srdíčko - Duchovní centrum Brno
Transkript
srdíčko - Duchovní centrum Brno
ZPRAVODA J FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY SR DÍČKO ročník XIII. 20. 12. 2009 5-6 BETLÉMSKÁ MLÁĎÁTKA Simeon předpověděl, že božské Dítě bude světlem pro pohany - a pohané se už vydali na cestu. Při jeho narození byli tři králové či mudrcové od Východu; při jeho smrti byli zase Řekové nebo filozofové ze Západu. Žalmista (ve Starém zákoně) předpověděl, že králové z Východu přijdou uctít Emanuela. Šli za hvězdou do Jeruzaléma, aby se zeptali Heroda, kde se narodil židovský král. Bůh promluvil k pohanům skrze přírodu a filozofy; k Židům zase skrze proroctví. I když byli astrologové, drobné zrnko pravdy v jejich vědomostech o hvězdách je vedlo ke Hvězdě, která vyšla z Jakuba; právě tak jako „neznámý bůh“ Athéňanů dal brzy potom příležitost Pavlovi kázat o Bohu, kterého neznají, ale po kterém podvědomě touží. I když přišli z krajiny, která uctívala hvězdy, vzdali se tohoto náboženství, když se přišli poklonit tomu, který hvězdy stvořil. Pohané naplnili proroctví starozákonních Izaiáše a Jeremiáše, když „k němu přišli z neznámých končin země“. Hvězda, která zmizela ve chvíli, kdy hovořili s Herodem, se znovu objevila a nakonec zůstala nad městem, kde se narodilo Dítě. Přinesli tři dary: zlato, aby ho uctili jako krále, kadidlo, aby mu vzdali úctu jako Bohu a myrhu, aby uctili jeho lidství, určené na smrt. Myrhu použili i při jeho pochování. Kolébka a kříž jsou znovu spojené, při obou je přítomná myrha. Herodes Veliký věděl, že přišel čas pro narození krále, o kterém Židé jasně věděli z proroctví a po kterém nejasně toužili i pohané. Ale jak všem tělesně smýšlejícím lidem, i Herodovi chyběl smysl pro duchovno, a proto si byl jist, že jde o krále v politickém slova smyslu. Začal zjišťovat, kde se má Kristus narodit. Velekněží a zákoníci mu řekli: „V judském Betlémě, protože tak to píší proroci.“ Herodes řekl, že i on se chce poklonit Děťátku. Ale jeho skutky ukázaly, na co ve skutečnosti myslel: „Jestliže je Mesiáš, musím ho zabít.“ „Když Herodes poznal, že ho mudrci oklamali, rozlítil se a dal vyvraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.“ (Mt 2,16) Herodes zůstane navždy vzorem těch, kteří se pozvedají nad náboženství, ale kteří nikdy nejednají správně podle poznání, které dostali. Jsou jako informátoři na železnici, kteří znají všechny stanice, ale nikam necestují. Vědomosti na rozumové úrovni jsou zbytečné, jestliže je neprovází podřízení vůle a přiměřené skutky. SRDÍČKO Herodes je ukázkou prvního z extrémů – znal, ale nejednal podle poznaného. Druhým extrémem pak je chtít správně jednat, ale neznat. Herodes se obával, že ten, který přišel kvůli nebeské koruně, by mu vzal jeho pozlacenou korunu. Předstíral, že chce přinést dary, ale jediný dar, který chtěl přinést, byla smrt. Zkažení lidé někdy skrývají svoje zlé úmysly za rouškou zbožnosti. Lidé se mohou zajímat o Krista ze dvou důvodů: buď proto, aby se mu klaněli, nebo proto, aby mu škodili. Někteří dokonce využívají náboženství pro uskutečnění svých zlých záměrů, tak jako i Herodes využil Mudrce. Zájem o náboženství nevyvolává ve všech srdcích stejné účinky. Není důležité to, na co se lidé ptají o Bohu, ale to, proč se ptají. Kristus neměl ještě ani dva roky a už pro něj byla vylita krev. Byl to první pokus sáhnout mu na život. Meč pro dítě; kameny pro muže; na konci kříž. Takto ho přijali jeho vlastní. Betlém byl počátkem Kalvárie. Zákon oběti, který sevřel jeho i apoštoly a mnoho následovníků v dalších stoletích, začal působit a urval tyto mladé životy, které si tak vhodně připomínáme na svátek Neviňátek. Obrácený kříž pro Petra, pád z věže pro Jakuba, nůž pro Bartoloměje, meč pro Pavla, vřící olej pro Jana a mnoho mečů pro nevinné děti z Betléma. „Svět vás bude nenávidět,“ předpověděl Kristus všem, kteří nesou jeho pečeť. Tato neviňátka zemřela za Krále, kterého nikdy nepoznala. Jako beránci položily tyto děti svůj život pro Beránka. Nikdy nebojovaly, ale byly korunovány, a jsou tak prototypem dlouhého zástupu mučeníků. Jiří Maxa, redakčně kráceno Hluboká poezie Vánoc vyplývá z reality chléva, tehdejšího i všech budoucích, do kterých přichází Bůh, aby nám mohl být nablízku. Hojnost Božích darů o svátcích i v nastávajícím roce přeje a ze srdce žehná Vojtěch Cikrle biskup brněnský Brno, Vánoce 2009 2 ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY NOVÉ INFORMACE O SESTŘE RESTITUTĚ Poznámka Sv. otce o sestře Restitutě při mši sv. na tuřanském letišti spustila přímo lavinu nebývalého zájmu o ni. Média začala spekulovat, zda snad tato zmínka nemá nějaké skryté pozadí a zda naše rodačka a patronka nebude v dohledné době svatořečena. V záplavě různých „zaručených“ informací jsme se mohli např. i dočíst, že s. Restituta byla „silné postavy z nadměrného pití piva a pojídání guláše“. Pozitivní ale na těchto zprávách bylo, že se informace o ní dostaly k velikému množství lidí. Zájem o ni projevila i Česká televize, která v Duchovním centru na Lesné natáčela reportáž při slavení patrocinia světice v neděli 25. října t. r. Byla vysílána na ČT1 31. 10. v pořadu Týden v regionech. Uživatelé internetu si ji mohou vyhledat v archivu (který je přístupný i přes odkaz na našich webových stránkách). V reportáži je částečně použit velmi zdařilý dokument rakouské televize, natočený letos na jaře mimo jiné i u nás v Brně. Půlhodinový film na DVD je i v češtině a je ho možno získat v DC nebo vypůjčit od vašich duchovních správců. 29. října, v den liturgické památky naší patronky, se delegace farníků z Lesné zúčastnila na pozvání Sester Křesťanské lásky z Vídně mše sv. ke cti blahoslavené v rakouském Hornu, kde probíhala Dolnorakouská zemská výstava. Výstava, pořádaná zároveň v Raabsu a Telči, mapovala staleté propojení Rakouska a čes- kých zemí. V rámci této výstavy byl jeden panel věnován i s. Restitutě a promítal se tam i uvedený film. Dozvěděli jsme se mimo jiné o novém svědectví spoluvězeňkyně z cely smrti, o hrdinství a ctnostech s. Restituty, které dosud nebylo publikováno a které velmi vhodně dokresluje její portrét mučednice. V posledním čísle časopisu „Milujte se!“ z listopadu 2009, byl o Restitutě otištěn obsáhlý článek MUDr. Šiprové. Vydavatel nám daroval pro její propagaci a šíření úcty k ní větší množství výtisků k rozdání zdarma. Je to výborná možnost seznámit se s naší rodačkou a patronkou v každé rodině a dát tento časopis i dalším věřícím nebo lidem dobré vůle, kteří si jej rádi přečtou. Časopis máme ještě pro zájemce k dispozici u nás v DC na Lesné. Farnost Nové Hrady nám věnovala 12 panelů výstavy o s. Restitutě, které r. 1998 při příležitosti blahořečení vytvořil Rakouský kulturní institut v Praze. Pak se tato výstava zřejmě zásluhou tehdejšího duch. správce, P. Bonfilia Wagnera z řádu servitů, který byl rakouské národnosti, dostala na jih Čech. Výstavu hodláme v budoucnu poskytnout i jiným farnostem, které o ni projeví zájem. Po mši sv. na letišti v Tuřanech 27. 9. nám Sv. otec požehnal základní kámen kostela v Lesné, který bychom chtěli zasvětit právě této naší patronce. Autor stávající budovy Duchovního centra, Ing. Arch. Zdeněk Bureš, nám v listopa3 SRDÍČKO du představil svůj projekt rozšíření DC a stavby kostela. Jeho návrh se většině farníků velmi líbí a bude předložen biskupství ke schválení. To vše nás, věřící z Brna, a zvláště farníky z Husovic, Lesné i Obřan, zavazuje k většímu šíření úcty k naší blahoslavené. Málokterá farnost se může pochlubit, že je rodištěm světce, navíc toho, který žil v době ještě ne tak vzdálené. Naše víra vidí v těchto osobnostech nejenom vzory, ale i přímluvce a pomocníky. Že máme takovou patronku, je pro nás nejenom pocta, ale i určitý závazek: seznámit se 4 s jejím životem a rozšiřovat mezi svými příbuznými a přáteli úctu k ní a znalost o ní. A také ji prosit o přímluvu. Třeba i v lidsky bezvýchodných situacích, kde pomůže jen zázrak. Restituta sama tuto situaci zažila, když 5 měsíců a 2 dny čekala odevzdaná do vůle Boží, zda bude popravena nebo omilostněna. Čím opravdovější bude naše soukromá i veřejná úcta k ní, tím lépe můžeme připravovat její svatořečení. K němu je nutno doložit i nějaká zázračná vyslyšení. Proč by nám naše patronka nemohla svou přímluvou vyprosit třeba i zázrak? P. Pavel Hověz ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY NAROZENINY PANNY MARIE Tento příběh popisuje jednu událost letošního podzimu z pohledu nenarozeného miminka. Až donedávna mi bylo výborně. Mým úkolem bylo růst a spát a růst a spát... A najednou! Cosi se děje, je po pohodě, klidu! Ale já ještě nemám přijít na svět, je příliš brzy. Máma je strašně bolavá a má strach, abych také nepřišla o zrak jako moje sestra. Jedeme do nemocnice. Nakonec se situace pro mě zlepší, zůstávám v bezpečí, zato máma je opravdu nemocná. Musí vydržet hodně bolesti, aby mi neublížila léčbou, dokud se nenarodím. Sotva nastane den, kdy už je čas pro mé narození, je to radost, ale mámino trápení nekončí. Po čtyřech dnech silné bolesti ji lékaři operují a bojují o její život. Uplyne další řada dní, než se s mámou dostáváme domů. A teď už by mohlo být vše krásné. Mých šest sourozenců a samozřejmě také táta jsou bezvadní! Jenže máma stále není v pořádku. Horečky a zimnice se u ní střídají, musí nás odvézt sanitka, opět jsme v nemocnici a mámu rychle operují. Neztrácí naději ani ve chvílích velmi těžkých, obrací se k Panně Marii. Konečně doma. Snad již vše zlé pominulo. Ještě přichází účet za pobyt v nemocnici. Skoro osm tisíc korun. Máma povzdychne. Sluníčko od rána maluje světelné obrázky Panně Marii k narozeninám, nebe pro ni modře září. Den je tak krásný. Večer přichází mámina kamarádka, podává mámě obálku. „To ti posílá naše společenství a farnost, napadlo nás, že jsi musela platit za nemocnici,“ říká k tomu. Máma se zdráhá obálku přijmout, ale teta se nedá a tak ji s díky přijímá. „Víš, děkuji moc, ten účet je hodně vysoký,“ říká máma a dívá se do obálky. V obálce je přesně tolik, kolik dělá účet - ani o korunu víc či méně. Obě zůstanou v úžasu. Panna Maria účet vyrovnala. Má narozeniny a obdarovává své děti. -ss- Jubilejní desátou Tříkrálovou sbírku 2010 v Brně zahájí biskup Cikrle Tříkrálová sbírka, kterou v České republice pořádá Charita České republiky, bude v brněnské diecézi zahájena pontifikální bohoslužbou celebrovanou brněnským biskupem Vojtěchem Cikrlem v neděli 3. 1. 2010 v 10.30 hodin. Na jižní Moravě organizuje charitativní sbírku Diecézní charita (DCH) Brno. Číslo konta: 1583741621 / 0100 dárcovská sms pro Tříkrálovou sbírku: DMS KOLEDA na číslo 87777. 5 SRDÍČKO STO Na 26. 12. připadá veliké životní jubileum bratří Justina a Ignáce. Jsou dvojčata, oba jsou v husovické farnosti a v řádu menších bratří františkánů, Justin je prvorozený a Ignác je knězem. „Brášíni“, jak se jim familiárně přezdívá, jsou si velice podobní nejen vizáží, ale i povahou a životním osudem. Srdíčko vám při této příležitosti přináší rozhovor s našimi jubilanty. Bonaventura: Vy jste s bráchou šli po základce do Kraslic. Mohl bys o tom něco říci? Ignác: Šli jsme se učit jako opraváři dechových hudebních nástrojů. Brácha pro plechové hudební nástroje – trumpety, lesní rohy, pozouny, tuby a heligony, já pro klarinety, saxofony, flétny, pikoly, atd. Později nás rodiče nechali, abychom si udělali také střední školu. Šli jsme rovnou do 2. ročníku, udělali jsme postupovou zkoušku. Musím říct, že všude jsme měli výborné učitele, byli to lidé, kteří nám byli příkladem, na to jsme měli štěstí. B: Prý na vás mělo veliký vliv společenství v Sokolově. Justin: V Kraslicích jsme do kostela nechodili. Na internátech v neděli dopoledne nebyly vycházky, takže nebyla možnost jít do kostela. A kdyby to šlo, tak by asi byly problémy. A na to jsme nebyli žádným způsobem připravení, ani zralí. Byli jsme i v socialistickém svazu mládeže, jako ostatní spolužáci, i když jsme komunistické ideje nějak zvlášť nesdíleli. Na průmyslovce to bylo stejné. Až se toho ujal sám Pán. Do školy přišel studovat Pavel Tylšar. Měl truhlářskou školu, přišel z vojny a chtěl studovat výrobu hudebních nástrojů. Když zjistil, že jsme věřící, jednoho dne mi položil otázku, jestli s ním nechci jezdit tajně do kostela, 6 do Sokolova. Nejdřív jsem váhal, ale pak jsem si řekl: „Proč ne?“ a začal jsem s ním jezdit. Bylo to jedenkrát za 14 dní, nebo za tři týdny. V neděli odpoledne jsme měli vycházky a nikdo se nikoho neptal, kam chodí, nikde se to nezapisovalo a tak jsme se po obědě sebrali a v deset večer jsme se vrátili na internát a bylo to vyřešené. Asi po měsíci jsme se zeptali bráchy, jestli by nechtěl jezdit také. I on váhal, ale zlákali jsme ho a jezdil tam s námi. Tak to trvalo až do konce studia. Pavel se znal v Sokolově s několika rodinami – Kuchařovými, to jsou salesiánští spolupracovníci, s Brunovými, s pozdějším vikářem plzeňské diecéze Josefem Žákem a dalšími výbornými lidmi. Jsou to výborné rodiny, vynikající lidé a pro nás to byl velký přínos do života, že jsme se s těmito lidmi poznali a stýkali. B: Vy jste také, myslím, cvičili jógu. I: To by se hodilo spíš přednést jako nějaké svědectví. Zkrátka, cvičil jsem 8 let jógu a pak jsem se 13 let vyrovnával s negativními důsledky. J: To bylo i moje největší pokušení v životě. Bylo to po návratu z průmyslové školy domů. Na škole jsme se od jednoho spolužáka doslechli řadu informací o józe a vrtalo nám to hlavou. Cvičit jógu. Brácha tehdy začal cvičit hathajógu, já ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY jsem necvičil, protože jsem vůči tomu měl zábrany svědomí. Potřeboval jsem tehdy slyšet nějakého křesťana, který by měl s jógou větší zkušenosti. A ačkoliv jsem hledal, do té doby jsem se s nikým zkušeným nesetkal. Strašně mě to tehdy zmáhalo. Co je lepší? Křesťanství, nebo jóga? Co je správnější? Bylo to vyčerpávající. Když se na to zpětně dívám, myslím, že to byla snaha ďábla zničit v nás to, co jsme získali v Sokolově. Odvést nás od Boha a od jeho vůle. Ale Pán Bůh se stará. A tak mi po delší době trápení poslal do cesty kamarádku, která se jógou zabývala. Bylo to naprosto nečekané. Učitel z místní LŠU, Míra Frič, chtěl ladit varhany v našem vesnickém kostele. Hledal někoho, kdo by mu pomohl s čištěním varhan. Doslechl se, že jsme s bráchou studovali výrobu hudebních nástrojů. A tak mi vzkázal, jestli bych mu s tím nechtěl pomoci. Tenkrát jsem nevěděl, co dělat. Vnitřní krize s jógou mě zmáhala, tak jsem chtěl přijít na jiné myšlenky. Tak jsme se sešli v kostele a Míra tam hrál na varhany skladby různých skladatelů. Já jsem některé skladby znal a tak mi Mirek – ten učitel, řekl: „Staníku, ty k nám musíš přijít. Já mám plnou skříň desek a musíme si něco pustit.“ Možná ještě ten den večer jsem šel k němu „něco si pustit“. A tam byla Ivanka, asi třicetiletá žena. Seděla u akumulaček a kouřila. Míra nás představil a chvíli jsme se bavili o dosavadním životě. Pak jsem se jí zeptal, co prožívá teď. Ivanka potáhla z cigarety a dlouho vydechovala kouř. Pak řekla: „Teďka se snažím smířit jógu s křesťanstvím.“ To bylo Boží řízení. Byl jsem v šoku a zvolal jsem: „Já taky!!“ Ivanka zkoušela cvičit rádžajógu, měla určité zkušenosti a literaturu od různých autorů a učitelů. Tak jsme se tím asi tři roky prokousávali, různě debatovali a nakonec skončili u křesťanství. To bylo Boží řízení. Skončili jsme jako křesťani. B: Ignáci, občas vykládáš o tom, jak jsi tu byl nešťastný a pak jsi dostal útěchu při pohledu na kostel Nesvětějšího Srdce Páně. I: Nikdy bych neřekl, že nešťastný. Po příchodu do Brna jsem byl ustanoven představeným zdejšího řeholního domu. Protože jsem nikdy nic takového nedělal a tenkrát měl ještě ke všemu přijet generál a měl tady přespat v našem domě (byl to Giacomo Bini), tak na mě padla „depka“, která trvala asi měsíc. A ještě jsem prožíval něco, čemu říkám aklimatizační krize. Zkrátka jsem se tu cítil jako „cizinec“, i když jsem věděl, že jsem tady předtím byl v kandidatuře, stejně ten pocit byl velice silný a trval 3⁄4 roku. Někdo by se přesadil za měsíc, ale mně, protože jsem emocionální člověk, to trvalo takhle dlouho. Jednou večer jsem šel do parku sestry Restituty, už byla tma a měl jsem pocit, jakoby mně tam něco přivedlo. Bylo mi velice krušno, že jsem se ani nedíval kolem sebe a jako introvert jsem v podstatě nevnímal okolí. A v jedné chvíli jsem zdvihl hlavu a uviděl jsem kostel, jak je v té tmě osvícený. Mnozí lidé jsou na takový pohled 7 SRDÍČKO naprosto zvyklí, ale pro mě to bylo v tu chvíli něco tak krásného, že tu vnitřní tíhu okamžitě vystřídal prožitek radosti nad krásou toho, co jsem viděl. A to bylo takové první pohlazení na srdci, které jsem tady zažil a začal se ve mně rodit i takový bližší vztah k tomuto kostelu. Od té doby jsem si uvědomoval, že to je opravdu krásné dílo. Postupem času jsem se pak více 8 setkával s lidmi a tato setkání působí, že člověk se tu cítí stále víc jako doma. Zdejší farnost má takový rodinný charakter, někdo říká „domácký“. Pán Bůh mi tady daroval mnoho dobrých spolupracovníků, to každý nemá, jsou faráři, kteří si spoustu věcí dělají sami. Toho všeho si velice vážím, i když to, bohužel, málokdy dávám najevo. V tom se musím polepšit. Redakčně upraveno ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY PROGRAM CENTRA PRO RODINU A SOCIÁLNÍ PÉČI Programy pro aktivní seniory Centrum pro rodinu a sociální péči nabízí programy pro aktivní seniory. Neváhejte a přijďte si vyzkoušet, s jakou trpělivostí Vás naši lektoři mohou naučit ovládat počítač, jak se fotí s digitálním foťákem, jak jste na tom se svými jazykovými dovednostmi nebo si přijďte potrénovat paměť či protáhnout svoje tělo. Tyto aktivity, placené kurzy nebo převážně besední, klubovou činnost - literární, divadelní, filmovou kavárnu a další, naleznete ve Volnočasovém a vzdělávacím středisku pro seniory, Josefská 1, obchodní dům Klášter. Další informace vám rádi podají pracovnice recepce tel. č. 542 217 464 nebo koordinátorky seniorských programů, kancelář, mobil 731 604 219. Přijďte strávit čas se svými vrstevníky a navázat tak nová přátelství! Jste srdečně zváni do bezbariérových prostor. Těšíme se na vás, pracovníci seniorských aktivit. Více na www.crsp.cz se nad duchovním rozměrem manželství, svým vztahem k Bohu. Obnovu povede P. Mgr. Jan Pacner. Přihlášky a informace: CRSP Brno, Josefská 1, tel. 542 217 464, [email protected] Pojeďte s námi na hory Milé rodiny, prožijte s námi pololetní a jarní prázdniny. Termíny: 28. 1. – 31. 1. a 27. 2. – 5. 3. 2010 Vybrali jsme pro Vás čtyři horská střediska v Jeseníkách, Beskydech, Krkonoších a Orlických horách. Kromě lyžování Vás čeká spousta her, soutěží a dalšího programu pro děti a dospělé. Máte-li zájem, veškeré informace Vám ráda podá za Klub přátel rodiny Brno: Kristýna Patiková, tel. 542 217 464, e-mail: [email protected] PC kurzy pro seniory Základní PC kurzy pro seniory - úplné začátečníky - v rozsahu 10x1,5 hodiny - 18. ledna 2010 Pokračovací PC kurzy pro seniory - pro pokročilé - v rozsahu 5x2 hodiny - 19. ledna 2010 Kurz Excelu pro seniory - 2x2 hodiny - 21. a 28. ledna 2010 Postní duchovní obnova pro manžele Centrum pro rodinu a sociální péči Brno pořádá 19. a 20. 2. 2010 Postní duchovní obnovu pro manžele v rekreačním středisku Drak v Křižanově na téma: Komunikace – opotřebované slovo, potřebná skutečnost. Dvoudenní setkání nabízí manželům prostor pro ztišení, zamyšlení Klub osamělých rodičů Klub osamělých rodičů vás srdečně zve na besedu s diskusí Mgr. Jiřího Šupy na téma „Pocity viny po rozpadu manželství a rodiny – prožívání dětí“, která se koná v pátek 8. 1. 2010 od 16 – 19 hod. v Přednáškovém sále Centra pro rodinu a sociální péči, v 1. poschodí, Josefská 1, Brno a také na „Pocity viny po rozpadu manželství a rodiny – prožívání dospělých“, která se koná v pátek 22. 1. 2010 od 16 – 19 hod. Během celého jejího průběhu lze využít možnosti hlídání dětí. Informace a kontakt: Marcela Ondrůjová, tel.: 542 217 464, 731 402 731 e-mail: [email protected] Kurz DigiFOTO pro seniory Základní funkce digitálního fotoaparátu, focení, zpracování fotek v PC - 8x2 hodiny - 19. ledna 2010. Nebojte se počítačů a přijďte k nám do Školičky internetu pro seniory. Těšíme se na Vás. Všechny tyto kurzy probíhají v bezbariérové PC učebně Centra pro rodinu a soc. péči na Josefské 1 v Brně. Informace a přihlášky na tel. 542 217 464, 731 402 731, nebo na e-mail: [email protected] 9 SRDÍČKO HISTORICKÉ BETLÉMY V CENTRU BRNA 2009 K betlémům, které jsou každý rok v době vánoční vystaveny ve všech kostelích, již tradičně přichází mnoho návštěvníků. Stejně jako v předchozích dvou letech se v akci Historické betlémy v centru Brna představí obyvatelům a návštěvníkům jihomoravské metropole betlémy osmi chrámů v centru města. Konkrétně se jedná o katedrálu sv. Petra a Pavla, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Tomáše, minoritský kostel sv. Janů, kostel sv. Maří Magdaleny, kostel sv. Michala, kapucínský kostel Nalezení sv. Kříže a jezuitský kostel Nanebevzetí Panny Marie. -bb- VÁNOČNÍ POHÁDKA Byla tichá, přesvatá, štědrovečerní noc, vlastně ještě večer, neboť dny jsou krátké, bělounké závěje se třpytily ve svitu měsíce a hvězd, zvonivé rampouchy cinkavě šeptaly vánoční koledy. Měsíček se z nebe potěšeně usmíval na spokojenou zemi a byl docela naměkko nad přicházející láskou. Kolem něj zářilo na tisíce hvězdiček a skoro každá z nich si také prozpěvovala vánoční písničku, jen ta nejmenší z nich se zvědavě vyptávala starší sousedky, co se to vlastně na zemi děje, co to lidé slaví a proč jsou na sebe hodnější než jindy. „Moje milá hvězdičko, lidé oslavují Boží narození - narození děťátka Ježíška. Na oslavu této radosti si dávají dárky, jsou šťastní a snaží se být na sebe milí,“ vysvětlila jí starší hvězda. „Jéje, to musí být krásné, škoda, že to tak není pořád. Musím si tu věc pořadně prohlédnout, abych si to také užila,“ natahovala krk malá hvězdička. „Tamhle krásně zpívají a tady zase voní cukroví a děti zpívají u stromečku, to je nádhera. 10 Jejda, jejda, pročpak ten starý pán smutně kouká z okna, kde má stromeček a cukroví? Copak neví, co je dnes za slavný den?,“ podivila se hvězdička. „Musím se podívat ještě blíž.“ Už měla krk skoro jako žirafa vytažený a tak rozumovala dál: „Jak se tak dívám, ten pán je docela sám. Tomu je asi moc smutno. Pro sebe si stromeček chystat nebude, když pod něj nemá komu dát dárky, když nemůže čekat na něčí radost z překvapení. Že by opravdu nikoho neměl a nikdo si na něj nevzpomněl?“ Hvězdička si promnula vlhká očička, aby ostatní nic nepoznaly, potom jukla na měsíček: „Nezlob se, já musím na chvíli tam dolů.“ A už hopsla škvírkou v okně za starým pánem. Svítila mu, zpívala a tancovala, smála se s ním, že se pán docela rozveselil a rozzářil skoro jako ona. Ostatní hvězdičky se překvapeně dívaly, co to provádí a vzpomněly si na praprababičku vlasatici, která přinesla lidem radostnou zprávu o Ježíškově narození. „My jsme tady asi ZPRAVODAJ FARNOSTÍ HUSOVICE, LESNÁ A OBŘANY opravdu proto, abychom lidem dělaly radost,“ řekly si a pomalu jedna po druhé říkaly: „Promiň, měsíčku“ a hopsaly za dalšími opuštěnými lidmi, za smutnými dětmi, které třeba dostaly hodně dárků, ale ne ten nejdůležitější – opravdovou lásku svých tatínků a maminek, jejich čas a zájem. Další hvězdičky viděly děti nemocné, trpící, hladové, honem jim šly pomoci jak uměly. Na nebi už zůstalo jenom pár hvězdiček a když jedna z nich uviděla také smutná a hladová zvířátka, rozběhly se všechny za nimi. Najednou zůstal na nebi měsíček docela sám: „Teď abych se tady pomalu bál,“ bručel, ale na hvězdičky se nezlobil. „Někdo svítit musí, jaký by to byl pořádek, kdybych také já hopsnul za těmi lidmi, na které se už hvězdičky nedostaly. Nakonec nebe bez hvězdiček, to není zrovna to pravé. Kdyby tak potřebným lidem, dětem a zvířátkům přispěchali na pomoc ostatní lidé a děti, mohly by se hvězdičky vrátit zase na oblohu a všem svítit. A vánoční noc by se znovu stala tou úplně opravdovou a pravou nocí Lásky, která přichází na svět.“ Rozhlédl se po zemi a zavolal: „Slyšíte mě, děti? Pomůžete mi, abych tu nebyl tak sám? Mně je teď na nebi moc smutno.“ Jarka Cýrusová ČELISŤOVKA SE SHLUKOVOU POSTUPOVKOU Návod k luštění: V řádcích A a C se luští shluková postupovka: do každého políčka se zapisují 2 písmena, výrazy mají vždy 6 písmen. Poslední znak (dvojice písmen) výrazu je současně prvním znakem výrazu následujícího. Ve svislých směrech (vždy ke středu) se luští třípísmenné výrazy. Tajenka je umístěna v řádku B. Vodorovně: A. Dobrota, název známé trampské písně (jméno ženy), načepovaná, blouditi, řidiči vozů mezinárodní přepravy, doslovné cizí výroky, ti oři. - B. Tajenka. - C. Místnost na uhlí, dětsky prostá žena, staroegyptský krytý džbán, nesouměrný nebo zrůdný objekt, rostlina prha, druh pilulky, krása. Shora dolů: 1. Lov. - 3. Obilí seté na jaře. - 5. Sůl pro lesní zvěř. - 7. Titul na obálce. - 9. Eden. - 11. Stejná. -13. Proutěná nádoba. Zdola nahoru: 2. Domácké ženské jméno. - 4. Mužské jméno. - 6. Osoba ze Starého zákona. - 8. Tvoji. - 10. Slovensky ,,ne“. - 12. Řecké písmeno. - 14. Americký spisovatel. Jana Podsedníková 11 SRDÍČKO BOHOSLUŽBY V NAŠICH FARNOSTECH O VÁNOCÍCH 2009 HUSOVICE 24.12. Štědrý den 700, 1600 - vigilie, 2400 25.12. Boží hod 700, 900, 1800 26.12. Sv. Štěpán 700, 900, 1800 27.12. Svatá Rodina 700, 900, 1100, 1800 31.12. Sv. Silvestr 700, 1700 - na poděkování za uplynulý rok 1.1. Matka Boží, Panna Maria 700, 900, 1800 Pozn.: Mše sv. v 1100 hod. bude vždy jen v neděli, tj. 27.12. Příležitost ke svátosti smíření bude před každou mší sv. a ve středu 16.12. už od 1600 hod. pro děti a od 1700 hod. pro dospělé nebo po domluvě kdykoliv. Prosíme, nenechávejte si přijetí svátosti smíření na poslední chvíli. SOBĚŠICE 24.12. Štědrý den 700, 2200 25.12. Boží hod 900 26.12. Sv. Štěpán 900 27.12. Svatá Rodina 900 31.12. Sv. Silvestr 700 1.1. Matka Boží, Panna Maria 900 LESNÁ 24.12. Štědrý den 1530 , 2200 25.12. Boží hod 730 , 900, 1030 26.12. Sv. Štěpán 900, 1030 27.12. Svatá Rodina 730 , 900, 1030 31.12. Sv. Silvestr 1600 1.1. Matka Boží, Panna Maria 730 , 900, 1030 Pozn.: Informace a podrobnosti o všech akcích přímo v DC nebo na webové stránce www.volny.cz/dcbl. OBŘANY 24.12. Štědrý den 2200 25.12. Boží hod 830 26.12. Sv. Štěpán 830 27.12. Svatá Rodina 830, 1430 bohoslužba slova v DDS Borky, 1600 zpívání u jesliček 28.12. 1500 vánoční besídka v klubovně 31.12. Sv. Silvestr 1600 , 2330 adorace 1.1. Matka Boží, Panna Maria 830 5.1. tříkrálový koncert sborů ze ZŠ Maloměřice a Obřany BONI PUERI, předpokládaný začátek 1700 SRDÍČKO – zpravodaj brněnských římsko-katolických farností Husovice, Lesná a Obřany. Vychází se souhlasem duchovních správců. Kontaktní adresa: Římsko-katolická farnost Brno-Husovice, Vranovská 103, 614 00 Brno nebo schránka Srdíčka v zadní části husovického kostela nebo e-mail: [email protected] http://www.volny.cz/dcbl/srdicko.htm Odpovědný redaktor: Daniel Kummer NEPRODEJNÉ. Vychází pro vnitřní potřebu farností. Neprošlo jazykovou úpravou. Uzávěrka tohoto čísla byla dne 9. 12. 2009, uzávěrka příštího čísla je 31. 1. 2010. 12