sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list - Archa – Sbor Církve bratrské v Pardubicích

sborový list
OBČASNÍK SBORU CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH
04-06/2014
8. června 2014
– Svatodušní neděle v Arše –
– křest –
Vy však jste z Boží moci v Kristu Ježíši; on se nám stal
moudrostí od Boha, spravedlností, posvěcením a vykoupením.
1Kor. 1,30
Boží požehnání do dalších dnů
a vše nejlepší!
Narozeniny v červnu, červenci a srpnu
oslaví
Chlupová Miroslava
Dyvak Oleksandr
Synek Ladislav
Kampová Ilona
Knaiflová Jiřina
Toušková Petra
Langová Julie
Picka Michal
Bořková Lucie
Chmelová Markéta
Kukla Vojtěch
40
60
95
45
70
40
85
35
35
35
20
let
let
let
let
let
let
let
let
let
let
let
Spravedlivý se bude radovat z Hospodina a utíkat se k němu; on bude chloubou
všech, kdo mají přímé srdce.
Ž 64,11
Akce v červnu,červenci a srpnu
16.6.
18.6.
19.5.
16:00
18:00
10:00
22.5.
27. - 5.7.
12. - 19.7.
27.7. - 9.8.
10. - 16.8.
30.8.
9:30
Staršovstvo Chrast
Pronájem ZŠ Polabiny II
Jednání Waderovy nadace
Bohoslužba se službou P. Pýtra z Vysokého Mýta,
sbírka na sborový dům V.Mýto
English Camp chata Zvonice
Tábor dětí Miletínské Lázně
Tábor dorostu u Žacléře
Relax mládeže v Engedí
Pronájem Archy na svatbu z BJB V.Mýto
2
ÚVODNÍK
Pár slov úvodem…
Náš Filip zapomněl na školní zahradě kšiltovku. Inu. Celý tatínek.
Věděl to, ale přiznal se až doma, když jsme ji hledali. Celou věc jsme nakonec
odložili na zítřejší den s tím, že si dojde za paní učitelkou z družiny. Povzbuzoval jsem ho,
že ji určitě bude mít u sebe anebo o ní bude vědět. Na Fíďovi bylo vidět, že mou jistotu
úplně nesdílí. To nešlo přehlédnout. Nezbývalo nic, než mu to ráno znovu připomenout a
povzbudit, aby za ní opravdu zašel.
Jak to dopadlo,když jsem pro něj po obědě přišel? Ani mi to nemusel říkat.
Kšiltovku neměl. Zkrátka nenašel odvahu se zeptat. Podíval jsem se na něho a říkám:
„Ty’s tam nebyl, viď?“
Fíďa se na mne ledabyle podívá se slovy: „Ne, nebyl.“
Uvědomil jsem si, že je třeba, aby se Fíďa postavil svému studu a překonal ho.
Zastavili jsme a já mu povídám:
„Fíďo, ale tu kšiltovku musíš najít!“
Ani jsem nečekal jeho blesku rychlou odpověď: „Ne, to je dobrý. Já mám ještě
jednu!“
„To není dobrý,“ oponuji a poslal jsem ho zpátky do školy, aby se šel zeptat.
Věda, že se mnou nic nezmůže, vyrazil Fíďa do školy. Během několika minut přišel
s rozzářeným obličejem a kšiltovkou na hlavě.
V samém závěru už nešlo o to, zda kšiltovku najde anebo ne. Bylo třeba, aby se
naučil, že občas člověk musí vstoupit i do věcí, které mu nejsou dvakrát příjemné. A že ji
našel, bylo jen velmi dobrým bonusem.
Vyhlížím lidi, kteří jsou ochotní duchovně doprovázet druhé. Tedy. Nejen se za ně
modlit a nejen jim umět dobře poradit. Archa potřebuje lidi, kteří jsou ochotni být tady pro
druhé. Kdo jsou ochotni krýt druhým záda a podpořit někdy i svou neústupností a
příkladem. Lidi, kteří drží druhé, když musí vstupovat na nejistou půdu. Lidi, kteří jsou
pevní v Kristu, když druhý dává blesku rychlé úhybné odpovědi.
Přátelé, modleme se, aby Bůh vystrojil v našem středu lidi k této službě. Modleme
se, aby Archa byla bohatá na takové Kristovce. Modleme se, sami za sebe a hledejme před
Boží tváří, zda právě toto není naše nejistá půda, kde Bůh touží osvědčit svou moc a sílu,
protože my sami jsme bezmocní a slabí.
Zcela v duchu slov apoštola Pavla: „Proto rád přijímám slabost, urážky, útrapy,
pronásledování a úzkosti pro Krista. Vždyť právě když jsem sláb, jsem silný. (2K 12:10)“
Taby
3
Pohled z kapitánského můstku…
 POSÁDKA SE ROZŠIŘUJE
Jsem vděčný Bohu, že stále rozšiřuje řady našeho společenství. Na Letnice Archa po
delším čase znovu zažila radost křtů. Křtěni a následně i přijati za plnoprávné členy Církve
bratrské byli Kateřina Miláčková, Tereza Brancuská a Lukáš MihinMihál. Nebudu se zde
více o nich rozepisovat, protože v tomto vydání Sborového listu jsou uveřejněna jejich
osobní svědectví.
Druhým způsobem, kterým Bůh rozšiřuje řady našeho společenství, jsou nově
narozené děti. V posledních dnech spatřila světlo světa Mirinka Jeníčková, kterou Bůh
vložil do péče Petry a Petra Jeníčkových.
 NOVÍ LODNÍ DŮSTOJNÍCI
Za necelý rok bude volba starších sboru. Vyhlížíme novou krev pro staršovstvo.
Před námi je možná i historické střídání stráží. Nejenže někteří z matadorů staršovstva
nepočítají s další kandidaturou, ale nové staršovstvo bude mít před sebou úkol hledání
nového směru pro Archu. Prosím o modlitby za nový tým staršovstva. Modleme se, aby
Bůh vložil ochotného ducha do srdcí nových mladších bratří či sester, kteří budou ochotni
duchovně vést a bdít nad naším společenstvím.
S tím souvisí i to další. Máme stále naději, že se nám letos podaří splatit zbývající
dluh ze stavby Archy a tím ukončit mnohaletou nevyslovenou vizi Archy  oddlužit se.
Zároveň s tím chceme také poděkovat všem ochotným a věrným dárcům, kteří finančně
podporují širokou práci Archy. I když se zdá, že restituce jsou dostačující, bez našich
4
pravidelných i mimořádných darů bychom nebyli schopni letos dluh zcela splatit. Proto
neusněme na vavřínech a dejme Bohu k dispozici to, co On sám nám dává.
 ZADÁNO PRO MANŽELE
Po několika letech se na podzim opět otevře kurz Manželské večery. Jsme rádi, že
Radek a Dáša Kalenští se uvolili věnovat svůj čas i síly tomuto kurzu. Rozhodli jsme se jej
otevřít, protože po něm byla poptávka nejen ve sboru, ale také mimo náš sbor.
Impuls k tomu dala mimo jiné reportáž o Manželských večerech odvysílaná
v květnu na TV NOVA. Ovoce této reportáže jsme pocítili hned následující den, kdy se
nám ozvalo několik lidí, že by měli o tento kurz zájem. Proč se tito lidé vůbec ozvali? Od
posledního kurzu nám zůstala viset na webu manzelskevecery.cz informace, že chystáme
další běh kurzu. Nedivme se pak lidem, že se zajímají a ptají. Uvědomuji si na tom, jak si
Bůh používá naší nedůslednosti a omylnosti. A nemám co na to říct, než: „Bůh je dobrý!“
 SETKÁNÍ POD ŠIRÝM NEBEM
Jsme rádi, že Archa stále zůstává místem setkání lidí. Je naší touhou, aby tomu bylo
i nadále a chceme to podporovat různými způsoby. Jedním z nich je vytvoření nového a do
jisté míry jedinečného prostoru pro setkávání menších skupin lidí. Atrium mezi byty na
zádi jsme vypleli a umístili zde venkovní sezení pro 10 lidí.
Rádi bychom celý prostor ještě více zútulnili umístěním květin a zeleně. Nicméně
již nyní je vám k dispozici. I když je prostor volně dostupný, nezapomeňte si v kanceláři
ověřit, zda tam již není nahlášen někdo jiný. Bylo by škoda, abyste díky tomuto opomenutí
nemohli využít příjemného setkání pod širým nebem.
 LETNÍ MODLITEBNÍ POHOTOVOST SE BLÍŽÍ!
Letní prázdniny se vždy nesou ve znamení nejrůznějších pobytů. Letos jich máme
požehnaně. Všechno odstartuje mládežnický English Camp, následovaný táborem Awany
a besídky, táborem dorostu, příměstskými tábory školy NOE, aby celý letní běh zakončil
mládežnický relax.
Všichni vedoucí připravují pro nás modlitební předměty, které budou k dispozici na
zadní straně našich tištěných oznámení v době, kdy daná akce bude probíhat. Prosím,
modleme se za tyto pobyty, aby si je Bůh použil a zasahoval svým evangeliem jednotlivé
účastníky. Věřím, že po technické stránce budou jednotlivé akce výborně připraveny, tak
se modleme, abychom přispěli k tomu, že budou připraveny i duchovně.
Jménem týmu lodních důstojníků Taby
5
Zpověď … nošení dříví do lesa?
Apoštol Pavel zastavuje křesťany v Korintu, když jim znovu vysvětluje principy a
základy oné úžasné události lásky, kterou nazýváme Večeří Páně. Krom jiného jim píše:
„Nechť každý sám sebe zkoumá, než tento chléb jí a z tohoto kalicha pije. (1K 11:28)“
Tento Pavlův apel vnímám jako velmi důležitý. Uvědomuji si u toho, že kolikrát
tuto touhu máme. Chceme Bohu vypovědět to, co se nám nedaří v našich životech.
Dokonce můžeme i najít klidné místo, ale najednou nejsme schopni si pořádně nic vybavit
krom obecných věcí. Stačí zažít pár takových osobních příprav na Večeři Páně, a hrozí
nám sklouznutí k tomu myslet si, že jsme vlastně v pohodě a nebrání nám žádný
nevyznaný hřích, protože si vlastně nic nevybavujeme. Ba co víc? Celé to můžeme
korunovat slovy: „Pokud by Bůh chtěl, abych něco vyznal, řekl by mi to.“
To je skvělá cesta k tomu, jak se přihlásit k další Pavlově výpovědi na adresu
Večeře Páně: „Kdo jí a pije a nerozpoznává, že jde o tělo Páně, jí a pije sám sobě
odsouzení. Proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných a mnozí umírají. (1K 11:29n)“
Moji milí, rozhodl jsem se vám předložit jedno z možných zpovědních zrcadel.
Zkuste se v předvečer Večeře Páně zastavit, oddělit pár chvil pro Boha, modlit se a projít
si následující zrcadlo. Třeba Bůh promluví a ukáže na to, co vám brání mít s ním plné
společenství…
Ať vám Bůh tyto chvíle požehná svou milostí!
Taby
Zpovědní večer aneb duchovní příprava před svátostí
 Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plni pokrytectví… (Matouš
23:28)
 Přestali jste milovat Pána Ježíše nadevšechno?
 Modlíte se v soukromí nepravidelně?
 Čtete si Bibli nepravidelně?
 Přestali jste Bohu konkrétně sloužit?
 Snášejte se navzájem a odpouštějte si, má-li kdo něco proti druhému.
Jako Pán odpustil vám, odpusťte i vy. (Koloským 3:13)
 Odmítli jste někomu odpustit?
 Chováte se vůči někomu chladně?
 Přechováváte vůči někomu zášť?
 Ve všem vzdávejte díky, neboť toto je vůle Boží v Kristu Ježíši. (1. Tesalonickým 5:18)
 Děláte si kvůli něčemu starosti?
 Zapomínáte děkovat Bohu za všechny věci, za ty dobré i za ty na první pohled zlé?
 Vyčítáte něco Bohu?
 Tomu pak, kdo je mocen podle síly, kterou působí v nás, učinit daleko více nade
všechno, co žádáme nebo co si můžeme pomyslet… (Efezským 3:20)
 Brání vám nedostatek talentu v tom, abyste se pokusili něco udělat pro Boží slávu?
 Jsou pocity méněcennosti důvodem, proč nejste ochotni sloužit Bohu?
6







 Zapomněli jste vzdát veškerou chválu Bohu, když něco vykonal vašim
prostřednictvím?
Přijmete moc Ducha svatého, který na vás přijde, a budete mi svědky v Jeruzalémě a
v celém Judsku, Samařsku a až po nejzazší konec země. (Skutky 1:8)
 Je váš život v něčem špatným svědectvím o Kristu?
 Myslíte si, že stačí pouze křesťansky žít, a nejste ochotni svědčit ztraceným svými
ústy?
Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě,
podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh. (Římanům 12:3)
 Jste pyšní na svoje úspěchy, svoje schopnosti, nebo svoji rodinu?
 Zapomínáte považovat druhé za přednější než sebe?
 Považujete se za lepší křesťany, než jsou ostatní?
 Stavíte se na odpor, když vás Bůh chce změnit?
Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá
špatnost (Efezským 4:31)
 Stěžujete si, hledáte chyby, hádáte se?
 Máte ducha kritiky?
 Cítíte zášť vůči křesťanům z jiných skupin, protože se nedívají na všechno stejně
jako vy?
 Hovoříte o lidech v jejich nepřítomnosti nelaskavě?
 Přechováváte v sobě hněv na sebe samé? Na jiné? Na Boha?
Nebo nevíte, že vaše tělo je svatyní svatého Ducha, který je ve vás a kterého máte
od Boha?
Nevíte, že nejste sami svoji? (1. Korintským 6:19)
 Jste špatnými správci svého těla?
 Proviňujete se proti němu nečistým sexem, špatnými návyky nebo zanedbáváním
biblické ukázněnosti?
 Jste závislí na nikotinu, alkoholu či dalších návykových látkách?
 Vyčítáte Bohu to, jak vypadáte, nebo že vaše tělo je často nemocné?
Z vašich úst ať nevychází žádné špatné slovo. (Efezským 4:29)
 Vedete někdy sprosté řeči?
 Pomlouváte či snižujete druhé lidi?
 Tolerujete takovéto jednání u druhých, ať už na veřejnosti nebo doma?
Nedávejte místo ďáblu. (Efezským 4:26n)
 Odmítáte si přiznat, že jste pro Satana „přistávací plochou“, když mu otvíráte svoji
mysl např. skrze transcendentální meditaci, jógu, psychotroniku, okultní literaturu
a filmy o nečistém sexu a násilí?
 Koketujete s jinými náboženstvími?
 Získáváte rady pro každodenní život z horoskopů, místo od Boha?
 Necháváte se Satanem používat k maření Kristových záměrů v církvi skrze
kritizování, pomluvy a neochotu?
V horlivosti neochabujte. (Římanům 12:11)
 Zapomínáte včas splácet dluhy nebo se placení úplně vyhýbáte?
7






 Proviňujete se nepoctivostí ve věci daňových přiznání, dávek státní sociální podpory
příp. v nezaměstnanosti?
 Účastníte se nějakých pochybných podnikatelských praktik?
 Přijali jste úplatek?
 Vzali jste úplatek?
Nezanedbávejme naše společné shromažďování. (Židům 10:25)
 Účastníte se shromáždění církve nepravidelně či zřídka?
 Jste přítomni na kázáních pouze tělem, a ne duchem?
 Plánujete si jiné věci, když se zvěstuje Boží slovo?
 Vynecháváte modlitební shromáždění?
 Zanedbáváte rodinné pobožnosti?
 Předstíráte křesťanství, aby vás přijali (tolerovali) v církvi?
 Tváříte se zbožně ve shromáždění, zatímco po zbytek týdne žijete ve vědomém
hříchu?
Nelžete jedni druhým, když jste svlékli toho starého člověka s jeho skutky. (Koloským
3:9)
 Lžete někdy?
 Přeháníte?
 Odmítáte vidět „nevinné lži“ jako hřích?
 Popisujete věci tak, jak chcete, aby vypadaly, místo toho, jaké jsou doopravdy?
Milovaní … zdržujte se tělesných žádostí, které vedou boj proti duši. (1. Petrův 2:11)
 Proviňujete se žádostivými pohledy na opačné pohlaví?
 Plníte si mysl sexuálně orientovanými televizními programy, filmy, knihami,
časopisy či internetovými stránkami?
 Oddáváte se ve své mysli něčemu, co Boží slovo odsuzuje - smilstvu, cizoložství,
homosexualitě nebo jiné zvrácenosti?
Podle toho všichni poznají, že jste moji učednici, budete-li mít lásku jedni k druhým.
(Jan 13:35)
 Podílíte se na rozdělení v církvi?
 Přiléváte raději olej do ohně nedorozumění, než abyste je pomáhali napravovat?
 Radujete se z neštěstí druhých?
 Dráždí vás jejich úspěchy?
Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje. (Efezským 4:28)
 Okrádáte svého zaměstnavatele tím, že odvádíte méně práce nebo pracujete méně
hodin, než za kolik jste placeni?
 Necháváte si proplácet i to, na co možná nemáte až tak právo?
 Zneužíváte služební věci jako např. telefon?
Nikdo nemůže sloužit jako otrok dvěma pánům … Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.
(Matouš 6:24)
 Je vaším životním cílem vydělat co nejvíce peněz?
 Hromadit věci?
 Odepřeli jste Bohu podíl na svém příjmu (desátky)?
MartinTabačan
8
Víkend mladých rodin
Od 7. do 11. května 2014 se konal v jesenických Lázních Lipová čtyřdenní pobyt
mladých rodin. Slovo mladý v tomto kontextu neurčuje věk, ale znamená, že rodina má
v péči alespoň jedno nezletilé dítě. Sjeli jsme se tam tedy v počtu asi 15 rodin, což bylo
v součtu asi 60 osob včetně dětí (velkých, malých, krátce po narození, krátce před
narozením, hodných i těch, pro které jsou rodiče při lezení na skály jednoznačně brzdou).
Navštívili jsme místní zajímavá místa, mezi něž patřily například Lázně Jeseník
s venkovním balneoparkem a Priessnitzovými koupelemi, vyhlídku Čertovy kameny,
rozhlednu Zlatý chlum, vesnici Žulová s jejím hybridem kostela a středověkého hradu, a
dokonce jsme vystoupali i na Horu Boží, na jejímž úbočí jsme následně hledali přírodní
křišťály. Mezi další zajímavosti patřily i malá ZOO s volně poletujícími papoušky,
přistávajícími lidem na hlavách, dále nedaleké krápníkové jeskyně Na Pomezí a nakonec i
lesní bar se samoobsluhou a dobrovolným placením.
Zatímco výlety a procházky po okolí byly naprosto dobrovolné a řada rodin si
zvolila svůj program, večerní duchovní programy byly povinné a účast se kontrolovala.
Účast byla tedy vysoká a kvalita také. Alespoň myslím, protože použité sofistikované
metody rozboru biblických veršů nebyly zrovna pro začátečníky a daly náznakem
vzpomenout na tíhu školních let.
Při tomto horském team buildingu jsme si mohli s vděčností uvědomit, že nás
spojuje kromě společných trampot s dětmi i náš Pán, a to nám vlilo novou sílu do života,
protože máme jeden druhého a můžeme se vzájemně podepřít.
Petr Bossák Kalvach
9
Škola NOE
VĚŘÍM V ZÁZRAKY A JINÁ PŘEKVAPENÍ
1. Samuelova 7,12: Tehdy vzal Samuel jeden kámen, umístil ho mezi Micpu a Šen a nazval
ho Eben-ezer, Kámen pomoci. Řekl totiž: „Až sem nám pomohl Hospodin.“
Milí čtenáři Sborového listu, jsem ráda, že se touto cestou mohu podělit o několik
věcí, kterými nyní žijeme v NOE.
PLNÁ PRVNÍ TŘÍDA
Poprvé v historii školy NOE máme zcela plnou první třídu! Ano, letos se do první
třídy chystá 20 dětí. Prvňáku se ujme třídní paní učitelka Lenka Machová. Paní učitelka
má za sebou řadu let pedagogické praxe ve speciálním školství, je aktivní členkou
Římskokatolické církve. Tento školní rok se velmi osvědčila jako asistentka pedagoga a
vychovatelka ve školní družině. Jsme velmi rádi, že ji Pán Bůh do našeho týmu přivedl.
ROVNOU DVĚ NOVÉ UČEBNY
Abychom nevypadli ze cviku, letos v létě zařizujeme rovnou dvě nové učebny! Jak
se to stalo? Protože rozšiřujeme školní družinu z jednoho na dvě oddělení, požaduje po nás
hygiena samostatnou hernu, kterou jsme dosud neměli (družina používala běžnou třídu).
Jednu třídu tedy uvolňujeme pro potřeby družiny a budujeme náhradní. A je nás také o
třídu více, což je ještě jedna učebna k tomu.
OPŘETE SE DO TOHO S NÁMI
Máme tedy práce jak na kostele – pardon – jako na církevní škole  . Pokud Vám
tedy leží škola na srdci, chcete být užiteční pro Pána, máte čas a energii, přijďte nám ve
dnech 4. – 17. srpna 2014 pomoci s přípravou nových tříd! Svou dobrovolnou pomocí
šetříte náklady budování školy! Děkujeme.
VÝDEJNA OBĚDŮ – O ZÁVOD S ČASEM
Do září 2014 máme smělý plán – otevřít vlastní výdejnu obědů pro žáky základní
školy. Dosud docházíme na obědy od školní jídelny při ZŠ Gorkého. Přesun dětí na oběd
je poměrně organizačně a časově náročný a vzhledem k tomu, že nás zase přibude (56
žáků nás bude celkem), už si nedokážeme docházení na oběd příliš představit.
Díky Jakubovi Řehákovi je navržena rekonstrukce stávajících prostor bývalé školní
jídelny v budově salesiánů. V nejbližších dnech započnou stavební práce. A na závěr je
třeba, aby Ministerstvo školství vydalo souhlas k navýšené kapacitě výdejny. Čas kvapí a
vše musí jít jako na drátku, abychom stihli v září 2014 s provozem začít.
Prosíme, modlete se, aby úspěšnému zahájení výdeji obědů nic nestálo v cestě.
Modlete se za zázraky a jiná překvapení 
Markéta Chmelová, ředitelka školy
10
4. – 17. srpna 2014
DOBROVOLNÁ BRIGÁDA VE ŠKOLE NOE
BUDUJEME 2 NOVÉ UČEBNY – POJĎ DO TOHO S NÁMI!
malování – stěhování – montáže – vrtání – úklid
NEMÁŠ ČAS, ALE MÁŠ PENÍZE?
PODPOŘ ŠKOLU FINANČNÍM DAREM NA VYBAVENÍ
stoly – židle – tabule – dataprojektory – nástěnky – koberce – záclony
učebnice – tácy – talíře – skleničky – příbory – termoporty – várnice
Svědectví LUKÁŠ MIHÁL
Vyrůstal jsem v nevěřící rodině a o Bohu jsem nevěděl vůbec nic. V naší rodině až
do současnosti převládá názor, že církev je špatná věc, která ovlivňuje špatným způsobem
lidi. Je to dáno krvavou historií křesťanství a tento předsudek jsem měl také. Lidi jsem
neodsuzoval, odsuzoval jsem církev jako takovou a křesťanů jsem se víceméně bál. Má
první zkušenost s křesťany byla díky pozvání mého kamaráda Bobra na dorost. Tomu jsem
se zdráhal, ale nakonec jsem v 9. třídě ZŠ navštívil dorost a byla to skvělá doba, od které
jsem věděl, že křesťané jsou normální a milí lidé. O Boha ani Bibli jsem se nijak
nezajímal. Po roce jsem se z dorostu vytratil a vlastně i z archy, do které jsem se vrátil až
asi po 4 letech, tentokrát do mládeže. Byl jsem citově zničený člověk, sám v sobě jsem
potlačil všechny své dobré vlastnosti a dal jsme průchod netečnosti, protože ta přeci
neubližuje a je stálá. Ze svého minulého vztahu jsem měl dost citového nevyrovnání a to
jsem už nikdy nechtěl cítit. Tím se ze mě stal člověk necitlivý, nevšímavý a vlastně
bručoun s nemilou vyhlídkou na budoucnost.
Vše změnila mládež, ne hned. Trvalo to dost velikou chvíli, než jsem začal chápat,
že je se mnou něco špatně. Mládežníci svými hodnotami jasně odráželi mé vady a ty mě
začaly vadit. Zamiloval jsem si rodinné biblické večery a výklad biblického textu,
fascinovalo mě a fascinuje, kolik věcí se v textu dá najít a jak se s ním dá pracovat. Začal
jsem posléze o křesťanství přemýšlet, co by mi mohlo přinést a že by mě to určitě změnilo
k lepšímu, což jsem chtěl. Vše nakonec změnil EC v roce 2013, když jsem jeden večer
udělal rozhodnutí, že to s Bohem vyzkouším. Začal jsem se modlit, hrál jsem chvály na
11
kytaru a začal jsem chodit v neděli do shromáždění. Přesto jsem často odpadával a neměl
sílu pokračovat, ale vytrval jsem s vidinou změny a naděje na lepší život. Postupně jsem
začal chápat, jaké to je, mít vztah s Bohem, ale přesto mi na něm moc nezáleželo. Má víra
byla z menší části pochopena v hlavě, ale v srdci nikoliv. Cítil jsem na sobě působení
Boha, zejména na Brodfestu 2013, ale i jeho vedení v různých situacích, kdy jsem cítil, že
existuje. Přesto to bylo stále zašlapáváno mou necitlivostí a tvrdostí. A to se s postupem
času a zkušeností začalo obracet.
Jak je to se mnou dnes? Bůh mi nabídl, že mě postupně naučí zodpovědnosti tím, že
mi dal možnost doučovat matematiku, zároveň mi nabídl úžasnou možnost práce s dětmi
ve sportovní hodince s Jimim v Noe. Jsem za to moc rád, že mám takovouto službu.
Nemyslím a neříkám, že jí dělám dobře, prostě se v ní učím být jiný a Bůh si mě v tom
pomalu proměňuje a to se mi líbí. Změny nepřicházejí hned, osobně je vidím až po
měsících. Začínám chápat, jak je milost a odpuštění hluboká a nutná věc pro život. Věřím
tomu, že Bůh si používá mé chyby a hříchy a to je úžasná milost, protože teď vím, že i
takovouto cestou mě Bůh učí. Jak můžu číst v Bibli, člověk může vidět i neviditelné a mě
se ten neviditelný pohled na svět líbí. Nemám ho vždy, ale začínám jej mívat častěji. Je
úžasné pozorovat svět kolem sebe hlouběji, než k tomu byl člověk zvyklý. Člověk pak
může v ostatních tvářích lidí nebo v jejich jednání vidět něco, co na první pohled není
zřejmé. Takový byl i příběh jednoho vozíčkáře, který stál a kupce mokrého listí a jeho
zrak byl upřen kamsi dolů ke kolům. Nebylo vůbec vidět, že by potřeboval pomoci. Přesto
se mi to zdálo divné a měl jsem skutečné nutkání se aspoň zeptat, zda-li nepotřebuje
pomoci. Skutečně potřeboval! Nemohl se z toho listí dostat. Krásná zkušenost a byl to od
Boha skutečně dar!
TEREZKA BRANCUSKÁ
I když jsem vyrůstala v nevěřící rodině, moje babička byla katolička, takže jsem
byla podle tradice pokřtěná. Vždycky když jsme byli u ní, tak si pamatuju, že jsme se
spolu modlili: “Andělíčku můj strážníčku..” Modlit se mi nevadilo, protože víru v Boha
jsem díky babičce brala jako samozřejmost. Byla to jedna z těch věcí, na kterou se člověk
neptá ani o ní nepochybuje. Tráva je prostě zelená, obloha prostě modrá, Pán Bůh prostě
je. Nicméně tohle ale neznamenalo, že bych měla potřebu s mojí vírou něco dělat. Zlom
nastal v okamžiku, kdy mi jednou babička řekla, že když se nebudu modlit, tak se na mě
Pán Bůh rozzlobí. Nevím, co přesně se ve mně pohlo, ale ta náhlá představa jakési
nesvobody se mi protivila, takže jsem se postupně přestala modlit úplně. Na ZŠ, když se
mě někdo zeptal, zda jsem křesťanka, odpovídala jsem, že ano, ale v té době jsem o
pravém významu toho slova neměla ani ponětí. Když jsem dorostla do “jalových let”,
začala jsem v sobě pociťovat obrovské vlezlé prázdno. Nevěděla jsem, kam patřím, kdo
vlastně jsem nebo proč jsem tady. Došlo to až do bodu, kdy mi můj život na téhle Zemi
přišel docela zbytečný. Snažila jsem se tu díru zacpat všemožnými věci, lidmi, návyky,
jenže ta díra tam pořád byla. Ve změti toho všeho jsem náhodou narazila na vizitku, která
dělala reklamu EC. Rychle jsem se domluvila s kamarádkou, vyplnily jsme přihlášku a tím
to vlastně všechno začalo. Když jsme na camp dorazili, nešlo si nevšimnout, že vedoucí
nejsou tak úplně typičtí Češi. Byli usměvaví, laskaví, obětaví, veselí, otevření, zářilo z
nich obrovské světlo, které jsem neznala. Díky večerním programům jsem se také večer po
večeru dozvídala evangelium, které pro mě bylo úplně nové. Pamatuju si jeden konkrétní
večer, kdy jsme se bavili o břemenech, které každého z nás tíží a o tom, že Ježíš si je od
12
nás vezme, když mu to dovolíme. Ten večer jsem hodně brečela, přemýšlela a po dlouhé
době se modlila. Rozhodla jsem se, že chci mít s Bohem vztah a že ta zpráva, kterou nám
na campu sdělovali je natolik úžasná, že ji nemůžu jen tak ignorovat. Uvěření bylo pro mě
ale spíš procesem, protože na EC jsem se poprvé setkala s evangeliem a potřebovala jsem
ještě spoustu věcí zjistit a na spoustu otázek získat odpověď. Začala jsem chodit do
Mládeže, na holčičí skupinku, na shromáždění a postupně jsem skrze čtení Bible i ostatní
věřící zjišťovala, co to znamená mít s Bohem vztah a dát mu první místo ve svém životě.
Od mého prvního EC se můj život radikálně změnil. Učím se, že pro Boha jsem dost dobrá
a nemusím o své hodnotě dále pochybovat. Když teď řeším nějaký problém vím, že na něj
nejsem sama a mám i skvělou Boží rodinu, na kterou se můžu obrátit a která je mi velkým
požehnáním. Pán Bůh vzal moji zlomenou duši a poskládal ji zase dohromady. Vím, že
můj život má smysl a chci v něm každý den naplňovat Boží plán. Netvrdím, že je všechno
naprosto ideální, třeba je pro mě pořád velkou výzvou být dobrým světlem mé rodině a
často se se svými blízkými dostávám do situací, kdy mě prostě nedokáží pochopit nebo se
mi dokonce vysmívají. Vždy si ale vzpomenu, jak daleko už jsem došla a že rozhodnutí
následovat Krista nechci nikdy zrušit.
KATKA MILÁČKOVÁ
Vyrostla jsem v křesťanské rodině, a tak jsem vždy věřila, že Bůh existuje. Byla to
pro mě samozřejmost a nikdy jsem o tom nepochybovala. Kdybyste se mě zeptali, jestli
jsem křesťanka, odpověděla bych vám, že ano. Ani bych neřekla, že jsem žila naprosto bez
něho, vždy tu byl, ale ne jako to nejpřednější a nejdůležitější v mém životě. Spoustu věcí
jsem nevěděla a nechápala a ani jsem se o to nijak moc nezajímala. Život jsem si žila sama
pro sebe a Bůh v něm moc místa neměl.
Rané dospívání pro mě nebylo lehké. Vždy jsem byla hodně zakomplexovaná a moc
jsem si přála, abych někam patřila. Neměla jsem moc kamarádů ani koníčků a byla jsem
často hrozně nešťastná. S Bohem jsem žádný blízký vztah neměla a tak jsem se cítila
prázdná a toužila jsem, aby si mě někdo všímal, abych cítila, že mě někdo má rád a přijímá
mě takovou, jaká jsem. Cítila jsem, že mému životu něco zásadního chybí, že takhle nemá
žádný smysl. Nechtěla jsem takhle žít. Chtěla jsem, aby se něco stalo, abych se změnila a
mohla být opravdu šťastná.
O prázdninách, když mi bylo 13 let, jsme začali chodit s rodinou do Církve bratrské
v Pardubicích. Můj starší bratr mě přivedl do tamější mládeže. Jít tam pro mě nebylo
vůbec snadné, protože jsem tehdy byla ještě větší introvert, než jsem dnes. Kdyby ve mně
nejednal Bůh, tak bych nikdy nešla, ale On jednal a pomalu ale jistě mě začal měnit.
Nebylo to ze dne na den. Byl to proces. Pomalu jsem si začala uvědomovat, že to On je
ten, který mi může dát radost a smysl bytí, že nic nemůže být důležitější než On a že tohle
je život, který chci žít – bez stálého pocitu viny, bez hněvu a nenávisti, a s vědomím toho,
že to opravdu má smysl, to že tu jsem a následuji Ho, i když to není vždy lehké.
To, že jsem se“obrátila“, rozhodně změnilo jak mě, tak způsob mého života. Změnil
se můj pohled na svět. Teď už vidím vše, co pro mě Bůh dělal a co pořád dělá. Vidím, že i
mé chyby mi byly užitečné a že mě díky nim mohl poučit a posílit. Když se teď cítím
hrozně, tak vím, že mám za kým jít, že nejsem nikdy sama a že mě zase pozvedne a posílí
k další cestě. V tom mám neochvějnou jistotu a v tom jsem se rozhodla žít.
13
Postřehy z konference Církve bratrské v Trutnově
V pátek 16. a v sobotu 17. května se v Trutnově uskutečnila celostátní konference
Církve bratrské. Program byl nabitý, a proto se nedá všechno popsat v jednom článku.
Chtěli bychom se podělit alespoň o nejzajímavější postřehy.
Asi největším překvapením pro mě byla úvodní zpráva předsedy Rady CB Daniela
Fajfra. Namísto hodnotící zprávy, která by vypočítávala, co vše Rada od poslední
konference dělala, co z toho se podařilo více a co méně, šlo o rozsáhlé zamyšlení na téma
„Rodina v církvi a ve společnosti“. První část se věnovala partnerským známostem. Mimo
jiné v ní zaznělo, že „partneři se k sobě musí lidsky hodit a potřebují souznít ve věcech
osobní víry v Pána Ježíše. Je dobré připomenout, že neexistuje ideální partner, tedy ten
jediný pravý, čí jediná pravá. Nikdy nevíme, koho si bereme. I když jsme dobře zvolili,
problémy nastanou“. Daniel Fajfr dále mluvil o rizikách, které přináší manželství dvou
partnerů, z nichž jeden je věřící a druhý nevěřící a o odpovědnosti kazatele či starších
sboru při předmanželské přípravě snoubeneckého páru. „Tam, kde varujeme a odrazujeme
člena sboru od sňatku s nevěřícím člověkem, je třeba brát v úvahu, že zde zásadním
způsobem vstupujeme do soukromí a mluvíme do života. To znamená, že za něj současně
přebíráme jistou míru odpovědnosti. Sbor by měl na ty, kteří odmítnou známost
s nevěřícím člověkem a nenacházejí věřícího partnera, nebo zůstanou sami z jiných
vážných důvodů, pamatovat prakticky“.
V další části předseda Rady CB zdůraznil význam manželské smlouvy. Neměl tím
na mysli právní dokument, který by pojednával o majetkových vnosech do manželství a o
způsobu dělení majetku při případném rozchodu, ale vzájemnou smlouvu před Bohem a
křesťanskými svědky ve smyslu biblické věty: „Proto opustí muž svého otce i matku a
přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem (Gn 2,24; Mt 19,5; Mk 10,7; Ef 5,31)“.
Zdůraznil, že manželské soužití, jehož součástí je také sex, nezačíná pouhým, byť
odpovědným vyznáním vzájemné lásky a oddanosti, ale až vzájemnou manželskou
smlouvou. Sexuální styk v době známosti před manželstvím je porušením Desatera a jedná
se o hřích.
V závěru první části svého zamyšlení o rodině se bratr Fajfr věnoval problematice
nezadaných, neboli singles. Mimo jiné řekl, že „záležitosti svobodných lidí v církvi
neumíme nějak systematičtěji a praktičtěji uchopit. Zejména pod nezdravým tlakem
potřeby romantického manželského vztahu se život bez manželství může jevit jako
pochmurný a invalidní“.
Ve druhé části své zprávy se Daniel Fajfr zabýval problematikou rodiny v ohrožení.
Konstatoval, že rodina je v ohrožení nejen ve společnosti, ale i v církvi. Ve společnosti je
rodina ohrožena tím, že v právním řádu se stále více prosazuje zrovnoprávnění různých
forem soužití, což fakticky diskriminuje rodinu. „Vždyť manželé na sebe berou závazky
před společností i vůči ní, a proto si zasluhují, aby společnost jejich svazek nejen
respektovala, ale také chránila a podporovala“. Prosazovat tyto zásady je především věcí
církve.
V ohrožení jsou i křesťanské rodiny. Předseda Rady CB zmínil tři příčiny:
14
 Někde chybí příklad rodičů hodný následování. Rodiče mají vlažný vztah
k nárokům evangelia a ke sborovému společenství. A jejich děti je v těchto
postojích následují.
 Vytrácí se tradice pravidelných rodinných rozhovorů nad Biblí se společnou
modlitbou. Kromě společného čtení Bible a společné modlitby je neméně
důležité i společné setkání rodiny, vzájemné sdílení dobrých i špatných chvil
uplynulého dne.
 Slabinou může být i přílišné zaměření na rodinu, jakési budování rodinného
kultu. Téměř veškerá energie se vyčerpává na vytvoření teplého nerušeného
hnízdečka. Úsilí o Boží požehnání se nějak vytrácí.
Ze zprávy tajemníka Rady CB Petra Grulicha mě zaujala statistika. Přinejmenším od
roku 1990 počet členů Církve bratrské neustále roste. K poslednímu prosinci 2013 měla
církev 7.185 členů a evidovala 2.999 dětí do 18 let v 76 sborech. Pardubický sbor se 182
členy a 47 dětmi je co do velikosti sedmým sborem v pořadí. Větší jsou sbory v Praze –
Soukenické ulici (291 členů + 79 dětí), v Brně – Kounicově ulici (264 členů + 76 dětí),
Českém Těšíně (224 členů + 113 dětí), Ostravě (176 členů + 104 dětí), v Praze – Žižkově
(189 členů + 49 dětí) a v Praze – Smíchově (151 členů + 79 dětí). Těsně za námi je sbor
v Bystrém se 172 členy a 55 dětmi. Ačkoliv mi každou neděli připadá, že je v Arše
potěšitelně dost dětí, v porovnání s ostatními sbory je jich málo.
Zajímavé byly i zprávy jednotlivých odborů, ale to by bylo téma na samostatný
článek. Takže na závěr několik inspirativních myšlenek z vizitací jednotlivých sborů:
(Klatovy): „Kazatel se staršovstvem by měli promyslet a promodlit koncepci, jak
budovat sbor podle obdarování a reálných možností, která by mohla zahrnovat tři oblasti
rozvoje: budování sboru a výchova pracovníků; evangelizační a misijní pojetí sboru;
diakonická služba.“
(Česká Třebová): „Nezbytným krokem je nalezení správce modlitebny; ponechání
této starosti na staršovstvu (či dokonce kazateli) může znamenat nemalé ohrožení
duchovní práce sboru.“
(Kyjov): „O děti je dobře postaráno. Z druhé strany je důležité si položit otázku,
zda je vhodné, když děti jsou celých 14 let odděleny od společenství Večeře Páně.“
Postřehy z konference CB zaznamenali Jiří Černík a Marek Kalvach
******
S
B
Í
R
K
Y
6.4.2014
13.4.2014
20.4.2014
27.4.2014
2 316 Kč
2 964 Kč
4 149Kč
3 404 Kč
15
4.5.2014
11.5.2014
18.5.2014
25.5.2014
2 443 Kč
3 128 Kč
1 960 Kč
3 924 Kč
Noc kostelů 2014
I v letošním roce mohla Archa být součástí celorepublikové akce Noc kostelů. Jsem
ráda, že se to mohlo stát tradicí a že toho můžeme jako společenství být účastni. Jsem si
vědomá toho, že nemáme tolik co nabídnout po stránce zajímavé architektury a o to více
záleží na programu. Ten byl i letos velice pestrý. Jsme velmi rádi, že velkou součástí
programu je i ZŠ a MŠ Noe, která měla připravený bohatý program složený z vystoupení
dětí v rámci Roku české hudby, a společně jsme zavzpomínali na Bohuslava Martinů. Poté
se v okolí Archy vznesli draví ptáci. Další součástí programu byla beseda vedená naším
bratrem kazatelem Martinem Tabačanem na téma Moc slov. Bylo velice osvěžující a
povzbuzující se zamyslet nad tím, co působí naše slova. Stejně tak osvěžující byl již
tradiční liják, který tuto část programu doprovázel. Bohužel účast mohla být vyšší. Na
závěr vystoupil Kalwich se svým hudebním vystoupením, představil i novou píseň a
myslím si, že to byl stylový závěr příjemného večera. Po celou dobu byla otevřená
kavárna. Ráda bych i touto cestou poděkovala všem pomocníkům, modlitebníkům i
účastníkům. Letošním cílem bylo opět lehké zvýšení návštěvnosti, což se zdařilo. Těším se
proto na příští rok.
Zdena Zbytková
16
Letní misijní výjezd na Ukrajinu 18. 7. - 2. 8. 2014
Dovolte nám využít i této možnosti skrze Sborový list a informovat podstatnou část
našeho sboru o našem plánovaném letním misijním výjezdu.
Pokud bychom se znovu ohlédli:
na počátku ledna 2014 byla myšlenka přijet, tentokrát na léto s českým týmem a
prázdninově vypomoci v dětském domově Mariupol. Mariupolským domovem byla naše
nabídka s radostí přijata.
Během několika následujících týdnu se připojil první člověk do týmu, byly jsme
tedy dvě: Monika Kalvachová a Janka Kalenská.
Následně vypukly krvavé nepokoje v Kyjevě. Všichni jsme tehdy byli šokováni a
nikdo jsme si nemysleli, že to může být tak dlouhodobý konflikt. Stále jsme plánovali náš
výjezd, vždyť východ Ukrajiny byl bezpečný. Kazatel a staršovstvo nás podpořili.
Stále jsme se modlili: „Bože, byl to bláhový nápad? Je to Tvá vůle? Máme
pokračovat v přípravách?“
„Bože, dej nám jasně zavřené dveře, pokud to není Tvá vůle.“
Nedostávali jsme žádné odpovědi a přes všechny těžkosti a komplikace, také ale
nikdy 100% zavřené dveře. Následně se připojili další lidé do týmu: Dan Miláček, Elis
Sytko, Michal Picka. Rozhodli se už v době nepokojů na Ukrajině, což je obdivuhodné a
nyní vidíme, že i složením a různorodým obdarováním jsme vyvážený tým. Pro mnohé
z týmu to bude první zahraniční a misijní zkušenost.
Zaměřujeme se tedy na přípravu: někteří se začínají učit ruský jazyk, jiní začínají
vydělávat peníze na výjezd, promýšlíme program pro děti atd. A také cítíme podporu od
lidí ze sboru i skrze finanční pomoc, modlitby a Váš zájem.
Ale kam vlastně pojedeme? Na východě Ukrajiny je už skoro válka. A pak zpráva
v polovině května z našeho Mariupolského domova: evakuovali jsme se ke Lvovu, patrně
na celé léto.
Pojedeme tedy do Lvova? Ale náš dětský domov není ve svých prostorách. Jsou
ubytování místními církvemi a charitou. Přijíždějí další skupiny dětských domovů. Jsou
tam celé rodiny uprchlíků z Krymu.
A tak jsme si ve víře stanovili datum: „Bože, dej, ať do 8. 6. 2014 už můžeme
obdržet zprávu, zda nás přijmou, zda jsme vítáni a budeme skutečně pomocí.“ A tuto
zprávu jsme obdrželi 8. 6. ve 20,33 hod.
Nevíme sice stále, kde naši přátelé budou v polovině července. Možná budou stále
bydlet v rekreačním středisku ve vesnici na okraji Lvova. Možná budou na nějakém letním
táboře v okolí Lvova apod., těch možností je více. Ale obě strany jsme udělaly rozhodnutí
víry a pocitu, že máme přijet.
Za těch 10 let přátelství cítíme, že tento půlrok byl pro ně obzvláště náročný.
Obvykle v létě vybírají dovolené, aby si oddechli od celoroční práce s dětmi v domově. A
nyní je hrstka vychovatelů ještě intenzivněji v každodenní směně daleko od svého domova
17
a mají za sebou měsíce obav, zda bude válka a bude obsazeno jejich území. A začínáme si
uvědomovat, že i Lvov je místem, kde možná potkáme lidi evakuované nebo uprchlíky.
Ukrajinské křesťany i nevěřící, kteří již půl roku žijí v různé intenzitě neklidu, ohrožení a
nejisté budoucnosti. Modlíme se, aby nám Bůh dal moudrost, to pravé poznání pro
přinesení povzbuzení, občerstvení sil, vyjádření přátelství a podpory a možná také finanční
pomoci, která jim vypomůže.
Uvědomujeme si, že Bůh nás od začátku do ničeho netlačí. Ale jen nenápadnými
kroky následně potvrzuje, zda se rozhodujeme správně, když posloucháme svou možná jen
prvotní touhu srdce vypomoci, posílit přátelství, vyjádřit podporu našim přátelům na
Ukrajině v těžkých časech.
A tak se modlíme dále. Modlíme se také za to, jestli Bůh chce skrze nás přinést
finanční pomoc, aby si k tomu otvíral srdce dárců.
Na závěr Vás prosíme, modlete se s námi, zkoumejte Vaše zapojení. A my věříme,
že na konci bude poskládaná mozaika, o které Vám budeme moci po návratu podat
svědectví.
Děkujeme za dosavadní podporu a uvědomujeme si, že jsme jen částečky celkové
mozaiky Boží rodiny a nyní máme možnost nahlédnout do propojení české a ukrajinské
Boží rodiny.
Monika Kalvachová a tým
2.Korintským 8,11-13; 9,8,11-15
Odkud vyšla ochota k pomoci, tam ať se pomoc také uskuteční. Každý, ať dá podle toho,
co má, vždyť je-li zde tato ochota, pak je dar před Bohem cenný podle toho, co kdo má, ne
podle toho, co nemá.
Nejde o to, aby se jiným ulehčilo a vy byli přetíženi, nýbrž abyste na tom byli stejně: váš
přebytek pomůže nyní jejich nedostatku, aby zase jindy jejich přebytek přišel k dobru vám
ve vašem nedostatku, tak nastane vyrovnání, jak je psáno: Kdo měl mnoho, tomu nic nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek.
Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co
potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo.
Vším způsobem budete obohacováni, abyste mohli být velkoryse štědří, tak povzbudíme
mnohé, aby vzdávali díky Bohu. Neboť služba této oběti nejen doplňuje, v čem mají bratří
nedostatek, nýbrž také rozhojňuje díkůvzdání Bohu: Přesvědčeni touto vaší službou budou
slavit Boha za to, jak jste se podřídili Kristovu evangeliu a jak štědře se projevuje vaše společenství s nimi i se všemi. Budou se za vás modlit a po vás toužit pro nesmírnou milost,
kterou vám Bůh dal. Bohu budiž vzdán dík za jeho nevystižitelný dar!
18
Připravuje se kurz Alfa
Ještě nezačalo léto a já vám tady píšu, že
je před námi podzimní kurz Alfa. Je to ovšem
paradox pouze zdánlivý. Bylo by opravdu
pozdě, kdybychom začali připravovat Alfu a
informovali o ní až někdy po 1. září. Po letošní
jarní přestávce (první po 12 letech) je před
námi jubilejní 25. kurz. Vždy jsme prosili a
vybízeli sbor ke spolupráci, ani tentokrát se bez
vaší pomoci neobejdeme. Tady je několik
oblastí, ve kterých je funkce sboru
nezastupitelná:
 Prosíme, modlete se. Modlete se za vaše
přátele, rodinné příslušníky, neznámé lidi,
kteří uvidí plakát nebo kteří chodí kolem
Archy a možná nahlížejí nejistě dovnitř.
 Modlete se i za tým kurzu Alfa, který opět
prochází obměnou. Je to služba dlouhodobá
a náročná. Hledáme modlitebníky k zajištění
modlitební stráže, ozvěte se nám.
 Modlete se za dobrý výsledek propagace pozvánky, plakáty a možná ještě něco
navíc…
 Pozvěte a přiveďte. Zkuste znovu oslovit ty,
kteří vás už tolikrát odmítli, co když
tentokrát neodmítnou. Využijte pozvánky a
internetový
odkaz
http://alfapardubice.weebly.com/.
I
o
prázdninách jsou kolem nás hledající lidé,
nezapomeňte mít pozvánku po ruce.
Modlete se i za sebe, za odvahu a chuť někoho oslovit s pozváním.
 Pomozte se sponzorským příspěvkem na sborový účet pod variabilním symbolem 44.
Finance využíváme opravdu zodpovědně, hlavně na propagaci a na občerstvení.
 Prosíme i o pomoc se zajištěním občerstvení na jednotlivé večery, ale o tom více až
v září.
Kurz Alfa začíná v úterý 23. září 2014. Děkujeme za podporu a očekávejme
společně velké věci z Boží ruky.
Za tým Alfy Martin Hambálek
19
Biblické hory - 2
MÓRIJA
Přenesme se do roku zhruba 1900 p.n.l., do jižní části krajiny Pelištejců, do oblasti
zvané Beer-šeba a konkrétně do města Gerar, vzdáleného asi 80 km JZ od dnešního
Jeruzaléma. Právě zde pobýval v té době Abraham se svoji rodinou a právě zde k němu
zaznělo jednoho dne slovo Hospodinovo:“Abrahame, vezmi svého jediného milovaného
syna Izáka a jdi do země Mórija. Tam ho obětuj jako zápalnou oběť na hoře, kterou ti
určím.“ (Gn 22). Abraham vezme Izáka, dva služebníky a osla a vyrazí poslušně na onu
přetěžkou cestu. Třetí den dorazili do oblasti Mórija a tam Abraham spatřil horu, kterou
mu Bůh ukázal. Zde je připraven vykonat přikázanou oběť.
Co se týče hory (tentokráte už ne země) Mórija, je v Bibli připomenuta kromě
tohoto příběhu ještě jednou a sice v 2.Par.3,1: „Šalomoun začal budovat v Jeruzalémě
Hospodinův dům na hoře Mórija, kde se Hospodin ukázal jeho otci Davidovi…“ Z této
skutečnosti nám vyplývá, že hora Mórija je totožná s Chrámovou horou v Jeruzalémě, kde
stál Šalomounův chrám a kde dnes stojí islámská svatyně Skalní dóm a mešita El Aksa. Je
pravda, že existují kritické názory na spojitost Abrahamovy hory Mórija s Chrámovou
horou, jednak kvůli vzdálenosti z jižní Pelišteje do Jeruzaléma (dva dny pěší cesty?), dále
z nadmořské výšky hory Mórija, která měla být vidět zdaleka („když se Abraham třetího
dne rozhlédl, spatřil v dálce to místo“), ale dnes je Chrámová hora vlastně jen kopec
v Jeruzalémě. Další námitka bývá – proč je v 2.Par.3,1 u identifikace hory Mórija zmíněno
to, že se tam Hospodin ukázal Davidovi, a ne to, že tam Abraham měl obětovat svého syna
Izáka, když to byla asi významnější biblická událost (o tom by se dalo ovšem diskutovat).
Samařané dokonce tvrdí, že hora Mórija je jejich svatá hora Gerizim. Odhlédněme od těch
různých názorů a držme se tradice, kterou ctí jak Židé, tak křesťané i muslimové, že
„Abrahamova“ hora Mórija = Chrámová hora.
Důležitější nežli to, kde hora Mórija leží je to, co se na této hoře v době
Abrahamově událo. Mórija je totiž horou zkoušky a poznání a celý příběh je příběhem
spásy a záchrany. Ano, je to příběh drsný a někdo by dokonce řekl – až morbidní. Může
Bůh chtít poslušnost až do takové krajnosti, jako na hoře Mórija? A hned přichází druhá
otázka – je opravdu Abraham tak cynický, až nábožensky fanatický, že je ochoten zabít
vlastního syna? Jsou to opravdu těžké otázky, zvláště když si je přeneseme do osobní
roviny. Mohl by chtít Bůh něco podobného na mně a jak bych se já zachoval?
Několik poznámek k příběhu, který je popsán v Gn 22. Na začátku čteme, že „Bůh
chtěl Abrahama vyzkoušet“. My to tedy víme, že to byla zkouška, ale Abraham to nevěděl.
On jen věděl, že má jít obětovat svého syna. Škoda, že Bible není v tomto směru sdílnější
– co se asi honilo Abrahamovi hlavou na té cestě? Myslí to Bůh vážně, nebo mně jen
zkouší? Modlí se Abraham a hovoří s Hospodinem, nebo Bůh mlčí? Asi ano – nemůže nic
prozradit, to by nebyla zkouška. Myslím si osobně, že na základě Božího zaslíbení, které
dostal o rozmnožení jeho potomstva právě skrze Izáka, věří Abraham, že Bůh to vše nějak
zařídí a vyřeší, možná i cestou vzkříšení Izáka (viz Židům 11,19). V celém tom třídenním
příběhu jsou zaznamenány pouze dvě Abrahamovy věty, které pověděl a které svědčí o
této jeho víře. Služebníkům pod horou říká: „Počkejte tu s oslem, já s chlapcem půjdeme
20
dále, vzdáme poctu Bohu a pak se k vám vrátíme“. A Izákovi na otázku po obětním
beránkovi odpovídá: „Bůh sám si vyhlédne beránka k oběti zápalné“. Co k tomu dodat?
Celý příběh má dva vrcholy. Prvním je Boží poznání a zaslíbení: „Právě jsem
poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna“(v.12). A k tomu
slavné zaslíbení ve verších 16-18. Druhým vrcholem je Abrahamovo poznání a
pojmenování místa. „Tomu místu dal Abraham jméno – Hospodin vidí“. Kraličtí
překládají Hospodin opatři. Já bych ty dva výrazy spojil – Hospodin vidí a opatří. Ano,
opatří beránka k záchraně člověka. Nejprve Izáka, později k záchraně celého světa. „On
neušetřil (neodepřel) svého vlastního Syna, ale za nás za všechny jej vydal“ (Řím.8,32).
A tak mne v závěru napadá myšlenka – není hora Mórija a hora Golgota totéž
místo? Místo obětování? Vždyť je v Jeruzalémě dělí asi 300 metrů. Nebylo by to
symbolické?
Minule to byl Noe – muž spravedlivý, pro jehož věrnost se Bůh rozhodl, že
nevyhladí člověka z povrchu zemského. Dnes to byl Abraham – muž poslušný a velké
víry, pro jehož bohabojnost možná dozrál Boží plán záchrany pro člověka uskutečněný
skrze Božího Syna v zemi (na hoře) Mórija.
Škoda, že ten Noe nedoplul taky do země Mórija. Měli bychom to všechno pěkně
pohromadě na jednom místě. Ten Ararat je přece jen trochu z ruky. Ale to už by ti Židé
měli příliš velkou protekci.
Příště: hora Sinaj (Oréb)
Oprava: pozorní čtenáři SL si jistě všimli chybičky v mém „kalendáři potopy“,
který vyšel v souvislosti s horou Ararat. Bylo tam uvedeno, že potopa trvala 40 dnů – to je
v pořádku, ale datum nesouhlasil. Jestliže začalo pršet 17.2., tak po 40 dnech je 27.3. a ne
7.3. Čili nám tam vypadla dvojka. A pro úplnost a jednoduchost dodávám: jeden měsíc
v tomto kalendáři potopy = 30 dnů.
V.Lukáš
BUDOU SE ŽIDÉ MODLIT NA CHRÁMOVÉ HOŘE?
Když v roce 1948 vznikl Stát Izrael, zaútočili na něj bez dlouhého otálení armády
arabských zemí (Egypt, Sýrie, Libanon, Zajordánsko, Saud. Arábie, Jemen) s cílem nový
Izrael zničit. Izrael se této přesile ubránil, ale jeruzalémského Starého Města se zmocnilo
Jordánsko a 19 let ho okupovalo. Židé neměli po celou tu dobu možnost se do okupované
části Jeruzaléma dostat, natož se pak navštívit Chrámovou horu nebo se modlit u Zdi
nářků. Je fakt, že ortodoxní Židé by na Chrámovou horu stejně nešli, aby neporušili Zákon
– nevědí totiž, v kterém místě původního chrámu se nacházela svatyně svatých, kam mohl
vstoupit pouze velekněz 1x ročně. Po osvobození a sjednocení Jeruzaléma v roce 1967
v šestidenní válce se Izrael ve snaze nejitřit vztahy s poraženými Araby rozhodl
akceptovat status quo a ponechal Chrámovou horu pod správou islámské nadace. Součástí
tohoto status quo je i zákaz židovských modliteb na Hoře a to nejen hromadných, ale i
modliteb jednotlivých Židů. Takže Židé mohou Horu navštěvovat, ale kdykoliv
muslimové vyvolají nějaké nepokoje (a je to poměrně často), izraelská armáda okamžitě
Horu pro Židy uzavře.
21
Před několika týdny připravila izraelská poslankyně Miri Regev a poslanec Chilik
Bar nový návrh zákona, který chtějí předložit vládě ke schválení a který by povoloval
Židům modlit se na nejsvatějším místě judaismu, na místě, kde stál první i druhý chrám a
kde byl Abraham připraven obětovat svého Izáka. „Neexistuje žádný důvod, proč by se
Židé nemohli modlit na svém nejsvatějším místě. Pokud návrh neprojde, obrátím se na
Nejvyšší soud,“ říká poslankyně Regev.
Je to celkem pochopitelný a oprávněný požadavek, když muslimové mohou
vykonávat své náboženské obřady na Chrámové hoře, na svém v pořadí třetím
nejsvatějším místě (po Mekce a Medině), proč by totéž nemohli vykonávat Židé na svém
nejposvátnějším místě.
Palestinská správa na návrh zákona reagovala podle očekávání – vyzvala palestinské
Araby k obraně mešity Al Aksa před sionistickou agresí. A předseda Palestinského výboru
pro vztahy s Izraelem prohlásil, že „palestinský lid, stejně jako arabský a islámský svět
odmítají všechny snahy Izraele o narušení svatosti islámských a křesťanských svatých
míst.“ Ejhle, jak jsme se dostali s islamisty do jednoho pytle!
VL
Knihkupectví ELIM nabízí
Do pátku bude vaše dospívající dítě jiné
− Její pokoj vypadá jako skladiště
− Před snídaní se třikrát převlékne
− Kdyby se udílela cena za obrácené oči v sloup, získal by ji
− V uších má neustále sluchátka
− Někdy si myslí, že vy rodič jste to nejhloupější stvoření
− Atd.
Kemp Hugh P.
ABC světských náboženství
Beaumont M.
ABC Bible
Pink A. W.
Střípky poznání Boha – Boží vlastnosti zjevené v Písmu
Eldredge John.
Nebojte se života- Jak je možné nebát se života, když je plný bolesti,
vnitřních zápasů, hněvu, boje s jinými lidmi, když je zkrátka plný hříchu?
Gumbel Nicky
Ježíšův životní styl
Cunningham L.. Bože jsi to Ty? Slyšet Boží hlas.
Sheehan J.R..
Můžeme důvěřovat Bohu? Dostatečnost, bezchybnost, důvěryhodnost
Drápal D.
Vztahy, sex, rodina – Velký rozvrat a cesta k obnově
Keller/Kellerová Smysl manželství – Tajemství závazného vztahu ve světě bez závazků
Heidelberský katechismus – 129 otázek a odpovědí
Loula D.
Studna lásky k pravdě – české národní dědictví -.Milíč z Kroměříže,
Jan Hus, Jeroným Pražský, Petr Chelčický,Jan Blahoslav, Ř.Krajčí
CD a DVD
KALWICH GENTLEMAN
DVD
Hrabě Zinzendorf - Síla přesvědčení
DVD
MOST - Moderní podobenství
DVD
Poklady pod sněhem – Příběh přátelství a odpuštění
Leman Kevin
22
Služby CB
Kázání v mp3 a textové podobě
Nahrávky biblických hodin v mp3
……………………………….
www.cb.cz/pardubice
……….………………………
kancelář Archy
Knihovna
Prodej knih a hudby, Kavárna
Kurzy Alfa
Awana klub
Práce s dorostem
Schůzky mládeže
Evergreeni
Chválící skupinka
Chválící skupinka
Kancelář sboru, pokladník
Irena Hambálková
Eva Heinová
Dagmar Kalvachová D.
Martin Hambálek
Dagmar Kalenská
Josef Chmel
Milan Stránský
Marek Kalvach
Petr Kalvach
Jiří Čermák
Marie Kampová
Varhanní doprovod
Daniel Chráska
(půjčování knih vždy po shromáždění)
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
tel.
461 100 142
777 505 987
737 342 615
774 319 418
606 723 207
777 849 212
728 242 111
736 466 891
777 043 356
731 686 693
731 143 403
732 157 375
602 412 877 (změna!)
NOE – Křesťanská a základní škola a mateřská škola
FINANČNÍ DARY NA POTŘEBY ŠKOLY můžete posílat na účet školy:
Číslo účtu: 43-8814570277/0100
Konst. Symbol: 558
Variabilní symbol pro ZŠ: 99 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem
Variabilní symbol pro MŠ: 88 a dále rodné číslo bez čísla za lomítkem
Do poznámky uveďte Vaše číslo telefonu.
ELIM
P a r d u b i c e o. s.
křesťanská společnost pro evangelizaci a diakonii
Výbor pobočky:
Revizor hospodaření:
Vladimír Lukáš – předseda
Eva Widenská
Eva Brzáková
Jaroslav Žítek
Struktura činnosti.
Kavárna a knihkupectví - vedoucí Dagmar Kalvachová (Dubinská)
Seniorklub - vedoucí Vladimír Lukáš, zástupce - Petr Kalvach st.
Volejbalový kroužek - vedoucí Michal Widenský
Číslo účtu (pro vaše případné sponzorské dary). 3368788389/0800 (změna!)
23
Pravidelná setkání
NEDĚLE
Modlitební chvíle
Bohoslužba
Bohoslužba
09:00 hod. Archa,kavárna
09:30 hod. Archa, velký sál
09:15 hod. Kvasín
ÚTERÝ
Kurz Alfa
18:00 hod
STŘEDA
Modlitby za sbor
Studium Bible
17:15 hod.
18:15 hod.
Archa, klubovna
Archa, malý sál
ČTVRTEK
Klub maminek
Awana klub
Studium Bible
09:00 hod.
17:00 hod.
18:30 hod.
Archa, sudé týdny
Archa
Kvasín, sudé týdny
PÁTEK
Dorost
16:30 hod.
Archa, klubovna
SOBOTA
Mládež
18:00 hod.
Archa, malý sál
NEDĚLE
Evergreeni
18:00 hod.
Archa, malý sál
Církev bratrská- Archa
Pardubice
Lonkova 512
530 09 Pardubice
[email protected]
www.cb.cz/pardubice
Kazatel
Martin Tabačan
tel. 774 134 301
[email protected]
Starší sboru
Pardubice
Číslo účtu sboru CB Pardubice 2000380583 / 2010
Konstantní symbol 558
Variabilní symbol
Při úhradách používejte prosím jako variabilní symbol své rodné
číslo datum narození (bez čísla za lomítkem),
před které uvedete toto dvojčíslí podle druhu určení platby.
dary, desátky
68........
splátky dluhů ARCHY
78........
úhrada akce mládeže
33........
úhrada tábora AWANA
11........
zahraniční misie
55........
kurz Alfa
44........
úhrada Awana klubu
66........
účelové dary pro křesťanskou MŠ
88........
účelové dary pro křesťanskou školu
99........
zálohy Centrální telefonní síť
22........
Sborový list. Vychází jako občasník sboru Církve bratrské v Pardubicích.
Všechny připomínky, podněty a nápady či modlitební předměty adresujte
prosím redakci Sborového listu.
Martin Tabačan [email protected]
Dagmar Kalvachová Pol. [email protected]
Uzávěrka příštího čísla srpen 2014.
Náklady na vydání tohoto čísla činí asi 10 Kč.
24
Dušan Beníšek
tel. 603 399 349
[email protected]
Radomír Kalenský
tel. 606 788 791
[email protected]
Dagmar Kalvachová Pol.
tel. 736 658 176
[email protected]
Petr Kotas
tel. 602 309 227
[email protected]
Daniel Pirkl
tel. 777 876 926
[email protected]
Jakub Řehák
tel.775 322 268
[email protected]
Kvasín
Zdeněk Šenkýř
tel. 469 666 966
[email protected]