosti, které nám držely palce: Otakar Motejl a Vojtěch Cepl. Oba si nedělali iluze o úrovni českého právního prostředí. To bylo přece plné lidí z komunistické éry. Oni dobře věděli, že nová fakulta může pomoci vytvořit konkurenční prostředí. Založení filozofické fakulty určitě zvýšilo atraktivitu ZČU a zvýšilo zájem humanitně založených studentů. Kam podle vás Západočeská univerzita dospěla za dvacet let? Myslím, že její růst odpovídá možnostem doby. Leccos jsme si možná představovali jinak, ale některé věci prostě mají svůj čas. Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak k růstu rostliny. Stonek roste, pak se na čas zastaví a na místě se udělá kolínko. Pak znovu nabere energii, vyrazí odnož a rostlina postupně košatí. Nemá smysl věci uspěchat. To by se to stéblo taky mohlo zlomit. Jak říkal malíř Delacroix: Čas neušetří, co je uděláno bez něho. S tím se ztotožňuju. ▶ Miroslav Anton Ze vzpomínek emeritních rektorů Západočeská univerzita v Plzni vydává u příležitosti 20. výročí svého trvání novou publikaci složenou převážně z osobních výpovědí tří emeritních rektorů Jiřího Holendy, Zdeňka Vostrackého a Josefa Průši. Každý z nich osobitým způsobem vzpomíná na to, jak se struktura univerzity od roku 1991 rozvíjela, co se v čase jejich rektorského období podařilo více a co méně. ▶ red … založení univerzity podporovali studenti | pozor na legislativní zmetky | vzpomínky emeritních rektorů | čas neušetří, co je uděláno bez něho … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 5 Běh na dalších 20 let Prorektor pro strategii a rozvoj František Ježek byl v týmu zakladatelů Západočeské univerzity v Plzni. Při bilancování její dvacetileté existence porovnává některé původní myšlenky zaklada telů s realitou vývoje. Existují nějaké zásadní záměry, které jste dali do vínku ZČU a které se nepodařilo prosadit? Jistě. Jedním z významných záměrů při vzniku univerzity byla myšlenka, která by se dala formulovat asi takto: Nedovolme segmentaci na fakulty a fakultní zájmy. Fakulta je pro studenty, odborníci, vědci, mají pracovat v rámci univerzity na ústavech, které nezřizuje přímo fakulta. Měli jsme šanci prosadit tuto myšlenku jako první vysoká škola v České republice. Jsem přesvědčený, že kdyby se to tehdy podařilo, byli bychom dnes mnohem dál. Eliminovaly by se některé třenice a atavismy, nezdravé soupeření a závist mezi fakultami. Obraceli bychom se více ven, na „zákazníky“. Tedy studenty a aplikační sféru obecně. Akcent na fakultní patriotismus by nebyl tak silný a fakulty by se prioritně věnovaly zkvalitňování vzdělávací oblasti. Proč se to tehdy nepodařilo? Jedna příčina tkvěla v tehdejší legislativě. Ta umožňovala relativní samostatnost jednotlivých fakult, na které nemálo lidí lpělo. A pak nebyla zkušenost s takovýmto novým pojetím. Ty ústavy by byly poměrně velké. Představme si například, že strojírenské technologie, elektrotechnologie a informační technologie by byly pod jednou střechou. Já jsem pořád přesvědčený, že to k sobě patří. Kdyby se to podařilo, nemuseli bychom dnes pracně říkat „pojďme více spolupracovat“. Bylo by to zkrátka v genech univerzity. Ten zmiňovaný koncept se nakonec stejně realizoval v modifikované podobě v rámci jednotlivých fakult. Jen jsme mohli být efektivnější. Co se vám naopak podařilo prosadit? Důraz na rozvoj informačních technologií. Tady musím zmínit profesora Zdeňka Ryjáčka, protože z toho, co on prosadil v rámci informačních technologií i ve vzdělávací činnosti, žije univerzita dosud. Druhou klíčovou oblastí, která přišla o něco později, bylo etablování vědy na univerzitě. Říkali jsme tomu v žargonu „Projekt 250“, protože stát uvolnil 250 miliónů na podporu vědy na vysokých školách. Z dnešního pohledu jsou to malé peníze, ale tehdy to bylo cosi nebývalého. Na ZČU se toho chytlo pět pracovišť a díky tomu tady dnes máme špičkové výzkumné týmy. Do té doby věda na vysokých školách neexistovala? Ale ano, jenže v takové podivné formě. Bádat se dalo víceméně dobrovolně. A pak samozřejmě existovala jakási spolupráce s podniky, které platily vysokým školám za výzkum. To bylo reziduum minulosti, kdy za bývalého režimu státní podniky musely uvolnit povinně část financí na výzkum. Problém byl v tom, že se nikdo příliš neptal po výsledcích. Papír snesl všechno. Mnohdy se to všechno dělo formálně na bázi osobních kontaktů. Po privatizaci a restrukturalizaci průmyslu tento model přestal fungovat a bylo jasné, že i v České republice se musíme přizpůsobit evropským tren dům. Pražská akademická obec tomu novému pojetí příliš nevěřila a měla za to, že špičková věda se dá provozovat pouze na centrální úrovni. Dnes je jasné, že vstup vědy a výzkumu na vysoké školy a do regionů byl nevyhnutelným krokem. Jak jste vnímal rozšiřování univerzity o humanitní obory? Jako člen akademického senátu jsem vždycky hlasoval pro. Je pravda, že dnes bych byl trochu opatrnější. Ne v hlasování, ale v podmínkách. My jsme byli příliš velkorysí. Otevřeli jsme dveře rychle dokořán a bez podmínek. Speciálně myslím samozřejmě právnickou fakultu. Poté, co začala fungovat, jsme se pokusili etablovat některá obecná pravidla a zjistili jsme, že jsme si je měli vynutit hned na počátku. Čím si tu snahu o vysokou autonomii vysvětlujete? Zčásti to asi bylo i snahou o jisté vymezení proti tradici. Plzeň byla vždycky chápána jako průmyslové město a prim ve vysokém školství hrály technické obory. Takže snaha odlišit se za každou cenu a dát najevo jistou výlučnost vedla i k odmítání jiných než vlastních pravidel. Důsledky jsou známé. Nakolik případ právnické fakulty zkresluje celkový pohled na ZČU? Od toho se samozřejmě nedá odhlédnout. Nejde jen o Fakultu právnickou, měli jsme tady i nešťastný případ s plagiátorstvím na Fakultě filozofické. Univerzitu to bezpochyby poškodilo a bude trvat možná deset let, než se její obraz zlepší. Přitom v začátcích jsme byli vnímáni velmi pozitivně. Vím to ze svého působení v Radě vysokých škol a v Radě pro výzkum a vývoj. V dynamičnosti rozvoje jsme předčili některé tradiční kamenné univerzity. Ale protože jsme se ocitli v konkurenčním prostředí, nemusela se ta dynamičnost každému líbit. Já si dovolím dokonce tvrdit, že jsme měli ze začátku tak překotně pozitivní vývoj, až si řada lidí musela přát, aby přišel nějaký úraz. Kdo zná univerzitu zevnitř, ví velmi dobře, že skutečnost zdaleka neodpovídá negativnímu mediálnímu obrazu posledních dvou let. Jak vnímáte univerzitu po 20 letech? Západočeská univerzita je dneska v Česku nejvíce heterogenní vysokou školou z hlediska nabídky i zaměření. Od profesně orientovaného vzdělávání (typicky zdravotnické obory, učitelské obory, právo, částečně ekonomie pro službu státu, strojírenské a elektrotechnické obory pro službu průmyslu) až po orientaci na mezinárodně uznaný špičkový výzkum na Fakultě aplikovaných věd a částečně na jiných fakultách. Tato heterogennost může univerzitu brzdit do jisté míry v dalším vývoji. Zvenku totiž můžeme být méně čitelní. Co jsme? Jsme profesní? Jsme evropsky zaměřená vědecká instituce? Kde jsou naše priority? Jaký jiný model by přicházel v úvahu? Neznám přesný návod. Je to ale problematika, se kterou se budeme určitě potýkat v nejbližších letech. Dotýká se legislativy, nástrojů řízení a financování. V zahraničí se to někdy řeší vytvářením jakýchsi klastrů, svazků určitých institucí. Tato problematika je odkazem pro další generaci vedení ZČU. Určitě je to běh na dalších dvacet let. Mimochodem, když jsme univerzitu zakládali, počítali jsme s osmi až devíti tisíci studenty. Dnes je počet více než dvojnásobný. I z toho je patrné, že původní nástroje nemusí stačit. Co je ale i při eventuálních změnách bezpodmínečně nutné plnit, jsou tři základní role: vzdělávací činnost, výzkum a služba společnosti. To zůstává obecně posláním univerzity. Co byste vyzdvihl ze současné činnosti ZČU? Spolupráci s městem. Já jsem nesmírně pyšný na to, že projekt Plzeň – univerzitní město 2015 má podobu integrovaného plánu rozvoje města Plzně. Univerzitě to pomohlo zajistit naprosto bezprecedentní úspěch v získávání evropských dotací. Navíc ten projekt vznikal v garanci univerzity a my jsme dokázali vytvořit a řídit tým, kde kromě univerzitních představitelů seděli zástupci města a podnikatelské sféry. Finanční rámec se pohybuje kolem devíti miliard a my jsme byli tak úspěšní, že jsme blízko získání této částky ve prospěch regionu. Žádné jiné město v republice se v relativním vyjádření takovým úspěchem nemůže chlubit. anketní blahopřání Co přejete ZČU do dalších 20 let? ▶ Martin Baxa, primátor města Plzně Pro město Plzeň je partnerství se Západočeskou univerzitou klíčové, neboť univerzita zásadně po siluje význam našeho města. I proto je důležité, aby se nám podařilo naplnit záměry, které jsme si společně vytýčili. Univerzitě přeji, aby i nadále byla úspěšnou a respektovanou institucí s talen tovanými studenty a prozíravým vedením. ▶ Eva Herinková, členka Rady města Plzně Z ČU přeji do dalších let mnoho úspěšných absol ventů, bezproblémový dynamický rozvoj a pevně věřím, že si udrží nebo ještě vylepší své postave ní mezi českými univerzitami. Jako členka Rady města Plzně doufám v další rozvoj již existující spolupráce univerzity a města i v oblastech, jako je např. cestovní ruch a mnoho dalších oborů, které se dotýkají života v Plzni i okolním regionu. ▶M artin Zrzavecký, ekonomický náměstek primátora MP Západočeské univerzitě přeji, aby neustále stou pal její význam mezi evropskými vysokými ško lami a aby pronikla mezi nejlepší vysoké školy světa. Vedle kvalitních pedagogů jí přeji i mnoho úspěšných absolventů, kteří po ukončení studia zůstanou u nás v regionu a pomohou vytvářet pracovní místa s vyšší přidanou hodnotou. Jako ekonomický náměstek primátora si přeji, aby díky spolupráci mezi městem a univerzitou nejen ne přestala být Plzeň regionem proslulým sofistiko vanou výrobou, ale stala se i jedním ze světových vědeckých a výzkumných center. ▶ Josef Bernard, generální ředitel ŠKODA TRANSPORTATION V dnešní době, kdy je kladen čím dál tím větší dů raz na vzdělanostní společnost, bych Západočeské univerzitě popřál především kvalitní akademické pracovníky, kteří budou jak kvalitními pedagogy, tak i výzkumníky, a kteří se nebudou bát používat inovativní přístupy ve výuce. Zároveň bych univer zitě přál také chytré studenty, kteří se nebudou bát zeptat na neobvyklé otázky a budou ochotni vstřebávat velké penzum vědomostí. Právě takové lidi totiž potřebují firmy jako Škoda Transportation ke svému dalšímu rozvoji a k tomu, aby mohly uspět na globálním trhu. ▶ J iří Zapletal, jednatel ŠKODA Power, předseda správní rady ZČU ZČU se stala jednou z největších „firem“ v Plzeň ském kraji co do počtu lidí. A jako každá jiná firma, aby byla i nadále úspěšná, potřebuje schopný management, dobrý systém řízení, nové myš lenky a inovace a spokojené zákazníky. Toto vše ZČU má. Přeji univerzitě hlavně spokojené zá kazníky – studenty, kterým univerzita připraví ty nejlepší podmínky pro studium a oni se pak úspěšně uplatní v praxi. ▶M ichal Kraus, generální ředitel PMDP Kromě spokojených studentů přeji ZČU spoustu kvalitních odborných výstupů v rámci publikační činnosti akademiků i aplikovaného výzkumu. A v oblasti související s naší společností úspěš nou spolupráci mezi systémy JIS karty a Plzeň ské karty logicky završenou propojením obou systémů. ▶ Jan Burian, ředitel Divadla J. K. Tyla Dvacet let ZČU je sice proti téměř půldruhému století českého divadla v Plzni pouhý zlomek a univerzitní tradice se bude vytvářet ještě dlou ho. Ze srdce bych však univerzitě přál, aby její značka byla v širokém povědomí vnímána jako záruka kvality – podobně, jako je tomu u našeho divadla. ▶ Miroslav Anton … nedovolme segmentaci na fakulty a fakultní zájmy | co jsme? jsme profesní? jsme evropsky zaměřená vědecká instituce? kde jsou naše priority? … strana 6 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Fakultní mezníky Děkanům fakult ZČU jsme uložili jednoduchý (nebo složitý?) úkol: Vyberte jednu událost, která fakultu během její existence nejvíce ovlivnila a posunula dál. Jak děkani (či jimi pověření pracovníci) odpověděli? Fakulta elektrotechnická, děkan Jiří Hammerbauer Pokud se mám ohlédnout v posledních dvaceti letech po události, která Fakultu elektrotechnickou nejvíce ovlivnila a posunula ji dál v jejím rozvoji, tak je to bezesporu výstavba nové budovy v areálu na Borských polích. Cesta ke kompletnímu přestěhování do nových prostor ale nebyla jednoduchá, neboť Fakulta elektrotechnická má za sebou dlouhou historii vysokoškolské výuky elektrotechniky na někdejší VŠSE v Plzni. Významným mezníkem v životě Fakulty elektrotechnické coby jedné ze zakládajících součástí Západočeské univerzity byl tedy v uplynulých dvaceti letech rok 2004, kdy se fakulta přestěhovala ze svého historického působiště v centru města Plzně do nového, moderního komplexu budov v univerzitním areálu Bory. Fakulta přesunem do nových prostor více než ztrojnásobila kapacitu laboratoří, specializovaných učeben a výukových místností. Tím získala celou řadu unikátních laboratorních pracovišť. Jejich výčet začíná u stíněné komory pro elektromagnetickou kompatibilitu, akustických laboratoří, laboratoří elektroniky a telekomunikační techniky a končí laboratoří ekologických zdrojů energie na střeše budovy. V současné době má fakulta jasně definované zaměření, a tím i funkci v systému vzdělávání. Požadavkem současné moderní společnosti je, aby počet vysokoškolsky vzdělaných odborníků výrazně narostl, stejně jako jejich konkurenceschopnost na trhu práce. Kvalitní univerzitní vzdělání je naprosto nemyslitelné bez výrazné aktivity pedagogů, ale také bez vědecké a výzkumné práce studentů doktorského studia a v některých případech i studentů bakalářského a navazujícího magisterského studia. Tvůrčí činnost na fakultě zahrnuje nejen základní výzkum, ale i výzkum aplikovaný včetně experimentální práce a přenos výsledků výzkumu a vývoje do praxe. Zde pak následuje velmi důležitá spolupráce s aplikační sférou. Tuto spolupráci fakulta rozvíjí s průmyslovými podniky, firmami a společnostmi nejen v rámci západočeského regionu, ale také celé České republiky a zahraničí. V současné době stojí Fakulta elektrotechnická na prahu nové etapy dalšího rozvoje. V říjnu 2010 získala pro výrazné posílení a stabilizaci své tržní pozice v oblasti výzkumu, vývoje a inovací významný investiční Fakulta aplikovaných věd, děkan František Vávra Byl mi jako děkanovi Fakulty aplikovaných věd uložen úkol napsat text o tom, která událost v běhu času nejvíce ovlivnila fakultu. Pracovní seznam potenciálních kandidátů se rychle rozrůstal. Bobtnal a bobtnal. Výběr nejvýznamnější události se komplikoval. Řetězec dnů „významných“ událostí začíná vznikem FAV, oddělením od Fakulty elektrotechnické v roce 1990. V současnosti končí daty, kdy byly přiděleny dotace na centrum excelence –Nové technologie pro informační společnost (NTIS) a na Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu (CTPVV). Mezi nimi se událo mnoho z toho, co ovlivnilo nebo dosud ovlivňuje pozici fakulty. Avšak otázka, co nejvíce ovlivnilo fakultu, zůstávala nezodpovězena. Po marných pokusech svévolně vybrat tu či onu událost a stejně svévolně ji označit za nejvýznamnější jsem dospěl k poznání, že pro fakultu je nejvýznamnějším každý obyčejný den. Toto poznání má i svůj obecný základ. Dle teorie informace platí, že nejvíce informativní je zpráva o takové události, která je nejméně očekávána. Tedy změna. Změnou však jen něco začíná, nebo končí. V tom je její atraktivnost a viditelnost. Ale změna je jenom značka. Žijeme ve světě a době informačního přesycení. Hledáme zprávy o událostech atraktivních a atraktivnějších, míjíme podstatu. Naše myšlení je proto ovlivněno očekáváním čehosi, co nám bude přineseno a co za nás vyřeší naše problémy, pro nás a bez našeho přičinění. Pomalu se v naší mysli stírá rozdíl mezi slovy významný a atraktivní. Jsme infikováni virem mediálního obrazu. Naštěstí sloužím fakultě, která má zatím dostatek imunity proti této vážné civilizační chorobě. Leč zpět k tématu. Jak probíhají nejvýznamnější dny na Fakultě apli kovaných věd? V takové dny se bádá, úspěšně i neúspěšně. I zveřejnění neschůdné cesty má svůj velký význam. Ve významných dnech se vyučuje. Opět s jistou mírou úspěchů i neúspěchů. Nepříliš zmiňovaným faktem je, že i student, který nedosáhne na formální stvrzení (titul) svého vzdělávání (nebo ho přímo nedokončí), má pro ekonomiku svou cenu (viz například studie „Projections of Jobs and Education Requirements Through 2018“, The Georgetown University Center on Education and the Workforce). Ve významných dnech se „bojuje s úředním drakem“, většinou neúspěšně. Vítězství v tomto boji není, jak známo, možné. Za každou useknutou hlavu narostou další dvě. Tedy práce a práce, ne moc viditelná. Co je však důsledkem takových „významných“ dnů? Tři příklady z dlouhého seznamu. Bez mnoha a mnoha stovek „obyčejných“ badatelských dnů by kolega Petr Stehlík nedostal Výroční cenu Belgické královské akademie věd 2010, čímž se zařadil do seznamu významných vědců naší a minulé éry. Bez tisícovek „obyčejných“ výukových dnů by nebylo možné to, že na fakultě prakticky neprodukujeme nezaměstnané. Bez stovek a stovek „obyčejných“ dnů by nebyl možný vstup do výše zmíněných projektů NTIS a CTPVV. To, co posunuje fakultu dále, je tedy běžná systematická práce, nic jiného. O tom se ale nepíše a nemluví. Není to atraktivní, ale vede k uznávaným výsledkům. projekt „Regionální inovační centrum elektrotechniky“ (RICE). Tento projekt znamená nejen nová pracovní místa a významný nárůst unikátní vědeckovýzkumné infrastruktury v regionu, ale ve svém důsledku i zvýšení konkurenceschopnosti především regionálního a národního průmyslu, což by se mělo zpětně projevit v nárůstu soukromých prostředků investovaných na univerzitě do výzkumu a vývoje. Fakulta strojní, děkan Jiří Staněk Důležitým momentem ve vývoji Fakulty strojní v rámci Západočeské univerzity byla změna proporcí mezi výkony v jednotlivých oblastech v průběhu druhé dekády existence Západočeské univerzity. Zatímco v roce 2000 dotační prostředky (a to zejména na pedagogickou činnost) tvořily 90 % příjmů fakulty, na konci druhé dekády Západočeské univerzity tvoří již jen 43 % všech příjmů a ostatní příjmy fakulta získává v rámci výzkumné a vývojové činnosti či díky spolupráci s aplikační sférou. Výzkumně vývojová činnost nabývá jak na objemu, tak i na významu. Nový impuls znamenalo zejména spuštění činnosti dvou výzkumných center – Výzkumného centra kolejových vozidel v roce 2005 a Výzkumného centra tvářecích technologií v roce 2006, jejichž činnost byla prodloužena do konce roku 2011. Zároveň jsou dvě odborné katedry zapojeny do činnosti Výzkumného centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii a Výzkumného centra progresivních technologií a systémů pro energetiku. Zapojení pracovníků fakulty do činnosti zmíněných center znamenalo zejména těsnější propojení výzkumných aktivit s dalšími kvalitními výzkumnými pracovišti zejména v regionu (např. s VZÚ Plzeň – dříve ŠKODA Výzkum), Výzkumným ústavem kolejových vozidel, se Státním výzkumným ústavem materiálu, s COMTES FHT, s pracovišti ŠKODA TRANSPORTATION a ŠKODA STEEL. Projevilo se také zvýšení objemu a kvality výzkumněvývojových činností na fakultě. To se promítlo jak v hodnocení výkonů fakulty v této oblasti, tak i v prudkém nárůstu chráněných výstupů v oblasti průmyslových práv (zde fakulta tvoří dominantní základ výkonů Západočeské univerzity). Pro rozvoj v oblasti vzdělávání by ly na Fakultě strojní přínosem nejen nově upravené a modernizované studijní plány, ale i úspěšné zavedení Double degree, rozšíření spolupráce s praxí v oblasti výuky (týmová práce studentů), zapojení studentů do aktivit formule SAE, do aktivit stavby elektromobilu EHR 10 a dalších projektů. Připomeňme, že tým pod vedením Josefa Formánka s technickým garantem Auto Projekt Centrum Plzeň vyhrál v celostátní soutěži první místo. Velký přínos pro naši fakultu v propojení akademické sféry s prů myslovou praxí má zavedení interdisciplinárních konstrukčních a designerských semestrálních projektů studentů řízených a řešených na bázi poznatků Engineering Design Science vedených Stanislavem Hosnedlem. Od akademického roku 2004/2005 vždy 10 až 15 týmů sestavených ze studentů Fakulty strojní a Ústavu umění a designu každoročně řeší návrhy technických výrobků dle zadání průmyslových partnerů, (například Linet, Astos, Škoda Transportation, Škoda Auto a řady dalších) včetně zahraničních (Grammer, Chirana Dental, Konstruktions büro Dostal atd.). V současné době jsou do činnosti zapojováni i studenti Fakulty zdravotnických studií a Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity v Plzni. V posledních letech se v rámci těchto projektů úspěšně rozvinula i spolupráce s pedagogy a studenty z Applied University Sciences Deggendorf. Jeden z projektů řešený podle zadání společnosti Linet byl například v roce 2008 prezentován šesti studenty katedry konstruování strojů Fakulty strojní a univerzitního Ústavu umění a designu na prestižní akci Autodesk University v Las Vegas. … výstavba nové budovy FEL | každý obyčejný den na FAV je nejvýznamnějším | zavedení konstrukčních a designerských projektů FST a UUD … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 7 Fakulta pedagogická, děkanka Jana Coufalová v Olomouci se staly dvěma fakultami veřejných vysokých škol, které byly vybrány pro posouzení instituce jako celku. Proces hodnocení trval přibližně devět měsíců, posuzováno bylo nejen personální a materiální zabezpečení jednotlivých studijních oborů, ale i řídící a kontrolní mechanismy, vedení studijní dokumentace, kvalita bakalářských, diplomových a dizertačních prací. Členové komise oceňovali zpracování strategických dokumentů na úrovni univerzity a fakulty a jejich provázanost. Na základě návrhu Akreditační komise z ledna 2010 byly Fakultě pedagogické akreditovány všechny bakalářské a magisterské obory na dobu šesti let. Postupně se naše fakulta dostává do čela dění na fakultách připravujících učitele i pořádáním celostátních seminářů a konferencí zaměřených na kvalitu přípravy učitelů, připomínkováním materiálů k legislativním změnám v českém základním a středním školství, ale i pohotovou reakcí na změnu struktury zájemců o studium. Jako jedna z prvních fakult v České republice ověřila model přijímání studentů s využitím testu studijních předpokladů, v současné době připravuje přijímací zkoušky využívající výsledky státní maturitní zkoušky. Co je tedy tou nejvýznamnější událostí v životě Fakulty pedagogické za posledních dvacet let? Je to postupná přeměna na stabilní instituci, která je schopna pružně reagovat na změny podmínek a dosahovat kvality nejen v pedagogické činnosti, ale i v oblasti výzkumné a publikační. Fakulta ekonomická děkan Miroslav Plevný Na dotaz neumím odpovědět. Za dvacet let se stala řada událostí, které fakultu pozitivně i negativně ovlivnily, a opravdu nejsem schopen vybrat tu jedinou největší, protože by to znamenalo porovnávat neporovnatelné. Zkuste se zeptat rodiče dvacetiletého „dítěte“ na nejdůležitější událost v životě tohoto dítěte – narození, první krůček, první slovo, vstup do školy, maturita, první víkend bez rodičů…? Takže, pokud po mně nechcete odpověď ve stylu, že největším Čechem byl Jára Cimrman, nechtějte po mně ani největší událost v životě fakulty. Na jedinečnou atmosféru zakládání Fakulty právnické vzpomíná Vlasta Formánková, soudkyně Ústavního soudu ČR: Od ledna roku 1990, kdy jsem převzala vedení Okresního soudu Plzeň-město, se v justici události vršily jedna na druhou. Emancipovali se advokáti, následovali je notáři (státní) a ze soudů všech stupňů odcházeli soudci. Někteří jen proto, že si ve svobodném povolání chtěli realizovat své představy. V celé soudní soustavě se tak uvolnila soudcovská místa a možnost rychlejšího kariérního postupu většina zbylých soudců využila. O uvolněná místa na soudech prvního stupně ale nebyl valný zájem. Přes důkladné několikaleté zkoumání rozhodovací činnosti před rokem 1989 a nové jmenování těch, kteří obstáli (na jaře 1992), byla soudcovská profese ne-li v opovržení, pak alespoň v profesním stínu. Ani tehdejší absolventi právnických fakult (pražské a brněnské) se do justice nijak nehrnuli, a pokud ano, pak zřejmě nedaleko své alma mater. Jinak tomu přirozeně nebylo ani v Plzni. Krom řešení tradičního civilního a trestního nápadu bylo třeba rychle provést rehabilitace politických vězňů a rozhodovat ve stále větším množství napadajících restitučních sporů. Na soud přešla také dědická agenda (bez notářů) a společenská transformace se odrazila i v novém rejstříkovém řízení. Dřívější podnikový rejstřík se přeměnil na obchodní a privatizace měla vyžadovat soudce i na tomto úseku. Chyběli nejen soudci, ale i soudní úředníci, neboť nacházeli uplatnění v lepších podmínkách jiných právnických profesí. Přesto byl počátek 90. let nádherným obdobím nedávno získané svobody, kvasící dobou změn, příslibů i nadějí a stále nových příležitostí. Bylo to v srpnu roku 1992, kdy mě na chalupě ve Všerubském průsmyku navštívila přítelkyně Anna Röschová, tehdy poslankyně České národní rady. Při večerním posezení jsme si vyprávěly o aktuálním dění a v průběhu večera se zmínila o tom, že ji rektor Jiří Holenda požádal o podporu projektu založení fakulty filozofické, aby ZČU byla úplnou univerzitou. V kontextu popsané situace v soudnictví se mně však zdálo, že užitečnější by bylo ▶ pokračování na straně 9 ▶ foto: A. Vaverková Těžko se v uplynulých dvaceti letech hledá jedna událost, kterou bychom mohli označit jako nejvýznamnější. Museli bychom uvádět desítky úspěchů studentů fakulty v celostátních soutěžích diplomových prací, pravidelně obsazovaná přední místa v hudebních soutěžích, špičková umístění v evropských i světových sportovních kláních, ale i uznání některých pracovníků fakulty získaná na mezinárodních konferencích. V neposlední řadě však také mnoho kvalitních učitelů působících na nejrůznějších typech škol. Co je tedy tím významným, co charakterizuje fakultu v uplynulých dvaceti letech? Složitost a zdlouhavost plného vstupu fakulty do struktury Západočeské univerzity by mohla svádět k představě konzervativní instituce, která obtížně reaguje na změny vnějšího prostředí. Fakulta pedagogická však v uplynulých dvaceti letech opakovaně dokázala, že tomu tak není. Jako jedna z prvních pedagogických fakult v České republice reagovala na Boloňskou výzvu a v roce 2002 zahájila složitý proces přestavby souvislého čtyřletého nebo pětiletého studia na tříleté bakalářské studium a na ně navazující dvouleté magisterské studium. Souvislé studium vedoucí k získání učitelské kvalifikace mělo v českém vzdělávacím systému tradici a bylo prověřeno desetiletími. Měla-li vzniknout nová kvalita, bylo třeba přistoupit k restrukturalizaci s jasně promyšlenou ideou. Strukturování nebylo na Fakultě pedagogické ZČU pojato formálně, ale vznikl velmi variabilní model, který umožňuje prostupnost studia nejen mezi fakultami ZČU, ale i v rámci dalších vysokých škol. Plzeňský model učitelské přípravy převzala buď zcela, nebo s malými modifikacemi většina dalších pedagogických fakult v České republice. V dubnu 2009 rozhodla Akreditační komise o zahájení hodnocení několika vysokých škol a jejich akreditovaných činností a Fakulta pedagogická Západočeské univerzity v Plzni společně s Pedagogickou fakultou Univerzity Palackého Fakulta právnická, Vlasta Formánková soudkyně Ústavního soudu ČR … na FPE přijímací zkoušky využívající výsledky státní maturitní zkoušky | FEK jako dvacetileté dítě? | pionýrské začátky na FPR … strana 8 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Fakulta filozofická, děkan Pavel Vařeka ▶ FPR … pokračování ze str. 7 založit fakultu právnickou. Obě jsme se pro tuto myšlenku založení tradice výuky práva v Plzni velmi nadchly. Představovaly jsme si, jak živel studentský přispěje ke zvýšení kulturní i vzdělanostní úrovně města a mnozí absolventi v něm pak i trvale zakotví. Tato idea nesměla zapadnout. Dohodly jsme se, že naši představu sdělíme nejen rektorovi ZČU, ale i primátorovi Plzně Zdeňku Mračkovi, stejně jako předsedovi Krajského soudu v Plzni Jiřímu Šilhavému, a společně právnickou fakultu založíme. Krátce na to jsme skutečně tyto významné muže s představou o potřebnosti výuky práva v Plzni seznámily a byla svolána první schůzka „přípravného výboru“. Nepamatuji si už přesně, zda ji svolal primátor sám či společně s rektorem Holendou. Jisté ale je, že jednoho podzimního pondělí jsme se v salonku restaurace U Šenku v Riegrově ulici sešli: rektor Holenda spolu s dalším zástupcem rektorátu, v zastoupení primátora jeho technický náměstek Zdeněk Prosek a náměstek pro školství a kulturu Jan Blažek, dále předseda krajského soudu Jiří Šilhavý v doprovodu Josefa Baxy, místopředsedy pro trestní úsek, poslankyně Röschová a já. Všichni jsme byli odhodláni fakultu založit, jen zatím nebylo zřejmé, jak to uděláme. Už při této schůzce jsme dospěli k závěru, že musíme nalézt odpovědi na tři základní okruhy problémů, tedy CO se bude učit, KDO bude učit a KDE se bude učit. Odpovědi nebyly triviální a my jsme si uvědomovali, že budeme potřebovat pro naplnění našeho záměru širší podporu. Tohoto úkolu se vedle Jana Blažka a Zdeňka Proska ujala zejména Anna Röschová. Získala pozitivní reflexi nejen na akademické půdě Univerzity Karlovy, ale i v nejvyšších politických kruzích. Určitě to nebylo jednoduché v období rozpadu federálního státu i v období nedůvěry k četnosti nově zakládaných vysokých škol. Již tehdy panovala obava z rozmělňování úrovně vysokoškolského vzdělávání. Ani my v Plzni jsme nezaháleli. Zdeněk Prosek dal našim schůzkám pevný řád a trval na tom, že musíme i s ohledem na zákon o obcích sladit představu právníků s reálnými možnostmi města i univerzity. Podle něj vyřešením otázky KDE najdeme snáze odpověď na otázky CO a KDO. Ukázalo se, že postupoval promyšleně v krocích, které na sebe navazovaly. Mohlo by se zdát, že jeho požadavky na kvantifikaci studentů, učitelů, počtu učeben, jejich vybavení, bytů pro akademiky apod. byly na hony vzdáleny ušlechtilému záměru, ale budoucnost ukázala, že primátor vyslal do našeho týmu hráče s výrazným tahem na branku. Neméně důležité bylo působení Jana Blažka. Nejen proto, že byl aktivním členem našeho týmu, ale i proto, že byl jedním z těch, kteří dovedli fakultu k akreditaci. O vznik fakulty se nepochybně za sloužil i Jiří Šilhavý. Mně to sice ne dovolil, ale tím, že na sebe převzal pracovní povinnosti trestního místopředsedy, umožnil Josefu Baxovi, aby se cele věnoval náročné přípravě procesu akreditace fakulty. Splnil také, co slíbil a vytvořil podmínky pro pedagogickou činnost soudců krajského soudu, včetně zázemí knihovny soudu. Pomyslnou štafetu na posledním úseku převzal Josef Baxa, který svou pílí (spolu s dalšími) dosáhl kýženého „akreditačního cíle“. Nemohu pominout ani příjemnou spolupráci s představiteli Západočeské univerzity v Plzni. Jejich znalost akademického prostředí byla velmi cenná. Určitě i díky jejich vstřícnosti, znalostem a podpoře byl celý projekt bez prodlevy realizován. Pocity, které mnou prostupovaly na podzim roku 1993 při imatrikulaci studentů prvního ročníku Fakulty právnické ZČU, jsou nepopsatelné. Mojí zásluhou bylo… Třeba si někdo vzpomene. P. S. Dovolila jsem si vynechat akademické tituly jmenovaných. Pro existenci studia práv na plzeňské univerzitě totiž měla větší význam vzájemná důvěra, týmová spolupráce a respekt k akademickým svobodám. Má i dnes? Výzkumný záměr Fakulty filozofické (2005–2010). V roce 2005 bylo na Fakultě filozofické zahájeno řešení rozsáhlého výzkumného záměru, což můžeme, společně s výrazným nárůstem dalších grantových projektů řešených jednotlivými katedrami, považovat za symbolické ukončení první etapy vývoje fakulty a její postupný přerod v instituci zaměřenou badatelsky. Dovolím si při této příležitosti shrnout výsledky výzkumného záměru „Opomíjená archeologie“. Cílem projektu bylo zahájit v širším evropském kontextu novou etapu v empirickém i teoretickém archeologickém výzkumu, a to systematickým zkoumáním některých doposud opomíjených druhů pramenů, které poskytují jinak nedosažitelné informace o minulosti. Důraz byl kladen na mezioborový výzkum se zapojením dalších disciplín, zejména historie, antropologie, zoologie, botaniky a geologie. V Plzni se tak během uplynulých šesti let podařilo vytvořit badatelské centrum, které se zaměřuje na archeologické památky v lesním prostředí, v nivních sedimentech, zamokřeném prostředí a na rozvoj letecké archeologie. Během řešení výzkumného záměru se podařilo získat jedinečné soubory pramenů, které nabízejí nové pohledy na minulou společnost od pravěku do doby nedávné, poskytují informace o formování kulturní krajiny i o proměnách přírodního prostředí. Zaměření na dosud opomíjené druhy lokalit vycházelo vstříc taktéž potřebám ochrany historického dědictví, neboť poukázalo na míru ohrožení archeologických památek v prostředí, které dosud unikalo pozornosti památkových pracovišť. Terénní výzkumy a jejich vyhodnocení umožnily úzké provázání výuky s výzkumem, do něhož se zapojují všichni studenti prostřednictvím praxí, laboratorních cvičení i svými kvalifikačními pracemi. Svorníkem prací výzkumného týmu se stalo metodologické a teoretické bádání rozvíjené v archeologických seminářích. Fakulta zdravotnických studií, proděkan Josef Kott ▶ foto: A. Vaverková Nejdůležitějším rokem pro Fakultu zdravotnických studií byl rok 2008, kdy vznikla sloučením Vysoké školy v Plzni, o. p. s., a Západočeské univerzity v Plzni. Fakulta zdravotnických studií je osmou a nejmladší fakultou na Západočeské univerzitě s působností od akademického roku 2008/2009. Je výhradně zaměřena na vysokoškolskou výchovu nelékařských bakalářských a magisterských zdravotnických oborů. Celospolečenský význam nelékařských oborů pro zdravotnickou praxi neustále roste zejména v souvislosti se značným posunem věku obyvatelstva v civilizovaném světě. Důvodem je také rostoucí náročnost zdravotnických a medicínských diagnostických a terapeutických … FF jako instituce zaměřená badatelsky | přístrojů a zařízení, stejně tak jako zavádění nových a daleko účinnějších metod léčebných postupů. Tyto skutečnosti si vyžadují vysoký stupeň přípravy zdravotnických pracovníků. Fakulta zdravotnických studií má v akreditačním řízení další bakalářský studijní program, a to obor Zdra votní laborant, a v části magisterských programů fakulta připravuje studium Fyzioterapeut a Management ve zdravotnictví. Ve výzkumu a vývoji vybraných zdravotnických oborů se fakulta vyhraňuje převážně na programy, ve kterých je možné nabídnout studentům spoluúčast na konkrétních úkolech s jejich následným promítnutím do semestrálních a diplomových prací. terénní výzkumy provázané s výukou | Fakultě zdravotnických studií při náší nejvíce hodnot skutečnost, že je součástí ZČU v Plzni s přímou možností kooperace s odborně navazujícími fakultami a jejich katedrami a dalšími významnými útvary. FZS je nejmladší fakultou na ZČU … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 9 UUD, instituce NTC, centrum s velkým potenciálem převážně regionální Vysokoškolský ústav Nové technologie (NTC) je součástí Zá padočeské univerzity v Plzni. Cíleně a systematicky se věnuje aplikovanému výzkumu, jehož výsledky vedou k vytváření no vých technologií a jejich transferu do praxe. ▶ foto: L. Malák, J. Hyník Těmito slovy vysvětluje NTC jeho ředitel Miroslav Holeček. „Jde především o vývoj a optimální využití nekonvenčních materiálů, jako jsou vrstvy pro fotovoltaické články II. a III. generace, polymerní kompozity s nepřebernou škálou zajímavých aplikací ve stavebnictví, strojírenství, v medicínském nebo textilním průmyslu, o vývoj senzorů a aktuátorů, které jsou nedílnou součástí moderních elektromechanických zařízení. Nedílně k tomu patří rozvoj špičkových diagnostických metod pro moderní materiálový výzkum, který umožňuje „vidět“ do materiálu až v takové míře, že je například možné říci, zda tato PET lahev je či není z recyklovaného materiálu, nebo že někde uvnitř výrobků je mikroskopická porucha, která by mohla vést ke katastrofě.“ Zcela zásadní pro rozvoj tohoto centra je dlouhodobě úspěšná spolupráce s průmyslem. Již nyní centrum intenzivně spolupracuje s více než 50 podniky, z nichž většina má sídlo v západočeském regionu. „S některými podniky spolupracujeme na vývoji technologií a zvyšování kvality jejich výrobků (např. Škoda Auto), jiné se na nás obracejí v případě nečekaných technologických problémů či vzniklých komplikací, které musí být rychle a účelně vyřešeny. Spolupráce s podniky zabezpečuje samofinancovatelnost výzkumného centra, generuje zajímavá výzkumná témata, nutí nás nalézat využitelné výstupy a především nás motivuje k rozvoji výzkumu, který převážně vede k technologickým aplikacím,“ doplňuje Holeček. „Naše snažení vede ke zvyšování efektivity českého průmyslu a k rozvoji regionu v tom smyslu, že aplikace výše zmiňovaných nových materiálů v západočeském regionu, zaměřeném Jeho cesta od malého pracoviště v rámci Fakulty pedagogické přes osamostatnění v roce 2004 až po současnost, kdy na UUD pod vedením celé řady renomovaných českých pedagogických a uměleckých osobností studuje téměř 500 nadaných studentů v bakalářských i magisterských oborech, je lemována řadou úspěchů. Patří sem například nemalý podíl studentů a pedagogů UUD na úspěšné kandidatuře města Plzně na titul Evropské hlavní město kultury 2015 (přičemž spolupráce na dalších významných projektech pokračuje), mimořádné výsledky studentů v soutěžích na národní i mezinárodní úrovni (jmenujme např. přední umístění studentek oboru Fashion design ve dvou ročnících prestižní soutěže Arts of Fashion v USA), reprezentace Plzeňského kraje v Bruselu v rámci českého předsednictví v EU, navázání úspěšné spolupráce s Akademií Regensburg, zvelebování veřejného prostoru v Plzni, dlouholetá podpora charitativního projektu Plzeňské lavičky a mnoho dalšího. Díky tomu, že na UUD pedagogicky působí skutečná elita českého výtvarného umění, mají jeho studenti jedinečnou možnost rozvíjet svůj talent v široké škále uměleckých oborů a dosahovat pod vedením těchto osobností mimořádných výsledků. Kvalita absolventů je srovnatelná s ostatními českými uměleckými školami a UUD již dlouhodobě vykazuje téměř stoprocentní uplatnitelnost svých absolventů na trhu práce. Ústav otevírá cestu k umění i široké veřejnosti, ať už pořádáním výtvarných kurzů nebo prostřednictvím mezinárodní letní školy umění ArtCamp. Ta je největší akcí svého druhu v České republice, má za sebou již sedm ročníků a každoročně přivádí do Plzně a na Západočeskou univerzitu nejen stovky příznivců umění, ale i řadu zajímavých uměleckých osobností, včetně těch zahraničních. UUD prochází neustálým rozvojem. Jedny z nejvýznamnějších událostí v jeho nepříliš dlouhé historii se odehrávají v současné době a další ho čekají v blízké budoucnosti. Velkým a dlouho očekávaným milníkem bude dokončení stavby moderní a pro potřeby umělecké školy uzpůsobené budovy, která vyrůstá přímo v univerzitním kampusu a která je svým designem i vnitřní dispozicí nejen v rámci republiky jistě jedinečná. S přesunem UUD do vlastní budovy souvisí i jeho další rozvoj, zejména jeho přerod do podoby fakulty. Ladislav Sutnar – se jménem a odkazem tohoto plzeňského rodáka a významného představitele českého a amerického grafického designu spojuje UUD svoji budoucnost. Prvním krokem byla změna univerzitní galerie v Galerii Ladislava Sutnara, jejíž výstavní program je na špičkové republikové úrovni. Ústav rovněž získal souhlas syna Ladislava Sutnara s tím, aby v budoucnosti nesl po jeho otci i jméno. Je zřejmé, že Ústav umění a designu Západočeské univerzity v Plzni je institucí s velkým potenciálem a s velkými plány. Jejich uskutečnění je možné i díky podpoře a zázemí, které mu dává Západočeská univerzita v Plzni. v minulosti převážně „na železo“, mohou podnítit vznik nových firem, a tedy i nových pracovních příležitostí.“ Projekt CENTEM Výzkumné centrum Nové technologie v současné době intenzivně pracuje na realizaci projektu CENTEM s dotací přes 300 milionů korun, který tomuto výzkumnému pracovišti univerzity zajistí především kvalitní přístrojové vybavení pro výzkum a vývoj v oblasti polymerních materiálů, fotovoltaiky či laserových technologií. Provozní zajištění Projekt není zaměřen na výstavbu nových objektů NTC, ale na nákup špičkového přístrojového vybavení, rozvoj nových témat pro moderní technologie a zapojení mladých perspektivních výzkumných pracovníků do perspektivního výzkumu, vývoje a inovací. Dotační prostředky z EU dosáhnou výše 323 mil. Kč. Projekt prošel negociačním řízením a nachází se před podepsáním smlouvy s poskytovatelem. V současné době NTC školí 18 doktorandů. Centrum zaměstná 14 pracovníků realizačního a 38 pracovníků výzkumného týmu; v roce 2014 by díky projektu CENTEM měl počet výzkumných pracovníků vzrůst na 80. Vysokoškolský ústav Nové technologie na ZČU existuje deset let a jeho struktura příjmů se skládá z jedné třetiny ze smluvního výzkumu a ze dvou třetin z příjmů za řešení výzkumných projektů. V posledních letech pracoviště vykazuje 7% růst výkonů a o tento údaj se opírá ekonomika navrženého projektu CENTEM. ▶ Petr Martinec, projektový manažer CENTEM ▶V ýzkumná témata – Výzkum a modifikace morfologie a povrchové textury materiálů – Pokročilé technologie na bázi polymerních materiálů – Laserové technologie – Výzkum a vývoj polymerních kompozitů – Materiály pro fotovoltaiku – Materiály pro optoelektroniku a fotoniku Experimentální výzkum je doplněn výpočetními simulacemi s cílem zvýšit jeho efektivitu. Těžiště základního a aplikovaného výzkumu spočívá v produkci a přenosu výstupů bezprostředně využitelných komerčními subjekty. ▶ Lenka Kodýtková, UUD … UUD otevírá cestu k umění široké veřejnosti | Galerie Ladislava Sutnara | je či není PET lahev z recyklovaného materiálu? | projekt CENTEM … ▶ foto: archiv NTC Historie Ústavu umění a designu (UUD) sahá téměř 10 let zpět a za tu dobu se stal neodmyslitelnou součástí nejen Západo české univerzity v Plzni, ale rovněž plzeňského i západočes kého kulturního života, a zařadil se mezi nejvýznamnější české vzdělávací instituce v oblasti výtvarného umění a designu. strana 10 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Univerzita je klíčovým partnerem vědeckotechnologického parku Podpora vědy a výzkumu na ZČU je jednou z klíčových oblastí jejího dalšího rozvoje. V této oblasti hraje důležitou roli spolupráce s Vědec kotechnickým parkem Plzeň (VTP), který sídlí poblíž univerzitního kampusu. Spolupráce města a ZČU při vzniku VTP Myšlenka založit vědecko-technologický park se objevila ve strategických dokumentech města Plzně už v poslední dekádě minulého století. Také Západočeská univerzita ve svých rozvojových projektech počítala s infrastrukturou, která by umožnila podporu inovačního podnikání. Je tedy logické, že město a univerzita spolupracovaly už od začátku. Třetím partnerem se záhy stala společnost BIC Plzeň. Cesta od nápadu k samotné realizaci ale trvala delší dobu. Kvůli finanční náročnosti bylo nutné získat na projekt evropské dotace. To bylo možné až v roce 2004, kdy po vstupu České republiky do Evropské unie bylo možné čerpat finance ze strukturálních fondů. Výstavba na Borských polích Projektový tým složený ze zástupců města, univerzity a BIC Plzeň připravil podklady pro žádost z programu Prosperita, který byl jedním z programů spolufinancovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Žádost pak podala v roce 2005 nově vzniklá akciová společnost Vědeckotechnický park Plzeň. V řídicích orgánech společnosti byla zastoupena i ZČU. Po získání dotace začala na podzim roku 2006 samotná výstavba. První etapa byla ukončena na jaře 2008. Díky nově vzniklým prostorům ZČU získala především kvalitní zázemí pro výzkumné centrum Nové technologie. V současné době je v plném proudu druhá etapa, která bude ukončena v příštím roce. Význam VTP pro univerzitu Mezi hlavní cíle Vědeckotechnického parku patří podpora podnikatelského prostředí, podpora zakládání a rozvoje malých a středních podniků zejména se zaměřením na výzkum a vývoj, motivace a pracovní příležitosti pro absolventy středních a vysokých škol. VTP usiluje i o propojení výzkumné a vývojové činnosti komerčních firem se ZČU a výzkumnými institucemi. Spolupráce ZČU a VTP přináší důležité synergické efekty, protože soukromé firmy vnímají pozitivně existenci infrastruktury pro propojování vědeckého a podnikatelského prostředí s přímou vazbou na akademické instituce. ▶ Miroslav Anton Expozice muzea Techmania se ztrojnásobí Expozice plzeňského science centra Techmania, které zábavnou formou přibližuje techniku a vědu dětem i dospělým, se díky dotaci zhruba 600 milionů korun od EU do tří let ztrojnásobí. Vzdělávací zóna se navíc rozšíří o další budovu, kde vznikne planetárium s virtuáriem, které návštěvníkům představí nejmodernější promítací zařízení – promítání 3D na kulovou plochu. V současné době je instalováno pouze několik málo obdobných zařízení na celém světě Za celou dobu fungování navštívilo centrum přes 150 tisíc návštěvníků, což z něj dělá jeden z nejatraktivnějších turistických cílů Plzeňského kraje. „Projekt Techmania nemá v naší zemi obdobu. Spojením univerzity, kraje, města a velkého průmyslového podniku se podařilo doslova vydupat ze země objekt, který okamžitě začal sloužit lidem pro jejich zábavu a poučení,“ uvedl generální ředitel Škoda Transportation Josef Bernard. „ZČU chápe Techmanii jako společnou platformu pro atraktivní formu spolupráce s nejmladší generací na cestě k technickým a přírodním vědám. Techmania je prostředím, v němž také realizujeme společné projekty, jako je projekt SCICOM podporující komunikaci vědy nebo projekt PTPO na podporu technických a přírodovědných oborů,“ říká prorektor pro strategii a rozvoj František Ježek. by mělo být vydáno na podzim. Připravujeme smlouvy tak, abychom začali rekonstruovat od 1. ledna 2012,“ uvedl Volák. Projekt má za sebou veškeré hodnocení ministerstva školství. S přilehlými plochami tříhektarová vzdělávací zóna bude oddělena od Škodovky. Vchod do muzea už nebude přes pátou bránu podniku jako dosud, ale ve stejném místě přímo z ulic města. Kromě rekonstrukce a vybavení zbylých dvou třetin základní haly využije muzeum pro planetárium sousední objekt ASAP, tedy budovu s Hetzerovou konstrukcí, kde byly před sto lety poprvé v Česku spojeny nosné dřevěné trámy lepidlem. Pro planetárium využije muzeum sousední objekt ASAP, tedy budovu s Hetzerovou konstrukcí, kde byly před sto lety poprvé v Česku spojeny nosné dřevěné trámy lepidlem. Vybudování a provoz Techmanie podporuje město i Plzeňský kraj. Ten se velkou částí podílí také na propagaci science centra i jeho akcí. „Techmania je nejen významným turistickým cílem Plzeňského kraje, ale slouží také k zábavnému vzdělávání dětí a mládeže, což považuji za velmi důležitou úlohu tohoto centra. Podaří-li se díky penězům z EU rozšiřovat prostory a opravit další budovy, budu opravdu rád,“ vyjádřil podporu projektu Techmania hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec. Muzeum s 200 exponáty nyní vy užívá třetinu budovy o ploše deseti tisíc metrů čtverečních, kterou s okolními pozemky dostalo darem od plzeňské Škodovky. „V polovině roku 2014 bude mít Techmania dvě opravené budovy, kde bude kromě planetária celkem dvanáct tisíc metrů čtverečních výstavních ploch, laboratoří, dílen a kluboven,“ předpokládá ředitel Techmanie Vlastimil Volák. Dotace z operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je údajně před podpisem. „Rozhodnutí Z ní povede lávka, po níž se návštěvníci dostanou do nově vybudovaného prvního vstupního patra Techmanie. Součástí rozšířeného areálu bude také parkoviště pro minimálně 200 aut. Zhruba 380 milionů korun z dotace bude tvořit stavební část a zbytek expozice. „Na konci roku 2013 chceme zahájit zkušební provoz planetária,“ uvedl Volák. V základní budově vzniknou do poloviny roku 2014 výstavní plochy, laboratoře, dílny a klubovny. Novými expozicemi chce Techmania oslovit také předškolní děti a první stupeň základních škol. Oborové laboratoře fyziky, chemie a biologie budou nabízet služby pro základní a střední školy, které si je nemohou dovolit. Techmanii za dobu jejího trvání navštívilo přes 150 tisíc lidí. Tahákem je Van der Graffův generátor, který zvedá návštěvníkům vlasy na hlavě. Dalšími lákadly jsou čtyři staré exponáty, ikony plzeňské Škodovky – kromě dvou elektrických lokomotiv ještě parní stroj a turbosoustrojí. Techmania chce vystavovat také další exponáty z historie regionálního průmyslu. V muzeu je i osmitunová plastika výtvarníka Davida Černého Entropa, která začátkem roku 2009 prezentovala české předsednictví v Evropské unii. ▶ Olga Čermáková V rámci populárně vědecké akce Noc vědců, která se v Techmanii uskutečnila 23. září, se Západočeská univerzita představila mimo jiné vlastní stálou prezentací. … VTP usiluje o propojení výzkumné a vývojové činnosti komerčních firem s vědeckým prostředím ZČU | ZČU má vlastní prezentaci v Techmanii … ▶ foto: archiv Techmania Techmania Science Center bylo založeno společností Škoda Invest ment a Západočeskou univerzitou v Plzni se záměrem posílit zájem o vědu a techniku mezi dětmi a mládeží. u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 11 Učitelkou jsem chtěla být odjakživa Děkanka Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Jana Coufa lová stojí v čele fakulty již čtvrtý rok a byla zvolena i pro následující funkční období. Na fakultě, která nedávno oslavila šedesáté výročí svého vzniku, působí víc než tři desetiletí. Zavzpomínejte na dobu, kdy fakulta nebyla ještě součástí Západočeské univerzity. Fakulta má skutečně dlouhou historii, byla založena v roce 1948 společně s Vysokou školou strojní a elektrotechnickou. Do svazku ZČU jsme vstupovali postupně, v první etapě si fakulta sama zajišťovala některé činnosti, které byly ve druhé etapě centralizovány. V současné době vystupujeme jako rovnoprávná součást univerzity. Využíváme všech služeb, které nám univerzita centrálně nabízí. Odpadla nám tak řada činností, o které se nemusíme starat. V porovnání s některými pedagogickými fakultami, které zůstaly uvnitř svých univerzit relativně samostatné, je naše postavení jiné. Jako děkanka například nemusím řešit zatékání do střechy či podobné nepříjemnosti. situaci reagovat například novými metodami práce. Na Fakultu pedagogickou se dříve hlásili i ti studenti, kteří vůbec učit nechtěli. Bylo pro ně důležité mít vysokou školu. Došlo k nějaké změně v tomto směru? Stále jsme fakultou, která má velký počet uchazečů. Letos se na bakalářské studium přihlásilo přes čtyři tisíce uchazečů a pouze přes šest stovek jich můžeme přijmout. K nám se dostává každý sedmý zájemce. Zájem o obory je ale nerovnoměrný, o některé obory je tradičně velmi vysoký zájem, jiné obory jsou na tom podstatně hůře. Například o přírodovědné obory je zájem nižší, i když i mezi nimi jsou rozdíly. Uváděná fakta se týkají studentů, kteří vstupují do bakalářského studia. Ne všichni mají zájem pokračovat dětí v celé republice. A pokud vím, znova se vydává učebnice pro šestou třídu. To samozřejmě každého autora velmi těší. A to tím spíše, že matematika je dnes často neprávem vnímána jako obávaný předmět. Naše učebnice byly psány tak, aby zvyšovaly zájem o tento předmět. Snad se nám to alespoň trochu podařilo. Nicméně jistě cítíte nějaká specifika? To ano. Svou podstatou jsme převážně institucí vzdělávací, vzdělávací role je naší rolí klíčovou. To ovšem neznamená, že bychom rezignovali na další oblasti činnosti fakulty jako vysokoškolské instituce. Zejména v posledním období vyvíjíme velké úsilí v rozvoji výzkumné činnosti. Výrazně narůstá odborná a publikační činnost pracovníků fakulty, snažíme se proniknout do renomovaných časopisů. Je samozřejmé, že se náš výzkum liší od výzkumu na jiných fakultách. Technické fakulty jsou úzce propojeny s výrobní sférou a dosahují na projekty s větším objemem finančních prostředků. Obtížněji se nám proniká i do grantových agentur, ale s tímto problémem se potýkají všechny pedagogické fakulty, a nejen ony. Zaměřme pozornost na studenty. Zkuste s odstupem několika desítek let porovnat, jací byli studenti dříve a jací jsou ti dnešní, současní. V čem se liší, v čem jsou jiní? Úroveň posluchačů se samozřejmě mění. Netroufnu si říci, jestli k lepšímu, či k horšímu. Jsou prostě jiní. Stejně jako jsou jiní posluchači na jiných vysokých školách. Před deseti lety jsme například měli téměř polovinu studentů z gymnázií. V současné době se poměr zcela změnil. Z gymnázií k nám přichází zhruba třetina posluchačů. Ti ostatní se rekrutují z jiných typů středních škol. Nicméně, změnili se i studenti samotní. Jsou jiní z hlediska svých znalostí a schopností a z hlediska svého zájmu, preferencí hodnot, povahových vlastností, schopnosti soustředěné práce. Snažíme se na tuto v navazujícím magisterském učitelském studiu. S tím ale ve strukturovaném studiu ani nepočítáme a nepočítá s tím ani Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, které vysokým školám financuje pouze určitý, přesně stanovený počet studentů. Dá se tedy říci, že zhruba třetina studentů pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Ti mají už vyhraněný zájem o učitelství a chtějí nastoupit do škol. Z tohoto pohledu vidíme strukturovanou přípravu učitelů rozdělením na bakalářský a navazující magisterský stupeň jako výhodu, protože pro učitelství se rozhodují ti, kteří jsou motivováni a rozhodují se v daleko zralejším věku. To je dobrá zpráva, že učitelství snad zůstane posláním, a nikoli pouhým povoláním. Pokud vím, vy jste absolvovala Matematicko-fyzikální fakultu UK a vaším posledním působištěm před nástupem na Fakultu pedagogickou bylo Gymnázium na Mikulášském náměstí v Plzni. Jenže vy jste i autorkou velmi úspěšné řady učebnic matematiky. I když jsem na fakultě už více než třicet let, mám stále kontakt se školami. Výuku na různých stupních škol jsem poznala právě v době, kdy jsem vedla autorský kolektiv, který tvořil učebnice matematiky pro první a druhý stupeň základní školy. Učebnice jsme nejen tvořili, ale zkoušeli jsme podle nich také učit. Takže já sama mám zkušenosti z práce učitelky na prvním a druhém stupni základní školy a pak i na střední škole. Mám radost z toho, že se podle našich učebnic stále učí. Učí se z nich statisíce … FPE nedávno oslavila šedesáté výročí svého vzniku ▶ foto: archiv FPE Mám radost z toho, že se podle našich učebnic stále učí. Šla bych znovu stejnou cestou. S malým zaváháním, kdy jsem někdy v první třídě chtěla být baletkou. A váš názor na státní maturity? Jsem jednoznačně pro státní maturity, ale ještě je třeba udělat hodně práce. Naše fakulta se zapojila do procesu přípravy maturitních zkoušek a byli jsme spolu s vyučujícími několika dalších fakult vzdělávajících učitele iniciátory projektu zaměřeného na užší propojení maturitní zkoušky s přijímacím procesem na vysoké školy. Nicméně si myslím, že má-li fungovat to, co ministerstvo školství deklaruje, tedy fungování maturity jako vstupenky na vysokou školu, musí mít takovou podobu, aby splnila očekávání vysokých škol. To je ale složité, protože každá vysoká škola má jinou představu o tom, jak by měl maturant vypadat. Jakou dobrou radu byste dala začínajícím pedagogům? Jste přísný učitel? Víte, on si každý začínající učitel myslí, že si vybuduje u žáků autoritu tím, že bude náročný a přísný. Postupem času, kdy získává zkušenosti, přijde na to, že tohle byl velký omyl | a že autorita se buduje na něčem úplně jiném. A svým studentům to také říkám. Oni sami by vám nejlépe řekli, jaká jsem. Myslím si, že dokážu studenty naučit, dokážu jim předat své zkušenosti. A kdybych jim měla poradit? Vždycky jsem se zamýšlela nad svou prací a případné neúspěchy nesváděla na jiné. Dnešní mladí lidé mají často snahu hledat příčiny neúspěchu všude jinde, ale ne v sobě. Takže doporučení pro začínající pedagogy by nebylo jen to obligátní – mějte tu svoji práci rádi, mějte rádi své žáky. Především o své práci přemýšlejte. Přemýšlejte o sobě, o svých žácích a nenechte se odradit dílčími neúspěchy. Já o vás také vím, že jste si ten přímý kontakt s dětmi udržovala i o prázdninách, kdy jste jezdila na dětské letní tábory jako hlavní vedoucí. To je pravda a divím se, že to víte. To bylo takové táborové období mého života a všichni na ně rádi vzpomínáme. Děti už dávno vyrostly, jsou z nich dospělí lidé, a když se potkáme, je to vždycky milé setkání. Byla nás parta lidí, kteří vše dělali zadarmo, rádi a skutečně pro děti. Nikdy jsme neměli problémy s kázní a přitom si tam děti doslova užily. Z funkce hlavní vedoucí jsem odcházela do táborového důchodu, když mi bylo přes padesát let. Kdybyste se měla znovu rozhodnout, co budete v životě dělat, rozhodla byste se stejně jako před lety? To vím úplně jednoznačně, šla bych stejnou cestou. S malým zaváháním, kdy jsem někdy v první třídě chtěla být baletkou. A co byste popřála Západočeské univerzitě k jejím dvacetinám? Všechny školy se dnes potýkají s řadou ekonomických problémů. Přála bych univerzitě, aby překonala současné problémy, aby byla soudržná a aby uvnitř univerzity panovalo tvůrčí a přátelské klima plné vzájemného respektu. ▶ Olga Čermáková Jsme jednoznačně pro státní maturity, ale ještě je třeba udělat hodně práce … strana 12 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Ze života studentských organizací Běžnou studentskou organizaci si lze představit jako skupinu vysokoškoláků (od jedinců po desítky), kteří se scházejí na základě svých společných zájmů a cílů. Na tyto cíle je možno pohlížet ze dvou různých pohledů. Do prvního spadá podstata činnosti jednotlivých organizací, jako je zprostředkování zahraničních stáží, pomoc zahraničním studentům, reportáže psaným i mluveným slovem z prostředí univerzity, aktivity v oblasti práva a v neposlední řadě také pomoc nastupujícím prvním ročníkům. Na druhé straně – nezá- Například ESN Plzeň (Buddy systém) připravuje každý semestr několik výletů pro zahraniční studenty s cílem poznání naší vlasti. Mnohé výlety jsou jednodenní a organizačně jednoduché, studenti této organizace ale již několikrát dokázali připravit třídenní výlet na hory pro 60 lidí a to s plným servisem (doprava, zajištění hotelu a instruktorů...). Při takovém náročnějším výletu musí organizátoři počítat například i s tím, že studenti z Mexika nikdy neviděli sníh, což s sebou přináší řadu zajímavých momentů. vše o tom, jak si dobře vybudovat svou kariéru. Studenti IAESTE každý rok připravují Veletrh pracovních příležitostí. Smyslem jednodenní akce je umožnit firmám představit se budoucím absolventům, kdy několikaměsíční příprava zahrnuje komunikaci s danými firmami, přípravu katalogu a webů a následné plánování celé realizace veletrhu, jež navštěvuje cca 100 firem a několik tisíc studentů. Studenti Fakulty právnické a zároveň členové organizace ELSA mohou připravovat právnicky laděné konfe- U veškerých aktivit, které studentské organizace produkují, se studenti mohou přiučit zajímavým věcem, získat neocenitelné zkušenosti a poznat spoustu nových lidí. visle na hlavní činnosti – organizace spojuje několik společných prvků. U veškerých aktivit, které studentské organizace produkují, se studenti mohou přiučit zajímavým věcem, získat neocenitelné zkušenosti a hlavně poznat spoustu nových lidí. S celkem odlišnými činnostmi se mohou studenti setkat v organizacích AIESEC a IAESTE, kde se lze naučit komunikovat s obchodními partnery, připravovat konference, přijít do styku s firemní kulturou velkých společností a také zjistit ▶ I AESTE je studentská organizace, která kromě vydávání Průvodce prváka a zajišťování zahraničních stáží studentům, zajišťuje projekty, jejichž prostřednic tvím zprostředkovává kontakt mezi studenty a je jich budoucími zaměstnavateli. Jsou to Katalog iKariéra, Veletrhy pracovních příležitostí a server iKariera.cz. Podívejte se na zcu.iaeste.cz. ▶A EGEE je jednou z největších studentských organizací v Evropě; je reprezentována 17 tisíci studenty a studentkami, působí v 232 akademických městech a 43 zemích po celé Evropě, což představuje mimořádnou kulturní rozmanitost. Více na aegee-plzen.cz. rence s významnými hosty. Dvěma členům se v průběhu tohoto roku dostalo příležitosti reprezentovat fakutu, Plzeň a potažmo i Českou republiku na mezinárodním zasedání OSN v New Yorku. Již deset semestrů v řadě připravují studenti z organizace SKVAIP akci Univerzitní upír, podporující dárcovství krve mezi studenty ve spolupráci s Fakultní nemocnicí v Plzni. Není od věci zmínit i to, že největší organizace na univerzitě si vzájemně nekonkurují, ale naopak dokáží velice dobře spolupracovat. Výsledkem takové spolupráce je studentský ples, který letos oslavil kulatiny (pátý ročník) a patří mezi největší a nejvyhlášenější studentské akce v roce. Studenty vítaný je i Veletrh studentských organizací a zahraničních studií, kdy opět spolupracují studentské organizace, ale zároveň také odbor Zahraniční vztahy ZČU a partnerské organizace, jako Francouzská aliance, British Council atd. Studenti tak mají možnost seznámit se na jednom místě s podmínkami vycestování do zahraničí. Zpestřením takové akce je přítomnost zahraničních studentů připravujících jejich národní pokrmy. Není nad to se v jednu chvíli informovat o možnosti studia ve Španělsku ▶D ioné je studentský nezávislý informační server na ZČU vytvořený studenty pro studenty. Informuje o ak tuálním dění na univerzitě, vydává zajímavé články se studentskou tematikou. Nejlepší obrázek o něm si uděláte, pokud rovnou navštívíte dione.zcu.cz. ▶R ádio Bomba Studentská internetová rozhlasová stanice s dva cetiletou historií. Tým rádia Bomba se nevěnuje jen samotnému vysílání pořadů, ale pořádá i množství kulturních a zábavních akcí pro studenty (student ské párty, festivaly studentských kapel atd.). Na laďte si nás on-line na radiobomba.zcu.cz. ▶E LSA vznikla ve Vídni v roce 1981 a v současnosti tvoří její členskou základnu zhruba 30 tisíc studentů prá va na více než 200 univerzitách v 41 evropských zemích. ELSA zastává poradní a pozorovatelský statut při jednáních OSN a UNESCO a dále působí jako pozorovatel při jednáních Rady Evropy. Více na plzen.elsa.cz. ▶ foto: A. Vaverková Na naší univerzitě existují necelé dvě desítky studentských organizací. Některé jsou velké, některé malé, jedny jsou zaměřeny na studenty pou ze jednotlivých fakult, jiné dokáží zaujmout studenty z celé univerzity. Co studenty vede k tomu, že v nich tráví svůj volný čas, čím jsou motivováni a jak tyto organizace ovlivňují život na univerzitě? a hned poté ochutnat španělské pochutiny a španělštinu si rovnou i procvičit se studenty, kteří zde tráví svou stáž. Ve výčtu činností našich organizací by se dalo pokračovat do nekonečna. Z těch několika málo je ale snad ▶E SN ▶A IESEC Podstatou organizace je pomoc zahraničním studentům, kteří na ZČU tráví zahraniční stáž – ukázat jim kolej, menzu, Plzeň jako město historické i kulturní a stejně tak i krásy naší země. Na druhou stranu pomocí jazykových kurzů ESN umožňuje českým studentům procvičit si všechny světové jazyky zdarma přímo s rodilými mluvčími. Více na esn.zcu.cz. Zásluhou AIESEC se studenti naučí prezentač ním dovednostem, time-managementu, práci v týmu či vedení vlastního projektu. Získají sebe vědomí při jednání s firmami, zlepší si angličtinu a vyzkouší si v praxi vše, co se učí na škole. AIESEC je místo, kde lze najít spoustu přátel z nejen z České republiky, ale i z celého světa. Seznamte se s organizací na plzen.aiesec.cz. patrné, že prakticky v jakékoliv organizaci mají studenti vždy možnost se něco přiučit – osvojit si umění prezentovat, komunikovat, procvičit si jazyky, získat nové přátele, realizovat vlastní nápady atd. To vše se příznivě odráží i v tom, že studenti, kteří věnovali svůj volný čas práci v organizaci, se mnohem lépe uplatní na pracovním trhu. Na závěr nezbývá než poděkovat rektorce Iloně Mauritzové, někdejšímu rektorovi Josefu Průšovi a vedoucí odboru Zahraniční vztahy Heleně Marii Adjal za jejich dlouhodobou podporu studentským organizacím, které by nikdy nedosáhly takových výsledků a neoslovily takové množství studentů. Děkujeme! ▶ Martin Šinal, studentská komora Akademického senátu ZČU …téměř dvě desítky studentských organizací na ZČU | studenti si mohou osvojit umění prezentovat, komunikovat, procvičit jazyky, získat nové přátele … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 13 Odborné praxe studentů a absolventů ZČU v zemích EU Od roku 1998 organizuje zahraniční odbor Západočeské univerzity v Plzni v rámci programů Leonardo da Vinci a Erasmus každoročně zahranič ní odborné praktické stáže pro zhruba padesát studentů a absolventů všech fakult. na přechodnou dobu levnou a kvalifikovanou pracovní sílu. Z hlediska univerzity musí konkrétní praxe obsahově odpovídat oboru, který zájemce o stáž na ZČU studuje, nebo který vystudoval. Uchazeči o praktické stáže se mo hou přihlašovat průběžně – praxe jsou poskytovány podle aktuální nabídky a poptávky a granty podle finanční situace v rámci projektu. Způsoby, jak najít pro praxi vhodnou organizaci, jsou různé – pro některé studijní obory jsou uzavřeny smlouvy se zahraničními organizacemi, nebo zájemci dostávají aktuální nabídky od zprostředkovatelů a firem, případně si vhodnou praxi může každý dohodnout také sám podle svých představ. Absolvovaná praktická stáž je vždy fakultou zařazena do dodatku k diplomu, některé fakulty uznávají praxe svých studentů a doktorandů jako povinnou součást studia. Absolventi ZČU po praxi získají oficiální dokument Europass, který budoucím zaměstnavatelům v rámci celé EU usnadňuje uznání kvalifikací a kompetencí. Zahraniční oddělení ZČU bude i nadále pokračovat v získávání financí a v realizaci odborných praktických stáží v zemích EU v rámci nového projektu Leonardo da Vinci i v rámci programu Erasmus. ▶ foto: archiv Zahraniční vztahy ZČU Celková výše poskytnutých grantů činí v současné době téměř 2,5 milionu korun ročně. Účastníci tohoto typu stáže mají možnost získat praktické odborné a jazykové znalosti a dovednosti a tím zvýšit svoji kvalifikaci i svoji cenu na pracovním trhu. Podle průzkumů mají firmy i ostatní organizace nejen v plzeňském regionu velký zájem o absolventy s praktickými zkušenostmi získanými v zahraničí ještě před vstupem na trh práce. Odborné praxe probíhají většinou od tří do šesti měsíců a jejich účastníci mají statut praktikanta, takže zahraniční přijímající organizace nemusí žádat o pracovní povolení a řešit další formality. Navíc získají Zkušenosti studentů z výměnných pobytů V letním semestru letošního akademického roku se kromě studijních výjezdů na „tradiční“ partnerské univerzity uskutečnilo i několik výjezdů do netypických oblastí. Konkrétně se jedná o výjezdy studentů Fakulty ekonomické na univerzitu Escuela Bancaria y Comercial v Mexiku a Sogang University v Jižní Koreji. Výjezdy byly finančně podpořeny z projektu Mobilita-11 (tzv. projekt free movers). Výjezdy zaměstnanců ZČU Z iniciativy zahraničního oddělení vyjelo na zahraniční školení v letech 2005 až 2011 v rámci Leonardo a Erasmus programů 425 zaměstnanců ZČU. Jejich mobility měly podobu odborně i obecně zaměřených jazykových kurzů, stínování na odborných zahraničních pracovištích, náslechů přednášek a účasti na konferencích. Hlavním cílem uvedených aktivit bylo nejen zvýšení odborných a především jazykových znalostí, ale také příprava určitého počtu VŠ učitelů na výuku odborných předmětů v angličtině či rozšíření odborné přípravy univerzitních učitelů cizích jazyků. ▶ Pavlína Bínová, Petra Taušl Procházková, Zahraniční vztahy ZČU … stáže pro zhruba padesát studentů a absolventů všech fakult ZČU | stáže v zemích Evropské unie, ale i v Mexiku, Jižní Koreji a dalších … strana 14 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Budoucnost je především ve vlastní píli V červnu 2011 nastoupil do funkce ředitele Ústavu celoživotního vzdělá vání (UCV) Západočeské univerzity v Plzni Martin Dezort. Co nového nabídnete pro další věkové kategorie? V tomto roce se v rámci ústavu řeší šest projektů s podporou dotačních prostředků EU, což je výborný vklad k rozvoji různorodé škály činností. Finanční prostředky z domácích fondů a fondů EU vnímám jako významnou pomoc pro vznik nových programů, oborů, kurzů či přednáškových turné. Cílem UCV není získávat prostředky tak, aby z nich nebyl uplat- Zcela novou oblastí v nabídce Ústavu celoživotního vzdělávání bude vzdělávání specializačního charakteru. nitelný výstup. Tím nemám na mysli udržitelnost ve smyslu požadavků donátorů finančních prostředků, ale uplatnitelnost při získávání finančních prostředků na konkurenčním trhu se vzděláváním. Velmi silnou pozici ústavu vnímám v e-learningu, což je jedna z metod moderní výuky a je velmi kladně přijímána podnikovou sférou. Tato oblast je velmi důležitá pro finanční a ekonomickou stabilitu celého ústavu. Připravujete i specializované vzdělávací kurzy? K výročí univerzity magisterský obor Třicet studentů nastoupilo 19. září 2011 do nově akreditovaného studijního oboru Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech na Fakultě zdravotnických studií ZČU v Plzni. Fakulta tak rozšířila stávající portfolio bakalářských oborů o magisterské studium. Cílem studia je získat schopnost řídit nelékařské služby na různých úrovních v resortu zdravotnictví. Dvouleté navazující prezenční ma gisterské studium je určeno pro ab solventy bakalářského studijního programu Ošetřovatelství. Studium je zakončeno státní závěrečnou zkouškou a udělením akademického titulu Magistr (Mgr.). Fakulta tak bude nově vzdělávat odborníky se zaměřením Zcela novou oblastí v nabídce Ústavu celoživotního vzdělání ZČU v Plzni bude vzdělávání specializačního charakteru. Nejedná se o oblast neperspektivní. Mnoho profesí pro výkon svého povolání potřebuje získávat tzv. kredity, aby si zaměstnanec udržel na management a ošetřovatelskou péči v oborech specializačního vzdělávání: v pediatrii a ve vybraných klinických oborech, které jsou zaměřeny na ošetřovatelskou péči o pacienty s onemocněním zažívacího traktu, pohybového aparátu a s kardiovaskulárním onemocněním. Cílem studia Ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech je naučit studenty řídit nelékařské zdravotnické služby a podílet se v souvislosti s výukou ošetřovatelských předmětů na kvalifikační přípravě všeobecných sester. Studenti budou mít také příležitost zapojit se do řešení úkolů výzkumného charakteru. Studium nového oboru má obecně přispět … na UCV vzdělávání nejen pro seniory | kvalifikaci pro výkon svěřené práce. Některé profese potřebují k lepšímu uplatnění získávat certifikáty s prokazatelnými znalostmi, nikoliv pouze teoretickými, ale především praktickými (porodní asistentky, účetní a podobně). Osloví nabídka celoživotního vzdělávání i zaměstnance univerzity? Dalším důležitým bodem našeho pracoviště bude navázání kontaktů s partnery v rámci ZČU. Pro fakulty či ústavy jsme schopni nabízet organizování aktivit dle jejich požadavků. ▶ fota: archiv ÚCV S jakými plány přicházíte do vedení Ústavu celoživotního vzdělávání ZČU? Ústav celoživotního vzdělávání přebírám, myslím v dobré kondici, čímž není míněno, že bych jeho činnost hodnotil na školní stupnici známkou dobrá. Tým pracovníků bude navazovat na dlouhou tradici ústavu, který se plynule vyvíjel se vznikem ZČU a začínal s oblastí vzdělávání pro seniory, dodnes nazývanou Univerzita třetího věku. Toto vzdělávání má jasně definovanou cílovou skupinu, jasné obory. Vývoj této věkové skupiny má v ČR rostoucí tendenci, proto nebude ani v budoucnu o studenty nouze. To však neznamená, že není potřeba měnit strukturu oborů, měnit náplně a témata přednášek či hledat různé další aktivity, které toto vzdělávání učiní atraktivnější, například výuku ke správnému životnímu stylu či k pohybu. Smyslem tohoto snažení bude úspora finančních prostředků z rozpočtů součástí ZČU. Výhodu spatřujeme v tom, že určitý typ činností přejde pod správu UCV a ostatní součásti ZČU budou zajišťovat odborníky (lektory) pro vybraná témata. Oblasti působení ústavu chci roz víjet na základě správy dobrého hos podáře, tzn. budu usilovat o takové finanční chování, které povede k obnově a inovaci nabízených kurzů z vlastních prostředků. V současné době se tým zaměstnanců UCV vynasnaží maximálně využít podpory, kterou nabízejí fondy EU, ale budoucnost je především ve vlastní píli, v nasazení, zkušenostech a také v určité dávce štěstí. ▶ Anna Vaverková platí, že doba přeje připraveným? Každému podle jeho zásluh. Pamatujete? Tak nějak zněla kdysi hlavní zásada odměňování. Jak je to vlastně dnes? Měla by platit především kompetentnost na základě dosažené kvalifikace. Optimisticky vě řím, že dosažené vzdělání a další prohlubování kvalifikace jsou stále více chápány jako prvotní předpoklad vedoucí k úspěchu v práci, v souladu s novými vědeckými poznatky. Jak praví staré rčení, kdo chvíli stál, už stojí opodál... To, že nikdo nevystačí s maturitním vysvědčením a vysokoškolským diplomem po ukon čení studia, už dnes snad chápe každý. I když celoživotní vzdělávání u nás není zdaleka na takové úrovni jako například v západní Evropě či ve Skandinávii. A navíc prožíváme dobu, kdy jedno povolání pro život prostě nestačí. Dnes se stalo běžné měnit profesi i několikrát za život. Zatímco před lety bylo zcela běžné, že na židli, na kterou jsme zasedli ve dvaceti či pětadvaceti letech, budeme sedět dalších třicet let, v sou časné době je tato skutečnost téměř nereálná a troufnu si tvrdit, že už to nefunguje ani v generacích, kdy se řemeslo dědilo z otce na syna… Doba je jiná a potřeba celoživotního vzdělávání víc než aktuální. Je třeba se přizpůsobovat trhu práce. Příležitost přeje připraveným, tedy vzdělaným a kompetentním lidem. Třeba proto, aby na kompetentních místech nerozhodovali třeba nevzdělaní příbuzní či kamarádi z golfu a podobně. Nehledě na nevyužití mladých talentovaných a vzdělaných pracovníků. Aby u nás neplatilo ono darwinovské „právo silnějšího“. ▶ Olga Čermáková ke zvyšování kvality poskytované zdravotnické péče. Absolventi se uplatní v primární, sekundární a terciární sféře zdravotnických služeb u akutně, dlouhodobě a nevyléčitelně nemocných, v ošetřovatelské vědě, výzkumu, vzdělávání, administrativě a v neposlední řadě i ve zdravotnické politice. Úspěšným absolvováním studia získá student rozsáhlý systémový základ v oboru Ošetřovatelství. „V letošním akademickém roce otevíráme dva moduly, chirurgický a interní,“ uvádí vedoucí katedry ošetřovatelství Lucie Kašová. „Akreditován je ještě modul pediatrický, ale ten jsme letos neotevřeli,“ upřesňuje. Přijato bylo 30 studentů, do každého modulu 15. Pro další roky plánuje fakulta otevřít magisterské studium i v kombinované formě. ▶ red Učte se cizí jazyky s námi na Ústavu jazykové přípravy Ústav jazykové přípravy Západočeské univerzity v Plzni zajišťuje neoborovou jazykovou výuku studentům osmi fakult a Ústavu umění a designu v prezenčním, kombinovaném, popř. doktorském studiu. Nabízí široký výběr kurzů angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny, portugalštiny, italštiny a ruštiny. Kromě toho je možné si zvolit některý z méně frek ventovaných cizích jazyků, jako je např. nizozemština, rumunština, latina. Pro zahraniční partnery na FZS nově akreditovaný magisterský obor Ošetřovatelství | a stipendisty je připravena bohatá nabídka češtiny pro cizince. Většinu kurzů UJP nabízí jako povinně volitelné nebo volitelné předměty. Vybírat lze nejen z jazykových kurzů zaměřených na běžnou komunikaci v daném jazyce, ale také z kurzů zaměřených na profesní a odbornou komunikaci, ústav rozšířil nabídku certifikátových programů. Placené jazykové kurzy může využívat také široká veřejnost v rámci celoživotního vzdělávání univerzitního Ústavu jazykové přípravy. ▶ red na UJP bohatá nabídka jazyků … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 15 Svědectví kamenů Zaměstnanci i studenti Západočeské univerzity v Plzni denně mezi kni hovnou a menzou míjejí řadu kamenů s popisnými štítky. Jen málokdo z nich tuší, že původcem tohoto přírodního skanzenu hornin je Jiří Pech, bývalý člen a vedoucí katedry geografie Fakulty pedagogické ZČU. umělecké abstrakce K zažitému koloritu univerzity patří sochařské monumenty, které denně míjíme bez hlubšího zamyšlení, kde se tu vzaly, kdo je vytvořil. Proto se dnes u nich na chvilku zastavme. Autorem mohutného artefaktu před hlavním vchodem do fakultních budov univerzitním areálu na Borských polích je sochař Jaroslav Veselák. Podle jeho vyjádření štíhlý tvar monumentu s náznakem křídel v abstraktní formě symbolizuje rozlet vědy a techniky vzhůru k dalšímu poznání. Mohutná skulptura je z epoxidové pryskyřice plněné pískem. nepřipomenout, po čem to vlastně šlapou – a svézt typické horniny, po jejichž podložních zvětralinách se na západě naší republiky procházíme. Vždyť některé z nich jsou staré až miliardu let. „Přál bych si, abychom všichni trošičku hlouběji vnímali úctu k přírodě,“ řekl Jiří Pech při vernisáži kamenného lapidária na ZČU v květnu 2000. „S tímto nápadem jsem přišel za rektorem Holendou – zalíbil se mu, a tak jsme začali spolupracovat. Rektor Holenda zajišťoval dopravu, výbrusy, veškeré finanční záležitosti atd. Geologickou přesnost a odbornost dostal na starost člen katedry geografie FPE Jaroslav Venkovnímu mezikatedrálnímu atriu dominuje dílo sochaře Karla Němce náznakově zpodobňující ruku, která uchopuje vědomosti, objevy (materiál hořický pískovec). Všechny tři umělecké artefakty byly součástí výběrové soutěže pro dokončení stavebního projektu výstavby budov FAV a FST ▶ Anna Vaverková v září 1992. Těžko říci, která z těch hornin je krásnější, zda zcela obyčejná proterozoická břidlice nebo hadec od Tří křížů ze Slavkovského lesa. Kraft. Společně se mnou se účastnil vyhledávání vytipovaných hornin a zpracoval jejich podrobné geologické charakteristiky.“ Při hledání vhodných exponátů využil J. Pech nejen bohatých zkušeností z doby, kdy působil na katedře geografie jako fyzický geograf, ale i osobních poznatků získaných během svých toulek krajem. Nebylo lehké kameny vyhledat, ale mnohem těžší bylo vyzvednout je z jejich přirozeného lůžka v mnohdy špatně přístupném terénu, převézt a usadit do vymezeného prostoru v univerzitním kampusu. Většinou vážily mezi dvěma až pěti tunami. Na otázku, který z těch „kousků“ považuje Jiří Pech za nejkrásnější, odpověděl: Abstrakcí matematického vědění je keramický výtvor Františka Pavlase v krytém atriu, čerpající inspiraci z definice nekonečna. „Těžko říci, která z těch hornin je krásnější, zda zcela obyčejná proterozoická břidlice nebo hadec od Tří křížů ze Slavkovského lesa, jenž byl jako přebytečný balvan odvalen při úpravách komunikací. Nám se báječně hodil. Je to hornina, ze které v minulém století a počátkem tohoto století vznikal domácký průmysl na Mariánskolázeňsku. Taková domácká výroba suvenýrů, jako byly popelníčky, vázičky apod., a dokonce v kostele v Mnichově u Mariánských Lázní je z něho vytesána krásná křtitelnice. Je to zelenočerný kámen, moc hezký, vypadá asi jako velice tmavý mramor. Nebo nádherný, docela obyčejný buližník z Radyně, ze starého opuštěného lomu nad Plzencem, z něhož je tvořena celá Radyně. To je překrásná hornina zde vzácné červenožluté barvy. Díky barvitosti ji lze přirovnat k chalcedonu. Nebo je zde krásný krystalický vápenec, dočerna zabarvený, tzv. grafitický z lomu Hejná u Horažďovic. Také jsou velice krásné oba pegmatity. Jeden z lomu Ždánov a druhý z lomu Luženičky u Poběžovic. Nádherný je také amfibolit z oblasti Újezda Svatého Kříže u Svržna na rozhraní Českého lesa nebo spilit z Plzně-Litic z velkolomu Dubová hora… A vlastně všechny ty kameny jsou krásné!“ V univerzitním areálu jich najdete pětadvacet. ▶ Anna Vaverková … přál bych si, abychom všichni trošičku hlouběji vnímali úctu k přírodě | vlastně všechny ty kameny jsou krásné! | sochařské monumenty na ZČU ▶ foto: A. Vaverková Kdysi dávno se při návštěvě univerzity v Oslo nechal J. Pech inspirovat tzv. „eratiky“, tj. velkými bloky hornin, které sem byly zaneseny ledovcem a vystaveny jako němí svědci tamních geologických, geomorfologických i klimatických etap vývoje. Tehdy ho napadlo, proč také lidem v západních Čechách názorně strana 16 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Veřejnosti na očích V současné době jsou a budou pro pozorovatele vně univerzity viditelné především rozsáhlé investiční akce vycházející z Dlouhodobého záměru, který ZČU zpracovala v souladu s Integrovaným plánem rozvoje města (IPRM) – Plzeň univerzitní město. Globálním cílem IPRM je zlepšení pod mínek pro znalostní ekonomiku a stimulaci trvalého a udržitelného eko nomického rozvoje města Plzně. Ukončení výstavby a kolaudace všech uvedených akcí je plánována do poloviny roku 2014. V lednu 2011 započala v univerzitním kampusu na Borských polích výstavba nového objektu Ústavu umění a designu ZČU. Před zahájením stavebních prací je projekt NTIS (Nové technologie pro informační společnost, Fakulta aplikovaných věd). Cílem projektu je vznik výzkumného centra excelence orientovaného na materiálový výzkum a informační společnost. Projekt klade důraz na kvalitní základní a aplikovaný výzkum a na přenos výsledků výzkumu do praxe a rozvoj spolupráce s prestižními výzkumnými pracovišti v ČR a zahraničí. Součástí projektu je výstavba nového objektu a pořízení potřebného přístrojového vybavení – v částce 822 mil. Kč. Bude vytvořeno 180 nových pracovních míst. Novostavbu NTIS doplní budova projektu CTPVV (Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu). Zahájení stavby se předpokládá ve druhé polovině roku 2011. Před zahájením stavebních prací je projekt RTI (Regionální technologický institut, Fakulta strojní). Cílem projektu je vybudování experimentálního pracoviště, v němž české strojírenské firmy získají partnera, který jim pomůže posílit konkurenceschopnost. V první fázi RTI nabídne čtyři výzkumné programy se zaměřením na nové aplikace v dopravní a manipulační technice, dále na výrobní stroje obráběcí a tvářecí včetně jejich modernizací a na obráběcí a tvářecí technologie. Součástí projektu je výstavba nového objektu a pořízení potřebného přístrojového vybavení – v částce 455 mil. Kč. Bude vytvořeno 65 nových pracovních míst Zahájení stavby se předpokládá ve druhé polovině roku 2011. To se týká také projektu RICE (Regionální inovační centrum elektrotechniky, Fakulta elektrotechnická). Cílem projektu je výzkum v oblastech nových koncepcí pohonů a technologií pro dopravní systémy; materiálového výzkumu se zaměřením na organickou elektroniku, inteligentní senzory a multisenzorové systémy; zvyšování účinnosti a optimalizace výroby elektrické energie a tepla, těžby surovin atd. Součástí projektu je výstavba nového objektu a pořízení potřebného přístrojového vybavení – v částce 625 mil. Kč. Bude vytvořeno 46 nových pracovních míst. Zahájení stavby se předpokládá ve druhé polovině roku 2011. Ve stadiu hodnocení je projekt SVI (Studium pro výzkum a inovace – Fakulta elektrotechnická) a projekt STRADI (Strategická dislokace ZČU) – rekonstrukce budovy v Tylově ulici 57 (vpravo). Cílem projektu CENTEM (Centrum nových technologií a materiálů), výzkumného centra Nové technologie je přispívat k rozvoji nových technologií na ZČU a jejich transferu, a to zejména v oblasti aplikovaného výzkumu v oblasti polymerních materiálů, fotovoltaiky a laserových technologií. Projekt nemá stavební část, sleduje především pořízení potřebného přístrojového vybavení v částce 324 mil. Kč. Bude vytvořeno 60 nových pracovních míst. Projekt byl zahájen 1. ledna 2011. Kromě již zde uvedených prestižních projektů připravila Západočeská univerzita v rámci zdrojů pro rozvoj infrastruktury veřejných vysokých škol další projekty, mezi něž patří i projekt CTPVV (Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu) jedná se o novostavbu objektu FAV pro výuku – s dotací 325 mil. Kč. … a projekt RIPO (Rozšíření informační podpory) jedná se o přístavbu centra informatiky a univerzitní knihovny s dotací 180 mil. Kč. ▶ Anna Vaverková … dlouhodobý záměr ZČU | Plzeň univerzitní město | projekty NTIS | CTPVV | RTI | RICE | SVI | STRADI | RIPO | CENTEM | nová budova UUD … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 17 Univerzita otevřená každému Početné publikum si získaly nejrůznější veřejně přístupné interdisciplinární semináře, vzdělávací, zájmové nebo specializované kurzy nabízené Ústavem celoživotního vzdělávání či Ústavem jazykové přípravy. Proslulá zejména mezi seniory je Univerzita třetího věku, která kapacitně nestíhá pokrýt veškeré požadavky potenciál ních posluchačů. Pro odpočinek a relaxaci si lze vybrat z pestré palety většinou kolektivních sportovních aktivit jak v tělocvičnách ZČU, tak v plaveckém bazénu. Pro potěchu duše stačí zajít na pravidelná setkání s hudbou prezentovanou většinou v Masných krámech nadanými studenty a pracovníky katedry hudební kultury Fakulty pedagogické, nebo otevřít dveře například do Galerie Ladislava Sutnara v Jungmannově ulici, kde vystavuje Ústav umění a designu ZČU. Koho táhne spíše hodně veselá zábava, může dle libosti „křepčit“ při studentských akcích Majáles, Gaudeamus Igitur nebo třeba na univerzitním plesovém parketu. Vyjmenovat všechny akce, které univerzita organizuje i pro veřejnost, v tomto článku rozhodně nelze. Je jich hodně. Jednomu by se z toho mohla zatočit hlava (v tom případě doporučujeme pohodlné spočinutí na barevných lavičkách z ateliérů UUD, například v Kopeckého sadech). Nicméně dovolte bližší připomenutí veřejných akcí „služebně“ nejstarších nebo veřejností nejmasověji navštěvovaných: ▶ Mezinárodní letní jazyková škola – pořádaná od roku 1990 – letos s účastí 666 studentů a více než 80 lektorů. Je jednou z nejúspěšnějších univerzitních akcí, v roce 2004 byla oceněna prestižní Evropskou cenou Label jako mimořádně kvalitní vzdělávací projekt. ▶ Běh Terryho Foxe – nyní přejmenován na Běh naděje organizuje ZČU v krajském městě od roku 1995 s humanitární myšlenkou boje proti rakovině. Za dobu trvání běhu přispěli účastníci z Plzně na konto proti rakovině více než 925 000 Kč. ▶ fota: V. Baxa, A. Vaverková Západočeská univerzita pravidelně každým ro kem pořádá řadu akcí určených nejen svým stu dentům a akademikům, ale i široké veřejnosti. ▶ Veletrhy pracovních příležitostí – poprvé univerzitou organizované v Domě kultury v Plzni v červnu 1996. Díky aktivitě Stavovské unie studentů se v posledních letech akce koná pravidelně každý rok přímo v areálu ZČU na Borských polích. ▶ Dny otevřených dveří – fakultní akce konané každoročně v období před termínem podání přihlášek. ▶ Dny vědy a techniky – letos konané ve dnech 12. až 17. září. Školami i veřejností oblíbená akce byla jako obvykle rozdělena do dvou částí: Od 12. do 15. září byly přímo v laboratořích ZČU připraveny odborné programové expozice se speciálními interaktivními ukázkami. Návštěvníci zde mohli zjistit, jak vzniká hologram, sami programovali roboty, seznámili se s rozličnými typy obnovitelných zdrojů energie, díky virtuální realitě měli možnost vstoupit do připravovaného výrobku, otestovali aktivitu svého mozku apod. V termínu 16. a 17. září se pak zaměstnanci a studenti ZČU přesunuli do centra města, kde pro veřejnost připravili celou řadu interaktivních expozic zaměřených na vědu a techniku. Přizvali k tomu také kolegy z několika mimouniverzitních pracovišť i nadšence z vybraných základních a středních škol. Návštěvníci tak mohli přímo na ulici provádět jednoduché pokusy, testovat své schopnosti, dovednosti i zdravotní stav, realizovat se v kreativní dílně nebo vyslechnout přednášku ve speciálním přednáškovém stanu, který byl jednou z novinek letošního ročníku. ▶ Anna Vaverková … Mezinárodní letní jazyková škola | Běh naděje | veletrhy pracovních příležitostí | dny otevřených dveří | dny vědy a techniky v Plzni … strana 18 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz Knihovna nejen pro studenty o Univerzitní knihovně s ředitelkou Miloslavou Faitovou a studovnách jsou čtenářům k dispozici počítače s přístupem na internet, samoobslužné kopírky, tiskárny a skenery. Celková kapacita studoven je téměř 533 studijních míst, čímž knihovna drží prvenství mezi plzeňskými institucemi stejného typu. jsou předmětem vzdělávací a výzkumné činnosti univerzity. Univerzitní knihovnu Západočeské univerzity v Plzni dnes tvoří celá síť knihoven a studoven rozmístěných v různých univerzitních budovách. Konkrétně se jedná o Univerzitní knihovnu a studovnu v areálu Bory, Pedagogickou Ve všech těchto provozech Univerzitní knihovny jsou knihy přístupné v tzv. „volném výběru“. To znamená, že knihy jsou uspořádány oborově – publikace stejné problematiky jsou shromážděny na jednom místě. Čtenář si může sám vybrat knihu na regále, vzájemně porovnat další podob- Doba si žádá velmi razantní a pružné inovativní změny v oblasti technické náročnosti správy knihovního systému, práce s novými technologiemi, nabídky různých služeb a vzdělávání uživatelů i zaměstnanců. první fakultní knihovny. K jejich dalšímu rozvoji došlo po roce 1989, ale zejména se vznikem nových fakult po založení Západočeské univerzity. Expanze univerzitního dění v Plzni v roce 1998 dospěla v logické sloučení dosud autonomních knihovnických zařízení fakult v jedno centralizované pracoviště s názvem Univerzitní knihovna. Doba si totiž žádala velmi razantní a pružné inovativní změny v oblasti technické náročnosti správy knihovního systému, práce s novými technologiemi, vzdělávání uživatelů i zaměstnanců a podobně. Jedno malé výročí ale přece jen slavíme. Před deseti lety v září 2001 byla otevřena nová budova Univerzitní knihovny v areálu Bory. Ačkoliv to není příliš známo, Univerzitní knihovnu Západočeské univerzity v Plzni mohou navštěvovat nejen studenti a akademičtí pracovníci univerzity, ale všichni zájemci z řad veřejnosti. Co může vysokoškolská knihovna svým akademickým i neakademickým uživatelům nabídnout? Především fond tištěných a elektronických dokumentů z oborů, které knihovnu se studovnou na Klatovské třídě, Filozofickou a právnickou knihovnu v sadech Pětatřicátníků, Knihovnu zdravotnických studií v Sedláčkově ulici, Ekonomickou knihovnu v Chebu a studovny v Jungmannově, Veleslavínově a Husově ulici. Otevřeny jsou každý pracovní den. I když se otevírací doba v jednotlivých provozech mírně liší, v průměru činí 48 hodin týdně. Kolik čtenářů eviduje v současné době Univerzitní knihovna? Jak jsem zmínila výše – čtenáři knihovny jsou studenti včetně studentů kombinovaného studia, Univerzity třetího věku a celoživotního vzdělávání, akademičtí pracovníci, další zaměstnanci a zájemci mimo Západočeskou univerzitu. V současné době je to dohromady zhruba patnáct tisíc osob. Toto číslo se samozřejmě každý rok mění, jak přicházejí noví studenti prvních ročníků univerzity a odcházejí absolventi – i když právě někteří z nich zůstávají čtenářem knihovny i nadále. Podíl veřejnosti v celkovém počtu čtenářů je asi 5 %, tj. kolem 750 osob. Rádi přivítáme i další zájemce o naše služby. né tituly a vybrat si podle novějšího roku vydání apod. Zpřístupnit takto celý knihovní fond není z kapacitních důvodů možné, z celkového počtu 447 tisíc svazků je ve volném výběru 179 tisíc svazků – těch nejnovějších a nejvíce žádaných. Ve studovnách mohou uživatelé najít odborné časopisy české i zahraniční a základní denní tisk. A co je důležité – ve všech knihovnách ▶ foto: A. Vaverková Západočeská univerzita slaví letos dvacet let. Jak „stará“ je Univerzitní knihovna? Knihovna jako celouniverzitní zařízení byla založena až později, konkrétně v roce 1998. Ale již na přelomu 40. a 50. let minulého století s rozvojem vysokého školství v Plzni vznikaly V současné době se stále více mluví o elektronických dokumentech. Jak si knihovna vede v této oblasti? I v této sféře činnosti je nabídka Univerzitní knihovny největší v Plzni a zájemcům o odborná témata přináší nejnovější vědecké informace z ČR i ze zahraničí. Čtenáři mají k dispozici elektronické informační zdroje – vybrané tituly elektronických knih od světových producentů, například Elsevier, Wiely, databáze plných textů z odborných časopisů nebo sborníků, například Science Direct, SpringerLink, IEEE Xplore, JSTOR, a další bibliografické, faktografické a citační databáze, například Web of Science, Scopus a podobně. Této nabídky využívají zejména akademičtí pracovníci a studenti magisterského a doktorandského studia. Pro ně knihovna připravuje další služby – vypracování rešerší, přípravu a realizaci vzdělávacích akcí nebo zpřístupnění elektronických zdrojů z domova na základě vzdáleného přístupu. Do budoucna bychom rádi začali i s půjčováním elektronických čteček. Samozřejmostí již je také vzdálená správa uživatelského konta čtenáře – prodlužování výpůjční lhůty knih a rezervace vypůjčených titulů. Díky projektu INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy jsme získali přístup do elektronických časopisů z oblasti humanitních a sociálních věd. V nejbližších třech letech čeká Západočeskou univerzitu řešení evropského projektu RIPO (programu Výzkum a vývoj pro inovace) – pro Univerzitní knihovnu to znamená rekonstrukci a přístavbu budovy na Borech o nové křídlo. Čtenáři se mohou těšit na rozšíření volného výběru, zřízení menšich kolektivních či individuálních studoven a nákup dalších klasických i elektronických informačních zdrojů a potřebného aplikačního softwaru. Celkově si od projektu slibujeme výrazné zvýšení podpory kvality výuky a vědecké a výzkumné práce na univerzitě. Moderní technologie a služby jsou jistě finančně náročné... Rozhodně. Jen údržba a obnova techniky nás každoročně stojí spoustu peněz – vždyť máme pro uživatele k dispozici na 100 počítačů, 11 síťových tiskáren a 14 kopírek. A elektronické informační zdroje jsou ještě výrazněji dražší. Naší výhodou je, že se v poslední době podařilo získat a realizovat několik projektů, které nám s financováním pomáhají. Například díky podpoře projektu Fondu rozvoje vysokých škol se podařilo téměř kompletně obnovit technické vybavení Pedagogické knihovny a jejích studoven v hodnotě přibližně 1,3 milionu korun. Co musí zájemce udělat pro to, aby se stal čtenářem Univerzitní knihovny? Navštívit jeden z našich výše uvedených provozů a přihlásit se mezi čtenáře. Studenti a akademičtí pracovníci neplatí žádný poplatek. Zájemci z řad veřejnosti zaplatí roční poplatek ve výši 100 Kč a jako průkaz slouží Plzeňská karta. Pokud ji uživatel nemá, vystaví mu knihovna průkazku s čárovým kódem. Poté může navštěvovat všechny knihovny a studovny Západočeské univerzity. Podrobnější informace o kontaktech na jednotlivé knihovny, otevírací době a nabídce služeb lze najít na webu ZČU. ▶ Anna Vaverková … 447 000 svazků | knihy, odborné a zahraniční časopisy, internet | bibliografické, faktografické a citační databáze | aktuálně cca 15 000 čtenářů … u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz strana 19 Připomínka minulosti Výstavbu univerzitního kampusu na Borských polích po celých dvacet let provázely nejen události radostné (slavnostní poklepy na základní kameny, slavnostní otevírání hotových objektů…), ale i události vážnější. K těm patřily například nálezy válečné munice v prostoru staveniště. Není divu. Vždyť prostor Borských polí včetně místa, kde je nyní dislokována ZČU, sloužil od třicátých let minulého století převážně pro vojenské účely – jako letiště a cvičná dopadová plocha pro dělostřelecko-minometné střely z nedaleké Škodovky. K velkým náletům však na toto území došlo za druhé světové války německým letectvem. Například největšího náletu na Plzeň se 25. 4. 1945 účastnilo 276 bombardérů, z nichž 198 útočilo na Škodovy závody a 78 na Borská pole. Při výstavbě objektů univerzitního areálu upozornil na anomální místa s možným výskytem válečné munice důkladný geologický a geofyzikálněpyrotechnický průzkum prováděný Vítězslavem Kryštofem. Matematická douška „Zeptáte-li se dnešních studentů katedry matematiky Fakulty aplikovaných věd, kdo byl jejich katedrou prvním jmenovaným doktorem honoris causa na VŠSE v Plzni, ur čitě nebudou vědět. Ale rozhodně by je to pobavilo,“ říká s úsměvem matematik Stanislav Míka. Na snímku z roku 1985 právě z jeho rukou přebírá čestný diplom „doctor honoris causa – doktor vrženého stínu“ plzeňský rodák Miroslav Horníček. Oblíbený herec totiž ve svých diskuzních pořadech při vzpomínání na svá školní léta s oblibou citoval jednu ze školometsky naučených tézí z deskriptivní geometrie: „Mez stínu vrženého je vrženým stínem meze stínu vlastního“. Pro kariéru herce mu tato geometrická poučka sice nebyla k užitku a dle vlastního přiznání ji memoroval bez pochope ní obsahu pouze jako povinně „nabiflovaný“ úkol. Ovšem za to, že on si tento základní zákon z deskriptivní geometrie na rozdíl od našich vysokoškolských studentů pamatoval tr vale a veřejnou deklamací propagoval náš vědní obor, uznali jsme za vhodné udělit mu čestný doktorský titul a jmenovat ho čestným členem katedry matematiky. Z diplomu „doktor vrženého stínu“ v nepraktovské parodii se Miroslav Horníček upřímně radoval. Jak by ne, však byl na světě jediným nositelem takového titulu a zároveň vůbec prvním „doktorem honoris causa“ na plzeňské vysoké škole,“ zdůvodnila Jana Kolouchová z katedry matematiky Fakulty aplikovaných věd, jedna z organizátorek tehdejšího nadmíru příjemného setkání. Nálezy při výstavbě univerzitního areálu Již v první etapě výstavby Západočeské univerzity na Borských polích byly nalezeny dvě nevybuchlé bomby z druhé světové války. Ta, na kterou pracovníci stavební firmy narazili při hloubení základů rektorátu ZČU 20. října 1994, měla hmotnost přes 150 kilogramů a byla uložena v hloubce asi 1,6 metru pod povrchem. Nebezpečné nálezy připomínající válečnou minulost se znovu objevily při výkopových pracích na staveništi Fakulty elektrotechnické. Jak vyplynulo ze zprávy geofyzika V. Kryštofa, ke geofyzikálnímu proměření plochy bylo použito magnetické metody, pomocí níž lze detekovat železné a feromagnetické materiály uložené při povrchu až do hloubky čtyř metrů. Odborníci použili protonové magnetometry, které měří velikosti totální intenzity zemského magnetického pole. Proměřované území o rozloze 1,5 ha bylo rozčleněno na čtverce 30 × 30 metrů. Tyto čtverce sloužily k vlastnímu měření v síti 1,5 × 1,5 metru. Výsledky naměřených hodnot byly zpracovány a 58 nalezených anomálních míst bylo přeneseno do mapy (viz výkres). Tato místa znalci znovu vytýčili a za pomoci detektoru kovů proměřili včetně okolí. Identifikovali podezřelé nálezy a následně postupným okopáním v jednotlivých vrstvách odkryli. Tímto způsobem bylo z hloubky 0,2 až 1,5 m vyzvednuto devět dělostřelecko-minometných granátů ráže 140 mm o délkách 40 a 45 cm. Při průzkumu byly dále nalezeny i zapalovače ke granátům, takže se lze domnívat, že zde dopadaly i granáty ostré. Nálezy byly nahlášeny a předány pyrotechnikovi Policie ČR. Další skupinu avizovaných anomálií ve stavebním prostoru Fakulty elektrotechnické tvořily velké shluky železných předmětů, zřejmě pozůstatků po zařízení staveniště soudobého univerzitního areálu. Jednalo se převážně o zbytky armatur a panelů. Protože ale jejich plošný výskyt mohl překrývat případnou munici uloženou hlouběji, bylo i při odstraňování tohoto odpadu důsledně dbáno na pyrotechnickou bezpečnost. I letos v lednu několikrát narazili dělníci stavební firmy při výkopových pracích na podezřelý kovový předmět v zemi. Přivolaný pyrotechnik následně ze země vyzdvihl a zajistil osm dělostřelecko-minometných granátů ráže 140 mm o délkách 40 a 45 cm. ▶ Anna Vaverková ▶ Anna Vaverková Vydala: Západočeská univerzita v Plzni, Tiskový odbor a vnější vztahy, Univerzitní 8, 306 14 Plzeň, [email protected], tel.: 377 631 078. Redakce: Kamila Kvapilová, Anna Vaverková. Spolupracovali: Miroslav Anton, Olga Čermáková, Hanuš Klůs, Martin Šinal, Jan Zajíc. Grafický návrh a sazba: Milada Hartlová, UUD. Tisk: NAVA TISK, s. r. o., Plzeň. Toto vydání vyšlo nákladem 4 000 kusů, evidováno pod číslem MK 41402/2011 OMA. Uzávěrka příštího čísla 4. 11. 2011. … prvním „doktorem honoris causa“ čili „doktor vrženého stínu“ byl Miroslav Horníček | dvě nevybuchlé bomby z druhé světové války … ▶ foto: archiv ZČU u-noviny strana 20 u-noviny | září 2011 | www.zcu.cz �1�0�0 �9�5 �7�5 �2�5 �5 �0 Děkujeme všem partnerům za podporu oslav 20. výročí vzniku Západočeské univerzity v Plzni 2011-0947_Inzerce_Zapadoceske univerzity_148x85.indd 1 21.9.2011 17:17:45 DEN SE ZÁPADOÈESKOU UNIVERZITOU „ To bejvávaly na koleji èasy ...” 4.10. 2011 od 13:00 AREÁL ZÈU PLZEÒ - BORY vstup ZDARMA rádio BOMBA LIVE Y ? • Friday • Underfloor • The Aprill 19:00 MICHAL PROKOP & FRAMUS 5 1991–2011 | 20 let Západočeské univerzity v Plzni | první číslo u-novin vychází nákladem 4 000 kusů | v příštím čísle se můžete těšit na … :-)
