piala fa
Transkript
piala fa
2,1. Znovu si zopakujte definice z~k1adn!ho systemu funkc! Z, z~ladn!ho funkcion~lu A na Z i definici z~ladn!ho prostoru (Z,A). Uv~domte ai, jakym zp~sobem se roz~!r! zSk1adn! system Z s funkcion~lem A na system ~ vAech integrovate1nYch funkc! s kone~ .abatraktn!m LebesgueovYm integr~lem A Zhruba re~eno - nejdr!ve se z~ladn! system Z /kter,y je pr!liA "uzkY" /rozA!r! na AirA! obor funkc! Z * a pro funkce z tohoto systemu se definuje "pi'irozenYm" zp~sobem integrel A • FoU se pro 1ibovolnou funkci definuje jej! horn! a doln! integr~l '" Af, ~f a v, pHpade, ze tyto dv~ hOdnoty sp1Yvaj! a jsou kone~ne, i'!~e, ze f 1ez! v systemu Je • Spo1e~nou hodnotu Af a Af pak nazveme abstraktnim LebesguBovYm integr~lem funkce f . ~ Odtud jiZ 1ehko utvorime aysUm funkc!:e * a system m~rite1nYch funkc!A • Kone~n~ m~zeme definovat system m~i'ite1nYch mnoZin m. a inte¢l pres 11bovolnou mnozinu z tohoto systemu. Schematicky by bylo mozno cel1 postup zn~zornit 'asi ~sledovn~: z~kladn! prostor prvn! rozA!i'en! pomoc! monotonn!ch 1imitn!ch pi'echod~ definice horn!ho a doln!ho inte¢lu z 1ibovo1ne funkce definice oboru funkc! s kone~ abstraktnim LebesgueovYm inte¢lem ue*, A) definice oboru funkc! s abstraktn!m Lebesgueov,fa integr'lem /kter,t m~!e mit i nekone~nou hodnotul system vAech m~i'ite1nYch mno!in integr'l pi'es mii'itelne mno!iny - 30 - Jednotliv~ kroky, definice i jejich opravnen! je zapotreb! si veimi podrobne rozmyslet. AI si celou teorii projdete, pOkuste ai ji ilustrovat na nekteram z konkratn!ch pi'!kla~ 2,5 - 2,23. Rozhodnete, zda nl!.sleduj!c! mnolliny tunlcc! tvoH Zlikladn! (p je libovolna nepr4zdn8 mno!ina): Z je syst~m viiech kone/!- tj. systolm Z sastolv4 z jedin~ tunlcce E S( P) i bl Z = { f E S(P); identicky cl Z = { f = ° na rovn~ r E S(( 0, 1T» z }, nule na Z tj. f je kone/!n4 na r .njchre4lnjch funkc! na P , al Z = { f syst~m }, P , ; f( x) = a. aimt, a prob!M mnoUnu viiech rdWch /!!sel } , dl Z = { t E StEl' el Z = S(P) , tj. II Z ={ f g/ Z = { hi Z il Z Z E S(P) r E ={ f ={ f t S(P) SY8t~m je El}, viiech funkc! na P , r je kone/!na a nez4porna na I je kone/!na a z'porna us. P } , existuje vlastn! derivace E StEl' ; E S(P) i je spojit4 v f je omezen4 na P }. rv P } r' v El} , pHpadech ai, b/, c/, d/, il tvor! v pr!padl! lZ' 2 Z ' v pHpade r/, hi nen! splneno 3 Z o J Definujme syst~m Z na intervalu fEZ, pr4ve kdy! f (0,1) je spojit' na syst~mu Z deIinujme - 31 - Af e/, g/ nan! sp lniino takto: (0,1) a existuje kone/!na 11m f(x) • x->o+ Pro funkce ze , = lim f(x) x->o+ Ukdte, ze tvo~! z~kladn! syst~m a/ Z hi funkc1on~1 A funkc!, 4A' 5A' 6A , A nespbuje axiom 7A • cl f'unkc1on41 splnuje axiomy Jak4 by byla s1 tuace, kdybychom ayst~m Z 1 funkc10Ml ate jnl! - ale na uzavhn~m 1nterval U 0,1> ? A < ~ Bul1 Z mnozina vilech funkc! definovanych na 1ntervalu f"{ x) = ax, tj. ={ Z Pro f" E S ({O,l» f"{x) = ax f" e Z , ; = ax =a • f"{ x) definujme Af" definoval1 (O,l) pro xe{O,l)} kde f"+ tvaru Dokazte, Ze 1/ (Z,A) 2/ ZR = Z U{f"+oo}, tvor! z4kladn! proator, , e, 00 } zK = Z U { resp. t -00 je f"tmkce rovnli 1dent1cky resp. - na 00 +00 rc,n , Af"-00 = -00 ,:e*= Z* = A , f.g eA , g eA # 31 -r.; 41 :£ 51 f" lOA 61 jed1n4 ml!riteln4 mnozina je pr4zdn4 mnozina, =+00 = Z 7/ f '" g 81 ('O,l) ~ 91 ~ f" = g m , x = 1nf" A , potom A '" fa , ozna<!me '" A = + (tl. hi (itA = x- l * (O,l) , CU{O,l) =+00 al f" e Z na , ~ bud A C (O,l) , 10*I 00 , 00 =° je-l1 x je-l1 x> °, m1n (f" ,1) E Z , 11*1 f" eA ~ pro kaZd~ c E ~ je { x E (O,l) f{x) > c} E ;(+ 1 E~ Iv1z vl!tu 56/ , 1" = 12*1 f E,:e , f" V luvlldomte a1 vilak, ze Necht aystem f" E Z pro ~ Z 1=° (O,~) <~, <~ , 1) 1) ¢ 17t, v1z vl!tu 121 • je stejn$ jako ve cv1~en! 2,5 , tj. f € S ({O,l» a existuje x E (O,l) • Pro 11bovolnou V fEZ polozme Af = kEEl tak, lie f'(x) = kx °. Dokazte, ita 11 (Z,A) 21 ZR=ZU{f+ oo} f"_ 00 je v tvoH z4kladni prostor, zKU{f_ oo} /def1n1cefUnkc! p~edchoz!m cv1lSen! 2,5/, - 32 - f+ oo • m 3/ Af+ oo = Af_ oo = 0 , 4/ Je = Je*= A = S 5/ ka~d8 mno~ina 6/ t E S 7/ f,gE S «0,1» v «0,1» «0,1» , (0,1) je metite1na a nulova, =*frv 0 ==+ f Af = 0 a g , N 8*/ fEZ ~ min (f,l) E Z , 9*/ f E ~ ==+ min (f,l) E ie Bull Z system veech funkci definovanjch nS c i n t e r v a l u kx , tj. f(x) = = Z Pro fEZ, Dokazte, ze 1/ (Z,A) 2/ ZR <0,1») {f E S ( f(x) = kx Af po1o~me =k pro x € =Z U {f1} , rovna + 00 ZK , =Z u resp. > 0 ~ f (: Z * f( 0) < 0 ~ f 4/ .Ie = Z, 5/ m = {2I} 1/ (Z,A) , { f 2 } , kde· f 1 ' resp. - 00 na 'Af = + 00 f Z * , t,t £* = z * = = - (0,1), 5/ f 6/ , tj. jedina metitelna > 0 ~. f ¢ Z * , < 0 ==+ f ¢ Z * , +9 f(O) = :fE Je 7/ A € 8/ A € = =f 2 ( 0 ) =0 mno~ina je prazdna mno~ina. p~edchozim p~iklade tvoti zak1adni prostor, E de je funkce A 1 } , ZK = Z u { f 2 } ,kde funkce definovany stejne jako V p~. 2,7 , 4/ f f2 00 2/ zR = Z U [ f f(O) <0,1) } • • Definujme zak1sdni system funkci Z stejne jako v 2,7. Pro 1ibovolnou fEZ po1o~me Af = 0 • Dokszte, ze 3/ f(O) tvaru tvoti zak1sdni prostor , f(O) 3/ = kx f( x) i <0,1) ==+ ~f = -00 0 Af· = 0 , m , 10/ 0 € A =9 !1A = + 00 11/ f rv g # 12 *i fEZ ~ 13*/· f E J'!: ~ , Af = + 00 :e*= A ~ S « 0,1» , m 4=9 A C (0,1) /tj. kdyz m ==+ caA = 0 , 9/ P = (0,1) ~ jsou f(O) = g(O) , min (f ,1) € Z , min (f,l) G £: - 33 - 0 ¢ A / , , ~ Z = ( £ E S(E l ) de£inuJeme A£ £(0) • Bud s Je konstantn! na = Pro l1bovolnou El } . 1: E Z Dokazte, ze li tvoi'! z~kladn! prostor, (Z,A) = Z 2/ ZR U { identieky roVM ==+ 3/ £ ~ S(El ) 5/ m={ xEE Je £unkee .... XEE , l 0, El } , tJ. Jedine m~i'1telne mnoziny Jsou pmzdn~ mnoZina ¢ m. ~ Bud Z = { £ e El ' pi'icemz ° , CUE1 =1 , ;tA = 1 • S ( (0,1) ) x E (0,1) pro El ' A£ = in£ rex) rex) , l £+ 00 /£_00 / na * =A, eu-(0) = I 2.10~1 £-oo} ,kde { I - 00 I A£ =. eup a eely prostor 6/ A = ZU + 00 * £=Z 4/£=Z, 'lJ'- £+oo} , £ Je konecoo rex) a = ° pro deehna s viJimkou snad konecneho poctu boM } , L... A£ = £ € Z de£inujme / Jedn~ rex) XE(O,l> se konecnY soucet 0 / •. Doj<azte, ze 1/ (Z ,A) 21 tvoi'! ° rex) > z~adn! prostor, xE pro neepocetni! mnoho <0,1> ~ .... A£ = + 00 ~Jist~te neJdi'!ve eharakterist1ku systemu ZR a uvMomte ai, ze ° rex) ( 31 Jedinll. int: 0 = + pro nulov~ 00 neepocetn~ mnoho mnoZina Je pmzdn~ 41 ~ = { £ E S «0,1» .L... a 51 £ € 61A = I£(x)/ XE<O,l> :t: ~ {£ --ll , rex) ~ ; < + ° £(0,1) ~ ....A£ = - , 00 mnoZina, pouze pro epocetn~ mnoho xE(O,l) oo} , L.. At: = rex) x E (0,1> E S X «0,1» , £( x) il ° pouze pro spocetn~ mnoho x E(O,l)}, 7/ m 8/ A E = { A C (0,1) m ; ~ ("A = + 00 A je spoce~ } ,je-li (UA = n ,Je-li A A nekonecoo spoce~, konecoo a 9/ A C (0,1) Je neepoce~ ~ itA = + 00 u pmvi! n prvJcd , • epoce~ nepmzdmi mnoUna, nechl Z = { 1: E S (P) ; £ je konecoo na P, £ ~ pouze na koneene podlllnoliini! z}, £ E Z de£inujme A1: = L. 1:( x) / jednll. sa 0 konel!Dt &Oueet! XEP P Pro , ° - 34 - 255)5 Z3 Dokal te. 1te 11 (Z,A) tvoi':C z'Jcladn:! proetor 2/ f·~ 0 P =+ n--je-li P ={ ~. X2' < n. j 3/ A ES (P) =+ > n j = • pro P ~ 0 P je ml!ritelna • ={ f fEZ E S (P); definujme. Af f+ e => a • je-l1 14 nekonel!n8 • je-l1 },\ dvoubodova mnoUna. Z t" c :e R f+ =+ ("},\ = + 00 C" 14 = n 5/ Me P Pro definujme pro potom » t JI • f j kaldQ podmnolina Bua 2) ••••• } • = s(P) Iff ·\2.12.1 f E f j (xn) = min (j; f(xn» f j E Z. ~/ zR na P f ={ a, konel!n8 a ma pravll n 3~ • prvkd. b}, necbt p}. je konel!n8 na =f pouUje se vllts (a) + 2f(b). Dokalte, 1te: 1/ (Z,A) tvoi':C z'Jcladn:! proetor, ezR 2/ f 4otf.> - 00 na P fe'l!-qi!J f<+oo 3/ = z. A = S (P) 4/ A - Je* # II , na P, • 5/ kaldS podmnolina je mlli'iteln8, pi'i l!eml :e =0, c"-( II) Bua opllt necht Pro P Z r (Ii fa} =1 C"{b} = 2 • (P) definujme je konel!n8 na t Af =f • ~P = 3 • P = { a,b }, dvoubodova mnol1na. ={ rES E Z P a f( b) = 0 }. (a). Dokalte. Ie: 1/ (Z,A) tvo!':! zBkladn:! proetor, 2/ zR = z v {fl}. tekto: > 0 -+ <0 ~ 3. feb) feb) 4/ Je = Z , 'l1' =Z U{ f 2 t, flea) = + 00 f ¢ Z f ¢ Z *• je ~f = - 00 Je* = z * = A '!I' (b) = 1 . ~ '1' = 1. '1' = + 00 = 'Af = + 00 *, 5/ definujeme-li funkci , kde' fl' f 2 jeou definov8ny f 2(a) = - 00 , fl(b). f 2(b) 0 • , , sP pi'edpisem 5"(a) = + 00 a pi'eeto , 5"; A 6/ jedin~ mlli'1teln~ mnoUny jeou II , {a} , pi'i l!eml cU (16) =0 • cU { a} = - 35 - 1 , 7/ mnoUny {b }, yr 81 je-l1 .ftmkce su1i su1i Jsou nemlli'1 telnl! P cUi b} = ~P = + 00 , rovna 1dent1clcy + 00 na P , je P = (-1,0) U (0,1), de.finujme .ftmkce 9"1 ,9"2 ° = ° 9"l(x) = pro x E(-l,O) , 9"2(x) pro x E (0,1'>, 9"l(x) = x 9"2(x) £ € Z, .f = 8 9" 1 1 = x r ~A • takto: pro x E (0,1>, pro x E(-l,O). a 1 ' ~ E E1 Z = { £ € S (P) ; ex1stuJi £=a l9'1+ a29"2 Pro 8 tak, lie P }. na + a 2 9"2 de.f1nujme A.f = a • 1 Dokallte, lie: 1/ (Z,A) tvo:l'i z~ladni prostor, 2/ £EZR ~ bui'ito £ E Z, nE!bo £=+00 na (0 ,1> , nebo na (0 ,1> , anebo .f = £=+00 41 .f E ie , 51 £ E A s £ = K'9? (P); K.~ £ = na £ = K. ¢9 6/MEm#Mn (0,1> na (0,1>, ~ (0,1) S1 a na < -1,0) a na P • £ = k 9"f £ = + 00 # l1bovolna na £ (-l,O)}, A£ = K na (0,1> ,kde =(6 < -1,0) ZK I Charakterizujte obdobnll systl!m.funkci 3/:e ,= { .f E K.~ na KE E * 1 , .f l1bovo1na na (-1,0) , MC(-l,O) , 7/I4Em~IoI=0 , ~ 81 £'" g =g £ (0,1) , m 91 P , 101 pro xA = in.f {A n ro.i» = + 00 ,je-1i x = A 1, = x je-l1 xA AC P ,ozna/!me (U-A (fLA De.finujme na P, 9"., ] , °, > °. A potom stejnll jako v pi'edchozim cv1c. 2.14. Su1i Z = { t € S (P) ; ex1stuJe Pro .f E Z, .f = k. ~ kEEl de.finujme tak, ie .f = k. ~ na p} A£ = k • DOkaite, ie: 11 (Z,A) tvo!'i zakladni prostor, 2/ £ E ZR # .f E Z bu1ito ° anebo £ = + 00 £ = na <-1,0) , obdobnll charakteri sujte 31 Je = Z , Je* = * Z .. 41 necht pro nlljakl! t ; Z*, A£ je-l1 pro nejakl! A DB (0,1,), "", , xoE <-1,0) = + 00 je t(x o) > , xoE '(-1',0) - 36 - t(x < 0, o) je t, 0, potom z*, y .. - 00 , b/ Af = - 00 (specililne aby 1.f = 0) , Ar (spec1alne aby N c/ = +00 N N e/ NAf = 2, P fEZ Af = -1 • = El x <0,1>. Definujme zlikladni system funkci ~ a/ < fE l 1/ (z ,A) 2/ f tvoi'{ zakladni prostor r' * .3/ x E El ~ je konstantni (pi'1pouitime 1 b/ £(x,O) je lebesgueovakt mei'itelnB v El , obdobne charakter1sujte systemy zR, ,.Ie ,.lie*, 4/ m eA # a/ = { 14 x ~, BUll. M = {l, Z : 00) 'l1' <0,1) ; kde 14 C El 5/<O,l>X<o,~>¢m, {[x,x]e ={ £ 3' ~, .... } , E S (E ) ; f l £ E Z definujme Af = L , £ (!) absolutne konvern guje} v Ie': 1/ (Z,A) tvoi'i zakladni prostor (do.kaz, Ie funkc10nal A spJiiuje axiom 7A je ponekud obtHnejliil) co by se stalo v pi'ipade, kdybychom poftadoval1 pouze konvergenc1 2/ f m : E2; xe<o,l)}; t (~) • n=l Doka~te, jelebesgueovskY mei'itelnB }, necht kone~n8 je 00 Pro takto: x € El ~ r'*(y) je konstantni na 0,1> , c/ f(x,O) E C /defin1c1 systBmu Cr viz za vetou 46/. l fEZ def1nujme Af = (R) t(x,O) dx • Doka~te, ~e: ~ Z f E S(P) , b/ Pro , Af = -1, d/ Bud =0) Af N ~ ° na mno!t1ne 3/A= S(E l) ~ M £ (~) t ? > - 00 v El ~ £ e ZR , , 4/ kalda podmnolina 5/ B C El ~ C'" B = CUB = El je mei'ltelnB, + 00 v pi'ipade, Ie mno!t1na B n 14 je n v pi'ipade, Ie mno!t1na B n 14 m8 prave - 37 - nekone~n8, n prvko.. ={ t 6/ ZR € S(E 1 ) 00 > - 00 t E1 na 8/ f 12,18~1 Bud P tv g ~ .. < + 00 f!:. n=l IXn Bua Z Pro fEZ = +00 ' M. l1bovoln8 neprazelna mnoUna, bud 14 = {~. ~, x 3·, ••• }. BUdte (1) n N" 14 = II na mno!1nl! t = g 1) konverguje f (-n zK, charakter1zujte obdobnl! eystem N je nulova L n=1 'f:. t n=l ab801utnl! anebo 7/ mno!1na a MC P Ot'n E E1 ' spol!etaa, necht ~ an 0 a necht • = { f € S (P) f def~ujme je omezena na f:. Af = n=1 an f(:I<c) -~ Dokaitte, ite: 11 (Z ,A) tvoi'! z8kladn:! prostor, 2/ udejte charakter1stiku syetllmO. ZR, 3/ 11bovoln8 podmnozina (je-l1 4/ B C 'P'9ctl B = f;1 (v jakllm 1 2 , 19 . 1 Bud Pro je ml!~1te1nli Be P, an • Ca B" 14 = II 5/ B C P, P p~:!padl! ~ B 'l!' , je CaE Z I) (lm) , je nulova 1ze toto tvrzen:! obratlt?) Z = C1 (system vliech spoj1t!ch tunkc:! v f e Z definujme Af = rroi, B1 e kcmpaktn:!m noe1l!em). Dokaitte, its : 1/ (Z,A) tvor:! z8klaeln:! prostor, 2/ funkc1ona1 tj. A je nav:!c multipl1kativn:!, A (f.g) = Af • Ag pro f, gE Z , 3/ fEZ * ~ Af = f (0), = =f 4/ f E S(E1) ~ !l Af 5/ f e £' .. rto) E B1 ' 6/ .:e A S(B , 1) *= = 7/ kaitdli podmnoZins 8/ f '" g ~ Bud Pro (0), # f(O) ~ je ml!~1te1nli, p~1 lieu <0,"> 11 (Z,A) = = g(O). Z mnoitina vilech funkc:! na tvaru f € Z dafinujme Af· (R)J" f(x)dx. Dokaitte, ite: <;«- II f(x) = a.s1nx. I) je z8k1acln:! p1"Oetor, 2/ a podejte charakteristiku &yetllma - 38 - zR, zK, L 1 ex (0) , mnoUna viieeh pi'iroze~eh a!ael, necht P Z .. ( t E 5(1') je koneana, t j t(n) = ° pro viieehna a vi jimkou soad kone1!nlSho poatu }. Pro t E Z definujema At = ten) Ijedn8 se n=l Dokallte, lie L 0 konea~ n E P souaet/. 11 (Z,A) tvoi'! z4kladn! prostor, 2/ f fE ZR # 31 t € it t) - 00 ten) co ~ L # n=l ° It(n) I na P a existuje n ~ N , kdykoliv < :e =9 At = n=l L f(o) + 00 wk, lie N , 00 41 f E 51 A = 5(P) , , 61 kalldlS podmnozina P je mlli'1teln8 laemu je rovno ~ Id pro 14 C P? I. Jak lze interpretovat funkee na mnoUnll P? Charakter1sujte potom ayst'm funkc! 5e ! Pomoe! tohoto cviaen! a vllty 42 dokallte naeleduj!e! zaj:Cmevou vlltu z teorie i'ad Iviz tlSlI V.Jam!k, D1tereneial.n! poaet II, kap. III, §2, pozn.l/: "Bu1\. dana i'ada rel!.ln$eh a!sel f.. n=l ~ a n+ = max (an,O) , ,oznaama a~ = max (-an,O). Potom i'ada ~ 'a 00 i'ady L. n=l + 00 a;; , ii=l )" ~ 00 = ~ an - konverguje abeolutnll, pravll kdyll n=l n co konvsrguj!. V tomto pi'!padl! pak je L an = n=l co ~ a~ ." Jako deli! aplikaei viz pi'!klad 8,21. Definujme mnozinu P a zakladn! ayetlSm Z stejnll jakO v pi'edchoz!m cviAt = f~n). Dokallte, lie aen! 2,21. Pro l1bovolnou t € Z polozme n=l (Z,A) tvoi'! zakladn! proetor a podejte charakter1stiku eystemO. Z f:. *, :e , ~ *, Jl , 1dt I /Viz tell pi'. 2,18/. Bud (a ,b) C E l ,bud Z mnoZina viiech spoji t;;'ch tunkc~ na in1l8rvalu (a,b>. Pro l1bovolnou se Z definujme At= ( R ) ! t . Ukallte, lie (Z,A) tvoi'i zakladn! proetor. Uvazujme nyn! (a,b) = (0,1) a tunkce f: f(x) = 1 pro x E (0,1) g: g( x) = pro x E (0,1) h: h(x)= 0 pro x E (0, ~ +00 f(O) , >, ° g(O) = =0 h(~) =- 21 , hex) (1- , 2 Ukc~te, lie viiechny tyto funkce lez! v Defihujme Mole funkci ';:> , - 39 - • 1). =21 ?J (x) .. 0 pro x € (~,l> 'l! # C 9'(x) .. j €(- 00 ~ pro ,0> . ,m. . z*, f£ ,:£*, A .se*(a,b), 5e (a,b), Z .. C1 ukalte, Ie rN; I =C Pou!ijeme-li nyn! teorii abstrektn!ho roz~!reni, obdrl!me Jalr! bude vztah tllchto syst~mO. k syst~- 9yst~my mdm ~>, 9't~) x€<O, A(a,b), ~ " - k 'syst<lmdm vzoiklim rod!renim Af" (R)..( f a (toto je tlll§! otaZkat. ~ nakter~ lZ - 3Z ' 4A - 7A jinYm1, s n1mi ekvivalentn!m1: Ukal!te, Ie Z axiomd =+ al <3 Z) ~ (f € Z bl <3 zl # (f,g € Z cl (5A ) # (fE Z by mohly byt nahrazeny min(f ,0) E Z) , c+ max(f,g) € =+ Alfl ~O) • Z, min (f,g) E z), Dokazte, Ie plat!: al b/ f € 'l!- f E zR ~ Af .. io£ Ag, =+ Af = sup Ah, f € S(P) > g E Z , g = f hE Z , hif , ~ 1.f = inf Ag, g ~ s , g E Z Af = sup Ah, h ~ f, hE Z ~ h E u-;;.ka!te, Ie pIa t!: ~ * h ~ f . . Ah ~ 1.f~ • 'l!-, Dokalte, Ie plat!: 00 g = L I f n I -+ g a/ f b/ f n E ZR, c/ f, g E ~ A(max(f,g» + A(min(f,g» = Af + Ag , d/ s, min(Af ,Ag) ~ A(min( f ,g» • n E Z, g .n=l f n =+ E :t:*=+ Necht ~,~ Hecht ~C z:' ~ =+ 0 € ZR , f: f E 'l! n=l n , jsou <iva zakladn1 sysUmy funkc1 ned lII1o!1nou Z:!C vatu pro systamy . ~. zf, ~=~ • Potom ~. I p. Dokalte a vyslovte obdobnou Ve v§ech deU1ch pf'1kladech - al do kepi toly 7 - pi'eclpokl-'Mme, Ie Z .. C , Af .. (R) ' - f r II ' r DokazuJte n'eleduJ1c1 tvrzen1: al f(x) =1 pro 1E(O,l), f ; f(x) =0 'l!, f E Je • jindev ~~f; Z, fE'll', Af =1 r-;rzen1 dokezujte pf'mo z def'1n1c i pCllaoc1 charakteriet1k jednotliv!ch sya"t<lm - viz napf'. vUe:~, - 40 - b/ .t(x) = 1 pro r;, 'l!-, c/ t(x) = 1 pro E1 ~ .t; Z, r E zR, interval (a,b) Je omezen$, Ar = b - a , .t(x) = 0 x E(a,b), .t f. Z++ Jinde v .t(x) = 0 x E (0,1>, Jinda v z", r ff:t:, B1".t; Ar = 1 , =1 dl r(x) pro e/ f(O) .. + 00 , x E E1 " f f. ZR - 7!', Af rex) = 0 pro x ~ 0 ... r r-;" protoIe pla ti implikace = + GO ~*, ¢ , r ~ f <+ 00 f E 7!' E :e, Ar .. 0 vliude, nemdle byt rE7!', b/ necht existuJi fnE Z, fn/,f, potom exiatuJe a tak, Ie n ~ no ' x E (+ 0) tedy t41 nemdle byt f E ZR , cl zi'e Jmi! =+ rn(x) >3 no a > Ar = 0 e >0 b~ tedy =:if- .(+) n g(O) .. +00, g(x) , definu,jme flJnkci 1 . pro xE (3n +! ; 1 7) n = 0,1,2 •••.. , g( x) = 0 pro potom 1/ x E <1, + 00 g ), sud4 flJnkce v ~, g E ZR , 2/ Ag = E, , 3/ g ~ r • r el pOd1e vi!ty 52 UI 1ehko uk4iete, Ie r E:II;, ~ pro x ~ 0 Ar = 0 , = l,r(x) = 0 =+ f tj. gI rex) = + 00 pro xE(O,l), f(x) = 0 rE'l!, r¢ r, A.t .. +00 , hI = - .f( x) x E ~ :at r E pro 00 fE 7!', Jinda r - zR ,~ O. f ¢ zR , v E1 ~ ftj. Z , ,tedy A.t = - 00 Dokal:te, Ie: coax al ---z ¢ Z *, d/ bl 81nx ¢ Z *, e/ c/ x l+x 1 ~ er! , e-~ E zR 'I z * , [tvrzeni dokdte pf'!mo z definic 12,30.1 z, tV i poulitim vi!ty 47 •[ DOkalte, l:e: al A sinx N =- Ax = - 00 ~ 00 , , rr-ukaUe, Ie plaU: A ainx= +00 , g ~ aim N Ax=+OO g E ZR, - 41 - =+ Ag 0 (oddvodni!tel) , N dl ukUeme, Ie Ar = 0 takto: s/ reO) 8> = + 00~ •. • g I2,31·1 sua D Dirichletova tUDkce v .~ 'llJ. D(x) .. 0 pro x iraci0D4ln1). pro D(x)- 1 x raci0D41D1 , Dokal!te, l!e: a/ D; Z *, -= '. b/ AD~O, c/ AD 0 • IrK ddkazu posledn1ho tvrzen1 mus1te dClk4zat po~e Vlastn08ti 1n£111l8 toto: g ~ D 1) g E ZR, =+ Ag i: 0 2) ke kal!dlSmu E, > 0 ex1stuje takovli f'unkce g E ZR , l!e g ~ D a Ag < E, , toto u]ga1tt8 nlis1edovnl! - bUCi E. > 0 11 bovolnlS a1s1o; protolte mnol!1na rsc1onaln1ch a1se1 je v E1 spoaetnli, be j1 erovnat do poe1oupnosti {~,~,x3'"'' }. Okolo kdd'ho Xn opUte interval ce f' n (Xn - ~. Xn In - 2 tekto: f'n(x) = 1 x E In , pro + +) 2 tn - 0 Potom - napr. podle 2,28 b - je f' EzRa n. g = L f'n ' dostlivlime n=l . 00 Po1ol!1me-11 zR (X) g E jJ) g~D, a def'1nujte f'Unk- j1nde v ~. Af' = ~. 211-1 (viz 2,26. b) , 7) Ag=2~ d/ D",O, te~ D E ~ a AD" 0 • 1IV1z pi'edchoz:! Debe vlitu 52 , tlSlt 5,6 12,32.1 awl q> x E (0,1> , x = O. Po1ol!me f'(x) ~ , kde = ~; p, q ---.JI j80U celli ne80udlilmi a181a , pro ostatn1 x E E l .,ua ,f'(x) .. O. (f' je tzv. R1emannOVD f'Unkce). Donltte, Ite: 1/ f' je spojltli v keltdiSm lrac10D4ln1m bodl!, 2/ v kal!d'm rac1onli1Dim bodli interva1u (0,1> mli oatr' lokli1n1 max1Jllum, 3/ f' E zK (ukal!te primo z def'1nice 1 charall:ter1stilQ' r." 4/ Af''' 0 , 5/ ex1stuje r ., (R)!f'(x)dx .. 0 ukaltte pi'imo al pomoc1 vlit,r 57--=J 6/ Ex1stuje (N)!"t · al (ZN) - 42 - f'f'? auCi 0 C ~ otrri'eDll _oUna. Potom Co E zR , doblte I n-Libovolnou oteTfenou _o~1nu v 1 1 lze vyj'df~t jako sjednocenf spolletn4ho syst4mu otevi'eD$ch di8junktnfch interveld, pouUjte 2 ,28b • 2 ,2 6b --.:.JJ * je Af = ~Af Iviite 10/. Obr4t1 t toto tvrzenf nelze, tj. Je-l1 f N je-l1 pro nejBkou f'unkc1 f Af" NAf, pak nemu81 jeitii bit f € ~ * '" Ivzhledem k viiU 36 je pak pochop1 telnii f A I. 11veCime DIl81edujfd pHklad. e:e , f au! N C ~ lebesgu8OVsk;y nemiii'1telDll _oUne, necht f'unkce 1dent1cky rovne 5 ne 1 1 , potom 11 ! (~ + f) 21 ~ + f =A (~ + f) = + 00 , tjA . Dob!te I Vlf:l.mniite 81 tIS! pi'. 2,13 • 12 ,35.1Rozhodniite, zde plat! n4s1edujfcf 1mpl1bce: al f E ~ , f;a 0 ... fEzR, b/ c/ dI e/ f/ =+ f E ~ll, fn ....... t =+ f e zR (f E i ' , ~*, A ) , f n e i ' , f n......... f =+ f E '11-, t e AI'1 ' Igl ~ t ne 14 =+ g eA M ' * , If I ~ g na 14 ~ f € :£.I'f* fEA"1 , g€£,., fEi', R fnE Z , f~O '. - 43 - , t je