Vybrané diety a nemoci související s výživou člověka

Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14, maturitní ročník 2017
Vybrané diety a nemoci související s
výživou člověka
závěrečná práce
Natálie Žárská
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem tuto maturitní práci na téma Vybrané diety a nemoci související s výživou
člověka vypracovala sama pod vedením RNDr. Ivy Kubištové, Ph.D. a s použitím uvedené
literatury.
V Brně dne 12. 2. 2016
Podpis:
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Poděkování
Ráda bych poděkovala RNDr. Ivě Kubištové, Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při
zpracování této práce.
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Anotace
Tato maturitní práce se zabývá výživou člověka. Především nastiňuje problematiku současných
diet a upozorňuje na jejich rizika. Dále se v ní probírají nemoci způsobené špatnou stravou pro
motivaci k lepšímu výběru potravin. Nakonec jsou připojeny výsledky dotazníku o životním
stylu lidí.
Klíčová slova
výživa člověka, dieta, nemoc, porucha příjmu potravy
Annotation
This thesis deals with human nutrition, but mainly outlines the issues of today’s diets and raises
awarness about their risks. It also discusses the diseases caused by poor eating habits, so the
readers watched more what they eat. At the end there are included the results of a conducted
survey about lifestyle of people.
Key words
human nutrition, diet, disease, eating disorder
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Obsah
Úvod........................................................................................................................................... 7
1
Základní údaje o výživě člověka ......................................................................................... 8
1.1
Makroživiny ................................................................................................................ 8
1.1.1
Bílkoviny.............................................................................................................. 8
1.1.2
Sacharidy.............................................................................................................. 9
1.1.3
Tuky ................................................................................................................... 10
1.2
Mikroživiny ............................................................................................................... 11
1.2.1
2
Vybrané diety .................................................................................................................... 15
2.1
Vegetariánství .................................................................................................... 15
2.1.2
Atkinsova dieta .................................................................................................. 16
Dieta pro změnu postavy ........................................................................................... 17
2.2.1
Nízko-kalorická dieta ......................................................................................... 17
2.2.2
Tekutá a detoxikační dieta ................................................................................. 18
2.3
Dieta nařízena lékařem .............................................................................................. 18
Vybrané nemoci související s výživou člověka ................................................................ 19
3.1
Fyzické ...................................................................................................................... 19
3.1.1
Anémie (chudokrevnost) .................................................................................... 19
3.1.2
Ateroskleróza ..................................................................................................... 19
3.1.3
Vysoký krevní tlak (hypertenze) ........................................................................ 19
3.1.4
Diabetes mellitus 2. typu.................................................................................... 20
3.1.5
Dna ..................................................................................................................... 20
3.1.6
Žlučové kameny (cholelithiáza) ......................................................................... 20
3.2
4
Životní styl ................................................................................................................ 15
2.1.1
2.2
3
Vitamíny ............................................................................................................ 11
Psychické................................................................................................................... 21
3.2.1
Záchvatovité přejídání ....................................................................................... 21
3.2.2
Bulimie............................................................................................................... 21
3.2.3
Anorexie............................................................................................................. 22
Dotazník ............................................................................................................................ 23
4.1
Úvod .......................................................................................................................... 23
4.2
Zpracování odpovědí ................................................................................................. 26
5
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Závěr ........................................................................................................................................ 33
Zdroje ....................................................................................................................................... 34
Seznam obrázků ....................................................................................................................... 44
6
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Úvod
Ve své maturitní práci bych se chtěla věnovat výživě člověka, jelikož je to v dnešní době velmi
diskutované téma, a ráda bych podala základní informace laickému čtenáři. Cílem je rozšířit
povědomí o tom, jaká strava nám může ublížit, a která naopak pomoci. V první částí se budu
věnovat obecným informacím, přesněji makroživinám a mikroživinám, aby následující
kapitoly byly lépe srozumitelné. Dále popíšu principy vybraných diet, kde také zmíním jejich
výhody a nevýhody. V třetí části shrnu průběh zvolených nemocí, jež souvisí s výživou
člověka, a jak je možné jim předejít nebo částečně léčit. Práci zakončím dotazníkem, kterým
chci zjistit, jak moc se lidé zajímají o zdravý životní styl.
7
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
1 Základní údaje o výživě člověka
Aby tělo správně pracovalo, musíme přijímat makroživiny neboli makronutrienty (bílkoviny proteiny, sacharidy, tuky - lipidy) a mikroživiny neboli mikronutrienty (vitamíny, minerály) a
vodu. Díky přijímání těchto látek máme dostatečnou energii, naše orgány dokážou fungovat a
dochází k obnově tkání. Makroživiny, potřebné ve velkém množství, zapřičiňují růst a obnovu,
naopak mikroživiny, potřebné v menším množství, jsou nutné k chemickým reakcím. [1] [2] [3]
Energie z makronutrientů se udává buď v kJ, nebo kcal. Na gram bílkovin či sacharidů připadají
4 kcal (17 kJ), zatímco na gram tuku vychází 9 kcal (37 kJ). Vláknina, voda, minerály a
vitamíny nedodávají tělu žádnou energii. [4]
1.1 Makroživiny
1.1.1 Bílkoviny
Protein je soubor aminokyselin (23 složek, je jich více než 100 v řetězci, jsou různě
poskládané), 15 aminokyselin tělo dokáže vyrobit z jiných, ale 8 ostatních musíme přijmout v
potravě (tzv. esenciální, nenahraditelné). Mezi ně patří tryptofan (je přeměňován na serotonin,
což je látka, která přenáší nervové vzruchy, její nedostatek způsobuje depresi, poruchy spánku
apod.), valin (uplatňuje se při uskladňování glukózy ve formě glykogenu v játrech a svalech),
leucin (podporuje tvorbu a zachování svalových bílkovin), isoleucin (regeneruje svalstvo,
podporuje tvorbu hemoglobinu), lysin (jeho přítomnost v potravě snižuje šance na virová
onemocnění), fenylalanin (dokáže pomoct při neustálých bolestech a při psychických
problémech; snižuje chuť k jídlu; jako sloučenina slouží k tvorbě přenašečů nervového
vzduchu), methionin (podílí se na přenosu methylové skupiny; chrání játra před toxickými
látkami) a threonin (podílí se na tvorbě elastinu, kolagenu a bílkovinách v zubní sklovině;
podílí se na trávení tuků v játrech a snaží se snižovat jejich hromadění). U esenciálních
aminokyselin nevadí, když nějakou dobu nejsou v těle. U těch, které si tělo dokáže vyrobit, je
důležité, aby v něm stále byly, jelikož jsou potřebné pro základní životní procesy. Molekuly
bílkovin jsou ve střevě štěpeny až na jednotlivé aminokyseliny či jejich krátké řetězce, aby
mohly přejít střevní stěnou do krve a dále do jater. [5] [6] [7] [8]
Dělí se na živočišné, ty obsahují všechny esenciální aminokyseliny a vyskytují se v masu,
vejcích, vnitřnostech, mléce a mléčných výrobcích. Další mají rostlinný původ, v těch nejsou
všechny nenahraditelné aminokyseliny a nachází se v bramborách, luštěninách, zelenině,
ovoci, obilovinách atd. Příjem bílkovin se snižuje se stoupajícím věkem, dítě by například mělo
přijmout minimálně 0,9 gramů na kilogram hmotnosti a dospělý jedinec 0,8 g na kg, avšak
optimální příjem by měl být vyšší. Pro dospělého člověka 1 - 1,5 gramu na kilogram. Je to z
toho důvodu, že při růstu tělo potřebuje aminokyseliny a cholesterol pro tvorbu buněčné stěny.
U kojících žen může množství bílkovin stoupnout až na 2 gramy na kilogram hmotnosti. [9]
Jakmile požíváme více jak 2,2 gramů bílkovin na kilogram hmotnosti denně, dochází k
přeměně bílkovin a s tím současně k produkci čpavku. Dostáváme do těla zvýšené množství
dusíku, jež poté vylučujeme močí, ale než se tak stane, může zatěžovat organismus. Při
nadbytku proteinů se přetěžují ledviny a játra, protože odstraňují dusíkatý odpad. Může vést ke
8
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
vzniku dny (tělo není schopné odbourávat puriny, z nichž vzniká kyselina močová, potom je v
kloubech její vysoká koncentrace). [10]
1.1.2 Sacharidy
Všechny sacharidy se v našem těle přeměňují na glukózu, což je nejrychleji dosažitelný zdroj
energie pro tkáně a její množství v krvi by mělo být stálé. Ale při nadměrném požití množství
glukózy dochází ke zvednutí hladiny cukru v krvi. Tím dojde k produkci hormonu inzulínu,
abychom mohli glukózu využít jako energii. Zbytek je přeměněn na glykogen, jenž se ukládá
do svalů a jater, a když je zde ještě větší nadbytek glukózy, tak se bude ukládat jako tuk. [11] [12]
U sacharidů se měří tzv. glykemický index (GI). Tento index seřazuje jednotlivé sacharidy
podle toho, jak rychle se přeměňují na glukózu v krvi. Jelikož ho není možné nijak vypočítat,
musí se u každé potraviny provádět testování na lidech. Osobě se v ranních hodinách podá daný
druh sacharidu a po několik hodin se testuje hladina cukru v krvi (díky odbírání krve). Potom
se určuje jeho postavení na stupnici 0 - 100, s tím, že čistá glukóza má hodnotu 100, ale existují
i potraviny, které mají vyšší hodnotu. Nízký GI mají jahody, grapefruit, olivy, cuketa,
brokolice, špenát, hořká čokoláda, naopak vysoký je u kukuřičné a pšeničné mouky, sladkém
pečivu, bílé rýži, sladkostech a limonádách. [13]
1.1.2.1 Jednoduché sacharidy (monosacharidy)
Tyto sacharidy jsou často nazývány cukry, skládají se z jedné až dvou jednotek. Nejsou
prospěšné našemu zdraví, ale i tak konzumujeme velké množství, přestože energetická hodnota
vůbec není úměrná zasycení našeho žaludku.
Do této skupiny se řadí glukóza (neboli hroznový cukr; základní zdroj energie pro tělesné
tkáně; je součástí mnoha oligosacharidů i polysacharidů), fruktóza (neboli ovocný cukr;
společně s glukózou tvoří glukózo-fruktózový sirup; je považována za důvod nadměrné
obezity) a galaktóza (je součástí mléčného cukru). Mezi disacharidy se řadí sacharóza (řepný
cukr; skládá se z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy), laktóza (mléčný cukr;
tvoří ho glukóza a galaktóza) a maltóza (sladový cukr; tvoří ho dvě molekuly glukózy; jeho
zdrojem je pivo). [14] [15]
1.1.2.2 Složité sacharidy (polysacharidy)
Komplexní sacharidy jsou pro nás důležité a získáváme je z obilovin, ovoce, zeleniny a
luštěnin. Díky tomu, že se štěpí pomaleji než u jednoduchých sacharidů, nedochází k prudkému
zvedání hladiny cukru v krvi (je nízký glykemický index). Jsou zastoupeny škrobem (ve formě
škrobových zrn; má mnoho druhů - rýžový, bramborový, kukuřičný a další), vlákninou a
glykogenem (neboli živočišný škrob). [16]
Vláknina je nestravitelný komplexní sacharid, jež prochází naším trávicím traktem jen s
malými změnami. Je to směs neškrobových polysacharidů (celulóza, pektiny, chitiny, …). Dělí
se na rozpustnou a nerozpustnou ve vodě. Rozpustná je přeměňována kvašením na plyn
bakteriemi v tlustém střevě, ovlivňuje hladinu cukru v krvi (některé druhy i cholesterol) a
snižuje kyselost žaludku. Nerozpustná vůbec nemění svoji formu, urychluje průchod potravy
tělem a je důležité při tom mít dostatek tekutin. Z těchto důvodů je vláknina vhodná při
9
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
redukčních dietách. Její příjem by měl být pro ženy asi 25 gramů a pro muže 38 gramů denně.
[17] [18] [19]
1.1.2.3 Oligosacharidy
Jsou složené z dvou až deseti jednotek monosacharidů. Sem patří již zmíněné disacharidy, dále
trisacharidy (např. rafinosa), tetrasacharidy až dekasacharidy. Oligosacharidy nejsou lidským
tělem stravitelné, jelikož nám chybí daný enzym. [20] [21]
1.1.3 Tuky
Jsou hlavně ve formě triacylglycerolů - sloučeniny mastných kyselin a glycerolu. Mají buď
rostlinný, nebo živočišný původ. Je jich potřeba k vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích
(A, D, E, K) a jsou zdrojem cholesterolu. Mastné kyseliny se rozdělují na nasycené a
nenasycené (ty se pak rozlišují na monoenové a polyenové). [22]
Nasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a také šanci na srdečně-cévní
onemocnění. Jejich zdrojem jsou tučné mléčné výrobky, živočišné tuky či uzenářské produkty,
rostlinného původu je to palmový a kokosový olej. [23]
Mezi nejvýznamnější zástupce monoenové neboli mononenasycené kyseliny patří kyselina
olejová, myristoolejová a palmitoolejová. Na cholesterol mají neutrální vliv. Vyskytují se v
rostlinných olejích jako je olivový nebo řepkový (oleje často obsahují vitamín E), dále v ořeších
a v avokádu. [24] [25]
Polyenové neboli vícenenasycené kyseliny, které obsahují omega-3 a omega-6 mastné
kyseliny, mají kladný vliv na cholesterol, jelikož snižují jeho hodnotu a také zabraňují vzniku
krevních sraženin. Některé z těchto kyselin jsou nenahraditelné, takže je musíme přijímat v
potravě. Důležitým zástupcem je kyselina linolová, jež je společně s dalšími kyselinami
obsažena hlavně v rostlinných olejích ale také například v rybím tuku či ořeších. [26] [27]
Transnenasycené mastné kyseliny mohou být buď přírodní, nebo uměle vyrobené. Přírodní
se tvoří ve střevech některých zvířat, a tak například mléčné produkty nebo maso mohou
obsahovat menší množství těchto kyselin. Umělé vznikají ztužováním oleje. Mají špatný vliv
na zdraví člověka, protože se přičiňují na vzniku diabetu 2. typu a srdečně-cévních
onemocnění. [28] [29]
Cholesterol, látka tukové povahy, se nachází v tucích živočišného původu, ve velkém
množství nám škodí, avšak v malé míře je pro tělo důležitý. Je vázán na lipoproteiny (jelikož
není rozpustný ve vodě) které jsou složeny z tuků a bílkovin. Když lipoprotein obsahuje více
lipidů než proteinů a má nižší hustotu než voda, tak se nazývá LDL (low density lipoprotein).
Pokud je ho přebytek, tak se ukládá do stěn cév a ucpává je. Takový cholesterol má negativní
vliv, zvyšuje riziko srdečně-cévních chorob. Jakmile v lipoproteinu převažuje bílkovina nad
tukem, říká se mu HDL (high density lipoprotein) a má vyšší hustotu než voda. Při jeho
přiměřeném množství dokáže srovnat špatné účinky tuků v těle. Když putuje z krve do jater, je
odbouráván a tím snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Normální hladina cholesterolu v krvi je
do 5 mmol/l, pokud máme vyšší, může se u nás vyskytnout ateroskleróza. [30] [31] [32]
10
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
1.2 Mikroživiny
1.2.1 Vitamíny
Vitamíny jsou organické látky, je jich třináct základních typů a musíme je přijímat potravou,
jelikož jen pár výjimek si tělo umí vyrobit (a to ještě ne v dostatečném množství). Pro správnou
funkci hormonů, enzymů a k ničení nebezpečných volných radikálů potřebujeme všechny
vitamíny, i když ve velmi malém množství.
Dělíme je na vitamíny rozpustné ve vodě (B-komplex, C), nebo v tucích (A, D, E, K). Jejich
nedostatek se projevuje únavou, zhoršení kvality nehtů, vlasů či pleti a dalšími, avšak poruchy
mohou být i závažnější, například vznik srdečně-cévních či onkologických onemocnění. [33] [34]
1.2.1.1 Vitamíny rozpustné ve vodě
Vitamíny rozpustné ve vodě je třeba denně doplňovat, protože si je tělo vůbec netvoří, a tak
není velká pravděpodobnost jejich nadbytku a nejsou toxické. I kdyby se tak stalo, vyloučíme
je močí. Do této skupiny se řadí vitamín B1, B2, B3, B5, B6, B7, B9 (kyselina listová), B12 a
vitamín C. Tepelnou úpravou (nad 50°C) snižujeme jejich množství v potravině. Vitamíny
skupiny B zlepšují regeneraci a odolnost jaterní tkáně, mají vliv na stav naší pokožky (i vlasů
či nehtů) a jsou nutné k přeměně živin na energii. [35]
Vitamín B1 (thiamin) se nachází v kvasnicích, brokolici, rýži, zelí, rajčatech, celozrnném
pečivu, játrech, rybách a dalších přírodních zdrojích. Jeho doporučené denní množství je 1,5 2 mg. Díky němu například nejsme unavení, ale při jeho nedostatku se může dostavit nespavost,
změna tlaku krve, horší koncentrace, špatná paměť nebo i nemoc beri-beri (onemocnění
nervového systému). Jeho potřeba je zvýšena v době těhotenství a kojení.
Vitamín B2 (riboflavin) je hlavně v mléčných výrobcích, droždí, masu a mléku, dále ve
vejcích, celozrnném pečivu a zelenině. Denní příjem by měl být asi 1,5 - 2 mg. Je důležitý pro
funkci některých sliznic a jeho nedostatek se projevuje bolavými koutky, zánětem jazyka a
spojivek, mastícími se vlasy nebo purpurovým jazykem. Pomáhá spalovat sacharidy.
Další vitamín skupiny B je B3 neboli niacin. Nachází se ve vnitřnostech, masu, kvasnicích,
houbách a semenech. Přijmout bychom ho měli 10 - 20 mg za den. Pomáhá ničit nějaké složky
tuku v krevním oběhu. Nedostatek niacinu se projevuje podrážděností, nespavostí nebo špatnou
koncentrací, dále průjmy a záněty nervů. Jeho silným nedostatkem vzniká nemoc pelagra, která
se projevuje hlavně v rozvojových zemích u lidí, co jí velké množství kukuřice, ale jinak nemají
pestrou stravu. Tato choroba se vyznačuje depresemi, únavou, červeným jazykem, zánětem
dutiny ústní, zácpou či průjmem a různými otoky, po delší době nastávají i halucinace a těžké
psychické stavy.
Vitamín B5 (kyselina pantothenová) je rozšířena téměř ve všech potravinách, velké množství
opět obsahuje maso, celozrnné pečivo a droždí. Doporučené denní množství je 5 - 10 mg. Podílí
se na odbourávání buněk, zvyšuje imunitu organismu a zlepšuje stav nehtů, vlasů a kloubů.
Jeho nedostatek se projevuje koutky, afty a pálením chodidel.
Vitamín B6 neboli pyridoxin se vyskytuje v sóji, pšeničných klíčcích, droždí, mase a
vnitřnostech. Doporučené denní množství je 1,6 - 2 mg. Je důležitý pro metabolismus
11
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
tryptofanu (aminokyselina) a prevenci nervových a revmatických onemocnění. Může pomoci
v léčbě akné a ledvinových kamenů. Zvýšené množství potřebují těhotné ženy nebo ženy, jež
užívají antikoncepční prostředky.
Vitamín B7 (biotin, vitamín H) se nejvíce vyskytuje opět v droždí, játrech, houbách či hrachu.
Denní příjem by měl být 100 – 200 µg. Kvůli jeho nedostatku, který je způsoben hlavně
zvýšenou konzumací syrových vajec, se u dětí může vyskytnout zpomalený růst.
Kyselina listová nebo také vitamín B9 je hlavně v luštěninách, vnitřnostech a listové zelenině.
Denní příjem má činit asi 200 – 500 µg. Umožňuje vznik nukleových kyselin a s dalšími
vitamíny je potřebná ke správnému využití železa. Při nedostatku může dojít k chudokrevnosti,
naopak při nadbytku se může objevit podrážděnost či nevolnost.
Dalším vitamínem je B12 neboli kobalamin. Jediné zdroje, ze kterých ho můžeme získat,
jsou živočišné. To platí hlavně pro vnitřnosti (játra), droždí, vejce, mléko a další. Doporučená
denní dávka je 1,4 – 6 µg. Podporuje tvorbu červených krvinek. Jeho množství si musí hlídat
těhotné ženy a ty, jež berou antikoncepční prostředky. Nedostatek se projevuje anemií, únavou
a hubnutím.
Vitamín C (kyselina askorbová) se hojně vyskytuje hlavně v šípcích, ať jsou jakéhokoliv
druhu. Dále v černém rybízu, rakytníku, jahodách, petrželové nati, kiwi, křenu, brusinkách,
citrusech (například v citronu je ho ale až 10x méně než v šípcích) a v mnoha dalších. Množství,
které potřebujeme, se velmi liší. Tělo spotřebuje třeba 30 mg denně (zbytek vyloučí močí), Ale
při fyzické námaze, u alkoholiků, kuřáků či nemocných lidí může příjem stoupnout až na 3
gramy. Tento vitamín pomáhá proti srdečně-cévním onemocněním, vstřebávání železa, ničení
LDL cholesterolu, obnově tkání a enzymu v játrech pomáhá při odbourávání alkoholu z krve.
Také se považuje za prevenci před nádorovým onemocněním, onemocnění žlučníku a
nachlazením. Jeho nedostatek se projevuje únavou, u dětí zpomaleným růstem, na ramenech
se mohou vyskytovat červené skvrnky. Při velkém nedostatku nastává nemoc kurděje krvácení do nehtových lůžek, do svalů, pod kůži, do dásní a dále dochází k vypadávání zubů.
S přebytkem se stejně jako u výše zmíněných vitamínů setkáváme zřídka. [36] [37]
1.2.1.2 Vitamíny rozpustné v tucích
Vitamíny rozpustné v tucích si naše tělo umí v malé míře vyrobit samo, a tak není nezbytné je
doplňovat každý den. Avšak díky tomu je možné se jimi předávkovat při užívání suplementů
(doplňků). Tyto vitamíny se vážou na tuky, do krve přecházejí přes střeva a jsou uchovávány
v játrech, Patří sem A, D, E, K. [38] [39]
Vitamín A jako retinol se vyskytuje pouze v živočišných produktech, v rostlinných pak ve
formě kartenoidů (nejvýznamnější je beta-karoten). Nachází se v ovoci a zelenině, primárně v
žlutě, oranžově či červeně zabarvených. Potom v žloutcích, játrech, rybách a rybím tuku. Denní
příjem je asi 0,8 - 1 mg. Podporuje kvalitu sliznic, kostí, kůže, dobrý zrak a imunitní systém,
také je důležitý pro funkci pohlavních žláz. Jako nejčastější projev nedostatku je šeroslepost,
suchá, svědivá kůže a u dětí může dojít k zpomalení růstu. Při nadbytku nastává bolest hlavy,
zvracení, průjmy nebo bolesti kloubů. [40]
12
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Vitamín D se vyskytuje hlavně v rybím tuku, trochu v žloutcích a nejvíce se vytváří působením
slunečního záření, takže v zimním období se často musí používat doplňky. Jeho příjem by měl
být do 10 µg. Společně s parathormonem (zvyšuje hladinu vápníku v krvi) je důležitý pro
vstřebávání vápníku, takže i pevnost kostí a zubů. Také částečně slouží ke snižování krevního
tlaku či jako prevence diabetu. Při jeho nedostatku dochází ke snížení hladiny vápníku v krvi,
a tím k měknutí kostí. Dále se projevuje křivicí a sníženou imunitou (např. chřipkou). [41]
Vitamín E se nachází v podstatě pouze v rostlinách, zejména v listové zelenině, v ořeších, v
obilných klíčcích a dále nevelké množství v rostlinných olejích. Denně ho potřebujeme 8 - 10
mg. Tento antioxidant chrání tkáně a buňky před nebezpečnými volnými radikály a podporuje
imunitní systém. Také snižuje riziko srdečně-cévních onemocnění a poskytuje úlevu při
svalových křečích. Při jeho nedostatku se špatně hojí rány a je snížena obranyschopnost.
Nedonošené děti mívají po narození nedostatek vitamínu E (jelikož nemají dostatek tukových
zásob), a tak mohou mít neurologické problémy. [42]
Vitamín K je primárně v listové zelenině, rajčatech, luštěninách, ale hlavně ho tvoří bakterie
v tenkém střevě. Denní příjem činí asi 70 – 140 µg. Spolu s vápníkem předchází zlomeninám
kostí. Nejdůležitější je ale pro správnou srážlivost krve, například před operací lékař může
naordinovat větší příjem. Nedostatek je vzácný, vyskytuje se spíše jen u malých dětí nebo u
lidí se střevními problémy. [43]
1.2.1.3 Minerály
Jsou to anorganické látky, které musíme přijímat potravou. Důležitou roli hrají při
nervosvalovém přenosu, růstu, při obnově tkání, často předcházejí těžkým onemocněním. Patří
sem vápník, sodík, železo, hořčík, zinek, jód, dále selen, fluor, fosfor, chlor a mnoho dalších.
[44] [45]
Vápník (Ca) je v našem těle zastoupen nejvíc (asi 0,8 – 1,2 g má být denní příjem), ale k jeho
správnému vstřebání musí být dostatečně zastoupen i vitamín D. V potravě se nachází třeba v
sýrech, mléčných výrobcích a mléku, vejcích, luštěninách a zelenině. Je velmi důležitý pro
tvorbu kostí a zubů, srážlivost krve a tvorbu enzymů. Dostatečný příjem by měly mít hlavně
děti a těhotné ženy. Jeho nedostatek se projevuje osteoporózou (řídnutí kostí), křečemi ve
svalech či kazivostí zubů. [46]
Sodík (Na) je hojně zastoupen v soli, ale je i v některém pečivu, uzeninách či instantních
jídlech. Potřebujeme ho asi 1 – 3 g na den. Je důležitý pro přenos nervového vzruchu a chrání
tělo před většími ztrátami vody. Při nadbytku dochází k zvýšení krevního tlaku, zadržování
vody v těle a k větší zátěži ledvin. Jeho nedostatek, který není častý, se projevuje únavou,
dehydratací či nízkým krevním tlakem. [47]
Železo (Fe) se nachází v ořeších, semenech, otrubách, v listové zelenině, švestkách,
meruňkách, ale také v játrech některých zvířat. Zdroj s největším obsahem Fe je třtinová
melasa. Denně máme přijmout 10 – 20 mg. Více než polovina železa se nachází v těle v
hemoglobinu, a tak je důležitý pro obnovu krve, ale i tkání. Stejně tak pro vývoj mozku dítěte,
matky by tedy měly v době těhotenství přijímat zvýšené množství železa. Menší nedostatek se
vyznačuje bolením koutků, hlavy, únavou nebo lámavostí nehtů. Těžší se projevuje
13
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
chudokrevností, což znamená, že se v našem těle snižuje počet červených krvinek. Jeho obsah
v krvi se výrazně snižuje častým požíváním kravského mléka. [48]
Hořčík (Mg) je významně obsažen v kakau, sóji, fazolích, ořeších, také v zelenině (například
v artyčocích), masu a rybách. Do těla bychom měli dostat 100 – 500 mg denně. Je důležitý pro
správné fungování svalů, proto se podává pro uvolnění při křečích, dále pro srážlivost krve a
má vliv na růst. Nedostatek může způsobit bolesti hlavy, únavu, nervozitu, závratě a křeče. [49]
Zinek (Zn) se nachází ve velké míře v dýňových semenech, otrubách, luštěninách, játrech,
rybách, ale také v rýži a zelenině. Denní příjem má být asi 15 mg. Množství zinku v těle se
snižuje s přijímáním alkoholu. Významný je pro lepší a rychlejší léčení povrchových zranění,
tvorbu kostí a tkání, vývoj mužských pohlavních orgánů. Jeho dostatek je velmi důležitý v
těhotenství a při dospívání. Pomáhá i při ateroskleróze. Nedostatek způsobuje špatné hojení
ran, poruchy růstu a smyslových orgánů, psychické problémy atd. [50]
Jód (J) se vyskytuje v rybách, višních a třešních, vejcích, citronech, zelenině a mořské soli.
Denně je ho potřeba asi 100 µg. Je důležitý pro funkci štítné žlázy a pro vývoj plodu, takže
těhotné ženy ho musí přijímat více, taktéž i dospívající. Nedostatek se projevuje poruchou
funkce štítné žlázy (vznik strumy), únavou, podrážděním, tloustnutím nebo také neplodností.
[51]
Fosfor (P) je ve většině potravin, avšak nejvíc v obilovinách, luštěninách a živočišných
výrobcích. Denně máme přijmout asi 1 – 1,2 g. Je úzce spjat s vápníkem při tvorbě kostí a
důležitý je pro metabolismus makroživin. Nedostatek není častý, ale při nadbytku dochází k
nepoměru s vápníkem a může se snížit pevnost kostí. [52]
14
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
2 Vybrané diety
V dnešní době se ve světě vyskytuje nepřeberné množství diet, rozdělit je můžeme na tři části.
První jsou brány jako životní styl, nemají za úkol zhubnout, ale spíše pomoci celkovému zdraví
člověka, mohou být dodržovány i z morálních důvodů. Druhá část obsahuje diety pro změnění
postavy, často bývají drastické, jelikož lidé chtějí proces urychlit. A v třetí části jsou diety
nařízené lékařem, například po operaci nebo mají napomáhat během nemoci. Ty se často
prolínají s výše zmíněnými částmi.
2.1 Životní styl
2.1.1 Vegetariánství
Rozlišujeme několik forem vegetariánství, a to semivegetariánství, laktovegetariánství,
ovovegetariánství, ovolaktovegetariánství a veganství. [53] Obecně tento výživový směr
vylučuje ze stravy určitý druh živočišných produktů, ne-li všechny. Ve většině případů je
dodržován kvůli morálním zásadám a při promyšleném aplikování může být prospěšný.
Semivegetariánství by možná někdo nemusel považovat za vegetariánství, ale přece jenom
úmyslně vynechává nějaké živočišné produkty. Tím jsou tmavé druhy masa a uzeniny. Avšak
drůbež, ryby, vejce a mléčné produkty jsou v pořádku.
Laktovegetariánství povoluje pouze mléčné výrobky, takže vylučuje jakékoliv maso, ryby a
vejce.
Ovovegetariáni naopak nejí mléčné produkty, ale také vynechávají maso a ryby. Nebrání se
však vejcím.
Ovolaktovegetariáni se stravují vejci i mléčnými výrobky, nepožívají ale maso a ryby.
Veganství je nejpřísnější formou vegetariánství. Zakazuje jezení všech živočišných produktů,
včetně medu, takže strava je tvořena na základě čistě rostlinných potravin.
Na co si dát pozor
U vegetariánství se naskýtá mnoho otázek ohledně zdraví tohoto směru. Často se diskutuje,
jestli nám tato strava poskytne dostatek bílkovin, vitamínu B12, železa nebo omega-3 mastných
kyselin.
Všechny bílkoviny jsou složeny z aminokyselin, a tudíž je možné získat veškeré esenciální
aminokyseliny i z potravin rostlinného původu. Musíme ale kombinovat celozrnné pečivo,
luštěniny, zeleninu a ořechy, abychom dosáhli chtěného množství a složení bílkovin, jelikož v
jedné potravině rostlinného původu se nenachází najednou všechny potřebné aminokyseliny.
Čím méně živočišných výrobků vegetarián jí, tím těžší pro něj bude příjem vitamínu B12. Ale
i takový člověk může přijmout dostatečné množství z rostlinné potravy, když nebude jíst
zprocesované potraviny, které se často objevují v průmyslově rozvinutých zemích. Tento
vitamín se doporučuje doplňovat.
15
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Nedostatek železa při vegetariánské stravě hrozí téměř stejně jako při masité stravě, jelikož
jeho dostatek se zajistí rozmanitostí jídel. Železo z rostlin naše tělo absorbuje hůře než z masa,
i přesto ale krevní rozbory nepotvrdily, že by vegetariáni trpěli nedostatkem železa častěji než
ostatní lidé. [54] [55]
Při rostlinné stravě není problém přijímat dostatek omega-6 mastných kyselin, ale oproti tomu
získáváme málo omega-3 mastných kyselin. To by mohlo vést například k vyššímu srážení
krve. Proto si musíme dávat pozor, jestli požíváme vhodné množství omega-3 mastných
kyselin. Ty získáme například z lněných semínek nebo řepkového oleje. [56]
Výhody
Potraviny neobsahují velké množství nasycených mastných kyselin a LDL cholesterolu, a tak
mezi výhody správně dodržované vegetariánské stravy zajisté patří nižší riziko srdečněcévních chorob, vysokého krevního tlaku, diabetu i rakoviny.
Nevýhody
Při špatně dodržované vegetariánské stravě může ale nastat i mnoho problémů. Mezi ně se řadí
deficit jódu, který způsobuje zhoršenou funkci štítné žlázy. Dále nedostatek železa a vitamínu
B12, takže by mohlo dojít k anémii, i když to je nepravděpodobné.
2.1.2 Atkinsova dieta
Tato dieta, vymyšlená Robertem C. Atkinsem, se nezaměřuje na omezení kalorického příjmu,
ale na výrazné snížení požívání sacharidů a zvýšení příjmu bílkovin a tuků. Vychází z toho, že
jednoduché sacharidy nadměrně zvyšují hladinu cukru v krvi, takže nevyužitá glukóza se
přeměňuje na glykogen a ukládá se ve formě tuku. Tím, že se jejich příjem minimalizuje, si
tělo bere energii z tuků (i z tělního tuku) a hladina cukru v krvi zůstává konstantní. Na
podobném principu funguje také například Dukanova dieta.
Skládá se ze čtyř fází:
První neboli indukční fáze je nejvíc omezující ze všech, protože je povoleno jen 20 gramů
sacharidů denně (15 gramů musí pocházet z listové zeleniny), a tím se nastartuje spalování
tuků. Takový jídelníček se může skládat zhruba ze 100 gramů tuků, 500 gramů bílkovin a 20
gramů sacharidů. [57] Trvá asi čtrnáct dní a zhubnout se může až o 2-5 kilogramů za týden. [58]
V druhé fázi se postupně zvyšuje přijímání sacharidů (za týden asi 5 gramů sacharidů) až do
hranice, kdy už nehubneme, ale ani nepřibíráme. Zde už se můžou přidat ořechy, semena,
některé mléčné výrobky a nějaké ovoce (např. borůvky). [59]
V třetí fázi se navyšuje o deset gramů sacharidů týdně, dokud nezačne člověk přibírat na váze.
Potom se přejde k tomu množství sacharidů, při kterém osoba ještě nepřibírala. Může to trvat i
několik týdnů. [60]
Čtvrtá (udržovací) fáze má vydržet po celý život. Vychází se z poznatků o předešlých fázích a
příjem sacharidů by měl být asi takový jako ve třetí. [61]
16
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Výhody
Dodržování Atkinsovy diety umožňuje rychlé spalování tuků v těle i bez pravidelného cvičení,
právě díky sníženému množství sacharidů. I přesto, že člověk hubne, nemusí pociťovat hlad,
jelikož může sníst vcelku hodně jídel bohatých na bílkoviny a tuky. [62]
Nevýhody
Jídelníček se skládá z velmi omezeného množství potravin a primárně z tuků a bílkovin. V
případě přijímání nadměrného množství nasycených a transnenasycených mastných kyselin,
což je případ této diety, je vyšší pravděpodobnost vzniku srdečně-cévních chorob a vyšší
hladiny cholesterolu (ovšem velmi obézním lidem může klesnout hladina cholesterolu na
Atkinsově dietě, jelikož výrazně sníží svoji hmotnost). Toto stravování se může nazývat
ketogenická dieta, protože se tvoří ketogenické látky. Může dojít až ke ketoacidóze (je
nedostatečné množství inzulínu a nadbytek glukagonu v těle), kdy dlouhodobý výskyt těchto
látek v organismu způsobuje vážné zdravotní následky (přes zápach z úst, silné bolesti břicha
až k poruše vědomí). [63] [64] Obecně je dieta chudá na významné množství mikroživin, proto je
nutné používat doplňky stravy a také pít hodně vody, jelikož se člověku nedostává moc
vlákniny. Kvůli malému množství sacharidů, minerálů a vitamínů se můžeme cítit vyčerpaně
a mít různé problémy jako je špatná kvalita vlasů, nehtů, nepozornost a podobně. Vysoký
příjem bílkovin také způsobuje dnu.
2.2 Dieta pro změnu postavy
2.2.1 Nízko-kalorická dieta
Často má jídelníček méně kalorií, než je naše BMR (bazální metabolismus - nutný energetický
příjem pro zachování základních životních funkcí). Na této dietě se obecně ale udává příjem
okolo 800 - 1500 kcal (někdy ovšem i méně než 800 kcal). Může se tedy dodržovat po krátkou
dobu, pár týdnů, aby nevznikly závažné zdravotní komplikace. Doporučuje se pro obézní lidi
s BMI větším než 30, rozhodně by takovou dietu neměl podstupovat někdo s normální
hmotností, už vůbec ne těhotné a kojící ženy. Také by měla být pod lékařským dohledem. [65]
Výhody
Dieta poskytuje možnost rychlého zhubnutí, což je pro lidi s velkou nadváhou velmi užitečné,
jelikož se tím mohou vyhnout mnohem horším zdravotním problémům, například vysokému
krevnímu tlaku.
Nevýhody
Její dodržování je často doprovázeno únavou, nevolností, zácpou nebo naopak průjmem. Na
takové dietě se může snižovat množství žlučových solí a zvyšovat množství cholesterolu v
žlučníku (mění se jejich poměr), také může snížit stahy žlučníku, což vede k vytvoření
žlučových kamenů (není jisté, jestli je to kvůli nízko-kalorické dietě nebo velkému úbytku
hmotnosti). [66] [67] Po jejím dokončení je častý tzv. jo-jo efekt, kdy se vrátí hmotnost zpět
(mnohdy i ještě více kilogramů), protože si člověk neosvojil základy zdravého stravování a
stylu a vrací se k tomu předešlému. Může vyvolat třeba i záchvatovité přejídání.
17
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
2.2.2 Tekutá a detoxikační dieta
Mnohokrát jsou používané pro úbytek váhy nebo pro zbavení těla toxinů. Na této dietě je
povolena pouze konzumace tekutých potravin nebo potravin, které se při pokojové teplotě
rozpustí. Mezi ně se řadí ovocné či zeleninové džusy a pyré, vývary, zmrzlina, káva apod. Je
několik druhů a typů, některé nahrazují všechna jídla tekutou stravou, jiné zase třeba jen dvě
jídla denně. Za extrém by se mohla považovat tzv. Master Cleanse dieta, kdy se může
konzumovat pouze šest až dvanáct sklenic vody s citronem, kajenským pepřem a javorovým
sirupem denně. [68]
Nevýhody
Při dodržovaná tekuté stravy se zpravidla přijímá velký nedostatek kalorií, což by po krátkou
dobu nemusel být problém, ale po několika dnech již ano. Tělo může přejít do stavu, kdy
zpomalí metabolismus, aby se uchovalo více kalorií. Také v podstatě jen vyloučí vodu a neztratí
žádný tuk, ztrácí se i svalová hmota, protože se do těla nedostává dostatek bílkovin a dalších
látek a tělo potřebuje mít z něčeho energii. Takže výsledek této diety není ideální. Po ukončení
se většinou všechna hmotnost vrátí zpět. Další rizikem je podvýživa způsobena nedostatkem
mikroživin i makroživin, která vede k řadě komplikací (začíná to únavou, sníženou energií,
nevolností, zažívacími problémy, sníženou imunitou, bolestmi hlavy atd.). Není ani potvrzeno,
že by taková dieta detoxikovala tělo, naše orgány se o to dokážou postarat samy. Není vhodná
třeba pro diabetiky, protože neustálé pití džusů způsobuje, že hladina cukru v krvi je nestabilní.
[69] [70] [71]
2.3 Dieta nařízena lékařem
Vysoko-bílkovinná dieta se uplatňuje hlavně po bandáži žaludku, i když první dny po operaci
se pije pouze tekutá a následně kašovitá strava. Obecně ale lidé po takovém zákroku mají jíst
mnoho bílkovin, vitamínů, minerálů a malé množství vlákniny a tučných či sladkých vysoce
kalorických jídel. [72] Tekutá strava je používána po většině operací, například po zánětu
slepého střeva, ale také třeba po zubních zákrocích, jako je trhání zubů moudrosti.
18
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
3 Vybrané nemoci související s výživou člověka
Mentalita je úzce spojena s fyzickými projevy našeho těla, a proto nelze všechny nemoci
jednoduše rozřadit, avšak domluvené základní dělení je na fyzické a psychické.
3.1 Fyzické
3.1.1 Anémie (chudokrevnost)
Krev přenáší všude po těle kyslík, který se váže na červené barvivo hemoglobin v červených
krvinkách. Při chudokrevnosti dochází ke snížení hladiny hemoglobinu a množství červených
krvinek. Srdce tak začne pracovat rychleji, což se nadále projevuje únavou, bledostí
a zhoršeným dýcháním. [73]
Příčinou může být nedostatek železa, vitamínu B12 a kyseliny listové. Málo železa mohou mít
ženy při menstruaci nebo lidé, kteří ztratily větší množství krve. Nedostatek železa může být
způsoben i špatnou výživou, například vegetariáni si musí dávat pozor na dostatečný příjem.
Méně se vyskytující anémie je z nedostatku vitamínu B12 a kyseliny listové, což je způsobeno
primárně kouřením, nadměrným požíváním alkoholu nebo zažívacími problémy. [74]
3.1.2 Ateroskleróza
Nebo též kornatění tepen, je onemocnění cév, kdy se na jejich stěnách tvoří vazivové pláty
hlavně z cholesterolu (LDL cholesterol je napaden volnými radikály a dokáže pronikat do cév
a zde se usazovat), vápníku a infekčních mikroorganizmů. Dochází k zužování cévního
průsvitu, a tudíž je daný orgán, ke kterému céva vede, špatně zásobován krví, někdy dojde i k
úplnému ucpání. V horších případech, které ale nejsou neobvyklé, se špatně zásobuje mozek,
a tak dochází ke skleróze, tedy častějšímu zapomínání, nebo i k mozkové mrtvici. Když by se
toto vyskytlo u srdce, mohlo by dojít až k srdečnímu infarktu. [75] [76]
K nemoci přispívá několik faktorů, například věk, vysoký krevní tlak, obezita, ale i nevhodná
strava. Je dobré se vyvarovat velkému množství živočišných tuků (například tučným mléčným
výrobkům), masu a různým smaženým a hodně soleným produktům. Při prevenci se musí dbát
na správný poměr omega-3 a omega-6 mastných kyselin a dostatečný příjem vlákniny při
každém jídle. [77] [78]
3.1.3 Vysoký krevní tlak (hypertenze)
Neboli hypertenze, je nejčastější srdečně-cévní onemocnění a způsobuje předčasné úmrtí
mnoha lidí. Krevní tlak člověka musí být nad hodnotu 140/90 (systolický/diastolický), aby byl
označen za vysoký, normální je asi 120/80. Hodnota říká, jaký tlak působí na stěnu cév. Toto
onemocnění ze začátku nemá nějaké výrazné příznaky, i když později se projevuje bolestmi
hlavy, špatným spánkem nebo únavou. Dlouhodobě zhoršuje aterosklerózu a nemoci, které se
jí týkají. Dále vede i k poškození ledvin či oka. [79] [80] [81]
Příčina primární hypertenze je často neznámá, ale přispívá k ní obezita, zvýšené množství
kuchyňské soli v potravě, nízká fyzická aktivita, stres, nadměrná konzumace alkoholu a
kouření. Sekundární doprovází onemocnění ledvin a žláz s vnitřní sekrecí. Pro snížení tlaku
19
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
nebo prevenci se doporučuje vyhýbání nasyceným tukům, soli, obecně je důležitý větší příjem
zeleniny a komplexních sacharidů, naopak omezení těch jednoduchých. Vhodná je konzumace
draslíku, hořčíku, B vitamínů a vitamínu E. [82][83]
3.1.4 Diabetes mellitus 2. typu
Je jedním z druhů cukrovky, trpí jím hlavně obézní lidé, osoby vyššího věku a obecně lidé se
špatnou životosprávou (nevhodná strava, stres, nízká fyzická aktivita). Při poruše bývá zvýšená
hladina cukru v krvi. Tělo neumí využívat inzulín (hormon produkovaný slinivkou břišní), což
je tzv. inzulínová rezistence, nebo je jeho hladina snížena. Dochází k poškození očí,
ateroskleróze, je zvýšené riziko infarktu, ale též vzniku tzv. diabetické nohy (vysoká hladina
cukru v krvi poškozuje cévy, dochází tak k urychlení aterosklerózy a často následuje i amputace
končetiny). [84] [85]
K nemoci přispívá mnoho faktorů jako je věk, genetické předpoklady, rasa a špatná
životospráva. Je nutné zvýšit fyzickou aktivitu a změnit stravu. A to hlavně snížením příjmu
transmastných a nasycených mastných kyselin, obecně živočišných tuků. Doporučuje se jíst
pravidelně, nepožívat jednoduché sacharidy a potraviny s vysokým glykemickým indexem, ani
náhradní sladidla. Důležitá je vláknina. [86] [87] [88]
3.1.5 Dna
Je typ zánětlivého onemocnění kloubů, vyznačuje se velkým množstvím kyseliny močové ve
tkáních, jež je výsledkem metabolismu purinů. Při zmíněné nemoci tělo neprodukuje dostatek
enzymu urikázy, který kyselinu oxiduje, a proto se kyselina močová hromadí v tkáních a
krystalizuje. Krystalky ve tvaru jehliček pronikají do kloubů (nejčastěji je ohrožen kloub palce
u nohy) a způsobují nejprve bolest a následně zánět, který se vyznačuje otokem a zvýšenou
citlivostí. Po čase a opakovaných zánětech může dojít až k deformaci kloubů a omezení
pohybu. [89] [90]
K nemoci vede špatná výživa, proto je nutné změnit jídelníček. Musíme se vyhýbat potravinám
s vysokým obsahem purinů, což je primárně maso (nejlépe vyřadit), také různé uzeniny,
vnitřnosti a tučné sýry. Dobré je se vyhnout hodně smaženým jídlům, včetně pražených ořechů.
Také pití alkoholu a kofeinu musí být omezeno. Vhodné jsou potraviny jako je syrová zelenina,
ovoce, hnědá rýže, sladké brambory, tvarohový sýr a zakysané mléčné výrobky. [91] [92]
3.1.6 Žlučové kameny (cholelithiáza)
Žlučové (žlučníkové) kameny se vytvářejí v žlučníku, ale i ve žlučovodu, kvůli nepoměru
koncentrací hlavních složek žluči (například cholesterolu a solí žlučových kyselin). Existují
cholesterolové, s vysokým obsahem cholesterolu, a pigmentové kameny, v nichž je přítomen
vápník a bilirubin. Dochází k nadýmání a člověk může cítit tlak v pravém podžebří. Kameny
pohybující se vývody jsou bolestivé, a tak lidé mohou trpět záchvaty žlučové koliky. Také
způsobují většinu zánětu žlučníku. Pokud kámen ucpe žlučovod, zabrání tím odtoku žluče a
někdy i jiných šťáv. To může vést až ke žloutence. [93] [94] [95]
Je mnoho faktorů, které zvyšují riziko žlučových kamenů, například těhotenství, cukrovka,
vysoký věk, obezita, rychlý úbytek váhy a s tím související strava. Bývají způsobeny třeba
20
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
dietou s nadměrným obsahem tuku, cholesterolu a bílkovin nebo jídlem s nízkým obsahem
vlákniny. Tudíž při prevenci i léčbě by se měl vynechávat živočišný tuk, jako jsou sýry, maso,
sádlo a obecně se vyhýbat všem smaženým výrobkům (hranolky, smažený sýr apod.). Vhodné
je vyloučit i část luštěnin kvůli nadýmání a koření, kávu a alkohol. [96] [97] [98] [99]
3.2 Psychické
3.2.1 Záchvatovité přejídání
Tato nemoc se řadí mezi poruchy příjmu potravy, zasahuje hlavně ženy (v menším procentu i
muže), a to všech věkových kategorií. V krátkém úseku času se osoba přejí a při takovém
záchvatu není schopna kontrolovat ani složení, ani množství jídla. Po přejedení dochází k
pocitu viny. [100]
Záchvatovité přejídání nesouvisí ani tak s neschopností člověka jíst zdravě, ale s psychickými
problémy jako třeba úzkost, deprese nebo smrt blízké osoby. Často je také způsobena předešlou
stravou člověka. Když osoba držela redukční dietu, při které nebyl do těla přisouván dostatek
makroživin a mikroživin, organismus na to reaguje přejídáním, aby dohnal ztracené kalorie.
To stejné platí například pro vysoko-bílkovinné diety, kdy většina lidí výrazně pociťuje
nedostatek sacharidů a mikroživin a podvědomě si ho potřebuje doplnit. [101]
Začarovaný kruh, kdy neustále držíme dietu a pak se v důsledku toho přejíme a opět začneme
držet dietu, se dá přerušit primárně terapií, jelikož člověk si dost často nedokáže sám pomoci.
To stejné platí pro emocionální přejídání. Bohužel většina nemocných se za to stydí a pomoc
nevyhledá včas. Toto psychické onemocnění často doprovází obezita a nedostatek vitamínů a
minerálů. [102]
3.2.2 Bulimie
Stejně jako záchvatovité přejídání patří k poruchám příjmu potravy a má s ním hodně
společného. Výskyt bulimie je větší u dívek, hlavně v pubertálním věku, a žen. Příčiny vzniku
nejsou úplně známé, ale předpokládá se, že k tomu přispívá trauma z dětství, radikální změna,
rodič trpící bulimií apod. Definuje se záchvaty přejídání, kdy osoba sní třeba 3000 kcal na
posezení, a následnou snahou vše zhubnout. Proto se postižené osoby uchylují nejčastěji ke
zvracení, užívání diuretik, užívání léků snižující chuť k jídlu, nadměrnému cvičení až do
vyčerpání nebo hladovce. [103] [104]
Při mentální bulimii mohou nastat různé fyzické komplikace. V důsledku přejídání a zvracení
vznikají svalové křeče a srdečně-cévní onemocnění. Při opakovaném zvracení se narušuje
zubní sklovina vlivem kyseliny chlorovodíkové, která se nachází v trávicích šťávách, dále
dochází ke zduření slinných žláz a bolesti v krku. Lidé trpící bulimií mívají problémy s
vyprazdňováním, nadýmáním, bolestí břicha a ztukovatělými játry. [103] [104] [106]
Významnou roli pak hrají i duševní problémy. Nemohou se dobře soustředit v práci nebo ve
škole, jelikož neustále myslí na jídlo. Objevují se i sklony k sebepoškozování a sebevraždám.
[105]
21
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Pro zlepšení stavu nebo pro úplné vyléčení je nutné vyhledat odbornou pomoc, promluvit si s
někým a vyhýbat se situacím, které podporují přejídání (a následné zvracení a jiné možnosti
„hubnutí”). [106]
3.2.3 Anorexie
Porucha příjmu potravy zvaná anorexie postihuje zejména dívky od 12 do 18 let, ale i jiné
věkové skupiny. Spočívá v neustálém hlídání hmotnosti, která u nemocných jedinců je silně
pod průměrem. Snižují váhu pomocí hladovění, cvičení a někdy i třeba projímadel. Takoví lidé
se stále vidí tlustí, i když už mají podváhu, nedokážou se vnímat reálně. [107] [108]
Při anorexii dochází k vynechávání menstruace, většinou k jejímu úplnému vymizení. Dále k
vypadávání vlasů, poškození nehtů, kůže a častým modřinám a otlakům. Při onemocnění bývá
často nízký tlak, může nastat i anémie, osteoporóza nebo poruchy vidění. Anorexie může
skončit smrtí kvůli podvýživě nebo dehydrataci. [107] [108]
22
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
4 Dotazník
4.1 Úvod
K teoretické části mé práce jsem vyhotovila doplňující dotazník. Cílem bylo zjistit, jak moc se
lidé zajímají o zdravý životní styl, kdo se zajímá o vzhled svojí postavy (a tak podstupuje
například diety), na kolik jsou obeznámeni s poruchami příjmu potravy a porovnat to dle
věkových kategorií a pohlaví.
Pracovala jsem v Google Forms, jelikož práce je intuitivní a dotazník se dá velice jednoduše
nasdílet. Ve formuláři se může vybrat z několika možností typů otázky. Pro můj výzkum byl
vhodný typ „Více možností“ a „Odstavec textu“.
Obrázek 1 - typy otázek
Obrázek 2 - pracovní verze dotazníku
23
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Na dotazník odpovědělo 78 respondentů, z toho 25 žen a 53 mužů, což není statistický
významný vzorek, ale i tak výsledky mohou poukazovat na nějaké problémy. Věkové kategorie
jsem rozdělila na 15-25 let, 26-40 let a 41 a starší.
24
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Obrázek 3 - dotazník
25
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
4.2 Zpracování odpovědí
Otázky na sebe logicky navazují, často se mají i nějaké přeskočit, pokud se odpovědělo daným
způsobem. Všechny odpovědi nešly zpracovat do grafů, takže některé nejsou graficky
znázorněné.
Otázka č. 1: Zajímáte se o zdravý životní styl?
Celkově převažuje odpověď „docela ano“ (42 %), menší procento zodpovědělo „ano, velmi“
(18 %), což není překvapující. Pouze 9 % nedává důraz na zdravý životní styl.
U rozdílného pohlaví se výsledky poněkud liší – u žen převažuje „docela ano“, kdežto u mužů
odpověď „mírně“. Obecně to není zarážející, jelikož ženy se často více zajímají o vzhled
(například ani jedna neodpověděla „ne“).
26
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Prakticky nejvíce z věkových skupin se zajímá kategorie 26-40 let, jelikož celých 60 %
respondentů označilo „docela ano“, a navíc nikdo neodpověděl „ne“. Ale s odpovědí „ano,
velmi“ nejvíce souhlasili lidé 15-25 let, i když procenta se u všech kategorií nelišila výrazně.
Otázka č. 2: Vynechával/a jste úmyslně někdy nějaké potraviny?
Možnosti byly „ano“, nebo „ne“ a celkově to dopadlo v podstatě půl na půl. To stejné platí pro
obě pohlaví (i když ženy měly o několik procent více u odpovědi „ano“) a věkové kategorie
(ale s postupem věku dle získaných dat vynechávání potravin mírně stoupá, ale ne výrazně).
27
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Pokud někdo odpověděl „ano“, přesunul se na otázku číslo 3, kde byl dotázán, jaké potraviny
vynechával. Nejčastěji se zmiňovali o sladkých jídlech, tučných potravinách (zde upřesňovali
jako fast food nebo tučné maso) a pečivu (hlavně lepek), aby netloustli. Ale nebylo výjimkou
ani mléko a mléčné výrobky z důvodu zahleňování.
Otázka č. 4: Dodržujete nějakou dietu, abyste snížil/a hmotnost?
I přesto, že většina odpověděla, že nikdy žádnou nedodržovala, velké množství lidí to aspoň
zkusilo – 17 % ji dříve podstoupilo a 12 % ji v čase vyplnění dodržovalo.
28
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Celých 40 % žen někdy dodržovalo nějakou dietu, zatímco 70 % mužů ji nikdy nepodstoupilo.
U věkové kategorie 26-40 let bylo nejvíce lidí, kteří někdy dietu dodržovali, naopak u osob ve
skupině 15-25 let jich nejvíc žádnou nikdy nepodstoupilo.
Jestli někdo odpověděl „ano“, nebo „ne, ale dříve jsem dodržoval/a“, tak odpovídal na otázku
číslo 5, kde jsem se ptala, jakou dietu dodržovali. Byly to velmi často nízko-sacharidové diety,
v podstatě se jiné nevyskytly, i když někdy byly vyjádřené jako bílkovinné. Dvakrát se objevila
Cambridge dieta a krabičková dieta.
Následující 6. otázka zkoumala, zda jim dieta pomohla ke chtěným výsledkům. Asi 2/3 uvedli
„ano“ a zbývající třetina „částečně“.
29
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Otázka č. 7: Zajímá se někdo z vašich blízkých o zdravý životní styl?
Cílem bylo zjistit, jak velké mají lidé povědomí o stylu života ostatních, jelikož je to může
ovlivňovat v různých volbách, které se toho týkají. Výsledky byly u všech kategorií a pohlaví
v podstatě totožné, okolo 80 % odpovědělo „ano“, což hodnotím kladně.
V 8. otázce odpovídali ti, kteří v 7. zaškrtli „ano“. Ptala jsme se, jaký k tomu mají postoj,
většinově byl kladný a pak neutrální, nikdy se nevyskytl záporný. Tím pádem nebyly žádné
odpovědi v 9. otázce, jelikož zněla: „Z jakého důvodu k tomu máte negativní postoj?“
Otázka č. 10: Jaké znáte poruchy příjmu potravy?
Všichni, kdo odpověděli, napsali anorexii, zhruba 80 % z nich znali též bulimii, ale pouze 7
osob zmínilo záchvatovité přejídání, což je zvláštní, jelikož to je velmi rozšířená nemoc.
30
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Otázka č. 11: Znáte někoho, kdo trpí či trpěl poruchou příjmu potravy?
Zhruba 2/3 respondentů nikoho takového neznají, avšak 29 % ano, což není zas tak malý podíl.
Ženy a muži mají procenta poměrně vyrovnaná, ale zajímavější to je u věkových skupin, kdy
nejvíce lidí, kteří znají někoho s poruchou příjmu potravy, je z kategorie 15-25 let.
Pokud napsali „ano“, odpovídali na 12. otázku, a to jakou poruchou člověk trpěl. Z 20
odpovědí byla 14x zmíněna anorexie, 2x záchvatovité přejídání a 4x bulimie. V 13. otázce byli
dotázáni, zda dané osobě zkusili pomoct. Odpovědi byly půl na půl, ale i při odpovědi „ano“
většinou psali, že stejně ta pomoc asi nebyla radikální.
31
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Otázka č. 14: Trpěl/a jste někdy poruchou příjmu potravy?
Zde je většina jednoznačná, 96 % odpovědělo, že ne. Je možné, že se někdo styděl napsat ano,
i když byl dotazník anonymní. Ale jestli všichni odpověděli podle pravdy, pak je to velmi dobrý
výsledek.
U žen a mužů se procenta nelišila, ale u věkových kategorií ano, kdy lidí starší 26 let všichni
odpověděli „ne“ a skupina 15-25 let ze sedmi procent „ano“.
Na to navazovala 15. a 16. otázka, kdy jsem se ptala, jakou nemocí trpěli, všichni napsali
anorexií, a jestli jim někdo pomohl k uzdravení. Uvedli, že ne.
Otázka č. 17: Řídíte se nějakou zásadou ohledně zdravého životního stylu?
Chtěla jsem zjistit, jak moc se projevuje v normálním životě uplatňování různých zásad zdravé
výživy a dozvědět se, jaké všechny existují, nebo aspoň zlomek z nich. Opět se zde objevovalo
omezování sacharidů, především jednoduchých, a tučných jídel. Potom nejíst před spánkem,
někdo uvedl nejpozději do šesté hodiny, někdo zase dvě hodiny před spaním, též nekonzumovat
sacharidy navečer. Mezi časté odpovědi patřila vyvážená strava a dostatek pohybu, což je
pravda, ale pro každého to může znamenat něco jiného. Také se objevovalo jíst hodně syrových
potravin, potažmo zeleniny a ovoce, a pít hodně vody.
32
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Závěr
V mé práci jsem nastínila základní údaje o výživě člověka, kdy jsem shrnula informace o
hlavních složkách potravy, tedy makroživinách a mikroživinách, pro lepší pochopení
následujících kapitol.
Hlavním tématem byly diety, kde jsem se snažila vystihnout jejich kladné a stinné stránky.
Psala jsem pouze o čtyřech dietách, ale do nich se v podstatě může zahrnout většina ostatních.
Rozdělila jsem je na tři skupiny, a to diety jako životní styl, pro změnu postavy a nařízené
lékařem. Doufám, že údaje některých diet jsou dostatečně odrazující pro ty, kteří s nějakými z
nich chtějí začít nebo je již provozují. Věnovala jsem se též nemocem souvisejícím s výživou,
jak fyzickým, tak psychickým, abych čtenáře motivovala ke zdravějšímu životnímu stylu.
Vždy jsem popsala jejich princip, dále co mohou způsobit a nakonec jak jim předejít nebo je
léčit díky vhodné stravě. Základní informace se do budoucna nebudou asi radikálně měnit, ale
neustále se přichází na trh s novými druhy diet, takže je, dle mého názoru, vhodné si vždy
udělat průzkum, než se do nějaké člověk pustí,
Díky dotazníku jsem zjistila, že zájem o zdravý životní styl je vyšší, než jsem očekávala. Další
výsledky nebyly tolik překvapující, více žen než mužů někdy dodržovalo dietu a také znaly
více poruch příjmu potravy. Ovšem pouze 3 % dotázaných někdy nějakou trpělo. Zajímavé je,
že když někdo dodržoval dietu, tak to ve většině případů byla nízko-sacharidová dieta, o které
jsem pojednávala v teoretické části a měla mnoho rizik.
33
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Zdroje
[1]
VOJTOVÁ, Markéta. Výživa [online]. [cit. 2015-08-19].
Dostupné z: http://www.zshk.cz/sites/default/files/Vyziva_uvod_0.pdf
[2]
KRATOCHVÍL, Tomáš. Souhrn potravin a výživa [online]. [cit. 2015-08-19].
Dostupné z: http://www.athoz.cz/potraviny_vyziva_1.pdf
[3]
NOVÁKOVÁ, Kateřina. Výživové návyky u zdravotnických pracovníků [online].
[cit. 2015-08-19]. Dostupné z:
https://dk.upce.cz/bitstream/handle/10195/36485/NovakovaK_Vyzivovenavyky_MT_
2010.pdf.pdf;jsessionid=E68D691302816768449FECC2593CA084?sequence=1
[4]
Macronutrients: the Importance of Carbohydrate, Protein, and Fat [online].
[cit. 2015-08-19]. Dostupné z:
http://www.mckinley.illinois.edu/handouts/macronutrients.htm
[5]
Význam aminokyselin [online]. [cit. 2015-08-20]. Dostupné z:
http://galenus.cz/clanky/vyziva/aminokyseliny-vyznam-aminokyselin
[6]
ARNDT, Tomáš. Valin [online]. [cit. 2015-08-20].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/valin.htm
[7]
ARNDT, Tomáš. Fenylalanin [online]. [cit. 2015-08-20].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/fenylalanin.htm
[8]
ARNDT, Tomáš. Methionin [online]. [cit. 2015-08-20].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/methionin.htm
[9]
Bílkoviny ve výživě [online]. [cit. 2015-08-20]. Dostupné z:
http://galenus.cz/clanky/vyziva/bilkoviny-bilkoviny-ve-vyzive
[10]
Nadměrný příjem bílkovin [online]. [cit. 2015-08-20]. Dostupné z:
http://www.vseokulturistice.cz/nadmerny-prijem-bilkovin_384?c=1
[11]
MACÁKOVÁ, Marcela. Sacharidy: Co vše o nich víte? [online].
[cit. 2015-08-25]. Dostupné z:
http://blog.kaloricketabulky.cz/2013/03/sacharidy-co-vse-o-nich-vite/
[12]
Sacharidy při hubnutí, ano či ne? [online]. [cit. 2015-08-25]. Dostupné z:
http://www.stob.cz/cs/sacharidy-pri-hubnuti-ano-ci-ne
34
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[13]
Glykemický index. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco
(CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-25]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Glykemick%C3%BD_index
[14]
CHADIM, Vlastimil. Sacharidy – základní informace a rozdělení [online].
[cit. 2015-10-31]. Dostupné z: http://www.nutrivia.cz/cukry-rozdeleni.php
[15]
ARNDT, Tomáš. Fruktóza - ovocný cukr [online]. [cit. 2015-08-25].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/fruktoza-ovocny-cukr.htm
[16]
JEBAS, Martin. Sacharidy II.: Polysacharidy [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://kulturistika.ronnie.cz/c-817-sacharidy-ii.html
[17]
VÍTEK, Libor. Komplexní sacharidy a vláknina [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z:
http://www.sportvital.cz/zdravi/vyziva-a-zdravi/slozky-nasi-stravy/cukry-cilisacharidy/komplexni-sacharidy-a-vlaknina/
[18]
ISACKS, Katherine. Carbohydrates: Sugar, Starch, and Fiber [online].
[cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.mynetdiary.com/carbs-in-weight-loss.html
[19]
ZEMEK, Jan. Vláknina [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://cs.medixa.org/strava/vlaknina
[20]
JEBAS, Martin. Sacharidy II.: Oligosacharidy [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://kulturistika.ronnie.cz/c-817-sacharidy-ii.html
[21]
Oligosacharidy [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.energyvita.cz/oligosacharidy/t-331/
[22]
Tuky ve výživě člověka. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San
Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2015-08-27]. Dostupné z:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tuky_ve_v%C3%BD%C5%BEiv%C4%9B_%C4%8Dl
ov%C4%9Bka
[23]
Co jsou nasycené [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.nasyceneskodi.cz/co-jsou-nasycene/
[24]
Přehled mastných kyselin: Monoenové [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.nasyceneskodi.cz/prehled-mastnych-kyselin/
35
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[25]
Proč je důležité znát povahu tuků ve výživě: Mononenasycené [online].
[cit. 2015-08-27]. Dostupné z:
http://www.eufic.org/article/cs/nutrition/fats/artid/dulezite-povahu-tuku-vyzive/
[26]
Polyenové mastné kyseliny [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://galenus.cz/clanky/vyziva/polyenove-mastne-kyseliny
[27]
Proč je důležité znát povahu tuků ve výživě: Polynenasycené [online].
[cit. 2015-08-27]. Dostupné z:
http://www.eufic.org/article/cs/nutrition/fats/artid/dulezite-povahu-tuku-vyzive/
[28]
ŠVÉDOVÁ, Zuzana. Transmastné kyseliny [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/transmastne-kyseliny.htm
[29]
Přehled mastných kyselin: Trans kyseliny [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.nasyceneskodi.cz/prehled-mastnych-kyselin/
[30]
Zvýšená koncentrace cholesterolu a tuků: Trans kyseliny [online].
[cit. 2015-08-27]. Dostupné z:
http://www.obezita.cz/obezita/rizikove-faktory/cholesterol-a-tuk/
[31]
Cholesterol [online]. [cit. 2015-08-27].
Dostupné z: http://www.prozdravi.cz/cholesterol/
[32]
SLIMÁKOVÁ, Margit. Vysoká hladina cholesterolu (hypercholesterolémie)
[online]. [cit. 2015-08-27]. Dostupné z:
http://www.celostnimedicina.cz/vysoka-hladina-cholesterolu-hypercholesterole
mie.htm
[33]
Dělení vitamínů [online]. [cit. 2015-09-19].
Dostupné z: http://www.mojevitaminy.cz/deleni-vitaminu/
[34]
What are vitamins? What vitamins do I need? [online]. [cit. 2015-09-19].
Dostupné z: http://www.medicalnewstoday.com/articles/195878.php
[35]
Vitamins: Water-soluble vitamins [online]. [cit. 2015-09-19].
Dostupné z: http://www.medicalnewstoday.com/articles/195878.php
[35]
Vitamín B [online]. [cit. 2015-09-19].
Dostupné z: http://www.mojevitaminy.cz/vitamin-b/
[36]
Vitamín C [online]. [cit. 2015-09-19].
Dostupné z: http://www.fitvit.cz/clanek/vitamin-c
36
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[37]
ŠEBKOVÁ, Sylva. Vitamin C [online]. [cit. 2015-09-19].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/vitamin-c.htm
[38]
Vitamínový průvodce [online]. [cit. 2015-09-27].
Dostupné z: http://www.nordichealth.cz/cz/pruvodce-vitaminy/
[39]
BURIANOVÁ, Tereza. Vitamíny rozpustné v tucích [online]. [cit. 2015-09-27].
Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/vitaminy-rozpustne-v-tucich/
[40]
Vitamín A (retinol) [online]. [cit. 2015-09-27].
Dostupné z: https://www.lekarna.cz/text/vitamin-a/
[41]
ARNDT, Tomáš. Vitamin D [online]. [cit. 2015-09-27].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/vitamin-d.htm
[42]
ŠÁCHA, Pavel. Vitamin E v přírodní formě [online]. [cit. 2015-09-27].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/vitamin-e-v-prirodni-forme.htm
[43]
PATOČKOVÁ, Magdaléna. Vitamín K (fytochinon) [online]. [cit. 2015-09-27].
Dostupné z: http://www.ordinace.cz/clanek/vitamin-k-fytochinon/
[44]
GRYGÁRKOVÁ, Simona. Minerální látky - jejich zdroje a význam pro
organismus [online]. [cit. 2015-10-17]. Dostupné z:
http://www.celostnimedicina.cz/mineralni-latky-jejich-zdroje-a-vyznam-proorganismus.htm
[45]
Vitamíny a minerály [online]. [cit. 2015-10-17].
Dostupné z: http://vitaminy-a-mineraly.zdrave.cz/
[46]
Vápník (Calcium) [online]. [cit. 2015-10-17].
Dostupné z: http://www.uspesna-lecba.cz/products/vapnik-calcium-/
[47]
Biologický význam sodíku [online]. [cit. 2015-10-17].
Dostupné z: http://www.prvky.com/sodik-potraviny.html
[48]
GRYGÁRKOVÁ, Simona. Železo - Fe [online]. [cit. 2015-10-17].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/zelezo-fe.htm
[49]
Magnesium [online]. [cit. 2015-10-17].
Dostupné z: http://www.whfoods.com/genpage.php?tname=nutrient
[50]
Biologický význam zinku [online]. [cit. 2015-10-18].
Dostupné z: http://www.prvky.com/zinek-potraviny.html
37
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[51]
GRYGÁRKOVÁ, Simona. Jód pro zdravý růst a funkci štítné žlázy [online].
[cit. 2015-10-18]. Dostupné z:
http://www.celostnimedicina.cz/jod-pro-zdravy-rust-a-funkci-stitne-zlazy.htm
[52]
Fosfor [online]. [cit. 2015-10-18].
Dostupné z: https://www.lekarna.cz/text/fosfor/
[53]
RISI, Armin a Ronald ZÜRRER. Vegetariánský život: přednosti bezmasé výživy.
Vyd. 1. Praha: EarthSave CZ, 2007, 101 s. ISBN 978-80-86916-00-2.
[54]
Dr. Andreas Hahn, FOCUS 10/2001
[55]
RUSCIGNO, Matt. What Every Vegetarian Needs to Know About Iron [online].
[cit. 2015-12-10]. Dostupné z: http://www.nomeatathlete.com/iron-for-vegetarians/
[56]
VORŠILKA, Marek a Zbyněk LUŇÁČEK. Vegetariánská výživa v kostce:
Omega-3 a omega-6 mastné kyseliny [online]. [cit. 2015-12-10].
Dostupné z: http://www.vegspol.cz/showpage.php?name=vorsilka_plantbased#ca
[57]
Diety – pro a proti: Atkinsova dieta: Indukční fáze. Woman and style [online].
[cit. 2015-12-25]. Dostupné z: http://www.womanandstyle.cz/?p=7294
[58]
Atkinsova dieta – hubnutí bez sacharidů: 4 fáze Atkinsovy diety.
Chci zhubnout [online]. [cit. 2015-12-25].
Dostupné z: http://chci-zhubnout.eu/atkinsova-dieta-hubnuti-bez-sacharidu/
[59]
Diety – pro a proti: Atkinsova dieta: Hubnutí. Woman and style [online].
[cit. 2015-12-25]. Dostupné z: http://www.womanandstyle.cz/?p=7294
[60]
The Atkins Diet: The 4 Phases of the ANA. Why low carb diets work [online].
[cit. 2015-12-26].
Dostupné z: http://www.why-low-carb-diets-work.com/the-atkins-diet.html
[61]
The Atkins Diet: The 4 Phases of the ANA. Why low carb diets work [online].
[cit. 2015-12-26].
Dostupné z: http://www.why-low-carb-diets-work.com/the-atkins-diet.html
[62]
Co vám neřekli a Atkinsonově dietě?: Revolučnost Atkinsonovy diety.
Nadváha - dieta [online]. [cit. 2015-12-28].
Dostupné z: http://www.nadvaha-dieta.cz/diety/co-vam-nerekli-o-atkinsonove-diete/
38
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[63]
Co vám neřekli o Atkinsonově dietě?: Rizika Atkinsonovy diety. Nadváha - dieta
[online]. [cit. 2015-12-26].
Dostupné z: http://www.nadvaha-dieta.cz/diety/co-vam-nerekli-o-atkinsonove-diete/
[64]
EDELSBERGER, Tomáš. Ketoacidóza. Léčba cukrovky [online]. [cit. 2015-12-26].
Dostupné z: http://www.lecbacukrovky.cz/slovnicek/ketoacidoza
[65]
ZELMAN, Kathleen M. Very Low-Calorie Diets: What You Need to Know. WebMD
[online]. 2014 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z:
http://www.webmd.com/diet/low-calorie-diets?page=1
[66]
ELMAN, Kathleen M. Very Low-Calorie Diets: What You Need to Know: What Are
the Side Effects of Very Low-Calorie Diets? WebMD [online]. 2014
[cit. 2015-12-29]. Dostupné z: http://www.webmd.com/diet/low-calorie-diets?page=1
[67]
CORNFORTH, Tracee. Dieting and Your Risk for Gallstones: Why Does Weight
Loss Cause Gallstones? WebMD [online]. 2015 [cit. 2015-12-29]. Dostupné z:
http://womenshealth.about.com/cs/gallbladder/a/dietinggallston_2.htm
[68]
KAMO, Mike. The Potentially Disastrous Effects of a Liquid Diet: What’s A Liquid
Diet? Nutrition Secrets [online]. 2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z:
http://www.nutritionsecrets.com/potentially-disastrous-effects-liquid-diet/
[69]
NIERENBERG, Cari. 6 Potential Dangers of Juice Cleanses and Liquid Diets.
Livescience [online]. 2014 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z:
http://www.livescience.com/48887-juice-cleanse-dangers.html
[70]
HOPKINS, Melissa. Side Effects of Liquid Fasting Diets. Shape [online]. 2015
[cit. 2016-01-03]. Dostupné z:
http://www.livestrong.com/article/465510-side-effects-of-liquid-fasting-diets/
[71]
ANAT, Bernadette. Cinderella Does Liquid Diets—Should You? Shape [online].
2015 [cit. 2016-01-03]. Dostupné z:
http://www.shape.com/weight-loss/tips-plans/cinderella-does-liquid-diets-should-you
[72]
MAŇASKOVÁ, Dana. Bandáž žaludku: Dieta s bandáží žaludku [online].
[cit. 2016-01-10]. Dostupné z: http://medicinman.cz/?p=metody/bandaz-zaludku
[73]
Anemia: Definition [online]. In: . 2014 [cit. 2016-01-10]. Dostupné z:
http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/anemia/basics/definition/con20026209
39
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[74]
Chudokrevnost, anémie [online]. In: . 2006 [cit. 2016-01-10].
Dostupné z: http://www.abecedazdravi.cz/nemoci/chudokrevnost-anemie
[75]
VEŠKRNOVÁ, Eva a Bohumil KEMPNY. Ateroskleróza. In: Aloeinfo [online].
[cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://www.aloeinfo.cz/clanek_24.php
[76]
Ateroskleróza - když kornatí cévy. In: U lékaře [online]. 2013 [cit. 2016-01-20].
Dostupné z: http://www.ulekare.cz/clanek/ateroskleroza-kdyz-kornati-cevy-1224
[77]
Antisklerotická dieta. In: WikiSkripta [online]. 2014 [cit. 2016-01-20].
Dostupné z: http://www.wikiskripta.eu/index.php/Antisklerotick%C3%A1_dieta
[78]
PLESKOT, Ondřej. Ateroskleróza, kornatění tepen. In: Náš člověk [online].
[cit. 2016-01-20]. Dostupné z: http://ateroskleroza-kornateni-tepen.nasclovek.cz/
[79]
ŠTEFÁNEK, Jiří. Vysoký krevní tlak [online]. In: . [cit. 2016-01-23].
Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=vysoky-krevni-tlak
[80]
KŘÍŽOVÁ, Jarmila. Hypertenze - vysoký krevní tlak. In: Ordinace [online]. 2007
[cit. 2016-01-23]. Dostupné z:
http://www.ordinace.cz/clanek/hypertenze-vysoky-krevni-tlak/?chapter=2
[81]
Vysoký krevní tlak. In: Vitalion [online]. [cit. 2016-01-23].
Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/vysoky-krevni-tlak/
[82]
Co jíst, když máte vysoký krevní tlak. In: Vojenská zdravotní pojišťovna České
republiky [online]. [cit. 2016-01-23]. Dostupné z:
http://www.vozp.cz/opencms/export/sites/vozp/.content/galerie-souboru/Monitor-zdra
vi/1544.pdf
[83]
Jak snížit krevní tlak přirozenou cestou. In: Novinky [online]. [cit. 2016-01-23].
Dostupné z:
http://www.novinky.cz/zena/zdravi/320062-jak-snizit-krevni-tlak-prirozenou-cestou.h
tml
[84]
DANSINGER, Michael. Type 2 Diabetes: The Basics [online]. In: . 2015
[cit. 2016-01-22]. Dostupné z:
http://www.webmd.com/diabetes/type-2-diabetes-guide/type-2-diabetes?page=1#1
[85]
ŠTEFÁNEK, Jiří. Diabetická noha [online]. In: . 2015 [cit. 2016-01-22].
Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=diabeticka-noha
40
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[86]
SVAČINA, Štěpán. Prevence a léčba cukrovky 2. typu [online]. In: . 2015
[cit. 2016-01-22]. Dostupné z:
http://www.stobklub.cz/clanek/prevence-a-lecba-cukrovky-2-typu/
[87]
Mayo Clinic. Type 2 diabetes [online]. In: . 2015 [cit. 2016-01-22]. Dostupné z:
http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/type-2-diabetes/home/ovc-20169860
[88]
ŠTEFÁNEK, Jiří. Cukrovka 2. typu [online]. In: . 2015 [cit. 2016-01-22].
Dostupné z: http://www.stefajir.cz/?q=cukrovka-2-typu
[89]
Dna: Příčina a rizikové faktory dny. In: Vitalion [online]. [cit. 2016-01-24].
Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/dna/
[90]
Dna: Popis. In: Doktorka [online]. [cit. 2016-01-24].
Dostupné z: http://nemoci.doktorka.cz/dna/
[91]
ŠÁCHA, Pavel. Dna a dieta: Dieta při dně. In: Celostní medicína [online]. 2007
[cit. 2016-01-24]. Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/dna-a-dieta.htm
[92]
Dna: Léčba dny. In: Vitalion [online]. [cit. 2016-01-24].
Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/dna/
[93]
ARNDT, Tomáš. Žlučníkové kameny. In: Celostní medicína [online]. 2012
[cit. 2016-01-26]. Dostupné z:
http://www.celostnimedicina.cz/zlucnikove-kameny.htm
[94]
RATINI, Melinda. Gallstones. In: WebMD [online]. 2014 [cit. 2016-01-26].
Dostupné z: http://www.webmd.com/digestive-disorders/gallstones
[95]
Žlučnikové kameny. In: Vitalion [online]. [cit. 2016-01-26].
Dostupné z: http://nemoci.vitalion.cz/zlucnikove-kameny/
[96]
VAŠÁKOVÁ, Jana. Žlučníková dieta. In: Mé zdraví [online]. [cit. 2016-01-26].
Dostupné z: http://www.mezdravi.cz/zlucnikova-dieta/
[97]
Žlučové kameny: Léčba. In: Celostní medicína [online]. 2004 [cit. 2016-01-26].
Dostupné z: http://www.celostnimedicina.cz/zlucove-kameny.htm
[98]
Gallstones: Risk factors. In: Mayo Clinic [online]. 2013 [cit. 2016-01-26].
Dostupné z:
http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/gallstones/basics/risk-factors/con-200
20461
41
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
[99]
CHLUP, Martin. Jak se stravovat při onemocnění žlučníku? In: Svět potravin [online].
2009 [cit. 2016-01-26]. Dostupné z:
http://www.svet-potravin.cz/clanek.aspx?id=1683
[100] DOUCHOVÁ, Zuzana. Přejídání jako psychická nemoc [online]. In: . 2015
[cit. 2016-01-27]. Dostupné z:
http://www.vimcojim.cz/cs/spotrebitel/zdrava-vyziva/vyvazena-strava/Prejidani-jakopsychicka-nemoc__s638x8989.html
[101] Binge-eating disorder. In: Mayo Clinic [online]. 2015 [cit. 2016-01-27]. Dostupné z:
http://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/binge-eating-disorder/basics/definitio
n/con-20033155
[102] Přejídání. In: Bez hladovění [online]. 2013 [cit. 2016-01-27].
Dostupné z: http://www.bezhladoveni.cz/prejidani/
[103] HANZLOVSKÝ, Michal. Mentální bulimie a její následky.
In: Celostní medicína [online]. 2014 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z:
http://www.celostnimedicina.cz/mentalni-bulimie-a-jeji-nasledky.htm
[104] Mentální bulimie. In: Spektrum zdraví [online]. [cit. 2016-01-29].
Dostupné z: http://www.spektrumzdravi.cz/academy/mentalni-bulimie
[105] SMITH, Melinda a Jeanne SEGAL. Bulimia Nervosa. In: HelpGuide [online].
2016 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z:
http://www.helpguide.org/articles/eating-disorders/bulimia-nervosa.htm
[106] EKERN, Jacquelyn. Bulimia Nervosa: Causes, Symptoms, Signs & Treatment Help.
In: Eating Disorder Hope [online]. 2015 [cit. 2016-01-29]. Dostupné z:
http://www.eatingdisorderhope.com/information/bulimia
[107] Příznaky anorexie [online]. In: . [cit. 2016-01-30].
Dostupné z: http://www.anorexia.cz/priznaky/
[108] KRCH, František. Anorexie (Mentální anorexie). In: Ordinace [online]. 2007
[cit. 2016-01-30]. Dostupné z:
http://www.ordinace.cz/clanek/anorexie-mentalni-anorexie/
42
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
JANČA, Jiří. Co nám chybí: kovy, jiné prvky a vitamíny v lidském těle. 1. vyd. Praha: Eminent,
1991, 123 s.
KUNOVÁ, Václava. Zdravá výživa. 2., přeprac. vyd. Praha: Grada, 2011, 140 s. Zdraví &
životní styl. ISBN 978-80-247-3433-0.
ATKINS, Robert C. Dr. Atkins' new diet revolution. New York: M. Evans & Co., 1992, 329 s.
ISBN 0-87131-679-x.
MALONEY, Michael a Rachel KRANZ. O poruchách příjmu potravy. Praha: Nakladatelství
Lidové noviny, 1997, 153 s. Linka důvěry. ISBN 80-7106-248-0.
43
Gymnázium tř. Kpt. Jaroše 14
Seznam obrázků
Obrázek 1 - typy otázek ........................................................................................................... 23
Obrázek 2 - pracovní verze dotazníku ..................................................................................... 23
Obrázek 3 - dotazník ................................................................................................................ 25
Obrázky byly vytvořeny autorem pomocí snímku obrazovky s Google Forms.
44