24. ledna 2016

Neděle 24. (11.) ledna
"Čiňte pokání, neboť se přiblížilo království nebeské."
Otázky na opakování
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
Jak se Jan Křtitel připravoval na svou službu?
Co kázal Jan Křtitel?
Co říkal Ježíš Kristus Janovi, když se přišel k němu pokřtít?
Co se stalo ve chvíli křtu?
Proč se svátek křtu Ježíše Krista nazývá Bohozjevením?
Proč v tento den světíme vodu a domy?
Co říká kněz při svaté tajině křtu, když ponořuje dítě třikrát
do vody?
8. Proč je pro nás důležitý křest?
9. Správně uspořádejte, kde se odehrály tyto události:
a) Narození Ježíše Krista
b) Přistání noemovy archy
c) Křest Ježíše Krista
d) Udělení desatera božích přikázání
e) Ukřižování, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista
f) Zmatení jazyků
-
Řeka Jordán
Jeruzalém
Hora Sinaj
Betlém
Babylón
Hora Ararat
Od Matouše svaté evangelní čtení
Neděle po Bohozjevení (Mt 4, 12-17)
Když Ježíš uslyšel, že Jan je uvězněn, odebral se do Galileje.
Opustil Nazaret a usadil se v Kafarnaum při moři, v území
Zabulón a Neftalím, aby se splnilo, co je řečeno ústy
proroka Izaiáše: `Země Zabulón a Neftalím, směrem k moři
za Jordánem, Galilea pohanů ‐ lid bydlící v temnotách
uvidí veliké světlo; světlo vzejde těm, kdo seděli v krajině
stínu smrti.´ Od té chvíle začal Ježíš kázat: "Čiňte pokání,
neboť se přiblížilo království nebeské."
Co je to pokání?
Pokání je tajina, v níž kajícník získává odpuštění hříchů a smíření s Bohem.
Jaké hříchy se odpouštějí skrze tajinu pokání a jaké ne?
Odpouštějí se všechny hříchy, které jsme vykonali po křtu a ze kterých jsme
před knězem vyzpovídali a učinili pokání.
Pouze samotným pokáním nemůže být odpuštěn prarodičovský (dědičný)
hřích. Ten je totiž odpuštěn ve svaté tajině křtu.
Co je pro vykonání této tajiny potřeba?
Vyznání hříchů před knězem, po kterém čte kněz modlitbu a ve jménu
Přesvaté Trojice uděluje osobě, která učinila pokání rozhřešení.
Odkud víme, že se člověku, který činí pokání odpouštějí hříchy?
Víme to z Bible a ze svaté Tradice. Ježíš Kristus odpustil hříchy kajícníkovi a
totéž potom dělali i apoštolové. Ze svaté Tradice jsou známá jména mnoha
hříšníků, kteří činili pokání ze svých hříchů, změnili svůj život a stali se
svatými.
Kdo dal biskupům a kněžím právo odpouštět hříchy?
Sám Pán Ježíš Kristus, který řekl svým apoštolům: „Komu odpustíte hříchy,
tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou“ (Jn
20,23)
S jakým duševní rozpoložením je potřeba přijít na zpověď?
S upřímným pokáním a zkroušeným srdcem, s pocitem odpuštění všem,
kteří proti nám zhřešili a s rozhodnutím přijmout od kněze případnou
epitimii (duchovní léčbu)
Jakou epitimii může kněz určit?
Velmi různou, podle závažnosti našich hříchů, např. půst, modlitbu, náhradu
škody tomu, komu jsme ji způsobili, vykonání skutku milosrdenství nebo na
nějaký čas odloučení od Svatého Přijímání.
Jak často je potřebné činit pokání?
Čím častěji, tím lépe. Nutné je vyzpovídat se před tajinou Přijímání. Také je
potřebné se zpovídat v době těžké nemoci, protože neznáme den své smrti.
Musíme být připraveni sjednotit se s nebeskou a Boží rodinou jako kajícníci,
kteří se osvobodili od hříchu a stali se tak blahoslavenými Božími dětmi.
Sv. Nikolaj Srbský (Velimirovič)
Proč nás Bůh stvořil?
1. abychom Ho poznávali
Sv. apoštol Pavel píše: „aby v plameni ohně vykonal trest na
těch, kteří neznají Boha, a na těch, kteří odpírají poslušnost
evangeliu našeho Pána Ježíše. Jejich trestem bude věčná záhuba
`daleko od Pána a slávy jeho moci´“ (2 Tes 1,8-9).
2. abychom se mu klaněli a Ho oslavovali
Pán Ježíš řekl: „Hospodinu, Bohu svému, se budeš klanět a jeho
jediného uctívat“ (Mt 4, 10)
„Chvalte Hospodina stvoření nebeská, chvaltež ho na výsostech.
Chvalte Hospodina tvorové zemští“ (Žalm 148, 1. a 7).
„Oslavujte Hospodina, neboť jest dobrý“ (Žalm 118, 1).
3. abychom plnili Jeho svatou vůli
„Ne každý, kdo mi říká `Pane, Pane´, vejde do království
nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích“ (Mt 7,
21).
4. abychom dosáhli věčné spásy čili blaženosti
„Bůh chce, aby všichni lidé spaseni byli“ (1 Tim 2, 4)
Lidé jsou schopni do jisté míry svým rozumem poznat Boha z
pozorování světa a přírody, ale toto poznání je nedostatečné.
„Nebesa vypravují slávu Boha silného“ (Žalm 19,1)
„Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to
přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné,
lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle,
takže nemají výmluvu“ (Řím 1, 19-20).
Boží zjevení
Abychom Boha poznali lépe, než to dovedeme svým rozumem,
pomáhá nám sám Bůh tím co o sobě zjevil. Bůh dal své zjevení
všem lidem, aby všichni dosáhli věčné blaženosti.
Většina lidí ale pro svou hříšnost a duchovní lhostejnost není
schopna toto Boží zjevení bezprostředně přijmout a řádně si je
uvědomit. Proto dal Bůh své zjevení nejprve po částech skrze
prvního člověka Adama, skrze Noema, Abrahama, Mojžíše a jiné
proroky, nakonec nám pak dal své zjevení v plnosti skrze Pána
Ježíše Krista a Jeho apoštoly.
„Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy
proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu“
(Žid 1, 1-2).
Boží zjevení je lidem nevyhnutelně potřebné, neboť bez něho
by lidstvo žilo ve věcech náboženských v nejistotě a stále by
bloudilo.
Boží zjevení mezi lidmi věrně udržuje svatá pravoslavná církev a
to:
1. ústním podáním neboli tradicí - církev od svého počátku stále
hlásá zjevené pravdy s pokolení na pokolení a od národa k
národu)
2. Svatým Písmem – Svaté Písmo je sbírka knih, které na základě
přímého vnuknutí božího byly od svatých mužů napsány. Svatým
Písmem se udržuje a rozšiřuje Boží zjevení tak, že církev
1. ho při bohoslužbách předčítá a vysvětluje
2. nabádá věřící, aby knihy Svatého Písma četli i doma
3. stará se, aby Svaté Písmo bylo překládáno do všech řečí a
rozšiřováno mezi všemi národy.
NAŠI SVATÍ OCHRÁNCI A
PŘÍMLUVCI V TOMTO TÝDNU
Neděle 24. (11.) ledna
Ctihodný Theodosij Veliký
Pondělí 25. (12.) ledna
Mučednice Taťána, sv. Sáva Srbský
Taťána byla dcerou bohatého a vznešeného římského křesťana. Když dospěla,
rodiče ji chtěli provdat, ale ona odmítla protože si přála svůj život zasvětit Bohu a
stát se diakonisou římské církve. Se zvláštní láskou a horlivostí Taťána
navštěvovala nemocné a pomáhala chudým. Když v té době nastoupil na trůn
císař Alexandr Severus, bylo vydáno nařízení, aby všichni křesťané jakožto
poddaní císaře pohana, přinesli oběť pohanským idolům. Kdo by tento příkaz
neuposlechl, bude souzený jako státní zločinec. V Římě i v jeho oblastech tak
začaly téci potoky křesťanské krve. Vzali také Taťánu a přivedli ji do Apolónova
chrámu, aby se poklonila idolům. Sv. mučednice se pomodlila a idoly popadaly ze
svých míst, poničily při tom část chrámu a zavalily kněze i mnohé pohany. Tehdy ji
začali bít a vypíchli jí oči, ale ona vše trpělivě snášela a modlila se, aby Hospodin
osvítil svou vírou její mučitele. Modlitba spravedlivé byla vyslyšena. Mučitelé
spatřili anděly, jak obklopují svatou a uslyšeli promluvit hlas z nebe, padli jí k
nohám a uvěřili v Krista. Za to je všechny usmrtili. Druhý den znovu přivedli
Taťánu k soudu, a ona byla úplně zdravá. Tedy začali její tělo řezat břitvami, ale z
ran místo krve teklo mléko a vzduch naplnila silná libá vůně. Potom ji bili holemi,
ale andělé od ní údery odráželi a obraceli je na samotné mučitele, až někteří z
nich padli mrtví. Mučili ji ještě různými způsoby, ale Taťána zůstávala nedotčená.
Vysvětlili si to jako čarodějnictví a svatou mučednici sťali mečem. Psal se rok 225.
Úterý 26. (13.) ledna
Mučedníci Jermil a Stratonik
Středa 27. (14.) ledna
Svatá Nina, apoštolům rovná,
osvětitelka Gruzínů
Čtvrtek 28. (15.) ledna
Ctihodný Pavel Thébský
Pátek 29. (16.) ledna
Uctění okovů apoštola Petra
Sobota 30. (17.) ledna
Ctihodný Antonín Veliký,
poustevník
Narodil se v Egyptě roku 251 bohatým
rodičům. Po jejich smrti rozdal své
jmění a odebral se do samoty. Bylo mu
teprve 20 let. Poněvadž vzbuzoval
pozornost lidí, což mu nebylo milé,
odešel brzy ještě hlouběji na jih,
přeplaval řeku Nil a usadil se na jejím
pravém břehu v jeskyni, kterou tam
našel. V ní žil více než 20 let. Avšak ani
tam nezůstal utajen. Po nějaké době
za ním přicházeli mnozí jiní křesťané,
kteří chtěli uniknout pokušení tohoto
světa a svěřovali se Antonínovu
duchovnímu vedení. Dokonce ho
vyhledávali i pohanští filozofové, aby s
ním pohovořili. Jen dvakrát opustil sv.
Antonín svou samotu. Poprvé, když za
za císaře Maximiana došlo k pronásledování křesťanů. To se odebral
do Alexandrie, aby slovy lásky, útěchy a povzbuzení utvrzoval křesťany
ve statečnosti a vytrvalosti. Podruhé, když alexandrijští ariáni
(heretici, kteří neuznávali Božství Ježíše Krista) zneužili velké
Antonínovy autority aby posílili svou věc a rozhlašovali, že on je také
ariánem. Když se o tom dozvěděl, ihned podnikla cestu do Alexandrie
a ve velkém shromáždění křesťanů jejich blud odsoudil, což na
všechny učinilo hluboký dojem. Pak se navrátil do své jeskyně a
setrval v ní až do svého blaženého zesnutí. Než zesnul v Pánu,
rozkázal ostatním poustevníkům, aby ho pohřbili na odlehlém místě,
oby so o něm už nikdo nedověděl. Zesnul v Pánu v roce 356 ve věku
104 let. Zanechal po sobě pravidla mnišského života, jež napsal v
egyptské řeči, různá napomenutí pro poustevníky a mnichy, i
odpovědi na různé otázky. Jeho hrob byl nakonec prozrazen.
Zkuste uspořádat, jak následují
po sobě části svaté liturgie:
Symbol víry - „Věřím v Jednoho Boha …“
Čtení ze svatého Evangelia
Zvolání: „Blahoslaveno budiž Království Otce
i Syna i Svatého Ducha!“
Modlitba „Otče náš“
Svaté Přijímání
„Budiž jméno Hospodinovo blahoslaveno
na věky!“
Malý vchod s Evangeliem
(blažený Augustin)
Modlitba Páně Otče náš se skládá z 51 slov. Do křížovky napište
vždy to slovo z modlitby, které odpovídá danému číslu.
Např. 1 = Otče, 2 = náš, 3 = jenž … 51 = Amen.
1
2
50
19
6
15
23
50
15
12
31
Poznáš, o kterém Janovi je řeč?
1) Autorem naší
nejznámější svaté
liturgie je sv. Jan …
2) Apoštol, který
napsal čtvrté
Evangelium, 3
apoštolské listy a
knihu Zjevení se
jmenuje sv. Jan …
3) Předchůdce
Páně byl sv. Jan …
5) Velký obhájce
ikon v období
ikonoborectví byl
sv. Jan …
4) Svatý spravedlivý
Petrohradský kněz
je sv. Jan …
nápověda:
a) Kronštadský
b) Zlatoústý
c) Bohoslov
d) Damašský
e) Křtitel
Najdi 5 rozdílů
Která cesta vede do Jeruzaléma?
Najdi stejné obrázky
Svatá tajina pokání (zpovědi)
Žalm 51 (kajícný)
Smiluj se nade mnou, Bože, podle velikého milosrdenství svého
a podle množství slitování svých očisti nepravost mou.
Dokonale omyj mne od nepravosti mé a od hříchu mého očisti
mne. Neboť nepravost svou já znám, a hřích můj přede mnou
je vždycky. Proti tobě samému jsem zhřešil, a co zlé je před
tebou, učinil jsem; takže spravedlivé budou rozsudky tvé a
zvítězíš, až budeš soudit. Neboť hle, v nepravostech jsem byl
zplozen, a v hříších počala mne matka moje. Ty však pravdu sis
zamiloval, tajemství velemoudrosti své a to, co je v ní skryto, jsi
mi zjevil. Skropíš mne yzopem, a očištěn budu; omyješ mne, a
stanu se bělejším než sníh. Sluchu mému radost a veselí dáš:
zaradují se kosti ponížené. Odvrať obličej svůj od hříchů mých a
očisť všechny nepravosti mé. Srdce čisté stvoř ve mně, Bože a
ducha pravého obnov v nitru mém. Neodvrhuj mne od tváře
své a Ducha tvého svatého neodnímej ode mne. Navrať mi
radost spasení tvého a Duchem panujícím upevni mne. Naučím
provinilce cestám tvým, a bezbožníci se obrátí k tobě. Zbav
mne viny za prolévání krve, Bože, Bože spasení mého!, a můj
jazyk s veselím bude oslavovat spravedlnost tvou. Hospodine,
rty mé otevři, a ústa má zvěstovat budou chválu tvou. Neboť
kdybys byl chtěl oběť, pak bych ji dal: leč v zápalných obětech
nemáš zalíbení. Obětí Bohu milou je duch zkormoucený,
srdcem zkroušeným a pokorným Bůh nepohrdne. Prokaž
dobrodiní Sionu, Hospodine, v zalíbení svém; nechť zbudovány
jsou zdi jerusalemské. Tehdy zalíbíš sobě oběť spravedlnosti,
žertvu a celopopaly na oltář tvůj klásti budou.