ZM_11_09_22_Kino_příloha 1_objekt

Příloha č. 1: Geneze budovy Špičák 134
KINO ŠPIČÁK - č. p. 134
Objekt městského kina Špičák č. p. 134 se nachází na stavební parcele č. 868 k. ú. Český
Krumlov.
Funkčně k objektu kina přiléhá i parcela č. 775/4 (prostor před bývalým hlavním vchodem
s fontánou) a parcela 775/2, které tvoří komunikační zónu okolo objektu kina.
Budova vznikla jako novostavba v roce 1977.
Do dnešního dne neprošla kromě běžné údržby žádnou přestavbou nebo generální
rekonstrukcí.
Vlastní konstrukce vč. rozvodů vody, topení a el. energie jsou původní a v mnoha případech
dožilé, stejně tak technologie vytápění a klimatizace.
Vytápění - řešeno vlastní plynovou kotelnou na zemní plyn - instalovány 4 kotle
o výkonu 400 kW, které však svou účinnost za dobu jejich provozu zcela jistě ztratily.
Počítaný potřebný výkon kotelny je dle cenové nabídky firmy Thermotechnik z roku 2004
cca 350 kW pro celý objekt.
Původně byl funkčně objekt využíván pouze pro provoz kina. V devadesátých letech byl však
vzhledem ke snižujícímu se zájmu diváků rozdělen na provoz kina a komerční provoz
posilovny a fitness (nájemci - sdružení J & K).
Tito nájemci dále pronajímají část objektu sloužící jako bar - restaurace dalšímu podnájemci
(pí. Jana Vrbová).
Z architektonického hlediska se jedná o poměrně členitý přízemní objekt s částečným
podsklepením (suterénem) a plochou střechou, kde horizontální linii převyšuje pouze
zvýšená světlá výška kinosálu.
1
Příloha č. 1: Geneze budovy Špičák 134
Hrubé rozměry 37 x 37m, zastavěná plocha 950 m2.
Významnou dominantu tvoří horizontální prosklený pás na jihovýchodní straně objektu, která
se nachází nad hlavní silnicí I/39 (směr Č.K. - Lipno). Prostor pod touto stranou je
významným dopravním uzlem celého města a jako takový je i velmi opticky exponován.
Konstrukčně je budova řešena jako částečně skeletový podélný systém, kde nosnou svislou
konstrukci tvoří monolitické betonové sloupy, které jsou vodorovně svázány betonovými
průvlaky. Samostatně vyzdívaný z nosného zdiva o tl. 50 cm je vlastní prostor kinosálu.
Plochá střecha nad celým objektem vč. kinosálu je tvořena monolitickými ŽB deskami
krytými asfaltovými - živičnými pásy. Prvky oplechování jsou z pozinku.
Prosklená (jihovýchodní stěna) je tvořena pouze tabulemi jednoduchého skla a je tedy velmi
málo účinná jako tepelný izolant, což se nepříznivě projevuje tepelnými ztrátami celého
objektu.
Za dobu mého působení na MěÚ v pozici stavebního technika došlo ke třem zásadnějším
stavebním zásahům – opravám a investicím.
V roce 2000 byla realizována technologie ozvučení systémem Dolby stereo SR.
2
Příloha č. 1: Geneze budovy Špičák 134
Popis zařízení:
stereo procesor pro kino DOLBY CP500SR
výkonový zesilovač 2x620W/4 ohm. 3ks
repro soustavy subbasového kanálu 2 ks
reproduktorové soustavy kanálu okolí 16 ks
Indukční smyčka pro osoby s poruchou sluchu
kazetový magnetofon a přehrávač kompaktních disků
V roce 2002 byla provedena z důvodu havarijního stavu oprava - kompletní výměna střešní
krytiny - asfaltové - živičné pásy, vč. oplechování atik, které stálo 330 tis. Kč a v témže roce
byla provedena kompletní výměna sedadel v kinosále
vč. souvisejících prací s úpravou sklonitého hlediště a nových podlahových krytin. Celkové
náklady akce byly ve výši 1.480.000,- Kč. V rámci oprav došlo ke snížení původní kapacity
kinosálu ze 321 křesel na současných 242 křesel (Původní křesla byla darována armádě
ČR).
Od roku 2004 byly nájemci kina pozorovány nově vznikající trhliny v podlaze i stropu v
prostorech šatny a zádveří kinosálu. Vzhledem k podezření na statickou poruchu objektu byl
zadán požadavek na vypracování statického posudku objektu, ze kterého vyplynulo, že se
nejedná o závažnou poruchu ve statice samotné, ale o pravděpodobný pokles způsobený
degradací větracích kanálů pod úrovní podlahy.
Stávající stavebně technický stav vlastní konstrukce objektu je uspokojivý. O havarijním
stavu se dá hovořit pouze v případě kotelny (odhadované náklady pro rekonstrukci jsou cca
2.500.000,- Kč - vytápění + 1.200.000 Kč - klimatizace), která je již kompletně dožilá, stejně
tak rozvodů topení, klimatizace, vody a elektrické energie. Zároveň by bylo vhodné řešit
event. energetiku celé budovy z pohledu jejích tepelných ztrát, které jsou vzhledem k
absenci jakékoliv dodatečné formy izolace (kromě vlastního zdiva) dosti významné. Ze
stejných důvodů by bylo vhodné řešit výměnu jihovýchodní prosklené stěny za izolační
dvojskla.
zpracoval
Jan Sommer
30. 3. 2011
3