NemocNičNí listy - Oblastní nemocnice Příbram

Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic Leden 2012
Oblastní nemocnice Příbram | Oblastní nemocnice Kladno | Oblastní nemocnice Kolín | Klaudiánova nemocnice | Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov | Nemocnice Kutná Hora | Záchranná služba
První miminko
roku v Mladé
Boleslavi
Str. 04, 13
Vynikající
cévní centrum
v Kolíně
Str 26–27
Zahájení
provozu
zubního
robota
v Kladně
Str. 05–06, 19
Sestry Blanka Vacková (vpravo)
a Pavla Jelínková na oddělení ARO
str. 24–29
str. 30–35
str. 36–41
str. 42–47
str. 12–17
str. 18–23
str. 10–11
02
03
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Úvodní rozhovor
Obsah
Rozhovor s ředitelkou Oblastní nemocnice Kladno, a. s., MUDr. Kateřinou Pancovou:
„Krajské nemocnice mají
zásadní význam“
Nejistota ohledně výše zálohových plateb pro letošní (!) rok, význam páteřní sítě nemocnic pro
kraj, výhled na další zvelebování nemocnic, ale i dotazník týkající se názorů pacientů na poplatky
a jejich růst – to jsou témata, o nichž jsme hovořili s MUDr. Kateřinou Pancovou.
Jak se bude letos vyvíjet situace
v krajských nemocnicích?
Vzhledem k tomu, že stále neznáme výši zálohových
plateb pro rok 2012, vznesli jsme dotaz na VZP a na
velké zaměstnanecké pojišťovny. Vypadá to, že výši
zálohových plateb budeme vědět na konci ledna.
Právě jsem psala všem ředitelům středočeských
krajských nemocnic, aby se vyvarovali podepisování
smluv a dodatků k nim s malými pojišťovnami, protože jsme zjistili, že některé z nich nechtějí postupovat podle úhradové vyhlášky platné pro rok 2012
a chtějí naopak nemocnicím platit méně. Naštěstí
z úhradové vyhlášky vypadla věta: „Pokud se zdravotnické zařízení nedomluví jinak, musí postupovat
podle vyhlášky.“ Doufejme, že i zmíněné malé pojiš-
ťovny si tedy uvědomí, že úhradová vyhláška je pro
ně zákonem, který by porušily. V současné době tedy
vůbec nedokážu odhadnout vývoj, protože nemám
k dispozici zásadní informaci.
VZP poměrně jasně deklaruje, že bude naléhat na
rušení oddělení s nízkou obložností. Bude se to
týkat i některé z krajských nemocnic?
Doufáme, že ne. Měli jsme jednání se zástupci pojišťoven, kteří naštěstí chápou, že krajské nemocnice jsou
páteřní – například ve Středočeském kraji poskytují
55–60 % veškeré péče. Jedná se spíše o malé soukromé nemocnice, v nichž některá oddělení nemají
dostatečný počet pacientů, aby lékaři získali nutné
zkušenosti. Uvidíme, zda tento krok pojišťovny povede
k tomu, co deklaruje, tedy že se tak vymezí dostatečný
počet lékařů právě pro páteřní nemocnice. Pro informaci – máme tzv. Přílohu 2 o personálním a přístrojovém vybavení nemocnice a podle ní musí mít nemocnice
na každý výkon určitý počet lékařů s příslušnou erudicí.
Jsou-li tedy někde oddělení, která neposkytují zdravotní péči v dostatečném objemu, stejně v nich musí
být daný počet lékařů, který potom v systému chybí.
Řekne-li nám tedy pojišťovna, že máme restrukturalizovat tak, že na každém oddělení zrušíme 6–7 lůžek,
vůbec nám to nepomůže. Například na osm lůžek
iktového centra musíme mít přes tři celé úvazky plně
erudovaného, tedy atestovaného lékaře – čili jde
o velice přísné normy, a pokud je máme dodržovat,
musíme mít velký počet lékařů. Restrukturalizovat
prostě nejde po jednotlivých lůžcích, ale s přihlédnutím k systému zdravotní péče v tom kterém regionu.
Plánují se v krajských nemocnicích v letošním
roce nové stavby, případně rekonstrukce?
Chceme rekonstruovat, nikoli stavět nové budovy.
Chceme-li lékařům zachovat stávající platy, nebo jim
i něco přidat, nemůžeme si bohužel dovolit stavět
modernější a komfortnější pavilony, protože stavby
by nám nikdo nezaplatil. I proto chceme pouze rekonstruovat zastaralé a nevyhovující provozy, abychom
byli konkurenceschopní. V kladenské nemocnici
to znamená pokračování rekonstrukce monobloku,
kde probíhá práce na C1, která by měla být ukončena v květnu. Na jaře se začne rekonstruovat blok
B a obě spojovací chodby. V tomto roce se ředitelství
nemocnice přesune do Niederleho pavilonu. Požádali
jsme o finanční prostředky pro rekonstrukci původní
budovy ředitelství, kam se v budoucnosti přesune
patologie, jejíž současná budova bude srovnána
se zemí. V dalších krajských nemocnicích je situace naprosto stejná – probíhají pouze rekonstrukce.
Závěrem mi dovolte otázku na dopad zvýšení
poplatků v nemocnicích.
Od pacientů máme signály, že původních 60 Kč za den
v nemocnici chápou, ale pokud by se částka měla dále
zvyšovat, kupříkladu důchodci velmi pravděpodobně
začnou zvažovat, jestli se mají nechat hospitalizovat, nebo ne. Ve středočeských nemocnicích probíhá
anketa, abychom zjistili názor pacientů na ambulance
i lůžková oddělení – ptáme se v ní na poplatky, jejich
zvyšování apod. Chceme mít k dispozici průzkum toho,
co si lidé opravdu myslí, aby nešlo jen o naše dohady.
MUDr. Kateřina Pancová
ředitelka Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
R
ozhovor s ředitelkou
Oblastní nemocnice Kladno, a. s.,
MUDr. Kateřinou Pancovou 02
O
dbor zdravotnictví 04
S
lovníček zkratek a pojmů 05
H
ejtman zahájil provoz revolučního
zubního robotu v ON Kladno 06
M
aturitní ples budoucích
zdravotníků v Kladně 08
T rvale navyšujeme kapacitu v domovech
seniorů 09
P
řítomnost policie u problematických
zásahů výrazně snižuje jejich riziko 10
Klaudiánova nemocnice Mladá Boleslav 12
O
blastní nemocnice Kladno 18
O
blastní nemocnice Kolín 24
N
emocnice Kutná Hora 30
Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov 36
O
blastní nemocnice Příbram 42
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Měsíčník
Vydává: Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
Vančurova 1548, Kladno 1, PSČ: 272 01
IČ: 27256537, DIČ: CZ27256537
Redakční rada: Jana Machová, Vladimír Lemon,
Jan Kolbaba, Monika Boušková, Kamila Hamáčková,
Stanislava Kubincová, Tereza Janečková,
Tomáš Tulinger
Kontakt: [email protected]
Registrace: MK ČR E 19733
Neoznačené fotografie pocházejí z archivu redakce a z archivů
nemocnic.
Neprodejné
04
05
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Odbor zdravotnictví
Odbor zdravotnictví
Protialkoholní
záchytné stanice
K tradičním zimním tématům patří také informace o místě,
které je potenciálním strašákem každého účastníka bujarých oslav. Proto
jsme se rozhodli připojit i krátký
příspěvek o existenci protialkoholních záchytných stanic ve středních
Čechách.
V současné době jsou ve Středočeském kraji zřízeny protialkoholní
záchytné stanice ve městech Kolín
(6 lůžek), Příbram (5 lůžek), Mladá
Boleslav (3 lůžka) a Kladno. V pří-
Slovníček
zkratek a pojmů
padě Kolína a Příbrami je zřizovatelem město a organizačně tato zařízení spadají pod odbory sociálních
věcí a zdravotnictví městských úřadů. V Mladé Boleslavi jsou lůžka
vyčleněna na oddělení interny Klaudiánovy nemocnice a v Kladně jsou
vyčleněna tzv. expektační lůžka
v rámci komplexu akutního příjmu
Oblastní nemocnice Kladno. Všechny
záchytné stanice jsou provozovány
za finanční podpory Středočeského
kraje.
Na opakované žádosti čtenářů opět zařazujeme
tento sloupek, kde přinášíme vysvětlení většiny
zkratek a cizích výrazů použitých v textech
daného čísla.
Angiografie radiologické vyšetření, při němž se znázorňují
cévy po předchozím vstříknutí kontrastní látky a následném
snímkování
Cerebrovaskulární mozkocévní
CMP cévní mozková příhoda
COS centrální operační sály
CT Počítačová tomografie, zkratka anglického slovního spojení
Computed Tomography
Dispenzarizace včasné aktivní vyhledávání a léčení osob potřebujících soustavnou preventivní nebo léčebnou péči
Fatická porucha porucha řeči, dysartrie
Ischemie místní nedokrevnost tkání nebo orgánů
Konkrement patologicky vytvářený pevný útvar v dutých
orgánech, kámen
Koronarografie vyšetření věnčitých (koronárních) tepen
Mamograf diagnostické zařízení, sloužící k diagnostice a prevenci nádorových onemocnění ženského prsu
Středočeští občánci
Tak jako každý rok, i s příchodem roku 2012 jsme přivítali první narozená miminka ve Středočeském kraji. V přímé spolupráci s porodnicemi středočeských nemocnic se na odboru zdravotnictví sešly informace o prvních letošních dětech. Nejstarším středočeským novorozencem tohoto roku se stala holčička Dora
Pařezová, narozená 1. 1. 2012 již 21 vteřin po půlnoci v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Vysloužila si tak osobní návštěvu pana hejtmana MUDr. Davida Ratha, který mamince Evě z Milovic předal finanční
dar ve výši 10 000 Kč a Dorince na památku velkého medvěda. Maminky všech prvních miminek ve středočeských porodnicích byly též obdarovány věcnými dary (sady plenek, kojenecké láhve, dudlíky) z rukou jednotlivých radních.
Pracovní jednání k národnímu registru
poskytovatelů zdravotních služeb (NRPZS)
V pondělí 12. prosince
2011 proběhlo v prostorách Ministerstva zdravotnictví ČR pracovní
jednání týkající se Národního registru poskytovatelů zdravotních
služeb (NRPZS), který je nově zaveden zákonem o zdravotních
službách. NRPZS poskytne přehled o poskytované zdravotní péči
v kraji, umožní kontrolu stávajících
registrovaných nestátních zdravotnických zařízení a bude také ob-
sahovat podklady pro statistické nických zařízeních v rámci regianalýzy a plánování zdravotní péče onů. V nejbližší době bude zvev regionu. Na setkání bylo zástupci řejněn vítěz výběrového řízení na
krajských úřadů, ÚZIS a Minister- společnost, jež bude správcem
stva zdravotnictví ČR diskutováno NRPZS. Prostřednictvím pracovdokončení tzv. hodnotícího listu. ní skupiny budou následně odboTen Odbor zdravotnictví Krajského ry zdravotnictví krajských úřadů
úřadu Středočeského kraje zpraco- po celé republice průběžně školevával od listopadu 2011 tak, aby ny tak, aby při zahájení účinnosv něm byly doplněny údaje po- ti zákona o zdravotních službách
třebné pro zajištění dostupnosti 1. dubna 2012 již bylo možné repotřebných informací o zdravot- gistr plně využít. MR, MRI zobrazovací technika používaná především ve zdravotnictví k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla (Magnetic
Resonance Imaging)
Lékárny ve
Středočeském kraji
Dostupnost léků je jistě
významnou součástí komplexního
zabezpečení zdravotní péče, zvláště
pak v případech, kdy je jejich potřeba
akutní. Určitou nesnází je v tomto případě fakt, že lékárny jsou v převážné
většině provozovány soukromými
subjekty, proto není přímo v kompetenci kraje jakkoli jejich vlastníky
nutit ke stanovení konkrétní otevírací
doby. Protože si však uvědomujeme
naléhavost dostupnosti informací
o pohotovostních službách zajišťovaných ve Středočeském kraji, na webových stránkách odboru zdravotnictví
jsou v sekci Lékařská pohotovostní
služba k dispozici veškeré potřebné
údaje. V případě, kdy není lékárnou
dodržena proklamovaná otevírací
doba, nemá bohužel odbor zdravot-
Nasální gastroskopie metoda vyšetření žaludku, kdy se tenký
přístroj zavede přes nosní dírku do žaludku
Neuroimunologie lékařská disciplína, která studuje interakci
mezi imunitním systémem a nervovou soustavou
NRPZS Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb
Nystagmus rytmický konjugovaný kmitavý pohyb očních bulbů
– oční vada, která způsobuje nekontrolované, rychlé a trhavé
pohyby očí
Osteoporóza metabolická kostní choroba, která se projevuje
řídnutím kostní tkáně
Pletysmografie vyšetřovací metoda, která slouží k hodnocení kvality prokrvení tkání a poskytuje informace o reaktivitě
vyšetřovaných cév
nictví kompetence k tomu, aby za to
provozovatele sankcionoval.
Pokud se tedy dostanete do situace,
že v době pracovního volna nebo
státního svátku navštívíte pohotovost v prostorách nemocnice, lékař
vám předepíše recept na určitý lék
a vy zjistíte, že lékárny v blízkém
okolí jsou zavřené, je možné obrátit
se zpět na lékaře pohotovosti, který
vám množství léků potřebné k dočasnému pokrytí léčby zajistí. Radiofrekvenční ablace metoda lokální terapeutické destrukce
tkáně, při níž se využívá tepelný účinek procházejícího elektrického proudu o frekvenci řádově stovek kHz
Screening vyšetřování předem definované skupiny lidí za účelem vyhledávání chorob v jejich časných stadiích
Skiagrafie technika zobrazení lidských tkání, která využívá rozdílnou hodnotu pohlcení procházejícícho svazku rentgenového
záření v různých tkáních
Spirometrie funkční vyšetření plic – jak dobře jsou schopné
nádechu a výdechu
Stomie dočasné nebo trvalé vyvedení některého dutého orgánu
mimo tělo (nejčastěji se jedná o vývod tlustého střeva)
Střevní kolonoskopie metoda vyšetření tlustého střeva
(případně tenkého střeva) endoskopem
Terminální konečný, koncový, závěrečný, poslední
Trombolýza rozpouštění krevní sraženiny
ÚZIS Ústav zdravotnických informací a statistiky
Vážení a milí čtenáři, za kolektiv pracovníků Odboru zdravotnictví Krajského úřadu
Středočeského kraje vám přejeme do roku 2012 pevné zdraví!
Vaskulární cévní
Viscelární mající vztah k vnitřním tělesným orgánům
06
07
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Investice
Investice
Stomatologické oddělení v kladenské Jeho povrch se napudruje speciálním práškem a pak
nemocnici má nově přístroj CEREC, revoluční techno- je přímo v ústech pacienta pořízen „digitální sken“
logii v oblasti zubního ošetření, který nahradí zdlou- pomocí 3D kamery, který nahrazuje klasický otisk
havé postupy při výrobě keramických zubních koru- v otiskovací lžíci. Tento digitální sken je softwarově
nek. Robot CEREC pochází ze Švýcarska a zefektivní zpracován a lékař vytvoří pomocí počítače naprosto
a zrychlí ošetření pacienta. Dřívější zpracování zubní přesnou náhradu zničeného zubu.
náhrady trvalo i dva týdny. NejRobot CEREC si mohla nemocnice pořídit díky
dříve se vada chrupu otiskla,
dvoumilionovému příspěvku Středočeského kraje.
otisk se poslal do laboratoře,
kde složitými procesy, které
trvaly i několik dní, vznikla zubní náhrada. Poté byla Poté, co se náhrada vytvoří v počítači, jsou údaje odeopět zaslána k zubaři. Ovšem ne vždy plomba či slány do frézovacího přístroje, který během několika
korunka pacientovi sedla… Nyní je postup jiný, a pře- minut vytvoří z bločku keramiky náhradu. Ta je potom
devším rychlejší. Díky novému přístroji se celý tento leštěna a připravena k nasazení do úst. Zub je tímto
proces zúží do několika desítek minut. Po rozhod- způsobem restaurován do přirozeného tvaru, funkce
nutí o typu rekonstrukce je daný zub napreparován. a krásy během hodiny.
Hejtman zahájil provoz
revolučního zubního
robotu v ON kladno
Středočeský hejtman MUDr. David Rath se na začátku ledna v kladenské nemocnici zúčastnil
slavnostního uvedení přístroje CEREC do provozu. Přítomni byli i ředitelka kladenské nemocnice
MUDr. Kateřina Pancová, její náměstek MUDr. Vladimír Lemon, pracovníci stomatologického
oddělení a další.
Vlevo: Slavnostního
uvedení do provozu
přístroje CEREC
se zúčastnili
středočeský
hejtman
MUDr. David Rath,
ředitelka kladenské
nemocnice
MUDr. Kateřina
Pancová a další.
Vpravo: Hejtman
Středočeského
kraje MUDr. David
Rath a MUDr. Josef
Válek ze
stomatologické
ambulance ON
Kladno nad frézkou,
kde se modelují
zubní náhrady
08
09
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Událost
Sociální problematika
Maturitní ples budoucích
zdravotníků v Kladně
Maturanti a studenti Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy zdravotnické Kladno
zahájili sezonu maturitních plesů.
Budoucí zdravotníci měli možnost se ještě
před začátkem těžkého období stráveného nad
knihami a ukončeného závěrečnou zkouškou trochu rozptýlit. Studenti čtyř maturitních tříd se představili během tradičního šerpování a poté návštěvníky plesu čekal pestrý program v podobě tanečních
vystoupení i bohaté tomboly. Na tak významné události, která proběhla v kladenském domě kultury, se
minulý pátek sešli nejen studenti, ale pozváni byli
i hejtman Středočeského kraje MUDr. David Rath,
primátor města Kladna Ing. Dan Jiránek, ředitelka
Oblastní nemocnice Kladno MUDr. Kateřina Pancová, náměstci primátora města Kladna Ing. Miroslav Bernášek, Vojtěch Volf, Bc. Zdeněk Syblík,
náměstek ředitelky Oblastní nemocnice Kladno
MUDr. Vladimír Lemon a ředitel Územního střediska
záchranné služby Středočeského kraje MUDr. Martin
Houdek.
Radní pro oblast sociálních věcí Mgr. Zuzana Jentschke Stöcklová tvrdí:
„Trvale navyšujeme
kapacitu v domovech
seniorů“
Dotace ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí ČR jsou rok od roku nižší (v letošním roce
o 214 000 000 Kč méně než v roce 2008) a celkově jsou sociální zařízení spíše stranou hlavních
toků peněz. Přesto se ve Středočeském kraji daří péči o seniory, zdravotně postižené a občany,
kteří potřebují sociální pomoc, rozvíjet.O bilanci minulého roku jsme požádali radní pro oblast
sociálních věcí Mgr. Zuzanu Jentschke Stöcklovou.
Co bylo v minulém roce nového a co se
a v domově seniorů v Jankově (okres Benešov). Jde
podařilo rozvíjet?
o velmi potřebnou záležitost, obzvláště pro seniory,
Především bych velmi ráda zmínila asi nejdůležitější kteří nechtějí opustit vlastní domov, mají kolem sebe
věc, a to je navýšení kapacity v domovech seniorů. rodinu, ale potřebují občas péči, která v obcích – na
V České republice, a pochopitelně i ve Středočes- rozdíl od měst – přece jen chybí. Na začátku tohoto
kém kraji, je v nich totiž nedostatečný počet míst, roku otevřeme nové kapacity v novém denním
a tak jsme se zavázali, že jejich kapacitu navýšíme stacionáři ve Smečně a se stejnou službou počítáme
– poptávka je stále vysoká a populace stárne. Nej­ v novém domově v Berouně a ve Zdicích. Tato služba
úspěšnější akcí loňského roku bylo otevření domova nebyla příliš známá, ale nyní je o ni stále větší zájem
seniorů v Berouně s kapacitou 104 lůžek. Domov by – jde o to, že pokud rodina chce mít seniora doma
měl být koncem ledna zcela naplněn novými oby- a potřebuje, aby se o něj někdo postaral během dne,
vateli. Dále jsme zahájili výstavbu domova seniorů přiveze ho ráno do domova, případně je přivezen naší
v Novém Strašecí, kde je speciální pavilon pro osoby službou, a večer se vrací do rodinného kruhu.
s Alzheimerovou chorobou, kde by již brzy mělo najít
domov přes dvacet seniorů, kteří potřebují zvláštní
péči. Kapacita se navyšuje i v domově pro seniory ve
Zdicích, kde brzy vznikne 46 nových míst pro seniory.
Nahoře: Na tyto
okamžiky maturanti
zpravidla nikdy
nezapomenou.
Dole: Ples poctili
návštěvou
i středočeský
hejtman
MUDr. David
Rath s ředitelkou
kladenské
nemocnice
MUDr. Kateřinou
Pancovou.
Kolik je v těchto zařízeních aktuálně míst?
Kapacita domovů seniorů narostla od roku 2009
o více než 200 míst. Přímo krajem zřizované domovy
mají nyní kapacitu 3 561 lůžek. Roste ale i počet
žádostí o přijetí do domovů – zatímco v roce 2009
jich bylo 4 133, nyní jich evidujeme přes 5 000.
Jaké jsou další novinky v sociální oblasti?
Domovy pro seniory, které patří Středočeskému
kraji, postupně začaly provozovat pečovatelskou
službu – začal s ní domov ve Zdicích a poté se
přidal i domov v Jenštejně, přičemž v letošním roce
se chystá zahájení pečovatelské služby v domově
seniorů v Ratajích nad Sázavou (okres Kutná Hora)
Mgr. Zuzana
Jentschke Stöcklová
a ředitel krajského
úřadu Ing. Zdeněk
Štětina v domově
seniorů ve Smečně
10
11
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Záchranná služba
Záchranná služba
Přítomnost policie
u problematických zásahů
výrazně snižuje jejich riziko
Jen během prvního týdne tohoto roku došlo ve Středočeském kraji ke třem napadením záchranářů.
Vždy byl na vině alkohol.
Záchranáři se
při práci musejí
vyrovnat i s
nepříznivými
podmínkami.
V úterý 3. ledna došlo ve středních Čechách k napadení záchranářů ve službě. Incident se stal ve
Stochově na Kladensku, kde byla lékařka napadena
pacientem. Muž na posádku záchranné služby zaútočil, když se mu snažila pomoci. Záchranáři byli přivoláni k muži, který při projíždění
Záchranáři absolvují kurzy asertivity a sebeobrany,
křižovatky spadl z kola, zůstal
ale počet jejich napadení bohužel roste.
ležet na silnici a nemohl vstát.
Dispečink poslal na místo rychholu. Záchranáři nemají moc možností, jak se bránit, lou lékařskou pomoc z Kladna. Při příjezdu sanitomezovací a donucovací prostředky jsou oprávněni ního vozu byl muž při vědomí, jevil známky opilosti
použít pouze policisté. Zklidnění pacienta formou a slovně útočil na posádku. Když se jej záchranáři
sedace, pokud to nevyžaduje jeho zdravotní stav, je snažili vyšetřit, sprostě jim nadával a odmítl spolunepřípustné a mohlo by vést ke zhoršení zdravotního pracovat. Záchranáři, kteří ho nemohli nechat ležet
stavu. Záchranáři jsou proto vždy v krizových situacích v křižovatce na silnici, zavolali na pomoc policii. Zasaodkázáni na pomoc policie. Situaci jen dokládá udá- hující lékařka nemohla navíc vyloučit těžké zranění,
lost, která se přihodila na začátku ledna tohoto roku. které muž mohl při pádu utrpět.
Text: BcA. Tereza Janečková, DiS., tisková mluvčí Územního střediska ZSSK
Záchranáři během zásahů u lidí pod vlivem
alkoholu považují spolupráci s policií za zásadní. Takoví lidé často nespolupracují, odmítají ošetření, záchranářům nadávají a jsou agresivní. Drtivá většina
napadení záchranářů se děje právě pod vlivem alko-
Po chvíli se muž zvedl a pokusil se z místa sám odejít. sku agresivní pacient kopl lékařku do nohy, a ta pak
Záchranáři se mu snažili vysvětlit, že je v jeho vlast- musela absolvovat rentgenologické vyšetření, říčanské
ním zájmu, aby si nechal pomoci, a vyzvali ho, aby si posádce při zásahu útočník kopal do sanitního vozu
lehl na lehátko. V tu chvíli muž na záchranáře fyzicky a snažil se ho poškodit. Jedná se o tři případy během
zaútočil a několikrát surově kopl lékařku do břicha. jednoho týdne a všechny se udály pod vlivem alkoholu.
Tříčlenná posádka se jej až do
Přítomnost policie u zásahů by pomohla snížit
příjezdu policie snažila udržet
počet napadených záchranářů.
na lehátku. Muž kolem sebe
kopal po celou dobu čekání
na policii. Do nemocnice v Kladně musel být trans- V mnoha případech je přítomnost policie na místě
portován v sanitním voze za dohledu dvou poli- zcela nezbytná, protože je ohroženo zdraví a život
cistů. Zranění lékařky zůstalo naštěstí bez následků. posádky. Spolupráce těchto dvou složek na místě
Záchranná služba zvažuje, zda na útočníka podá události je tedy velmi důležitá a policie by měla vyjížtrestní oznámení.
dět k předpokládané konfliktní události již společně
Středočeská záchranná služba pro své zaměstnance se záchrannou službou. Je pochopitelné, že dopředu
organizuje kurzy asertivity a sebeobrany. Počet napa- nelze pokaždé poznat vyústění každého výjezdu, nicdení záchranářů však stále narůstá. Jedná se již o třetí méně u některých případů je to možné předpokládat
letošní napadení záchranářů ve Středočeském kraji. a horké chvilky, které záchranáři zažívají při čekání
První dva případy se odehrály během silvestrovské s agresivním pacientem na příjezd později přivolané
noci na Příbramsku a na Praze-východ. Na Příbram- policie, by se tak mohly minimalizovat.
Záchranáři
pomáhají
zachraňovat životy,
ale bohužel roste
i počet případů,
kdy jsou při službě
napadeni.
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Úvod
12
13
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Úvod s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá boleslav:
„kdo šetří, má za tři?
„zvýšíme
komfort
pacientů“
to v nemocnici neplatí“
Rozhovor s ředitelem Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav:
V souvislosti se zdravotnickou reformou vládního kabinetu se zdá, že pacienti kvůli svému
budouamuset
sahat stále hlouběji
do kapes.
Ještě
se zvedly
poplatky
pobyt
Letnízdraví
dny končí
Mladoboleslavsko
se pomalu
vrací
do v prosinci
běžných kolejí.
Stejně
tak izaKlaudiánova
v nemocnici
z původních
šedesáti
korun
sto za den
na lůžku,
od ledna
začalo
platitVelkou
připlácení
nemocnice.
Končí
prázdninový
provoz
a na
všechna
oddělení
opět
fungují
naplno.
změnou
za některou nadstandardní péči. Na toto téma jsme hovořili s ředitelem Klaudiánovy nemocnice
je ovšem stavba nového pavilonu interny.
doc. MUDr. Ladislavem Horákem, DrSc.
teli.věcí
Takže
tím profitujícím
nebudeme my,
ale zdranakupujeme
s desetiprocentní
daní,
postupně se
votnické
firmy,
kterým
zvýšit
nám má
zvyšovat
ažse
nateoreticky
19,5 %. Vmůže
naší nemocnici
tak
u některých
druhů
zboží
obrat.
Paradoxně
tato
část
mluvíme o desítkách milionů, které budeme muset
„reformy“ nemocnici nepomůže. Pojišťovnám spíše
zaplatit oproti současnosti navíc. To je prostě polibek
zvedne náklady na péči a tu radost budou mít dodasmrti. A nikdo to na vládní úrovni neřeší. Stát snad
vatelské firmy.
chystá určitou finanční injekci pro fakultní nemocnice.
cočekají
ty ostatní?
Co naši pacienti?
Jaké
vás Ale
letos
investice?
Všichni vidí rostoucí pavilon interních oborů. Je
vypsáno
na zdravotnické technoloBude výběrové
ještě kdeřízení
šetřit?
gie.Prakticky
Očekávám,
že Nemocnice
zde výrazně zlepšíme
pacine.
už nyní péči
jedeotakzvaně
na
enty
a jejich
komfort.kde
Nelze
že některé
okolní všech
krev,
šetříme,
sevyloučit,
dá, a jen
díky nasazení
nemocnice doslova skončí nebo výrazně sníží rozsah
zaměstnanců se nám zatím daří, že pacientů se
poskytované péče. Od prvního ledna VZP neproplácí
úspory nijak razantněji nedotkly. To je ovšem dlouCo nového pacienty čeká například
většinu chirurgických výkonů nemocnici v Brandýse
Staví se v podstatě jen půl roku, ale už
hodobě neudržitelný stav. Takže na jedné straně
nad Labem. My jsme pochopitelně připraveni převzít
v Klaudiánově nemocnici?
jsme
nuceni
do úspor,
doslova
smlouváme
o každou
začíná
být reálně
jakujistit,
bude že
nový
pavilon
Nejprve
je třebavidět,
všechny
péče,
která je péči
o tyto
pacienty.
Co se týče
investic
z vlastních
korunu
– ostatně
novýžeinterní
pavilon
je plánován
vypadat.
Jaký za
je to
pocit?a kterou platí pojišťovna, je zdrojů
považována
základní
nemocnice,
řekl ibych,
budeme
hospodařit
Samozřejmě,
že pěkný.
Začínám
věřit, ažev některých
se opravdu velmi
tak,konzervativně.
aby byl provozně
nejlevnější
– obnoa na druhou
naprosto vyhovující
a na
vysoké úrovni
Tedy žeco
budeme
spíše jen
oborech
převyšuje
evropské
standardy.
Pokud mají
dožívající
techniku
a směřovat
investice
do řekne:
podaří
do podzimu
příštího
roku
stavbu dokončit,
pavi- vovat
stranu
se nikdy
nedočkáme
toho,
že někdo
zájem,
mohou
si
připlatit
za
tzv.
lepší
péči,
ale
pouze
oddělení,
která
mají
nadregionální
rozsah.
Ač
bychom
lon vybavit a spustit v něm provoz. Takže se začínáme už dost, víc to nejde. Je to spíš tak, že čím víc šetv případě, že to lékař doporučí. Ne pro každého musí chtěli, letos nepředpokládáme žádný zázračný techpřipravovat
na přesun interních oborů, plánujeme, říme, čím víc se omezujeme, tím víc se zvyšuje tlak
být ta takzvaně nadstandardní péče vhodná. V sou- nický růst či novinky, budeme selektivně investovat
kde přesně co bude, připravujeme harmonogram na to, ať šetříme ještě víc. Ministerstvo zdravotnictví
časné době se týká požadavků na odlehčenou sádru, spíše tam, kde je třeba. Protože je u nás řada techstěhování. V souvislosti s přesunem interních ambu- například ve vší tichosti připravuje takzvanou „kultiurčitý typ nitrooční čočky, jako nadstandard budou nologií, které byly pořízeny před deseti a více lety.
lancí
budeme
moci
rozšířitlátky,
prostory
pro očnímísto
a ORL vaci sazebníku výkonů“, kde je jednoznačné zadání:
hrazeny
některé
očkovací
např. nemocný
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
oddělení.
Takže
kdyžpouze
se přes
plot
podí- snížit úhradu
zaKlaudiánovy
ambulantní
péči.Mladá
Většině
nemocnic
tří injekcí
dostane
jednu.
Odstaveniště
dubna by pak
ředitel
nemocnice
Boleslav
vámmělo
na rostoucí
budovu,
určitě
mi na příští
měsíce i ambulantních zařízení budou tedy klesat platby od
být možné
připlatit
si zasevyšetření
či zákrok
konkrétním
lékařemlépe,
apod.než
My když
se zatím
zabýváme
myslí
v tomto ohledu
jsme
plánovali pojišťoven. Takže budoucnost v tomto směru ve mně
ceníků
tak, aby pacient
jasně
věděl, jakou
jen úpravou
na papíře.
Samozřejmě
– stále
se najdou
i skep- vzbuzuje opravdu spíš obavy.
částku
si
může
připlatit.
tici, ale těch je naštěstí stále méně.
Nemáte radost? Pro nemocnici by to měly být
Vypadá to, že jste v létě všichni nabrali nové síly
peníze navíc.
a těšíte
co bude.
To je se,
bohužel
dost rozšířený omyl. Nám pojišťovny
Téměř
všichni
si
vybrali
zasloužené
za standardní isamozřejmě
nadstandardní
zákroksvé
zaplatí
stejně.
dovolené,
musíme
být připraveni,
žečočku,
to horší
A pokudale
někdo
bude chtít
jinou nitrooční
my je
mu jipřed
samozřejmě
dáme. Ale tak jako
ji on bude
muset
teprve
námi. Optimismem
myslím
nikdo,
kdo
zaplatit nám,
ji budeme muset
zaplatit
dodava-Já
se pohybuje
ve my
zdravotnictví,
zrovna
nepřetéká.
například s hrůzou a obavami sleduji debaty a hlasování o výši DPH. Neumím si přestavit, kde budeme
Aktuality
První byla Dorinka
Jen dvacet jedna vteřin
po začátku roku 2012 se porodnicí Klaudiánovy nemocnice rozlehl křik holčičky Dory. S maminkou Evou (31) se z porodnice
vydala domů do Milovic, kde na
ni spolu s tatínkem Jiřím čekal tříletý bráška Dominik. Dorinka po
narození měřila 52 centimetrů
a vážila 4 100 gramů. Jako dárek
od Klaudiánovy nemocnice dostala
její maminka poukázku na nákup
věcí pro miminka v nemocniční
prodejně zdravotnických potřeb
v hodnotě 5 000 korun. Další dvě
miminka dostala poukaz v hodnotě
2 000 korun. Jeden si odvezl Honzík
z Bělé pod Bezdězem, který se narodil na Nový rok krátce po poledni,
ve 13 hodin 54 minut. Do Bělé putovala i poslední poukázka, kterou
dostala maminka holčičky Sáry. Ta
se narodila také 1. ledna, ale až
navečer – v 17 hodin a 15 minut.
V roce 2011 rodily maminky v boleslavské porodnici 1 530krát a na
svět přivedly 1 554 dětí. O něco
málo více se narodilo holčiček. Nej-
častějšími jmény pro ně byly Anička,
Terezka, Ema a Nela, mezi chlapeckými jmény vedou Adam, Vojtíšek
a Jakub. V poslední době se ale
velmi často objevuje i jméno Antonín. O rok dříve bylo v Klaudiánově
nemocnici porodů 1 522.
Nový systém objednávání na očním
Oční oddělení, které je vyhledáváno pacienty nejen z Boleslavska a okolí, ale v podstatě z celé republiky, při stávající kapacitě dlouhodobě těžko zvládalo nával pacientů. Stávalo se, že na ošetření museli
čekat i několik desítek minut. V rámci zkvalitňování péče pro naše pacienty proto zavádíme ve zkušebním
provozu objednávací systém v očních ambulancích. Vedle sebe jich bude souběžně pracovat několik, přičemž alespoň jedna bude vyčleněna pro neobjednané pacienty. Ti po příchodu do čekárny dostanou kartičku s pořadovým číslem, které bude rozhodovat o čase ošetření. Další lékaři se budou věnovat těm, kdo
se objednali – každou hodinu by lékař měl ošetřit čtyři až pět pacientů. Zavedením nového systému se nemocnice snaží předejít návalům před ordinacemi. Více informací, například na jaké vyšetření a kam se objednat, naleznete na www.klaudianovanemocnice.cz v sekci oční oddělení.
Novinky
v gynekologické ambulanci
Pacientky, a zejména lé- v hodnotě 340 000 korun zakoupila.
kaři, na gynekologicko-porodnic- „Touto cestou bychom rádi společkém oddělení Klaudiánovy nemoc- nosti poděkovali – stará křesla již
nice mají od konce loňského roku byla nemoderní a nesplňovala nák dispozici dvě nová vyšetřovací roky současné medicíny. Na nová
křesla. Jejich výměna byla umožně- jsme však prostředky neměli a pona díky spolupráci se společností moc sponzora nám přišla opravŠkoda Auto, a. s., která nová křesla du vhod,“ řekl ředitel nemocnice
doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
A křesla si pochvalují i lékaři – oceňují zejména snadnější manipulaci
a lepší vybavení.
Doc. MUDr. Ladislav Horák, DrSc.
ředitel Klaudiánovy nemocnice Mladá Boleslav
Chcete se stát dobrovolníkem?
Pro další zájemce o dobrovolnickou činnost v Klaudiánově nemocnici je v sobotu 11. února připraveno
vstupní školení, kde se dozvědí, co vlastně taková práce obnáší a s čím se při ní mohou setkat. Více informací
poskytne Monika Theimerová, koordinátorka dobrovolníků Klaudiánovy nemocnice, telefon: 731 542 877 nebo
e-mail: [email protected].
14
15
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Rozhovor
Náměstek pro léčebnou a preventivní péči MUDr. Luděk Kramář, MBA, říká:
„Preventivní péče šetří
náklady za léčbu nemocí“
Klaudiánova nemocnice se na konci loňského roku stala součástí mezinárodní sítě „Nemocnice
podporující zdraví“ pod záštitou Světové zdravotnické organizace. Stále více tedy bude dbát
nejen o léčebnou, ale i o preventivní péči. Co si pod tímto pojmem v nemocnici máme představit,
vysvětluje osoba z nejpovolanějších – náměstek pro léčebnou a preventivní péči Klaudiánovy
nemocnice MUDr. Luděk Kramář, MBA.
týmu, který bude sloužit jako prevence podvýživy
u pacientů, kteří trpí například nádorovým onemocněním, pomáhat ale bude i lidem s opačným problémem, tedy s nadváhou.
Většina lidí chodí na preventivní prohlídky ke
svému praktickému lékaři. Kdo je tím, který
přesvědčí lidi, že by měli věnovat preventivní péči
větší pozornost?
Obávám se, že slovo prevence je u nás trochu zprofanované, v rámci úspor – teď mám na mysli proplácení
pojišťovnami – se na ni v současnosti bohužel pozapomíná. Všichni totiž tvrdí, že prevence je nákladná. Ale
pod pojmem prevence je nutné si představit předcházení chorobám tak, aby se zamezilo nákladům, které
přicházejí se vznikem choroby.
Je mi 20, 40, 60 let – jakých preventivních
programů se mám zúčastnit?
S narůstajícím věkem roste pravděpodobnost vzniku
onemocnění. Je jasné, že ve 20 letech je riziko vzniku
nějaké závažné choroby spíše v souvislosti s genetickými dispozicemi. I tak je ovšem možné včasným
vyšetřením nástup nemoci zachytit. Ve 40 letech
má člověk za sebou již část života a nese si s sebou
spoustu civilizačních návyků, byl vystaven stresu,
genetická zátěž se projevuje ve větší míře a i civilizační choroby se mohou projevit více. V tomto věku je
třeba začínat s prevencí například rakoviny prsu, prevencí nádorů tlustého střeva, u mužů onemocnění prostaty, je třeba přistoupit k pravidelnému měření tlaku.
Ze své praxe vím, že klesá i věková hranice pro infarkt
myokardu, hrozí syndrom náhlé smrti. Znám případy
aktivních sportovců, kteří prodělali akutní infarkt myokardu ve 38 letech. Choroby, které se dříve objevovaly ve věku 50–60 let, se projevují mnohem dříve.
MUDr. Luděk
Kramář, MBA, při
velmi aktivním
odpočinku
Na preventivní část nemocniční práce se
hodně zapomíná. Pacienti si myslí, že nemocnice
jenom léčí lidi, ale ve své podstatě by nemocnice, jako
zdravotnické zařízení, měla nemocem také předcházet.
A to je právě ta preventivní část. Pod ní si můžeme
představit například základní hygienická opatření
v nemocnici jako základní způsob předcházení vzniku
nemocí nebo vzniku komplikací.
Jakým způsobem pacienti v tuto chvíli prevenci
v nemocnici využívají?
Preventivní péče je nyní v nemocnici značně roztříštěná.
Nemáme ji zatím vůbec ukotvenou pod nějakým Centrem preventivní péče, každé oddělení si ji organizuje
samo. Ovšem je tu celá řada programů – mamograf,
kolonoskopický screening nebo manažerské prohlídky na kardiologii. Nyní zahajujeme práci nutričního
Pracoval jste u záchranné služby. Máte z praxe
pocit, že lidé prevenci podceňují?
Vzhledem k tomu, jakou funkci zastávám nyní,
mám možnost porovnání. Mohu srovnat zkušenosti
z terénu, kde jsem se setkával s lidmi, kteří na prevencí vůbec nedbali. V takových případech jsem léčil
již jen následky. V současné době si proto o to více
uvědomuji, že se nemocnice takovýmto preventivním
programům a osvětě věnují velmi málo.
Mají preventivní programy smysl, pokud o ně je
malý zájem?
Nedávno jsem se seznámil s výborným programem
na prevenci kouření. Jedná se světový program věno-
vaný nikotinismu. Jeho součástí je i autorizovaná
studie, která sleduje podíl nežádoucích komplikací u kuřáků, které za osm týdnů čeká plánovaný
výkon. Kuřák, který kouřit před operací nepřestal,
má 40–60% riziko vzniku infekční komplikace nebo
rozvinutí nějaké jiné nemoci. Pokud pacient osm
týdnů před operací přestane kouřit, klesá toto riziko
až na 10–12 %, což odpovídá hodnotám u zdravého
člověka. Z toho je jasné, že v této oblasti má prevence smysl.
Proč mají lidé tak malý zájem o prevenci?
Žijeme v uspěchané době, mnoho lidí na to ani
nemyslí. Možná si pro sebe říkají, že by měli dvakrát za rok zajít k zubaři, ale ve skutečnosti tam
nebyli ani jednou. Každý si sice říká, že by měl, ale
není moci, která by jej k tomu donutila. Jako vizi do
budoucnosti vidím to, že pacient by měl být veden
k tomu, aby absolvoval pravidelné preventivní prohlídky výměnou za úlevu na zdravotním pojištění.
V současnosti však u nás takovéto motivační prvky
neexistují.
Myslíte si, že se to změní a lidé se začnou sami hlídat?
Jsem optimista. I proto jsme se stali součástí mezinárodní sítě. Nebudeme vymýšlet novinky, využijeme
zkušeností odjinud. Začneme na plicním oddělení,
využijeme zkušeností ostatních zařízení při budování centra odvykání kouření. Role nemocnice nespočívá jen v zastřešování jednotlivých programů, ale
i v přípravě projektů cílených na velké skupiny obyvatel. Zrovna v případě odvykání kouření – je mnoho
kuřáků, kteří se svým návykem bojují a hledají odbornou pomoc.
Jak vnímáte prevenci u dětí?
Možná právě na nich je vidět, že osvěta o prevenci
a preventivní péče má smysl. U dětí se rodiče mnohem
víc ptají, hledají různé možnosti, jak o jejich zdraví
dbát. Rozhodně ti zodpovědnější rodiče… Ovšem
dospělí sami na sebe zatím spíš nemyslí.
Dbáte vy sám na prevenci?
Kovářova kobyla chodí bosa...
Rozumím tedy správně vašemu záměru, že chcete
sjednotit všechny preventivní programy v rámci
nemocnice tak, aby pacient dostal na jednom
místě veškeré informace o tom, jaké prohlídky by
měl absolvovat?
Ano, to je má vize.
16
17
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Plicní
Zdravotnická škola
Co nám dělá
všudypřítomný smog
Vídáte mladé sestřičky?
Možná jsou to žákyňky
Podle kalendáře je sice právě prostředek zimy, počasí tomu ale příliš nenasvědčuje. Místo dnů, kdy
slunce svítí na čerstvě napadaný sníh, nás dennodenně vítá zatažená obloha a déšť. A to jen v lepších
případech. V těch horších se potkáváme s inverzí a všudypřítomnou šedou oponou – smogem.
Žákyňku Jeskyňku, které Pavel Kříž v roli studenta lékařské fakulty skládá zamilované básně,
zná snad každý. Potkat byste ji mohli i v naší nemocnici – pokud by tedy některý z mediků měl
básnické střevo a protějšek ochotný naslouchat. Sestřiček, které se na své povolání teprve
připravují, je totiž u nás v nemocnici poměrně dost, a to díky spolupráci se Střední zdravotnickou
školou a Vyšší odbornou školou zdravotnickou Mladá Boleslav.
Nahoře: Těžký zápal plic
Dole: Zdravé plíce
Podle primáře plicního oddělení Klaudiánovy nemocnice MUDr. Pavla Červy je ve dnech,
kdy měřiče nečistot v ovzduší ukazují nepříznivé
hodnoty, jakákoli větší fyzická aktivita venku naprostým nesmyslem. „I zdraví lidé sami cítí, že se jim
hůř dýchá. A kdo například chodí ven běhat, ten si
koleduje o zdravotní problémy,“ říká. Kvůli škodlivinám v ovzduší jsou průdušky mnohem více namáhané. I proto pak přibývá pacientů se zápalem plic,
a to nejen ambulantních, ale i hospitalizovaných.
A hlavně i těch, kdo by jinak o plicní oddělení ani
nezavadili – tedy lidí kolem třiceti let. „Kromě polétavého prachu, jehož zvýšená koncentrace v ovzduší
bývá nejčastější, vadí i oxidy dusíku, jejichž koncentrace se v ovzduší zvyšují,“ vysvětluje Červa.
Vyšší koncentrace škodlivin v ovzduší je ovšem
zejména spouštěčem různých dosud skrytých nebo
stabilizovaných nemocí. „Mnohem hůře se dýchá
astmatikům, pacientům s chronickou obstrukční
plicní nemocí (nemoc, která postihuje zejména kuřáky
a která je příčinou postupného snižování kapacity
plic a následné dušnosti – pozn. red.). Je to proto, že
průdušky jsou mnohem více drážděny škodlivinami ze
vzduchu,“ říká primář plicního oddělení. „Četl jsem
dokonce, že pro děti je to, jako by byly v prostředí,
kde někdo vykouří 60 cigaret. To už mi sice přijde
přehnané, ale určitě to není věc, která by byla zdraví
prospěšná,“ podotýká. A jedním dechem dodává,
že kouření určitě škodí zdraví více než pobyt venku
v inverzním počasí. „Avšak u malých dětí je třeba být
opatrnější. Ty by měly zůstávat doma, protože vnímavost jejich průdušek je větší a může následně dojít
k rozvoji různých infekcí, může se dokonce rozvinout
i astma,“ říká důrazně. Rodiče dětí zhruba do čtyř
let věku by proto v době inverzí měli pečlivě sledovat, jaká je venku smogová situace a pokud znečištění ovzduší překročí stupeň 3, zůstat raději doma.
I dospělí by ale podle Pavla Červy k sobě měli být
mnohem pozornější. „Měli by mnohem více dbát, aby
nenastydli, protože i fyzikální stres působí mnohem
více, když se zhorší působení chemického stresu.
Takže opravdu chovat se tak, jak to říkaly maminky
a babičky – nelítej a oblíkej se,“ doporučuje. K lékaři
by podle něj člověk měl jít okamžitě, když se výrazně
zhorší kašel či pokud začne vykašlávat větší množství hlenu – zejména pokud jsou v něm krevní žilky.
Známkou toho, že je třeba navštívit lékaře, je i to,
když člověk na sobě pozoruje, že se mu výrazným
způsobem omezila fyzická výkonnost nebo že to, co
zvládal běžně, najednou nezvládne. „To ale samozřejmě platí obecně,“ uzavírá primář Červa.
Právě Klaudiánova nemocnice je pro školu, která
již 62 let slouží k přípravě pro zdravotnická povolání,
největším sociálním partnerem. „Naše spolupráce je
dlouhodobá, trvá po celou dobu existence školy. Samozřejmě je vzájemně provázaná, smluvně podložená
a určitě oboustranně výhodná,“ říká Mgr. Ladislava
Ulrychová, ředitelka SZŠ a VOŠZ Mladá Boleslav. Škola
podle ní oceňuje vstřícnost, dobrou spolupráci s vedením nemocnice a také se všemi pracovišti nemocnice,
kde odborná výuka probíhá. „Vítáme zájem o vzdělávání
žáků a studentů, a samozřejmě také podíl nemocnice
na školních akcích,“ uvádí.
Teoretická výuka a prvotní nácvik dovedností žáků
probíhají samozřejmě nejprve v odborných učebnách školy, od 3. ročníku oboru Zdravotnický asistent
ovšem již probíhá praktická výuka v nemocnici pod
vedením odborných učitelek, které jsou registrovanými sestrami. Pak se již s těmito žáky můžete potkat
i u nás v nemocnici, zejména na základních lůžkových odděleních, např. na interně nebo na chirurgii.
V roce 2009 byl na škole otevřen obor Diplomovaná
všeobecná sestra a spolupráci s nemocnicí tak bylo třeba výrazně rozšířit o další odborná pracoviště. „I v této
oblasti je naše spolupráce zásadní, nezbytná a oboustranně přínosná,“ zdůrazňuje Ulrychová. Nemocnice se
však podílí i na teoretické výuce budoucích zdravotníků.
Vyučovat chodí jak lékaři, tak i sestry a zástupci vedení.
Podílejí se na výuce odborných předmětů – např. z oblasti radiologie, nutriční péče a managementu. Vzájemná spolupráce pokračuje i ve vzdělávání dospělých, ve
škole je zájemcům k dispozici například akreditovaný
kvalifikační kurz Sanitář, kdy smluvním partnerem pro
praktickou část kurzu je právě nemocnice.
Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Klaudiánovy nemocnice Mgr. Jana Fejfarová zdůrazňuje i další
aspekt spolupráce obou organizací, a to je další vzdělávání všeobecných sester. Jeho součástí je například
pravidelné organizování odborných vzdělávacích seminářů pro nelékařské zdravotnické pracovníky, z nichž
některé probíhají v prostorách školy. „Oboustranně
nám vyhovuje těsná blízkost obou zařízení, tedy školy a nemocnice, která umožňuje jednodušší propojení teorie s praxí,“ říká Fejfarová a dodává: „Při výuce
předmětu Management a řízení kvality mám jedinečnou příležitost komunikovat se studenty a získat tak
zpětnou vazbu, nové nápady a návrhy na zlepšení.“
Ze své pozice velmi oceňuje i brigády žáků a studentů
v nemocnici, a to zejména v době prázdnin.
Škola vedle oboru diplomovaná všeobecná sestra
na VOŠ v současnosti nabízí vzdělání v maturitních
oborech Zdravotnický asistent, Sociální činnost
a v učebním oboru Ošetřovatel. V současné době
ve škole studuje 334 žáků a studentů ve 13 třídách
denního studia a dvou třídách v dálkové formě studia.
Na jejich výuce se podílí 28 interních pedagogických
pracovníků, 22 externích vyučujících, převážně lékařů
Klaudiánovy nemocnice.
Mladoboleslavská
zdravotnická
škola dlouhodobě
spolupracuje
s nemocnicí.
18
19
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Úvod
Aktualita
Rozhovor s náměstkem ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.:
„V Centru akutní
medicíny jsou naprosto
nejmodernější přístroje“
Centrum akutní medicíny už pomalu začíná uzavírat první rok provozu. S MUDr. Vladimírem
Lemonem, náměstkem ředitelky pro LPP, jsme mluvili nejen o něm, ale i o radiodiagnostickém
oddělení. Nemohli jsme pominout ani situaci okolo kladenského babyboxu.
řádáno tak, že prakticky vše je v intimním poměru
– například rentgen je výborně dostupný ze všech
oddělení, které ho často potřebují, např. z urgentního příjmu, JIP apod. Centrum akutní medicíny je
ultramoderní budova splňující evropské standardy,
což s sebou bohužel nese zvýšené finanční náklady,
ale s tím se v zařízeních tohoto typu musí počítat.
V tomto čísle se věnujeme mimo jiné
radiodiagnostickému oddělení. Jaký je jeho
význam pro chod nemocnice?
Zcela zásadní, protože toto oddělení je, jak název napovídá, diagnostické, a sice se na něj pohlíží jako na
pomocné oddělení, které doplňuje diagnózu fyzického
a laboratorního vyšetření, nicméně jeho funkce je nezastupitelná. Technický vývoj tohoto oboru jde mílovými
kroky dopředu a moderní metody umožňují nejen potvrdit, ale i lépe specifikovat konečnou diagnózu. V rámci
radiodiagnostiky existují navíc již i metody, které jsou
terapeutické, např. angiografie (kdy se může mimo jiné
aktivně zasáhnout do průsvitu cévy).
Radiodiagnostika se jako mnoho dalších oddělení
přesunula do Centra akutní medicíny. Jak téměř po
roce hodnotíte jeho provoz?
Centrum je vybavené nejmodernějšími přístroji, čemuž
odpovídají i výsledky. Také přineslo koncentraci dříve
rozdělených oddělení na jedno místo. Nejdůležitější
ale je, že Centrum akutní medicíny je logicky uspo-
Zakladatel sítě babyboxů Ludvík Hess se
vyjádřil, že ten kladenský by se měl přesunout
ke vchodu do Centra akutní medicíny.
Vadilo mu, že cesta k babyboxu v kladenské nemocnici je příliš dlouhá a komplikovaná. Myslím si, že
nemá pravdu – při vší úctě k němu a k babyboxům,
které zachraňují životy – protože na navrhovaném
místě by maminka díky velkému provozu a nainstalovaným kamerám prakticky nemohla zůstat anonymní.
Daleko důležitější však je, že nyní je babybox vzdálen od dětského oddělení na dosah vteřin, zatímco
kdekoli jinde by šlo o minuty. Proto by hrozila prodleva. Nicméně po dokončení stavby bude babybox
opět přístupný bez problémů a komplikací.
MUDr. Vladimír Lemon
náměstek ředitelky pro LPP Oblastní nemocnice Kladno, a. s.
KLadenský robot v akci
Nahoře: MUDr. Josef
Válek při hovoru
se středočeským
hejtmanem při
slavnostním
uvedení robota do
provozu
Dole vlevo: Moderní
švýcarský robot
CEREC zefektivní
a zrychlí ošetření
chrupu pacienta
Dole vpravo:3D
model zubu
Fréza z předem
vybraného
keramického
bloku absolutně
přesně vyfrézuje
požadovaný
výrobek pomocí
diamantových
brousků.
20
21
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Rozhovor
Primářka radiodiagnostického oddělení MUDr. Radoslava Ouhrabková, CSc., říká:
„Máme vynikající tým“
Radiodiagnostické oddělení se nově nachází v přízemí a prvním patře nové budovy Centra akutní
medicíny, kde je umístěno multidetektorové spirální CT, ultrazvuk, digitalizované skiaskopicko-skiagrafické pracoviště, angiografie a skiagrafická pracoviště s přímou a nepřímou digitalizací.
O práci oddělení jsme hovořili s jeho primářkou MUDr. Radoslavou Ouhrabkovou, CSc.
Angiografický komplet
Jaký je rozsah služeb, které
radiodiagnostické oddělení kladenské nemocnice
poskytuje?
Radiodiagnostické oddělení kladenské nemocnice existuje jako samostatný primariát přibližně
60 let. Kromě mammografického vyšetření (protože
nemáme mammograf) poskytuje v podstatě celou šíři
radiodia­gnostických výkonů, včetně tepenných, cévních a mimocévních intervencí.
Stejně jako ostatní medicínské obory se
radiodiagnostika vyvíjí. Držíte s novými trendy
krok i z hlediska přístrojového vybavení?
Musím říci, že ano. Měli jsme to štěstí, že jsme se přibližně před rokem přestěhovali do nové budovy Centra
akutní medicíny, což vedlo k přestěhování magnetické rezonance, přestěhování a upgradu CT ze 40 na
64 sliců za vteřinu a k nákupu dalších nových přístrojů,
jako je angiografický komplet, skiagrafický komplet
apod. Přestěhování tedy nevedlo jen k sestěhování
jednotlivých pracovišť na jedno místo (dříve jsme
byli rozmístěni na různých místech nemocnice), ale
i k obnově stávajícího přístrojového vybavení.
Magnetická rezonance je velmi těžký přístroj. Jak
stěhování probíhalo?
Máte pravdu, šlo o úctyhodný výkon, ale stěhující
a instalující firma zvládla vše na jedničku, i když
vše bylo předem připraveno, protože již při instalaci přístroje v bývalé prádelně bylo domluveno, že
jde o dočasné řešení. Samotné stěhování muselo
proběhnout s pomocí jeřábu a s odkrytím zdí, aby
bylo velmi těžký magnet vůbec možno přestěhovat.
Co vás přivedlo k radiodiagnostice?
Kdybych byla mužem, nejspíš bych chtěla být kardiochirurgem. Jako žena jsem ale věděla, že bych
mužům nestačila. V době, kdy jsem promovala, bylo
volné místo v IKEM v Krči, kde se prováděla diagnostika srdce – terapie tenkrát velmi málo. Naučila jsem
se tam diagnostické koronarografii, což mě hodně
bavilo. Zajímají mě i ostatní tepenné intervence, které
jsem začala dělat zde, když jsem sem před 16 lety
nastoupila. Řekla bych, že je provádíme na velmi
slušné úrovni.
Jsou terapeutické zákroky vaší specialitou, nebo
jsou v nemocnicích běžnou praxí?
Řekla bych, že jde více méně o naši specialitu. Zcela
určitě je neprovádějí všechny nemocnice, protože je
nutné mít pro tyto zákroky nejen vysoce moderní přístrojové vybavení, ale i lidský potenciál, což se u nás
spojuje. Terapeutické zákroky neprovádím jen já,
ale máme zde tým lékařů a všichni spolupracujeme.
Nemyslím si, že je dobře, když jedna vyšetřovací
modalita závisí na jediném člověku. Zastupitelnost
je nutná.
Kladenská nemocnice se může pochlubit velmi
širokou spádovostí. Platí to i pro vaše oddělení?
Ano, a považuji to za velké štěstí. Nemáme totiž nouzi
o pacienty a kolegové si mohou zvolit, čemu by se
chtěli věnovat trochu víc. Pacienti k nám chodí a je
jich čím dál víc.
Jaké jsou ve vašem oboru nové trendy?
Máme velké štěstí, že nám trendy neunikly, a to jak
v zobrazovacích metodách, tak v intervencích. Za velkou věc považuji pálení drobných metastáz přístrojem
NanoKnife, a nikoli již radiofrekvenční ablací. To kdybychom mohli dělat, velmi by se rozšířilo spektrum
našich radioterapeutických možností. Další záležitostí jsou vertebroplastiky, ošetřování osteoporotických fraktur páteře a vyplňování lézí cementem,
což bychom také velmi rádi začali dělat. Jde ovšem
samozřejmě o finance a o uzavření smluv s pojišťovnami, které tyto nové záležitosti obecně velmi nerady
nasmlouvávají. Lékařů i středního zdravotního personálu máme dostatek, takže v tomto ohledu nejsme
limitováni, přístrojové vybavení máme také na odpovídající úrovni, takže jediné, co nás brzdí, je absence
smluv s pojišťovnou.
Vzhledem k tomu, že v oboru působíte již delší
dobu, jste vlastně zažila jeho bouřlivý vývoj od
prostého rentgenu až k magnetické rezonanci
a specializovaným přístrojům.
Ano. Nejdřív jsem v českobrodské nemocnici mohla
být tím, kdo indikoval, nyní jsem tím, kdo provádí.
Vím ale, že indikace jsou někdy složité a jde o dobrou
spolupráci s klinikem. Terapie představuje obrovský
posun kupředu.
MUDr. Radoslava
Ouhrabková,
CSc. při debatě
s MUDr. Marcelou
Horákovou
a vedoucím
radiologickým
asistentem
Bc. Romanem
Šmejkalem
22
23
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Nemoci z povolání
Nenápadné, ale důležité
oddělení
Kladenské pracoviště oboru nemocí z povolání bylo v době mezi dvěma světovými válkami jedním
ze tří zakládajících pracovišť v Československé republice. Další dvě byla ve Zlíně a v Liberci.
Vlevo: MUDr. Alice
Baumannová
Vpravo: Sestra
Hana Michlová
vyšetřuje pacienta
spirometrem.
V počátcích bylo pracoviště samostatným poněkud jiným směrem zaměřené hygienické služby
subjektem s názvem Ústav chorob z povolání, který a zařazena zpět mezi klinická pracoviště.
měl několik zaměstnanců, vlastní rentgenologické „Po mém nástupu v roce 1985 bylo pracoviště zaměpracoviště a laboratoř. Zaměřovalo se preventivně na řeno spíše na prevenci, na provádění preventivvyhledávání počínajících známek poškození zdraví ních prohlídek zdravých zaměstnanců. Posuzování
z vykonávané profese vyšetřovaných dělníků a na nemocí z povolání představovalo jen okrajovější
jejich včasné přeřazení na jiná vhodná pracovní část a dispenzarizace hlášených nemocí z povolání
místa, aby nedošlo k jejich onemocnění a nevzni- se neprováděla,“ vzpomíná primářka MUDr. Alice
kaly finanční nároky dělníků vůči zaměstnavate- Baumannová s tím, že jako první krok zrušila
lům. Z Kladna se ústav po válce přesunul do Prahy. tehdejší miniaturní hematologickou laboratoř na
Posléze začala obdobná pracoviště vznikat ve všech oddělení a orientovala jeho činnost na to, čím se
fakultních nemocnicích a postupem času se měnila měla především zabývat: na zjišťování, hlášení
na kliniky nemocí z povolání. Malá oddělení nemocí a dispenzarizace nemocí z povolání. „Obor nemocí
z povolání byla převedena do „područí“ hygienické z povolání se však bohužel stále mění. Za dobu, co
služby, a tak se toto oddělení v roce 1965 vrátilo i do v něm pracuji, platí již čtvrtá vyhláška stanovující
Kladna. Trvalo dlouho, než došlo ke změně a i malá seznam nemocí z povolání. Od roku 1990 se navíc
oddělení nemocí z povolání byla uvolněna z přece jen prudce mění podmínky, za nichž lze nemoci z povo-
Nemoci z povolání
lání uznávat, jejich spektrum a počet. Navíc byly což ztěžuje naši posudkovou činnost,“ podotýká
našemu pracovišti odňaty okresy Beroun a Rakov- MUDr. Baumannová.
ník a přičleněny k Praze. Přes moji veškerou snahu Kladenské pracoviště již před časem zvolilo název Odděnedošlo k nápravě prý ,administrativní chyby‘, což lení nemocí z povolání a pracovního lékařství – první
nás velmi poškozuje. Nemocní z těchto okresů se na část názvu vystihuje zaměření na problematiku nemocí
nás nadále obracejí, ale my je můžeme jen vyšetřit z povolání, druhá na závodní preventivní péči. V závodní
a předat do jejich pražského rajonu k dořešení,“ preventivní péči představuje největší objem práce výkon
vysvětluje MUDr. Baumannová.
této činnosti pro kladenskou nemocnici – zahrnuje
Doba přinesla i výrazné změny v průmyslové struk- vstupní, výstupní, periodické rizikové a řadové, mimotuře Kladenska, kde byl v roce 2002 uzavřen poslední řádné prohlídky a prohlídky pracovníků vykonávajících
hlubinný černouhelný důl. Již řadu let předtím zanikla noční práci, prohlídky řidičů vozidel s právem přednosti
POLDI Kladno a na místě rozsáhlého areálu jsou dnes Kladenské oddělení nemocí z povolání a pracovního lékařství
se jako jediné u nás věnuje problematice rizika vibrace.
četné malé firmy. Objevila se
řada nových zaměstnavatelů,
vesměs se zahraničními majiteli. Obvykle jde o malé v jízdě se světelným a zvukovým znamením, očkování
montážní závody s vysokým podílem ruční práce, což zaměstnanců proti žloutence typu B atd. Přístrojové
vede k onemocněním horních končetin z přetížení. vybavení dle standardizace spirometrem slouží k vyšetDřívější nejčastější nemoc z povolání – ekzém – je řování dispenzarizovaných osob s prašnými nemocemi
z povolání, pletysmografická vyšetření se provádějí jako
dnes spíše vzácností.
Hlavní objem práce oddělení představuje dispenzární dílčí vyšetření pro různé podniky. „Počet takto vyšetřopéče o hlášené nemoci z povolání, tj. jejich kontrolu, vaných postupně narůstá, hlásí se stále nové podniky
eventuálně ukončování, dojde-li k jejich vyhojení s nově vyhlášeným rizikem vibrace, mj. i proto, že se
(k čemuž však dochází jen ojediněle). „Ze zákona této problematice věnujeme jako jediní,“ říká závěrem
dispenzarizujeme bývalé horníky, kteří naplnili tzv. MUDr. Baumannová.
nejvyšší přípustnou expozici pro fibrogenní prach
a při zjištění rentgenologicky ověřených prašných
Oddělení nemocí z povolání
změn určitého stupně mají nárok na poměrně vysoké
a pracovního lékařství ON Kladno
finanční odškodnění, podobně jako dělníci z bývalých
Pracoviště je umístěno mimo areál nemocnice, na adrese : Jana Palacha 1620,
ocelárenských provozů. Stále častěji však narážíme
Kladno, Tel.: 312 606 153, 312 667742, E-mail: [email protected]
na to, že archivovaná dokumentace byla skartována,
24
25
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Úvod
Aktualita
Vzdělávací programy
v Oblastní nemocnici
Kolín
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Kolín, a. s.:
„Pacient je pro nás vždy
tím nejdůležitějším“
Kolínskou nemocnici čeká těžký rok. Tíživá ekonomická situace a nepříliš dobrý výhled do
budoucna se totiž projeví i ve zdravotnictví, a tedy i v nemocnicích. O tom jsme na začátku roku
hovořili s ředitelem kolínské nemocnice MUDr. Petrem Chudomelem.
Dne 8. listopadu 2011 proběhl v zasedací místnosti Oblastní nemocnice Kolín soubor přednášek na
téma „Vybraná nádorová onemocnění české populace – screening, diagnostika, léčba, prevence“.
Jak se díváte na rok, který nedávno
začal?
Je zřejmé, že nás čeká nejspíše jeden z nejtěžších
roků v historii. A co je vzácné – shodují se na tom
prakticky všichni. Výkonnost ekonomiky z mnoha
příčin opět poklesla a zdá se, že klesající trend bude
pokračovat v celém roce. Vzhledem ke zvýšení sazby
DPH z 10 na 14 % dojde ke zdražení téměř všeho,
léky a zdravotnický materiál nevyjímaje. Dokonce
vše svědčí pro to, že ani 14% sazba nebude konečná.
A také navzdory mírně optimistickým informacím
z druhé poloviny minulého roku vše vypadá tak, že
ani úhrady od zdravotních pojišťoven nám, krajským
nemocnicím, nestoupnou.
Jak se v takové situaci stavíte k avizovanému
zvyšování mezd zdravotnických pracovníků?
Samozřejmě, že reflektujeme příslib ministerstva
zdravotnictví o navýšení mezd zdravotnickým pracovníkům v roce 2012, ale dříve, než v únoru (před-
Ve vedení kutnohorské nemocnice došlo ke
změně.
Řízením Nemocnice Kutná Hora je nyní pověřen současný LPP náměstek prim. MUDr. Zdeněk Heřmánek. Předchozí paní ředitelka na vlastní žádost odešla a mně nezbývá, než jí poděkovat za práci, kterou
v nelehkém údobí odvedla. Primář MUDr. Heřmánek
je erudovaný internista se znalostí místního prostředí,
dobře motivovaný pro výkon dané funkce.
MUDr. Petr Chudomel
ředitel Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
Text: MUDr. David Hendrych, chirurgické oddělení Oblastní nemocnice Kolín, a. s.
pokládané inkaso nových předběžných měsíčních
úhrad) nebudeme schopni říci, zda na to máme, či ne.
Tedy zda nám zdravotníkům slíbené prostředky pojišťovny zaslaly anebo nezaslaly. Jak vyplývá z úhradové vyhlášky, střední a menší nemocnice budou
podfinancovány, a to zejména v ambulantním sektoru. Snížené hodnoty bodů v laboratořích, na radio­
diagnostických pracovištích, ale i dialýzách mohou
vést právě v menších nemocnicích k postupné likvidaci těchto pracovišť. Prospěch z toho budou mít
velká centra (laboratorní giganti), do kterých se tato
péče bude koncentrovat.
Akce byla součástí dlouhodobého vzdělávacího programu „Učící se nemocnice“. Jeho součástí
je zlepšování úrovně znalostí a dovedností zaměstnanců kolínské nemocnice. Posluchači zastupovali
téměř všechna pracoviště, a to jak lékaře, tak střední
zdravotní personál.
Dopolední část programu zajišťovali lékaři chirurgického oddělení. Úvodní přednáška byla na téma nádory
horní části zažívacího traktu – jícnu, žaludku a slinivky břišní. V dalším bloku byli účastníci seznámeni
s problematikou nádorů tlustého střeva a konečníku.
V závěru dopoledního bloku přednášek byl probrán
screening, diagnostika a léčba karcinomu prsu.
Po polední přestávce následovaly přednášky na téma
maligní melanom a ostatní zhoubné nádory kůže,
dále problematika karcinomu prostaty a na závěr
programu gynekologické nádory – nádory dělohy
a vaječníku. Přednášející zastupovali kožní, urologické a gynekologické oddělení. V závěru byl dán prostor pro diskusi k danému tématu, kdy byly zodopovězeny jednotlivé otázky posluchačů. Organizátoři
akce jsou přesvědčeni, že tyto přednášky přispěly
ke zvýšení úrovně povědomí o problematice nádorových onemocnění u české populace, jejich diagnostiky, léčby a též prevence, která je důležitá v každém
věku u každého jedince, a to včetně posluchačů.
Uvnitř prostatických
žlázek se často
vyskytují malá
(nezhoubná)
sférická tělíska
– prostatické
konkrementy neboli
corpora amylacea.
Tato tělíska často
kalcifikují.
26
27
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Rozhovor
Vedoucí lékař cévní chirurgie MUDr. Tomáš Vidim tvrdí:
„Kolínské cévní centrum
je naprosto srovnatelné
s pracovišti ve Švýcarsku
či Německu“
Cévní chirurgie má v kolínské nemocnici tradici již od 50. let minulého století a byla spojena
s osobou primáře Pőssnera. Logickým vyústěním budování tohoto oboru v rámci chirurgického
oddělení tedy bylo vytvoření Centra vaskulárních intervencí s 15 lůžky. O něm jsme hovořili
s vedoucím lékařem cévní chirurgie MUDr. Tomášem Vidimem.
Proč vzniklo Centrum vaskulárních intervencí?
Trendem současné medicíny je starat se o pacienty s určitým onemocněním současně z pohledu více odborností.
V případě pacientů s chorobou cév to zahrnuje péči nejen
cévního chirurga, ale například i angiologa, diabetologa, podiatra atd. Nejedná se však o nic nového, v civilizované Evropě tato centra fungují a je prokázané, že
tímto způsobem je dosažena nejlepší péče pro pacienta.
Významná je v tomto kontextu podpora primáře chirurgického oddělení a vedení nemocnice. Navíc v širokém
okolí kolínské nemocnice není dostupná péče o pacienta
s cévním onemocněním na požadované úrovni a naše
spádová oblast dosahuje 200 000 obyvatel.
Co konkrétně tedy tzv. komplexní péče o pacienta
zahrnuje?
O pacienty s cévním onemocněním se na našem oddělení
starají cévní chirurgové, MUDr. Poch se specializuje na péči
o diabetickou nohu, tzv. podologii, úzce spolupracujeme
s primářem MUDr. Moučkou z hemodialyzačního oddělení,
zásadní osobou našeho týmu je angioložka MUDr. Režnáková, úzce spolupracujeme s cévními chirurgy a angiology ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Nelze
však opomenout sestřičky, které nejen vyšetřují ultrazvukem, jsou i specializované v péči hojení ran a odvádějí zodpovědnou práci, o kterou se může lékař opřít.
Jaký typ pacientů je na vašem oddělení
hospitalizován?
Na našem oddělení jsou hospitalizováni pacienti s problémy cévního systému. Zahrnuje to onemocnění žil
(a to nejen všeobecně známé křečové žíly), a zejména
tepenné postižení. Operujeme tepny na krku (jako prevenci vzniku mrtvice), tepny horních i dolních končetin,
tepny nitrobřišní a hlavní břišní tepnu – aortu. Ve spolupráci s I. chirurgickou klinikou v Praze-Motole, kde
jsou léčeni pacienti z celé republiky s onemocněním
lymfatického systému, zavádíme cévní rekonstrukce
lymfatického systému, což je velmi zajímavé pole
medicíny. Ve spolupráci s Angiocentrem, a. s., hospitalizujeme pacienty k angiografiím (vyšetření cévního
systému pod RTG) a k endovaskulárním intervencím
(rozšiřování cév pomocí balonků a kovových stentů).
Co můžete vašim pacientům v porovnání
s ostatními nemocnicemi nabídnout?
Po mnoha letech systematické cévní péče v kolínském okrese máme za sebou plno práce. Například
projekt screeningu výdutě břišní aorty, kdy ve spádové oblasti naší nemocnice angiologové preventivně
vyšetřovali ultrazvukem přes 2 000 starších mužů
v rizikové skupině, dosáhl požadovaného cíle. Podařilo se totiž zachránit mnoho pacientů před smrtí vykrvácením z prasklé břišní výdutě. Za úspěch považuji
uskutečněný projekt hybridních výkonů a chirurgii
přemostění tzv. bypassů u tepen zásobujících dutinu
břišní. Všechny tyto výkony odpovídají pracovišti klinického formátu.
Jaká je následná péče o pacienty?
Pokud je pacient operován na našem oddělení,
odchází z nemocnice s objektivní informací o prů-
chodnosti provedené rekonstrukce. Pravidelně pak
dochází na ultrazvukové kontroly na ambulanci. Odhalíme tak včas postupný proces zužování rizikových
míst bypassů. To nám dovolí preventivně zasáhnout
a prodloužit tak průchodnost provedených rekonstrukcí. Samozřejmostí je i farmakologická léčba ke
snížení rizika kardiovaskulárních komplikací.
Jaké jsou plány do budoucna?
Velký prostor vidím v rekonstrukcích lymfatického
systému. Zlepšení kvality života je v případě úspěšné
rekonstrukce neuvěřitelné. S rozvojem nemocnice
se otevírá i prostor pro rozšíření hybridních výkonů,
kdy se operuje a zároveň zasáhne rozšířením tepny
nebo zavedením stentu. Jedná se však o metody velmi
finančně nákladné. Proto největším cílem zůstává
dělat medicínu, za kterou se nemusíme stydět.
Ve vašem volném čase jistě najdete prostor
k relaxaci a naplnění koníčků?
Po intenzivní práci, která často vyžaduje maximální soustředění, je nejlepší formou relaxace sport. Poté, co jsme
završili práci na publikaci o viscerální ischemii, kterou
jsme s ostatními spolupracovníky dokončili v polovině
loňského roku, se snažím vyplnit volný čas cyklistikou,
horolezectvím a vysokohorskou turistikou. Až tehdy si
člověk uvědomí, jak jsou některé problémy relativní,
a potom lze řešit mnoho věcí s nadhledem.
MUDr. Tomáš Vidim
28
29
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
COS
COS
Vedoucí lékař centrálních operačních sálů MUDr. Radek Majerčin říká:
„Nejmodernější technika
i postupy jsou u nás
samozřejmostí“
Pracoviště centrálních operačních sálů vzniklo na podzim roku 2008, současně s otevřením
budovy CH, v jejímž 2. patře se nachází. Jeho vedoucím lékařem je MUDr. Radek Majerčin, jehož
jsme požádali o krátký rozhovor.
Můžete nám představit pracoviště
centrálních operačních sálů?
Organizačně patří pracoviště centrálních operačních sálů společně s centrální sterilizací pod prima-
riát ARO. V současné době disponuje pěti operačními
sály v budově CH, další dva operační sály fungují ve
starých prostorách v 1. patře budovy G a ještě další
operační sál v sousedství porodnice pro provádění
císařských řezů. Důležitou součást zázemí operačních
sálů představuje centrální sterilizace, která slouží
současně i pro ostatní oddělení nemocnice.
Máte tedy k dispozici osm sálů. Kolik je v Kolíně
odoperováno pacientů?
V kolínské nemocnici je provedeno ročně asi 7 500
anestezií napříč operačními obory, kterými jsou ortopedie, chirurgie, gynekologie, urologie, ORL, dětská chirurgie a oční. Ne všichni tito pacienti ale projdou naším pracovištěm, malá část výkonů připadá
na oční oddělení, které disponuje vlastním sálem,
a někteří pacienti se podrobují diagnostickým vyšetřením v anestezii – například CT či endoskopie. Naopak
na sálech se provádějí i výkony bez anestezie, a to
zejména implantace kardiostimulátorů. Lze říci, že
operačními sály projde ročně zhruba 7 000 pacientů.
Jaké je složení personálu, který se o tyto pacienty
stará?
Hlavní podíl práce na zajištění fungování sálů leží na
bedrech středního zdravotnického personálu, tedy
instrumentářek, anesteziologických sester a sester
z centrální sterilizace. Bez nich by sály vůbec nemohly
fungovat. Neméně důležitou součástí týmu jsou anesteziologové. Samozřejmě chirurgové, ale ti jsou zde
spíše jako hosté, pro které se snažíme zajistit co nejlepší servis k provedení výkonů. Dále jsou pro chod
sálů nezbytní sanitáři a další pomocný personál, bez
něhož by bylo fungování sálů v tomto rozsahu velmi
obtížně představitelné.
Jaká je budoucnost pracoviště COS?
V posledních letech dochází každým rokem k pozvolnému nárůstu počtu operovaných pacientů, tento
trend lze očekávat i v příštích letech, možná částečně přibrzděný ze strany zdravotních pojišťoven,
ale s tím, jak se rozvíjejí jednotlivé operační obory,
přibývá práce pro operační sály. Tudíž i v budoucnu
bude nutno posilovat odbornou erudici personálu
i v souvislosti s novou přístrojovou technikou, která
přichází a snad i přicházet bude. Zároveň je třeba
i nadále hledat možnosti, jak využívat sály co nej­
efektivněji.
Vlevo: Moderní
prostředí
centrálních
operačních sálů
Vpravo:
MUDr. Radek
Majerčin v akci
30
31
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Úvod
Osobnosti nemocnice
Rozhovor s náměstkem pro LPP Nemocnice Kutná Hora:
„Nové vybavení bude
vysoce moderní“
Ředitelka kutnohorské nemocnice ke konci loňského roku na vlastní žádost funkci opustila
a řízením nemocnice je v současnosti pověřen náměstek pro LPP MUDr. Zdeněk Heřmánek. Právě
jemu jsme položili několik otázek ohledně nejbližší budoucnosti tohoto zdravotnického zařízení.
v chirurgických oborech. Nicméně jaký bude vývoj,
rozhodnou ve velké míře i zdravotní pojišťovny, které
zdravotní péči financují, neboť všem zdravotnickým
zařízením vypověděly rámcové smlouvy a vyjednávání
o nových bude probíhat právě v tomto roce. Nemocnice je v tuto chvíli stabilizovaná, velký kus práce byl
již odveden. Neznamená to ovšem, že není co zlepšovat, jak ve smyslu zkvalitňování vlastní péče o pacienty, ekonomické efektivity, tak i v další modernizaci
provozu.
Jaký je pro kutnohorskou nemocnici
výhled na rok 2012?
Nemocnice Kutná Hora prošla v posledních dvou
letech restrukturalizací, která měla za cíl ji ekonomicky stabilizovat a zároveň nastavit péči o pacienty tak, aby odpovídala skutečným potřebám našeho
regionu. Nemocnice má nyní vyrovnaný hospodářský
rozpočet. Plán do roku 2012 je celkem prostý, a to
udržet pro město Kutná Hora a celý region dostupnou
kvalitní základní akutní i následnou péči o pacienty
tak, aby se bez obav a s důvěrou na naše zdravotnické zařízení mohli kdykoli obrátit. Rozhodně nikdo
z vedení neusiluje o jakékoli nereálné cíle ve smyslu
superspecializované péče či konkurence nemocnicím
vyššího typu. Cílem je udržet lůžkovou péči přibližně
ve stávajícím rozsahu, který v podstatě již odpovídá
potřebám regionu.
Plánujete nějaké viditelné změny?
Uvažujeme o rozšíření specializované ambulantní
péče ve spolupráci s odborníky z Kolína, a to zejména
Můžete být poněkud konkrétnější?
Již na začátku letošního roku díky velké investici Středočeského kraje ve výši 14,5 milionu korun přijde
nové vnitřní vybavení, samozřejmě bude na daleko
vyšší úrovni než stávající a bude již odpovídat požadavkům 21. století. Mimo jiné díky tomu dojde k přímé
digitalizaci rentgenu, což značně vylepší diagnostické
možnosti lékařů. Chci být optimista a věřím, že rok
2012 bude minimálně stejně úspěšný jako ten loňský.
Primář MUDr. Zdeněk Heřmánek
náměstek pro LPP Nemocnice Kutná Hora
Lékařská profese je poslání
Primář interního oddělení MUDr. Mgr. Václav Mála hovoří o cestě k medicíně i nasbíraných
zkušenostech.
„Pocházím z malého západočeského městečka Tachova. V nedaleké nemocnici v Plané u Mariánských Lázní jsem přišel poprvé do kontaktu s lékařským oborem a rozhodl se pro jeho studium. Mou
mateřskou fakultou, na kterou s láskou vzpomínám
a stále s ní spolupracuji, se stala dynamicky se rozvíjející 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze.
Při studiu lékařství jsem vystudoval souběžně také
Přírodovědeckou fakultu téže univerzity, obor biologie – chemie, abych si více rozšířil teoretické znalosti z klíčových oborů přírodních věd. Během studia
jsem se několik let věnoval výzkumu v oboru lékařské genetiky, DNA a dědičných chorob.
Praxi v oboru vnitřní lékařství jsem zahájil již během
studia na interní klinice mé mateřské fakulty, po absolutoriu jsem pokračoval v získávání dovedností v menší
nemocnici okresního typu a následně se přesunul zpět
do fakultní nemocnice. Složitost vzdělání v rozsahu
širokého oboru interního lékařství mne během předepsaných stáží zavedla na prakticky všechna specializovaná pracoviště fakultních zařízení v Praze. Nejraději
vzpomínám na kardiologicky a metabolicky zaměřená
pracoviště Nemocnice na Homolce a Všeobecné fakultní
nemocnice, se kterými jsem navázal již tehdy přátelské kontakty a ve vzájemně úspěšné spolupráci pokračujeme i nadále. Kompletní vzdělání ve svém oboru
jsem zakončil atestací II. stupně, dnes moderně zvanou evropskou atestací. Během své profesní kariéry
jsem se věnoval převážně kardiologii a metabolické
péči, vedl kardiologickou ambulanci a roky působil
jako vedoucí lékař JIP. Po čase jsem změnil pracoviště
a přechodně jsem pracoval jako lékař nefrologického
a dialyzačního oddělení (na což také velmi rád vzpomínám) a nakonec se profesně usadil v našem zařízení,
Nemocnici Kutná Hora, kde jsem působil jako zástupce
primáře interního oddělení a sekundární lékař.
Protože mne zajímá i akutní medicína, pracoval jsem
řadu let též jako lékař záchranné služby. Stále, byť
v minimálním rozsahu, v oboru urgentní medicína
působím. Znalosti z tohoto oboru a znalost celé koncepce organizace péče, od neodkladné péče v terénu
po přijetí pacienta na lůžko, v převážné většině případů
interního oddělení, mi významně pomáhá ve zlepšování péče o pacienty, spolupráci se záchrannou službou
v našem regionu a umožňuje zajímavou zpětnou vazbu
osudu našich pacientů. V oboru urgentní medicíny
jsem rovněž ukončil kompletní specializační vzdělání.
Lékařskou profesi vnímám jako poslání, celoživotní
volbu a velkou osobní zodpovědnost. Bohužel zvláště
v posledních letech se tyto hodnoty v práci lékařů
nepreferují. Kvalita a rozsah lékařské péče se posuzuje
jen z čistě ekonomického hlediska, dochází k ovlivňování rozhodnutími různých zájmových skupin, často
velmi protichůdnými. Lékařská profese, přestože
ve světě patří k nejprestižnějším povoláním, je
mnohdy naší společností značně nedoceněná. Přes
tyto, doufejme jen dětské, neduhy složité transformace našeho zdravotnictví, je moje profese stále
mým velkým koníčkem, ale nejen to, ale i vše, co
se týká přírody a přírodních věd. Pro kompenzaci
stresu i náročnosti výkonu povolání lékaře se snažím svůj životní styl zaměřit na aktivní způsob trávení volného času jako vhodný protipól. Zajímám se
o motorismus a motoristický sport. Ve volných chvílích rád jezdím na kole, inline bruslích, hraji volejbal,
squash, tenis a v zimě jezdím na snowboardu. Rovněž rád cestuji, především do exotických, civilizací
méně dotčených zemí. Zálib by byla celá řada, horší
je to s časem k jejich realizaci.“
MUDr. Mgr. Václav Mála
32
33
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Rozhovor
Primář radiodiagnostického oddělení MUDr. Tomáš Pelikán říká:
„Vyšetření provádíme
prakticky ihned“
Při rozhovoru s primářem radiodiagnostického oddělení kutnohorské nemocnice MUDr. Tomášem
Pelikánem jsme se zajímali především o historii, současnost a možnosti CT přístroje.
a obraz co nejlepší. Ovládání je přehledné, plánování vyšetření je snadné.
Otvor „tunelu“ je pro CT standardních 70 cm, zatím
jím byli všichni pacienti provezeni stolem s nosností
na naše poměry komfortní – 200 kg.
MUDr. Tomáš
Pelikán
Jakou má CT přístroj historii?
Úvahy o pořízení CT přístroje se objevovaly již v době
mého nástupu na pracoviště v roce 1994. Ředitel
MUDr. Josef Domas v roce 2003 získal souhlasná
vyjádření od ministerstva zdravotnictví k nákupu přístroje a od VZP ohledně smlouvy k úhradě CT výkonů.
Následně proběhla výběrová řízení a v roce 2004 byl
instalován čtyřřadý přístroj Philips.
Je zde tento přístroj i v současnosti, nebo došlo
k modernizaci?
Přístroj Philips byl po čtyřech letech provozu vedením nemocnice vyměněn za současný šestnáctiřadý
přístroj Bright Speed Elite od výrobce General Electric s výbornou vyhodnocovací stanicí, která umožňuje
na dvou monitorech současně zobrazovat základní
snímky i rekonstrukce včetně barevných prostorových. Ty jsou oblíbené zvláště u kolegů z chirurgie,
jelikož podávají celkový přehled změn z pohledu, na
který jsou zvyklí.
Tento CT přístroj během vyšetření plynule reguluje
intenzitu záření podle předem nastavených parametrů tak, aby byla dávka pro pacienta co nejmenší
Jak je na tom samotný pacient ohledně čekací
doby na vyšetření?
Objednací doba u neakutních vyšetření je poměrně
krátká – nyní v podstatě ze dne na den, někdy kolem
jednoho týdne. Akutní vyšetření jsou provedena ihned.
Nepřetržitý provoz je zajištěn příslužbou lékaře a službou laborantky. Ti se na CT pracovišti střídají, plánují
a provádějí vyšetření, archivují a zhotovují elektronickou dokumentaci na CD k zapůjčení. Také zhotovují
základní rekonstrukce v případě, že je třeba vyšetření
odeslat na jiná pracoviště – v elektronické podobě
zabezpečenou linkou. Nejčastěji jsou to snímky pacientů s nitrolebním krvácením, po úrazu nebo hemoragické mozkové příhodě, které se posílají na neurochirurgická pracoviště, a často snímky bederní páteře
k vyšetření magnetickou rezonancí.
Tento systém tedy umožňuje dosáhnout rychlého
zhodnocení vyšetření a stavu pacienta na vyšším
pracovišti, přispívá k včasnému rozhodnutí o jeho
překladu nebo průběhu jeho další léčby v případě,
že není nutná intervence. Dříve bylo nutné poslat
sanitku s obrazovou dokumentací nebo s pacientem.
Dvě zdravotní sestry zajišťují plynulý „chod“ pacientů
– objednání, evidenci, přípravu a nastavení pacienta
na vyšetřovacím stole a také následný popis při diktátu lékařem.
Jaké případy či úrazy jste schopni na tomto
přístroji vyšetřit?
Vyšetření jsou prováděna v celém rozsahu těla,
doslova od hlavy k patě, ve velmi široké škále patologických stavů a úrazů. Nejčastějším důvodem k CT
vyšetření je akutní vyšetření mozku k vyloučení krvá-
cení či ischemie a vyšetření bederní páteře pro určení
velikosti případného výhřezu disku. Podstatnou částí
z objemu vyšetření je pak vyhledávání nádorů nebo
hodnocení průběhu jejich léčby. Akutní jsou také
vyšetření náhlých příhod břišních a úrazů – od rozsáhlých až po drobná poranění, například zlomeniny malých kůstek v zápěstí nebo již zmiňované
patní kosti.
V posledních dvou letech jsme začali běžně provádět
i vyšetření tlustého střeva rozvinutého vzduchem,
v případě že nelze provést běžnou kolonoskopii. Při
vyšetření břicha je výhodné pacienta připravit – naplnit zažívací trakt kontrastní látkou, která je vypita
a umožní odlišit běžný nebo patologický obsah či
tvar stěny. Přidáním Manitolu se dosáhne intenzivnějšího rozvinutí, a tedy lepší hodnotitelnosti změn
ve stěnách.
Kontrastní látka je velmi často aplikována nitrožilně,
a její vyšší stínění RTG záření pak opět umožní odlišit procesy, které se neprojevují významně odlišnou
„hustotou“(například vmetek sražené krve do plicnice
od tekuté krve ), a stanovit diagnózu plicní embolie.
Na hodnocení CT snímků se podílejí tři lékaři, dva
zajišťují příslužby.
Celý tým radiodiagnostického oddělení v Kutné Hoře
se podílí na nepřetržitém provozu CT pracoviště s úsilím o kvalitní, rychlé a vlídné vyšetření a spokojené
pacienty.
Nahoře: CT
přístroj umožňuje
zobrazovat
i barevné
prostorové
rekonstrukce.
Dole: CT přístroj
34
35
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
LDN
LDN
pacientů, ale také výrazně napomáhá zlepšit jejich
psychickou stránku a hmatovou stimulaci, a to díky
fyzickému kontaktu se psy během hlazení a mazlení.
Jaké jsou reakce zdravotního personálu na tuto
činnost?
Reakce z řad personálu jsou překvapivě velmi kladné
a stejně jako se těší pacienti na další návštěvu našich
psích terapeutů, tak i personál je vítá „s otevřenou
náručí“, a to někdy doslova, kdy na některých stanicích se „psí holky“ musejí pozdravit nejprve s personálem, než vstoupí na pokoje k pacientům.
Sociální pracovnice Radka Štencelová říká:
„Canisterapie zlepšuje
psychickou pohodu“
Léčebný kontakt psa a člověka – canisterapie – se v současné době provádí na všech stanicích
LDN Nemocnice Kutná Hora. Toto období se dá nazvat jako zkušební, během kterého zjišťujeme,
zda mají pacienti o tuto terapii zájem, jak na ni reagují a zda je pro ně pravidelná přítomnost
psů přínosem při jejich léčbě. O tom jsme hovořili s Radkou Štencelovou, sociální pracovnicí
Nemocnice Kutná Hora.
Fenka Růženka při
canisterapii na LDN
Na kterých odděleních se canisterapii
v kutnohorské nemocnici věnujete?
Dle kladných ohlasů, které jsme doposud získali, a to
především z řad samotných pacientů, jsme návštěvy
na jednotlivých odděleních zahájili ve čtrnáctidenních
intervalech. Tyto návštěvy nebudeme váhat postupně
zařazovat i na ostatní lůžková oddělení v nemocnici.
Pacienti na oddělení se psy s radostí komunikují,
dávají jim jednoduché povely a hrají si s nimi. Psí
návštěvy dokáží tímto způsobem vykouzlit úsměvy na
tvářích, vyvolat radostné pocity u pacientů a vytváří se
určité pouto mezi člověkem a psem, které jistě mnozí
z nás z vlastní zkušenosti znají. Je vždy velmi příjemné
vidět, jak se jednotlivým pacientům zlepší nálada
a mají si o čem vyprávět a na co vzpomínat v dalších
dnech. Canisterapie ovšem není pouze o rozptýlení
S jakými psy a za jakých podmínek můžeme
canisterapii vykonávat?
Sama mám dvě fenky zlatého retrívra – desetiletou
Channy a dvouletou Růženku. Některé dny canisterapii absolvuje ještě i dcera Channy – Craze, její majitelkou je paní Olga Škarvadová.
Canisterapie je i pro samotné pejsky velmi náročná,
a to hlavně po stránce značného psychického výdeje.
Je pro ně tedy vhodné, aby návštěvy absolvovali
v rozumných intervalech, tj. maximálně jedenkrát
týdně. Častější vykonávání canisterapií by na pejska
mohlo mít nežádoucí vliv z hlediska již zmíněné
psychické náročnosti této činnosti. Psi musí složit náročné canisterapeutické zkoušky pořádané
organizacemi, jako jsou např. HELPPES či Pomocné
tlapky. Pro tyto zkoušky je vhodné téměř každé psí
plemeno, ale konkrétní jedinec musí vyhovovat
svou povahou, nesmí být agresivní nebo naopak
bojácný. Po složení zkoušek smí na základě obdrženého certifikátu navštěvovat daná zařízení a vykonávat canisterapii.
Jak a kdy se dá zjistit, zda je pes pro canisterapii
vhodný?
Pokud máte doma pejska od štěněcího věku, tak
jako majitel dokážete dobře odhadnout, jakou
povahu má, tj. zda se bojí lidí či nikoli, zda je citlivý na nečekané podněty nebo zvuky, zda se bojí
střelby, jak reaguje na domácí zvířata atd. Pokud
si na tyto otázky můžete odpovědět: „Ano, miluje
lidi, rád se mazlí, nebojí se ničeho ani různých
zvuků a na nečekané situace reaguje pozitivně, nebojí
se střelby, domácí zvířata nechává bez povšimnutí
nebo se dá od nich odvolat a vůči jiným psům se
chová přátelsky,“ můžete se zkusit přihlásit na canisterapeutické zkoušky.
Pokud jde o otázku kdy, tak každý pejsek prochází
v určitých obdobích svého života od štěněte do dospě-
losti nejen fyzickým, ale i psychickým vývojem a dříve
než po druhém roku věku nelze canisterapeutické
zkoušky, které jsou náročné hlavně na psychiku psa,
příliš doporučit. Jde však o velmi individuální záležitost, každý pes stejně jako člověk „dozrává“ jindy.
Jak probíhá výchova a příprava psů na
canisterapii?
Zvíře musí být psychicky vyrovnané, hodně se dá
vypozorovat již v raném věku, ale to největší břemeno spočívá na majiteli, jelikož socializace štěněte je nejdůležitější a je předpokladem k tomu, aby
z pejska vyrostl vyrovnaný a sebevědomý jedinec,
který bude přátelský k lidem i zvířatům. Současně
je důležitá i poslušnost a psychická vyrovnanost
psa, takže kromě dobré socializace je potřeba nezanedbat výcvik zaměřený na poslušnost pejska: aby
přišel na přivolání, znal povely sedni, lehni, zůstaň,
chodil u nohy na vodítku i bez vodítka a byl i dobrým
aportérem. Takový pes je pak nejen radostí pro pacienty při výkonu canisterapie, ale je také skutečným
partnerem a přítelem svého pána.
Sociální pracovnice
Radka Štencelová,
vrchní sestra LDN
Jaroslava Novotná
a fenka Růženka –
ukázka polohování
36
37
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Úvod
Aktuality
Rozhovor s ředitelem Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.:
„Budeme nadále
maximálně zvyšovat
komfort pacientů“
Novým ředitelem benešovské nemocnice se na začátku roku stal MUDr. Michal Oščipovský.
„Vzhledem k tomu, že mám dlouhodobé zkušenosti s klinickou prací a znám provoz nemocnice
zevnitř, poskytuje mi to nový pohled a možnosti na řešení některých problémů provozního
charakteru,“ říká.
Jste lékař, myslíte si, že jste schopen zvládnout
tak velký ekonomický subjekt, jakým benešovská
nemocnice je?
Jsem si vědom toho, že naše nemocnice je druhým
největším zaměstnavatelem v okrese Benešov. To
ve mně vzbuzuje pocit odpovědnosti a zároveň je to
výzva. Tato kombinace mě láká. V roce 2008 jsem
absolvoval magisterské studium na Brno International Business School zaměřené na ekonomiku
a právo. Dává mi to naději, že v této práci za přispění
spolupracovníků uspěji. Nelze nepřipomenout, že
prostředí poskytování zdravotní péče je specifické
a že má nejen ekonomický rozměr.
Co Vás vedlo k tomu přijmout místo
ředitele benešovské nemocnice? Už Vás přestalo
bavit léčit lidi?
To v žádném případě. Své působení ve funkci beru jako
příležitost ovlivnit některé věci tak, aby lépe vyhovovaly pacientům, ale i zdravotníkům a ekonomice zařízení. Když jsem přijal nabídku na toto místo, byl jsem
přesvědčen, že kurz nemocnice je nastaven správně,
byly realizovány poměrně rozsáhlé investice a zařízení
je přes složité podmínky ekonomicky poměrně zdravé.
To vše dává určitou naději, že bude možné soustředit
se na vnitropodnikové procesy a na orientaci směrem
na zákazníka – pacienta. Řečeno jednou větou, mým
cílem je zvýšit efektivitu naší práce se zaměřením na
větší komfort a bezpečnost našeho klienta. Chci se
v rozumné míře nadále zabývat klinickou prací. Její
rozsah bude dán časovými nároky ředitelské funkce,
kterou v tuto chvíli beru jako jasnou prioritu.
Co byste popřál nemocnici do nového roku?
Nemocnici a nám všem – zdravotníkům i pacientům – bych popřál, aby se nám podařilo zrealizovat
zamýšlené investice do rozvoje, abychom pracovali
na vylepšování vztahů k našim klientům, a pacientům bych pak popřál spokojenost a za přispění naší
nemocnice brzké uzdravení.
MUDr. Michal Oščipovský
ředitel Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a. s.
Do nového roku
s novou metodou
Benešovská nemocnice
s novým rokem rozšiřuje nabídku
gastroenterologické ambulance
o nasální gastroskopii. Jedná se
o metodu vyšetření žaludku, kdy
se tenký přístroj zavede přes
nosní dírku do žaludku. Výhodou
tohoto vyšetření je, že nedochází
k dávivému reflexu. Je tudíž paci-
enty velmi dobře snášeno. Toto
vyšetření umožňuje prohlédnout
trávicí trakt stejně jako dosud
prováděná gastroskopie. Vyšet-
ření bude provádět zkušený lékař
MUDr. Vladan Burda a pacienti se
mohou objednávat na telefonním
čísle 317 756 576.
Medicínský program nejenom pro sportovce.
Zhodnotíme Vaši výkonnost a pomůžeme sestavit
ten správný tréninkový plán.
38
39
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Rozhovor
Primář oddělení lůžek ošetřovatelské péče MUDr. Michal Bláha říká:
„Nemoc zasahuje i do
života rodiny pacienta“
Oddělení lůžek ošetřovatelské péče (LOP) bylo v benešovské nemocnici založeno jako součást
interního oddělení v roce 2003. Od 1. září 2008 funguje jako samostatné oddělení. O práci
oddělení jsme mluvili s jeho primářem MUDr. Michalem Bláhou.
onemocnění, čili péči o umírající, což je pro všechen
personál péče velmi náročná.
Co znamená odborné ošetřovatelství na tomto
typu lůžkové zdravotní péče?
Odborné ošetřovatelství je základem péče o pacienty na
našem oddělení. Probíhá na základě lékařské indikace
a pod dohledem lékaře a erudovaných zdravotních sester. Neopominutelný podíl na péči o naše pacienty mají
ošetřovatelky, sanitáři a rehabilitační pracovnice. Cílem
péče je jednak zajištění fyzické pohody pacienta, jednak pohody psychické. To v sobě zahrnuje zejména péči
o hygienu, výživu, vyměšování, dále se snažíme zajistit aktivizaci pacienta, nácvik soběstačnosti a chůze,
pohyb na invalidním vozíku apod. Neopomíjíme také
rehabilitaci fatických poruch (ve spolupráci s klinickým logopedem), podávání léků včetně infuzí, odběry
biologického materiálu, sledování základních životních funkcí atd. Důležitou součástí péče je intenzivní
komunikace a spolupráce s rodinami pacientů, dále
i spolupráce se sociální pracovnicí.
S jakými nemocemi jsou k vám pacienti přijímáni?
Spektrum diagnóz je velmi široké. Obvykle nezáleží
ani tak na diagnóze, spíše se řídíme celkovým stavem pacienta, který indikuje potřebu péče na ošetřovatelském lůžku. Obvykle se jedná o pacienty nepohyblivé nebo z jiných důvodů neschopné návratu do
domácího prostředí. Mezi nejčastější diagnózy patří
stavy po cévních mozkových příhodách, pokročilé
demence, těžce probíhající infekce, bolestivé syndromy páteřní a kloubní, stavy po ortopedických operacích, dále již léčebně neovlivnitelná onkologická
onemocnění a řada dalších.
MUDr. Michal
Bláha při vyšetření
pacientky
Pro jaké klienty je oddělení určeno?
Cílem léčby na LOP je zajištění ošetřovatelské a rehabilitační péče pro pacienty z akutních oddělení, kteří
již nevyžadují intenzivní léčbu, nebo pro pacienty
se zhoršením stavu při chronických onemocněních.
Přebíráme pacienty z akutních lůžek naší nemocnice, ale i pacienty extramurální, tj. z jiných nemocnic i z domova, obvykle na doporučení praktického
lékaře. Obecně se staráme o pacienty, jimž jejich
zdravotní stav nedovoluje návrat do domácího prostředí nebo pobyt v něm.
Co je cílem vaší práce?
Naším cílem je zlepšení jednak zdravotního stavu
pacienta, jednak zlepšení jeho kondice, pohyblivosti
a soběstačnosti tak, aby se mohl vrátit domů. Velký
význam má řešení sociální situace pacientů, úzce
spolupracujeme se sociální pracovnicí a rodinou
pacienta tak, abychom ulehčili návrat do domácího
prostředí. Pokud propuštění není možné, řešíme
umístění pacienta v zařízení sociální péče. V neposlední řadě (bohužel v mnoha případech) poskytujeme
péči pacientům v terminálních stadiích závažných
Opakovaně narážíte na prolínání zdravotnické
a sociální problematiky.
Určitě. Zdravotní a sociální problematika je neoddělitelná. Ani zcela zdravý člověk nemůže dobře fungovat bez dostatečného zázemí. Všichni víme, že
model rodiny tak, jak fungoval za doby našich babiček, již dávno v praxi nefunguje. Už dlouho není běžné,
aby o staré a nemocné pečovala rodina v domácím
prostředí. Nemoc neznamená jen poruchu jednoho
orgánu nebo části těla. Postihuje člověka celého
a zasahuje i do života jeho rodiny.
V čem vidíte důvod této změny?
Důvod je prostý. Žijeme v konzumní společnosti, kde
se úspěch poměřuje majetkem. Zůstat doma a pečovat
o starou maminku nebo tatínka obvykle představuje
práci na plný úvazek. Znamená to skončit v zaměstnání, oželet příjem jednoho člena domácnosti, a to
v současné době není jednoduché ani levné. Zajištění
této péče navíc není zcela dostatečné. Nechci nikoho
soudit. Právě proto je pro nás enormně důležitá spolupráce se sociální pracovnicí i intenzivní komunikace s rodinou pacienta. Snažíme se ke spokojenosti
všech zúčastněných stran vyřešit další osud pacienta
tak, aby mu byla po propuštění z nemocnice poskytována dostatečná péče. Někdy ji zajistíme v rodině
samotné, jindy s pomocí terénních zdravotních a sociálních služeb (pečovatelská služba, domácí zdravotní
péče, mobilní hospicová péče), případně ji zajistíme
v lůžkovém zařízení sociální péče (domovy seniorů,
domovy pro klienty s demencemi, sociální lůžka…).
Nabízí vaše oddělení i jinou péči?
Kromě výše popsané péče lékařské i ošetřovatelské na
všech úrovních nabízíme pacientům také možnost péče
duchovní. Kazatelé a faráři benešovských církví k nám
docházejí střídavě v pátek dopoledne. Pacientům se
tu buď věnují ve vymezené místnosti určené k tomuto
účelu, nebo za nimi docházejí na pokoje. Snažíme se
rozvíjet dobrovolnickou činnost, jejímž cílem je zajistit našim pacientům „partnera“, který si s nimi v klidu
popovídá, vyslechne je, přečte jim noviny nebo knihu…
Z našeho rozhovoru je patrné, že péče o pacienty
na LOP je velmi náročná. Jak ji zvládáte?
Je to především péče kolektivní. Hlavní penzum práce
odvádějí zdravotní sestřičky, ošetřovatelky a rehabilitační pracovnice. Dostávají se k nám pacienti v terminálních stadiích závažným chorob interních, neurologických, onkologických… To vše s sebou samozřejmě
přináší často neradostnou prognózu řady pacientů.
Proto se radujeme i z drobných úspěchů. Snažíme
se hledat to pozitivní. Chtěl bych proto poděkovat
všem zaměstnancům LOP za práci, kterou odvádějí.
Co byste rád změnil?
Neustále je co zlepšovat. Například se snažíme
posilovat rehabilitaci na oddělení, tam vidím stále
ještě rezervu. Ale i zde jsme pomocí přesunů v rámci
personálu dosáhli zlepšení stavu. Dále by se mi líbily
prostornější pokoje se sociálním zařízením. To však
záleží na finančních možnostech nemocnice.
Prim. MUDr. Michal Bláha
Oddělení lůžek ošetřovatelské péče Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
Pavilon E, 5. patro, tel. 317 756 476, E-mail: [email protected]
40
41
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Onkologie
Onkologie
Primářka onkologického oddělení MUDr. Barbora Otavová tvrdí:
„Základem onkologie je
komunikace a vstřícnost“
Původně měla zájem stát se praktickou lékařkou. V roce 1995 se však dostala na onkologickou
ambulanci Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, kde byla zasvěcena do oboru, kterému již
zůstala věrná. V roce 2004 se stala primářkou oddělení. O onkologickém oboru a o oddělení
jsme si popovídali s primářkou MUDr. Barborou Otavovou.
Můžete nám říci něco o vašem oddělení?
Naše oddělení se skládá z onkologické ambulance
a onkologického stacionáře, kde máme celkem osm
lůžek. Další součástí oddělení je onkologický registr.
Celkem na oddělení pracují dva lékaři a tři sestry.
Aplikační místnost, kde podáváme chemoterapie,
obsluhují dvě sestry. Zajišťujeme péči o pacienty
s nádorovým onemocněním ze široké spádové
oblasti okresu Benešov v rozsahu od ambulantních vyšetření a kontrol po vypracování léčebné
strategie. Pacientům poskytujeme předoperační
chemoterapii a pooperační léčbu. Co se týče ozařování a biologické léčby, spolupracujeme s řadou
pražských klinik, kam posíláme pacienty na speciální vyšetření anebo na léčbu, kterou u nás nemůžeme poskytnout. Samozřejmostí je i spolupráce
s ostatními pracovišti nemocnice.
S jakými typy onkologických pacientů se
setkáváte nejčastěji?
Na našem pracovišti dispenzarizujeme všechna
nádorová onemocnění. Nejčastější diagnózou jsou
zhoubné nádory prsu, tlustého střeva a nádory plic.
Přicházejí pacienti s onemocněním včas?
Jak kteří. Např. ženy, vzhledem k dobře fungujícímu
mamografickému screeningu, přicházejí s nádory
prsu již v časném stádiu onemocnění. Tato situace
se oproti minulým letům velmi zlepšila. Bohužel
u ostatních nádorů, hlavně zhoubných nádorů tlustého střeva a plic, je situace horší.
Jak funguje prevence nádorových onemocnění?
Tak např. v případě nádorů prsu je součástí prevence
mamografické vyšetření, na které ženy posílají jejich
gynekologové. V okrese Benešov tato prevence funguje velice dobře, jelikož mamograf je k dispozici
přímo v Benešově. Nádor je tak často zachycen již
v počátečním stadiu a dá se dobře léčit. Horší je to
s prevencí rakoviny tlustého střeva. I když je součástí
preventivní prohlídky u obvodního lékaře vyšetření
stolice, lidé s tímto onemocněním přicházejí stále
pozdě, a není se tak čemu divit, že nádory tlustého
střeva doprovází vysoká úmrtnost. Kromě vyšetření
je součástí prevence osvěta a propagace zdravého
životního stylu. Snažíme se pacientům vštěpovat,
aby se kontrolovali a dbali o své zdraví – nekouřili,
měli dostatek pohybu, jedli zdravě a nekonzumovali
velké množství alkoholu.
Jaké jsou rizikové faktory vzniku nádorového
onemocnění?
Velmi rizikovým faktorem je kouření. U kuřáků byl zjištěn pětkrát častější výskyt rakoviny než u nekuřáků.
A nejde jen o rakovinu plic. Kouření je ale faktor, který
lze jednoduše ovlivnit – přestat kouřit. Jinak existuje
celá řada vlivů, které ovlivnit nemůžeme, např. geny,
ale také celé naše prostředí, v němž žijeme.
Mediálně byla a je hodně omílána problematika
rakoviny prsu. Došlo díky medializaci
k nějakému zlepšení z hlediska včasného záchytu
onemocnění?
Myslím si, že ano. Pacientky opravdu přicházejí již
s počátečními stadii a onemocnění je včas podchyceno. Ženy se více sledují a nepodceňují signály
onemocnění. Hodně rozšířená je i prevence díky
již zmíněnému mamografickému vyšetření. Řada
pacientek je také vhodná na biologickou léčbu,
která je velice účinná při likvidaci zbytku nádoru.
Tuto léčbu podstupuje čím dál tím více pacientek,
ale vzhledem k tomu, že zmíněná léčba je velmi
nákladná, musí ji pacienti absolvovat na klinických pracovištích.
Vedete také regionální onkologický registr.
Můžete nám o něm něco říci?
Jde o registr všech onkologických pacientů z okresu
Benešov. Tento registr vedeme od 90. let a obsahuje
informace o onkologických pacientech – typ nádoru,
způsob léčby, kde léčba proběhla, kdy a kde byl pacient operován atd. Data z registru se každý rok zpracovávají a vznikají z nich statistiky, které nám pomáhají
monitorovat výskyt nádorových onemocnění. Podobné
registry se vyskytují na všech okresech.
Zapojujete se také do onkologických studií?
Ano. Jde především o studie, na kterých spolupracujeme s onkologickým pracovištěm v hořovické nemocnici, s prim. MUDr. Šmakalem, jenž současně pracuje
na částečný úvazek u nás. Momentálně se podílíme na
dvou studiích. Jedna se týká pacientů s rakovinou tlustého střeva, kdy je testována účinnost kombinace biologické léčby a chemoterapie, druhá se týká rakoviny plic.
Došlo za vašeho působení na oddělení k nějakým
markantním změnám?
Ke změnám došlo především v oboru samotném. Když
jsem s onkologií začínala, byl obor teprve v plenkách.
Imunoterapie, celá řada léků a způsobů léčby – to vše
teprve začínalo. Dnešní léčba je – ač nákladná – velmi
účinná a lidé díky ní přežívají mnohem déle než v minulosti. Díky tomu je obor na jednu stranu optimistický a přináší naději, že jsme schopni celou řadu pacientů vyléčit.
Co je podle vás kromě léků pro obor důležité?
Důležité je hlavně jednání s lidmi. Obor je hodně
o psychice, umění jednat s lidmi, naslouchat jim.
Nejdůležitější je první kontakt s pacientem, který
přichází vyděšený a neví, co s ním bude. My musíme
odhodit své vlastní starosti a chmury a k pacientům
být vstřícní, a pokud je to možné, seznámit je s diagnózou a s postupem léčby. Pacienti jsou často plačtiví a my je musíme umět utěšit. Dalo by se říci, že
základem onkologie je komunikace s lidmi a vstřícnost. A to na našem oddělení funguje velice dobře.
Je něco, co byste chtěla na oddělení zlepšit?
Naše oddělení sídlí ve staré budově, která by potřebovala zrekonstruovat – vytvořit pro pacienty příjemnější
prostředí, vybavit oddělení novým nábytkem apod. Prim. MUDr. Barbora Otavová
Onkologické oddělení Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
Pavilon F, 1. patro, tel.: 317 756 383,
E-mail: [email protected]
MUDr. Barbora
Otavová
42
43
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Úvod
Stomie
Proč právě já, sestřičko?
Rozhovor s ředitelem Oblastní nemocnice Příbram, a. s.:
„Brzy otevřeme vysoce
moderní zrekonstruované
pavilony“
Tak zní první a nejčastější otázka každého pacienta se stomií.
Především změny v zákonech tzv. zdravotnické reformy současné vlády a úhrady za zdravotnickou
péči má na mysli ředitel Oblastní nemocnice Příbram MUDr. Stanislav Holobrada, když říká, že
české zdravotnictví čeká další nelehké období.
přitom pokud možno neměl netrpět ten, kterému jsou
služby zdravotnictví určeny, totiž pacient.
V lednu navštívil Oblastní nemocnici Příbram
hejtman Středočeského kraje a tentokrát nebyla
tím hlavním důvodem sama zdravotní péče.
V loňském roce uplynulo 130 let od vzniku nemocniční péče v Příbrami. K tomuto výročí jsme se v lednu
s panem hejtmanem vrátili odhalením nového pomníku
jedné z nejvýznamnějších a nejuznávanějších osobností
příbramského zdravotnictví MUDr. Václavu Trnkovi.
Podrobnosti i fotografie budou čtenářům k dispozici
již v příštím čísle.
MUDr. Stanislav Holobrada
ředitel Oblastní nemocnice Příbram, a. s.
Vizualizace křídla
D1 monobloku
Máme tady rok 2012, během něhož by mělo být
zprovozněno rekonstruované křídlo D3 a dokončené
stavební práce v křídle D1 monobloku. Bude to tak?
Ano, v současné době finišujeme s dokončením všech
prací na křídle D3 a začínáme nové prostory vybavovat potřebným nábytkem a technikou. Tato část monobloku bude zprovozněna velice brzy. Stavební práce
na druhém rekonstruovaném křídle budovy D-monoblok skončí letos na jaře. Hned poté budeme i tento
pavilon vybavovat všemi potřebnými technologiemi.
To jsou samé dobré zprávy...
Z tohoto pohledu určitě. České zdravotnictví ale jinak
čeká další nelehké období, ať už ve smyslu nových
změn v právních předpisech, nebo ve vztahu k úhradám za poskytovanou péči. Všemi těmito změnami by
Text: Bc. Jaroslava Novotná, vrchní sestra chirurgického oddělení ON Příbram, a.s.
Chystáte v letošním roce nějaké další novinky?
Ano, jednu novinku opravdu chystáme, týká se právě
loňského výročí vzniku nemocnice. Nechte se překvapit.
Stomici jsou lidé s dočasně nebo trvale vyve- povídání veškerých dotazů. Důležitá je také edudeným střevem nebo močovodem. Do roku 1989 zna- kace, tedy zdravotní výchova rodiny po předchozí
menalo založení stomie vyřazení pacienta z rodinného, domluvě s pacientem. Edukace pacientů a jejich
pracovního a společenského života. V současné době zapojení do léčby výrazně zvyšuje šanci na dosažení
jsou na trhu ČR pomůcky, které dovolují vést plno- celoživotní kontroly nemoci. Pokud pacient nemá
hodnotný život, i když samozřejmě s ohledem na one- rodinné zázemí, spolupracujeme se sociální pramocnění, pro které byla stomie založena. Pro mnoho covnicí. Nedílnou součástí edukace stomika je jeho
lidí jsou překážky spojené se
Opravdu nejste na vše sami. Kontaktujte nás
založením stomie přelomové
na tel: 318 641 299 nebo 318 641 305.
a ne všichni si s nimi dokáží
zcela poradit. Prvními reakcemi
bývají strach, nedůvěra, uzavřenost a frustrace. Tyto stravovací režim, proto spolupracujeme i s nutriční
emoce často ovlivní mnoho pacientů, proto je důle- terapeutkou. Cílem komplexní péče je totiž dosáhžitý individuální přístup a trpělivost. Nejzásadnějším nout částečné nebo úplné samostatnosti pacienta
úkolem pooperačního období je zapojit nemocného ještě před propuštěním do domácí péče. V nemocdo ošetřování stomie. Život se stomií znamená vel- nici ordinuje dvakrát měsíčně odborná poradna pro
kou změnu v osobním životě každého pacienta. Při- pacienty se stomií. Chirurgické oddělení úzce spozpůsobení se novým okolnostem a přijetí takové lupracuje s Klubem stomiků ILCO Příbram. Na interzměny může trvat dlouhý čas. Pro nového stomika je netových stánkách klubu (www.ilcopribram.wbs.cz)
výměna stomické pomůcky velmi náročná na zapa- jsou k dispozici informace o jeho činnosti a aktivitách,
matování si jednotlivých kroků. Z tohoto důvodu je pořádaných akcích, rekondičních pobytech, spolupráci
nezbytný opakovaný nácvik, dohled, dopomoc a zod- s partnerskými organizacemi v Lize proti rakovině atd.
Zdravotní sestry
Olga Tatýrková
a Jana Linhartová
(zleva doprava)
odborné
stomické poradny
chirurgického
oddělení
44
45
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
Rozhovor
Rozhovor
Primář neurologického oddělení MUDr. Jaroslav Korsa říká:
„Příbramská nemocnice
má skvělé vyhlídky“
O pacientech, oddělení a jeho vybavení, ale i o vyhlídkách do budoucnosti jsme hovořili s primářem
neurologického oddělení příbramské nemocnice MUDr. Jaroslavem Korsou.
Pane primáři, o jaké pacienty vaše
oddělení pečuje a co všechno máte pro pacienty
k dispozici?
Jedná se zejména o pacienty s bolestmi v oblasti pohybového aparátu, resp. s bolestmi páteře. Tato skupina
pacientů je velmi frekventovaná na lůžkovém oddělení i v ambulancích. Nemocnice jim nabízí veškerou
dostupnou diagnostiku (i např. CT nebo MRI), velmi
kvalitní rehabilitaci a fyzioterapii a velmi efektivní
navigované kořenové obstřiky pod CT kontrolou,
které provádějí kolegové z oddělení zobrazovacích
metod. V indikovaných případech (např. u výhřezů
meziobratlových plotének) pak pacienty odesíláme
k neurochirurgickým zákrokům na specializovaná
pracoviště v Praze, s nimiž máme velmi dobrou spolupráci. Další početnou skupinou jsou pacienti s cévními
onemocněními mozku. Akutních cévních mozkových
příhod (CMP) hospitalizujeme více než 300 ročně.
V této souvislosti je nutné připomenout, že kvalitní
léčba akutních CMP vyžaduje týmovou spolupráci.
Oblastní nemocnice Příbram takovým týmem disponuje. Kromě kvalifikovaného neurologa se na diagnostice a léčbě podílí i rentgenolog, biochemická
a hematologická laboratoř a v prvních hodinách či
dnech také jednotka intenzivní péče interních oborů,
jejíž role je naprosto zásadní a nezastupitelná. Mimochodem v naší nemocnici je toto pracoviště skutečně
na vysoké úrovni po stránce personální i technické.
Pacienty po prodělané akutní CMP pak pravidelně
sledujeme ve speciální poradně na ambulanci neurologického oddělení. Léčíme také pacienty se záchvatovými nemocemi (epilepsie nebo migrény), s nádory
nervového systému, pacienty s neuroimunologickými nemocemi, jako je např. roztroušená skleróza,
i když u těchto pacientů se snažíme zajistit sledování ve
specializovaných centrech, zejména v Praze. Podílíme
se ve spolupráci s oddělením chirurgie a ortopedie
na péči o velmi častá poranění hlavy a páteře. Velkou
výhodou příbramské nemocnice je oddělení akutního
příjmu, kde se mohou lékaři různých odborností podílet na optimálním diagnostickém a léčebném postupu
u každého pacienta. Stále častěji se v různých článcích či rozhovorech
s odborníky dočítáme o cévních mozkových
příhodách ve spojení s včasnou léčbou
a rehabilitací. Opravdu může včasná diagnostika
a léčba minimalizovat následky CMP?
Problematika cévních mozkových příhod je aktuální
již řadu let. Teprve ale zhruba posledních 20 let se
stala jedním z nosných pilířů moderní neurologie.
Umožnila to kvalitní diagnostika, zejména zavedení
počítačové tomografie a ultrazvukové cévní diagnostiky. Pokud pacient přijde včas a splňuje daná kritéria, můžeme podat tzv. systémovou trombolýzu,
která je v současné době považována za jedinou
signifikantně účinnou léčbu ischemické CMP. Její
použití je však limitováno (i některými vedlejšími
účinky) a musí být tedy velmi erudovaně zvažováno.
V našich podmínkách je největším problémem čas.
Pacient by měl přijít maximálně do čtyř hodin. Často
ale přichází mnohem později, kdy jsou postižené
oblasti mozku již nenávratně ztraceny. V rámci
odborné neurologické společnosti vznikla cerebrovaskulární sekce, která zastřešuje a garantuje kvalitu péče o pacienty s akutní CMP. Teprve před několika lety se podařilo vytvořit síť iktových center, která
disponují odpovídajícím personálním a technickým
vybavením. V těchto centrech by měla adekvátní terapie probíhat. Bohužel snahy o zajištění kvalitní péče
o pacienty postižené tímto onemocněním stále naráží
na váhavý přístup zdravotních pojišťoven i ministerstva zdravotnictví. Naše nemocnice se zatím marně
snaží o začlenění do sítě iktových center, přestože
je plně schopna adekvátní péči pacientům s akutní
CMP poskytnout na odpovídající úrovni. Jedná se totiž
o finance (cena systémové trombolýzy pro jednoho
pacienta je přibližně 30 000 Kč) a ani poslední úhra-
dová vyhláška tento problém neřeší. Zjednodušeně
řečeno: nemocnice je povinna poskytnout léčbu na
nejvyšší úrovni, jinak se vystavuje sankcím ze strany
pacienta a jeho rodiny, ale úhradu zdravotní pojišťovny neřeší. Naštěstí jsme zatím schopni naše pacienty léčit skutečně podle jejich potřeb, ale... Jen pro
zajímavost: v roce 2011 bylo v příbramské nemocnici
provedeno 21 systémových trombolýz. Samozřejmě
léčba CMP není jen trombolýza. Tu lze z různých
důvodů poskytnout pouze 5–10 % postižených. Velmi
důležitá je co nejdříve zahájená kvalitní rehabilitace
a léčba dalších komplikací způsobených zhoršenou mobilitou pacientů. Díky spolupráci s odborníky
v oboru cévní chirurgie a invazivní angiologie indikujeme rekanalizační zákroky na přívodných mozkových tepnách v oblasti krku, a to ve výborné kvalitě a včas. Naši pacienti tedy nemusí absolvovat tyto
zákroky na pražských pracovištích.
V dnešní době mnoho lidí trpí bolestmi zad. Čím
to je a jak potíže se zády řešit?
Bolestmi zad lidé trpěli a trpět budou. Určitý nárůst
četnosti je dán také změnami životního stylu. Máme
málo pohybu, hodně sedíme, všude jezdíme auty
a nemáme čas. Ani na sebe ani na svoje děti. Pohybové aktivity od dětského věku jsou pro nás nepostradatelné. Co nestihneme do 25 let věku, to už později
nedohoníme ani každodenním pobytem ve „fitku“.
Nedostatek pohybu v dětském a mladém věku způsobuje také dřívější rozvoj osteoporózy, která spolu
s prodlužujícím se věkem hrozí stát se světovou pandemií v blízké budoucnosti. Základní prevencí je tedy sport a pravidelná pohybová aktivita. Taková, která
nás baví a která nám vyhovuje. Ať už je to tenis, kolo,
lyže, fotbal, turistika, ale i tanec nebo sex. Pokud se
již objeví závažné zdravotní postižení, např. výhřez
meziobratlové ploténky, je na místě kvalifikovaná
rehabilitace, v krajním případě i operace, na kterou pak navazuje opět pravidelná léčebná tělesná
výchova a individuálně uzpůsobený pohybový režim.
Jak vidíte rozvoj příbramské neurologie do
budoucna? Na co konkrétně byste se chtěl
zaměřit?
Myslím a věřím, že nejen neurologie, ale celá nemocnice má velmi dobré vyhlídky. V současné době probíhá rekonstrukce, přístrojové dovybavení a vzhledem
k počtu mladých lékařů i sester by neměla strádat
ani personálně. Za nosný program neurologie považuji jednoznačně oblast cévních onemocnění mozku.
Za obrovské zklamání bych považoval nezařazení
nemocnice do sítě iktových center, protože jsem přesvědčen, že všechna potřebná kritéria splňujeme.
Nemalým, ale velmi důležitým úkolem je i výchova
mladých kolegů ukončená atestací. A samozřejmě
je důležité, aby na pracovišti byli spokojení pacienti
i personál. V zaměstnání jsme vlastně více času než
doma a podle toho bychom se k sobě měli chovat.
Všechno je ale závislé na tom, jak se bude dále rozvíjet nebo nerozvíjet celé české zdravotnictví, které si
stále drží skutečně evropskou úroveň ve státě, který
je řízen stále méně a méně kompetentními lidmi
a v absurdní společnosti, která stále cílevědoměji
pracuje na svém sebezničení. Ale snažím se být optimistou.
MUDr. Jaroslav Korsa
46
47
Nemocniční listy
Informace ze středočeských krajských nemocnic
Nemocniční listy
Leden 2012
ORL
Město
Trpíte závratí?
Poradna města Příbrami
poskytuje komplexní
služby lidem v nouzi
Poruchy rovnováhy patří k velmi častým obtížím, s kterými pacient přichází do ordinace lékaře.
Dle různých statistik tvoří asi 5–10 % všech pacientů v ORL ambulanci.
složkám systému rovnováhy. Z klinického pohledu
je důležitým faktem blízké anatomické uložení vnitřního ucha (kochley) a vestibulárního aparátu, kde je
společné cévní a nervové zásobení. K onemocněním
postihujícím rovnovážné ústrojí, se kterými se v ORL
ambulanci setkáváme, patří benigní paroxysmální
polohové vertigo, vestibulární neuronitis, Menierova
choroba, posttraumatické (poúrazové) vertigo aj.
Text: MUDr. Martin Antoň, zástupce primáře ORL oddělení, ON Příbram, a. s.
Polohovací manévr
u benigního
polohového vertiga
Benigní paroxysmální polohové vertigo (BPPV):
BPPV patří k nejčastějším polohovým závratím a je
typickým příkladem paroxysmální vestibulární dysfunkce. Příčinou vzniku závrati je nejčastěji patologie zadního polokruhového kanálku. Může vzniknout po traumatu hlavy, virovém zánětu vnitřního
ucha, cévních příhodách, ale ve více než 50 % se příčina nezjistí. Maximum výskytu bývá v šesté dekádě
a u onemocnění s neznámou příčinou převažují ženy.
Klinický obraz BPPV: charakteristická rotační závrať
nastávající při pohybu hlavou, tj. předklonu, záklonu,
případně při jiné změně polohy hlavy, která vzniká
s odstupem několika sekund a během několika desítek sekund až minut zase odezní. Vertigo mívá vegePojmem závrať je označován příznak poru- tativní doprovod (pocit na zvracení, zvracení), nedochy rovnováhy, ale v užším slova smyslu rozumíme chází ale k postižení sluchu. Obtíže jsou většinou
termínem závrať neboli vertigo všechny patologie typicky jednostranné.
vestibulárního – rovnovážného aparátu. V praxi se Pro diagnostiku BPPV je důležitá anamnéza pacienta
setkáváme při popisu poruch rovnováhy s pojmy a vlastní vyšetření rovnováhy. Z vestibulárního vyšetření je základním diagnosticZávratě postihují všechny věkové skupiny a se vzrůstajícím kým testem polohový manévr
věkem se jejich výskyt zvyšuje, ženy jsou postiženy častěji. dle Dix-Hallpikea. Po provedení tohoto manévru vznikne
jako například závrativé stavy, vertigo, vertiginozní typický záchvat a vyprovokuje se rotační nystagsyndrom, porucha vestibulární funkce, vestibulární mus. Pro periferní polohové vertigo je typická korelace intenzity nystagmu s intenzitou závrati a vymisyndrom apod.
Do oboru ORL patří problematika vertiga vzhledem zení nystagmu i obtíží do jedné minuty.
k anatomickému umístnění vestibulárního aparátu, Při léčbě se používají různé polohové manévry –
který detekuje polohu a pohyb hlavy v prostoru v pyra- Semontův a Epleyův. Ústup závratí většinou nastává
midě ve vnitřním uchu. Prostřednictvím vestibulárního po provedení několika manévrů, u části pacientů
aparátu vnímáme odchylku postavení hlavy vzhle- během několika týdnů či měsíců. Klasická antiverdem ke gravitaci, změnu rychlosti a směru pohybu tiginózní terapie je neúčinná. Z pohledu pacienta
hlavy a celého těla v prostoru. Dělí se na dvě části: je nutné dodržení určitého léčebného režimu, a to
část periferní, náležející k senzorické části rovnováž- neprovádět předklon, záklon, nemocný by měl ležet
ného ústrojí, a část centrální, která náleží již k řídicím s podloženou hlavou několik dní.
S novými úředními hodinami a s novými pravidly slouží občanům Příbrami od ledna 2012 Poradna
města Příbrami. Služba, která je nově začleněna pod úsek prevence kriminality Městské policie
Příbram, nyní poskytuje služby ve třech oblastech činnosti.
„V Poradně města Příbrami poskytujeme registrovanou sociální službu občanům města s názvem
Odborné sociální poradenství, pod kterou je zahrnuto poradenství pro oběti trestné činnosti a domácího násilí. Zároveň zde poskytujeme poradenství
v oblasti řešení dluhů a v neposlední řadě i sociální
poradenství. Poradna sídlí na adrese Tyršova 107,
Příbram I v přízemním objektu ve dvoře,“ říká starosta Příbrami MVDr. Josef Řihák.
Na pracovníky Poradny města Příbrami se občané
mohou obrátit v úředních hodinách telefonicky
na tel. číslo 318 402 291, nebo prostřednictvím
e-mailových adres [email protected]
a [email protected].
„V loňském roce vyhledalo naši poradnu několik
stovek klientů. Vzhledem k tomu, že o služby poradny
je velký zájem, doporučuji se předem objednat, a to
zejména na dluhové poradenství, kde je zájem veřejnosti o radu největší,“ upozorňuje příbramský starosta Josef Řihák.
A jaké konkrétní služby Poradna města Příbrami
poskytuje? V oblasti dluhového poradenství se
odborní pracovníci lidem snaží pomoci účinně řešit
problémy s rostoucími dluhy. Poradí například, jak
komunikovat s věřiteli, jak postupovat v soudních
řízeních souvisejících s dluhy a případně též zpracují návrh na osobní bankrot. V oblasti sociálního
poradenství umějí pracovníci Poradny města Příbrami účinně pomoci s problémy spojenými s bydlením, rodinným právem, pomohou lidem bránit se
proti všem formám diskriminace a účelně zodpoví též
dotazy týkající se pracovního a přestupkového práva.
Neméně významné je též poradenství pro oběti trestných činů a domácího násilí. „Poradci nabízejí občanům podporu a pomoc při podávání trestního
oznámení a i v průběhu úkonů prováděných orgány
činnými v trestním řízení. Informují klienty o mož-
nostech využívání dalších dostupných a návazných
služeb v regionu – intervenční, zdravotní, advokátní,
psychologické a podobně. Pracovník dále příchozí informuje o zákonných možnostech řešení domácího
násilí a v případě potřeby obětem domácího násilí
poskytne prvotní psychosociální a sociálně-právní
služby. Sociální pracovník také poskytuje podporu
a poradenství i osobám blízkým poškozenému trestným činem, to je rodinným příslušníkům, přátelům,
známým a dalším,“ vysvětluje příbramský starosta
Josef Řihák.
Poradna města Příbrami je sociální službou, na kterou město částečně získává peníze od Ministerstva
práce a sociálních věcí ČR a zároveň ji financuje ze
svých prostředků.
Ilustrační foto,
archiv města
Příbram
Provozní doba Poradny města Příbrami v roce 2012:
Pondělí
13.00–15.00 hodin – oběti trestné činnosti a domácího násilí
15.00–18.00 hodin – dluhové poradenství
Úterý
13.00–17.00 hodin – dluhové poradenství
Středa
10.00–12.00 hodin – sociální poradenství
13.00–16.00 hodin – sociální poradenství
Místo konání: Regionální muzeum v Jílovém u Prahy
Masarykovo náměstí 16, 254 01 Jílové u Prahy
Datum konání: 14. 1. 2012- 22. 4. 2012
Leopold Musil
Výstava obrazů