zde - Česká pojišťovna ZDRAVÍ as

zima 2013/2014
7
Lady Plus Club
Diana Kobzanová
podpořila kampaň
8
MUDr. Martin Hollý
V psychiatrii je více
otázek než odpovědí
12
Pyramida Zdraví
Pojištění, které
skutečně léčí
Foto: Jaroslav Jiřička
editorial
OSVĚTOVÝ PROGRAM LADY PLUS CLUB
7
Vážené čtenářky,
vážení čtenáři,
nedávno se na mě obrátil kamarád s prosbou o radu. Ptal se, jestli se nevyznám
ve zdravotnických zařízeních. Jeho dcera měla jít na ortopedickou operaci a on byl
zmatený. Nevěděl, ve které nemocnici by to bylo nejlepší. Poradil jsem mu zdravotnické zařízení, které pro klienty naší pojišťovny zajišťuje zdravotní poúrazovou
péči a které díky tomu znám. Po čase volal a děkoval, že vše dopadlo dobře
a já mu doporučil ještě následnou rehabilitaci. Přemýšlel jsem pak, že v dnešní
době asi není sám, kdo se neorientuje v systému zdravotnických zařízení.
Kvalitní péče je dostupná, ale lidé často tápou, do které nemocnice vlastně patří. Která nemocnice je po odborné stránce kvalitní, zda se do ní vůbec dostanou,
jestli to něco stojí a jestli raději nemají někomu něco dát? Na tyto otázky asi většina z nás nemá v situaci, kdy to náhle potřebuje, odpověď. V akutních případech
funguje systém velmi dobře. Vrtulník nebo rychlá záchranka nás odveze do příslušné nemocnice, kde se nám dostane té nejlepší akutní péče. Tím by ale naše
léčba neměla končit. Jde o to, aby i poúrazová péče byla té nejvyšší kvality a my
se tak mohli vrátit do běžného života bez zbytečných následků. Jak se k takové
péči dostat řeší nový produkt České pojišťovny ZDRAVÍ, který jsme nazvali
PYRAMIDA ZDRAVÍ. Článek o tomto novém pojištění, které je unikátní na trhu,
najdete uvnitř našeho časopisu Zdraví.cz.
Jistě jste si na titulní straně všimli netradičního pohledu na známou modelku
a moderátorku Dianu Kobzanovou. Spolu s kolegyní, s Českou Miss 2010 Jitkou
Válkovou podpořily naši kampaň Lady Plus Club a nechaly se nafotit bez vlasů.
Benefiční projekt na podporu prevence ženských karcinomů pod názvem „Každý příběh má svou tvář“ spustila nedávno Česká pojišťovna ZDRAVÍ spolu s roadshow po středních školách. V tomto čísle časopisu Zdraví.cz o tom přineseme reportáž. A abychom tématem prevence oslovili právě mladou generaci teenagerů, iniciovali jsme vydání knihy „Nejhorší rok mýho života“, která ve svém příběhu
komentuje vážná témata, s nimiž se tato generace setkává a která mohou mít dopad na jejich zdraví v dospělosti.
Zajímavé téma, poněkud netradiční, jsme otevřeli v rozhovoru s ředitelem
bohnické psychiatrické nemocnice Martinem Hollým. Právě v Bohnicích rozvíjejí metodu kognitivní rehabilitace, která může pomoci s uzdravením nejenom těla,
ale i duše, především při poúrazových stavech. ČP Zdraví spolupracuje s psychiatrickou nemocnicí a právě kognitivní rehabilitaci by ráda zanesla do projektu
PYRAMIDA ZDRAVÍ.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
v roce 2013 ČP Zdraví oslavila 20 let na trhu komerčního zdravotního pojištění. Vstoupili jsme tedy do třetí dekády existence. Rád bych Vám poděkoval za důvěru a popřál Vám dobrý rok 2014.
Váš Miroslav Chlumský
Zdraví.cz
Vedení projektu: Ing. Miloš Panýr, Kreativní ředitel: Jiří Bušek,
Redakce: Jana Vápeníková, Jaroslav Jiřička, Grafička: Klára Kašparová,
Vydavatel: ČP Zdraví, Tisk: CTP tisk s.r.o.
Výroba: P2M Consulting, www.p2m.cz
Česká Miss 2010 Jitka Válková a modelka Diana Kobzanová se zapojily do kampaně Lady
Plus Club. S oholenými hlavami nafotily sérii
fotek upozorňujících na závažné zdravotní riziko spojené s rakovinou děložního čípku.
KDE SE LÉČÍ DUŠE
10
Historie pražské psychiatrické léčebny v Bohnicích se datuje od roku 1909. Dnes jde
o moderní léčebný komplex, který se čím dál
více otevírá veřejnosti.
ÚSTŘEDNÍ VOJENSKÁ NEMOCNICE
16
Ústřední vojenská nemocnice v Praze-Střešovicích dnes není výhradním zdravotním pracovištěm pro vojáky a prezidenty. Špičkovou
nemocnicí provede náměstek ředitele nemocnice, Ing. Radim Šenk.
4
6
7
8
10
12
14
16
RunTour
Český červený kříž
Lady Plus Club
Rozhovor s MUDr. Martinem Hollým
Historie bohnické léčebny
Pyramida Zdraví
Rozhovor s doc. MUDr. Janou Prausovou, Ph.D.
Rozhovor s Ing. Radimem Šenkem
Letošní závody proběhly
během měsíců dubna až října
v sedmi městech Čech
a Moravy: v Českých
Budějovicích, Plzni, Hradci
Králové, Liberci, Olomouci,
Brně a Praze.
RUNTOUR 2013
rozhovor
RunTour zvedl z gauče
téměř 7000 Čechů
Česká pojišťovna RunTour: Běžecké závody pro malé i velké, amatéry i profi
běžce. V roce 2013 se všech závodů dohromady zúčastnilo téměř šest tisíc
dospělých a tisícovka dětí, což je dvojnásobné číslo oproti loňsku. Rekordního
počtu závodníků se dočkalo všech sedm měst zapojených do RunTour. Přinášíme
vám malé ohlédnutí za letošním ročníkem. V rámci RunTour se do závodů letos
zapojilo i pět zaměstnanců České pojišťovny ZDRAVÍ.
Foto: Jaroslav Jiřička
Markéta Samcová,
likvidátorka
Foto: Jaroslav Jiřička
„Běh je pro mě útěk z nepohody.“
Na RunTour 2013 běžela pražský závod
na 5 km.
„Začala jsem běhat, abych se mohla zúčastnit některého ze závodů RunTour.“
Na RunTour 2013 běžela pražský závod
na 5 km.
K
olikrát se jí ani nechtělo vyběhnout
na běžný trénink. I přes nechuť ale
nakonec byla ráda, že to přece jen
překonala. Proč? Protože ví, že už po pár
desítkách metrů pocítí ten pocit uspokojení
a příliv pozitivní energie.
BĚH MI POMOHL
K běhu se dostala přibližně před čtyřmi lety. Rozhodla se totiž zhubnout, ale nechtělo se jí chodit do fitness centra. Od počátku se jí to dařilo dvakrát třikrát týdně.
Občas se k ní přidala kamarádka nebo děti.
Zpočátku to určitě nebyly žádné sprinty,
spíš takový rychlejší výklus. Kila šla postupně dolů a začal se dostavovat dobrý pocit
i dobrá nálada.
V zaměstnání je jejím úkolem především
zpracování lékařských zpráv a jiných dokladů souvisejících s pojistnými událostmi, dále
pak komunikace po telefonu a po e-mailu
s klienty i s lékaři. Jde o zajímavou, ale někdy
INFO
NEJ RunTour 2013:
Nejrychlejším běžcem v běhu na 10 km
byl David Metto z UNIPES TEAM z časem 00:30:09, který absolvoval závod
v Hradci Králové.
Nejmladšími účastníky v dětském závodu na 500 metrů byly děti narozené
v roce 2012.
Více informací naleznete na
www.run-tour.cz.
4
Jana Krepčíková,
vedoucí oddělení likvidace
pojistných událostí
Jana Krepčíková (vlevo)
s Markétou Samcovou
poměrně psychicky náročnou práci. „A právě běh se pro mě stal skvělým způsobem pro
odreagování, relaxaci a útěk z nepohody,“ vysvětluje Markéta.
Za rok běžíme také
Pro účast v RunTour se nadchla vloni s kolegyní z práce, když se byly na závod
konaný v Praze na Ladronce podívat. „Atmosféra a nadšení, které tam panovaly, byly
skvělé. A byl to ten okamžik, kdy jsme si
řekly, že to za rok zkusíme také.“ Jejich další kolegyně a kolegové byli nadšeni a podporovali je.
Velká výzva
RunTour byla velkou výzvou ke zlepšení výkonů. Měřila si časy běhu na sporttreku a měla
radost z každé vteřiny, která vylepšovala její
předchozí časy. Kondice se musí ale udržovat
stále. Dokud bylo teplo, jezdila na kole, nyní občas skáče doma přes švihadlo a těší se na lyže.
Těm, kdo se třeba k běhu či jiné sportovní aktivitě ještě nerozhodli, vzkazuje: „Nikdo se nemusí vymlouvat, že na pohyb nemá čas. Každý
si dokáže udělat čas na to, co je mu milé a příjemné,“ uzavírá Markéta.
V
loni na podzim se rozhodla, že se
následující rok zúčastní RunTour. Začala proto pravidelně trénovat. Rodina ji podporovala a přátelé s ní chodili trénovat. Letos si poprvé vyzkoušela závodní atmosféru v běhu na 5 km. „Je to můj
první a zatím také poslední závod, ale jsem
na sebe hrdá a považuji to za svůj opravdový sportovní úspěch,“ říká Jana.
Libor Michálek,
regionální manažer prodeje
„Závody se mnou běhá i můj syn.“
Běžel všechny závody RunTour 2013
na 10 km.
Získal titul Zlatý RunTour Master.
xace jsou pro něj proto nutností. Běh tohle
všechno v jeho očích splňuje, dává mu radost, uvolnění i novou energii.
Začal běhat závody, zprvu kratší, posléze
si troufl na delší a opravdu dlouhé tratě. Kolegové i rodina mu fandí, z rodiny se k němu
přidal syn Martin, který s ním běhá závody
RunTour. Letos běžel v rámci RunTour
dokonce pět dětských závodů.
Zlatý běžec
A co považuje za své největší úspěchy? Má v nohou dva pražské maratony
a na RunTour získal titul Zlatý RunTour
Master.
Jakub Perník,
projektový manažer
„K běhu se snažím přemluvit i další lidi.“
Zúčastnil se závodů RunTour 2013
v Praze a Brně na 10 km.
B
ěhat začal před před pěti lety, když potřeboval přijít na jiné myšlenky a udržet
si určitou fyzickou kondici během zimy.
Od té doby se snaží běhat alespoň 2–3x týdně.
Sport je pro něj životním stylem a náplní. Už jako malý hrál závodně tenis, teď kromě běhání hraje fotbal, beachvolejbal a jezdí
na kole. Aktivní pohyb ho zkrátka provází celým dosavadním životem.
Jakub se proto rozhodl, že zkusí i závodit.
Seriál běžeckých závodů RunTour pro něj byl
ideální příležitostí. „Do ČP Zdraví jsem nastoupil až v červnu a dříve jsem o tomto běžeckém seriálu nevěděl. Zúčastnil jsem se proto
zatím jen dvou závodů – v Brně a Praze,“ popisuje své „závodní“ začátky Jakub. Jeho účast
na RunTour byla kolegy přijata velmi pozitivně
a všichni mu drželi při závodech palce.
Maraton
Za svůj úspěch považuje doběhnutí
každého závodu v čase, který si sám sta-
B
Další nadšenci vítáni
Jeho rodina jej ve sportovních aktivitách rozhodně podporuje. A i on sám běhání mezi svými známými hodně propaguje. Prý to ale není
jednoduché. Běhá totiž dlouhé tratě a na ty, jak
sám říká, není jednoduché najít parťáka. „Když
už se někdo přece jen obětuje, většinou už to
podruhé absolvovat nechce,“ říká Jakub.
Lenka Michalcová,
oddělení controllingu
„Ještě nedávno jsem nechápala, že někoho může bavit běhat.“
Zúčastnila se RunTour 2013 závodu
v Praze na 5 km.
K
ěhá od podzimu 2011. Během tohoto roku změnil životosprávu, lépe
jedl, hodně sportoval (kolo, inline
brusle) a zhubl 15 kg. Běh byl logickým pokračováním přes zimní měsíce a dodnes jde
o jeho nejoblíběnější sportovní aktivitu.
Doběhnout si pro energii
Libor Michálek je regionálním manažerem ČP Zdraví. Jeho práce je především v terénu, mimo kancelář, je v denním kontaktu s obchodníky a manažery skupin celého regionu. Denně navíc tráví alespoň čtyři
hodiny za volantem auta. Fyzické odreagování a „pročistění hlavy“ a také určitá rela-
noví. Kdyby měl přece jen vyzdvihnout ten
největší, prý by vybral absolvování prvního maratonu v Praze před dvěma lety.
„Tehdy uběhnout tuto vzdálenost pro mě
bylo něco nepředstavitelného a nedosažitelného (mým maximem byl půlmaraton)
a proto jsem byl v cíli nejen mile potěšen
časem, ale hlavně tím, že jsem celou trať
dokázal zvládnout,“ vzpomíná Jakub.
Zleva: Libor Michálek, Lenka Michalcová a Jakub Perník.
Foto: Jaroslav Jiřička
e sportu měla blízko vždycky. Konkrétně běhu se ale začala věnovat
teprve nedávno. Motivací pro ni byla
právě série závodů RunTour: „Měla jsem
chuť vyzkoušet, jestli vůbec dokážu uběhnout pět, potažmo deset kilometrů, a pokud ano, v jakém čase,“ říká Lenka.
Během dvou sezón se postupně zúčastnila
tří závodů: dvakrát na 5 km a jednou si zkusila
i desetikilometrovou trať. Za svůj největší běžecký úspěch považuje právě běh na deset kilometrů. „Cílem pro mě bylo především doběhnout a zároveň zkusit doběhnout v čase pod
1 hodinu což se povedlo časem 59:30,“ usmívá se Lenka.
5
Český červený kříž
Lady Plus club
Česká Miss 2011 Denisa
Domanská (s Jitkou
Válkovou na plakátě) je
součástí roadshow týmu
navštěvujícího střední školy.
První pomoc získáte
i pomocí QR kódu.
První pomoc přímo v mobilu
Chodíte rádi na výlety, za dobrodružstvím do přírody nebo jen tak po městě?
A víte, jak zasáhnout, když druzí potřebují zdravotní pomoc? Stáhněte si aplikaci
První pomoc od Českého červeného kříže. Nikdy nevíte, kdy se vám může hodit.
15. října spustil Český červený kříž (ČČK)
aplikaci První pomoc. Je určena pro chytré telefony s operačním systémem Android
a Apple iOS a je plně přizpůsobena českým
podmínkám.
Kapesní záchrana
Lady Plus Club pomáhá
s protinádorovou osvětou
Rakovina. Osm písmen,
která dovedou nevratně
měnit životy. A právě
proto vznikl projekt
Lady Plus Club České
pojišťovny ZDRAVÍ.
D
Aplikace má v přehledné grafice tři základní záložky: NAUČTE SE, V NOUZI a PŘIPRAVTE SE. Poslouží jako příručka první pomoci s radami ke zvládnutí různých situací od srdečního infarktu přes zlomeniny až
po ty drobnější, jako je přisáté klíště. Samozřejmě ji ale využijete i jako praktického rádce ve chvílích, kdy jde o každou sekundu –
součástí jsou postupy urgentní první pomoci krok za krokem, včetně krátkých videí.
Uživatelé najdou i praktické rady, jak se
chovat při mimořádných událostech typu
povodní, extrémního počasí nebo třeba při
chřipkové epidemii.
o boje s hrozivými
statistikami se v rámci
kampaně projektu pustila
i Česká Miss 2010 Jitka
Válková a modelka Diana
Kobzanová. S oholenými
hlavami obě nafotily
sérii fotek upozorňujících na toto závažné
zdravotní riziko.
O nádorech děložního čípku, prsu či
vaječníků se v České republice veřejně
mluví čím dál častěji. Přesto je rakovina
každoročně odhalena u tisíců žen
a představuje zbytečné procento úmrtnosti,
mladé dívky nevyjímaje. Jen rakovina
děložního čípku je na předních místech
statistik v příčinách úmrtí na zhoubné
nádory obecně.
Česká pojišťovna ZDRAVÍ se proto
rozhodla odstartovat benefiční projekt
na podporu prevence ženských karcinomů
s názvem Lady Plus Club a podtitulem
„Každý příběh má svou tvář“. Tento
program zahrnuje odborné poradny
na webu www.ladyplusclub.cz nebo
projekt „Pošli příběh“, který shromažďuje
emotivní příběhy naděje i bolesti pacientek
s rakovinou. A hlavně kampaň s VIP
tip
� T
ísňovou linku lze vytáčet přímo
z aplikace stisknutím jediného tlačítka.
� A
plikaci si můžete stáhnout v App
Store nebo na Google play. Více informací naleznete na www.cervenykriz.eu
nebo na telefonní lince 251 104 111.
Na pokračování:
Omalovánky první
pomoci od Českého
červeného kříže
Foto: Archiv
S
Českým červeným křížem se budete smát, a navíc dostanete cenné rady.
Dozvíte se, co všechno se může stát,
na co si máte dát pozor a co nikdy nedělat
na silnici. Ať svítí sluníčko, nebo padá sníh,
ať se vezete v autě nebo jedete na lyžích,
naučte se pomoci sobě i kamarádům v nesnázích.
6
Milé děti, připravte si své oblíbené pastelky a pusťte se do omalovávání.
Foto: Archiv
MUDr. Martin
Mužík zodpoví
i ty nejožehavější
otázky.
O edukační
projekt Lady
Plus Club je
po školách velký
zájem.
Foto: Archiv
osobnostmi, pro kterou právě zmíněné
krásky „odložily“ své krásné vlasy a nechaly
se nafotit s holými hlavami.
Šokující fotografie
pro dobrou věc
Diana Kobzanová přiznává, že měla strach,
jak bude vypadat bez své bujné kštice. Ta
naštěstí úplně pryč ve skutečnosti nemusela:
o „holé“ hlavy obou dam se postarali šikovní
maskéři.
Autorem fotografií pro tuto kampaň
je přední český fotograf Jan Tůma. Touto
kampaní ale aktivity Lady Plus Clubu
nekončí. Jak sám říká Ing. Miroslav Chlumský,
ředitel České pojišťovny ZDRAVÍ: „Věřím, že
první ročník fungování Lady Plus Clubu je
odrazovým můstkem pro další aktivity, které
budou samozřejmě následovat.“
Osvětová kampaň
pro STŘEDOŠKOLAČKY
Lady Plus Club však není primárně o následcích rakoviny, ale zejména o její důsledné prevenci.
Proto vznikla zábavně edukativní road
show po středních školách, která putuje
po celé České republice a v rámci níž se
mladé slečny seznamují s problematikou
rakoviny naživo a velmi zblízka. Kromě
organizátorů Lady Plus Clubu jezdí
za dívkami na střední školy celá řada
odborníků, mezi nimiž nechybí gynekolog
a porodník z FN Motol, MUDr. Martin
Mužík, který se nebojí žádného tématu
či otázky. Dívky se učí například
samovyšetření prsou, seznamují se
s příběhy pacientek, které prošly rakovinou
ženských orgánů, a dozvídají se, jak je
důležité myslet na své zdraví a prevenci
zhoubných nádorů.
Patronky projektu, modelky a bývalé
miss Jitka Válková a Denisa Domanská,
s mladými slečnami nejen otevřeně diskutují
o problematice rakoviny ženských orgánů,
ale pro odlehčení mají vždy v záloze i pár
příběhů ze své modelkovské kariéry. Dívky
se tak nenásilnou a zajímavou formou
dozvědí veškeré důležité informace (kam
zajít na preventivní prohlídku ve svém
regionu, na koho se v případě podezření
onemocnění rakovinou u sebe či svých
blízkých obrátit, jak si diagnostikovat
bulku v prsu či kdy je nejvhodnější čas
na očkování proti rakovině děložního
čípku), ale zároveň se mají možnost blíže
seznámit a popovídat si s úspěšnými
českými modelkami.
INFO
Více informací o projektu na www.ladyplus.cz a Facebookové
stránce Lady Plus Club.
7
rozhovor
To, co nosím v civilu, je i mé pracovní
oblečení. Někdy může být velmi těžké
rozeznat, kdo z nás je pacient a kdo
lékař.
rozhovor
V psychiatrii je stále podstatně
více otázek než odpovědí
Psychiatrická nemocnice Bohnice, neboli blázinec, jak tuto instituci často lidé
vnímají. Ve skutečnosti jde o jedno z nejšpičkovějších a největších pracovišť
tohoto typu u nás – ročně přijme víc než 7000 pacientů. A pomáhá lidem
navracet to nejcennější, duševní zdraví. Jednou z metod pomoci je i tzv.
kognitivní rehabilitace, o které hovoří MUDr. Martin Hollý, ředitel nemocnice.
Jde o rehabilitační metodu, kde místo
toho, abychom obnovovali hybnost těla, se
snažíme znovu nastartovat poznávací (kognitivní) funkce mozku. Když se na základě úrazu nebo nemoci snižuje kapacita mozkových poznávacích funkcí, existují speciální metody a postupy, jak je můžeme ochránit před dalším poškozením. Výsledky závisí na mnoha faktorech. Je to podobné jako
u klasické rehabilitace těla: například po zlomenině se ne vždy povede obnovit hybnost
kloubů v původním rozsahu. Podobně ani
kognitivní rehabilitace není všemocná. Jedno ale víme jistě: tato metoda může být velmi účinná, pokud se s ní začne co nejdříve.
A naopak: pokud se s kognitivní rehabilitací
nezačne včas, výsledky jsou horší.
Dobrým příkladem, kdy včasná rehabilitace dokáže velmi mnoho, jsou například cévní
a mozkové příhody.
Určité základní principy jsou pro všechny
formy kognitivní rehabilitace stejné. Od základní, jednoduché stimulace by se ale pak
dále mělo pokračovat ke složitějším, specifičtějším úkolům určeným pak už právě konkrétnímu člověku. Ono to již vyplývá z podstaty stavu pacienta: bude rozdíl v přístupu
k pacientovi, který leží v kómatu na JIP, nebo
je s lehčím úrazem na běžném nemocničním
oddělení.
Mohou při tomto typu rehabilitace profesionálům pomáhat například i rodinní příslušníci?
Kdy tedy lze s kognitivní rehabilitací začít?
Jak běžná je, nebo naopak není dostupnost
kognitivní rehabilitace v České republice?
V současné době je poskytování tohoto typu kognitivní péče hodně nevyrovnané. Na jedné straně jsou pracoviště, kde je
8
odděleními chirurgie, traumatologie, psychiatry, psychology atd. Kognitivní rehabilitace
by zkrátka měla jít napříč všemi medicínskými obory podle konkrétního postižení daného pacienta.
Znamená to, že kognitivní rehabilitace by
vždy měla být uzpůsobena konkrétnímu
pacientovi?
Co je to kognitivní rehabilitace?
Obecně platí, že ve chvíli, kdy člověk již
není v život ohrožujícím stavu. Osobně si
ale myslím, že to často může být ještě dříve. U lidí, kteří jsou například po traumatech
a v bezvědomí, je již v tuto dobu možné zahájit tzv. bazální stimulaci. Pomocí zvukových, hlasových podnětů lze pracovat i s takovýmto pacientem. Postupně, se zlepšujícím zdravotním stavem, pak lze přecházet
do zapojení jeho vůle a vědomých funkcí.
V zásadě jde o toto: jakmile člověk začne
být ve vědomém kontaktu, je dobré, aby lékaři mysleli na to, že celý léčebný proces není
jen o záchraně života pacienta a o základních
životních funkcích. Že je důležité dávat podněty i jeho mozkové činnosti.
Foto: Jaroslav Jiřička
Foto: Jaroslav Jiřička
součástí širšího týmu lékařů neuropsycholog nebo případně speciálně vyškolený rehabilitační pracovník a se specifickou rehabilitací mozku se tam začíná velmi brzy, například již na jednotkách intenzivní péče
(JIP). A na straně druhé jsou pracoviště, kde
se trénink mozku vnímá jako něco, na co je
času dost právě až v době, kdy je pacient
takříkajíc z nejhoršího venku.
Charakteristické pro Českou republiku
v tomto směru je, že máme špičková pracoviště tohoto typu, ale nemyslím si, že by kognitivní rehabilitace byla obecně považována
za standardní součást léčby pro všechny pacienty, u kterých můžeme vzhledem k jejich
úrazu či nemoci počítat s trvalým poškozením kognitivních funkcí.
Kteří pacienti to jsou?
Jde zejména o ty po úrazech mozku, tzv.
kraniotraumatech utrpěných například při au-
tonehodách. Často jde o mladé lidi, kteří mají
ještě celý život před sebou, ať už z hlediska pracovního či osobního života. Další skupinou, kde rehabilitace mozku může dobře posloužit, jsou lidé se schizofrenií, dále u pacientů, u kterých v důsledku stavu bezvědomí (intoxikace, srdeční příhoda atd.) než jsou zresuscitováni, dochází k poškození mozku v důsledku nedostatečného okysličení, a pak u lidí
s různými neurologickými poruchami.
U každé z těchto skupin bude léčebný postup jiný?
U každé z těchto skupin musí být kognitivní rehabilitace jako samostatná jednotka včleněna do jiného medicínského oboru.
V tom vidím složitost koordinace péče o pacienta. Lidé, kteří se kognitivní rehabilitaci věnují, tedy zejména neuropsychologové,
musí spolupracovat s anesteticko-resuscitačními jednotkami, jednotkami intenzivní péče,
Samotnou léčbu vede vždy specializovaný pracovník. To ale neznamená, že do péče
nemohou být zapojeny i blízké osoby pacienta. Naopak je tato iniciativa ze strany rodiny vítána. Nelze totiž zajistit, aby byl lékař
nebo rehabilitační pracovník přítomen u pacienta stále.
Jak dlouho se kognitivní rehabilitace v medicíně využívá?
Šířeji se kognitivní rehabilitace začala využívat přibližně v 80. letech 20. století. Do jisté míry to souvisí s rozšířením počítačů, protože část metod kognitivní rehabilitace využívá právě tuto techniku, resp.
tzv. počítačové neurorehabilitační programy.
Je tato metoda začleněna do léčebných programů bohnické nemocnice?
V areálu bohnické léčebny tuto metodu
dotvořili pro psychiatrické pacienty a využívají zejména kolegové z Psychiatrického Centra Praha. Vzhledem k úzké spolupráci s tímto zařízením se principy této metody dostávají i do naší praxe.
Velmi jednoduše. Můj otec je psychiatr
a já jsem v podstatě vyrůstal za plotem jedné léčebny na jižním Slovensku, takže kontakt s tímto oborem jsem měl skutečně odmala.
Sexuologie jako další obor přišla se změnou bydliště a s pracovní nabídkou působit jako psychiatr na sexuologickém oddělení. Jednak mě to zajímalo a také jsem se chtěl
mírně odlišit od svého tatínka, který je psychiatrem.
MUDr. Martin Hollý,
psychiatr a sexuolog,
předseda Psychiatrické
společnosti ČLS JEP
Říká se, že rozdíl mezi pacientem a psychiatrem je pouze v tom, že lékař má klíče kliniky?
Já rozdíly mezi pacienty a vlastní osobou stírám ještě více: málokdy mě v ústavu někdo zahlédne v bílém plášti. To, co nosím v civilu, je i mé pracovní oblečení. Někdy
může být těžké rozeznat, kdo z nás je pacient a kdo lékař (smích).
Faktem ale je, že studenti medicícny, kteří hledají něco jiného než klasický medicínský mechanismus vnímání ve stylu, zde mám
rentgenový nález, což znamená to a to, tak
asi přirozeněji mohou tíhnout třeba právě
k psychiatrii, kde je mnohem méně známých,
objevených a probádaných věcí a zákonitostí
než v běžné „tělesné“ medicíně.
Já jsem se rozhodoval před nějakými dvaceti lety, ale ti, kdo si psychiatrii volili za svůj
obor třeba ještě o dekádu dříve, skutečně vstupovali do velice neprobádaných vod.
Psychiatrie zkrátka i dnes přináší spíše více
otázek než odpovědí.
Z tohoto pohledu jsou psychiatři opravdu
poněkud specifičtějším druhem lékařů. Také
se díky tomu mnohem snáze značkují.
Dokážete práci nechat ve své pracovně,
nebo si ji nosíte domů?
Už dlouho se učím nechávat práci opravdu za zamčenými dveřmi ústavu. Je ale třeba
říct, že posledních pět let se věnuji převážně
managementu, do styku s pacienty se díky
tomu nedostanu tak často. Řekl bych ale, že
jsem takový průměrný workoholik. Snažím
se nic nepřehánět.
Čím si nejlépe vyčistíte hlavu?
Jste psychiatr-sexuolog. Jak se člověk dostane k takto specifickému oboru?
medailonek
Po různě dlouhých a úspěšných či neúspěšných pokusech o více či méně kolek-
Foto: Jaroslav Jiřička
Absolvoval psychoterapeutický výcvik v individuální i skupinové psychoterapii a řadu
akreditovaných psychoterapeutických workshopů (logoterapie, emoční desensitizace
EMDR, progresivní relaxace aj.).
Publikoval v monografii a odborných
časopisech, přednáší na domácích
i zahraničních konferencích.
Pracoval na psychiatrickém
oddělení NsP Trenčín (19941996), na sexuologickém oddělení
v Psychiatrické léčebně Praha Bohnice
(1996-2000), poté jako vedoucí lékař
Centra krizové intervence (2000-2005),
posléze do roku 2008 opět jako vedoucí
lékař sexuologického oddělení. V roce
2008 byl jmenován ředitelem bohnické
léčebny.
tivní nebo individuální sporty, jsem zakotvil u běhu. Příští rok bude v naší nemocnici cíl jednoho pražského běhu na 12 kilometrů, a pokud se nestane nic nepředvídatelného, rád bych se zúčastnil.
9
HISTORIE BOHNICKÉ LÉČEBNY
HISTORIE BOHNICKÉ LÉČEBNY
Kde se léčí duše:
historie psychiatrie v Bohnicích
v odborných kursech první poválečné ošetřovatele s určitou mírou kvalifikace.
Základní léčebné metody byly v červnu
1946 doplněny chirurgickou léčbou, tzv.
prefrontální lobotomií. Dále se střídala léčba
elektrickými šoky a inzulinovými kómaty,
prováděly se subokcipitální punkce, experimentovalo se s transplantacemi placenty
do kožní řasy či s léčbou spánkem, vždy podle toho, který druh léčby se zdál progresivní
a prognosticky nadějný.
Když se řeknou
„Bohnice“, zejména
Pražana ihned napadne
slovo „blázinec“. Od roku
1909 zde totiž stojí areál
psychiatrické léčebny.
Ten ale prošel během
své historie velkými
změnami: proměnil se
stavebně i v přístupu
k pacientům. Dnes
jde o moderní léčebný
komplex, který se čím
dál více otvírá veřejnosti.
N
a počátku 20. století tehdejší medicína nemohla
lidem s duševním onemocněním nabídnout ambulantní péči ani žádné účinné léky. Nemocní tak byli
se svými potížemi odkázáni na hospitalizaci ve specializovaném zemském ústavu. Zemský výbor Království
českého spravoval v této době ústavy pro
choromyslné v Praze (dnešní psychiatrická
klinika na Karlově), v Kosmonosech u Mladé Boleslavi, v Dobřanech u Plzně, v Horních
Beřkovicích u Roudnice nad Labem a v Opařanech u Tábora. Ve všech těchto ústavech,
a zvlášť v pražském, docházelo k trvalému
překračování původní lůžkové kapacity, a proto se výbor 12. listopadu 1903 usnesl postavit na zelené louce v Bohnicích u Prahy
ústav nový. Za tím účelem zakoupil za částku
730 000 korun bohnický velkostatek včetně
objektů, polností a přilehlého Čimického háje.
Léčebna jako úkol
pro architekta
Ze 303 hektarů získaných pozemků byla
jedna pětina určena pro vlastní ústav a na ní
bylo od roku 1906 do roku 1912 postaveno
celkem 28 léčebných pavilonů a také potřebné provozní objekty. Velkorysý počet
10
Foto: Jaroslav Jiřička
Kasárna, nebo léčebna?
pavilonů umožňoval na tu dobu výjimečnou
diferenciaci nemocných. Samostatně a odděleně mohli být umístěni klidní, méně klidní
a neklidní nemocní, pacienti upoutaní na lůžko, případně postižení současně tuberkulózou nebo infekční chorobou (ke zkoumání duševního stavu pachatelů nejzávažnějších
trestných činů před zahájením trestního řízení byl určen pavilon zvaný zločiňák). V této
etapě byl ústav projektován na 1774 lůžek.
Štěstím pro budoucí panoráma ústavu bylo,
že pro administrativní budovu, kostel a vily
v jižní části ústavu byly vybrány architektonické návrhy tehdy již renomovaného Václava Roštlapila, mj. tvůrce monumentální Strakovy akademie v Praze na Klárově (dnes sídlo české vlády) a Akademie výtvarných umění
v Praze na Letné.
Mezi dvěma válkami
Do roku 1924 bylo v jihozápadní části
areálu postaveno dalších osm pavilonů, tzv.
sanatorium a celkový lůžkový fond ústavu
dosáhl 1986 lůžek. Na tento počet nemocných měl ústav 930 zaměstnanců. Ideální poměr tři nemocní na jednoho opatrovníka (opatrovnici) odpovídal snaze o zajištění
bezpečnosti nemocných i personálu v době,
kdy „hlídání“ nemocného převažovalo nad
možnostmi léčby. Bohužel léta hospodářské
krize, která vedla mj. i k tlaku na hospitalizace duševně nemocných, nepříznivě ovlivnila také situaci v bohnickém ústavu. V roce
1938 tu bylo umístěno dokonce 2567
pacientů. Samotná léčebná péče zde v tomto období spočívala především v podávání
hypnotik a v třídění nemocných. K léčbě
a ke zklidnění pacientů se používaly teplé koupele a zábaly do vlhkých prostěradel.
Plně byly využívány izolace (místnosti opatřené holým ložem a sklem o síle dvou centimetrů v oknech a okénku ve dveřích) a síťové postele, v případě přeložení neklidného nemocného na jiné oddělení. Dále se
k uklidňování pacientů využívalo „svěrací
kazajky“ a kurtování.
Radikální poválečné změny
V důsledku politických změn v únoru
1948 byl bohnický ústav převzat do správy
hlavního města Prahy a přímo podřízen jeho
zdravotnickému odboru. Oficiálně byl přejmenován na Státní léčebnu psychiatrickou v Praze 8-Bohnicích. V roce 1949 byla léčebna
jedním z největších ústavů svého druhu
v Československé republice. Tou dobou
dospěla do zralého věku generace zakladatelů a budovatelů ústavu a bylo třeba radikálně obměnit kolektiv zaměstnanců. Z nově
příchozích pracovníků si ústav sám vychoval
Rozhodnutím předsednictva vlády ČSSR
z 19. prosince 1950 byla léčebna určena k likvidaci a její areál měl sloužit jako
kasárna protivzdušné obrany. Následný
stav si však urychleně vynutil alespoň částečnou změnu neprozíravého rozhodnutí
a v Bohnicích bylo ponecháno 1000
lůžek v 17 pavilonech. Přijímacím „rajonem“ léčebny bylo stanoveno pouze hlavní město Praha.
Okleštění bohnického ústavu trvalo až
do roku 1956, kdy bylo rozhodnutím vlády
ČSSR stanoveno, že část ústavu přechodně
používaná vojenskou správou bude vrácena
zdravotnictví. Ještě v únoru 1955 je v léčebně zřízena psychiatrická katedra jako klinická
základna Ústavu pro doškolování
lékařů (ÚDL).
Pozitivním rysem této doby byla postupná změna charakteru ústavu, který se vlivem
rozvoje léčby a zlepšené péče o nemocné začal z detenčního zařízení měnit v zařízení léčebné. Projevilo se to ve zkrácení průměrné
ošetřovací doby a ve zvýšeném využití lůžek.
Překážky bohnické
psychiatrie nejen
v šedesátých letech
Skutečné předávání objektů zabraných
vojenskou správou začalo 20. září 1956
a bylo ukončeno o osm let později
(1. listopadu 1964). Pavilon číslo 36 si však
vojenská správa ponechala až do roku 1991
(skutečnost, že v areálu zdravotnického zařízení existoval výkonný vojenský útvar, odporovala všem mezinárodním konvencím).
Ze státoprávního hlediska přinesl velké
změny rok 1960. Byla schválena socialistická ústava a vytvořeno deset krajů, hlavní
město Praha se stalo krajem jedenáctým.
Vznikl Ústav národního zdraví Národního
výboru hlavního města Prahy, jehož součástí - jako samostatné odborné zařízení se stala i léčebna v Bohnicích. K 1. lednu
1961 zřídilo ministerstvo zdravotnictví Výzkumný ústav psychiatrický (VÚPs) a umístilo jej ve dvou pavilonech v areálu léčebny.
Šedesátá léta nesla s sebou trvalé problémy v léčebné péči. Potíže vznikaly při
opravách pavilonů, nebyl dostatek léků.
V následujících letech neodpovídalo ani
personální, ani materiáně-technické zázemí nárůstu počtu nově přijatých nemocných
(mezi kterými se zvyšuje procento pacientů
závislých na alkoholu a návykových látkách).
Léčebna se snažila zmírnit tento nedostatek
aplikací modernějších psychofarmak, pokud
byla k dispozici, a alespoň pozvolným zvyšováním počtu lékařů i psychologů a vytvářením
zázemí pro jejich práci.
Sametová revoluce:
naděje i zklamání
V porevolučním období zásadní změnu přinesla systémová změna financování
zdravotnictví, v jejímž rámci přešlo od 1. ledna 1992 provozní financování léčebny na zdravotní pojišťovny. Léčebna se
změnila z rozpočtové na příspěvkovou organizaci financovanou zdravotními pojišťovnami. Ministerstvo zdravotnictví zůstalo zřizovatelem léčebny a poskytuje jí dotace
na stavby a zařízení investičního charakteru.
Rostoucí náklady na péči, růst režijních nákladů při privatizaci služeb a stagnaci úhrad
od zdravotních pojišťoven tak výrazně zužují možnosti léčebny a zvětšuje se rozpor
mezi nároky jejích pacientů a zaměstnanců
a vlastními možnostmi zařízení. Přes
narůstající problémy pokračuje na půdě
léčebny spolupráce s dalšími zdravotnickými organizacemi, ať už s dřívějším Výzkumným ústavem psychiatrickým (dnešní
Psychiatrické centrum Praha -PCP), nebo
katedrou Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (dříve ÚDL a ILF).
V březnu 1991 zahájilo v léčebně činnost
ve své době první a dodnes funkční Centrum krizové intervence (CKI). Toto tzv.
nízkoprahové zařízení slouží všem lidem,
kteří potřebují akutní psychologickou či
psychiatrickou pomoc. V podobném duchu,
ale se zaměřením na děti a mládež
působí v areálu léčebny Nadace Naše dítě,
která zabezpečuje nepřetržitý provoz na telefonní Lince bezpečí a pomáhá dětem
i adolescentům.
Do Bohnic na čaj
Součástí péče, která zaznamenala v posledních letech značný pokrok, je resocializace, jež zahrnuje pracovní rehabilitaci,
ergoterapii a jiné formy terapií. V léčebně je k dispozici celkem 12 chráněných dílen (např. keramická, košíkářská, truhlářská...), ale také třeba tréninková čajovna.
V rámci resocializace léčebna dále nabízí poradenské služby, které pacienty připravují na propuštění a zprostředkovávají
jim kontakt s extramurálními i komunitními zařízeními. K podobným účelům slouží
také socioterapeutická farma (zemědělské
hospodářství vrácené v roce 1991 pod
přímou správu léčebny) zajišťující také hipoterapii.
Duchovní terapie
V ústavním kostele sv. Václava se provádí
hagioterapie pod vedením MUDr. Mgr. Prokopa Remeše, skupinová existenciální psychoterapie, v níž jde zejména o otázky smyslu existence a hodnot etiky. Současně zde
probíhají pravidelné katolické a evangelické
bohoslužby.
V roce 1999 mění objekt svůj název
na Psychiatrickou léčebnu Bohnice a 1.7.
2013 se přejmenovává na Psychiatrickou nemocnici Bohnice. Jejím současným ředitelem
je od května 2008 MUDr. Martin Hollý. Základní vizí nového managementu je orientace na integraci, kvalitu a spokojenost, naplňovaná v jednotlivých posláních směrem k pacientům, ke společnosti, zřizovateli a zaměstnancům.
Bohnice kulturní
Nejen resocializace nemocných, ale především otevření areálu léčebny veřejnosti napomohlo celkové změně pohledu na ni a zbavilo
ji nádechu tabuizovaného prostředí.
Divadlo – v září 1991 bylo znovu zprovozněno divadlo léčebny zaměřené jednak
na pravidelné pořady pro pacienty (promítání
filmů, videa), jednak na velké kulturní programy (koncerty, divadelní představení). Pod názvem „Divadlo za plotem“ se zde měsíčně
vystřídá několik programů různého zaměření.
Festivaly – léčebna také pořádá dva
hudební festivaly: jarní, široké veřejnosti již
dobře známý dvoudenní hudebně-divadelní festival Mezi ploty, a podzimní jednodenní hudební festival Babí léto. Obě akce jsou
benefiční, výtěžek ze vstupného po odečtení nákladů je darován léčebně.
Výstavy – v areálu se konají výstavy výtvarných prací zejména pacientů, ale i zaměstnanců nebo profesionálních výtvarníků. Zásluhou vedoucího ústavní lékárny Mgr. Pomykacze pak časté drobné výstavy výtvarných prací ve vstupní chodbě lékárny v tzv. Galerii u lékárníka, další výstavy v čajovně v pavilonu č. 5
a od roku 2006 také na chodbách administrativní budovy jako Galerie mezi ploty.
Zdroj: Josef Tichý, Historie bohnické psychiatrie
v letech 1903 – 2005 (Galén)
INFO
Advent v bohnicích
Přijďte se do Bohnic podívat také
v čase adventním.
V prosinci se zde o každé adventní neděli od 17 hodin konají v kostele sv. Václava
koncerty. Vstupné je dobrovolné a těšit
se můžete na rozmanitá hudební tělesa.
Podrobnější informace najdete na
www.plbohnice.cz
11
pojištění
PYRAMIDA ZDRAVÍ:
pojištění, které skutečně léčí
info
Nejčastější
příčiny úrazů:
sportovní aktivity
domácí zranění
pracovní úrazy
dopravní nehody
Český zdravotní systém si umí skvěle poradit při řešení akutních, neodkladných
a život ohrožujících stavů. Máme totiž dostatečnou síť kvalitních lékařských
pracovišť – od zdravotnické záchranné služby přes pohotovostní službu až
po příjmová oddělení nemocnic (tzv. emergency). S následnou péčí to ale už tak
růžové není.
Pojištění poúrazové péče si můžete
vybrat ze dvou rozsahů (tzv. balíčků)
pojistného krytí:
1. balíček BASIC – obsahuje složky
vlastní následné léčebné péče:
M
ožná jste to sami zažili: při akutní nemoci
nebo úrazu funguje
český zdravotní systém naprosto skvěle. Dostane se nám
většinou té nejlepší možné péče, aniž by někdo řešil, zda lékařské úkony nebo použitý zdravotnický materiál kryje naše zdravotní pojištění. Jedinou naší
přímou platbou je regulační poplatek za lékařské služby ať už standardní nebo pohotovostní a úhrada za pobyt v nemocnici. Po určité
době je pacient z nejhoršího venku a je z nemocnice propuštěn. Občas ho sice někde zabolí, píchne, nemůže dobře spát, po operaci zůstaly jizvy či omezení hybnosti atd. Většinou se ale dozví, že to jsou běžné stavy právě
po jeho úrazu či nemoci.
Přitom ideální postup je ten, kdy ošetřující lékař v nemocnici ještě v době, kdy je pacient na akutním lůžku, navrhne optimální léčebný postup další doléčovací fáze (po těžkém úrazu, operaci, větším poškození zdraví) s ohledem na individuální potřeby klienta tak, aby tato následná péče vedla k co
nejrychlejšímu návratu do běžného života (v rámci reálných možností) s minimalizací časových ztrát a s volbou nejvhodnějších
zařízení (co do poskytované péče i umístění), a to bez ohledu na způsob a výši úhrady
z veřejného zdravotního pojištění. Zároveň
by měl ošetřující lékař tento návrh další hospitalizační, i případně ambulantní péče konzultovat s dotyčnými pracovišti, pacientem,
případně i s jeho komerční pojišťovnou a zajistit realizaci schváleného postupu umístěním pacienta v daném zařízení.
Skutečná praxe v následné zdravotní péči
je ale obvykle poněkud jiná. Pracoviště akutní
péče, kde je pacient hospitalizován, zpravidla
navrhne jeho přeložení na ekonomicky spřízněné nebo smluvní, případně nejbližší pracoviště zabezpečující takzvanou následnou péči.
Což může být jednak jiné oddělení téže ne-
12
• rehabilitace a pobyt v lázních
• psychologické / psychiatrické
konzultace a terapie
• vyšetření a ošetření plastickým
chirurgem
2. balíček EXTRA – oproti základnímu
balíčku tento navíc obsahuje i finanční
plnění. Jedná se o proplacení nákladů:
Foto: Archiv
Foto: Archiv
mocnice (oddělení následné péče), nebo jiné
zařízení – nemocnice následné péče či léčebna
dlouhodobě nemocných, anebo ve zvlášť závažných stavech rehabilitační ústav nebo v některých případech specializované lázeňské zařízení poskytující cílenou lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Pacient musí mít velké štěstí, aby se jej podařilo přeložit (převézt) rovnou
z akutního lůžka. Mnohdy se čeká na uvolnění
příslušné kapacity a pacient může být i na určitou dobu předán do domácí péče nebo na lůžko, kde je poskytována pouze ošetřovatelská
péče, jejíž podstatou není aktivní doléčování,
ale pouze „lepší domácí péče“ s minimem rehabilitačních procedur.
S tímto stavem se pacient ale smířit nemusí a často ani smířit nehodlá. Začne proto
pátrat, co by mu pomohlo zbavit se přetrvávajících potíží. A právě zde může narazit. Sice
například zjistí, že by mu mohly pomoci konkrétní procedury v konkrétních lázních, leč
není nikdo, kdo by byl ochoten mu je napsat.
A právě tady se vyplatí mít sjednané soukromé zdravotní pojištění.
Nejde totiž pouze o to, že pacient dostane určitý finanční obnos. Hlavním příno-
sem pojištění od ČP Zdraví totiž je, že pojišťovna klientovi pomůže zajistit v rámci jeho
rekonvalescence i veškerou organizaci, tedy
umístění do zdravotnického zařízení a výběr
i úhradu léčby. Nemusí se tak starat, kterého lékaře kde oslovit, zda a případně co mu
za jeho služby dát atd. Stačí jen nahlásit pojistnou událost a ČP Zdraví se o vše ostatní postará. A nemusíte se bát o kvalitu služeb. Smluvní zdravotnická zařízení patří
mezi špičky v Čechách a klientům PYRAMIDY ZDRAVÍ poskytují nadstandardní podmínky. Je to podobné, jako když nabouráte auto: také jen pošlete pojišťovně informaci o této skutečnosti a dále nic nemusíte řešit. Pokud se klient nicméně rozhodne,
že servisu pojišťovny nevyužije a konkrétní
poúrazovou péči si zajistí sám, i na tuto variantu ČP Zdraví pamatuje. V takovém případě stačí pojišťovně předložit účty k proplacení.
A co všechno PYRAMIDA
ZDRAVÍ zahrnuje?
Pojištění hospitalizace – v rámci tohoto pojištění je vyplácena sjednaná denní dávka
za každý den hospitalizace, a to nejen v nemocnici, ale i v lázních, ozdravovnách, léčebnách a rehabilitačních ústavech – v nemocnici dokonce po neomezeně dlouhou dobu.
Je zcela na vás, zda peníze použijete na chod
domácnosti (paní na úklid, brigádník na venčení vašeho psa), nakoupíte si potravinové
doplňky nebo si jinak zpříjemníte život.
V rámci pojištění si lze sjednat hospitalizaci úrazovou, která pak platí pro případy
pobytu ve zdravotnickém zařízení v důsledku
úrazu, nebo plnou variantu hospitalizace –
ta se pak vztahuje i na hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení v důsledku nemoci.
Pojištění operace – při vážné operaci může
být z pojištění vyplaceno až 500 000 Kč
podle závažnosti daného zákroku, a to pro
děti i dospělé. Toto pojištění oceníte právě
v době, kdy nemůžete chodit do práce a zákonitě tak nastává velký propad příjmu pro
vás či vaši domácnost.
Zpříjemněte si
rekonvalescenci
A na co všechno lze vyplacené peníze
použít? Jednoduše řečeno na cokoli. Ano,
je to pravda. Pojištění PYRAMIDA ZDRAVÍ
vám nebude říkat, zda si můžete koupit tenhle potravinový doplněk, ale jiný už nikoli.
Pořiďte si cokoli, co vám usnadní a zpříjemní pobyt v léčebném zařízení a rekonvalescenci. A je jen na vás, zda je utratíte za příplatek na léky, zdravotní pomůcky, lázně
nebo třeba novou televizi.
Pojištění zlomeniny – toto pojištění
uplatníte při frakturách – proplatí se vám
náklady na lehkou sádru a její aplikaci při
léčbě zlomeniny v případě úrazu. Díky lehké sádře bude vaše léčba jednodušší, odpadnou starosti s oblékáním a mobilitou. Navíc vás toto pojištění bude stát jen
10 Kč měsíčně.
Pojištění poúrazové péče – nejužitečnější
složkou, kterou PYRAMIDA ZDRAVÍ nabízí,
je pojištění poúrazové péče. Bezprostředně po ukončení akutní péče je klient přijat
do příslušného renomovaného zdravotnického zařízení, kde je mu poskytnut léčebný program na co nejlepší nápravu případných následků úrazu v oboru rehabilitace
a fyzioterapie, lázeňské péče, plastické chirurgie a psychologicko-psychiatrické terapie. Jednotlivé procedury jsou navíc četnější, než proplácí systém veřejného zdravotního pojištění. Samozřejmostí je, že v programu jsou zahrnuty i výkony běžně nehrazené z veřejného pojištění. Lze si zvolit variantu, která se vztahuje na všechny
úrazy, nebo jen na úrazy při dopravních nehodách.
Pojištění PYRAMIDA ZDRAVÍ lze sjednat
od 0 do 65 let věku a hlavně: je na doživotí, tj. nekončí žádnou věkovou hranicí. To je
samozřejmě velká výhoda, protože s přibývajícím věkem nemocnost a rizikovost vzniku úrazů stoupá, a teprve tehdy má klient
z pojištění adekvátní užitek.
Foto: Archiv
• vynaložených v souvislosti s léčením
vážného úrazu, jako jsou léky, pomůcky,
doprava, asistence, doprovod dětí atd.
• vynaložených na sociální a právní
poradenství například při žádostech
o různé sociální dávky a příspěvky,
žaloby na náhradu škody či vymáhání
jiných nároků v souvislosti se změnou
zdravotního stavu
• vynaložených na bezbariérové úpravy
bytu nebo domu, kde pojištěný bydlí
• na bolestné - zde se opět jedná
o prostředky, které lze použít na cokoli.
Minimalizace poúrazových následků
Následky úrazů mohou být velmi vážné,
ale nemusí být trvalé. Zůstane jizva,
omezená hybnost, bolesti či psychické
trauma. Přitom existují zdravotnická
zařízení, kde mohou tyto následky
zmírnit, případně zcela odstranit. Jak
se do nich dostat? Přímá a jednoduchá
cesta vede prostřednictvím pojištění
PYRAMIDY ZDRAVÍ. Staňte se VIP
pacientem na těch nejlepších klinikách.
Vice na www.zdravi.cz
13
rozhovor
Každý pacient má právo na druhý
názor a na základě toho se také může
rozhodnout, u kterého z lékařů hodlá
nadále podstupovat další léčbu.
medailonek
rozhovor
Doc. MUDr. Jana
Prausová, Ph.D.,
M.B.A.
Pacienti by se neměli bát o druhý
lékařský názor požádat
Mám tu správnou péči? Je můj lékař dostatečně zkušený a ví, jaká léčba je
vhodná právě pro mě? Skutečně mi pomůže? Tyto a další otázky mohou
napadat každého, kdo se někdy setkal s onemocněním, které jej vážně
ohrožovalo na zdraví či životě. Pokud si jako pacienti nejste jisti péčí svého
ošetřujícího lékaře, můžete si vyžádat druhý názor. Jak tzv. Second Opinion
funguje v praxi, vysvětlila doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., přednostka
Onkologické kliniky nemocnice v Praze-Motole.
Co přesně „Second Opinion“ v rámci medicíny znamená?
Je to druhý názor, pohled dalšího lékaře na danou nemoc a dosavadní léčbu daného pacienta.
Druhý odborník zhodnotí, tak jako lékař první, jeslti byl správně veden vyšetřovací proces,
zda nechybí některé z vyšetření, které by bylo
vhodné doplnit, a zda lékařský závěr, který první odborník učinil, považuje za správný.
Je druhý lékařský názor zakotven v legislativě?
Každý pacient má právo na druhý názor a na základě toho se také může rozhodnout, u kterého
z lékařů hodlá nadále podstupovat další léčbu.
Na druhý lékařský názor má nárok každý.
Faktem ale zůstává, že daný lékař posudek
musí vypracovat. A to stojí čas a také peníze.
Je pravdou, že by toto mělo být lépe zakotveno u plátců péče. V současné době totiž situace neplatí, že peníze jdou na pracoviště, kde je
pacient léčen. Celou situaci by přitom tzv. platba za pacientem vyřešila. Tedy kdyby platba
od plátce péče šla za rodným číslem daného
pacienta tam, kde je pacient ošetřován. Za stávající situace se může zdravotnické zařízení dostat do ekonomických problémů. V případě zavedení platby, která jde za pacientem, by bylo
třeba, aby vyhledávanější a vytíženější pracoviště dostala posily jak personální, tak prostorové.
Jak často pacienti možnost vyjádření dalšího odborníka k jejich diagnóze a léčbě využívají?
V poslední době je to velice četné. Bohužel
ale také volí cestu, která není zcela vyhovující a do budoucna nebudeme schopni tuto situaci udržet. Nehledě na to, že tyto způsoby nedovoluje ani legislativa. Řeč je o telefonických
14
Foto: Archiv MUDr. Prausové
nebo e-mailových žádostech o konzultace. Jednak na tento způsob poradenství nemáme kapacitu, a ani to nepovažuji za správné.
Další rozšířená varianta, kterou žadatelé volí, je
oskenování fotodokumentace. Ani tuto cestu
nepovažuji za vhodnou. Pacient musí navštívit
lékaře osobně, musí být lékařem vyšetřen. Teprve pak je možné poskytnout seriózní konzultaci.
Musí lékař při žádosti o posudek pacientovi
vždy vyhovět?
Mohou nastat okolnosti, kdy se pacient a lékař
nedohodnou. Například lékař pacientovi nevyhovuje atd. Lékař může být také velmi vytížen
a kapacitně nezvládne přibrat dalšího pacienta.
Nedá se tedy říct, že Second Opinion musí odborník poskytnout za každou cenu. Za ideální
považuji spíše cestu vzájemné dohody mezi lékařem a pacientem, kdy pacient respektuje časové možnosti daného lékaře.
Musí druhý názor poskytnout každý lékař?
V první řadě by to měl být lékař s příslušným vzděláním. Pokud jde o onkologii, měl by to být atestovaný lékař v klinické nebo radiační onkologii. Jedině
ten je schopen správně určit vyšetřovací a léčebný
postup. A pak samozřejmě záleží na daném lékaři,
zda má na dalšího pacienta prostor a čas.
Jak druhý názor v praxi probíhá?
Správně by měl být postup takový, že se pacient k příslušnému lékaři nejprve objedná. Poté
přichází na ambulanci daného zdravotnického zařízení, kde sdělí své potíže, předloží dosavadní dokumentaci. Lékař pacienta poté vyšetří a zhodnotí všechny výsledky, popřípadě ještě doplní vyšetření další. Poté vysloví svůj názor. Je třeba si ale uvedomit, že jde o časově
velmi náročnou záležitost. Pokud proto pacient stojí o kvalitní odborný názor, je třeba být
trpělivý. V žádném případě, jak už jsem zmiňovala, to není otázkou jednoho telefonického rozhovoru.
Nemůže být ze strany ošetřujícího lékaře chápána žádost o názor jiného odborníka jako nedůvěra v jeho vlastní lékařské
schopnosti?
Určitě ne. Takto tato problematika nestojí. Je
běžnou praxí, že se například z naší kliniky pacienti jdou poradit do Brna nebo do jiné nemocnice v Praze a obráceně. Mezi lékaři je tato praxe brána jako zcela běžná, není to nic, o co by
se měli pacienti stydět požádat.
Otázkou také zůstává, jak se cítí sám pacient, když si není jist názorem svého lékaře a zvažuje, že požádá o posudek někoho jiného.
To je dotaz spíše pro samotného pacienta. Pokud ten cítí nejistotu a stojí o názor dalšího lékaře,
může tak samozřejmě učinit. Na konzultaci jej ale
může objednat například i příbuzný nebo přítel.
Kdyby pacient měl své právo na druhý názor využít?
Jde o velmi individuální záležitost. Pro někoho
Foto: Archiv MUDr. Prausové
V roce 1981 ukončila Fakultu Všeobecného
lékařství UK. Nastoupila na Radioterapeuticko-onkologické oddělení Fakutní nemocnice v Motole.
V roce 1985 absolvovala atestaci
z radioterapie 1. stupně. V roce 1990
absolvovala atestaci z radioterapie
2. stupně a zároveň se stala primářkou
jmenovaného oddělení. V roce 2000
absolvovala atestaci z klinické onkologie,
následovalo získání titulu M.B.A.
na Prague International Business School.
V roce 2008 dokončila doktorské
studium na II. lékařské fakultě UK
a získala titul Ph.D. V roce 2013
habilitovala v oboru klinické onkologie
na II. lékařské fakultě UK a stala se
přednostkou nově vzniklé Onkologické
kliniky. Odborně se věnuje především
problematice karcinomu prsu, tlustého
střeva a konečníku. Ve volném čase ráda
vaří, pracuje na zahradě a věnuje se
svému psímu kamarádovi Samovi.
je závažná opakující se chřipka, někdo by k jinému lékaři nešel ani s onkologickým nálezem.
Je žádost o druhý názor nějak omezena?
Není. Pokud pacient o Second Opinion stojí několikrát do roka, je to jeho právo. V naší nemocnici to například řešíme tak, že pacientovi navrhneme a schválíme léčbu, ale samotný
léčebný proces probíhá na menším pracovišti, třeba mimo Prahu. Po určitém úseku léčby je
pacient u nás znovu přešetřen. My poté zhodnotíme, jak léčba probíhá a jestli je třeba v ní
pokračovat dále, změnit ji, popřípadě ukončit.
Jaké vy sama máte zkušenosti s druhým
medicínským názorem?
Pokud pacienti přicházejí osobně a jedná se o seriózní rozhovor a chtějí opravdu radu, vyšetření, tak
to samozřejmě vítám. Nejsem ale v žádném případě příznivcem, resp. zcela odmítám, poskytovat rady
po telefonu a e-mailu. Jde o příliš závažnou věc, která se touto cestou skutečně řešit nedá. Navíc nevím,
kdo je na druhém konci telefonu,. A také si myslím,
že pokud se má vytvořit vzájemný důvěrný vztah,
mělo by jít opravdu o osobní konzultaci.
15
medailonek
rozhovor
Ošetřujeme také raněné vojáky
v misích mimo ČR i po transportu zpět
domů. Nedílnou součástí nemocnice je
i péče o vojenské veterány.
rozhovor
Ústřední vojenská nemocnice
je otevřená všem pacientům
logii, diabetologii, očním lékařství a urologii. V nemocnici je v současné době 8 klinik a 21 odborných oddělení, celkově kolem
1780 pracovníků. V souvislosti s vojenskou
složkou dlouhodobě vychováváme profesionály do misí, to souvisí s připraveností Armády ČR v rámci NATO, a případně řešením traumat, urgentní medicínou a intenzivní péči za mimořádných podmínek, mnohdy
mimo objekty nemocnic.
„Pacienti již vědí, že
zdraví je mimo jiné
i byznys. Ústřední
vojenská nemocnice
v Praze-Střešovicích má
ale stále na prvním místě
zdraví pacienta.“ Na tuto
skutečnost je také
patřičně hrdý náměstek
ředitele nemocnice,
Ing. Radim Šenk.
Ing. Radim
Šenk, MBA,
FCCA
Foto: Jaroslav Jiřička
Léčíte vrcholové sportovce, prezidenty…cítíte v takovém případě ještě větší zodpovědnost než u „běžných“ pacientů? Jaké to je
nést zodpovědnost za zdraví hlavy státu?
Ano, může se zdát, že koncentrace VIP
pacientů je u nás vyšší. To je ale dáno především historicky. Uzavřená vojenská nemocnice byla ideálním místem pro diskrétní
lékařské ošetření. V současné době to vnímám spíše jako ocenění kvalitních služeb,
které poskytujeme.
Musím zdůraznit, že pokud by náš nemocniční standard poskytované péče byl
jiný u VIP pacientů než u běžného pacienta, dlouhodobě by to poškodilo kredit ÚVN
v očích veřejnosti.
Lékař při zákroku nemůže rozlišovat
podle politické funkce nebo olympijské medaile.
Proto pro všechny pacienty je zde možné objednat nadstandardní pokoj a vysoká
míra poptávky po těchto „hotelových službách“ je důkazem jejich oblíbenosti, stejně
jako je oceňováno např. Wi-Fi pokrytí internetem v areálu nemocnice.
Původně tato nemocnice sloužila k léčbě
vojáků. Její dnešní pojetí je otevřeno také
civilnímu sektoru. Kdy došlo k této zásadní
změně a co k ní vedlo?
Již před revolucí byl velký zájem „civilistů“ o naše služby, zejména kvůli našim skvělým lékařům. Mezníkem ve vývoji Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN) byla sametová revoluce a počátek 90. let, kdy se odstartovala její transformace z původní podoby na otevřené zdravotnické zařízení pro širokou veřejnost.
Otevřením pro veřejnost byla podpořena
jednoznačná potřeba pro zachování dostatečného počtu výkonů a tím pádem i zkušenosti personálu. Souviselo to také s motivací našich zaměstnanců v ÚVN pracovat - jejich dalším profesním rozvojem nejen v nemocnici, ale i na fakultách. V konečném
efektu jde o optimální využití budov a zdravotnického vybavení financovaného ministerstvem obrany ve prospěch všech.
Opravdu je tedy ÚVN nemocnicí otevřenou
každému pacientovi?
Když jsem před třemi lety přišel do tohoto zařízení, tuto otázku jsem dostával velice často. Odpověď je jednoduchá: jsme zde
nejen pro našeho zřizovatele, tedy ministerstvo obrany, ale i pro naši spádovou oblast,
zejména Prahu 6. Obecně je tu ale naše nemocnice pro všechny občany ČR.
V ÚVN je ošetřeno mnoho pacientů
z celé republiky, využívajících naši superspecializovanou péči, například na neurochi-
16
V čem se jako nemocnice považujete za absolutní špičku?
rurgické klinice onkologické operace mozku.
Otevřenost naší nemocnice dokládá poměr
ošetřených osob, kdy je nyní přes 90 % pacientů nevojáků. Naše nemocnice má dlouholetou tradici, kvalitní personál a snažíme se
o vytvoření maximálně příjemného prostředí. Již 20 let jsme otevřeni civilnímu sektoru, což je pro mnohé spoluobčany stále překvapením.
ÚVN je od jara 2012 i Vojenskou fakultní nemocnicí Praha, kde ve spolupráci s 1.,
2. a 3. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a Vojenskou lékařskou fakultou Univerzity obrany působí našich 8 klinik.
Co tedy může ÚVN dnes svým pacientům
nabídnout?
Rozsah poskytované péče v naší nemocnici bych shrnul do věty: „Sice vás neporodíme, ale pak už vás chráníme po celý váš život.“ A tak to je. Svým pacientům poskytujeme veškeré zdravotnické služby s výjimkou dětského lékařství, porodnictví a kar-
diochirurgie; nově od ledna 2014 obnovujeme i lůžkové infekční oddělení. Poskytujeme koordinovanou péči v rámci Traumacentra, dále provozujeme Kardiocentrum II.
stupně a Cerebrovaskulární centrum zaměřené na komplexní zdravotní péči o pacienty
s cévními mozkovými příhodami.
Vojáky ale léčíte i nadále….
Samozřejmě. Je to jedna z našich důležitých povinností směrem k Armádě ČR. Poskytujeme pro ně komplexní péči od posouzení
zdravotního stavu při náboru vojáků přes pravidelné posudky, kontroly a hodnocení. Ošetřujeme také raněné vojáky v misích mimo ČR
i po transportu zpět domů. Nedílnou součástí
nemocnice je i péče o vojenské veterány.
Čemu se ÚVN věnuje nejvíce?
Na klinikách a odděleních probíhá pregraduální i postgraduální výuka v nosných
oborech nemocnice, především v abdominální chirurgii, neurochirurgii, gastroentero-
Foto: Jaroslav Jiřička
Neurochirurgická klinika ÚVN v rámci
Cerebrovaskulárního centra se řadí k vynikajícím neurochirurgickým pracovištím v evropském i světovém kontextu. Specializuje
se na operace nádorů mozku a cév.
Stála na počátku rozvoje moderní neurochirurgie v naší zemi a vychovala několik generací neurochirurgů. Z významných
osobností minulosti a přítomnosti bych
zmínil zakladatele Neurochirurgické kliniky prof. Kunce nebo jeho následovatele
prof. Beneše nejst. a prof. Beneše ml., který v současné době kliniku vede. MUDr. Beneš nejmladší prozatím v ÚVN nepracuje,
ale také se věnuje neurochirurgii.
Vysoce odborné výkony se provádí
i v gastroenterologii pod vedením prof. Zavorala a chirurgii zažívacího traktu, jater
a slinivky břišní pod vedením prof. Rysky.
Urologické oddělení se specializuje na robotickou chirurgii v oblasti léčby karcinomu
prostaty. Také naše oční klinika je vysoce
hodnocené pracoviště s doplňkovým programem laserové korekce očních vad.
V rámci nemocnice funguje také Dobrovolnické centrum. V čem všem dobrovolníci
pomáhají?
Spolupráce s dobrovolníky se v ÚVN rozvíjí od roku 2002. Nesuplují práci zdravotnického personálu, jejich role je jiná: velkou
měrou přispívají ke zkvalitnění pobytu pacientů v nemocnici. Pomáhají udržovat kontakt s běžným životem a zlidšťují atmosféru prostředí. S pacienty si povídají, čtou jim,
někteří je doprovázejí na procházku nebo
vyšetření, společně tráví volný čas, připravují krátká kulturní vystoupení a mnohdy
i naplňují smysl jejich života.
Co považujete za svůj největší (nejtěžší)
úkol v roli vedoucího zaměstnance pro restrukturalizaci takto prestižního zdravotnického zařízení?
Foto: Jaroslav Jiřička
Vystudoval Stavební a Podnikatelskou
fakultu VUT v Brně, následně MBA studium
na University of New York v Praze.
Kariéru zahájil v oddělení auditu
a poradenství v PricewaterhouseCoopers,
následovaly pozice v top managementu
mezinárodních firem v oblasti
stavebnictví.
V současné době zastává pozici
náměstka ředitele ÚVN Praha s cílem
ekonomicky stabilizovat nemocnici.
Jako krizový manažer řídí společně
s vlastníky restrukturalizace firem.
Je členem ACCA – specialista v oblasti
mezinárodních účetních standardů –
a také členem odborné komise MZ pro
elektronizaci ve zdravotnictví.
Pravděpodobně zachování poskytované
úrovně péče a její další rozvoj a z toho vyplývající udržení výjimečnosti nemocnice v dlouhodobém horizontu. Tím nejcennějším aktivem jsou pro nemocnici zaměstnanci a spokojení pacienti. Má to i svou druhou stranu mince, tou je potřeba nežít na dluh a dosahovat vyrovnaného hospodaření nemocnice. Hledat cestu – a najít kompromisní řešení – (v tomto zdánlivém protikladu) je mým
nejtěžším úkolem. Veškerá snaha po ekonomickém řešení jde ruku v ruce s klinickým vedením nemocnice.
platby za naši odvedenou práci. Časté změny způsobu úhrad vytváří ve zdravotnictví
zbytečný chaos, pacienti to bohudík zatím
příliš nepociťují, ale pro nemocnice naší velikosti to přináší problém s plánováním kapacit a efektivním využitím majetku. V této
souvislosti bychom rádi nalezli další partnery, kteří by pomohli s financováním z jiných
než veřejných zdrojů a došlo by tak k zajištění lepšího využití našich kapacit rozšířením služeb o klienty například soukromých
pojišťoven. Právě nyní v tomto směru jednáme s Českou pojišťovnou ZDRAVÍ.
Co byste si pro nemocnici v nejbližší budoucnosti přál?
Opusťme nyní zdravotnictví a věnujme se
vám a vašim zálibám. Čím se bavíte, když
máte volno?
Co se týče rozsahu služeb, máme
v úmyslu dotažení projektu komplexní péče
o válečné veterány, jak ve zdravotní, tak
i v sociální oblasti. Nejedná se pouze o veterány z 2. světové války, ale i o novodobé válečné veterány po zahraničních misích, např.
nyní z Afghánistánu.
Jsme a budeme vojenská nemocnice
a považujeme za čest se o naše veterány
důstojně starat, ať jsou soběstační, nebo již
potřebují naši asistenci.
Přál bych si také stabilní prostředí bez
významných meziročních změn ve způsobu
Jako otec dvou malých dětí věnuji volný
čas rodině, pokud je to jen trošku možné,
vyjíždíme mimo Prahu.
V minulosti jsem soutěžně hrával II. ligu
v ledním hokeji, takže i v současnosti tak
1x týdně obuju brusle a jdu se rekreačně
sklouznout na stadion v Letňanech. Z dalších bych rád zmínil architekturu a cestování. Opakovaně se vracím např. do Barcelony,
kde se snoubí mimořádná architektura Antoniho Gaudího s úžasnou atmosférou města a pohostinností místních obyvatel.
17
Kniha vychází z iniciativy
a za přispění ČP Zdraví.
Lady Plus Club To se mi líbí (924)
(144)
Mluví o tom
Komunita
Lady Plus Club – prevence ženských karcinomů, kontakty na odborníky a specializované ordinace,
diskuze, poradny. Zapojte se s námi do boje proti rakovině! www.ladyplusclub.cz
924
Fotky
Lady Plus Club
Lady Plus Club České pojišťovny ZDRAVÍ nechce pouze poukazovat na riziko a dopady rakoviny, ale především na možnosti prevence ženských karcinomů. Na facebookové stránce najdete veškeré informace týkající se prevence a diagnostiky karcinomů prsu, děložního čípku nebo vaječníků, kontakty na odborníky, specializované ordinace, odkazy na zajímavé
diskuze, online poradny nebo tipy, jak se vypořádat s estetickými dopady onkologické léčby (ztráta vlasů, řas, obočí).
To se mi líbí
Lady Plus Club
HOLKY, TAKOV EJ ROK JST E NEZAŽILY!
Jak nejlépe předejít rakovině prsu? Seznamte se s možnostmi prevence. Jednou z nich je samovyšetření prsu metodou
Mamma care. Kompletní návod krok za krokem najdete zde:
http://www.dialog-jessenius.cz/samovysetreni/
Dospěláci nejspíš budou chtít, abyste si tuhle knížku přečetly...
Nenechte se zmást, nejsou v ní fakt žádný trapný rady!
Lady Plus Club
Lady Plus Club
Jednou z patronek projektu Lady PLus Club je modelka Diana Kobzanová a díky ní a přednímu českému fotografovi Janu
Tůmovi vznikly krásné snímky.
Žádejte u svého knihkupce, nebo se slevou 25 % na www.kniha.cz
blogisek_inzerat.indd 1
11/12/13 5:38:23 PM
„Je třeba, aby ženy pochopily, že prevence je opravdu klíčová a v mnohých případech jim může doslova zachránit život,“
říká MUDr. Miroslava Skovajsová, odborná garantka projektu
ČP Zdraví Lady Plus Club, který hodlá pomocí cílené prevence aktivně bojovat proti rakovině prsu a dalším ženským nádorům.
Lady Plus Club
Máte pochybnosti ohledně nádorů ženských orgánů, na které
nevíte koho se zeptat? Facebooková stránka Lady Plus Club
je ideálním místem pro dotazy. Ptejte se na cokoli!
18
19
PYRAMIDA ZDRAVÍ
SOUKROMÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ