matičko podskalská

 Básnička
CHLUMEČEK 3/2009
MATIČKO PODSKALSKÁ
Květen/červen
3/2009
Pochodem v chod!
V rozkošném údolí,
ve stínu starých lip,
spěchám sem v podvečer
hledat své duši klid.
Zde dobrá Matička
v tom klidu přebývá,
je to ta předobrá
Matička Kristova.
Tomáš Řehák na faře
Chci prosit u Tebe
má milá Máti,
nechť se mír, pohoda
v naši zem vrátí.
Vypros nám u Syna tvého i nebe,
vyslyš náš úpěnlivý hlas,
Matičko podskalská, my ctíme Tebe.
Matičko podskalská, ochraňuj nás.
Obnova s P. Piťhou
(Jiří Mikan)
Vzpomínka na Baťu
Chlumeček číslo 3/2009 (Květen/červen)
Redakce: P. J. Hubálek (oJ), J. Sedlák (JS), M. Zárubová (MZ),
M. Doležalová (MD), P. Jirásko (PFJ), T. Urbanová. (TU)
Uvítáme vaše příspěvky i pomoc při tvorbě časopisu.
Uzávěrka příštího čísla 20.6.2009.
Neprodejné.
Vydává: Římskokatolická farnost Luže, Komenského 137,
tel: 469671110, č.účtu 1142883309/0800,
účet na opravu varhan: 1142957339/0800
web: http://www.chlumek.net; e-mail: [email protected]
web dieceze HK: www.diecezehk.cz
Ivetka a hora
Kříž na Kaštance
Dvouměsíčník farnosti Luže
Pozvánka na potopu
strana 2
 Úvodník
CHLUMEČEK 3/2009
„A je ode mě daleko, abych se chlubil něčím jiným, než křížem našeho
Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu“(Gal. 6,14).
Milí přátelé,
doba velikonoční nás naplňuje radostí a odvahou, kterou se vyznačoval
sv. Pavel, proto bych se chtěl zamyslet spolu s Vámi nad jeho příběhem.
Chceme uvažovat nad životem muže, který stojí v počátcích křesťanské
Evropy. Sv. Pavel ve svých listech nabízí velké bohatství myšlenek. Na koho se
obrací? Na člověka. Pro něho nebyl člověk jen něco nebo jakési nic. Člověka
vidí a chápe jako partnera Boha.
Sv. Pavel je jistě také nositel určité spirituality, kterou žil a předával. Jako
určitý životní styl. Pavel byl uchvácen Kristem. Kdy k tomu došlo? Bylo to
setkání se Vzkříšeným Pánem při cestě do Damašku. Nezůstal ale jen u této
zkušenosti, on Krista následoval! Jeho styl života se vyznačuje jeho
ztotožněním s Kristem. „Už nežijí já, ale Kristus ve mně“. Toto je jedna z
ústředních myšlenek Pavla. Setkání u Damašku Pavla ovlivnilo na celý život.
Víru vnímá jako dar a v tom duchu se nese i jeho nauka. Člověk není spasen
na základě svých zásluh, ale je to dar milosti. Ve svých listech hovoří o Kříži, ve
kterém objevil Boží moc. A tato moc nebude nikdy zničena, i když budeme
zakoušet neúspěch nebo se mu dokonce vysmějí. Proto Pavel píše s takovou
odvahou: „A je ode mě daleko, abych se chlubil něčím jiným, než křížem
našeho Pána Ježíše Krista, kterým je pro mě ukřižován svět a já světu“ (Gal.
6,14). „Slabá Boží věc je silnější než lidé“. On se na vše dívá pohledem kříže,
co se ním shoduje, to bere, co je v rozporu, to odmítá. Jeho situace v místech,
kde pracoval, nebyla snadná. Pro židy byl nepřijatelný svými názory a pohané
se stejně tak obraceli zády vůči jeho slovům o kříži a novém životě s Kristem. O
něm se právem říká, že přemýšlel o Kristu, a vytvořil způsob, jak o něm mluvit
mezi pohany a předat ho srozumitelným způsobem
světu. Jeho kázání vyvolávalo odmítavé reakce
židokřesťanů. On vlastně přišel a udělal jim chaos v
jejich hlavách, zpochybnil to, co dosud dělali, a jak
žili, kdy spoléhali na své skutky a „zásluhy“. To, co
můžeme vidět jako důležitý rys jeho stylu, bylo
tíhnutí vpřed, určitá dynamika. Svoji nauku staví na
poznání daru křtu. Řím. 6,3-11: „Křtem jsme byli
ponořeni do Krista Ježíše, byli jsme tím křtem
ponořeni do jeho smrti. Jestliže jsme s Kristem
umřeli, jsme přesvědčeni, že spolu s ním budeme
také žít“.
Pavel je také obdivuhodný svou důvěrou a
trpělivostí. „Ze všech stran se na nás valí trápení,
ale nesoužíme se. Poklad víry máme v nádobě
hliněné. To proto, aby se ta nesmírná moc
připisovala Bohu a ne nám.“
strana 3
 Poděkování
CHLUMEČEK 3/2009
Býváme pronásledováni, ale ne opuštěni (Kor.). Pavlovi jde několikrát
doslova o život. Člověk musí žasnout, jak to snáší. My jsme často v pokušení,
když se objeví překážky, propadnout malomyslnosti. Nemáme dostatečnou
důvěru v Krista. Člověk má špatnou náladu, je znechucen. Z doby a života, ve
které žil sv. Pavel, si můžeme vzít ponaučení, že atmosféra ve společnosti
nebyla nějak ideální, ale přesto on i ostatní apoštolové hlásali Krista.
Pavel hlásal vždy Krista ukřižovaného. V naší době je pokušení hledat
křesťanství přizpůsobené mentalitě doby, materialismu. Proto Pavel tak jasně v
listě Gal. odmítá jiného Krista než Ukřižovaného. Pro nás to znamená:
„Součástí našeho života s Kristem bude nejen radost a spokojenost, ale
nevyhneme se kříži a určité oběti“. Proto píše s takovou jistotou: „Nechci znát
nic jiného než Krista a to ukřižovaného“. Kéž poznáme na sobě a ve svém
životě se sv. Pavlem, „že slabá Boží věc je silnější než jakékoliv lidské
hodnoty.“
Váš otec Josef
PODĚKOVÁNÍ
Jsme nesmírně rádi, že v
tak malém našem městečku
máme zrovna dva kostely. Oba
jsou hojně navštěvované věřícími,
jsou kulturními památkami, dýchají
historií a vyžadují opravy. Chrám
Panny Marie Pomocnice křesťanů na Chlumku je prioritou. Toto nádherné
barokní dílo si obzvlášť vyžaduje ochranu, opravy i zvelebování. V posledních
15 letech se veškeré opravy soustředily na vnější část chrámu, vnitřní interiér
tiše volá jednak po výmalbě a hlavně po restaurování oltářů, varhan, obrazů a
soch. Pan farář spolu s ekonomickou radou delší dobu připravovali velký plán –
zařadit tyto práce do „Norských fondů“, kde lze získat větší finanční obnos. Za
hodně složitých a pracných podmínek byl vypracován projekt, který byl přijat a
odsouhlasen jak v Praze, tak i v Bruselu. Víme, že to byly desítky a desítky
hodin únavné práce, stovky naježděných kilometrů, vynaložení odborných
znalostí, prostě veliká obětavost pana faráře a Petrů Tesařových a mnoha
dalších. Patří jim veliké poděkování, stejně jako všem, kteří pomáhali tomuto
velikému dílu svou modlitbou. Prosíme, vytrvejte všichni nadále v modlitbách,
samotná realizace vyžaduje přesné plnění, velkou odbornost profesí a také
finanční příspěvky nás všech. Hraběnka Marie Maxmiliána nám odporučila
tento skvost a je na nás, abychom „Dům našeho Otce“ zachovali našim dalším
generacím v té podobě, jak jej máme.
(Redakce)
strana 4
 Otázky a odpovědi
CHLUMEČEK 3/2009
OTÁZKY A ODPOVĚDI PRO KŘESŤANA
 Slovníček cizích slov - hnutí
CHLUMEČEK 3/2009
SLOVNÍČEK CIZÍCH SLOV - HNUTÍ
Kompendium katechismu katolické církve
21. Jakou důležitost má pro křesťany Starý zákon?
Křesťané si váží Starého zákona jako pravého Božího slova: všechny jeho
spisy jsou božsky inspirované, uchovávají si trvalou hodnotu. Vydávají
svědectví o božské pedagogice spásonosné lásky Boha. Byly především
napsány, aby připravovaly příchod Krista, Spasitele světa.
22. Jakou důležitost má pro křesťany Nový zákon?
Nový zákon, jehož ústředním předmětem je Ježíš Kristus, nám předává
definitivní pravdu Božího Zjevení. V něm čtyři evangelia Matouše, Marka,
Lukáše a Jana, jsouce hlavním svědectvím o životě a učení Ježíše, tvoří srdce
všech Písem a tudíž zaujímají jedinečné místo v církvi.
23. Jaká jednota existuje mezi Starým a Novým zákonem?
Písmo je jedno, jako jedinečné je Božím slovem, jedinečným spásonosným
plánem Boha, jedna je také božská inspirace obou Zákonů. Starý zákon
připravuje Nový a Nový je naplněním Starého: oba se navzájem osvětlují.
24. Jakou funkci má Písmo svaté v životě církve?
Písmo svaté je oporou života církve a dodává jí sílu. Je pro její děti stálostí víry,
pokrmem a pramenem duchovního života. Je duší teologie a pastorálního
kázání. Žalmista říká: ono je „světlem pro mé nohy, osvěcuje moji stezku“ (Ž
119,105). Církev proto vybízí k časté četbě Písma svatého, protože „kdo nezná
Písma, ten nezná Krista“ (sv. Jeroným).
Třetí kapitola - Odpověď člověka Bohu
Věřím
25. Jak odpovídá člověk Bohu, který se zjevuje?
Člověk posilován božskou milostí odpovídá poslušností víry, to znamená svěřit
se Bohu a přijmout jeho Pravdu, protože ji zaručuje On, jenž je Pravda sama.
26. Kteří jsou v Písmu svatém hlavní svědkové poslušnosti víry?
Je v něm mnoho vzorů zvláště pak dva:
Abram, který byl vystaven zkoušce víry, „uvěřil Bohu“ (Řím 4,3) a vždy poslechl
na jeho volání, a proto se stal „otcem všech, kdo věří“ (Řím 4,11.18).
Panna Maria, jež uskutečnila nejdokonalejším způsobem poslušnost víry
během celého svého života: „Fiat mihi secundum Verbum tuum – Ať se mi
stane podle tvého slova“ (Lk 1,38).
27. Co to pro člověka znamená věřit v Boha?
To znamená přilnout k samému Bohu a svěřit se mu a souhlasit se všemi
pravdami, které zjevil, protože Bůh je Pravda. To znamená věřit v jednoho
Boha ve třech osobách: Otce, Syna a Ducha svatého.
Církevní hnutí a komunity – fenomén současné církve, většinou laická
společenství snažící se o prohloubení křesťanského života, charakteristická
určitou spiritualitou.
Univerzitní křesťanské hnutí
UKH
je
ekumenická
síť
studentských skupinek zapojených do
evangelizace a misie. Studenti
získávají pro Krista ostatní studenty
evangeliem a komunitou, která je solí
a světlem v každé oblasti společnosti
a kultuře. Hnutí si klade za cíl:
 Pomáhat mladým lidem ve školním a akademickém prostředí v poznání
Ježíše Krista.
 Prohlubování biblického poznání a rozvíjení osobního společenství s
Pánem Ježíšem Kristem.
 Vedení a vyučování mladých lidí ke sdílení Písma svatého a
zprostředkování poznání osoby Ježíše Krista své generaci.
 Posilování jednoty biblicky věřících lidí.
 Rozšiřování zásad křesťanské etiky.
Vizí hnutí je představit Pána Ježíše Krista všem studentům v České republice:
„Věříme, že potřebujeme Boží milost a moc Ducha svatého, abychom
mohli ovlivnit studenty, aby odevzdali svůj život Pánu Ježíši Kristu. Chceme být
v přinášení svědectví o Pánu Ježíši Kristu aktivní. Ty, kteří se Pánu Ježíši
Kristu odevzdají, chceme dále povzbuzovat, aby rostli jako jeho učedníci.
Máme naději, že tím, jak studenti budou ovlivňovat své přátele a později i
kolegy v zaměstnání, rodiny a sbory skrze pravdu evangelia, Bůh může
proměnit český národ více ke svému obrazu.
Věříme, že naše působení bude přínosné pro Kristovu církev a jsme také
přesvědčení, že šíření dobré zprávy o Pánu Ježíši Kristu je v českém národě
potřeba.
Věříme, že Pán Ježíš Kristus je s námi při tomto úkolu. Vidíme také jako
důležité na tomto úkolu spolupracovat spolu s církvemi a přáli bychom si, aby
UKH mohlo být misijní rukou církví na univerzitách v České republice.“
Více informací na http://ukh.cz/
(PFJ)
(Pokračování příště)
strana 5
strana 6
 Svatí a jejich atributy
CHLUMEČEK 3/2009
SVATÍ A JEJICH ATRIBUTY
Posvěcování času
CHLUMEČEK 3/2009
POSVĚCOVÁNÍ ČASU
Sv. Jan Sarkander, 6.5.
Jan Sarkander se narodil
1576 ve Skočově ve Slezsku.
Místodržitel Moravy pán z Lobkovic
si ho vyžádal pro svůj kostel v
Holešově u Olomouce, kde chtěl
opět zavést katolické bohoslužby.
Bylo to ve zjitřeném období před
povstáním českých stavů, takže jeho
postavení nebylo snadné. Po
výbuchu povstání 1618 si už nebyl
jist životem, a když ho jeho farníci
snažně žádali, aby se uchýlil do
bezpečí, protože nenávist protestantů se obracela především proti jeho osobě,
svěřil obec sousedním duchovním a vydal se na pout' do Čenstochové; zde a v
Krakově strávil delší dobu v klášterech. V listopadu 1619 se přece jen odvážil
vrátit do své obce a nějaký čas se vcelku nic nedělo, co by ho ohrožovalo. Pak
znenadání přitáhlo do kraje polské vojsko, a protože farář nevěděl, přichází-li s
úmyslem přátelským, či nepřátelským, připravil své farníky na nejhorší. Když se
Poláci blížili k Holešovu, vyšel jim v čele své obce vstříc s monstrancí v rukou,
a tu vojáci seskákali s koní, uctili svátost oltářní, město ušetřili, ale nekatolická
místa zpustošili. Farář byl obžalován z velezrady, kladli mu za vinu, že Poláky
pozval. Byl zatčen a postaven v Olomouci před soud povstaleckých šlechticů.
Soud přikročil k mučení, poté byl uvržen do vězení. Katolíci i nekatolíci mu
nosili za zády žalářníka jídlo, pití i prostředky zmírňující bolest, pomáhali mu i
kněží, kteří s ním byli uvězněni, ale jeho další život bylo jen prodlužované
umírání; spálené maso zahnívalo, údy nevládl, a přitom ani jedinkrát si
neposteskl. Veselou mysl si vzdor všemu uchoval až do konce. Patron: český,
zpovědního tajemství. Atributy: prst na ústech, klíč a kniha
Sv. Karel Lwanga a druhové, 3.6.
Karel Lwanga se narodil 1865 v Ugandě, byl ve dvaceti letech pokřtěn;
za pronásledování křesťanů, k němuž došlo za vlády krále Mwanga, byl on a
dvanáct jeho přátel, pážat na královském dvoře, za živa upáleno. Většinou byli
čerstvě pokřtěni; čtyři teprve čekali na křest, ty pokřtil Karel před popravou. Byli
obžalováni pro porušení úředních povinností, ale vpravdě vzbudili královu
nenávist, protože odepřeli vyhovět jeho perverzním choutkám; tím se snad
vysvětluje i to, že mezi mučedníky nebyla žádná z křesťanských panen, jak se
s nimi setkáváme v podobných tragédiích. Všech obětí bylo přes sto, katolíků i
anglikánů; popravy začaly v květnu 1886 a skončily v lednu 1887. V roce 1920
bylo blahoslaveno a 1964 svatořečeno dvaadvacet mladých lidí z Ugandy,
prvních křesťanských mučedníků černé Afriky.
(PFJ)
strana 7
PŘED SVÍTÁNÍM
Když si přivstaneme, může se pro nás chvíle před svítáním stát
inspirující. Křesťané vzpomínají tajemné Izaiášovo proroctví: „Volají na mě ze
Seíru: Strážce, kolik zbývá z noci? Strážce, kolik zbývá z noci? Strážce praví:
Přichází jitro, ale ještě je noc. Chcete-li pátrat, pátrejte! Navraťte se, přijďte“ (Iz
21, 11-12). Je to výzva k pokání, výzva k hledání Boha i v době, kdy „je již jitro,
ale ještě tma“. Křesťané se modlí spolu se žalmistou: „Má duše vyhlíží
Panovníka víc než strážní jitro, když drží stráž k jitru“ (Žl 130, 6). Nebo: „Bože,
tys Bůh můj! Hledám tě za úsvitu, má duše po tobě žízní. Mé tělo touhou po
tobě hyne ve vyschlé, prahnoucí, bezvodé zemi“ (Žl 63, 2). Mniši a mnišky
v kontemplativních klášteřích se před rozedněním modlí tzv. Nokturno – noční
chvály.
ŠESTÁ
Šestou hodinu nalezneme v Novém zákoně. V tuto hodinu nalezneme
kámen od Ježíšova hrobu odvalený. Ježíš se setkal s Marií Magdalénou: „První
den po sobotě, když byla ještě tma, šla Marie Magdalská k hrobu a spatřila, že
kámen je od hrobu odvalen“ (Jan 20, 1). V našich zemích bylo zvykem, že
zněly zvony. Podle tradice se modlíme modlitbu Anděl Páně, v níž rozjímáme o
tajemství Božího vtělení a vykoupení. Církev se modlí Ranní chvály.
DEVÁTÁ
V devět
hodin
dopoledne byli naplněni
učedníci Ducha svatým
při Letnicích, je to
hodina vzniku církve.
Dočteme se o tom ve
Skutcích apoštolských,
když se apoštol Petr
ujímá poprvé veřejně
slova: „Tito lidé nejsou,
jak se domníváte, opilí –
vždyť je teprve devět
hodin ráno“ (Sk 2, 15; V řeckém originále je doslova „tři hodiny ze dne“.
Překladatel nám pomáhá udáním našeho počítání času.). V tuto hodinu se
v klášteřích modlí část Denní modlitby církve, tzv. Modlitbu uprostřed dne, jinak
Tercii (podle římského způsobu počítání hodin: od šesté hodiny ranní).
strana 8
Posvěcování času
CHLUMEČEK 3/2009
 Z naší knihovny
POLEDNE
NA CESTÁCH S ANDĚLY
Co nám připomene poledne? „V poledne nastala tma po celé zemi až do
tří hodin“ (Mt 27, 45). Ježíš je přibit na kříž. „Byl den přípravy před svátky
velikonočními, kolem poledne. Pilát Židům řekl: Hle, váš král! Oni se dali do
křiku: „Pryč s ním, pryč s ním, ukřižuj ho! (…) tu jim ho vydal, aby byl ukřižován,
a oni se Ježíše chopili“ (Jan 19, 14-16). Ježíš byl, podle evangelisty Jana,
v poledne odsouzen. Současně se uskutečnil soud nad světem: „Kdo v něho
věří, není souzen. Kdo nevěří, je již odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno
jednorozeného Syna Božího“ (Jan 3, 18). Církev si znovu připomíná modlitbou
Anděl Páně tajemství Vtělení a Vykoupení. Myslíme také na zemřelé.
V klášteřích se modlí tzv. Sestu, druhou část modlitby uprostřed dne.
Nechci zapomenout ještě na dvě polední epizody. První je starozákonní:
„I ukázal se Hospodin Abrahámovi při božišti Mamre, když seděl za denního
horka ve dveřích svého stanu. Rozhlédl se a spatřil: Hle, naproti němu stojí tři
muži…“ (Gn 18, 1-2a). K Abrahámovi podle židovské tradice přicházejí
archandělé Michael, Gabriel a Rafael. Michael, aby Abrahámovi zvěstoval
narození Izáka, Rafael, aby Abraháma uzdravil a Gabriel, aby ohlásil zničení
Sodomy. V tomto příběhu je také skryté hlásání vykoupení i soudu.
Druhou epizodu nalezneme ve Skutcích apoštolských: „Druhého dne,
právě když se blížili (sluhové setníka Kornélia) k městu, vyšel Petr za poledne
na rovnou střechu domu, aby se modlil“ (Sk 10, 9). Petr upadá do vytržení a na
jeho základě rozhoduje, že do společenství církve patří i pohané. Cesta
k hlásání evangelia všem národům je otevřena.
Josef Fousek
(Z knihy P. Šabaka:
Posvěcování času,
pokračování příště)
strana 9
CHLUMEČEK 3/2009
Autor této knihy a mnoha dalších je známý spisovatel, vypravěč,
písničkář, textař a básník. Ve svých pořadech na Českém rozhlase – nedělních
Dobrých jitrech se rád svěřuje posluchačům s postřehy ze svého života, s
nadějemi i pochybami, s vírou v člověka a lásku k životu. Na mnoha místech se
přiznává ve víru v Boha, věřím, že zapaluje své posluchače i čtenáře k
hlubšímu zamyšlení, odkud a kam kráčíme. Myslím, že je to člověk, který umí
dobře evangelizovat v širokém spektru lidí. Laskavým humorem nás vtahuje do
vlídného pohledu na život a utvrzuje nás, že s láskou ke každému a ke všemu
se dá řešit nejedna životní situace. Několik roků byl členem skupiny Miloslava
Šimka v Semaforu, spolupracoval s Petrem Spáleným, společně vytvořili
mnoho písní. Není v žádné politické straně a čtenář cítí, že nikdy nebyl
nakloněn nadřazenému režimu.
Rád poznává svět a ve svém zralém věku se mu splnily sny o cestách po
Evropě i za oceány. Před několika lety prodělal operaci srdce, váží si života,
miluje ho a se svou ženou Jarmilou a kytarou jezdí po celé republice, aby svým
recitálem Nemám čas lhát potěšil ty, kteří mu fandí.
V knížce Na cestách s anděly se toulá po krásných koutech naší vlasti a
na různých místech po světě. Snad v každé povídce se veliké srdce Josefa
nachází v mnoha a mnoha lidech, které dobře zná nebo se s nimi jen potkal.
Poznáme celou Fouskovu rodinu, přátele, které i my okrajově známe z médií.
S láskou vzpomíná na svojí babičku Kristýnku z Nemanic, která ho
brávala s sebou do kostela a která mu přiblížila cestu k Ježíši Kristu. Jako
malého kluka ho vodila i na hřbitov, kde mohl zapálit svíčky. Babička se
zastavovala u různých hrobů, kde se modlila, na jednom z pomníků četla: „Zde
leží člověk, který poznal svět.“ A tato věta se line mnoha úvahami pana Fouska.
Na svých cestách objevoval hodné anděly, ale hledal i toho moudrého člověka,
který poznal svět… Babičku nazýval „chrpovou“, protože měla krásné modré
oči, a myslel na ni, když mu bylo smutno. Tatínkovi o tom nemohl říci, protože
on věřil víc „než v Pána Boha vousatému dědečkovi Marxovi a jeho žákům“…
Poznáme i jeho manželku Jarmilu, která mu je také andělem, moudrou,
ohleduplnou a vnímavou drahou polovičkou.
Hřejivé příhody ze života nacházíme i v jeho další knize „Buďme k sobě
vlídní“. Uvádím ukázku z jedné povídky s názvem Nebrečet nad sebou:
Člověk ať chce nebo nechce, je nakažen všeobecnou informovaností. I
když nadávám na televizi, dívám se jako každý a nalézám tam mnohé dobré.
Spojuje mne to se světem. Čím více lidé vědí, tím méně by se měli nechat
ovládat hlupáky. Bojím se akčních filmů a krvavých dramat, neboť mi
připomínají současnost, a bojím se jejich vlivu na křehké myšlení dětských
dušiček. Nechávám si svou vizi, že většina lidí je hodných. I když je to velký
nesmysl, je to můj nejkrásnější omyl. Chodím do přírody a mezi lidi jako do
lékárny – pro naději.
(MZ)
strana 10
 Z naší knihovny
CHLUMEČEK 3/2009
LÁSKA JE KRÁLOVNOU VŠECH CTNOSTÍ
 Ohlasy – Duchovní obnova
CHLUMEČEK 3/2009
DUCHOVNÍ OBNOVA
Otec Pio
Otec Pio psal svým přátelům povzbudivé a moudré dopisy. Jsou shrnuty
v knize 365 dní s otcem Piem. A toto je část jednoho z dopisů:
Svatému apoštolu Pavlovi opravdu
záleželo zejména na lásce, a proto tuto ctnost
doporučuje živěji a častěji nežli jakoukoli jinou
ctnost. Apoštol si také přeje, abychom lásku
uplatňovali ve všem, co konáme, protože právě
tato ctnost představuje to, co je podstatné na
křesťanské dokonalosti. On sám píše: „Mějte
především lásku, ona je svorníkem dokonalosti.“
Vidíte, apoštol Pavel se nespokojuje s tím,
že nám doporučuje trpělivost, vzájemnou
snášenlivost, což jsou také vznešené ctnosti. On
jde ještě mnohem dál, když si přeje lásku, a má k
tomu velmi dobré důvody, protože může dojít k
tomu, že někdo docela dobře snáší nedostatky
toho druhého a že dokáže odpustit urážky, které
mu někdo uštědřil, to všechno však může být
zcela bez zásluhy, protože to bylo vykonáno bez
lásky. Láska je totiž královnou všech ctností, a
proto v sobě všechny ostatní ctnosti také zahrnuje.
Mějme tedy velmi vysoké mínění o této ctnosti, protože jedině tak
dojdeme milosrdenství u našeho nebeského Otce. Mějme v oblibě lásku a
uplatňujme ji. Ona je totiž tou ctností, která z nás dělá syny jednoho a téhož
nebeského Otce. Milujme a uplatňujme lásku, protože ona je přikázáním
božského Mistra. Právě tak se budeme odlišovat od ostatních lidí, totiž tím, že
budeme milovat. Mějme v oblibě lásku a prchejme dokonce i jen před stínem,
který by ji mohl zatemňovat. Ano, mějme tedy opravdu v oblibě lásku a mějme
přitom neustále na paměti výrok svatého apoštola národů: „My všichni jsme údy
Ježíše Krista,“ na jiném místě tentýž apoštol praví, že Ježíš Kristus je jediná
„hlava nás všech, kdo jsme jeho údy“. Projevujme si tedy vzájemnou lásku a
pamatujme na to, že jsme byli povoláni k tomu, abychom společně utvářeli
jedno jediné tělo. Jestliže budeme zachovávat lásku, pak Ježíšův skvostný mír
bude jásavě triumfovat v našich srdcích.
(MZ)
Výběr úryvků z dopisů patera Pia nabízí čtenářům možnost prožít jeden rok v
doprovodu tohoto charismatického a oblíbeného duchovního vůdce. Je to pozvání k
bohatě prostřenému stolu moudrosti shůry, která je aktuální a živá i po desetiletích,
protože se dotýká věcí nejpodstatnějších. Více než konkrétními radami však otec Pio
promlouvá opravdovostí a ryzostí svého života – neustále nás přivádí před Boží tvář, do
Boží přítomnosti, v níž je sám „jako doma“.
strana 11
V sobotu 14.3.2009 proběhla v naší
farnosti postní duchovní obnova vedená
otcem Petrem Piťhou. Chtěla bych pro ty,
kteří neměli čas, přiblížit její průběh.
Obsahem první přednášky bylo
setkání
s
Bohem.
S
pomocí
přednášejícího jsme si měli uvědomit, kdo
je Bůh a kdo jsem já. Každý člověk je
charakterizován svým tělem. Ve své
tělesnosti za určitých podmínek pociťuje bolest. Dostává od Boha určitý talent,
nadání. Toto nadání máme během života povinnost využít a korigovat, aby
sloužilo k dobrému. Člověk není sám. Patří k určitému společenství.
Nejmenším a nejintenzivnějším je rodina. Během svého života vytváří příběh.
Každý zralý člověk je zároveň příběh.
Bůh s diametrálně odlišnými vlastnostmi od člověka působí někdy až
děsivě (např. Kristus chodí po moři). Některé představy o Bohu jsou dětinské
(barokní představa vousatého starce sedícího na obláčku). Ve skutečnosti je
Bůh v nás i nás obklopuje. Je nespočitatelný (x naše konečné omezení),
všemocný, silný stvořitel můj i přírody. Dělá protichůdné věci. Provede
nemožné a je tak jemný, že se při tom nic nestane.
Neustále se děje. „Já jsem, který jsem.“ Naše je jen neustálé teď (x je
Boží věčnost). Každým teď vstupujeme do budoucnosti, ve které můžeme dát
našemu životu nový směr.
Bůh je trojjediný. Na začátku Bible je verš: „Jako muže a ženu je stvořil.“
Udělil jim požehnání a dar plození. Muž+žena+láska je paralelou Boží trojice.
Já jsem tělo a duch. Duše spojuje tělo a ducha a znamená život. Člověk
může mluvit s Bohem jen prostřednictvím duše.
V druhé přednášce mluvil otec Piťha o království Božím a o světě.
Království Boží představuje harmonii a bezpečí. Tato harmonie byla zkažena
hříchem. Lidé byli vyhnáni z ráje.
Svět je dán vztahy a zákonodárstvím. Vztahy jsou deformovány hříchem.
Hřích je vědomé a chtěné překročení Božího zákona. Je to změna našeho
stavu. Ztráta svatosti a svobody. Hřích je jako nemoc, která ulpívá na těle a
vniká do něho. Tělesnou nemoc likvidujeme ozařováním. Bůh ničí hřích též
zářením (tj. milostí). Hřích (v latině pecatum) je doslova přeloženo finanční
dluh. Má duchovní povahu. Nelze ho definovat výčtem skutků. Je zrovna tak
nedobré, když se zpovídáme např.: „3x jsem brala jméno Boží nadarmo, 2x
jsem lhala….atd.“ jako když se např. prezentujeme jako v podstatě dobrácké
stvoření, jen se někdy maličko vztekáme, něco dobrého někomu nepřejeme a
trochu ho pomluvíme. Měla bych pravdivě vyznat: „Jsem závistivá, zlobou
prostoupená drbna“.
strana 12
 Ohlasy – Svatyňkové setkání
CHLUMEČEK 3/2009
Člověk se svou svobodnou vůlí jako vrchol stvoření byl poražen ďáblem
v ráji a s ním všechno stvoření. Hadím jedem v ráji byla lež. Člověk nasáklý
hříchem si stále více myslí, že je Bůh. Nová technika (počítače, mobily,
internet) dávají člověku pocit všudypřítomnosti a vševědoucnosti. Nabízí se
otázky: Budeme vládnout Bohu, nebo on nám? Nebo si vystačíme bez Boha?
Vždyť máme již jeho vlastnosti. Je tedy další výzkum, bádání špatné? Na to
otec Piťha odpovídá: „Lidský rozum se rozvíjí správně. Špatná je jen lež k
objevům přimíchaná“. Ďábel nám podsouvá myšlenku, že není žádné zlo,
žádné nebezpečí. Pohodlí a nadbytek by nás také mohly odloučit od Kristovy
lásky.
V boji království Božího a světa se jedná o život nebo smrt. Člověk je
bitevní pole. V ráji vyhrál ďábel. Přeji nám všem, abychom využili možnosti,
kterou nám připravil ukřižovaný zmrtvýchvstalý Kristus, a po smrti se dostali do
nebe.
V odpoledních hodinách byla možnost svaté zpovědi a mše. P. Piťha
dostal od farníků krásnou kytici. Velmi se mi líbilo, že se hned rozhodl věnovat ji
oslavenkyni, za kterou se sloužila mše svatá. Tato osmdesátiletá paní byla jistě
šťastná a poctěná, když dostala květiny od kněze. P. Piťha není obyčejným
farářem, je profesorem, bohemistou a lingvistou. V roce 1992-4 byl ministrem
školství. Jistě zúročil své nadání. A co my? A co já?
(Marie Kordíková st.)
SVATYŇKOVÉ SETKÁNÍ
První postní neděli 1.3.2009 se sešla na faře příjemná společnost.
Putování svatyněk v naší farnosti začalo 21.5.2008, po devítiměsíčním kolování
v našich domácnostech jsme se vzájemně podělili o zážitky, zkušenosti a
příhody spojené s touto schönstattskou tradicí, která se ukazuje jako přínosná
pro rozvinutí modlitby v rodině.
(Johanka Jirásková)
strana 13
 Ohlasy – Večer mladých
CHLUMEČEK 3/2009
VIKARIÁTNÍ VEČER MLADÝCH V LUŽI NA FAŘE
V pátek 20. března večer se děly v Luži velké věci. Všechno začalo mši
svatou v kostele svatého Bartoloměje, tedy hned naproti faře. Tento kostelík
není vůbec velký, ale byl plný mladých lidí, kteří přijeli k nám do farnosti, dá se
říci z celého chrudimského vikariátu. Mši svatou sloužil mladý kněz a zároveň
nynější vikariátní kaplan pro mládež - Zdeněk Mach, který v závěru mše velmi
srdečně zval nás všechny mladé lidi k besedě na faru a ostatní účastníky mše
poslal, ať jdou v pokoji do svých domovů , čímž všechny docela pobavil.
To hlavní ovšem mělo teprve vypuknout na
faře. A taky to tedy stálo za to. Dá se říci, že to
snad předčilo veškerá toužebná očekávání. Bylo to
strhující, zábavné, zajímavé, skoro šou, chvílemi
šel nám všem téměř mráz po zádech. A kdo měl
toto vše na svědomí? No přece Tomáš Řehák!
Ještě jste o něm neslyšeli? To jste tedy o hodně
přišli!  Je kazatelem Apoštolské církve a také
lektorem mezinárodní křesťanské organizace
ACET, zabývající se péčí a vzděláváním v oblasti
AIDS. Říká: „Sex je překrásný, ale nestojí za to,
abyste pro něj umírali“.
Před 16 lety začal navštěvovat lidi, kteří měli
nevyléčitelná onemocnění. O něco později se seznámil s lidmi, kteří se nakazili
virem HIV. Velmi se to dotklo jeho srdce, když si uvědomil, že v budoucnu bude
hodně lidí umírat na AIDS.
Je ženatý, bydlí v Hlinsku, má dva kluky a manželku Irenku, o které velmi
hezky mluví – tak bych si přála, aby po několika letech manželství, mluvil můj
manžel o mně , opravdu, klobouk dolů. Vyprávěl nám také o svém vztahu, jak
prožívali dobu známosti, že se rozhodli počkat se sexem až do svatby a
skutečně to vydrželi a dokazoval celým svým životem, že to opravdu stojí za to
počkat. O zdrženlivosti, sexu a vztazích napsal také několik knížek, hodně
známá je třeba tato: „Sex jako šlehačka na dortu“, která jistě stojí za přečtení.
Když pečeme dort, tak záleží na tom, jaký uděláme korpus – základ. Dort není
jenom samá šlehačka – ta má přijít až na konec. Stejně tak je to se sexem –
vztah není jenom samý sex, ale taky hodně do vztahu patří. Je velmi těžké
trpělivě čekat se sexem až do manželství.
Mívá velmi různé tematické přednášky – „Jak se dobře postit a přitom
nepřibrat“ (pro děvčata!), „Nejdřív kostel, potom postel“ (pro všechny!) a pro
nás si připravil povídání na téma: „Jak nalézt toho správného partnera pro
život.“ Celá přednáška (i s dotazy) trvala téměř 3 hodiny, ale ani chvíli se nikdo
nestihl nudit. Musím podotknout, že jsme se „ve společence“ na faře ani
nemohli skoro vejít a několik jednotlivců trpělivě po celou dobu Tomášova
povídání, stálo až na chodbě a fakt vydrželi až do samého konce, což má také
svoji vypovídací hodnotu.
strana 14
 Ohlasy – Večer mladých
CHLUMEČEK 3/2009
Na mladých lidech bylo vidět, že je toto téma velice zaujalo. Chvíle
bouřlivého smíchu a veselí byly vystřídány chvílemi napjatého ticha, kdy Tomáš
hovořil o citlivých a ožehavých tématech. Dokonce nám i přiznal, že měl obavy
z toho, jak otevřenou besedu o sexu přijme katolická mládež, většinou je zvyklý
přednášet pro nevěřící mladé lidi, které potkává na svých přednáškách na
středních školách. Katolická mládež prý je pro něho nejobávanější skupina .
Ptal se, kdy jsme naposledy slyšeli kázat našeho pane faráře o sexu. Bohužel
realita je taková, že v kostele se o tomto tématu ze zásady(?) téměř nemluví. O
to se postarají nevěřící kamarádi ze školy.
Musím říct, že Tomášovi to fakt šlo! Umí být zcela bezprostřední, úplně
přirozený, dokáže opravdu zaujmout, vcítit se do vnímání mladých a být
doslova IN i FREE zároveň. Přitom předmanželská čistota je v dnešní
společnosti něco přinejmenším podivného, jakoby z jiného světa, rozhodně nic
dobrého pro člověka 21. století, něco naprosto OUT. Tomáš naopak dokáže
přesvědčit, že zdrženlivost je naopak krásná věc a naprosto IN a že má svůj
hluboký smysl. Myslím si, že to zvláště dnešní mladí moc potřebují slyšet a
vidět, že kdo takto dokáže žít, že může být opravdově šťastný. Byla jsem velmi
mile překvapena, když se Tom zeptal, kdo z mladých je ještě panna/panic,
zvedla se celá řada rukou, což je vlastně vyjádřením toho, že se za to mladí
nestydí, pokud se k tomu dokáží přiznat. Tak díky Bohu za to a za celé toto fajn
setkání!
(Lenka Urbanová)
strana 15
 Ohlasy – Ivetka a hora
CHLUMEČEK 3/2009
PŘÍJEMNÝ PODVEČER NEJEN PRO SENIORY
V pátek 27. března dříve narození prožili příjemný podvečer s naším
panem farářem Josefem. Děkujeme mu za udělení svátosti pomazání
nemocných v průběhu mše svaté v kostele sv. Bartoloměje, přijali jsme ji jako
velkou posilu do nových dnů.
Po mši svaté otec Josef promítl pro všechny zájemce film Ivetka a hora,
který předkládá otevřenou a upřímnou výpověď Ivety, dnes mladé paní. Od r.
1990-95 se jí a její kamarádce Katce zjevovala Panna Marie na hoře Zvir u vsi
Litmanová na východním Slovensku.
Ivetka nám dala nahlédnout do svého života, vypráví o setkávání s
Pannou Marií. Ovlivnilo to její život a myslím, že i životy dalších lidí. Byla
zahrnuta tak úžasnou láskou Panny Marie, a ona ji vlastně svou výpovědí
předává ostatním. Jak sama říkala, chodila do kostela z tradice, stejně jako její
rodiče, což bylo v době totality časté, i dnes se to v některých případech
stává… Připadá mi, že máme generační nedostatky v poznávání Boha. A tento
film ukazuje právě těm „vlahým“, že jsme opravdu Bohem milováni. Panna
Maria, Neposkvrněná čistota, tak se zde představila, přichází mezi prosté lidi a
byly to děti, kterým svěřila, jak bychom měli žít. Hora Zvir je místem, kam
přijíždí davy putníků, aby se na tomto místě modlily. Panna Maria nás zve, aby
právě čistota nitra a touha po ní byla hlavním motivem, darem.
Zaujalo mě vyprávění, kdy při jednom zjevení na této hoře Panna Maria
vybídla Ivetku a Katku, aby se otočily a podívaly se na kolem stojící lidi. Obě
dívky viděly smutné a zraněné tváře. Ivetka si uvědomila, o jakou definici čistoty
se jedná. Poznala, že lidé konají mnoho věcí ze zvyku, v jakési povrchnosti.
Zdá se, že je to dobré, ale pokud je nekonáme s čistým postojem, s upřímností
a láskou, ztrácejí onu čistotu. Ivetka vypráví, že zažila ve svém životě mnoho
temných chvil a právě proto nám chce ukázat, koho si Panna Maria vybrala.
Možná, že jsme se v něčem také našli, protože každý prochází temnými
chvílemi. Nesmírná hodnota každého z nás spočívá v upřímnosti, v
zachovávání Božích přikázání, v radosti přijímat Boží vůli, i když je to někdy
těžké. Uvědomila jsem si, že je moc dobré umět naslouchat Duchu svatému, v
několika momentech filmu to
bylo patrné. A také přijímat
lásku Panny Marie, umět ji
opětovat a rozdávat druhým.
Tento film byl oceněn v
loňském roce na Mezinárodním
festivalu jako nejlepší český
dokument.
Iveta
přináší
poselství Panny Marie a šíří je,
a tak ukazuje cestu víry.
(MZ)
strana 16
 Ohlasy – Pochod pro život
CHLUMEČEK 3/2009
Články – Pozvánka na potopu
CHLUMEČEK 3/2009
POCHOD PRO ŽIVOT 28.3.2009.
Je až neuvěřitelné, jak rychle uplyne doba jednoho roku, a tak i doba od
posledního pochodu pro život v Praze. Koná se vždy následující sobotu po
svátku Zvěstování Páně, který je také dnem nenarozených dětí.
I letos jsme 28. března vyjeli auty do Ústí nad Orlicí a odtud vlakem do
Prahy. Cesta proběhla v pohodě a Praha nás uvítala sluníčkem. Měli jsme
dostatek času, neboť mše svatá v kostele sv. Jiljí začínala ve 13.00 hodin, a tak
jsme pomalu putovali a prohlíželi si místní pamětihodnosti. Do kostela jsme
přišli včas, což bylo dobře, neboť se kostel zaplnil do posledního místa. Začali
jsme modlitbou růžence. Mši svatou poté celebroval, za účasti mnoha kněží a
tří jáhnů, páter Dunda z Vranova nad Dyjí. Tento kněz je redaktorem
vynikajícího časopisu „Milujte se“ a zakladatelem Společenství čistých srdcí. Do
tohoto společenství byly při mši svaté přijaty další tři dívky. Byly jim předány
stříbrné prsteny, které tito mladí lidé nosí. V promluvě nás nejprve přivítal,
ocenil, že jsme přišli v tak hojném počtu a řekl: „Jde přece o mnoho. O život od
početí do přirozené smrti.“ Dále nás vyzýval k modlitbě a zvláště ty, kteří se
nemohou pochodu zúčastnit. Je potřeba se modlit a něco dělat. Abychom to
dokázali, je potřeba si k tomu vyprosit potřebnou milost, neboť potrat je ničení
díla Stvořitele. Iniciativa modlitby „Kruciáty“ je jedna z možností, jak tyto věci
podpořit.
Za uplynulý rok bylo totiž potratem usmrceno
dalších 25 000 dětí, což je veliké město. Vlastní pochod
měl ryze křesťanský charakter, dobře připravený
pořadateli. Prezident hnutí Radim Ucháč se svým týmem
vypůjčili z Německa 800 křížů, které jsme si rozebrali.
Zdaleka se nedostalo na všechny. Nejméně polovina
kříže neměla. Někteří nesli transparenty. V čele průvodu
kráčeli mladí s velkým křížem. Takto jsme kráčeli ulicemi
Prahy, modlíce se růženec, až na Václavské náměstí.
Nyní mi dovolte, abych uvedl dvě příhody, které
mě i ostatní velice oslovily. Ulicemi Prahy jsme se
prodírali a potkávali mnoho lidí. Mimo jiné také mažoretky s kapelou a velký
doprovod. Toto přerušilo modlitbu našeho růžence. Do toho někdo zanotoval
mariánský pozdrav „Ave Maria“ a všech 1 500 účastníků se nadšeně přidalo a
neustále jsme tento pozdrav zpěvem opakovali. Kapela přestala hrát a všichni
se s otevřenými pusami dívali. A ještě jeden zážitek. Mnohokrát fotografovaný
šestiletý chlapec, nesoucí kříž, který byl větší než on. Tak nás napadlo, že ten,
který dostal příležitost se narodit, nese tento kříž za ty, kteří tuto příležitost
nedostali, protože byli usmrceni.
Pochod skončil pod sochou sv. Václava, za zpěvu Svatováclavského
chorálu a Státní hymny, kněžským požehnáním.
Nyní ještě malá naše prosba, milí farníci, o zapojení do modlitebního
společenství „Kruciáty“. Kartičky budou na stolku v kostele. Děkujeme.
(Jan Hubálek)
strana 17
POZVÁNKA
pro děti školou povinné
na akci pořádanou mládeží lužské ŘK farnosti s názvem:
„ ZACHRAŇ SE KDO MŮŽEŠ
aneb potopa se blíží “
KDY: 8. května od 9 hod
KDE: začátek v kostele sv. Bartoloměje
NĚCO Z PROGRAMU: dobrodružné hry, scénky, soutěže o
ceny, písničky, malování, mše svatá, táborák,…
CO S SEBOU: sportovní oblečení a obuv, pláštěnku, něco
dobrého na zub, buřt s chlebem, karimatku a dobrou náladu!
Nebojte se a přijďte mezi nás. Poznáte nové kamarády.
Společně prožijeme den plný nevšedních zážitků.
Těšíme se na vás!!!
Mše svatá (nejen pro děti) bude v 16:00 u splavu
(směr k Janovičkám, před mostem u občerstvení doleva).
strana 18
Články – Vzpomínka na J. Baťu
CHLUMEČEK 3/2009
 Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 3/2009
VZPOMÍNKA NA JAROSLAVA BAŤU
Varhaník a kapelník pan Jaroslav Baťa narozený 9.12.1917 byl
zemědělec, ale jeho velkou láskou byla hudba. Pocházel z malé vesničky
Rabouň. Hrál na několik nástrojů, také na zábavách a pohřbech. Nejvíce se
však věnoval varhanům. Po mnoho roků se zpívaly sborové skladby o půlnoční
mši i na Hod Boží. Na Květnou neděli byly celým sborem zpívané pašije a
mnoho zvláště mariánských skladeb po celý rok.
Byl nesmírně obětavý. Nepočítaných cest v létě na motorce, v zimě na
kole. Kdo znáte cestu z Rabouně, jistě mi dáte za pravdu, že v dnešní době
automobilů to byla velká oběť. Přesto byl vždy jen laskavý a usměvavý. Jeho
verš to na náhrobku zcela vyjadřuje:
Já hudbu nad vše miloval,
já všem pro radost hrával,
já svoji hudbu zbožňoval,
já přímo Bohu hrával.
Zemřel náhle, právě před velikonočními svátky 1.4.1969. Vzpomeňte, kdo si ho
pamatujete.
(Ludmila Křižková)
Jaroslav Baťa (sedí vlevo vedle P. Hasilíka) a jeho pěvecký sbor.
strana 19
♪♫♫♪♫♪♫♫♪ ♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫♪ ♫♫♪♫♪♫ ♫♪♫♪♫♫♪♫♪♫♫♪♫ ♪♫♫♪♫♪♫♪♫♫♪♫
Diecézní setkání mládeže, Hradec Králové 4. 4. 2009
Celé setkání bylo inspirováno konkrétním citátem z Písma: „Máme naději
v živém Bohu“ (1 Tim 4, 10), takže se to již při prvním pohledu jevilo velmi
nadějně a také to i nadějné bylo! Především pan biskup Dominik byl plný
naděje a také jeho slova byla plná naděje. Vyslechli jsme si jeho úvodní
katechezi pro nás mladé: „Velikonoce jsou naše jediná naděje – žijme proto
svůj život v záruce naděje Ježíše Krista, kde se naděje proměňuje ve
skutečnost… bez víry nemůže být naděje..., jestliže má někdo strach, nemá ani
lásku, ani naději....“
Zahájení se konalo ve Filharmonii od 9 hod. ráno, doprovázeno VeKou
(Vesmírná kapela) a hnedka po příjezdu na mě dýchla taková velmi milá a
hodně pohodová atmosféra, plná radostné energie mladých a napjatého
očekávání, co se bude dít. A že se tedy dělo! Nejprve nás pobavili úvodní
scénky, co sehráli sami mladí, představení vikariátů a nápaditá pohybová hra.
Nechybělo slovo na den – jak jinak, nežli o naději...
Velmi poutavá byla také svědectví: jedno z nich si pro nás připravila
studentka, která pěkně vystihla, že nestačí ani při studiu spoléhat na to, že
vše zvládnu ze svých vlastních sil, ale že je potřeba prosit Pána a důvěřovat.
Druhé svědectví nám vyprávěl mladý kněz Jenda Paseka, který působí v
Chrasti u Chrudimi, kde se v minulém roce odehrála smutná událost, při které
přišla o život mladá maminka s dítětem (srazilo je na chodníku auto a byli na
místě mrtví). Otec Jenda popisoval, jak celou tuto tragédii prožíval s celou
rodinou, jak jim byl nablízku, psychicky i fyzicky. Nedalo se moc mluvit, a tak
se modlili a on cítil, že ti lidé mají naději, navzdory obrovskému smutku, co
prožívali. To na mě velmi silně zapůsobilo.
Představil se nám nový generální vikář Tomáš Holub, kterého ovšem
všichni znají, o čemž svědčí, jakým bouřlivým potleskem jej uvítali. Jako
určitá novinka byl výstup kouzelníka, který nám předvedl na pódiu svoje
kouzelnické umění, které bylo docela nápadité a vůbec nikdo nechápal, jak se
mu to podařilo.
Na celém setkání byla možnost adorace a možnost svátosti smíření v
katedrále Svatého Ducha a samozřejmě nechyběly odpolední tématické
skupiny na místním biskupském gymnáziu. Témata byla velmi zajímavá,
posuďte sami: Rodina aneb slasti a strasti manželského života, O povolání
aneb jak a kudy životem, Převlečená naděje anebo co děláš v pátek
třináctého?, Medicína a víra – jak se nestát vrahem, Rozporuplné kapitoly
strana 20
 Ohlasy z kůru (pro náctileté)
CHLUMEČEK 3/2009
v dějinách církve (hostem byl Mons. Dominik Duka), Motocykly a motorkáři
pohledem křesťana, bibliodrama, škola modlitby, výtvarná dílna, sportovní
vyžití... Takže tématka velmi pestrá, problém spíš byl, co si vlastně vybrat.
Setkání bylo zakončeno velmi důstojně, a to křížovou cestou a mší
svatou v katedrále, kterou pochopitelně sloužil biskup Dominik. Katedrála v
HK je poměrně prostorná, ale prostoru bylo ještě málo. Celé setkání se
opravdu neslo ve znamení radosti, byla převaha náctiletých, já jsem tam spíš
zastupovala seniory. Svoje dojmy z celé této bohulibé akce bych mohla
shrnout do hodnocení jedné z účastnic: „Bylo to pro mě veliký povzbuzení,
cítím se hodně duchovně obdarovaná a bylo super, že jsem tady potkala
spoustu známých... „
Takže díky Bohu a všem těm lidem, kteří toto setkání mladých
pomáhali zrealizovat.
(Lenka Urbanová)
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 3/2009
Ahoj holky a kluci!
Ahoj kamarádi, moc Vás všechny zdravím. Tentokrát bych Vás chtěl
s sebou vzít na třetí cestu apoštola Pavla. Jste vskutku šikovní a vytrvalí
poutníci - odhalili jste tajenku SVATÝ PAVEL HLÁSAL LIDEM KRISTA!
Tentokrát chci odměnit hned dva z Vás. Štěstí si sedlo na Kristýnku
Jiráskovou a Honzu Maršíka - vyhrávají obrázek malování s čísly a
skládací model letedla!
!!Pro super chytré hlavičky!!
PAVLOVY UDÁLOSTI
Radostná zvěst trochu jinak:
Říká Kaifáš Josefu z Arimatie: "Tak jsem slyšel, že jsi dal svoji hrobku tomu
Nazaretskému."
"Ne, nedal. Jen půjčil na víkend."

Manželé přijdou po smrti do nebe. Manželka si vše obdivně s manželem
prohlíží a moc se jí tam líbí. Manžel jí říká : „Vidíš, kdybys stále neotravovala s tou
zdravou výživou, mohli jsme tu být už 20 let.“

Farář zpovídá mladou dívku: „A jiné hříchy už nemáte, milé dítě?“
Dívka nesměle: „No, snad už jen, že se každé ráno prohlížím v zrcadle, jak
jsem hezká.“
Farář mávne rukou a říká: „Ale to není hřích, milé dítě, to je oční vada!“
strana 21
O událostech ze života sv. Pavla se dovídáme kromě apoštolových listů z knihy
Skutky apoštolů. V tabulce jsou titulky, jak by o nich psaly dnešní noviny. Doplň
k nim správné písmeno události z uvedených možností a kde se událost stala.
Jako nápovědu využij biblické odkazy.
Třetí
Pavlovo
putování
Pavel se vydává z
Antiochie do Efesu,
prochází městečky a
utvrzuje křesťany ve
víře. Když přišel do
Efesu, navštívil místní
křesťany a ptal se
jich, jestli přijali dary
Ducha svatého, když
byli
pokřtěni.
Oni
odpověděli, že ne, že
byli pokřtěni křtem
Janovým. Ten hlásal
příchod Ježíše Krista.
Pavel je tedy pokřtil
ve
jménu
Ježíše
Krista a tak dostali
také
dary
Ducha
svatého,
jako
při
biřmování.
V Efesu
Pavel
kázal
v synagoze o Božím
království. Byl u lidí
strana 22
 Ahoj holky a kluci
ve
velké
CHLUMEČEK 3/2009
úctě,
protože
přesvědčivě
mluvil
a
 Ahoj holky a kluci
CHLUMEČEK 3/2009
Bůh skrze něho uzdravoval lidi. Objevil se ale jeden řemeslník, jmenoval se
Demetrios, a ten vyráběl sošky bohyně Artemis. Ta byla v Efesu uctívaná. Dostal
strach, že by je lidé mohli přestat kupovat a uvěřit poselství sv. Pavla. Svolal
další řemeslníky a vzbouřili se proti křesťanskému učení. Když se nepokoj
uklidnil, svolal Pavel učedníky, povzbudil je ve víře a vydal se do Makedonie a do
Řecka. Odtud pak putoval zpět až do Jeruzaléma, kde navštívil apoštoly a řekl jim,
co Bůh skrze něho mezi lidmi vykonal.
!!Pro obratné ručičky!!
Plavidlo pro Všudybýlka
Vezmi pěknou korkovou zátku, seřízni ji asi v jedné třetině na
plocho. Tak vznikne lodní trup. Příď pak seřízni do špičky.
Vyzkoušej těžiště mezi prsty a připrav si plachtu papírovou, samozřejmě. Navlékni ji na párátko a nahoru dej
vlaječku ze samolepky. Pro fajnšmekry - od stěžně natáhni
ještě i lana - a lodička může vyplout.
!!Energie na dlouhé cesty!!
Čoko-ovocná dobrůtka
Suroviny: banán, 4 jahody (v létě), jablíčko, čokoládová
poleva v sáčku (nebo rozehřátá čokoláda na vaření - s
pomocí maminky)
Postup: nejdříve oloupejte všechno ovoce ze šlupek a
nakrájejte každý kousek na malé dílky. Jablíčko třeba na
osm půlměsíčků, jahody na polovinu a banán třeba na
čtyři části. V horké vodě v kastrůlku rozehřejte polevu a
nalijte ji do misky. Potom berte jedno ovoce po druhém a napůl ho namáčejte do
čoklády. Pokládejte je namočené na talíř, kde nechte čoko-ovocnou dobrůtku
vychladnout. Dejte si pozor, aby se vám při odebírání vychladlých kousků
nesvlékl čokoládový "kabátek" a vy jste tak nezobali jenom ovoce.
!!!Šikovní poutníci a poutnice se mohou těšit na
Krásný ilustrovaný atlas Světa!!!
Správné odpovědi, (písmena v pořadí, jak si je doplnil, a místo, kde se to stalo)
pošlete formou SMS na 776815190 nebo mailem na
[email protected]. Vše do uzávěrky čísla.
strana 23
strana 24
 Informace
CHLUMEČEK 3/2009
 Farní setkání dětí: pátek 8.5.2009, viz pozvánka na straně 18.
 Květinkový den a pouť do Hlubočic: neděle 10.5.2009.
 Pouť k 70. výročí vzniku českého schönstattu v Rokoli: 23.5.2009,
celodenní pestrý program: 9:15 modlitba růžence (před kostelem), 10:00
mše sv. (před kostelem), 13:00 a 14:30 Návrat k pramenům (přednáška P.
Zdeňka Králíka o začátcích Schönstattského hnutí u nás v sále domu
Mariiných sester), 13:00 vystoupení kouzelníka pro děti (v sále poutního
domu), možnost prohlídky Rokole s průvodním slovem, 15:30 společná
adorace zakončená svátostným požehnáním (před kapličkou Betlém).
Příležitost ke svátosti smíření, osobní modlitbě, adoraci, pobožnosti
křížové cesty, ke vzájemnému setkání a rozhovorům. Po mši sv. možnost
občerstvení za domem sester.
 Májové mše svaté na Podskale: každé květnové pondělí v 18:00.
 4. misijní den dětí a 7. celostátní misijní pouť: sobota 30. května 2009 v
České Třebové. Program: 9.00 příjezd, 10.00 slavnostní zahájení, mše
svatá - kostel sv. Jakuba, 12.00 soutěže, besedy, Misijní jarmark,
vystoupení dudácké kapely, malý festival zpěvu a hudby - park Javorka,
17.00 benefiční koncert skupiny Oboroh - park Javorka, 20.00 večerní
vigilie - kostel sv. Jakuba. Po celý den bude možnost občerstvení,
prohlédnout si misijní výstavu a seznámit se s činností a materiály
Papežských misijních děl. Ve dnech od 22. do 28. 5. je v ústecko-orlickém
vikariátu připraven bohatý doprovodný program zajímavých misijních
besed, výstav a videoprojekcí. Více na http://www.misijnidila.cz.
 Obnova zasvěcení Panně Marii pro rodiny a farnost: neděle 31.5.2009.
 1. svaté přijímání a Boží tělo: neděle 14.6.2009.
 Sbírka šatstva farní charity: 29. června - 1. července 2009 (více
informací na plakátcích).
 Prázdninový pobyt dětí v Liberku: 1.-8. srpna 2009. Milé děti! Letos o
velkých prázdninách se vydáme po stopách sv. Pavla v podhorské
vesničce Liberk a jejím okolí. Fara leží asi 6 km severovýchodně od
Rychnova nad Kněžnou. Těšíme se na Vás! (závazné přihlášky lze
vyzvednout i odevzdat u Lenky Zárubové).

Zpovídá se šestiletý klučina:
"Požádal jsem manželku bližního svého."
"Cože?"
"No, roztrhl jsem si kalhoty a bál jsem se, že dostanu, tak jsem požádal
manželku našeho souseda, aby mi to zašila."

strana 25