Země je plochá deska Země je střed Vesmíru Vš

VESMÍR
VÝVOJ POZNÁNÍ VESMÍRU
• Představy dávných dob :
▪ Země je plochá deska
▪ Země je střed Vesmíru
▪ Vše ve Vesmíru obíhá kolem Země
Dvě teorie : PTOLEMAIOS - Geocentrická = Zeměstředná soustava – Země je střed Vesmíru, kolem
ní obíhají všechny planety
MIKULÁŠ KOPERNÍK= Heliocentrická = Sluncestředná soustava – Slunce středem
Vesmíru, kolem něj obíhají planety, měsíce atd.
- církev učení odmítala, zakazovala, trestala a usmrcovala
GALILEO GALILEI – sestrojil dalekohled
▪ JOHANNES KEPLER – dráhy oběhu planet kolem Slunce jsou elipsy
▪ ISAAC NEWTON – zákony o gravitační síle a gravitačním
Planety objevovány postupně – 18.-Uran, 19. Neptun, 20.-Pluto, Galaxie
CESTY DO VESMÍRU = KOSMICKÉ LETY
- nové poznání
• První umělá družice Země : SPUTNIK 1 (1957)
• První kosmonaut : JURIJ GAGARIN (1961)
• První lidé na Měsíci : 1969 NIEL ARMSTRONG, EDWIN ALDRIN
PŘÍSTROJE VE VESMÍRU
• Umělé družice – nachází se na oběžné dráze Země, krouží kolem Země
Význam : předpověď počasí, vyhledávání nalezišť nerostných surovin, přenáší telefonní hovory, rozhlas,
televize
• Kosmické sondy – výzkumné sondy (přístroje) vysílané k planetám
• Kosmické dalekohledy – 1990 – HUBBLŮV – získávání informací z Vesmíru a Galaxií
SLUNEČNÍ
SOUSTAVA
• Vznik – před 5 miliardami let ze sluneční pramlhoviny
• Složení
▪ Hvězda – Slunce
▪ 8 planet s měsíci
▪ planetky, komety, meteorická tělíska
SLUNCE
▪ hvězda obrovských rozměrů a obrovské hmotnosti (1000x větší než všechno ve SS)
▪ obsahuje žhavé plyny
▪ teplota – povrch 6000°C, ve středu (jádro) 14 miliónů °C
▪ Reakce Slunce:
1)V jádru – přeměna prvků =>uvolnění zářivé a tepelné energie = Slunce svítí a hřeje
2)Sluneční erupce – vyvržení proudu elektricky nabitých částic, mohou dosáhnout Zemi – způsobují
polární záři – vliv na zdraví lidí, počasí
▪ Na Slunci pozorujeme:
1)Sluneční skvrny – tmavší místa, chladnější než okolí
2)Protuberanci – při zatmění Slunce, oblaka horkých plynů nad povrchem Slunce – vidíme jako plamínky
3) Korónu – řídké, žhavé plyny obklopující Slunce
PRAVIDLO – Na Slunce se nikdy nedíváme okem, nebo běžným dalekohledem – hrozí zničení očí.
Speciální přístroje.
ZATMĚNÍ SLUNCE
PLANETY
- nesvítí – odráží část světla od Slunce
1)Planety zemského typu
- jsou blízko u Slunce, malé, pomalu se otáčí kolem osy, pevný povrch, málo měsíců
MERKUR
VENUŠE - ▪ Po západu Slunce VEČERNICE
▪ před východem JITŘENKA
▪ světlo ze Slunce 3 min.
ZEMĚ – Měsíc, světlo 8 minut
MARS
▪
MARS – není vyloučen primitivní život,
Červenooranžová, 2 měsíce, sondy na Mars
2)Planety typu ………………………
- velké, vzdálenější od Slunce, ………………….. povrch, rychle se otáčí kolem osy, prstence, hodně
……………………………..
JUPITER – největší, rudá skvrna
SATURN – 20 i více měsíců
▪ 16 měsíců
URAN – zelená, mrazivá
NEPTUN
PLANETKY
▪ nachází se mezi Marsem a Jupiterem
▪ obíhají kolem Slunce
▪ nepravidelný tvar (10m – 100 km)
Pluto – byla to planeta, ledový měsíc, má 1 měsíc
KOMETY
▪ obíhají kolem Slunce za ,,planetou´´ Pluto
▪ nepravidelný tvar
▪ Složení :
jádro – směs zmrzlých plynů a hornin
ohon=obal – uvolněné plyny a prach z jádra.Ohon nemá kometa stále, jen když se přiblíží ke
Slunci a led taje.
METEORY
▪ malá tělíska, kamínky, prach
▪ Meteor – tělísko, které vnikne do atmosféry, zahřeje se a shoří = září
▪ Meteorit – těleso, vnikne do atmosféry, neshoří a dopadne na Zem. Vytváří kráter.
MĚSÍC
▪ jediná přirozená družice v gravitačním poli Země
▪ vzdálenost od Země 384 000 km
▪ nesvítí
▪ 1969-1972 – 12 astronautů na Měsíci z expedice Apollo
POVRCH :
▪ temné skvrny – roviny z tmavých hornin, říkáme jim ,, moře´´
▪ krátery – světlé oblasti
POHYBY :
▪ Obíhá kolem Slunce – 1 rok
▪ Obíhá kolem Země – 1 měsíc(27dnů,8hodin),(13x za rok)
▪ Otáčí se kolem své osy – 1 měsíc
▪ Ze Země vidíme jen 1 stranu Měsíce = přivrácená strana. Důvod – oběh kolem Země je stejně dlouhý
jako oběh kolem osy. Odvrácená strana – nikdy ji nespatříme, vyfotografovaly ji kosmické sondy.
▪ Fáze Měsíce
- různě velké části osvětlené měsíční polokoule
- 1.čtvrť, dorůstá, úplněk, couvá, 3. čtvrť. nov
GALAXIE
Vesmír je celý vyplněn velkým množstvím galaxií. Vzdálené galaxie vyfotil Hubblův dalekohled. ▪ Naše
Galaxie :
• tvar čočkovitý disk, říkáme jí Mléčná dráha
Současná teorie vzniku Vesmíru Velkým třeskem. Vesmír se neustále rozpíná.
ZEMĚ
• Tvar : na pólech zploštělá, na mnoha místech deformovaná koule (geoid). Určují ho družice
•Rozměry: poloměr – 6378 km
obvod rovníku – 40 000 km
• Pohyby
1) OTÁČENÍ ZEMĚ KOLEM OSY
▪ Zemská osa – myšlená čára procházející S a J pólem, severní část míří k Polárce. Není kolmá k oběžné
rovině = je nakloněná
▪ Směr otáčení – od Z → V, proti směru hodinových ručiček
▪ Doba 1 otočení – 24 hodin, (23:57min.)
▪ Důsledek otáčení – Střídání dne a noci
2) OBĚH ZEMĚ KOLEM SLUNCE
▪ Doba oběhu – 365 a ¼ dne = 1 rok. Čtvrt dne vynecháváme→za 4 roky z toho vznikne 1 den, o který je
každý 4. rok delší = přestupný rok = 366 dní. Den navíc se dává do února = 1x za 4 roky má 29 dní.
▪ Dráha oběhu – elipsa – Země je někdy Slunci blíže, někdy dále
▪ Důsledek oběhu – Střídání 4 ročních období
Sklon zemské osy + oběh Země kolem S = mění se úhel dopadu slunečních paprsků na zemský povrch během
roku = mění se množství tepla, délka dne a noci = doba, po kterou dopadají na Zemi sluneční paprsky.
▪ 21. března – JARNÍ ROVNODENNOST
- sluneční paprsky kolmo na rovník
- obě polokoule mají stejně světla 12 h noc a 12 den
- S polokoule jaro, J – podzim
▪ 21. června – LETNÍ SLUNOVRAT
- sluneční paprsky kolmo na obratník Raka (S)
- S polokoule přikloněna ke Slunci = více světla, 16 h den, 8h noc
- S léto, J zima
▪ 23. září – PODZIMNÍ ROVNODENNOST
- sluneční paprsky kolmo na rovník
- obě polokoule stejně světla –12h den,12h noc
- S podzim, J jaro
▪ 21. prosince – ZIMNÍ SLUNOVRAT
- sluneční paprsky kolmo na obratník Kozoroha (J)
- J polokoule přikloněna ke Slunci
- S polokoule méně světla – 16h noc, 8h den
- S zima, J léto
GLOBUS A MĚŘÍTKO
▪ Školní zeměpisný glóbus
- zmenšený a zjednodušený model Země
- otáčí se kolem osy, která je nakloněná
- znázorňuje zemský povrch
• Pevninu = světadíly=kontinenty
Barvy : nížiny – zelená, vysočiny – hnědá
▪ Světový oceán – modrá barva
Barvy jsou různé - podle nadmořské výšky
▪ vysoké hory – tmavě hnědá
▪ nižší hory – světle hnědá
▪ hluboké moře – tmavě modrá
▪ mělké moře – světle modrá
▪ nížina – světle zelená
▪ proláklina – tmavě zelená
Globus má určité MĚŘÍTKO = číslo udávající poměr zmenšení globusu ke skutečnosti.
Většinou má měřítko 1 : 40 000 000, což nám říká, že 1 cm na globusu je 400 km ve skutečnosti
1 : 40 000 000
1cm na mapě = 40 000 000cm ve skutečnosti
1cm na mapě = 400km ve skutečnosti
1km = 1000m
1m = 100cm
1km = 100 000cm
POLEDNÍKY A ROVNOBĚŽKY
POLEDNÍKY
▪ myšlené čáry (polokružnice) spojují S a J pól
▪ prochází místy, kde je ve stejnou chvíli poledne
▪ všechny jsou stejně dlouhé
▪ jsou označeny stupni
▪ určují zeměpisnou délku
▪ hlavní poledník = NULTÝ (0°) – prochází Greenwichskou hvězdárnou v Londýně
▪ od hlavního poledníku je 180° na V a 180° na Z = poledník 180° - protilehlý poledník k 0.
▪ 0. a 180. poledník rozdělují Zemi na Z a V polokouli
ROVNOBĚŽKY
▪ myšlené čáry - kružnice
▪ každá rovnoběžka je různě dlouhá
▪ jsou označeny stupni
▪ určují zeměpisnou šířku
▪ hlavní rovnoběžka = ROVNÍK 0° - nachází se přesně v poloviční vzdálenosti mezi S a J pólem =
rozděluje Zemi na S a J polokouli. Je to nejdelší rovnoběžka.
▪ od rovníku směrem k pólům se rovnoběžky zkracují, na pólech jsou to body
▪ od rovníku je 90° na S a 90° na J
▪ významné rovnoběžky – obratník Raka, Kozoroha, S polární kruh, J polární kruh
URČOVÁNÍ ZEMĚPISNÉ POLOHY
- určujeme pomocí zeměpisné sítě = poledníky, rovnoběžky
- určujeme je ve stupních º 1º
● ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA
- oblouková vzdálenost kteréhokoliv místa na zeměkouli od rovníku, vyjadřujeme stupni.
- určujeme podle rovnoběžky, která tím místem prochází
Místa na :
▪ Na S polokouli–severní zeměpisná šířka- zkratka s.š.
▪ Na J polokouli-jižní zeměpisná šířka- zkratka j.š.
▪ Rovník – pouze zeměpisná šířka
Např.
Praha - leží na 50. rovnoběžce na S polokouli
= 50º s.š.
Oslo 60º s.š.
Jakarta 6º j.š.
● ZEMĚPISNÁ DÉLKA
- oblouková vzdálenost místa na zemi od hlavního (nultého) poledníku, vyjadřujeme ve stupních.
- určujeme podle poledníku, který tím místem prochází
Místa na:
▪ V polokouli – východní zeměpisná délka – zkratka v.d.
▪ Z polokouli – západní zeměpisná délka – zkratka z.d.
▪ Oº a 180º - jen zeměpisná délka z.d.
Např.
Tunis 10º v.d.
Giza 30º v.d.
● ZEMĚPISNÁ POLOHA
- získáme ji určením zeměpisné délky a šířky místa
Světové strany :
hlavní : S, J, V, Z
vedlejší : SZ, SV, JV, JZ
ZEMĚPISNÁ POLOHA
ZEMĚPISNÁ DÉLKA → POLEDNÍKY → 0-180º → VÝCHODNÍ, ZÁPADNÍ
ZEMĚPISNÁ ŠÍŘKA → ROVNOBĚŽKY → 0-90º → SEVERNÍ, JIŽNÍ
REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů
Př. PRAHA – 55 B
9
strana – písmeno a číslo čtverce
ČASOVÁ PÁSMA NA ZEMI
- Země má ……….. na V a ………… na Z = 360°
- Země je rozdělena na 24 časových pásem
- Každé časové pásmo má 15 stupňů
- Osy časových pásem jsou poledníky 0, 15, 30, 45, 60° atd.
● PÁSMOVÝ ČAS
- čas v každém místě určitého časového pásma
- sousední pásmo ležící
na Z = minus 1 hodina
na V = plus 1 hodina
Příklad :
9h
10h
11h
12h
-3
-2
-1
0
13h
+1
14h
+2
● SVĚTOVÝ ČAS
- základní čas nultého poledníku, od tohoto času se počítá rozdíl časů ostatních časových pásem
● SMLUVENÝ ČAS
- trvale, nebo dočasně zavedení času jiného pásma
Např.
▪ ČR přijímá v létě – letní.čas – čas posunutý o hodinudopředu – čas sousedního V pásma
▪ Velké státy –Kanada, USA, Rusko,
● DATOVÁ MEZ
- poledník 180°
- přechod 180. poledníku z V pololkoule→Z polokouli = datum o 1 den zpět
ze Z polokoule→V polokouli = datum o 1 den dopředu
MAPA
– zkreslené, zjednodušené a zmenšené znázornění zemského povrchu
● ZKRESLENÍ :
- mapa = povrch Země v rovině x zemský povrch = zakřivený = nelze na mapě přesně znázornit =
dochází ke zkreslení ÚHLŮ, PLOCH a DÉLEK
- čím větší území je na mapě, tím je zkreslení větší
● ZJEDNODUŠENÍ :
- do mapy nelze zakreslit vše
- mapa světa – mapa ČR – automapa – plán (je nejpodrobnější)
● ZMENŠENÍ :
- vyjádřeno měřítkem = poměr, kolikrát jsou určité hodnoty na mapě proti skutečnosti zmenšeny.
Měřítko : číselné, grafické
● PLÁN :
- zvláštní druh map, zobrazuje malé území, má speciální obsah, není na nich
● DRUHY MAP :
1) Podle obsahu :
▪ obecně zeměpisné – hory, nížiny
▪ tematické : počasí, půdy, politika, průmysl
2) Podle velikosti zobrazovaného území
▪ mapy světa ▪ světadílů ▪ části světa ▪ státy ▪ oblasti
● OBSAH MAP :
1) Výškopis – znázorňuje výškové poměry krajiny
Znázornění : ▪ barvou
▪ kótou - značka a číselný údaj
▪ vrstevnice = čáry spojující místa se stejnou nadmořskou výškou. Příkrý svah = vrstevnice
hustě, mírný svah = vrstevnice řídce
▪ kopečková metoda
2) Polohopis – znázorňuje vodní toky, lesy, obce, silnice, železnice
▪ smluvené značky(vysvětlivky)
▪ různý typ písma(města, státy)
● SOUBOR MAP = ATLAS
- národní, místní, města, tématické
- obsahuje REJSTŘÍK = abecední seznam zeměpisných názvů
Př. PRAHA – 55 B
9
strana – písmeno a číslo čtverce
KRAJINNÁ SFÉRA
- tvoří ji krajiny
● Části krajinné sféry :
▪ Přírodní – přírodní sféra – hory, lesy,řeky
▪ Vytvořené člověkem – domy, věže, cesty
● Přírodní sféra : 5 částí (sfér)
▪ LITOSFÉRA – svrchní část pevného zemského tělesy
▪ PEDOSFÉRA – půdní obal Země
▪ HYDROSFÉRA – vodní obal Země
▪ BIOSFÉRA – rostliny, živočichové
▪ ATMOSFÉRA – vzdušný obal Země
STAVBA ZEMSKÉHO TĚLESA
● ZÁKLADNÍ VRSTVY
◦ Zemská kůra
◦ Zemský plášť
◦ Zemské jádro
ZEMSKÁ KŮRA :
- svrchní pevná část zemského tělesa
Dělení: ▪ pevninská- hloubka 30km, hory 80 km
▪ oceánská –, 6km, dno oceánu
ZEMSKÝ PLÁŠŤ :
- hloubka 2900 km
Vrstvy: ▪ svrchní pevná = litosféra
▪ roztavená plastická = pod litosférou
ZEMSKÉ JÁDRO :
▪ vnější – tekuté, plastické
▪vnitřní – pevné
LITOSFÉRA
- zemská kůra a svrchní část (pevná) zemského pláště
- rozlámána na LITOSFERICKÉ DESKY
▪ LITOSFERICKÉ DESKY
- leží a pohybují se na roztavené části zemského pláště, stoupají, klesají a pohybují se do stran (několik
cm za rok)
ČR leží na : EUROASIJSKÉ LD
Další LD : Indická, Pacifická, Americká (S, J), Africká
DNO SVĚTOVÉHO OCEÁNU
● Pevninský šelf
- okraj pevniny zatopený vodou, tvořen pevninskou kůrou do hloubky 200 m.
- dno se svažuje velmi pozvolna
- území naleziště ropy a zemního plynu, znečišťování
● Pevninský svah
- pevnina,která se rychle svažuje,hloubka až 7000 m
● Oceánská pánev
- dno oceánu, hloubka kolem 5500m, oceánská zemská kůra
● Středooceánské hřbety
- oddělují pánve, rozpínání oceánského dna, výlev magmatu = nová zemská kůra, podmořská pohoří
(výška až 4000m), někdy se zvedají nad zemský povrch
● Hlubokooceánské příkopy
- protáhlé sníženiny, nejhlubší části dna, zánik zemské kůry
PŘÍRODNÍ ČINITELÉ
- vznik a vývoj zemského povrchu
▪ Dělení :
1) Vnitřní – vytvářejí zemský povrch, pohyby LD
• zemětřesení
• sopečná činnost
• vrásnění
• zdvihy, poklesy
2) Vnější – rozrušují a zarovnávají zemský povrch = zvětrávání
• dešťová voda
• sníh
• teplota
• led
• kořeny rostlin
• vítr
VNITŘNÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ
▪ ZEMĚTŘESENÍ
- vzniká při pohybu LD po puklině = zlomu
- dochází ke stlačení nebo rozpínání zemské kůry
- v horninách je napětí – to se uvolňuje – náraz vyvolává otřesy
- bod vzniku Epicentrum = ohnisko – z něj se všemi směry šíří zemětřesné vlny
- zaznamenává ho seismograf
- mají katastrofické následky, může vyvolat vlnu tsunami
- ničivost zemětřesení – Richterova škála
▪ SOPEČNÁ ČINNOST
- vznik – místo, kde na sebe naráží 2 LD a podsouvá se 1 pod 2
- roztavená zemská hmota - magma
- velkými tlaky – magma, horniny, plyny a páry na povrch = vznikají sopky a sopečná pohoří
- magma, které se dostane na povrch = láva (vytlačena ze sopky s plyny a úlomky skal)
- blízkost sopky – vznik gejzírů (Island, Nový Zéland, USA)
▪ VRÁSNĚNÍ - VZNIK VRÁSOVÝCH POHOŘÍ
- vznik v místě nárazu 2 LD → stlačení → zprohýbání do vln = vrásy a vrásová pohoří (Pyreneje, Alpy,
Karpaty)
Části vrásy: 1) sedlo (hřbet pohoří)
2) koryto (údolí)
sedlo
koryto
▪ ZLOMY – KERNÁ POHOŘÍ
- vysoký tlak – horniny se nemohou ohýbat = prasknou = vzniknou zlomy – zemská kůra je rozlámána na
KRY – vysunují se a klesají = vznikají kerná pohoří
zlom
KRA
ZÁVĚR – POHOŘÍ MOHOU VZNIKAT
1) sopečná činnost = pohoří sopečná
2) vrásněním = vrásová pohoří
3) zlomy = kerná pohoří
VNĚJŠÍ PŘÍRODNÍ ČINITELÉ
- utváří a přetváří zemský povrch
● VODA – DEŠŤOVÁ, TAJÍCÍ
▪ Kyselé deště – v atmosféře se mísí voda s oxidem uhličitým, vzniká stálý roztok kyseliny →voda do
hornin, lesů atd. → negativní účinek (měknou, rozpadají se)
▪ Mechanické působení – obrušování, vymílání, splavování, odplavení
▪ Záplavy – přehrady, betonová říční koryta
● TEPLOTA VZDUCHU
▪ Teplo – roztahování hornin
▪ Chlad – smršťování
tlak,drolení,
pukání
● LED
▪ Voda zmrzne v puklinách→zvětšování, rozpad
● KOŘENY ROSTLIN
▪ rozšiřují pukliny, naleptávají horniny
● VÍTR
▪ unáší materiál (prach, písek)→obrušuje skály →ukládá (vznikají pohyblivé, písčité pahorky, přesypy)
▪ Čím je rychlost větru vyšší, tím více unáší materiálu
▪ Člověk ovlivňuje činnost větru
- lesy, větrolamy = zpomalení větru
- vykácení = zvětrávání – rozpad původní souvislé horniny →zvětraliny (kameny, štěrk, písek)
● TEKOUCÍ VODA
▪ Rozšiřuje a vymílá povrch – vznik říčních údolí
▪ Nově tvoří zemský povrch – ukládání unášeného materiálu
▪ Vodní tok
- teče žlabem = korytem
Části : Horní tok – velký sklon, rychlost, síla, unáší velké množství materiálu, posunuje velké kameny
Střední tok – méně prudký, posunuje valouny, písek
Dolní tok – pomalý, unáší drobné valouny, písek, ukládání unášeného materiálu = říční nánosy
Ústí řeky – do oceány, jiné řeky
- typy ústí : delta, nálevka (zakresli do sešitu)
Nálevka
Delta Nilu
ČLENĚNÍ ZEMSKÉHO POVRCHU PODLE NADMOŘSKÉ VÝŠKY
1)Členění podle nadmořské výšky
▪ nížiny – do 200 m.n.m.
▪ vysočiny – nad 200 m.n.m.
2)Členění podle rozdílu nadmořských výšek
Rozdíl nadmořské výšky
▪ ROVINA – plochý až mírně zvlněný povrch, rozdíly do 30m, roviny ve velkých nadmořských
výškách = plošiny (Tibetská, Luanda Katanga)
do 30 m
3000 m.n.m.
plošina
▪ PAHORKATINA – mírně zvlněný povrch, mírné svahy, mělká údolí, rozdíl do 150 m. Nejčastější typ
krajiny u nás.
do 150 m
▪ VRCHOVINA – příkřejší svahy, hlubší údolí, rozdíl do 300m.
do 300 m
▪ HORNATINA – strmé svahy, hluboká údolí, rozdíl do 600 m.
▪ VELEHORNATINY – strmé, často skalnaté svahy, rozdíly přes 600 m, těžký život, málo lidí, nízké
teploty, časté změny počasí.
ATMOSFÉRA
- vzdušný obal Země
▪ Vzduch – směs plynů (N 78%, 02 21%, CO2, vodní páry, ozon)
▪ Ozonosféra – vrstva ozonu, chrání před škodlivým kosmickým zářením, citlivá – freony – ničí, jsou
zakázány. Nejhorší situace Antarktida, Austrálie, J Amerika. Sleduje se, chráníme se krémy, brýlemi
▪ Počasí
- okamžitý stav atmosféry
- určují ho meteorologické prvky
▪ Meteorologické prvky
1)Sluneční záření – ovlivňuje teplotu vzduchu, čím je úhel dopadu slunečních paprsků vyšší, tím je tepleji.
Nejtepleji rovník x póly.
2)Teplota vzduchu – teploměr, ºC, nejtepleji je na zemském povrchu, čím jdeme výš – teplota klesá
3)Vlhkost vzduchu – množství vodní páry ve vzduchu. Velká vlhkost = mlha, malá = mráz
4)Oblačnost – stupeň pokrytí oblohy mraky.
Vznik mraku : sražení vodní páry ve vzduchu
Zataženo-skoro zataženo-oblačno-polojasno-skoro jasno-jasno
5)Srážky – vznik v oblacích, množství-milimetry
▪ déšť-mrholení-sníh-kroupy
▪ rosa (sražení vodní páry na chladnějších místech)
▪ jinovatka (sražení vodní páry při teplotách pod 0ºC)
▪ námraza (souvislá ledová vrstva na pevných předmětech)
6)Tlak vzduchu – působení vzduchu na zemský povrch, jednotka hektopascal
7)Vítr – proudící vzduch, vane z vysokého (V) tlaku do nízkého (N) tlaku
▪ určujeme – směr, rychlost (m/s, km/h)
▪ Počasí se neustále pohybuje
▪ Pracovníci – meteorologové
▪ Místo pozorování počasí – meteorologická stanice, meteorologická budka(měří a zaznamenávají
1x/hod)
Mapa, která nám ukazuje počasí = synoptická mapa
PODNEBÍ, PODNEBNÉ PÁSY
- dlouhodobý stav atmosféry
Podnebí závisí na :
1)Slunečním záření – důležité je množství, hodně = teplo x málo = zima → vznik podnebných pásů
Podnebné pásy :
▪ tropický – kolem rovníku, celý rok teplo, Slunce vysoko, nestřídají se roční období
▪ subtropický – přechodný
▪ mírný – mezi obratníky a polárními kruhy, střídání 4 ročních období
▪ subpolární – přechodné
▪ polární – mezi polárními kruhy a póly, chladno, polární den a noc
2)Nadmořská výška – čím je vyšší NV, tím je teplota nižší, klesá tlak a přibývá srážek
3)Vzdálenost od oceánu
▪ oceánské podnebí – mírné teploty, vlhko, malé rozdíly teplot, prší
▪ vnitrozemské podnebí – suché, málo srážek, horká léta, mrazivé zimy, vysoké rozdíly teplot
▪ přechodné podnebí – záleží na směru větru, změna počasí každých asi 5 dní
CELKOVÝ OBĚH VZDUCHU V ATMOSFÉŘE
- proudění (vítr) je vyvoláno rozdílným tlakem a teplotou vzduchu
zvyšování teploty =
snižování tlaku
snižování teploty = zvyšování tlaku
- na určitých místech světa je stejná teplota = stále stejný tlak
Rovník = Tlaková níže TN
Póly = Tlakový výše TN
-
vítr vane z TV → TN = vznikají pravidelné větry
1)Pasáty – vanou od obratníku k rovníku, stáčí se na západ (díky otáčení Země kolem osy)
▪ SV Pasát
▪ JV Pasát
2)Monzuny – vanou z oceánu na pevninu nebo naopak
▪ Letní monzun – oceán → pevnina = vlhko
▪ Zimní monzun – pevnina → oceán = sucho
HYDROSFÉRA
- vodní obal Země
▪ Voda na Zemi
• Světový oceán (97%)
• Voda na pevnině(3%) - povrchová, podpovrchová
• Voda v atmosféře – vodní pára
SVĚTOVÝ OCEÁN
▪ Základní pojmy :
▪ Moře – okrajové části oceánu
- dělení : okrajová – volně spojena s oceánem
vnitřní – obklopena pevninou
▪ Průliv – zúžená část oceánu mezi pevninami
▪ Průplav – zúžená část oceánu prokopaná člověkem
▪ Záliv – výběžek oceánu do pevniny
▪ Poloostrov – výběžek pevniny do oceánu
▪ Ostrov – část pevniny obklopená mořem
▪ Souostroví – skupina ostrovů
▪ Břežní čára – místo styku oceánu s pevninou
▪ Pobřeží – pruh území kolem břežní čáry
▪ Vlastnosti oceánské vody
1)Slanost – hořce slaná, obsah soli závisí na teplotě vody – čím větší teplota = vyšší slanost
- jednotka slanosti promile ‰ (1‰ = 1 gram soli v 1 litru vody)
ZJISTI SLANOST TĚCHTO MOŘÍ (PRACUJ S ATLASEM)
Středozemní moře
Severní moře
Rudé moře
Labradorské moře
Arabské moře
Hudsonův záliv
2)Teplota – závisí na podnebí a oceánských proudech, oceánský led, plovoucí led – ledoborce (slanost moře =
mrznutí a tání při – 1,9ºC)
3)Pohyb
Typy pohybů
▪ Oceánské proudy – příčina -rozdílná teplota vody
- teplé NAPIŠ 3 PŘÍKLADY
- studené NAPIŠ 3 PŘ.
▪ Vlnění – vzniká vlivem větru, příboj
▪ Dmutí = příliv, odliv – změna výšky mořské hladiny na pobřeží během 24 hodin – 2x příliv, 2x odliv
= změna každých 6 hodin, způsobeno přitažlivostí Měsíce a Slunce
VODA NA PEVNINĚ
Povrchová voda – vodní toky, jezera, bažiny, umělé vodní nádrže, sníh
• Vodní toky
Pramen – začátek toku (vyvěrající podzemní voda)
Přítok – vodní tok ústící do jiného, určují se od pramene – pravý, levý
Povodí – území, odkud voda stéká do jedné řeky
Úmoří – území, odkud voda stéká do jednoho moře
Rozvodí – hranice povodí nebo úmoří
Bezodtoká oblast – oblast, odkud neodtéká voda do oceánu
REKORDY – Nejdelší vodní tok
- Amazonka 7025km
- Nil 6671 km
- Chang Jang
• Jezera – přirozené vodní nádrže
Dělení :
- sopečná – Viktoriino
- ledovcová – Ladožské, Oněžské
- zatopená, příkopových propadlin – Bajkal
- zbytky moří – Kaspické, Mrtvé – slaná
REKORDY
- Nejhlubší – Bajkal
- Největší – Kaspické moře, Hořejší, Viktoriino
• Bažiny – trvale zamokřená území porostlá vlhkomilnými rostlinami
• Umělé vodní nádrže – vytvořil je člověk
Rybníky – nádrže k chovu ryb a rekreaci, u nás – Jižní Čechy = Třeboňsko
Přehrady – přehrazení říčního údolí = zatopení krajiny, vesnic, silnic. Funkce – zadržovat vodu, chránit
před povodněmi, regulace vody, zdroj pitné vody, energie, rekreace
• Ledovce – 10% povrchu Země
Horské – vznik v horách, sníh neroztaje ani v létě = nahromadí se a mění se v led. Pohybují se do údolí ve
tvaru písmene U
Sněžná čára : nadmořská výška, od které směrem vzhůru po celý rok neroztaje sníh
Pevninské – vznikají v polárních pásech (Grónsko, Antarktida), zadržují 77% sladké vody, pohybují se a
ulamují do oceánu = ledové kry
Podpovrchová voda
- voda, která se vsákne do půdy a do zvětralin
- dělení :
půdní
podzemní
• Půdní voda – obsažená v půdě, důležitá pro rostliny
• Podzemní voda – vyskytuje se hlouběji, vyplňuje dutiny v horninách a hromadí se
- čistá = zdroj pitné vody (studny)
- dnes = znečištění – hnojiva, továrny atd.
- výtok podzemní vody na povrch = pramen
- vývěr teplé vody na povrch = gejzír
OBĚH VODY V PŘÍRODĚ
- voda je v neustálém pohybu
- 2 oběhy vody : malý oběh
velký oběh
▪ Velký oběh – mezi oceánem a pevninou
oceán=výpar ◦ vznik oblaků ◦ odnos větrem nad pevninu ◦ déšť ◦ část se vsákne ◦ část se vypaří ◦část
odteče
▪ Malý oběh
- nad pevninou
- nad oceánem
PEDOSFÉRA
- půdní obal Země
▪ Půda
- hlavní podmínka života na Zemi - růst rostlin, váže vodu, ŽP rostlin a živočichů
• Vznik – přeměnou zvětraliny v půdu působením vody, vzduchu a organismů
• Složka půdy – základ matečná hornina = podkladová
1) neživá složka
◦ hlína (jíl, prach, písek)
◦ půdní voda
◦ půdní vzduch
◦ humus (odumřelé zbytky rostlin a živočichů)
2) živá složka
◦ kořeny živých R
◦ drobní živočichové
◦ mikroorganismy (bakterie)
• Úrodnost půdy – schopnost poskytnout R dostatek živin, vody, vzduchu, ovlivňuje ji množství humusu.
Člověk se snaží zvyšovat úrodnost půdy – hnojení, obdělávání, zavlažování, odvodňování.
• Druhy půd – závisí na velikosti částic v půdě
◦ jílovité – nejmenší částice
◦ hlinité – menší i větší
◦ písčité – největší
• Typy půd – každý typ má svůj půdní profil = řez půdou = pořadí vrstev od povrchu k matečné hornině
◦ černozemě – nejúrodnější, tmavá barva, hodně humusu, v nížinách
◦ hnědozemě – méně humusu
◦ hnědé lesní půdy – tenká vrstva humusu, málo úrodné, pahorkatiny
◦ podzolové – málo humusu, nejméně úrodné, hory
•Eroze – odnos, rozrušení půdy (voda, vítr), člověk (kácení lesů, orba na svazích)
• Úbytek – stavba nových domů, těžba, odpady
BIOSFÉRA
-
rostliny, živočichové, houby, mikroorganismy
každý organismus žije v jiných PP, které jsou rozdílné v každé části zemského povrchu
Přírodní podmínky závisí na:
◦ zeměpisné šířce
◦ nadmořské výšce
◦ vzdálenosti od oceánu
◦ vzdušných proudech
◦ oceánských proudech (chladné, teplé)
VEGETAČNÍ PÁSY :
TROPICKÝ PÁS
– nachází se kolem rovníku
▪ Tropický deštný les
- 10ºs.š. - 10ºj.š.
- rozšíření – SP – VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ
– teplo a vlhko po celý rok
- pestré rostliny , mnoho druhů, lesy vytváří patra – bylinné, keřové, stromové, korunové
◦ typické rostliny – orchidej, filodendron, mučenka, liány, vzácná dřeva – cedr, mahagon, eben, palisandr
- živočichové – mnoho druhů, hmyz, ptáci, opice, jaguár, hadi (motýli, kudlanka, kolibřík, tukan, papoušek)
- problém – kácení deštného lesa
▪ Střídavě vlhké (monzunové) lesy
- rozšíření – tropický a subtropický pás
SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ
- podnebí – střídání 2 období – dešťů x sucha
◦ období sucha – opadají, žloutnou (trny)
◦ období dešťů – kvetou, rostou, rozmnožují
- využití – plantáže – banán, kakao, kokos, palma olejná
▪ Savany
- podnebí – střídání 2 období – déšť x sucho = 2 podoby savany
- jsou to travnaté krajiny s roztroušenými skupinami stromů
- období dešťů – je krátké, vysoká, zelená tráva, mláďata, dostatek potravy
- období sucha – nehostinná, prach, R usychají, opadají, zvířata se stěhují za vodou
- rostlinstvo – baobab, akácie, trávy
- živočichové – slon, žirafa, zebra, gepard, lev, hadi, antilopy, termiti, supi
- využití – pastviny pro dobytek, plantáže – bavlna, obilí, palma olejná (arašídy)
▪ Pouště a polopouště
- rozkládají se v tropech, subtropech i mírném pásu
- podnebí – nejsušší oblasti, velké rozdíly teplot – ve dne velké teplo x v noci chladno, nedostatek vody
- povrch – kamení, písek = velké zvětrávání (rozdíly teplot)
- rostlinstvo ◦ musí být přizpůsobeni – dlouhé kořeny, listy mají žlábek, který sbírá vodu, skladují vodu ve
tkáních, silná vosková vrstva, chlupy ◦ datle, keře, agáve, aloe, kaktus
- živočichové- žijí v podzemí, zahrabávají se, vycházejí jen v noci, mají zásoby tuku◦ velbloud, hadi, sup,
hmyz, štír, varan
- využití – řídké zalidnění – pouze v místech výskytu podzemní vody – oázy – palma datlová
- oáza – voda vyvěrá podél zlomu, podmínkou je napjatá hladina spodní vody (voda je pod tlakem mezi dvěma
nepropustnými horninami)
SUBTROPICKÝ PÁS
- přechod mezi tropickým a mírným pásem
- SP - VYPIŠ SVĚTADÍLY, VE KTERÝCH SE NACHÁZÍ TDL + KDE PŘESNĚ
Dvě oblasti :
▪ Vlhké subtropy (monzunové)
- podnebí – malé teplotní rozdíly – zima teplá, vlhká, léto-teplé, deštivé (monzun)
- využití – lesy – přeměněny hlavně v nížinách na rýžová pole
▪ Suché subtropy
- podnebí – horká, suchá léta, teplá a deštivá zima
- rostliny – cypřiše, cedry, fíky, levandule, olivy, mandle, citrusy, pomeranče, víno, ořechy
- živočichové – daněk, kamzík, ovce, srnec, muflon, šakal, plazi, klokan
- využití – původní lesy vykáceny – dnes křoviny nebo pole – obilí, zelenina, citrusy, olivy, víno
vyšší polohy – pastviny – ovce, kozy
MÍRNÝ PÁS
- mezi obratníky a S polárními kruhy
- téměř celá Evropa, Asie střed, USA, J Argentina, J Austrálie
Dělení :
▪ Stepi a lesostepi
- podnebí – teplá, suchá léta x chladné suché zimy
- rostliny ◦ travnaté porosty, nerostou zde stromy, tamaryšek, traviny, tulipán
- živočichové – sysel, jeřáb, lasice, zmije, osel
- dělení : ◦ prérie – S Amerika ◦ pampy – J Amerika ◦ Asie
- využití - hodně humusu - úrodné – pšenice, kukuřice, sucho – ovce, dobytek, mění se v poušť
- na okrajích je více srážek – lesy = lesostepi
● Listnatý a smíšený les
- J část mírného pásu
- Stromy opadávají – dub, buk, bříza, habr
- živočichové – jelen, liška, kuna, jelenec, sojka
- husté osídlení
- využití ◦ lesy vykáceny – pole, louky, pastviny
● Tajga = jehličnatý les
- nejsevernější část mírného pásu – Kanada, S Evropa, Rusko
- chladno, málo úrodné půdy
- smrk, modřím, borovice, jedle
- medvěd, los, rys, tetřev, jestřáb
- krajina málo přeměněna člověkem – těžba dřeva, lov zvěře pro kožešinu, těžba NS
- vznik bažin – les+chlad+srážky=stín=malý výpar
POLÁRNÍ PÁS
- rozšíření – kolem S a J pólu, S Kanady, S Evropy, Grónsko, S Ruska, Arktida, Antarktida
- velké chladno, sucho, polární den a noc
Dělení :
▪ Lesotundra
- nedostatek tepla= řídnutí jehličnatého lesa – ojedinělé skupinky stromů
▪ Tundra
- velmi chladné podnebí, léto jen 2 měsíce
- půda je zmrzlá, v létě roztává jen na povrchu – bažiny
- traviny, zakrslé dřeviny, mechy, lišejníky
- sob, zajíc, vlk, liška (polární), sovice sněžná, ptáci, hmyz
- malé využití – lov ryb, chov sobů
▪ Polární pustiny
- ostrovy kolem S pólu – Grónsko, Špicberky, Antarktida
- mrazové pustiny, trvale zaledněná území, nejdrsnější podnebí
- téměř žádné rostliny
- živočichové přizpůsobeni – srst, peří, tuk, bohaté prokrvení, zabránění úniku tepla
ŽIVOT VE VODÁCH OCEÁNU
▪ Světový oceán :
Tichý
Atlantský
Indický
Severní ledový
- nejrozsáhlejší životní prostředí na Zemi
- výskyt R a Ž je ovlivněn podnebným pásem = teplotou oceánské vody, slaností, proudy, hloubkou
▪ Oceány tropického pásu
- oceány – Tichý, Indický, Atlantský
- oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3
- teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V
červnu :
lednu :
- slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU
- živočichové – velké množství – hvězdice, žralok, chobotnice, kladivoun, kareta
- důležité – KORÁLI – mělká voda, jsou to drobní živočichové – polypy s tvrdým vápenatým obalem těla –
uhynutí – vápenité schránky zůstávají = vytvářejí pevné korálové útesy, ostrovy = atoly s vodní plochou –
lagunou uprostřed
▪ Oceány mírného pásu
- oceány – Tichý, Atlantský
- oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3
- teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V
červnu :
lednu :
- slanost – SP – ZJISTI POMOCÍ ATLASU
- živočichové ◦ méně druhů, ale velké množství
◦ šelfové moře – intenzivní lov – hejna sleďů, sardinek, tresek – lov se stále zdokonaluje =
narušení rovnováhy – lov se musí usměrňovat, omezovat
◦ mlži, delfín, treska, koník, medúza, langusta, tuleň
▪ Oceány polárního pásu
- oceány – SLO, jih – Tichý, Indický, Atlantský
- oceánské proudy – SP – POMOCÍ ATLASU VYPIŠ MINIMÁLNĚ 3
- teploty – SP – POMOCÍ ATLASU ZJISTI TEPLOTU V
červnu :
lednu :
- obsahují mnoho kyslíku = vznik planktonu (drobné R+Ž), živí se jím drobné ryby a velryby
- živočichové ◦ velryby – plejtvák obrovský – skoro vyhubeni, musí být chráněn, mez. zákon
◦ Arktida – tuleň, treska, běluha, mrož, sleď, rybák, kosatka
◦ Antarktida – plejtvák, tuleň, albatros, tučňák, chaluha, krab
VÝŠKOVÉ STUPNĚ V KRAJINĚ
Se vzrůstající nadmořskou výškou se mění podnebí :
◦ klesá teplota (200m o 1ºC)
◦ klesá tlak (vzduch řídne)
◦ zvyšuje se rychlost větru
◦ přibývá srážek
◦ mění se přírodní podmínky (R a Ž)
Rozeznáváme výškové stupně R = vegetační stupně
◦ polární pustina
◦ tundra
◦ severský les = tajga
◦ opadavý les mírného pásu
◦ subtropický les
◦ tropický deštný les
KRAJINA
▪ Přírodní krajina :
- vznikla působením přírodních činitelů, bez zásahu člověka
- dnes – téměř nikde nenajdeme
▪ Kulturní krajina :
- vznik zemědělství = člověk začal krajinu přetvářet ke své potřebě – pole, pastviny
▪ Typy krajin (podle využití)
1)lesohospodářská – převládá les, těžba dřeva, málo změn
2)zemědělská – pole, louky, pastviny, sady, vinice, chmelnice
3)těžební (průmyslová) – zcela změněna člověkem, snaha obnovit, zastavit poškozené krajiny
4)městská
Krajina je dnes životní prostředí člověka – snaží se ji chránit.
Vymezují se chráněná území s různým stupněm ochrany.
◦ Národní parky NP – Krkonoše, Podyjí, Šumava, České Švýcarsko
◦ CHKO – Pálava, Moravský kras….asi 1800 v ČR