Studie_ornitologicky-monitoring

Studie shrnující výsledky ornitologického monitoringu
managementových lokalit projektu Neovision
Gašpar Čamlík, Petr Berka
ALKA Wildlife, o.p.s.
Lidéřovice 62, 380 01 Dačice
www.alkawildlife.eu
[email protected]
Projekt NEOVISION – nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí získal finanční
příspěvek v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SK – ČR 2007–2013 a je zároveň
podpořen ze státního rozpočtu ČR.
Obsah
Úvod ........................................................................................................................................................................ 4
1. Metodika ............................................................................................................................................................. 5
1.1 Zpracování studie .......................................................................................................................................... 5
1.2 Cílové druhy .................................................................................................................................................. 5
1.2.1 Rybák obecný (Sterna hirundo) ............................................................................................................. 5
1.2.1.1 Ochrana a status .............................................................................................................................. 5
1.2.1.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................................ 6
1.2.1.3 Ekologie .......................................................................................................................................... 6
1.2.2 Racek černohlavý (Larus melanocephalus) ........................................................................................... 6
1.2.2.1 Ochrana a status .............................................................................................................................. 6
1.2.2.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................................ 6
1.2.2.3 Ekologie .......................................................................................................................................... 7
1.2.3 Racek chechtavý (Larus ridibundus) ..................................................................................................... 7
1.2.3.1 Ochrana a status .............................................................................................................................. 7
1.2.3.2 Rozšíření v ČR ................................................................................................................................ 7
1.2.3.3 Ekologie .......................................................................................................................................... 8
1.3 Zájmové oblasti ............................................................................................................................................. 8
1.3.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny ......................................................................................... 8
1.3.2 PO Lednické rybníky ............................................................................................................................. 9
1.3.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví .................................................................................. 11
1.4 Použitá metodika ......................................................................................................................................... 13
2. Výsledky ........................................................................................................................................................... 14
2.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny .............................................................................................. 14
2.1.1 1. pilíř ................................................................................................................................................... 14
2.1.1.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 14
2.1.1.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 15
2.1.1.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 15
2.1.1.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 17
2.1.2 2. pilíř ................................................................................................................................................... 18
2.1.2.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 18
2.1.2.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 18
2.1.2.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 18
2.1.2.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 20
2.1.3 3. pilíř ................................................................................................................................................... 22
2.1.3.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 22
2.1.3.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 22
2.1.3.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 22
2.1.3.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 24
2.1.4 1. deponie ............................................................................................................................................. 25
2.1.4.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 25
2.1.4.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 25
2.1.4.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 25
2.1.4.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 27
2.1.5 Ostrov pod Soutokem Jihlavy a Svratky .............................................................................................. 28
2.1.5.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 28
2.1.5.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 28
2.1.5.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 28
2.1.5.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 29
2.2 PO Lednické rybníky .................................................................................................................................. 30
2.2.1 Ostrov na Nesytu .................................................................................................................................. 30
2.2.1.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 30
2.2.1.2 Realizovaná managementová opatření .......................................................................................... 30
2.2.1.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 31
2.2.1.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 31
2.2.2 Plovoucí ostrov na Prostředním rybníce .............................................................................................. 31
2.2.2.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 31
2.2.2.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 32
2
2.2.2.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 32
2.2.2.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 33
2.2.3 Plovoucí ostrov na Mlýnském rybníce ................................................................................................. 34
2.2.3.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 34
2.2.3.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 34
2.2.3.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 34
2.2.3.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 36
2.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví ......................................................................................... 37
2.3.1 Jižní ostrov ........................................................................................................................................... 37
2.3.1.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 37
2.3.1.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 37
2.3.1.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 38
2.3.1.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 39
2.3.2 Severní ostrov....................................................................................................................................... 40
2.3.2.1 Stručný popis ostrova .................................................................................................................... 40
2.3.2.2 Realizované managementové opatření .......................................................................................... 40
2.3.2.3 Výsledky monitoringu ................................................................................................................... 40
2.3.2.4 Zhodnocení a doporučení .............................................................................................................. 42
3. Souhrn ............................................................................................................................................................... 43
Závěr ..................................................................................................................................................................... 44
Použitá literatura ................................................................................................................................................... 45
Fotodokumentace .................................................................................................................................................. 46
3
Úvod
Projekt „NEOVISION – nové výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí“
se zaměřuje na problematiku zavlečení nepůvodních druhů šelem, jež mají značnou
reprodukční kapacitu a rychle se šíří. Tyto druhy představují nebezpečí pro původní
faunu drobných a středních obratlovců Evropy. Druhy jako norek americký, mýval
severní a psík mývalovitý ovlivňují populace našich původních šelem a mají také lokální,
ale významný negativní vliv na hnízdící vodní ptáky a obojživelníky. Bez aktivního
přístupu ochrany přírody může negativním vlivem nepůvodních šelem dojít k
dramatickému poklesu hnízdní úspěšnosti v ptačích koloniích na zemi hnízdících ptáků a
následně k celkovému poklesu jejich již tak malých populací. Projekt NEOVISION – nové
výzvy v ochraně biodiverzity na česko-slovenském pomezí získal finanční příspěvek v
rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SK – ČR 2007–2013 a je zároveň
podpořen ze státního rozpočtu ČR.
Hlavním partnerem projektu, který zaštiťoval a koordinoval aktivity, bylo Občanské
sdružení Krok, hlavním přeshraničním partnerem projektu bylo SOS/ BirdLife Slovensko.
Občanské sdružení Krok v roce 2013 a 2014 realizovalo managementová opatření
vedoucí k podpoře hnízdění vybraných ptačích kolonií na ostrovech Střední nádrže
Vodního díla Nové mlýny, na rybníce Nesyt (Lednické rybníky) a na rybníce Stolářka u
Bzence. Obdobné aktivity zrcadlově probíhaly i na slovenské straně, kde je zaštiťovalo
SOS/ BirdLife Slovensko.
Na základě výběrového řízení realizovala obecně prospěšná společnost ALKA Wildlife,
o.p.s. pro Občanské sdružení Krok v rámci tohoto projektu od podzimu roku 2013
odborný průzkum. ALKA Wildlife zaštiťovala odborné aktivity, realizovala průzkum
výskytu semiakvatických invazivních druhů savců (norek americký, mýval severní a psík
mývalovitý) a standardní monitoring hnízdních kolonií ptáků ve třech lokalitách Natura
2000 v Jihomoravském kraji. Jedná se o PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, o
PO a EVL Lednické rybníky a o PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.
V období duben – červenec roku 2014 na všech těchto třech lokalitách proběhl
monitoring hnízdních kolonií ptáků. Monitoring byl zaměřen především na rybáky obecné
(Sterna hirundo), racky chechtavé (Larus ridibundus) a racky černohlavé (Larus
melanocephalus), u nichž se předpokládal největší efekt realizovaných
managementových opatření, okrajově se dotýká i dalších dotčených druhů.
Předkládaná studie shrnuje a vyhodnocuje metodiku a výsledky monitoringu, porovnává
výsledky s dostupnými údaji z předešlých let a vyhodnocuje ohrožující faktory.
4
1. Metodika
1.1 Zpracování studie
Pro každou lokalitu (ostrov) je v kapitole výsledky uveden stručný popis realizovaných
managementových opatření s fotodokumentací a s orientační mapou lokalizace ostrova.
Dále je pro každou lokalitu zpracován výsledek monitoringu řazený do tabulek pro
jednotlivé druhy s patřičným komentářem. Kromě cílových druhů byla zvlášť vytvořena
tabulka, vyhodnocena početnost a přiřazen patřičný komentář i pro další druhy v případě,
že tyto druhy mohou hnízdění cílových druhů ovlivňovat. Zpravidla se jednalo o velké
druhy racků – racek bělohlavý/středomořský. Ke každému pozorování byla přiřazena
příslušná kategorie průkaznosti hnízdění podle mapování pro hnízdní atlas 2014–2017
(http://bigfiles.birdlife.cz/Atlas.pdf). Na základě pozorování byl stanoven odhad počtu
hnízdících párů pro daný ostrov. Ten byl stanoven na základě inkubujících ptáků
v různých termínech a porovnání období mezi těmito termíny s publikovanou délkou
inkubace u těchto druhů. Na závěr jsou vyhodnoceny ohrožující faktory a doporučena
následná managementová opatření pro jednotlivé lokality (ostrovy). Výsledky jsou řazeny
do podkapitol podle Ptačích oblastí. Pro porovnání výsledku s údaji z předešlých let byly
použity dostupné literární zdroje a faunistické databáze, jejichž seznam je uveden
v kapitole Použitá literatura. Pro porovnání byly použity grafy zobrazující nejvyšší
registrovanou početnost hnízdících párů (zpravidla se jedná o květnový termín). Tímto
způsobem jsou vyloučeny náhradně, případně opakovaně hnízdící páry.
1.2 Cílové druhy
Managementové úpravy byly zaměřeny především na zlepšení hnízdních podmínek pro
tři druhy ptáků hnízdících na ostrovech v koloniích. Jednalo se především o rybáka
obecného, ale také o racka černohlavého a racka chechtavého, kteří rovněž upravené
plochy využívají.
1.2.1 Rybák obecný (Sterna hirundo)
1.2.1.1 Ochrana a status
Rybák obecný je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny řazen mezi
silně ohrožené druhy, v posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je
zařazen v kategorii „ohrožený druh“. Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh
Přílohy I tzv. Směrnice o ptácích). Dále je chráněn Úmluvou o ochraně evropských planě
rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva),
Úmluvou o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva) a
Dohodou o ochraně africko–eurasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).
5
1.2.1.2 Rozšíření v ČR
Rybák obecný pravidelně hnízdí ve třech oblastech České republiky – jihočeských
rybničních oblastech, na jižní Moravě, Ostravsku a Karvinsku. Ve všech dalších
oblastech je hnízdění nepravidelné a v malém počtu párů. Při mapování hnízdního
rozšíření ptáků v letech 1973–1977 byl druh hlášen z 8 % čtverců síťového mapování
organizmů, 1985–1989 z 11 % čtverců a 2001–2003 z 13 % čtverců (ŠŤASTNÝ et al.
2006). Na základě výsledků mapování v letech 1973–1977 byla populace odhadnuta na
100–300 párů, v období 1985–1989 na 250–300 párů a v období 2001–2003 na 400–
600 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006).
1.2.1.3 Ekologie
Rybák obecný využívá k hnízdění ostrůvky bez vegetace, případně jen málo zarostlé.
Hnízdí v koloniích, které u nás zakládá hlavně na ostrůvcích rybníků či jiných nádrží,
často společně s rackem chechtavým. Úbytek vhodných hnízdních příležitostí je jeden
z důvodů úbytku hnízdní populace. Hnízdiště brzy zarůstají trávou a náletem keřů a
stromů, což rybákům pro hnízdění nevyhovuje. Početnost kolonií kolísá v závislosti na
výšce vodní hladiny, stavu bylinného porostu na ostrůvku a dalších faktorech.
Rybáci obecní přilétají od počátku dubna, hlavně v druhé dekádě. Hnízdiště opouštějí v
srpnu, opozdilci se zdrží až do října. Začátek snášení vajec probíhá od konce dubna do
srpna, s vrcholem v druhé dekádě května. Sezení na vejcích trvá tři týdny. Mláďata
dosahují vzletnosti ve stáří 22–28 dnů, krmena jsou ještě další 1–2 měsíce (HUDEC &
ŠŤASTNÝ 2005).
1.2.2 Racek černohlavý (Larus melanocephalus)
1.2.2.1 Ochrana a status
Racek černohlavý je prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny řazen
mezi silně ohrožené druhy. Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy I tzv.
Směrnice o ptácích) a v posledním vydání Červeného seznamu ptáků ČR z roku 2003 je
zařazen v kategorii „ohrožený druh“. Dále je chráněn i několika mezinárodními
konvencemi (např. Bernská konvence, Bonnská konvence, Dohoda o ochraně africko–
eurasijských stěhovavých vodních ptáků (AEWA).
1.2.2.2 Rozšíření v ČR
Areál racka černohlavého zahrnuje především východní a jihovýchodní Evropu, odkud se
v posledních desetiletích šíří na severozápad. V ČR se tento druh zahnízdil poprvé v
roce 1967 na jižní Moravě na Mlýnském rybníku. V roce 1983 bylo zjištěno hnízdění
6
na Střední nádrži VDNM a od té doby tu druh hnízdí pravidelně. Dalšími pravidelnými
hnízdišti druhu jsou Chomoutovské jezero v Litovelském Pomoraví a rybníky u Karviné s
vrcholy početnosti 16 párů v roce 2002, resp. 14 párů v roce 2000 (CHYTIL & POPRACH
2006).
Jednotlivé páry příležitostně zahnízdí i v jiných oblastech ČR. Při mapování hnízdního
rozšíření ptáků v ČR v letech 1973–1977 nebyl racek černohlavý zjištěn, v období 1985–
1989 byl hlášen ze čtyř čtverců a v jednom z nich (Střední nádrž) pravidelně hnízdil a
populace byla odhadnuta na 1–5 párů, v letech 2001–2003 bylo obsazeno 14 čtverců, v
sedmi z nich prokázáno hnízdění a početnost celostátní populace byla stanovena na 12–
23 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). V letech 1994–1999 bylo zaznamenáno celkem 37
hnízdících párů, v období 2000–2005 již 126 hnízdících párů, od roku 1999 hnízdí v ČR
každoročně více než 10 párů s maximem 35 párů v roce 2000 (POPRACH et al. 2006).
1.2.2.3 Ekologie
Racek černohlavý hnízdí v koloniích. Původním hnízdním prostředím je mořské pobřeží,
v našich podmínkách hnízdí především na ostrůvcích rybníků a větších vodních nádrží,
výlučně v koloniích racka chechtavého (Larus ridibundus). Proto prudké snižování
početnosti racka chechtavého v ČR představuje pro racka černohlavého vážné ohrožení.
Na hnízdištích se racci černohlaví vyskytují od konce března do konce července.
Některé páry začínají hnízdit ve druhé dekádě dubna, většina ve třetí dekádě dubna a
první dekádě května. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří 25–40 dnů (HUDEC & ŠŤASTNÝ
2005).
1.2.3 Racek chechtavý (Larus ridibundus)
1.2.3.1 Ochrana a status
Racek chechtavý není prováděcí vyhláškou k zákonu o ochraně přírody a krajiny
zařazen mezi zvláště chráněné druhy. V posledním vydání Červeného seznamu ptáků
ČR z roku 2003 je zařazen v kategorii „zranitelný druh“. Druh je hodnocen na našem
území jako silně ubývající (úbytek o 35 % mezi roky 2003 a 1989) (ŠŤASTNÝ et al. 2006).
Je chráněn i legislativou Evropské unie (druh Přílohy II tzv. Směrnice o ptácích). Je
chráněn i mezinárodní konvencí (Bernská konvence).
1.2.3.2 Rozšíření v ČR
Racek chechtavý u nás hnízdí pravidelně především v nížinách a také v rybničních
oblastech vyšších poloh.
Při mapování hnízdního rozšíření ptáků v ČR v letech 1973–1977 byl racek chechtavý
hlášen z 39 % čtverců, v letech 1985–1989 z 53 % čtverců a v letech 2001–2003 z 46 %
čtverců (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Na základě výsledků mapování v letech 1973–1977 byla
populace odhadnuta na 200 000 – 350 000 párů, v období 1985–1989 na 80 000 –
7
150 000 párů a v období 2001–2003 na 50 000 – 100 000 párů (ŠŤASTNÝ et al. 2006). Je
tedy patrné trvalé snižování početnosti.
1.2.3.3 Ekologie
Racek chechtavý hnízdí v koloniích u nás především na rybnících, nádržích se
zarostlými břehy a bohatou vegetací vodních rostlin, také na slepých ramenech řek, v
bažinách, nebo zaplavených polích. Hnízda mohou být umísťovaná na plovoucích
rostlinách v zaplavených bylinách, nebo na pevné zemi na ostrovech, vzácněji na keřích
nebo hlavatých vrbách. Snášení vajec probíhá v měsících duben až červenec, přičemž
hlavní období snášení je od poloviny dubna do poloviny května. Na vejcí sedí oba rodiče
po dobu 23–26 dní. V našich podmínkách se jedná o stálý nebo potulný druh věrný
svému hnízdišti. Mláďata dosahují vzletnosti ve stáří 26–28 dní (HUDEC & ŠŤASTNÝ 2005).
1.3 Zájmové oblasti
Monitoring hnízdních kolonií ptáků probíhal ve třech lokalitách Natura 2000 v
Jihomoravském kraji. Jedná se o PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, o PO a
Lednické rybníky a o PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví.
1.3.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny
Střední nádrž vodního díla Nové mlýny (1 047,5 ha) leží na soutoku tří jihomoravských
řek – Dyje, Svratky a Jihlavy, v místě bývalých lužních biotopů, mezi obcemi Dolní
Věstonice, Strachotín, Ivaň a Pasohlávky. Jediný pozůstatek ze zatopené vesnice
Mušov, kostelík s románskými základy, tvoří krajinnou dominantu nádrže. Dno nádrže,
která byla budována v letech 1977–1982, bylo před napuštěním srovnáno jen na
několika místech a na řadě míst byly naopak navršeny ostrovy. Množství vynořených
ostrůvků se odvíjí od kolísání vodní hladiny. Při hladině stálého nadržení (170,35 m n.
m.) je vynořeno necelých 20 ha ostrůvků ve dvou soustavách: první jsou tzv. Písky u
Dolních Věstonic a druhou ostrůvky v blízkosti tzv. Kostelního ostrova. Tvar i plocha
především ostrůvků Písky se ale poměrně dynamicky mění. V letech 1995–2000 byla
povolena tzv. mimořádná manipulace, při které byla snížena hladina nádrže o 85 cm. To
mělo za následek bouřlivou sukcesi vegetace na všech obnažených plochách nádrže,
které byly vhodné pro hnízdění klíčových druhů. Rozhodnutím bývalého Okresního úřadu
v Břeclavi byla hladina zpětně zvednuta na tzv. kompromisní kótu 170,00. Došlo tak k
zatopení převážné části obou nově vybudovaných ostrovů na místě původního soutoku
Svratky a Dyje a téměř všech hnízdních lokalit pro důležité druhy. Od roku 1993 je nádrž
součástí mokřadu mezinárodního významu „Mokřady dolního Podyjí“ a v roce 1994 zde
byla vyhlášena Přírodní rezervace Věstonická nádrž. Ptačí oblast byla vyhlášena
Nařízením vlády v r. 2004; byla vybrána s ohledem na hnízdění rybáka obecného
(Sterna hirundo), na tři zimující druhy – orel mořský (Haliaeetus albicilla), husa polní (A.
8
fabalis) a husa běločelá (A. albifrons) a na podzimní shromaždiště husy velké (Anser
anser). Ptačí oblast je nejvýznamnějším hnízdištěm rybáka obecného (Sterna hirundo),
zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) a racka chechtavého (Larus ridibundus) v ČR.
Rovněž je jediným pravidelným hnízdištěm racka bělohlavého (Larus cachinnans) a
racka bouřního (Larus canus) a jedním ze tří pravidelných hnízdišť racka černohlavého
(Larus melanocephalus) v ČR. Ještě donedávna byla i největším hnízdištěm husy velké
(Anser anser), ale od roku 1992 do roku 2002 postupně poklesl počet hnízd ze 182 na
pouhých 18; na letní shromaždiště se slétá až kolem 3 000 jedinců. V první polovině 80.
let 20. století na nádrži vznikla první kolonie kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) v
ČR. Hnízdění ptáků je velmi silně ovlivněno výší vodní hladiny a stupněm zarůstání
ostrůvků. V roce 2005 byla např. opuštěna většina snůšek rybáků obecných, protože
hnízdní ostrov na Deponii I. rychle zarostl bujnou ruderální vegetací a rybáci se nemohli
dostat k hnízdům v porostu. V roce 2006 došlo opět v souvislosti s jarním táním k
enormnímu zvýšení vodní hladiny, bylo vyplaveno přes 1000 hnízd racka chechtavého a
několik hnízd racka černohlavého. Část párů se potom přemístila na náhradní hnízdiště v
porostech suchých vrb a náplavů v jihozápadním cípu nádrže u rybárny. Na nádrži se
každoročně shromažďuje více než 20 000 vodních a mokřadních ptáků. V době hnízdění
je to hlavně zásluhou kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), v zimě převládají
severské husy, jejichž početnost dosáhla maxima v první polovině 90. let minulého
století – odhadem 80 000 – 100 000 husí, z toho více než 90 % husy polní (Anser
fabalis). V posledních zimách naopak převažují husy běločelé (Anser albifrons). Stále
častější a již pravidelné je i zimování až několika set jedinců husy velké (Anser anser).
Střední nádrž představuje rovněž největší zimoviště morčáka malého (Mergus albellus) v
ČR. Totéž platí i pro orla mořského (Haliaeetus albicilla). Největší počet orlů na lokalitě
byl zjištěn v únoru 1997: 44 resp. 60 ex. V době tahu je lokalita velice atraktivní pro
mnoho druhů vodních ptáků (kachen, racků, rybáků a bahňáků) i pro řadu pěvců, ať již
jako potravní stanoviště, např. pro vlaštovku obecnou (Hirundo rustica), břehuli říční
(Riparia riparia), moudivláčka lužního (Remiz pendulinus), rákosníka proužkovaného
(Acrocephalus schoenobaenus) a strnada rákosního (Emberiza schoeniclus), nebo
nocoviště, hlavně pro konipasa bílého (Motacilla alba) a konipasa lučního (Motacilla
flava) (celý odstavec podle CHYTIL 2006 – upraveno).
1.3.2 PO Lednické rybníky
Ptačí oblast Lednické rybníky (685,1 ha) zahrnuje soustavu čtyř velkých rybníků (od
západu k východu: Nesyt, 315 ha; Hlohovecký, 104 ha; Prostřední, 48,5 ha; Mlýnský,
nazývaný často Apollo, 107 ha), ležící v široké sníženině Valtické pahorkatiny a
napájené potokem Včelínkem. Rozkládají se mezi Sedlecem u Mikulova a Lednicí v
nadmořské výšce 175 m (hladina Nesytu) a 159 m (výtok z Mlýnského). Rybníky, jejichž
průměrná hloubka nepřesahuje 150 cm, byly vybudovány ve 14. století. Všechny rybníky
jsou značně eutrofizovány. I když došlo k poklesu míry znečišťování i k omezení krmení
ryb, je zásoba živin v sedimentu rybníků velmi vysoká. Na všech rybnících jsou rákosové
a orobincové porosty, v největší míře na Nesytu, kde zabírají plochu okolo 30 ha. Co je
9
podstatné, na žádném z rybníků nedochází k jejich redukci a změny jejich rozložení jsou
jen nepatrné. Při jihovýchodním okraji Nesytu leží rybník Výtopa s rozlohou 6,8 ha. Mimo
Nesytu jsou na všech rybnících vytvořeny dva malé ostrůvky, většinou zarostlé vysokými
topoly, v podrostu hlavně s keři bezu černého. Břehy rybníků jsou většinou upraveny,
v posledních dvou letech byly v rámci obnovy parkové úpravy nejbližšího okolí rybníků
vykáceny desítky stromů a vyvinutých keřových porostů. Všechny rybníky jsou rybářsky
využívány, v posledních letech došlo několikrát ke změně uživatelů. S tím souvisela i
různá míra kontroly dodržování podmínek, za jakých lze rybářsky hospodařit, především
stanovování výše rybí obsádky. Dříve bývaly rybníky pravidelně letněny, přičemž každý
rybník zůstával zhruba 1x za každých 6–7 let zcela bez vody. Na jeho dně byly v tu dobu
často pěstovány polní plodiny. Až do 90. let 20. století rybí obsádky stoupaly, od začátku
90. let došlo na základě plánu péče k jejich redukci. V současné době jsou Lednické
rybníky v majetku státu a ochrana přírody je v této národní přírodní rezervaci prioritou.
Výši rybí obsádky stanovuje státní ochrana přírody a nájemce na ni musí přistoupit.
Podle platného plánu péče jsou rybníky střídavě částečně letněny, přičemž je
požadována taková výše vodní hladiny, aby byly obnaženy pásy dna okolo vnitřního
okraje rákosin. Zcela samostatně leží rybník Zámecký (30,1 ha) v zámeckém parku v
Lednici. Byl založen v místě bývalých lužních lesů a meandrů Dyje v polovině 17 století.
Je napájen vodou z Dyje. Přibližně třetinu plochy rybníka zabírá 15 ostrůvků, které jsou
také parkově upraveny. Rybník je v majetku státu, spravován Národním památkovým
ústavem Brno. Rybník byl také v pronájmu rybářsky využíván, v roce 2004 ale byl po
dlouhé době pronájem vypovězen, rybník nebyl nasazen a okamžitě se to projevilo v
několikanásobném zvýšení počtu hnízdících i protahujících vodních ptáků. Na rybnících
dlouhodobě probíhal výzkum, před 2. světovou válkou (1922) zde byla zřízena
Biologická stanice Vysokých škol v Brně, jejíž činnost byla ukončena až v roce 1972. V
70. letech zde probíhal výzkum rákosin v rámci Mezinárodního biologického programu
(IBP), od roku 1978 potom dlouhodobý odchyt rákosinových druhů ptáků. Lednické
rybníky jsou obecně považovány za jednu z nejvýznamnějších ornitologických lokalit v
České republice. Předmětem ochrany ptačí oblasti jsou kvakoš noční (Nycticorax
nycticorax), hnízdící ve smíšené kolonii s volavkou popelavou (Ardea cinerea) na
ostrovech Zámeckého rybníka již od roku 1932, a tři druhy shromažďujících se vodních
ptáků – husa velká (Anser anser), lžičák pestrý (Anas clypeata) a zrzohlávka rudozobá
(Netta rufina). V rákosinách rybníků poměrně početně hnízdí např. sýkořice vousatá
(Panurus biarmicus), rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus), cvrčilka slavíková
(Locustella luscinioides), slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula),
chřástal vodní (Rallus aquaticus) a v letech 2002 až 2005 bylo doloženo i hnízdění
několika párů chřástala malého (Porzana parva). Dříve běžný bukáček malý (Ixobrychus
minutus), téměř vymizel, jen občas zahnízdí volavka červená (Ardea purpurea). Téměř
zmizely potápky černokrké (Podiceps nigricollis), kterých dříve hnízdilo pravidelně přes
300 párů, a rackové chechtaví (Larus ridibundus), hnízdící ještě nedávno v mnoha
tisících párech, hnízdí nyní jen nepočetně a nepravidelně na ostrůvku Mlýnského
rybníka. Přes zimu 2004/2005 byly v rákosinách Nesytu vyhloubeny kanály a upraveny
deponie vzniklé v 80. letech při odbahňování. Část jednoho takto vytvořeného ostrova
10
byla upravena štěrkovou vrstvou. V roce 2005 zde hnízdily 2 páry čejek, 2 páry kulíků a
1 pár rybáků obecných. V roce 2006 hnízdily 3 páry čejek, do 50 párů racků chechtavých
a nejméně 12 párů rybáků. Hnízdění rybáků bylo neúspěšné (celý odstavec podle CHYTIL
& MACHÁČEK 2006 – upraveno).
1.3.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
Ptačí oblast Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví má rozlohu 11 725 ha. Je
tvořena dvěma částmi – suchými borovými lesy a nivou řeky Moravy. V oblasti bylo
zjištěno celkem 238 druhů ptáků, z toho 148 hnízdících (stav ke květnu 2006). Území
náleží do Dolnomoravského úvalu, který je součástí Vídeňské pánve. Nejvyšším bodem
je trať Strašiliny (219,9 m n. m.) v Doubravě a nejnižším řeka Morava (163,3 m n. m.) u
Rohatce, v místě kde opouští ptačí oblast.
Bzenecká Doubrava
Bzenecká Doubrava představuje borovou monokulturu na vátých píscích. Na místě
původních doubrav zde v 18. století po neřízené těžbě a intenzivní pastvě vzniklo
rozsáhlé bezlesí s pohyblivými dunami písku tzv. „Moravská Sahara“. V druhé polovině
19. století se zde začaly sázet borovicové porosty lesníkem Johannem Bechtelem (od
roku 1825). Původní dubové porosty dnes připomíná jen název Doubrava a torza
listnatých porostů, přičemž se často jedná jen o solitérní staleté duby, které postupně
odumírají. Vrstvy vátých písků jsou nejmohutnější v severovýchodní části a směrem
k jihozápadu jejich mocnost klesá. Povrch je převážně rovinatý, přerušovaný dunami a
sníženinami. Paradoxně se uvnitř tzv. „Moravské Sahary“ nachází množství malých
sníženin s mokřadními stanovišti. Velmi cenné jsou také trvale odlesněné plochy
s výskytem jedinečné teplomilné vegetace a hmyzu: NPP Váté písky, NPP Vojenské
cvičiště u Bzence a vojenská střelnice u Bzence. Lesy jsou intenzívně maloplošně
obhospodařovány. V dnešní době má tato činnost kladný i záporný dopad na populace
ptáků v oblasti, stejně jako těžba písku ve dvou pískovnách u Bzence-Přívozu.
V současnosti jedinou silniční komunikací, která netvoří hranice území, nýbrž jej protíná,
je silnice spojující města Bzenec a Strážnice. V jižní a východní části území prochází
železniční rychlostní koridor Břeclav – Přerov.
Doubrava je významným hnízdištěm dvou druhů přílohy I směrnice o ptácích – lelka
lesního (Caprimulgus europaeus) a skřivana lesního (Lullula arborea), v obou případech
s patrně největšími populacemi v rámci celé ČR. Oblast je také významným hnízdištěm
dudka chocholatého (Upupa epops). Silné populace vytváří v této jedinečné oblasti také
břehule říční (Riparia riparia), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), rehek zahradní
(Phoenicurus phoenicurus) a patrně také včelojed lesní (Pernis apivorus).
11
Strážnické Pomoraví
Strážnické Pomoraví představuje plochou nivu s poměrně bohatou sítí různých vodních
toků, slepých ramen a kanálů. Kromě samotné řeky Moravy jsou to především
odlehčovací kanál Nová Morava, Baťův plavební kanál, kanály Véšky a Struha, potoky
Velička a Syrovinka a systém kanálů v prostoru původních luk. Území, jehož páteř tvoří
poslední neregulovaný úsek dolního toku Moravy se zbytky typických nivních luk, je
významnou tahovou cestou i zimovištěm pro mnoho druhů vodního ptactva, jejichž počty
dosahují často tisíců jedinců. Tok řeky Moravy mezi Bzencem-Přívozem a Rohatcem je
posledním přirozeně meandrujícím úsekem dolního Pomoraví, což umožňuje téměř
pravidelné jarní záplavy. Koryto se dynamicky vyvíjí, vznikají zde písčité pláže a
ostrůvky, neustále se obnovují kolmé stěny břehů atd.
V kolmých březích meandrů Moravy hnízdí ledňáček říční (Alcedo atthis) a v několika
koloniích břehule říční (Riparia riparia). Území je také hnízdištěm několika párů pisíka
obecného (Actitis hypoleucos).
Lužní lesy představují již pouze fragmenty podél řeky Moravy a odlehčovacího kanálu
Nová Morava. Jsou intenzivně těženy a starých porostů neustále ubývá. Ve zbytku
starých lužních porostů hnízdí také luňák hnědý (Milvus migrans) a luňák červený
(Milvus milvus), početný je strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a lejsek
bělokrký (Ficedula albicollis).
Dalším významným a pouze ve zbytku zachovaným biotopem Pomoraví jsou nivní louky.
Ty pokrývaly oboustranně většinu nivy, avšak byly v první polovině 70. let minulého
století z větší části převedeny na intenzivně obhospodařovanou ornou půdu. Větší
plochy luk zůstaly jen u obcí Petrov, Strážnice a Vnorovy. Louky byly ještě donedávna
hnízdištěm kolihy velké (Numenius arquata) a vodouše rudonohého (Tringa totanus),
nepravidelně se tu vyskytuje chřástal polní (Crex crex). Větší mokřady s rákosinami se
nachází u Moravského Písku (Vypálenky) a mezi potokem Syrovinka a okrajem lesního
komplexu (Ondrovský a Vlčí hrdlo), významným mokřadním biotopem je PR Písečný
rybník u Milotic. Po obvodu komplexu borových lesů se nachází řada menších mokřadů.
V oblasti se nachází řada mělkých sníženin a polních depresí, na jaře pravidelně
zaplavovaných. Bohužel nutno konstatovat, že vývoj mokřadů a luk v PO má nadále
vzrůstající negativní tendenci. Dochází k zarůstání, zazemňování lokalit, lokality jsou
často odvodněné nebo trpí nevhodnými vodohospodářskými úpravami. I když se řada
lokalit nachází v záplavové oblasti, trpí vlivem přetrvávajících vodohospodářských úprav,
voda po záplavách bývá rychle odvedena zpátky do koryta.
V podmáčených rákosinách početně hnízdí moták pochop (Circus aeruginosus). Ve
větších, alespoň zčásti zavodněných rákosinách hnízdí početně cvrčilka slavíková
(Locustella luscinioides) a naopak vzácností jsou chřástal malý (Porzana parva) a
chřástal kropenatý (Porzana porzana). Nepravidelně bývá zaznamenáván bukač velký
(Botaurus stellaris) a bukáček malý (Ixobrychus minutus).
Po téměř celém obvodě ptačí oblasti do území zasahují záhumenkové trati a ovocné
sady u všech k území přilehlých obcí, které obývá strakapoud jižní (Dendrocopos
syriacus). Místa s roztroušenou zelení a pásy křovin jsou stanovištěm ťuhýka obecného
12
(Lanius collurio), pěnice vlašské (Sylvia nisoria) a strnada lučního (Miliaria calandra)
(celý odstavec podle ČAMLÍK et al. 2010 – upraveno).
1.4 Použitá metodika
Pro monitoring byla použitá standartní modifikovaná metodika monitoringu pro rybáka
obecného a racka černohlavého (CHYTIL et al. 2006).
Pozorovací stanoviště pro sčítání ptáků bylo vybráno tak, aby v co nejmenší možné míře
docházelo k rušení hnízdních ptáků. Z tohoto místa pak během jednotlivých kontrol byli
ptáci sčítáni stativovým dalekohledem s velkým zvětšením. Byly sledovány i etologické
projevy, zejména vzájemné mezidruhové interakce, jež mohou mít vliv na úspěšnost
hnízdění. Jednotlivé lokality byly různě přehledné, navíc během hnízdní sezóny některé
lokality zarostly vegetací a byly pak ještě méně přehledné. V těchto případech jsou
uváděny pouze minimální počty pozorovaných jedinců, i když ve skutečnosti mohl být
počet vyšší. Používání standardní neinvazivní metody (aby nedocházelo k rušení
hnízdních ptáků) bylo upřednostněno před přesnější metodou sčítání hnízd přímo
v koloniích, a to přesto, že tato metoda je zatížena chybou. Při zpracování dat je tento
faktor zohledněn.
Sčítání probíhalo za vhodných povětrnostních podmínek, tj. mimo deštivé nebo větrné
počasí.
Kontroly probíhaly v odstupu přibližně dvou týdnů v období mezi koncem dubna a
koncem června, další doplňující kontroly proběhly také v červenci. Jako doplnění byla
použita publikovaná pozorování ve faunistické databázi Avif nebo psaná sdělení od
ostatních pozorovatelů.
Rybáci obecní často hnízdí v několika vlnách, při neúspěšném hnízdění můžou mít
hnízdění náhradní a není vyloučeno ani hnízdění dvakrát do roka, i když spolehlivě zatím
prokázáno nebylo (např. CRAMP 1985). Stanovit počet hnízdních párů tedy není vůbec
jednoduché. Obvykle se používají 3 způsoby určení:
a) Uvede se nejvyšší pozorovaný počet párů zjištěný během monitoringu. Tímto
způsobem je stanoven minimální počet párů, nikoliv však konečný.
b) Uvede se počet párů v začátku hnízdění (kontrola v květnu). Tímto způsobem se
vyloučí náhradně a případně opakovaně hnízdící ptáci, nezaznamená se však
konečný stav.
c) Počet se stanoví na základě počtu pozorovaných párů během všech kontrol, které
se porovnají s délkou inkubace, případně délkou péče o mláďata. U menších a
přehledných kolonií lze tímto způsobem poměrně přesně stanovit počet párů na
lokalitě, nezohlední se však počet náhradně hnízdících, případně opakovaně
hnízdících ptáků.
Fotodokumentace je samostatnou přílohou této studie.
13
2. Výsledky
2.1 PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny
Obrázek 1: Přehled sledovaných lokalit.
2.1.1 1. pilíř
2.1.1.1 Stručný popis ostrova
Jedná se o původní nájezd na most přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů
vegetací sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o nejjižnější „pilíř“
(obr. 2), v jehož jižní částí každoročně narůstá rákos, v přibližně centrální části se pak
nachází menší vrba.
14
Obrázek 2: Detailnější pohled na pilíře – 1. pilíř je označen červeným kruhem.
2.1.1.2 Realizovaná managementová opatření
V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu v severní a
severozápadní části a k navezení štěrku. V letech 2010–2013 byla odstraněna narostlá
vegetace (ponechána byla pouze vrba v centrální části ostrova). V roce 2012 byl na
splavená místa doplněn štěrk. V roce 2013 byl pilíř v rámci projektu Neovision upraven
stejně jako v předchozích letech.
2.1.1.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 na 1. pilíři hnízdil 1–2 páry rybáků obecných, min. 1 pár měl 2 mláďata
(tab. 1). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 19. 6. a 25. 7. uplynulo 36 dnů
a je tedy nepravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u
rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o 2 různé páry, přičemž se mohlo jednat
i o náhradní hnízdění téhož páru v případě, že to první bylo neúspěšné.
Tabulka 1: Přehled pozorování rybáka obecného na 1. pilíři.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
B3 pár v hn.
době ve
24.4.2014
1P
postává
vhodném
prostředí
15
Pozorovatel
G. Čamlík
8.5.2014
1
23.5.2014
1P
1.6.2014
1P
19.6.2014
1P
25.7.2014
1ad
A1 v hn. době
ve vhodném
prostředí
B3 pár v hn.
době ve
vhodném
prostředí
B3 pár v hn.
době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo
s vejci
C15 hnízdo
s vejci
pouze postává na betonu
pilíře
G. Čamlík,
P. Berka
posedávají
G. Čamlík,
P. Berka, D. Horal
hledají důlek v betonu
G. Čamlík,
P. Berka
1 inkubace + 1 posedává
na pilíři
1 inkubuje nebo zahřívá
malá pull.
G. Čamlík,
P. Berka
G. Čamlík
V roce 2014 hnízdilo na 1. pilíři min. 50 párů racků chechtavých, min. 16 párů mělo
dohromady 21 mláďat (tab. 2). Stanovit přesnější počet hnízdících párů by bylo složité
vzhledem k rychlému zarůstání pilíře rákosem, kdy byl ostrov nepřehledný a téměř
většina racků mohla unikat pozornosti. Odhad byl stanoven na základě první kontroly,
kdy vegetace ještě nebyla natolik vzrostlá a ostrov byl poměrně přehledný. Následující
kontroly však naznačují, že počet hnízdících párů byl už nižší a že po celou dobu byli
zaznamenáváni další inkubující ptáci. To mohlo být způsobeno dvěma faktory: 1) nízkou
úspěšností v první vlně hnízdících racků a 2) náhradně hnízdícími ptáky, případně
dalšími ptáky hnízdícími v dalších vlnách.
Tabulka 2: Přehled pozorování racka chechtavého na 1. pilíři.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
součet pozorovaných
24.4.2014 50 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubujících racků ze břehu
inkubují, nebo zahřívají malá
min. 29 ad. C15 hnízdo s vejci
pull.
1P + min. 1 C16 hnízdo s
8.5.2014 pull.
mláďaty
A1 v hn. době ve
min. 17 ad. vhodném
stojí v kolonii
prostředí
inkubace, nebo zahřívá malá
min. 15 ad. C15 hnízdo s vejci
mláďata
23.5.2014
min. 5 P +
C16 hnízdo s
hnízda s mláďaty: 1–1–1–2–2
min. 7 pull. mláďaty
16
Pozorovatel
G. Čamlík
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka,
D. Horal
1.6.2014
cca 12 ad.
C15 hnízdo s vejci
min. 7 P +
min. 8 pull.
C16 hnízdo s
mláďaty
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
min. 45 ad.
min. 4 ad.
min. 3 ad. P
C16 hnízdo s
+ min. 5
mláďaty
19.6.2014 pull
A1 v hn. době ve
min. 25 ad. vhodném
prostředí
25.7.2014 1 ad.
inkubují nebo zahřívají malá
pull.
rodinky s mláďaty: 1–1–1–1–
1–1–2
G. Čamlík, P. Berka
součet adultních
inkubují
G. Čamlík, P. Berka
podhodnoceno, pilíř
nepřehledný
G. Čamlík
2.1.1.4 Zhodnocení a doporučení
Na 1. pilíři v roce 2014 hnízdili především racci chechtaví (50 párů), v menší míře také
rybák obecný (1–2 páry). Nízká početnost rybáků je pravděpodobně dána rychlým
zarůstáním pilíře rákosem a konkurencí ze strany hnízdících racků chechtavých, kteří
zde převažují. V roce 2014 výrazně stoupl počet hnízdících párů racků, což může být
způsobené také opuštěním tradiční a nejpočetnější kolonie v oblasti (na Hřbitovním
ostrově) v tomto roce a tlakem racků na obsazování nových hnízdišť. Stejné příčiny stojí
patrně také za setrvale klesajícím trendem počtu hnízdních párů na tomto pilíři (obr. 3).
Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle
potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Pro zlepšení podmínek pro hnízdění rybáků by
bylo dobré definitivně odstranit rákos. Vhodným řešením by bylo navýšení pilíře
betonovou vrstvou.
Obrázek 3: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 1.
pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno).
17
2.1.2 2. pilíř
2.1.2.1 Stručný popis ostrova
Jedná se o původní mostní pilíř přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací
sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o prostřední „pilíř“ (obr. 4).
Obrázek 4: Detailnější pohled na pilíře – 2. pilíř je označen červeným kruhem.
2.1.2.2 Realizovaná managementová opatření
V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu a k navezení
štěrku. Konce a středy ostrova byly opatřeny deskou, jako úkryt pro mláďata. V letech
2010–2013 byla odstraněna narostlá vegetace. V roce 2012 byl na splavená místa
doplněn štěrk. V roce 2013 byl na pilíř v rámci projektu Neovision doplněn štěrk
v potřebné vrstvě a frakci, pilíř byl opatřen vlnolamy proti přelívání vlnami a byl zde
umístěn plovák pro vypadlá mláďata.
2.1.2.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdilo na 2. pilíři postupně min. 16–18 párů rybáků obecných, min. 5
mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 3). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech
8. 5. a 19. 6., kdy bylo pozorováno 9, respektive 7–9 inkubujících ptáků, uplynulo 42 dnů
a je tedy nepravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u
rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i
18
o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že to první bylo neúspěšné. Bylo
pozorováno velmi málo mláďat, což však může být dáno větší nepřehledností pilíře
(povrch pilíře zarůstal vegetací více než v minulých letech). Výhledu brání i obvodový
prvek (obrubníky jsou vysoké cca 20 cm). Úspěšnost byla pravděpodobně nízká, což
mohlo být způsobeno také přítomností racků.
Tabulka 3: Přehled pozorování rybáka obecného na 2. pilíři.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
A1 v hn. době ve
část hloubí důlky, část pouze
24.4.2014 14 ad.
vhodném
postává – 2. pilíř
prostředí
ze břehu pozorováno 9
min 9 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubujících ex.
8.5.2014
A1 v hn. době ve
min. 7 ad.
vhodném
stojí v kolonii
prostředí
inkubuje, nebo zahřívá malá
min. 8 ad.
C15 hnízdo s vejci
pull.
23.5.2014
A1 v hn. době ve
min. 13 ad. vhodném
součet dospělých na pilíři
prostředí
min. 7 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
A1 v hn. době ve
1.6.2014
min. 13 ad. vhodném
součet pozorovaných ad.
prostředí
min. 7 – 9
inkubují, nebo zahřívají malá
C15 hnízdo s vejci
ad.
pull.
C12 čerstvě
min. 1 juv.
vyvedená
juv.
19.6.2014
mláďata
A1 v hn. době ve
min. 3 ad.
vhodném
postávají
prostředí
A1 v hn. době ve
součet při hromadném vzletu,
min. 32 ex. vhodném
všechny pilíře
prostředí
25.7.2014
C12 čerstvě
min. 3 juv.
vyvedená
mláďata
Pozorovatel
G. Čamlík
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka,
D. Horal
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík
V roce 2014 hnízdilo na 2. pilíři cca 13 párů racků chechtavých, min. 3 páry měly
dohromady 5 mláďat (tab. 4). Odhad byl stanoven na základě kontroly dne 23. 5., kdy
u 10 párů probíhala inkubace, a 3 páry měly malá mláďata. Při délce inkubace 26 dnů
nelze vyloučit, že u ostatních pozorovaných inkubujících racků se jednalo o tytéž ptáky.
19
Tabulka 4: Přehled pozorování racka chechtavého na 2. pilíři.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
součet pozorovaných
min. 7 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubujících ex. ze břehu
24.4.2014
A1 v hn. době ve
14 ad.
vhodném
součet
prostředí
pozorováno ze břehu 8 ex.
8
C15 hnízdo s vejci inkubujících nebo zahřívajících
malá pull.
8.5.2014
C16 hnízdo s
ze břehu pozorován 1P s 2
1 P + 2 pull.
mláďaty
pull.
3
posedávají na pilíři
C16 hnízdo s
10 ad. zahřívá vejce nebo spíše
10
mláďaty
malá mláďata
23.5.2014
C16 hnízdo s
3 páry s většími mláďaty: 1–1–
3 P + 4 pull.
mláďaty
2
3 inkubují nebo zahřívají malá
3
C15 hnízdo s vejci
pull.
C16 hnízdo s
2 P + 4 pull.
1–3 větší pull.
1.6.2014
mláďaty
A1 v hn. době ve
7
vhodném
součet ad.
prostředí
3 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubace
C16 hnízdo s
1 P +1 pull.
mláďaty
19.6.2014
A1 v hn. době ve
součet při hromadném vzletu
cca 95
vhodném
z pilířů
prostředí
A1 v hn. době ve
25.7.2014 1 ad.
vhodném
prostředí
Pozorovatel
G. Čamlík
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka,
D. Horal
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík
2.1.2.4 Zhodnocení a doporučení
Na 2. pilíři hnízdilo v roce 2014 postupně cca 16–18 párů rybáků obecných a postupně
cca 13 párů racků chechtavých. V roce 2013 zde poprvé zahnízdili racci a poklesl také
počet hnízdních párů rybáků obecných (obr. 5). Výskyt racků může způsobit větší
konkurenci mezi rybáky a jejich nižší hnízdní úspěšnost. Výskyt racků na tomto ostrově
může být způsoben opuštěním tradiční a nejpočetnější kolonie v oblasti (na Hřbitovním
ostrově) v tomto roce a tlakem racků na obsazování nových hnízdišť.
Instalované vlnolamy splnily svoji funkci pouze v západní části; v severní části, soudě dle
splaveného štěrku, dochází i nadále k převalování vln. Plovák pro vypadnuvší mláďata
se, přestože byl dobře upevněn, během sezóny utrhl a jeho funkčnost nelze tedy
posoudit.
20
Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle
potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Bylo by vhodné pokusit se vytvořit trvalejší
plovák pro vypadnuvší mláďata.
Obrázek 5: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 2.
pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno).
21
2.1.3 3. pilíř
2.1.3.1 Stručný popis ostrova
Jedná se o původní mostní pilíř přes řeku Dyji. Po zarostení ostatních ostrovů vegetací
sloužil betonový povrch pilířů pro hnízdění rybáků. Jedná se o nejsevernější „pilíř“ (obr.
6).
Obrázek 6: Detailnější pohled na pilíře – 3. pilíř je označen červeným kruhem.
2.1.3.2 Realizovaná managementová opatření
V roce 2009 došlo k vytvoření obvodového prvku pilířů bývalého mostu k navezení
štěrku. Konce a středy ostrova byly opatřeny deskou, jako úkryt pro mláďata. V letech
2010–2013 byla odstraněna narostlá vegetace. V roce 2012 byl na splavená místa
doplněn štěrk. V roce 2013 byl opatřen v rámci projektu Neovision vlnolamy proti
přelívání vlnami a byl zde umístěn plovák pro vypadlá mláďata.
2.1.3.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdilo na 3. pilíři postupně min. 13 párů rybáků obecných, min. 4
mláďata dosáhla vzletnosti (tab. 5). Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech
8. 5. a 19. 6., kdy bylo pozorováno 6, respektive 7 inkubujících ptáků uplynulo 42 dnů a
je tedy málo pravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u
22
rybáků 21 dnů). Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat
i o náhradní hnízdění stejných párů v případě, že první hnízdění bylo neúspěšné. Bylo
pozorováno velmi málo mláďat, což však může být dáno větší nepřehledností pilíře
(povrch pilíře zarůstal vegetací více než v minulých letech). Úspěšnost byla
pravděpodobně nízká, což mohlo být způsobeno také přítomností racků.
Tabulka 5: Přehled pozorování rybáka obecného na 3. pilíři.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
A1 v hn. době ve
24.4.2014 14 ad.
vhodném
hloubí důlky, nebo posedávají
prostředí
počet inkubujících
6 ad.
C15 hnízdo s vejci
pozorovaných ze břehu
8.5.2014
A1 v hn. době ve
2 ad.
vhodném
na ostrově
prostředí
6 ad.
C15 hnízdo s vejci zahřívají vejce, nebo malá pull.
A1 v hn. době ve
23.5.2014
13 ad.
vhodném
součet ad. na pilíři
prostředí
4 ad.
C15 hnízdo s vejci 4 inkubují
A1 v hn. době ve
1.6.2014
8 ad.
vhodném
součet pozorovaných ad.
prostředí
7 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují/zahřívají malá pull.
A1 v hn. době ve
19.6.2014
2 ad.
vhodném
posedávají
prostředí
C12 čerstvě
4 juv.
vyvedená
mláďata
25.7.2014
A1 v hn. době ve
součet při hromadném vzletu,
32 ex.
vhodném
všechny pilíře
prostředí
Pozorovatel
G. Čamlík
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka,
D. Horal
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík
V roce 2014 na 3. pilíři hnízdilo cca 11 párů racků chechtavých, min. 3 páry měly
dohromady 4 mláďata (tab. 6). Mezi pozorováními inkubujících racků ve dnech 8. 5. a
19. 6., kdy bylo pozorováno 7, respektive 4 inkubující ptáci, uplynulo 42 dnů a je tedy
málo pravděpodobné, že by se jednalo o tutéž snůšku (doba zahřívání vajec je u racků
maximálně 26 dnů). Racci buď hnízdili ve více vlnách, nebo se spíše jednalo o náhradní
hnízdění.
23
Tabulka 6: Přehled pozorování racka chechtavého na 3. pilíři.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
součet pozorovaných
min. 5 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubujících ex. ze břehu
24.4.2014
A1 v hn. době ve
15 ad.
vhodném
součet pozorovaných ad.
prostředí
pozorováno ze břehu 7
7 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubujících/nebo zahřívající
malá pull.
8.5.2014
A1 v hn. době ve
4 ad.
vhodném
postávají
prostředí
A1 v hn. době ve
23.5.2014 5 ad.
vhodném
prostředí
5 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
C16 hnízdo s
3 P + 3 pull.
1–1–1 pull.
mláďaty
1.6.2014
A1 v hn. době ve
14 ad.
vhodném
součet pozorovaných ad.
prostředí
4 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
19.6.2014
C16 hnízdo s
1 pull.
mláďaty
Pozorovatel
G. Čamlík
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka,
D. Horal
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
2.1.3.4 Zhodnocení a doporučení
Na 3. pilíři v roce 2014 hnízdilo postupně min. 13 párů rybáků obecných a postupně cca
11 párů racků chechtavých. V roce 2014 zde poprvé zahnízdili racci a poklesl také počet
hnízdních párů rybáků obecných (obr. 7). Výskyt racků může způsobit větší konkurenci
mezi rybáky a jejich nižší hnízdní úspěšnost. Na pilíři hnízdil také konipas bílý.
Instalované vlnolamy splnily svoji funkci pouze v západní části; v severní části, soudě dle
splaveného štěrku, dochází i nadále k převalování vln. Plovák pro vypadnuvší mláďata
se, přestože byl docela dobře upevněn, během sezóny utrhl a jeho funkčnost nelze tedy
posoudit.
Je třeba pilíř udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle
potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. Bylo by vhodné se pokusit vytvořit trvalejší
plovák pro vypadnuvší mláďata.
24
Obrázek 7: Počet hnízdících párů rybáka obecného a racka chechtavého v květnu na 3.
pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA nepublikováno).
2.1.4 1. deponie
2.1.4.1 Stručný popis ostrova
Jedná se o uměle navršený ostrov u Kostelního ostrova. Od napuštění nádrže se tu
nacházejí kolonie racků a rybáků (obr. 1).
2.1.4.2 Realizovaná managementová opatření
Dílčí zásahy na této deponii proběhly v letech 2005, 2006 a 2010, jednalo se především
o kácení náletových dřevin. Problémem této deponie bylo především rychlé přerůstání
ruderální vegetací v průběhu sezóny. V roce 2011 byla část povrchu ostrova překryta
neprorůstající fólií, na kterou byl navezen štěrk. V roce 2012 tak byla upravena i
zbývající část deponie. V roce 2013 byl v rámci projektu Neovision doplněn splavený
štěrk a byly sem instalovány 4 stříšky pro úkryt mláďat.
2.1.4.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdilo na 1. deponii postupně až 94 párů rybáků obecných, min. 21
mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 7).
Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 8. 5., 19. 6., 25. 7. a 15. 8., kdy bylo
pozorováni 36, 41, 15 a 2 inkubující ptáci uplynulo 42, 36 a 21 dnů. Při době sezení
rybáka na vejcích 21 dnů je tedy zřejmé, že se nejednalo o tutéž snůšku.
Pravděpodobně se tedy jednalo o různé páry, přičemž se mohlo jednat i o náhradní
hnízdění stejných párů v případě, že první hnízdění bylo neúspěšné. Hnízdní úspěšnost
25
byla velmi nízká, početněji se mláďata vyskytovala až v srpnu. To je způsobeno
pravděpodobně predací ze strany racka středomořského/bělohlavého, který na této
deponii hnízdil. Naposled byla 3 mláďata s 1 rodičem pozorována 19. 6. Přítomnost
velkých racků a tedy velkého predačního tlaku může být i příčinou prodloužené hnízdní
sezóny, kdy ještě v srpnu byli zaznamenáni inkubující rybáci a malá mláďata.
Mláďata rybáků využívala jako úkrytu instalovaných stříšek. V době společného hnízdění
rybáků a racků středomořských/bělohlavých dospělí rybáci takřka bez přestání doráželi
na racky, zejména při příletu jednoho z rodičů nebo při jejich pohybu.
Tabulka 7: Přehled pozorování rybáka obecného na 1. deponii.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
A1 v hn. době ve
patrně ani jeden pár ještě
23.4.2014 29–30
vhodném
nehnízdí, povětšinou hloubí
prostředí
důlky a staví hnízda
z věže pozorováno 36
36 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubujících ex
8.5.2014
A1 v hn. době ve
součet všichni rybáci na
68 ad.
vhodném
ostrově
prostředí
min. 21 ad. C15 hnízdo s vejci min. 21 inkubuje
C16 hnízdo s
1P
1 pár s mládětem/mláďaty
mláďaty
1.6.2014 4 egg
C15 hnízdo s vejci pozorována 4 opuštěná vejce
A1 v hn. době ve
součet všech pozorovaných
51–59 ad.
vhodném
dospělých ex.
prostředí
počet pozorovaných
41 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubujících
3 P + min 3 C16 hnízdo s
ve třech hnízdech min. po 1
pull.
mláďaty
pull.
19.6.2014
B5 tok nebo
1P
páření
páření
A1 v hn. době ve
min. 73 ad. vhodném
součet pozorovaných ad.
prostředí
15 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubace
4P + min. 4 C16 hnízdo s
velké pull., využívají stříšku
pull.
mláďaty
25.7.2014
A1 v hn. době ve
cca 40 ad.
vhodném
součet všech ad.
prostředí
Pozorovatel
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík, P. Berka
G. Čamlík,
V. Škorpíková
V roce 2014 hnízdily na 1. deponii 2 páry racků chechtavých, hnízdění bylo
neúspěšné (tab. 8). Inkubující racci byli zaznamenáni pouze během 1. kontroly, později
již nehnízdili.
26
Tabulka 8: Přehled pozorování racka chechtavého na 1. deponii.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
inkubují mezi rybáky, ti na ně
23.4.2014 2 P
C15 hnízdo s vejci
chvílemi doráží
Pozorovatel
G. Čamlík, P. Berka
V roce 2014 hnízdily na 1. deponii 2 páry racků středomořských/bělohlavých, min.
1 pár vyvedl 3 juv. (tab. 9). Druhý pár byl buď neúspěšný, anebo mláďata převedl na
jiný ostrov. Racci hnízdili na stejných místech jako v předchozím roce. Podle označení
jednoho z dospělých ptáků hliníkovým kroužkem se dá předpokládat, že se jednalo
o stejného jedince jako v minulém roce.
Tabulka 9: Přehled pozorování racka středomořského/bělohlavého na 1. deponii.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
Pozorovatel
inkubují – dvě hnízda, 1 ad. ze
západního páru má hlinkový
23.4.2014 2 P
C15 hnízdo s vejci
G. Čamlík, P. Berka
kroužek. Hnízda v jižní a v
západní části ostrova.
2 P + min. 4 C16 hnízdo s
3 pull. (západní hnízdo), min. 1
8.5.2014
G. Čamlík, P. Berka
pull.
mláďaty
pull., jižní hnízdo
3 pull. (západní hnízdo),
C16 hnízdo s
zdržují se na hnízdě, doráží na
1.6.2014 1 P +3 pull.
G. Čamlík, P. Berka
mláďaty
ně rybáci, takřka neustále,
zejména při pohybu.
1 ad. + 3
C16 hnízdo s
velcí juv., zdržují se v místě
19.6.2014
juv.
mláďaty
hnízda (západní hnízdo)
G. Čamlík,
25.7.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
V. Škorpíková
2.1.4.4 Zhodnocení a doporučení
Na 1. deponii hnízdilo v roce 2014 postupně až 94 párů rybáků obecných. Hnízdily zde
také 2 páry racků chechtavých, oba páry však byly neúspěšné a lokalitu opustily
v začátku hnízdění. Hnízdili zde také rackové středomořští/bělohlaví ve 2 párech. Od
úpravy ostrova v roce 2011 je patrný prudký nárůst hnízdících rybáků obecných (obr. 8),
velkým problém je však trvale velmi nízká hnízdní úspěšnost způsobená s největší
pravděpodobností přítomností hnízdících racků středomořských/bělohlavých.
Je třeba deponii udržovat stejně jako doposud, tedy odstraňovat vzrostlou vegetaci a dle
potřeby dosypávat štěrk optimální frakce. V současné době probíhají mezi dotčenými
organizacemi diskuze o omezení počtu racků středomořských/bělohlavých na lokalitě.
Navrhovanými metodami jsou například rušení před začátkem hnízdění rybáků obecných
(rackové začínají hnízdění dříve) nebo propíchnutím vajíček. Podkladem pro řešení
situace bude rešerše zahraničních prací týkajících se této problematiky.
27
Obrázek 8: Počet hnízdících párů rybáka obecného, racka chechtavého a racka
středomořského/bělohlavého v květnu na 2. pilíři v letech 2012–2014 (ČAMLÍK & BERKA
nepublikováno).
2.1.5 Ostrov pod Soutokem Jihlavy a Svratky
2.1.5.1 Stručný popis ostrova
Jedná se o oddělený ostrov v rámci bývalého valu 1. umělého ostrova (obr. 1), který byl
ve větší míře rozplaven. Tento ostrov rychle zarostl vrbami a stal se nevhodným pro
hnízdění ptáků.
2.1.5.2 Realizovaná managementová opatření
V roce 2013 byla v rámci projektu Neovision odstraněna veškerá vegetace, navezeno
cca 60 tun materiálu, především kamenů, a ostrov srovnán a navýšen. Výsledná plocha
byla opatřena nepropustnou igelitovou plachtou a na ni bylo navezeno 28 tun štěrku o
různé frakci. Bylo ponecháno 5 obnažených plošek o průměru cca 1 m pro růst
vegetace. Na ostrov byly instalovány stříšky pro úkryt mláďat.
2.1.5.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 nedošlo na tomto ostrově k zahnízdění ptáků. Ptáci ostrov využívali
pouze jako prostor k shromažďování a odpočinku. Následuje přehled pozorování (tab.
10).
28
Tabulka 10: Přehled pozorování na Ostrově pod soutokem.
Datum
Druh
Počet
Pozorování
racek
většina imm., 5
cca 29
stříbř./běloh./středom.
ad.
kormorán velký
1
imm. odpočinek
23.4.2014
racek bouřní
5
3 ad., 2 imm.
po útoku
rybák obecný
3
pochopa
odlétají
posedávají na
racek
cca 15 imm.
ostrově, všichni
stříbř./běloh./středom.
imm.
24.4.2014
posedávají na
racek bouřní
5
ostrově, 3 ad., 2
imm.
rybák obecný
4
racek
cca 17 ex.
sedí na ostrově
13.5.2014
bělohlavý/středomořský
racek chechtavý
min. 6
sedí na ostrově
1 žlutý – PKUZ
subad., 1 zelený
racek
imm.
8.5.2014
cca 40
stříbř./běloh./středom.
neodečten, 1
bílý imm.
neodečten
sedí na ostrově
pod soutokem –
racek
1.6.2014
121
5 ad., zbytek
stříbř./běloh./středom.
imm., 1 zelený
kroužek, 1 žlutý
sedí na ostrově
19.6.2014
racek bělohlavý
1
pod soutokem
Pozorovatel
G. Čamlík,
P. Berka
G. Čamlík
G. Čamlík
G. Čamlík,
P. Berka
G. Čamlík,
P. Berka
G. Čamlík,
P. Berka
2.1.5.4 Zhodnocení a doporučení
Ostrov nebyl jako hnízdiště v roce 2014 využit, nelze však vyloučit zahnízdění
v budoucnu. Proto je potřebné plochu ostrova udržovat bez vegetace a občasně
doplňovat splavený štěrk.
29
2.2 PO Lednické rybníky
2.2.1 Ostrov na Nesytu
2.2.1.1 Stručný popis ostrova
Ostrov má protáhlý tvar, je orientován západovýchodním směrem a nachází se
v severozápadním okraji rybníka Nesyt při obci Sedlec (obr. 9). Jedná se o deponii
sedimentu vyhrnutého při odbahňování rybníka.
Obrázek 9: Místo upraveného ostrova na rybníce Nesyt je označeno červeným
kroužkem.
2.2.1.2 Realizovaná managementová opatření
Přes zimu 2004/2005 byly v rákosinách Nesytu vyhloubeny kanály a upraveny deponie
vzniklé v 80. letech při odbahňování. Část jednoho takto vytvořeného ostrova byla
upravena štěrkovou vrstvou. Ostrov za dva roky opět zarostl vegetací.
V rámci projektu Neovision byl opětovně tento ostrov upraven. Smyslem tohoto opatření
bylo poskytnout náhradní hnízdní příležitost některým vzácným druhům ptáků, vázaným
na ubývající obnažené plochy štěrků na náplavech apod. Štěrková plocha byla nyní
rozšířena a pod vrstvu štěrku byla instalována folie, bránící prorůstání vegetace. Tato
opatření by měla prodloužit funkčnost ostrova jako potenciálního hnízdiště pro rybáka
obecného, kulíka říčního, pisíka obecného a další druhy.
30
2.2.1.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 nedošlo kvůli technickým problémům k napuštění rybníka Nesyt na provozní
hladinu. Upravená deponie tak nebyla obklopena vodní hladinou a žádní ptáci ji
neobsadili.
2.2.1.4 Zhodnocení a doporučení
Ostrov nebyl jako hnízdiště v roce 2014 využit, po napuštění rybníka na provozní hladinu
lze však zahnízdění očekávat. Proto je potřebné plochu ostrova udržovat bez vegetace a
občasně doplňovat splavený štěrk.
2.2.2 Plovoucí ostrov na Prostředním rybníce
2.2.2.1 Stručný popis ostrova
Na Prostředním a Mlýnském rybníku byly nainstalovány tzv. plovoucí ostrovy (obr. 10).
Jedná se o dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a
vybavená pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou
vzletná. Tyto ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách především jako náhradní hnízdiště
pro rybáka obecného.
31
Obrázek 10: Poloha instalovaných plovoucích ostrovů na Prostředním a Mlýnském
rybníce.
2.2.2.2 Realizované managementové opatření
Ostrov byl instalován dne 7. 4. 2014.
2.2.2.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdily na umělém ostrově na Prostředním rybníce 2 páry rybáků
obecných, min. 1 pár měl dvě mláďata (tab. 11). Výsledek hnízdění druhého páru není
znám.
Tabulka 11: Přehled pozorování rybáka obecného na Prostředním rybníce.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
Pozorovatel
11.4.2014 2 ad.
0 nehnízdící
na rybníce
P. Macháček
23.4.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Macháček
24.4.2014 1 ad.
0 nehnízdící
sedí na bidle
G. Čamlík
2.5.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Macháček
20.5.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Macháček
G. Čamlík,
13.5.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
D. Horal
30.5.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Macháček
17.5.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Berka
3.6.2014 2 ad.
lov / sběr potravy
G. Čamlík
32
6.6.2014
17.6.2014
2 ad.
2 ad.
1 ad.
1 ad. + 1
17.6.2014
ad.
1 ad. + 1
27.6.2014
ad.
2 ad.
8.7.2014
1 ad.
11.7.2014 2 P
1 ad.
min 1. pull
18.7.2014
4 ad.
1 ad.
1 ad. + 2
pull.
21.7.2014
2 ad.
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
inkubuje
P. Macháček
C15 hnízdo s vejci
inkubuje
P. Macháček
C15 hnízdo s vejci
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C13 přílety na
hnízdiště
C15 hnízdo s vejci
C16 hnízdo s
mláďaty
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
C16 hnízdo s
mláďaty
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
2 inkubují
1 ad.
C15 hnízdo s vejci
C16 hnízdo s
mláďaty
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
3 ad.
G. Čamlík, D. Horal,
P. Dedek
inkubuje
lov / sběr potravy
1 pull.
1 sedí na plůtku, 1 sedá
opakovaně dovnitř ostrova
P. Macháček
C15 hnízdo s vejci
2–4 ad.
25.7.2014
na ostrově
P. Macháček
inkubuje
D. Horal,
P. Macháček
inkubuje
P. Macháček
inkubuje
v ostrůvku s mláďaty
na oplůtku
G. Čamlík,
T. Čamlíková
Loví, nejedná se o rybáky
pozorované na ostrově
inkubuje
1 větší mládě
P. Macháček
2.2.2.4 Zhodnocení a doporučení
Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní
sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po
které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody.
33
2.2.3 Plovoucí ostrov na Mlýnském rybníce
2.2.3.1 Stručný popis ostrova
Na Prostředním a Mlýnském rybníku byly nainstalovány tzv. plovoucí ostrovy (obr. 10).
Jedná se o dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a
vybavená pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání
mláďata před predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou
vzletná. Tyto ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách jako náhradní hnízdiště pro rybáka
obecného.
2.2.3.2 Realizované managementové opatření
Ostrov byl instalován dne 7. 4. 2014.
2.2.3.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdil na umělém ostrově na Mlýnském rybníce 1 pár rybáků
obecných, který měl tři mláďata (tab. 12). Koncem července se na ostrůvku objevil
další pár, který tokal (viz pozorování ze dne 21. 7.). Vzhledem k datu pozorování i
vzhledem k dalším údajům lze předpokládat, že tento pár zde nakonec nezahnízdil.
Tabulka 12: Přehled pozorování rybáka obecného na Mlýnském rybníce.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
Pozorovatel
7.4.2014 3 ad.
0 nehnízdící
loví
G. Čamlík, P. Heralt
11.4.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Macháček
A1 v hn. době ve
23.4.2014 2 ad.
vhodném
P. Macháček
prostředí
24.4.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
G. Čamlík
A1 v hn. době ve
2.5.2014 2 ad.
vhodném
P. Macháček
prostředí
A1 v hn. době ve
9.5.2014 2 ad.
vhodném
P. Macháček
prostředí
A1 v hn. době ve
poletuje v Z části rybníka,
13.5.2014 1 ad.
vhodném
chvílemi sedá na plovoucí
G. Čamlík, D. Horal
prostředí
ostrov
17.5.2014 0
druh nezjištěn
druh nezjištěn
P. Berka
A1 v hn. době ve
20.5.2014 1 ad.
vhodném
P. Macháček
prostředí
B3 pár v hn. době
na umělém ostrůvku,
27.5.2014 1 P
ve vhodném
D. Horal
posedávají na okraji
prostředí
34
30.5.2014 2 ad.
3.6.2014
3 ad.
2 ad.
6.6.2014
2 ad.
1 ad.
17.6.2014
1 ad.
1 ad.
17.6.2014
1 ad.
1 ad.
1 ad.
27.6.2014
3 ad.
8.7.2014
1 ad + 1
pull.
3 ad
18.7.2014
3 pull.
3 pull.
1 ad.
21.7.2014 1 ad.
1P
4 ad.
3 ad
25.7.2014
3 pull.
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
B5 tok nebo
páření
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C16 hnízdo s
mláďaty
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C16 hnízdo s
mláďaty
C16 hnízdo s
mláďaty
C14 nosí potravu
nebo trus
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
B5 tok nebo
páření
lov / sběr potravy
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C16 hnízdo s
mláďaty
P. Macháček
tokají na ostrůvku
G. Čamlík
na ostrově
P. Macháček
na rybníce
inkubace na ostrůvku
sedí na konstrukci
G. Čamlík, D. Horal,
P. Dedek
inkubace na ostrůvku
P. Macháček
inkubace na ostrůvku
na ostrůvku
P. Macháček
na rybníce
P. Macháček
P. Macháček
3 větší mláďata
na umělém ostrově
přináší rybku mláďatům
na ostrůvku
G. Čamlík,
T. Čamlíková
2. pár krátce toká na umělém
ostrově
loví, nejedná se o rybáky
pozorované na ostrově
P. Macháček
3 větší mláďata
35
2.2.3.4 Zhodnocení a doporučení
Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní
sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po
které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody.
36
2.3 PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví
2.3.1 Jižní ostrov
2.3.1.1 Stručný popis ostrova
Na rybníce Stolářka byly nainstalovány dva tzv. plovoucí ostrovy (obr. 11). Jedná se o
dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a vybavená
pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před
predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou vzletná. Tyto
ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách jako náhradní hnízdiště pro rybáka obecného.
Obrázek 11: Poloha jižního a severního plovoucího ostrova instalovaných na rybníce
Stolářka.
2.3.1.2 Realizované managementové opatření
Od roku 2008 do jara roku 2014 se na lokalitě nacházel plovoucí ostrov s oplůtkem o
velikosti 3x3 m. V roce 2014 byl na rybníce Stolářka odstraněn původní ostrůvek.
Jižní ostrov byl instalován dne 14. 4. 2014.
37
2.3.1.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdilo na jižním ostrově na rybníce Stolářka postupně až 21 párů
rybáků obecných, min. 21 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 13). Mezi pozorováními
inkubujících rybáků ve dnech 4. 5., 13. 6., 9. 7., kdy bylo pozorováno 7, 8 a 6
inkubujících ptáků, uplynulo 40 a 26 dnů a je tedy zřejmé, že se, při sezení na vejcích u
rybáka 21 dnů, nejednalo o tutéž snůšku. Jednalo se buď o různé páry, anebo o
náhradní hnízdění stejných párů, jejichž první hnízdění bylo neúspěšné.
Hnízdní úspěšnost se nepodařilo dobře zachytit, protože jak pozorování nasvědčují,
letuschopní rybáci rychle opouštěli hnízdiště. Bylo však zaznamenáno min. 21
letuschopných mláďat, což je v porovnání s hnízdištěm na Střední nádrži vodního díla
Nové Mlýny i tak velice dobrá úspěšnost. První vlna hnízdících rybáků (4. 5. – 7
inkubujících) hnízdila většinou neúspěšně, protože 23. 5. nebylo pozorováno jediné
mládě a inkubovali 4 ex.
Tabulka 13: Přehled pozorování rybáka obecného na jižním ostrovu na rybníce Stolářka.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
Pozorovatel
4 ad.
C15 hnízdo s vejci patrně již inkubují
A1 v hn. době ve
27.4.2014
G. Čamlík
5 ad.
vhodném
4 sedí na konstrukci, 1 uvnitř
prostředí
7 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
G. Čamlík,
J. Kaľavský,
A1 v hn. době ve
4.5.2014
B. Vitázková,
3 ad.
vhodném
sedí na konstrukci
T. Čamlíková
prostředí
7 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
A1 v hn. době ve
14.5.2014
G. Čamlík
sedí na konstrukci, 6 loví nad
1 ad.
vhodném
rybníkem
prostředí
4 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubuje
G. Čamlík, D. Horal,
A1 v hn. době ve
23.5.2014
P. Berka
10 ad.
vhodném
součet ad. na jižním ostrově
prostředí
Jižní ostrov: 8 inkubuje, nebo
8 ad.
C15 hnízdo s vejci
zahřívá malá pull.
C12 čerstvě
3 pull.
vyvedená
uvnitř ostrova
mláďata
G. Čamlík
13.6.2014
C12 čerstvě
1 juv.
vyvedená
vzletný, mimo ostrov
mláďata
A1 v hn. době ve
11 ad.
vhodném
sedí na konstrukci
prostředí
38
5 ad.
7 juv.
17.6.2014
7 ad.
5 ad.
9.7.2014
C15 hnízdo s vejci
C12 čerstvě
vyvedená
mláďata
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
5 inkubuje, nebo zahřívá malá
pull.
6 na ostrově 1 mimo
sedí na konstrukci
loví na rybníce
6 ad.
C15 hnízdo s vejci
inkubace/zahřívání malých
pull.
9 pull.
C16 hnízdo s
mláďaty
pull./juv.
12 ad.
G. Čamlík, D. Horal,
P. Dedek
G. Čamlík, D. Horal
posedávají na konstrukci
ostrova
2.3.1.4 Zhodnocení a doporučení
Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní
sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po
které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody. Na rybníce Stolářka jsou limitujícím
faktorem početnosti hnízdních párů vytvořené hnízdní možnosti v podobě plovoucích
ostrovů. Pokud nejsou záplavy, rybáci nemají kde jinde v oblasti hnízdit. V roce 2014
došlo k takřka zdvojnásobení plochy vhodné k hnízdění a také k následnému navýšení
počtu hnízdících párů (obr. 12).
Obrázek 12: Počet hnízdících párů rybáka obecného v květnu na rybníce Stolářka v
letech 2008–2014 (ČAMLÍK nepublikováno).
39
2.3.2 Severní ostrov
2.3.2.1 Stručný popis ostrova
Na rybníce Stolářka byly nainstalovány dva tzv. plovoucí ostrovy (obr. 11). Jedná se o
dřevěná mola o velikosti cca 2,5x3,5 m umístěná na vodotěsných barelech a vybavená
pletivovou ohrádkou vyplněnou říčním štěrkem. Ohrádka částečně chrání mláďata před
predátory, a také před případným pádem do vody v době, kdy ještě nejsou vzletná. Tyto
ostrovy se osvědčily na jiných lokalitách především jako náhradní hnízdiště pro rybáka
obecného.
2.3.2.2 Realizované managementové opatření
Od roku 2008 do jara roku 2014 se na lokalitě nacházel plovoucí ostrov s oplůtkem o
velikosti 3x3 m.
Dne 2. 4. 2014 byl odstraněn původní ostrůvek a instalován severní ostrov.
2.3.2.3 Výsledky monitoringu
V roce 2014 hnízdilo na severním ostrově na rybníce Stolářka postupně až 20 párů
rybáků obecných, min. 21 mláďat dosáhlo vzletnosti (tab. 14).
Mezi pozorováními inkubujících rybáků ve dnech 4. 5., 13. 6., 9. 7., kdy bylo pozorováno
12, 6 a 2 inkubujících ptáků uplynulo 40 a 26 dnů a je tedy zřejmé, že se, při sezení na
vejcích u rybáka 21 dnů, nejednalo o tutéž snůšku. Jednalo se buď o různé páry, anebo
o náhradní hnízdění stejných párů, jejichž první hnízdění bylo neúspěšné.
Hnízdní úspěšnost se nepodařilo dobře zachytit, protože jak pozorování nasvědčují,
letuschopní rybáci rychle opouštěli hnízdiště. Bylo však zaznamenáno min. 21
letuschopných mláďat, což je v porovnání s jinými hnízdišti (např. Věstonická nádrž) i tak
velice slušná úspěšnost. První vlna hnízdících rybáků (4. 5. – 12 inkubujících) hnízdila
většinou neúspěšně, protože 23. 5. nebylo pozorováno jediné mládě a inkubovalo 13 ex.
Tabulka 14: Přehled pozorování rybáka obecného jižním ostrovu na rybníce Stolářka.
Datum
Počet
Aktivita
Pozorování
Pozorovatel
2.4.2014 1 ad.
0 nehnízdící
Pozorován při instalaci ostrova G. Čamlík
A1 v hn. době ve
14.4.2014 min. 3 ad. P vhodném
3 páry na plovoucím ostrově
G. Čamlík
prostředí
A1 v hn. době ve
6 stojí uvnitř a 8 na konstrukci
27.4.2014 14 ad.
vhodném
G. Čamlík
ostrova
prostředí
12 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
G. Čamlík,
J. Kaľavský,
A1 v hn. době ve
4.5.2014
sedí na konstrukci plovoucího
B. Vitázková,
7 ad.
vhodném
ostrova
T. Čamlíková
prostředí
14.5.2014 15 ad.
C15 hnízdo s vejci inkubují
G. Čamlík
40
5 ad.
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
5 posedává + 6 nad rybníkem
13 ad.
C15 hnízdo s vejci
13 inkubuje na severním
ostrově
36 ad.
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
součet ad.
cca 6 ad.
C15 hnízdo s vejci
6 inkubuje, nebo zahřívá malá
pull.
23.5.2014
14 – 16
13.6.2014 pull.
36 ad.
4 ad.
14 pull.
17.6.2014
1 juv.
6 ad.
5 ad.
2 ad.
2 pull.
9.7.2014
3 juv.
1 ad. P
9 ad.
C12 čerstvě
vyvedená
mláďata
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
C12 čerstvě
vyvedená
mláďata
C12 čerstvě
vyvedená
mláďata
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
A1 v hn. době ve
vhodném
prostředí
C15 hnízdo s vejci
C16 hnízdo s
mláďaty
C12 čerstvě
vyvedená
mláďata
B5 tok nebo
páření
Uvnitř na ostrově
G. Čamlík, D. Horal,
P. Berka
G. Čamlík
součet dospělých ex. na
ostrově
inkubují nebo zahřívají malá
pull.
14 pull./juv.
mimo ostrov
G. Čamlík, D. Horal,
P. Dedek
posedávají na konstrukci
ostrova
loví na rybníce
Severní ostrov – inkubace
2 velká pull.
vzletní juv.
páření
sedí na konstrukci
41
G. Čamlík, D. Horal
2.3.2.4 Zhodnocení a doporučení
Pokud bude ostrov zarůstat vegetací, bylo by vhodné narostlou vegetaci před hnízdní
sezonou rybáků odstranit. Vhodné by bylo opatřit ostrov „lávkou“ (např. snop rákosu), po
které by se dostala vypadnuvší mláďata z vody. Na rybníce Stolářka jsou limitujícím
faktorem početnosti hnízdních párů vytvořené hnízdní možnosti v podobě plovoucích
ostrovů. Pokud nejsou záplavy, rybáci nemají kde jinde v oblasti hnízdit. V roce 2014
došlo k takřka zdvojnásobení plochy vhodné k hnízdění a také k následnému navýšení
počtu párů (obr. 12).
42
3. Souhrn
Na sledovaných lokalitách, dotčených projektem Neovision v Jihomoravském
kraji, bylo monitoringem v roce 2014 zjištěno 168–172 párů rybáků obecných (tab.
15). Počet párů rybáků zaznamenaných v první vlně hnízdění, tedy v květnu činil 71
párů, součet nejvyšších počtů párů zjištěných na všech lokalitách činil 85 párů.
Tabulka 15: Souhrnné výsledky hnízdění rybáka obecného na sledovaných lokalitách.
Lokalita
Ostrov
Typ
Počet
Max.
Počet párů
Počet
párů
počet
– výsledek pozorovaných
1.
zjištěných monitoringu
juv.
vlna
párů
PO
1. pilíř
Upravený
1
2
1–2
0
Střední
2. pilíř
Upravený
9
9
16–18
5
nádrž
3. pilíř
Upravený
6
7
13
0
Vodního
1.
Upravený
36
41
94
21
díla Nové
deponie
Mlýny
Pod
Upravený
0
0
0
0
soutokem
PO
Nesyt
Upravený
0
0
0
0
Lednické
Mlýnský
Plovoucí
0
2
1–2
3
rybníky
rybník
Prostřední Plovoucí
0
2
2
2
rybník
PO
jižní
Plovoucí
7
9
21
21
Bzenecká
ostrov
Doubrava
severní
Plovoucí
12
13
20
21
–
ostrov
Strážnické
Pomoraví
Dohromady
71
85
168–172
73
Na sledovaných lokalitách, dotčených projektem Neovision v Jihomoravském
kraji, bylo monitoringem v roce 2014 zjištěno 66 párů racků chechtavých; na všech
těchto lokalitách společně s rybákem obecným.
43
Závěr
Rybák obecný jako hnízdící druh na ostrovech se strohou nebo žádnou vegetací, je na
jihomoravských lokalitách v současnosti ve velké míře závislý na vhodném
managementu. V roce 2014 se všechna hnízdiště nacházela na lidmi vytvořených
ostrovech. Aktivity v projektu Neovision byly ve velké míře zaměřeny na tento druh. Na
lokalitách upravených z projektu bylo zjištěno až 168–172 hnízdících párů. Jedná se o
podstatnou část všech jihomoravských hnízdišť, přičemž na zbytku hnízdišť hnízdilo 20–
30 párů tohoto druhu.
Jiná situace je u racka chechtavého, při výběru hnízdišť není tak náročný, přesto však je
u tohoto druhu patrný setrvalý klesající trend. V rámci upravovaných lokalit hnízdil pouze
na ostrovech v PR Věstonická nádrž, většina párů však hnízdila na jiných ostrovech a
potažmo i lokalitách.
Racek černohlavý na lokalitách dotčených managementem nehnízdil. Jeho početnost na
jižní Moravě mezi roky značně kolísá a nelze vyloučit zahnízdění v budoucnu.
44
Použitá literatura
CRAMP S. (ed.) 1985: The Birds of Western Palearctic. Vol. IV: Terns to Woodpeckers.
Oxford University Press. Oxford et New York.
ČAMLÍK G. 2010: PO Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví in HORA J., BRINKE T.,
VOJTĚCHOVSKÁ E., HANZAL V. & KUČERA Z. (eds.), 2010: Monitoring druhů přílohy I
směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005–2007. AOPK ČR.
HUDEC K. & ŠŤASTNÝ K. (eds.) 2005: Fauna ČSSR. Ptáci II2 (2., přepracované a doplněné
vydání). Academia, Praha: 834–844.
CHYTIL J. 2006: Metody monitoringu ptačích oblastí – Střední nádrž VDNM. Dep. AOPK
ČR, Praha, 8 pp.
CHYTIL J., KLOUBEC B., HORA J. 2006: Metody monitoringu ptáků – Rybák obecný. Dep.
AOPK ČR, Praha, 3 pp.
CHYTIL J., MACHÁČEK P. 2006: Metody monitoringu ptačích oblastí – Lednické rybníky.
Dep. AOPK ČR, Praha, 6 pp.
CHYTIL J., POPRACH K. 2006: Metody monitoringu ptáků – Racek černohlavý. Dep. AOPK
ČR, Praha, 3 pp.
POPRACH K., HALUZÍK M. & CHYTIL J. 2006: Rozšíření a početnost hnízdní populace racka
černohlavého (Larus melanocephalus) v České republice. Sylvia, 42: 66–80.
ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. 2003: Červený seznam ptáků České republiky. Příroda, Praha,
22: 95–120.
ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. 2006: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České
republice 2001–2003. Aventinum, Praha: 168–169.
45
Fotodokumentace
Bývalý mostní pilíř před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, rok 2008, foto V. Škorpíková)
Bývalý mostní pilíř s obvodovým prvkem, štěrkem a stříškami (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, rok
2011, foto V. Škorpíková)
46
Bývalý mostní pilíř při instalaci vlnolamu (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, podzim 2013, foto G.
Čamlík)
Bývalé mostní pilíře během sezóny (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, jaro 2014, foto G. Čamlík)
47
První deponie před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, rok 2011, foto V. Škorpíková)
První deponie po úpravě (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, léto 2013, foto G. Čamlík)
48
Ostrov pod Soutokem před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, léto 2013, foto G. Čamlík)
Ostrov pod Soutokem před úpravou (PO Střední nádrž Vodního díla Nové Mlýny, léto 2013, foto G. Čamlík)
49
Ostrov na Nesytu před úpravou (PO Lednické rybníky, léto 2013, foto G. Čamlík)
Ostrov na Nesytu po úpravou (PO Lednické rybníky, zima 2013/2014, foto G. Čamlík)
50
Plovoucí ostrov s rybáky obecnými (PO Lednické rybníky, jaro 2014, foto G. Čamlík)
51