zde - LDF

Pracujeme s terminálem Sun Ray na LDF MZLU v Brně
příručka uživatele
autor: Hanuš Vavrčík ([email protected])
poslední revize: 2008-11-21 (po 1. korektuře)
Autor nenese odpovědnost za ztrátu dat, ani za jiné případné škody způsobené použitím návodů a
informací, které jsou uvedeny v této příručce.
Tato příručka je v elektronické podobě (PDF) volně dostupná všem zaměstnancům a studentům LDF
MZLU v Brně.
2
Obsah
1 Úvod.......................................................................................................................................................5
2 Co to je terminál...................................................................................................................................6
2.1 Tlustí a tencí klienti........................................................................................................................6
2.1.1 Tlustý klient............................................................................................................................6
2.1.2 Tenký klient............................................................................................................................6
2.1.3 Ultratenký klient – terminál...................................................................................................6
2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení........................................................................................6
3 Operační systém v terminálovém řešení LDF...................................................................................8
4 Typy terminálů Sun Ray......................................................................................................................9
5 Pořízení a zprovoznění terminálu.....................................................................................................11
5.1 Jak získat terminál.........................................................................................................................11
5.2 Připojení terminálu do univerzitní sítě LAN................................................................................11
5.3 Zapojení terminálu........................................................................................................................12
5.4 Nastavení firmware terminálu......................................................................................................12
5.5 Registrace terminálu u výrobce....................................................................................................13
6 První přihlášení..................................................................................................................................14
6.1 Kontrola spojení............................................................................................................................14
6.2 První přihlášení uživatele.............................................................................................................14
7 Pracujeme v desktopovém prostředí KDE......................................................................................17
7.1 Popis desktopového prostředí KDE..............................................................................................17
7.1.1 Hlavní nabídka......................................................................................................................17
7.1.2 Panel rychlého spuštění........................................................................................................18
7.1.3 Přepínač ploch......................................................................................................................18
7.1.4 Pruh úloh...............................................................................................................................18
7.2 Nastavení pracovního prostředí....................................................................................................19
7.2.1 Vypnutí šetřiče obrazovky (povinné)...................................................................................20
7.2.2 Nastavení dekorace oken......................................................................................................21
7.2.3 Asociace souborů..................................................................................................................21
7.2.4 Přepínání rozložení klávesnice.............................................................................................21
7.3 Správa souborů a adresářů............................................................................................................22
7.3.1 Uspořádání souborů v linuxu...............................................................................................22
7.3.2 Domovský adresář................................................................................................................23
7.3.3 Symbolické odkazy..............................................................................................................23
7.3.4 Skryté soubory a adresáře.....................................................................................................24
7.3.5 Konqueror – linuxový Průzkumník......................................................................................24
7.4 Automatické spouštění programů po přihlášení do KDE............................................................25
7.5 Když aplikace zamrzne.................................................................................................................26
7.6 Tisk a tiskárny...............................................................................................................................27
7.6.1 Hardware...............................................................................................................................27
7.6.2 Tiskové rozhraní...................................................................................................................27
8 Základní aplikace v terminálovém řešení........................................................................................28
8.1 Krusader – linuxový Total Commander.......................................................................................28
8.2 OpenOffice.org – kancelářský balík ve stylu MS Office.............................................................28
8.2.1 Změna jazyka rozhraní OpenOffice.org...............................................................................29
8.2.2 Instalace slovníků pro kontrolu pravopisu...........................................................................29
8.2.3 Nastavení vlastní výchozí šablony.......................................................................................30
8.2.4 Vypnutí hardwarové akcelerace...........................................................................................31
8.3 Webové prohlížeče........................................................................................................................31
3
8.4 Poštovní klienti.............................................................................................................................32
8.4.1 Thunderbird..........................................................................................................................32
8.4.1.1Nastavení e-mailového účtu..........................................................................................32
8.4.1.2Nastavení souborových asociací pro přílohy................................................................37
8.4.2 Kmail....................................................................................................................................39
8.5 Grafické editory............................................................................................................................39
8.5.1 Gimp – bitmapový editor.....................................................................................................39
8.5.2 Inkscape – vektorový editor.................................................................................................39
8.6 Užitečné utility..............................................................................................................................39
8.6.1 ksnapshot – snímky obrazovky............................................................................................39
8.6.2 korn – hlídač e-mailů............................................................................................................40
8.6.3 Midnight Commander – konzolový správce souborů..........................................................42
8.7 Přenášení sezení pomocí čipové karty..........................................................................................43
8.8 MS Windows na terminálovém řešení..........................................................................................43
9 Nejčastější dotazy na hardware........................................................................................................45
9.1 Čipové karty..................................................................................................................................45
9.2 Napájení, LAN, bezdrátová síť.....................................................................................................45
9.3 Externí USB zařízení....................................................................................................................45
10 Nejčastější dotazy na software........................................................................................................47
11 Sedmero pravidel práce s terminálem............................................................................................49
12 Kde hledat pomoc.............................................................................................................................50
13 Osoby a kontakty..............................................................................................................................51
4
1 Úvod
Jak by se vám líbilo připojit nově vybalený počítač k lokální síti LAN a hned mít plně zabezpečený
systém s plejádou aplikací? A pokud se počítač pokazí, jen sednout k jinému a hned mít k dispozici
vaše nastavení, prostředí a data? To není science fiction, to je realita. Výše uvedené umožňují
terminály Sun Ray.
V roce 2006 začal ing. Petr Koňas, Ph.D., zaměstnanec Ústavu nauky o dřevě, budovat terminálové
řešení Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně. Veškeré plánování a realizace je jen jeho dílem.
Na výsledné zapojení a použité softwarové řešení se přijeli podívat i zástupci dodavatelské firmy
StickFish, s. r. . o. Především díky úsilí Petra Koňase nabízí od roku 2007 Lesnická a dřevařská
fakulta MZLU v Brně zaměstnancům a studentům postgraduálního studia možnost nahradit klasický
osobní počítač terminálem Sun Ray. Výše jmenovaný autor terminálového řešení Lesnické a
dřevařské fakulty v Brně se také zasloužil o vybudování počítačové učebny B46, která je vybavena
výhradně terminály Sun Ray. Na terminály v učebnách, laboratořích, knihovnách ústavů apod. se
mohou přihlásit a používat je všichni, kdo mají univerzitní účet v UIS MZLU.
Cílem tohoto manuálu je poskytnout novým uživatelům návod, jak s novou technologií pracovat a jak
plně nahradit klasické počítače v kancelářích. Při čtení tohoto manuálu se předpokládá základní
znalost práce s počítačem, tj. především chápání logiky manipulace se soubory (kopírování, přesun,
mazání) a s tím související pojmy soubor, složka apod.
Tento výukový text by měl čtenáře seznámit s uživatelským pracovním prostředím systému, který je
v současnosti nasazen na serverech terminálového řešení. Taktéž se zde dozvíte, jaké softwarové
vybavení, tedy programy a utility, jsou v terminálovém řešení k dispozici. Nečekejte však podrobný
návod pro každou aplikaci. Jednak to není cílem tohoto textu, ale není to ani z hlediska rozsahu této
příručky možné. Na druhou stranu se dozvíte užitečná nastavení pro nejdůležitější aplikace, jako je
např. nastavení e-mailového klienta pro příjem a odesílání elektronické pošty nebo postup instalace
slovníků pro kontrolu pravopisu do kancelářského balíku.
5
2 Co to je terminál
2.1 Tlustí a tencí klienti
2.1.1 Tlustý klient
Každý z nás běžně pracuje s osobním počítačem, nejčastěji je to tzv. IBM/PC kompatibilní, méně z
nás mělo nebo má možnost pracovat na počítačích Mac od firmy Apple. Všechny tyto počítače
můžeme označit termínem tlustý klient. Toto označení není hanlivé, jen se snaží vystihnout
skutečnost, že v takovém počítači je vše procesorem počínaje a pevným diskem konče. Jinými slovy,
takový počítač je zcela nezávislý na dalších zařízeních nebo serverech. Pokud nepotřebujete přístup
na ostatní počítače nebo sdílení dat, tak se takový stroj obejde i bez lokální počítačové sítě (LAN).
2.1.2 Tenký klient
Kromě tlustých klientů existují i tzv. tencí klienti. Za tenkého klienta lze považovat i speciální
software, který se použije na klasické PC. Pokud však budeme o tenkém klientovi uvažovat jako o
hardware, jedná v tomto případě o počítač, který zpravidla nemá pevný disk, optické mechaniky (CD,
DVD) a také výkon bývá ve srovnání se soudobými tlustými klienty nižší. Důvodem je skutečnost, že
zátěž takového stroje bývá přenesena na velmi výkonný server, se kterým tenký klient komunikuje po
lokální síti (LAN). Tenký klient, protože většinou nemá pevný disk, si ve většině případů zavede
operační systém po síti – „natáhne“ si jej z disku serveru.
2.1.3 Ultratenký klient – terminál
Zvláštním případem tenkých klientů jsou ultratencí klienti, resp. bezstavoví tencí klienti nebo
virtuální displeje, které taky označujeme jako terminály. Tato zařízení jsou redukována na minimum,
oproti tenkým klientům nemají ani operační paměť, ani klasický procesor. Takové zařízení je bez
připojení na server zcela nepoužitelné. Výhodou je, že má nízkou spotřebu elektrické energie, tudíž
nepotřebuje aktivní chlazení ventilátory a je tedy zcela bezhlučné. Jedná se, ve své podstatě, pouze
o jakési „prodloužení“ připojení vstupních (klávesnice, myš) a výstupních zařízení (monitor), které je
realizováno prostřednictvím sítě (LAN, případně WAN).
2.2 Výhody a nevýhody jednotlivých řešení
Jaké jsou tedy výhody a nevýhody jednotlivých řešení? Tlustý klient má výhodu tam, kde si
vystačíme s jedním počítačem, tj. např. v domácnosti. Pokud však domů plánujete další počítač, už je
otázka, zda není lepší pořídit levnějšího tenkého klienta, který bude využívat služeb stávajícího PC
než zase znovu kupovat plně vybavené PC a mít tak vlastně zbytečně dvě DVD-RW mechaniky, dva
pevné disky atd. Navíc budete muset administrovat dva systémy se vším, co k tomu patří – tj.
zabezpečení v podobě antivirů, firewallů, správu uživatelských účtů apod.
V prostředí firmy nebo velké instituce je samozřejmě počet počítačů mnohonásobně vyšší a tencí,
resp. ultratencí klienti neboli terminály, vždy stojí za úvahu. Při nasazení terminálů administrátor
spravuje server a nemusí se zabývat konfigurací a zabezpečením jednotlivých klientských počítačů.
Vše řeší centrálně. Když nainstaluje nové antivirové zabezpečení, tak jsou rázem nově zabezpečeny
všechny klientské stroje. V případě klasických tlustých klientů, by musel řešit zabezpečení každého z
nich.
Výhody a nevýhody terminálů Sun Ray použitých jako koncových zařízení terminálového řešení LDF
lze shrnout následovně.
6
Výhody terminálu
●
bezúdržbový – uživatel se nestará o zabezpečení (aktualizace, antiviry, firewally apod.)
●
nehlučný – neobsahuje žádné otáčivé součástky
●
energeticky nenáročný – produkuje málo odpadního tepla, tudíž nehrozí přehřívání v letních
měsících
●
nezávislý – můžete se posadit k jakémukoliv terminálu na LDF a po přihlášení máte k
dispozici vaše prostředí i data
●
bezpečnost – když vám někdo fyzicky odcizí terminál, vaše data zůstávají v bezpečí na
serveru
●
dlouhodobě použitelný – není potřeba každé tři roky kupovat modernější, aby zvládal
nejnovější aplikace
Nevýhody terminálu
●
závislý na lokální síti (LAN)
●
nelze připojit optické mechaniky (CD/DVD)
●
nižší přenosová rychlost při práci s flashdisky oproti klasickému PC
●
potřeba síťových tiskáren (netýká se modelu Sun Ray 2FS)
7
3 Operační systém v terminálovém řešení LDF
Hned na začátek je nutno uvést, že terminálové řešení LDF je postaveno na operačním systému
GNU/Linux, konkrétně na linuxové distribuci CentOS. Pokud jste s žádným operačním systémem
postaveným na linuxovém jádře dosud nepracovali, nezoufejte, v zásadě budete opět používat
konkrétní aplikace pro plnění vašich pracovních úkolů, které spustíte stejně jako v MS Windows –
kliknutím na ikonu na pracovní ploše, takže samotný operační systém vás nemusí až tak zajímat.
A proč byl zvolen linuxový operační systém? Distribuce CentOS je tzv. opensource software (OSS),
což je počítačový software s otevřeným zdrojovým kódem. Otevřenost zde znamená jak technickou
dostupnost kódu, tak legální dostupnost – licenci software, která umožňuje, při dodržení jistých
podmínek, uživatelům zdrojový kód využívat, například prohlížet a upravovat. CentOS je navíc
zdarma pro libovolné použití, tedy i komerční a také pro libovolný počet uživatelů. Výhodou tedy je,
že uživatel, který se dostane k terminálu se může okamžitě připojit a pracovat a nemusí shánět,
pořizovat a evidovat žádné licence.
Operační systém z rodiny MS Windows, který asi znáte z běžných osobních počítačů, je na serveru
také k dispozici, ale pro jeho použití je nutné zakoupit příslušné licence pro uživatele, kteří jej chtějí
využívat. Navíc i tak je nutné v současné konfiguraci terminálového řešení LDF nejprve se přihlásit
do OS CentOS a až pak si v okně spustit MS Windows. O použití MS Windows v terminálovém řešení
LDF se dozvíte více v kapitole 8.8 na straně 43.
8
4 Typy terminálů Sun Ray
Terminály firmy Sun, které jsou známy pod značkou Sun Ray, bývají také označováni jako virtualní
displeje nebo bezstavoví tencí klienti, případně ultratencí klienti. Nejedná se o počítač v běžném
slova smyslu, ale pouze o zařízení, které s využitím proprietárního software firmy Sun
zprostředkovává přístup k systému a aplikacím, které jsou dostupné na serveru, resp. serverech.
V současnosti je možné zakoupit libovolný ze tří modelů, které nesou označení Sun Ray 2, Sun Ray
2FS a Sun Ray 270. Podívejme se, jak se jednotlivé modely od sebe liší (tab. 1).
Sun Ray 2 je základní a tudíž i nejlevnější varianta. Jedná se terminál, který disponuje možností
připojení jednoho monitoru pomocí digitálního výstupu DVI (součástí dodávky je i redukce na
analogový výstup D-SUB). Dále Sun Ray 2 disponuje dvěma USB porty specifikace 1.1 – jeden
umístěn na zadní straně, druhý pak na čelní. Vzadu ještě najdeme jeden sériový port.
Sun Ray 2FS je svými rozměry o něco větší než předchozí model Sun Ray 2. Oproti němu má také o
jeden USB port na zadní straně navíc (celkem tedy 3). Tento model má jako jediný USB porty
specifikace 2.0, i když z hlediska přenosové rychlosti splňují jen specifikaci 1.1. Další výhodou je
možnost připojit dva monitory a vytvořit tak jednu velkou pracovní plochu. Sun Ray 2FS také přináší
možnost připojení pomocí optiky (100Base-FX).
Sun Ray 270 se od výše uvedených modelů liší tím, že je integrován do 17” LCD monitoru.
K dispozici jsou 4 USB porty specifikace 1.1, analogový výstup na dataprojektor a analogový vstup.
Sun Ray 270 nabízí také dva sériové porty.
Všechny uvedené modely jsou vybaveny malým integrovaným reproduktorem pro základní ozvučení
aplikací. U všech také najdeme čtečku čipových Smart karet, která umožní přenášet sezení mezi
jednotlivými terminály (viz kapitola 8.7 Přenášení sezení pomocí čipové karty na s. 43).
Tabulka 1: Specifikace jednotlivých modelů Sun Ray terminálů
model
Sun Ray 2
Sun Ray 2FS
Sun Ray 270
ne
ne
ano
1600 × 1200 @ 60 Hz
1920 × 1200 @ 72 Hz
3840 × 1200 @ 72 Hz
1280 × 1024 @ 75 Hz
výstup na projektor
ne
ne
ano
vstup RGB
ne
ne
ano
porty USB
2
3*
4
porty COM
1
1
2
audio porty
3
3
3
ano
ne
ano
ano
ano
ne
integrace do LCD monitoru
max. rozlišení (pixelů)
jeden monitor
dva monitory
síťové adaptéry
10/100 Base­T
100Base­FX
* – porty USB specifikace 2.0 s přenosovou rychlostí odpovídající specifikaci USB 1.1
9
Obrázek 1: Zleva Sun Ray 270, Sun Ray 2, Sun Ray 2FS
10
5 Pořízení a zprovoznění terminálu
5.1 Jak získat terminál
První možností, jak získat terminál, je zažádat o přidělení terminálu ze zásob LDF. To je samozřejmě
možné jen v případě, že fakulta má volné terminály k dispozici. Druhou možností jak se k terminálu
dostat je nákup terminálu u firmy StickFish, s. r. o. (http://www.64bit.cz).
Při nákupu je nutné vědět několik skutečností. Kromě samotného terminálu je nutné vždy také
zakoupit licenci označovanou SunRay Svr SW 1 seat 1Y, kterou pak předáte správci terminálového
řešení. Firma Sun také občas nabízí pro všechny vzdělávací instituce výhodnou slevovou akci Sun
Matching Grant Program pod heslem „Jeden kus koupíte, druhý získáte zdarma“. Na tuto akci je
nutné se vždy předem informovat u firmy StickFish, s. r. o. Na základě tohoto Grant Programu pak
tedy lze získat terminály za poloviční ceny.
5.2 Připojení terminálu do univerzitní sítě LAN
Terminál potřebuje pro svoji činnost připojení do lokální počítačové sítě. Vzhledem k tomu, že
zásuvky pro připojení počítačů do univerzitní LAN jsou vždy vázány na MAC adresu připojovaného
síťového zařízení, je nutné poslat žádost o připojení na adresu [email protected]. Tuto žádost by
měl zaslat OSVT1 pracovník ústavu. V žádosti je potřeba uvést v zásadě stejné údaje, jako při
připojování běžného PC, navíc je samozřejmě potřeba uvést, že se jedná o Sun Ray terminál..
V žádosti je tedy nutné uvést tyto položky:
●
typ zařízení, tj. Sun Ray terminál
●
jméno odpovědného uživatele
●
označení místnosti
●
označení LAN zásuvky
●
MAC adresa síťového adaptéru terminálu
●
požadavek na připojení k VLAN „149 LDF - SunRay klienti“.
MAC adresa, též fyzická adresa, je jedinečná adresa síťového adaptéru, kterou přidělil výrobce
adaptéru. MAC adresu terminálu lze najít na třech místech:
●
na krabici v které byl terminál dodán (obr. 2)
●
na zadní (Sun Ray 270) nebo spodní (Sun Ray 2/2FS) straně terminálu (obr. 3)
●
na displeji terminálu, který není připojen k LAN
1 Osoba spravující výpočetní techniku (Seznam OSVT viz kapitola 13 Osoby a kontakty na s. 51)
11
Obrázek 2: MAC adresa uvedená na krabici s
terminálem
Obrázek 3: Výrobní štítek na dolní straně terminálu Sun Ray 2FS
5.3 Zapojení terminálu
Samotné zprovoznění terminálu je velmi snadné, jak je uvedeno v následujícím návodu:
1. připojit klávesnici a myš k USB portům
2. připojit monitor (netýká se Sun Ray 270)
3. propojit ethernetovým kabelem LAN zásuvku na zdi s RJ45 konektorem na terminálu
4. připojit napájecí adaptér a ten připojit k elektrické síti
Zde oceníte výhodu terminálu ve srovnání s klasickým osobním počítačem – nemusíte instalovat
žádný software, a to ani operační systém. Ihned po zapojení je možné začít pracovat. Terminál si tak
může snadno zapojit a zprovoznit i počítačový laik.
5.4 Nastavení firmware terminálu
Z hlediska nastavení parametrů sítě není nutné terminál připojený do terminálového řešení LDF
žádným způsobem nastavovat nebo konfigurovat. 99 % uživatelů tedy následující informace
nepotřebuje.
POZOR! Následující informace jsou jen pro pokročilé uživatele a jednotlivá
nastavení firmware terminálu je dovoleno měnit jen na základě pokynů správce
terminálového řešení LDF.
Terminál obsahuje pouze firmware, o jehož aktualizace se stará software na serveru. K nastavením
firmware lze přistupovat pomocí klávesových zkratek (tab. 2. Hlavní nabídka firmware terminálu
umožní nastavit statickou IP adresu (implicitně dynamická IP), definovat DNS servery, VPN připojení
atd.
12
Tabulka 2: Klávesové zkratky nastavení firmware terminálu
Klávesová zkratka
Vyvolaná akce
Popis
Ctrl + Alt + Pause/Break + C
Clear configuration
Vymaže veškerá ruční nastavení
Ctrl + Alt + Pause/Break + V
Info
Zobrazi verzi firmware a MAC adresu
Ctrl + Alt + Pause/Break + S
Main Menu
Zobrazí hlavní nabídku (IP, předvolené servery, DNS, VPN atd.)
Ctrl + Alt + Pause/Break + A
Restart
Provede restart terminálu
5.5 Registrace terminálu u výrobce
Zakoupený terminál se doporučuje zaregistrovat na stránkách výrobce – zajistíte si tím nadstandardní
záruku. Registrace se provádí online na stránkách http://cz.sun.com/reg/servis/. Pro registraci budete
potřebovat sériové číslo hardwaru, které najdete na stejných místech jako MAC adresu, tj. na letáčku
na krabici pod názvem serial number (obr. 2) a na výrobním štítku označené jako SysSN (obr. 3).
13
6 První přihlášení
6.1 Kontrola spojení
Pokud jste terminál správně zapojili, pokusí se navázat spojení se Sun serverem terminálového řešení.
O průběhu navazování spojení jste informováni firmwarem samotného terminálu na obrazovce.
Pokud se objeví přihlašovací dialog je vše v pořádku.
Pokud se přihlašovací dialog nezobrazí a je zobrazen symbol s přeškrtnutým spojením znamená to, že
síťový UTP kabel není řádně zapojen nebo je poškozen. V takovém případě proveďte kontrolu
zapojení síťového UTP kabelu – na zadní straně terminálu musí u síťového konektoru svítit zelená
dioda.
V případě, že je místo přihlašovacího dialogu zobrazen pouze symbol přesýpacích hodin, znamená to,
že terminál nemůže navázat spojení se serverem. V takovém případě je nutné postupovat podle
následujících bodů:
1. OSVT ústavu v portálu OSVT UIS zkontroluje přiřazení MAC adresy terminálu a zásuvky a
zda souhlasí MAC uvedená v UIS souhlasí s MAC uvedenou na terminálu
2. Kontaktuje fakultního správce terminálového řešení (viz kapitola 13 Osoby a kontakty na
s. 51).
6.2 První přihlášení uživatele
Ještě než se přihlásíte, máte možnost na přihlašovací obrazovce (obr. 4) zvolit jazyk pomocí menu
Jazyk vlevo dole, ale především máte možnost zvolit grafické rozhraní, které bude použito po
přihlášení. Na výběr jsou dvě grafická rozhraní (přesněji desktopová prostředí): Gnome a KDE. Jako
výchozí je nastaveno Gnome, ale všem začátečníkům, kteří nemají zkušenosti s prací pod linuxovými
operačními systémy je doporučováno zvolit a používat prostředí KDE, které je vzhledově velmi
podobné grafickému prostředí MS Windows 2000/XP.
Změnu grafického rozhraní z Gnome na KDE provedete podle následujícího postupu (doporučeno):
1. Na přihlašovací obrazovce klikněte vlevo dole na Sezení.
2. Zobrazí se dialog, kde označte volbu KDE session (obr. 5).
3. Potvrďte tlačítkem Budiž.
Poznámka: Při příštím přihlašování již není potřeba ručně volit sezení KDE –
systém se vás při přihlášení sám zeptá, zda chcete prostředí KDE používat jako
výchozí – zvolte Ano.
14
Obrázek 4: Přihlašovací dialog
Obrázek 5: Volba sezení, resp. grafického rozhraní
Nyní zadejte uživatelské jméno, které používáte pro přístup k Univerzitnímu informačnímu systému
MZLU a stiskněte klávesu Enter. Budete vyzváni k zadání hesla, které opět potvrdíte klávesou
Enter.
Poznámka: Pozor, při přihlašování je aktivní americké rozložení kláves (QWERTY)
a je vypnuta numerická klávesnice, kterou lze aktivovat stiskem tlačítka Num Lock
na klávesnici.
Pokud jste správně zadali přihlašovací údaje, přivítá vás pracovní plocha (desktop) grafického
prostředí KDE (obr. 6).
15
Obrázek 6: Plocha grafického prostředí KDE
Odhlásit se můžete kliknutím na tlačítko hlavní nabídky (obdoba tlačítka Start v MS Windows), které
najdete na dolní liště nejvíce vlevo, kde následně zvolíte položku Odhlásit se... Zobrazí se dialog pro
odhlášení, kde kliknete na tlačítko Odhlásit se. Úspěšné odhlášení skončí zobrazením nového
přihlašovacího dialogu.
Obrázek 7: Část hlavní nabídky (vlevo) a dialog odhlášení
16
7 Pracujeme v desktopovém prostředí KDE
7.1 Popis desktopového prostředí KDE
Pokud jste se podle předchozího návodu odhlásili, znovu se přihlaste. Pokud se zobrazí dotaz:
„Zvolili jste KDE Session pro toto sezení, ale vaše výchozí nastavení je GNOME. Chcete učinit KDE
Session svým výchozím nastavením pro příští sezení?“, klikněte na tlačítko Nastavit jako implicitní.
Nejprve si popišme, jak vlastně grafické rozhraní desktopového prostředí vypadá. Zcela dole najdeme
šedou lištu – tzv. hlavní panel prostředí KDE. Na obr. 8 jsou zobrazeny jednotlivé části hlavního
panelu. Zcela vlevo je obdoba tlačítka Start z MS Windows, zde označované jako tlačítko hlavní
nabídky panelu nebo také kick tlačítko. Hned vedle je panel rychlého spuštění, kde lze umisťovat
často spouštěné programy. Následuje přepínač ploch, kterým volíme jednu ze čtyř virtuálních
pracovních ploch. Ano, v KDE se nemusíte smířit jen s jednou plochou. Následuje pruh úloh, kde se
zobrazují úlohy, tj. programy, které máte spuštěny. Na hlavní panel lze přidávat tlačítka s aplikací,
speciální tlačítka (hlavní nabídka), aplety (např. hodiny) a další panely (např. lišta pro dokování
aplikací).
Obrázek 8: Hlavní panel
7.1.1 Hlavní nabídka
Hlavní nabídka, jak už bylo řečeno, je obdobou tlačítka Start. Aplikace jsou zde však rozděleny do
kategorií, podle jejich zaměření. Např. v kategorii Internet najdete jak webové prohlížeče (Firefox,
Konqueror, Opera), tak e-mailové klienty (Thunderbird, KMail), ale také např. „instant
messengery“ (internet messenger pidgin, kopete) pro komunikaci protokolem ICQ, MSN, Jabber
apod.
17
Obrázek
9:
Hlavní nabídka
7.1.2 Panel rychlého spuštění
Panel rychlého spuštění umožní vložit odkazy na často používané programy. Ve výchozím nastavení
zde je odkaz v podobě ikony na WWW prohlížeč Firefox a E-mailový klient KMail.
7.1.3 Přepínač ploch
K dispozici jsou standardně čtyři virtuální pracovní plochy. Na každé ploše můžete mít spuštěné jiné
programy, ale také jiný obrázek na pozadí. Tyto virtuální pracovní plochy si lze představit jako
samostatné monitory na kterých vidíte svoji pracovní plochu.
Počet pracovních ploch lze upravit. Klikněte pravým tlačítkem myši na pozadí pracovní plochy a z
kontextové nabídky vyberte Nastavení pracovní plochy... Zobrazí se dialog, kde v levém sloupci
klikněte na Virtuální plochy a následně pak napravo nastavte počet ploch, které chcete mít k dispozici.
Každou plochu si lze pojmenovat.
Plochám člověk přijde na chuť až po určité době. Pak ale začnete zjišťovat, že si práci bez virtuálních
ploch již neumíte představit. Oblíbený model používání ploch je takový, kdy na první ploše mám
spuštěného poštovního klienta, na druhé webový prohlížeč, na třetí pak správce souborů a
kancelářské aplikace a čtvrtá plocha je pro případ potřeby. Výhodou je, že není nutné aplikace
neustále minimalizovat a následně obnovovat jejich velikost.
7.1.4 Pruh úloh
Pruh úloh funguje obdobně jako v MS Windows – zobrazuje běžící programy. Pokud tedy chcete
nastavit volby pruhu úloh, stačí na něj kliknout pravým tlačítkem myši. Objeví se kontextová nabídka
kde zvolíme Nastavit panel... V následném dialogu (obr. 10) lze ovlivnit jeho chování. Např. volba
18
aktivní volba Zobrazovat okna ze všech ploch má za následek, že v pruhu úloh se budou zobrazovat
spuštěné programy ze všech virtuálních ploch. Jinými slovy, pokud jsem na ploše 1, zobrazují se v
pruhu úloh běžící programy i z plochy 2, 3 a 4, případně dalších. Deaktivací této volby budou
zobrazeny jen běžící programy z aktivní plochy (v našem příkladu jen z plochy 1).
Obrázek 10: Nastavení pruhu úloh
Spuštěné úlohy neboli programy lze přesouvat mezi plochami. Stačí v pruhu úloh kliknout pravým
tlačítkem myši na příslušný spuštěný program a z kontextové nabídky vybrat volbu Na pracovní
plochu... a pak zvolit číslo plochy.
7.2 Nastavení pracovního prostředí
Veškerá nastavení desktopového prostředí KDE je možné provádět přes Ovládací centrum KDE. To
spustíte tak, že kliknete na hlavní nabídku a vyberte Ovládací centrum. Ovládací centrum (obr. 11) má
nalevo rejstřík kategorií nastavení, vpravo se pak zobrazují konkrétní volby příslušného nastavení,
které zvolíte přes rejstřík.
19
Obrázek 11: Ovládací centrum KDE
7.2.1 Vypnutí šetřiče obrazovky (povinné)
Vzhledem k tomu, že některé šetřiče obrazovky mají značné nároky na systémové prostředky a v
případě terminálů i na vytížení lokální sítě, je pro každého uživatele terminálu povinné mít vypnutý
šetřič obrazovky.
Postup
1. V Ovládacím centru zvolte Vzhled a motivy a následně položku Šetřič obrazovky (obr. 12).
2. Deaktivujte volbu Spustit automaticky a klikněte na tlačítko Použít.
Obrázek 12: Vypnutí šetřiče obrazovky
20
7.2.2 Nastavení dekorace oken
V prostředí KDE si lze vybírat vzhled dekorace oken, lze tedy nastavit, aby vzhled oken vypadal
stejně jako v prostředí MS Windows 2000. Tato změna dekorace oken je v terminálovém prostředí
doporučena. S dekorací Redmond většinou fungují rolovací kolečka na většině typů myší.
Postup změny dekorace na vzhled Windows 2000:
1. Spusťte z hlavní nabídky Ovládací centrum.
2. Vyberte kategorii Vzhled a motivy – Dekorace oken.
3. Ze seznamu vyberte Redmond a klikněte na OK.
Poznámka: Změna dekorace oken může trvat až 2 minuty. Po tuto dobu nebude
terminál reagovat na vaše povely myší a klávesnicí.
7.2.3 Asociace souborů
Asociace souboru určují v jaké aplikaci se má konkrétní typ souboru otevřít, pokud na něj
dvojklikneme levým tlačítkem myši. např. poklikáním na soubor typu PDF se tento soubor otevře v
programu Adobe Reader. Tato nastavení lze upravit v Ovládacím centru KDE – Komponenty KDE –
Asociace souborů.
Pro každý typ souboru lze nastavit více asociovaných programů. Ten, který je uveden jako první je
výchozí pro otevírání souboru daného typu – tj. při dvojkliku na soubor. Pořadí aplikací lze měnit
pomocí tlačítek Posunout nahoru a Posunout dolů. Pokud vám chybí asociace na některý typ souboru,
lze ji přidat pomocí tlačítka Přidat... (obr. 13).
Obrázek 13: Nastavení souborových asociací v Ovládacím centru KDE
7.2.4 Přepínání rozložení klávesnice
Přestože KDE umožňuje v Ovládacím centru KDE nastavit přepínání libovolných rozložení klávesnic
s ikonkou vlaječky vedle hodin ve stylu MS Windows, v terminálovém prostředí toto řešení pro
21
desktopy nefunguje. Je nutné použít přepínání programu Přepínač klávesnice, resp. Přepínač
klávesnice_qwertz, který je připraven v adresáři OTHERS na pracovní ploše. Pro větší pohodlí je
vhodné umístit odkaz na skript na hlavní panel a nastavit klávesovou zkratku podle následujícího
postupu..
Postup
1. Klikněte pravým tlačítkem myši na volné místo na pruhu úloh – zobrazí se kontextová
nabídka.
2. Zvolte Přidat – Tlačítko s aplikací – OTHERS – Přepínač klávesnice_qwertz.
3. Pro nastavení klávesové zkratky spusťte Ovládací centrum.
4. Vyberte Místní zvyklosti a zpřístupnění – Klávesové zkratky.
5. Vyberte záložku Zkratky příkazů.
6. V seznamu vyberte OTHERS – Přepínač klávesnice_qwertz.
7. Zatrhněte Vlastní a objeví se dialog pro výběr zkratky. Doporučuji Ctrl + Alt + K.
Nyní můžete přepínat rozložení klávesnice mezi US a CZ jednoduchým kliknutím na ikonu v panelu
úloh nebo pomocí vámi zvolené klávesové zkratky. Klávesové mapy pro další jazyky nejsou zatím
k dispozici. V případě, že potřebujete napsat např. jen jeden znak, který není součástí české
klávesnice, není nutné celé rozložení klávesnice na US, ale stačí jen použít pravý Alt a stisknout znak
z anglické klávesnice. Pokud tedy potřebujete napsat znak @, který se na US klávesnice píše stiskem
Shift + 2, stiskněte pravý Alt + Shift + 2, pro napsání znaku % stiskněte pravý Alt + Shift + 5, atd.
Pokud chcete mít automaticky při přihlášení zapnuté české rozložení kláves, je nutné vytvořit
symbolický odkaz na soubor Přepínač_klávesnice v adresáři ~/.kde/Autostart. Přesný postup
naleznete v kapitole 7.4 Automatické spouštění programů po přihlášení do KDE na straně 25.
7.3 Správa souborů a adresářů
7.3.1 Uspořádání souborů v linuxu
Nehledejte žádný disk C: nebo D: – v prostředí operačních systémů linux je základem kořenový
adresář, který se označuje symbolem „/“. Jedná se o nejvyšší úroveň ve stromové struktuře
uspořádání souborů a adresářů. Některé adresáře mohou představovat samostatné diskové oddíly nebo
fyzické disky, či dokonce disková pole.
Pro uživatelské účty a tedy i jejich data je vyhrazen adresář /home. Každý uživatel tak nalezne svůj
domovský adresář v /home/jmeno_uzivatele, kde jmeno_uzivatele je uživatelské jméno, kterým
se přihlašujete do UIS.
Adresář /home představuje univerzitní diskové pole. V současnosti má každý zaměstnanec MZLU
kvótu nastavenu na 5 GB, což je prostor, který můžete na tomto diskovém poli použít pro vaše
soubory. Zde se také ukládají všechna uživatelská nastavení systému i jednotlivých aplikací.
Zaměstnanci a studenti LDF mají možnost ještě využít /home.ldf/jmeno_uzivatele, což je
diskové pole LDF. Zde má každý zaměstnanec zpravidla nastavenu kvótu na 5 GB (lze zjistit v UIS) a
proto je doporučeno většinu dat ukládat zde.
Pozor, linux oproti Windows je tzv. case sensitive. To znamená, že v názvech souborů a adresářů
rozlišuje velikost písmen. Název souboru dopis.txt je odlišný od názvu Dopis.txt nebo
22
dopis.TXT.
Poznámka: Z důvodu kompatibility velkého množství serverů/PC/klientských stanic
s různou platformou a různými pravidly pro překlad diakritiky, které k
terminálovému prostředí přistupují, se nedoporučuje v názvech souborů a adresářů
používat znaky s diakritikou, tj. např. české znaky. Také neuděláte chybu, když místo
znaku mezera budete v názvech souborů používat znak podtržítko „_“.
7.3.2 Domovský adresář
Domovský adresář najde každý uživatel v /home/jmeno_uzivatele. Domovský adresář se v linuxu
běžně označuje znakem ~ (tilda). V domovském adresáři standardně najdete následující podadresáře:
●
Desktop
– představuje pracovní plochu, tj. „ikony“ na ploše a standardně v něm najdete:
– zde jsou odkazy na ostatní užitečné programy a utility (přepínání rozložení
klávesnice, násilné ukončení OpenOffice.org, apod.)
○
OTHERS
○
MS_WINDOWS
○
CAD_CAM_CAE
○
IMAGE_ANALYSIS
– obsahuje odkazy na spuštění celých MS Windows, resp. Jednotlivých
aplikací pro tento OS (nutné mít zakoupené licence)
– odkazy na aplikace pro CAD/CAM/CAE
– odkazy na aplikace pro obrazovou analýzu
– odkaz na diskové pole LDF – zde ukládejte většinu vašich dat
●
dpldf
●
flashdisk
– odkaz na vaše připojené flashdisky
Ve výjimečných případech (nový zaměstnanec, zápis do dalšího ročníku, změna pracovního zařazení)
nemusí být výše uvedené adresáře založeny. Struktura adresářů je aktualizována denně. Je-li potřeba
urychlit vytvoření adresářů (příp. autentizačních klíčů) kontaktujte správce terminálového řešení. Je
to jedna z výjimečných situací, kdy může být správce kontaktován přímo, bez prostředníka OSVT,
pro co nejrychlejší vyřešení situace.
Pokud chcete ukládat dokumenty na diskovém poli univerzity, vytvořte si adresář vhodného jména,
např. Documents.
7.3.3 Symbolické odkazy
Kromě normálních souborů a adresářů se setkáte také s tzv. symbolickými odkazy. Je to v podstatě
obdoba zástupců, které znáte z MS Windows. Např. adresář dpldf, který má každý uživatel ve svém
domovském adresáři není adresářem, ale jen symbolickým odkazem na diskové pole LDF, konkrétně
na /home.ldf/jmeno_uzivatele. Pokud smažete odkaz dpldf nedojde ke smazání dat na diskovém
poli.
Symbolický odkaz na soubor nebo adresář poznáte podle ikonky – v dolním rohu má symbol malé
šipky (obr. 14). Jak symbolické odkazy využít a jak je vytvořit se dozvíte v kapitole 7.3.5 Konqueror
– linuxový Průzkumník.
23
Obrázek 14: Symbolický odkaz na adresář
7.3.4 Skryté soubory a adresáře
Soubory a adresáře, které začínají tečkou jsou skryté – jsou v nich zpravidla uložena uživatelská
nastavení systému a konkrétních programů. Např. v adresáři .openoffice.org jsou vaše osobní
nastavení stejnojmenného kancelářského balíku. Zobrazení těchto skrytých souborů lze potlačit,
protože je většinou nepotřebujeme při práci se soubory vidět.
7.3.5 Konqueror – linuxový Průzkumník
Tak jako v MS Windows je základním nástrojem pro práci se soubory Průzkumník, v KDE je to
Konqueror. Práce s ním je velmi intuitivní a pokud jste zvyklí pracovat s Průzkumníkem, brzy se
zorientujete i v Konqeroru. Konqueror navíc umí i prohlížet webové stránky, takže se jedná o
plnhodnotný www prohlížeč.
Konqueror je integrován do KDE, takže stačí v hlavní nabídce kliknout na Můj adresář. Pokud si
chcete Můj adresář přidat na plochu, jednoduše jej přetáhněte myší z hlavní nabídky (obr. 15).
Obrázek 15: Domovský adresář uživatele
Po spuštění, např. poklikáním na ikonu Můj adresář se zobrazí okno Konqueroru jak je uvedeno na
obrázku 16. Pokud chcete zobrazit adresářovou strukturu v levém okně, klikněte v levé postranní liště
uvnitř okna na symbol adresáře s domečkem. Výsledek je vidět na obrázku 17.
Obrázek 16: Konqueror v roli správce souborů
24
Obrázek 17: Konqueror – stromové zobrazení adresářové struktury
Soubory a adresáře lze kopírovat, resp. přesouvat, pouhým přetažením pomocí myši v rámci jednoho
okna konqueroru, ale také mezi dvěma okny. Vždy po přetažení souboru nebo adresáře na místo jste
dotázání, zda se má provést operace kopírování, přesunu nebo vytvoření odkazu. Kopírování a přesun
není potřeba vysvětlovat, vytvoření odkazu, přesněji symbolického odkazu nám umožní odkazovat se
na jeden stejný soubor nebo adresář z jednoho nebo i z více míst adresářové struktury. Užitečnost
symbolických odkazů demonstruje např. symbolický odkaz flashdisk, který najdete ve svém
domovském adresáři. Tento symbolický odkaz se odkazuje na adresář:
/tmp/SUNWut/mnt/jmeno_uzivatele
Je nabíledni, že přístup na flashdisk je pak snazší, než se pokaždé „proklikávat“ výše uvedenou
cestou k adresáři, kde je souborový systém flashdisku připojen do adresářové struktury.
Otevírat soubory lze na základě souborových asociací klasickým dvojklikem na soubor. Pokud
zmáčknete pravé tlačítko myši na souboru zobrazí se kontextová nabídka, kde můžete také vybrat
Otevřít pomocí... a zobrazí se seznam dalších asociovných aplikací. Výhodné to je např. u obrázků,
kdy poklikáním se obrázek otevře v prohlížeči, např. Kuickshow, a pokud chcete obrázek editovat,
kliknete pravým tlačítkem na obrázkový soubor a vyberete Otevřít pomocí... – Gimp. Asociované
aplikace lze upravit v Ovládacím centru v sekci Komponenty KDE – Asociace souborů, jak je
uvedeno v kapitole 7.2.3 Asociace souborů na straně 21.
7.4 Automatické spouštění programů po přihlášení do KDE
Některé programy stačí nechat otevřené při odhlašování a při následném přihlášení se automatický
spustí (např. Konqueror, Krusader). Jiné přímo obsahují mechanismus automatického spouštění (např.
korn), takže se o ně nemusíte starat. Pokud však chcete zajistit automatický start po přihlášení
konkrétního programu, je nejlepší volbou vytvořit symbolický odkaz na spuštěný program v adresáři
~/.kde/Autostart/.
Jako praktický příklad pro zajištění automatického startu konkrétního programu si ukažme na potřebě
mít po přihlášení do KDE mít zapnuté české rozložení kláves. Ukažme si postup např. v Konqueroru.
25
1. Spusťe Konqueror, např. pomocí Hlavní nabídka – Můj adresář.
2. Zkontrolujte, zda máte aktivovánu volbu Pohled – Ukázat skryté soubory.
3. Najděte adresář .kde a poklikejte na něj.
4. Nyný najděte adresář Autostart a opět na něj poklikejte.
5. Okno s otevřeným adresářem Autostart nechte otevřené.
6. Nyní otevřete adresář OTHERS, který máte na ploše. V něm najdete soubor
Přepínač_klávesnice, příp. Přepínač_klávesnice_qwertz.
7. Uvedený soubor chyťte levým tlačítkem myši a přetáhněte jej do okna, kde máte již
nachystaný zobrazený obsah adresáře Autostart.
8. Jakmile přetahovaný soubor „upustíte“ zobrází se kontextová nabídka. ze které vyberete
Vytvořit odkaz na tomto místě.
Nyní po každém přihlášení budete mít nastavené české rozložení kláves.
7.5 Když aplikace zamrzne
Někdy se stane, že aplikace přestane odpovídat, tj. nereaguje na ovládání myší ani klávesnicí.
V takovém případě je nutné aplikaci násilně ukončit neboli „zabít“. Metody, jak aplikaci zabít jsou
dvě:
Metoda přímého ukončení
1. Stiskněte Ctrl + Alt + Escape – kurzor myši se změní na symbol lebky.
2. Takto pozměněným kurzorem klikněte na okno aplikace, která neodpovídá.
3. Aplikace bude násilím ukončena, tj. neuložená data jsou ztracena.
Poznámka: Tuto metodu lze použít jen na aplikace, jejichž okna vidíte na ploše.
Pokud je aplikace minimalizována do pruhu úloh a zamrzne, nesnažte se ji zabít
kliknutím symbolem lebky na pruh úloh – výsledkem byl „zabitý“ pruh úloh.
Zabijete-li si pruh úloh. Můžete jej spustit následovně: stiskněte Alt + F2 a vložte
příkaz kicker následovaný klávesou Enter.
Metoda ukončení přes Strážce KDE
1. Stiskněte Ctrl + Escape – zobrazí se tabulka běžících procesů.
2. Pro snadnější orientaci změňte ve výklopném seznamu Všechny procesy na Vlastní procesy.
3. Jednoduchým kliknutím označte aplikaci, která zamrzla.
4. Stiskněte tlačítko Zabít.
5. Ukončete Strážce KDE.
26
7.6 Tisk a tiskárny
7.6.1 Hardware
Ideálním řešením pro tisk z terminálů jsou síťové tiskárny, tj. tiskárny, které jsou připojeny přímo do
lokální sítě a nikoliv k počítači. Vhodné je tedy mít síťovou tiskárnu ve společných prostorách ústavu
(knihovna, zasedačka apod.). Toto řešení je mimochodem vhodné i pro běžná PC. Velké síťové
tiskárny mívají menší provozní náklady a zvládají vyšší objemy tisku, navíc tisknou rychleji.
Pokud tedy máte na pracovišti síťovou tiskárnu, je nutné se domluvit s administrátorem, aby ji přidal
do terminálového řešení. Podmínkou samozřejmě je, aby tiskárna měla podporu v operačním systému
linux.
Pokud plánujete nákup síťové tiskárny, je doporučeno, abyste výběr značky/modelu konzultovali se
správcem terminálového řešení LDF (viz kapitola 13 Osoby a kontakty na s. 51).
7.6.2 Tiskové rozhraní
Všechny aplikace, které jsou součástí desktopového prostředí KDE (např. Konqueror, Kmail),
umožňují tisk prostřednictvím KDE tiskového nástroje kprinter. Výhodou je, že kprinter uživateli
nabídne stejné grafické rozhraní pro nastavení tisku pro všechny tiskárny. Kprinter také nabízí
možnosti nastavení tisku jako je tisk více stran na jeden list papíru, tisk brožury apod.
Pokud chcete tisknou přes kprinter i z jiných než KDE nativních aplikací, jako je třeba Firefox, Adobe
Reader apod., je potřeba v těchto programech tisk přes kprinter nastavit. Podrobné nastavení najdete
vždy u příslušného programu v kapitole 8 Základní aplikace v terminálovém řešení.
27
8 Základní aplikace v terminálovém řešení
8.1 Krusader – linuxový Total Commander
Ten kdo v MS Windows dává přednost dvoupanelovému správci souborů „staré školy“, jakým je např.
Total Commander, přivítá jeho linuxovou obdobu s názvem Krusader (obr. 18). Většina klávesových
zkratek (F5 – Kopírovat, F6 – Přesun) je shodná s výše zmíněným programem Total Commander.
Krusader najdete v hlavní nabídce v sekci systémové nástroje. První start trvá poněkud déle z důvodu
vytváření konfiguračních souborů. Po té, co je poprve spuštěn, vám zobrazí na dvou obrazovkách
seznam externích programů, které bude využívat (např. Kompresní a dekompresní nástroje zip, rar
apod.). Následně nabídne možnosti nastavení. Doporučuje se na kartě Obecné nastavit způsob mazání
souborů na Přesunout do koše.
Obrázek 18: Krusader – dvoupanelový správce souborů
Krusader umí i často používané protokoly síťové komunikace FTP, Samba, SSH (tab. 3). Pokud se
chcete připojit některým z uvedených protokolů, stačí zadat příslušný prefix a název serveru do
adresního řádku nad levým nebo pravým panelem.
Tabulka 3: Vybrané síťové protokoly podporované v Krusaderu
Protokol
Prefix
Ukázka zápisu v Krusaderu
FTP
ftp://
ftp://ftp.mendelu.cz
Samba
smb://
smb://[email protected]/xvavrcik
SSH (SCP)
fish://
fish://[email protected]
8.2 OpenOffice.org – kancelářský balík ve stylu MS Office
OpenOffice.org je kancelářský balík srovnatelný s MS Office. Skládá se z několika modulů (viz
tab. 4). Výhodou je, že tento balík je zcela zdarma i pro komerční použití.
28
Tabulka 4: Moduly OpenOffice.org a konkurenční protějšky
název modulu
zaměření
obdoba v MS Office
Writer
textové dokumenty
MS Word
Calc
tabulky a grafy
MS Excel
Impress
prezentace
MS PowerPoint
Draw
vektorové kresby
není
Base
databáze
MS Access
Math
sazba matematických vzorců
MS Equotation
Jednotlivé moduly balíku OpenOffice.org lze spustit prostřednictvím odkazů v hlavní nabídce v sekci
Kancelář.
OpenOffice.org používá jako nativní formát pro ukládání souborů formát OpenDocument (celým
názvem OASIS Open Document Format for Office Applications – OASIS otevřený formát
dokumentu pro kancelářské aplikace), který je určený pro ukládání a výměnu dokumentů vytvořených
kancelářskými aplikacemi a od 3. května 2006 je standardizován Mezinárodní organizací pro
normalizaci jako standard ISO/IEC 26300. Textové dokumenty mají příponu odt, sešity (tabulky) ods,
prezentace odp, kresby odg, databáze odf. Soubory šablon pak mají stejné názvy, pouze místo
písmene d je nahrazeno písmenem t. OpenOffice.org také bez problémů zvládá načítání i ukládání
dokumentů MS Office (doc, xls, ppt). Pokud si přejete, lze nastavit, aby OpenOffice.org používal
formáty MS Office jako výchozí, tj. pokud uložíte nově vytvořený dokument, automaticky vám bude
nabídnut formát MS Office dokument (.doc).
8.2.1 Změna jazyka rozhraní OpenOffice.org
Pokud máte po prvním spuštění veškeré nabídky a dialogy OpenOffice.org v anglickém jazyce a
chcete je mít vše v češtině, postupujte následujícím způsobem.
1. Spusťte OpenOffice.org Writer.
2. Zvolte Nástroje – Volby... a v sekci Jazyková nastavení vyberte Uživatelské rozhraní: Česky.
3. Potvrďte tlačítkem OK.
4. Ukončete všechna otevřená okna OpenOffice.org. Po dalším spuštění s vámi již bude
komunikovat česky.
8.2.2 Instalace slovníků pro kontrolu pravopisu
Z licenčních důvodů nemohou být slovníky pro kontrolu pravopisu v OpenOffice.org zahrnuty do
vlastní instalace a je nutné je nainstalovat dodatečně. Tuto instalaci si provede každý uživatel sám,
29
aby si mohl zvolit jaké jazykové balíčky chce nainstalovat.
1. Stáhněte si soubor dicOOo.sxw s instalačním
http://ftp.services.openoffice.org/pub/OpenOffice.org
\/contrib/dictionaries/dicooo/DicOOo.sxw
průvodcem
z
této
adresy:
2. Spusťte OpenOffice.org Writer.
3. Zvolte Nástroje – Volby a v sekci OpenOffice.org zvolte Bezpečnost a klikněte na
Zabezpečení maker...
4. Změňte úroveň zabezpečení na Střední a potvrďte tlačítkem OK.
5. Pomocí Soubor – Otevřít... otevřete stažený soubor DicOOo.sxw, který provede instalaci
podle pokynů uživatele.
6. Nejprve zvolte jazyk instalátoru tím, že stiskněte a držte Ctrl a klikněte v dokumentu na
Česky.
7. Následně v dokumentu klikněte na tlačítko Spustit DicOOo.
8. Zobrazí se dialogové okno – klikněte na Další.
9. Klikněte na tlačítko Zobrazit seznam – načte se dostupný seznam slovníků.
10. Označte jazyky, které chcete nainstalovat pro kontrolu pravopisu. Chcete-li označít víc jak
jeden, držte při klikání klávesu Ctrl. Pak zvolte Další.
11. Opakujte krok 8 pro výběr slovníků pro dělení slov a tezaurus.
12. Deaktivujte volbu Nestahovat slovníky, které již jsou nainstalované.
13. Zvolte Další – tím se spustí stahování a instalace vybraných slovníků.
14. Abyste mohli nainstalované slovníky použít, musíte nejprve ukončit všechna okna
OpenOffice.org.
15. Pokud vám OpenOffice.org stále nenabízí žádné evropské jazyky pro kontrolu pravopisu, je
nutné v nabídce Nástroje – Volby... – Jazyková nastavení – Jazyky v sekci Rozšířená podpora
jazyků deaktivovat volbu Povoleno pro komplexní rozvržení textu.
8.2.3 Nastavení vlastní výchozí šablony
Pokud chcete, abyste při otevření prázdného dokumentu měli nastaven váš oblíbený font (např. Times
New Roman) nebo jinou výchozí velikost písma, docílíte toho změnou výchozí šablony postupem,
který uvádí standardní elektronická nápověda k OpenOffice.org. Řekněme, že chcete, aby po otevření
prázdného dokumentu v OpenOffice.org Writer byl nastaven jako výchozí font Times New Roman.
Postupujte následovně:
1. Vytvořte dokument a v něm obsah a styly formátování podle vašeho přání.
2. Zvolte Soubor – Šablony – Uložit.
3. Do pole Nová šablona napište název nové šablony.
4. V seznamu Kategorie vyberte Moje šablony a klepněte na tlačítko OK.
5. Zvolte Soubor – Šablony – Uspořádat.
6. V seznamu kategorií poklepejte na složku Moje Šablony.
30
7. Pravým tlačítkem myši klepněte na vytvořenou šablonu a zvolte Nastavit jako výchozí
šablonu.
8. Klepněte na Zavřít.
8.2.4 Vypnutí hardwarové akcelerace
Pokud vám OpenOffice.org Impress při spuštění prezentace vždy spadne, je nutné vypnout
hardwarovou akceleraci v nastavení OpenOffice.org následujícím způsobem.
1. Spusťe libovolný modul OpenOffice.org, např. Writer.
2. V nabídce vyberte Možnosti – OpenOffice.org – Zobrazit.
3. Deaktivujte volbu Použít hardwarovou akceleraci a potvrďte tlačítkem OK.
8.3 Webové prohlížeče
K dispozici máme na výběr několik webových prohlížečů: Konqueror, Firefox a Operu. Konqueror je
součástí KDE a lze jej využívat i jako správce souborů. Firefox je znám i z prostředí MS Windows a
není třeba jej představovat. Opera také patří mezi velmi oblíbené multiplatformní prohlížeče.
Jestliže se rozhodnete pro Firefox a nepůjde vám přímo otevírat soubory, které si stáhnete, tj. budete
je muset nejprve uložit, nainstalujte si rozšíření MIME Edit. Konfigurace rozšíření MIME Edit je
podrobně popsána v kapitole 8.4.1.2 Nastavení souborových asociací pro přílohy na s. 37 věnované
poštovnímu klientovi Thunderbird.
Pokud budete přistupovat na stránky, které vyžadují funkční prostředí Java, použijte Operu. Ve
zbývajících dvou prohlížečích není prostředí java na terminálovém řešení LDF funkční.
V Opeře musíte nejprve Javu zprovoznit pomocí následujícího postupu:
1. Spusťte Operu (tlačítko Hlavní nabídka KDE– Internet – Opera).
2. V Opeře zvolte Nástroje – Nastavení.
3. V dialogu nastavení vyberte Pokročilá nastavení – Obsah.
4. Zde je pak nutné aktivovat volbu Povolit prostředí Java a kliknout na tlačítko Nastavit
prostředí Java.
31
Obrázek 19: Opera – pokročilé volby
5. Následně jste vyzváni pro zadání úplné cesty k souborům běhového prostředí Java. Do
vstupního pole zadejte: /usr/java/jre1.6.0_05/lib/i386/ a potvrďte talčítkem OK.
6. Dialog nastavení ukončete talčítkem OK.
7. Ukončete Operu a znovu ji spusťte.
8. Test funkčnosti prostředí Java v prohlížeči lze provést na webových stránkách firmy SUN:
http://www.java.com/en/download/help/testvm.xml
8.4 Poštovní klienti
Zde máte na výběr z Kmailu, který je součástí prostředí KDE, a Thunderbirdu, který patří mezi
oblíbené poštovní programy i v MS Windows.
8.4.1 Thunderbird
8.4.1.1 Nastavení e-mailového účtu
1. Spustit poštovního klienta Thunderbird.
2. Při prvním spuštění jste dotázáni, zda chcete provést import nastavení z jiné aplikace. První
dialog je z neznámých důvodů v angličtině, ale pokud není co importovat, zvolte Next.
32
Obrázek 20: Thunderbird – import nastavení
3. Následně je spuštěn průvodce vytvářením účtu. Nechte zvolenou volbu E-mail a klikněte na
Další.
Obrázek 21: Thunderbird – typ účtu
4. V dalším dialogu vyplňte vaše skutečné jméno a e-mailovou adresu. P té klikněte na Další.
33
Obrázek 22: Thunderbird – identifikační informace
5. Zvolte typ serveru pro příchozí poštu. Pro účet na MZLU si můžete zvolit jednu ze dvou
možností – POP nebo IMAP (viz poznámka). Vyplňte políčka příchozí i odchozí server:
mail.mendelu.cz.
Poznámka: Protokol POP3 – zprávy se ze serveru stáhnou a nelze se na ně běžným
způsobem dostat z jiných počítačů. Protokol IMAP – zprávy (včetně Odeslané
pošty, Odstraněné pošty atd.) zůstávají na serveru a jsou přístupné i z jiných
počítačů, a to jak přes webové rozhraní, tak přes poštovní klienty.
34
Obrázek 23: Thunderbird -- nastavení serveru
6. Nyní zadejte uživatelské jméno pro příchozí poštu – odpovídá uživatelskému jménu do UIS.
Pak zvolte Další.
Obrázek 24: Thunderbird -- uživatelské jméno
7. Nyní zadejte název účtu – to může být libovolný text, ale doporučuje se vaše e-mailová
35
adresa. Tento název umožní odlišit účty, pokud jich máte více. Pokračujte tlačítkem Další.
Obrázek 25: Thunderbird – název účtu
8. Nakonec vám průvodce umožní zkontrolovat všechny zadané údaje a potvrdit je tlačítkem
Dokončit.
Obrázek 26: Thunderbird – ověření údajů
36
9. Pokud vyžadujete zabezpečené přihlašování, lze jej dodatečně nastavit v Úpravy – Nastavení
účtu... – Nastavení serveru, kde je nutné aktivovat volbu SSL.
Pokud jste vše správně vyplnili a nastavili, můžete nyní bez problému pracovat s vašim e-mailovým
účtém v aplikaci Thunderbird.
8.4.1.2 Nastavení souborových asociací pro přílohy
Thunderbird má většinou problém přebírat souborové asociace ze systémového nastavení. Když tedy
poklikáte na přílohu s příponou doc, thunderbird nezajistí otevření souboru v asociované aplikaci –
OpenOffice.org. Lze to vyřešit doinstalováním rozšíření pro Thunderbird, které se jmenuje MIME
Edit. Nejprve se podívejme, jak získat a nainstalovat doplněk MIME Edit.
1. Spusťe Thunderbird a klikněte na Nástroje – Správce doplňků.
2. V okně Správce doplňků klikněte na Získat rozšíření. Automaticky se otevře www prohlížeč
se stránkou s rozšířeními pro Thunderbird.
3. Do pole Hledat doplňky zadejte MIME Edit a stiskněte Enter. Zobrazí se stejnojmenný
doplněk – klikněte na Stáhnout doplněk a uložte jej na disk.
4. Nyní se vraťte k oknu Správce doplňků a klikněte na tlačítko Instalovat.
5. V dialogu pro výběr souboru najděte soubor s doplňkem, který jste stáhli v kroku 3, potvrďte
tlačítkem Otevřít a pak klikněte na Instalovat nyní.
6. Po instalaci klikněte na tlačítko Restartovat aplikaci Thunderbird.
Nyní máte MIME Edit do Thunderbirdu nainstalovaný. Zkuste nyní otevírat různé přílohy mailů. PDF
asi půjde bez potřeby nastavení, zatímco soubory doc, xls a pps budete muset nastavit přes MIME
Edit podle následujícího postupu.
1. Zkuste v Thundebirdu otevřít z nějakého mailu přílohu s příponou doc. Thunderbird zobrazí
hlášku, že nemůže daný soubor otevřít (obr. 27).
Obrázek 27: Chyba při otevírání přílohy.
2. Klikněte v Thunderbirdu na Nástroje – MIME edit... Zobrazí se dialog nastavení MIME Edit.
3. Klikněte v něm na záložku Edit. Uvidíte seznam MIME typů, jednoduše řečeno přípon
souborů, které jste se doposud pokusili přes Thunderbird otevřít. Pokud jste zkoušeli otevřít
přílohu v podobě Dokument Word (.doc), měli byste vidět v seznamu File types:
application/msword. Označte tuto položku a klikněte na Edit... (obr. 28).
37
Obrázek 28: Nastavení MIME Edit
4. Objeví se dialog, kde zvolte Open it with: a do pole zapište oowriter. Potvrďte tlačítkem OK
(obr 29). Předchozí okno také potvrďte tlačítkem OK.
Obrázek 29: Editace asociace
5. Nyní zkuste znovu otevřít přílohu s příponou doc. Budete dotázáni (obr. 30), co s přílohou
dělat, zvolte Otevřít pomocí... a klikněte na OK (neklikejte na Procházet). Nyní by se měl
dokument bez problémů otevřít v OpenOffice.org Writer. Pokud se neotevře, problémem
může spočívat v diakritice v názvu souboru.
38
Obrázek 30: Otevírání přílohy
Obdobně nastavíte asociované programy pro další běžné přípony: xls – oocalc, ppt – ooimpress.
8.4.2 Kmail
Výhodou Kmailu je, že je integrovaný do grafického rozhraní KDE. Nevýhodou je, že neexistuje
verze pro MS Windows, takže pokud používáte i tento operační systém, musíte na něm mít jiného emailového klienta. Kmail také ne vždy správně funguje při použití protokolu IMAP. Z tohoto důvodu
není v této příručce uvedeno nastavení tohoto e-mailového klienta.
8.5 Grafické editory
8.5.1 Gimp – bitmapový editor
Gimp je bitmapový editor – slouží tedy pro úpravu bitmapových obrázků (JPG, BMP, TIFF...), např.
fotografií. Jedná se obdobu aplikací Adobe Photoshop nebo Corel Photopaint.
8.5.2 Inkscape – vektorový editor
Inkscape je vektorovým editorem, tj. Je schopen vytvářet a upravovat obrázky vektorových formátů
(SVG, EPS...). Jedná se tedy o program stejného zaměření jako Corel Draw.
8.6 Užitečné utility
8.6.1 ksnapshot – snímky obrazovky
Pokud chcete zhotovit snímek obrazovky, spusťte prográmek ksnapshot. Nejrychleji jej spustíte tak,
že stisknete Alt + F2 – zobrazí se dialog Spustit příkaz. Do vstupního pole napište ksnapshot a
stiskněte klávesu Enter. Zobrazí se okno aplikace ksnapshot. Snímání obrazovek je snadné a
intuitivní. Před vlastním vyfocením obrazovky si pomocí volby Režim snímku zvolte, zda chcete
zhotovit snímek celé obrazovky, okna pod kurozorem nebo jen vybrané oblasti, kterou následně
definujete pomocí myši. Sejmuté obrazovky lze uložit v řadě známých bitmapových formátů. Obecně
se pro tyto účely doporučuje formát PNG, který je v tomto případě vhodnější než JPEG.
39
Obrázek 31: Ksnapshot – snímání obrazovky
8.6.2 korn – hlídač e-mailů
Korn funguje tak, že kontroluje, kolik nepřečtených e-mailů máte ve vaší poštovní schránce na
poštovním serveru. Tento počet je potom zobrazen na hlavním panelu vedle hodin.
Korn poprve spustíte nejsnáze tak, že stisknete Alt + F2 – zobrazí se systémový dialog Spustit příkaz
a do pole napište korn a stiskněte klávesu Enter. Korn se spustí minimalizovaný – tj. zobrazí se jen
jako číslo vedle hodin (obr. 32).
Obrázek 32: Korn v liště – zatím žádný e-mail
Korn je nutno nejprve nakonfigurovat, aby kontroloval vaši e-mailovou schránku, případně více
schránek, jak uvádí následující postup.
1. Klikněte pravým tlačítkem myši na korn, tedy na číslo vedle hodin – zobrazí se kontextová
nabídka, ve které klikněte na Nastavit korn...
40
Obrázek 33: Korn -- nabídka
2. Zobrazí se dialog pro nastavení kornu. Označte Příchozí pošta a klikněte na tlačítko Odebrat.
(obr. 34).
Obrázek 34: Korn – nastavení
3. Dále klikněte na Nový... a vyberte protokol, kterým přistupujete k vaší poště na serveru
(POP3 nebo IMAP4).
4. V následném dialogu (obr. 35) stačí vyplnit název serveru, např. mail.mendelu.cz, vaše
uživatelské jméno (shodné s UIS) a heslo (nutno aktivovat volbu Uložit heslo).
Obrázek 35: Korn – nastavení serveru
41
Poznámka: Korn ve verzi použité na terminálech neumí šifrovaný (SSL) přístup na
poštovní server, proto se nesnažte nastavit zabezpečené porty (IMAP 993, POP3
995).
5. Vhodné je ještě upravit na kartě Pohled položku Záhlaví (obr. 36), která určuje název, pod
kterým se bude váš poštovní účet zobrazovat – např. vaše e-mailová adresa. Potvrďte
tlačítkem OK.
Obrázek 36: Korn – nastavení názvu účtu
6. Nyní se dostanete pět do úvodního nastavení, kde již stačí jen stisknout tlačítko OK.
7. Kontrola mailů se provádí automaticky každých 300 s. Nastavení lze změnit. Poklikáním na
číslo s počtem mailů se provede kontrola okamžitě.
8.6.3 Midnight Commander – konzolový správce souborů
Někdy se také může hodit správce souborů ve stylu Norton Commandera, tj. takový, který
nepotřebuje ke svému běhu grafické rozhraní. Znalcům linuxových OS asi netřeba představovat
Midnight Commander (obr. 37) a začátečníci dají jistě přednost Konqueroru nebo Krusaderu.
Midnight Commander se spouští v konzoli, což je de facto příkazový řádek – někdy také označován
jako textový terminál Příkaz pro spuštění Midnight Commanderu je jednoduchý: mc.
42
Obrázek 37: Midnight commander
8.7 Přenášení sezení pomocí čipové karty
Terminály nevyžadují použití čipové karty – fungují i bez ní, ale při jejím použití získáte jednu
zajímavou funkci – budete moci přenášet vaše sezení (session) mezi jednotlivými terminály. Pod
pojmem sezení si lze představit stav, kdy jste přihlášeni a vidíte vaši pracovní plochu, spuštěné
programy atd. Použití čipové Smart karty vám právě umožní přenášet takové sezení mezi terminály.
Jak to tedy funguje? Před přihlášením (tj. na terminálu je zobrazena přihlašovací obrazovka) vložte
čipovou kartu. Čtečka je oboustranná, takže na orientaci na které straně je čip nezáleží. Důležité je,
aby čip šel byl zasunut do čtečky. Chvíli počkejte, až se znovu překreslí přihlašovací obrazovka. Pak
se běžným způsobem přihlaste. Během práce kdykoliv můžete kartu vyjmout a vložit ji do jiného
terminálu – během chvilky se objeví vaše sezení přesně v tom stavu v jakém jste je opustili.
Poznámka: Na kartu samotnou se nic neukládá, pouze si server „zapamatuje“ její
jedinečné identifikační číslo a pod tím pak eviduje dané sezení. Když pak s kartou
přijdete k jinému terminálu a kartu vložíte, tak server pozná, které běžící sezení má
na terminálu zobrazit.
Pozor, pokud kartu ztratíte a nebyli jste odhlášeni – tj. použili jste kartu pro přenos sezení, každý kdo
jí najde ji také může zneužít, aby se dostal k vašemu sezení. Z tohoto důvodu se velmi doporučuje
před vyjmutím karty sezení uzamknout (Hlavní nabídka – Uzamknout relaci nebo Ctrl + Alt + L). Při
opětovném vložení karty bude vyžadováno vaše heslo, takže náhodný nálezce karty se k vašemu
sezení nedostane.
8.8 MS Windows na terminálovém řešení
Na terminálovém řešení najdete i operační systém MS Windows 2003 Server. Pokud chcete používat
tento operační systém, musíte zakoupit příslušné klientské licence, které předáte správci
terminálového řešení a ten vám následně umožní spouštění systému Windows. Pokud tento systém
budete potřebovat jen příležitostně, je vhodné pořídit jen pár licencí pro příslušné pracoviště s tím, že
v daný okamžik může mít tento systém spuštěn současně jen tolik uživatelů daného pracoviště, kolik
43
máte zakoupených licencí. Pokud tedy na ústav zakoupíte 4 licence, tak správce nastaví terminálové
řešení tak, že až čtyři uživatelé současně z příslušného ústavu mohou využít systému MS Windows.
Poznámka: Pozor, desktopové licence systémů MS Windows 2000/XP/Vista nemají
nic společného s licencemi pro terminálové služby systému MS Windows 2003
Server.
Předpokládejme, že jste zakoupili příslušné licence a správce vám tedy umožnil spouštění operačního
systému MS Windows v terminálovém prostředí. Do MS Windows se však v současnosti v prostředí
terminálového řešení LDF nelze přímo přihlásit. Nejprve je vždy nutné přihlásit se standardním
způsobem do grafického prostředí KDE nebo GNOME operačního systému CentOS. Na pracovní
ploše najdete složku MS_WINDOWS, ve které najdete odkaz na na spuštění MS Windows, ale i odkazy na
jednotlivé nativní programy pro Windows, např. MS Word, MS Excel, Inventor apod. Většinou se
jedná o komerční produkty, ke kterým je nutné nejprve zajistit příslušné licence, abyste tyto aplikace
měli v terminálovém řešení přístupné.
Máte tedy dvě možnosti, jak používat systému MS Windows a aplikací určených pro tento systém.
Prvním možností je spustit pomocí odkazu MS Windows kompletní prostředí MS Windows (obr. 38),
které poběží v okně v rámci vaší prcovní plochy.
Obrázek 38: Systém MS Windows 2003 Server spuštěný v okně
Druhou možností použít konkrétní odkaz pro spuštění aplikace určené pro MS Windows (např. MS
Word). Pokud zvolíte první možnost nezapomeňte po ukončení práce v MS Windows ukončit prostředí
tohoto OS ukončit standardním způsobem (Start – Vypnout..., resp. Start – Odhlásit uživatele...). V
případě druhé možnosti, tj. spuštění jednotlivé aplikace, je nutné příslušný program řádně ukončit.
Pozor, zavřete program (např. Soubor – Ukončit), ne celé okno ve kterém program běží. V opačném
případě by program zůstal běžet, přestože byste jej neviděli v okně. A v situaci, kdy máte na
pracoviště zakoupen menší počet licencí než kolik je uživatelů, tak dokud program řádně neukončíte
a v daný okamžik není volná další licence, nemůže si jej spustit jiný uživatel z vašeho pracoviště.
44
9 Nejčastější dotazy na hardware
9.1 Čipové karty
Je nutné používat čipové karty pro přihlášení?
Ne, je to volitelná funkce. Karty pouze umožní přenášení sezení mezi terminály.
Je nutné vkládat kartu tak, aby čip byl orientován určitým způsobem?
Ne, terminály jsou vybaveny oboustrannou čtečkou, stačí tedy vložit kartu čipem napřed.
Zůstanou na terminálu po vytažení karty nějaká data?
Ne. Sun Ray je bezstavový tenký klient – nemá žádné úložiště dat. Veškerá data jsou jen a pouze
na serveru případně diskových polích připojených k serveru.
Kolega se přihlásil na terminál bez karty a uzamčel sezení. Lze se nějak přihlásit bez karty na
tentýž terminál?
Musíte „násilím“ ukončit jeho sezení pomocí dvojitého stisku kombinace kláves Ctrl + Alt +
Backspace.
Pozor! Kolega tímto přijde o své sezení a pokud měl spuštěné nějaké aplikace, může přijít i o
neuložená data v těchto otevřených aplikacích. Data uložená na disku zůstanou samozřejmě
nedotčena.
Co se stane, když přenesu sezení pomocí karty z terminálu s vyšším rozlišením na terminál s
nižším rozlišením?
Zobrazí se jen výřez desktopu, který se bude posouvat, pokud se dostanete myší dostanete na
hranici.
9.2 Napájení, LAN, bezdrátová síť
Co se stane při výpadku elektrické energie?
Při přerušení dodávky elektrické energie nemůže samozřejmě terminál pracovat, ale v okamžiku
obnovení dodávky elektřiny vám během pár sekund naskočí vaše sezení přesně v tom stavu, v
jakém bylo v okamžiku výpadku. Schválně zkuste odpojit napájecí kabel od terminálu a po
chvilce jej připojit.
Co se stane, pokud je odpojen síťový LAN kabel?
Terminál je závislý na spojení se serverem a tudíž i na lokální síti (LAN). Při odpojení síťového
kabelu není možné pracovat. Po jeho opětovném připojení opět naběhne původní sezení.
Lze na LDF využít připojení terminálu Sun Ray 2FS pomocí optického vlákna?
Ne, LDF nedisponuje LAN založenou na optických kabelech.
Podporují terminály bezdrátové připojení?
Sun Ray terminály nedisponují bezdrátovou síťovou kartou a ani nepodporují USB WiFi
adaptéry. Možné je však použít externí WiFi zařízení (klient, router), které umožní připojit
terminál pomocí UTP síťového kabelu.
9.3 Externí USB zařízení
Myš přestala reagovat, ale systém lze ovládat z klávesnice.
Odpojte myš od terminálu na 15 sekund a pak ji znovu připojte.
Lze používat externí USB optické mechaniky (CD, DVD)?
Ne.
45
Lze používat externí USB pevné disky?
Ano, ale jen některé modely.
Lze používat flashdisky?
Ano, ale některé nemusí být rozpoznány, tj. ne všechny modely budou fungovat.
Lze přímo k terminálu připojit tiskárnu?
Ano, ale pouze tiskárny, které jsou podporovány v OS linux a navíc je lze zprovoznit jen s typem
Sun Ray 2FS.
46
10 Nejčastější dotazy na software
Systém nereaguje – nelze se ani odhlásit.
Jediným řešením je restart grafického X serveru pomocí klávesové zkratky – dvakrát rychle
stisknete Ctrl + Alt + Backspace.
Thunderbird nechce otevírat soubory z přílohy v příslušných aplikacích. Lze to vyřešit?
Ano, lze. Nainstalujte si rozšíření MIME Edit pro Thunderbird, ve kterém nastavíte, v které
aplikaci se má který typ souboru otevírat. Podrobný postup najdete v kapitole 8.4.1.2 Nastavení
souborových asociací pro přílohy na s. 37.
Firefox nechce přímo otevírat stahované soubory – vždy je musím nejprve uložit na disk.
Viz předchozí odpověď – nainstalujte doplněk MIME Edit pro Firefox, který je obdobou MIME
Edit pro Thunderbird.
Nemohu spustit Thunderbird nebo Firefox.
Pokud Thunderbird nebo Firefox při pokusu o spuštění hlásí, že je už spuštěný (obr. 39), použijte
následující návod.
1. Spusťte Strážce KDE (Ctrl + Esc) a násilím ukončete všechny procesy s názvem thunderbird,
resp. firefox.
2. Pak smažte v adresáři ~/.thunderbird/něco.default/, resp. v adresáři
~/.mozilla/firefox/něco.default/, soubory lock a .parentlock.
Poznámka: Soubor .parentlock začíná tečkou a je tudíž skrytý. Abyste jej viděli,
musíte mít povolené zobrazování skrytých souborů (v Konqueroru v nabídce Pohled
– Ukázat skryté soubory, v Krusaderu v nabídce Pohled – Zobrazovat skryté
soubory).
Obrázek 39: Chybové hlášení aplikace Thunderbird
Ve Firefoxu ani v konqueroru nefunguje podpora běhového prostředí Java. Co s tím?
Pokud chcete přistupovat na webové stránky, které vyžadují běhové prostředí Java, je nutné
nastavit a po té použít prohlížeč Opera. Podrobný postup pro zprovoznění Javy v Opeře najdete v
kapitole 8.3Webové prohlížeče na s. 31.
Nemohu spustit OpenOffice.org. Hlásí, že už běží.
Použijte program kill_OpenOffice.desktop, který najdete v adresáři OTHERS na ploše.
Chci mít jako výchozí písmo v prázdném dokumentu v OpenOffice.org nastaven font Times New
Roman.
Je nutné změnit výchozí šablonu pro OpenOffice.org – viz kapitola 8.2.3 Nastavení vlastní
výchozí šablony na straně 30.
Chci v OpenOffice.org, Adobe Readeru a Firefoxu stejný tiskový dialog a možnosti nastavení
jako mám k dispozici při tisku z Konqueroru.
Bohatší možnosti nastavení (tisk více stran na jeden list apod.) umožňuje v KDE prostředí tzv.
Kprinter. Z uvedených aplikací je tedy nutné odeslat tisk místo na skutečnou tiskárnu do aplikace
kprinter a z té teprve tisknout.
47
V Adobe Readeru stačí v tiskovém dialogu zvolit v seznamu tiskáren Custom... a do pole vpravo
napsat kprinter. Po odeslání tisku tlačítkem Budiž se zobrazí dialog kprinteru a z něj již lze
tisknout na skutečnou tiskárnu.
V případě Firefoxu je potřeba v tiskovém dialogu vybrat v seznamu tiskáren Postscipt/default a
kliknout na tlačítko Vlastnosti. Následně přepište pole, kde je napsán dlouhý příkaz začínající
lpr, příkazem kprinter -stdin. Pak už lze tisknout přes kprinter.
OpenOffice.org Impress při pokusu o spuštění prezentace (F5) spadne. Co s tím?
Viz kapitola 8.2.4 Vypnutí hardwarové akcelerace na str. 31.
Nevyhovuje mně OpenOffice.org – nutně potřebuji MS Word nebo celý balík MS Office.
Pokud chcete používat komerční softwarové produkty pro MS Windows, kupte klientskou licenci
MS Windows a příslušný licencovaný software. Podrobnosti vám sdělí administrátor
terminálového řešení LDF.
Jak udělám snímek obrazovky (screenshot)?
K ukládání snímků obrazovky použijte program ksnapshot (viz kapitola 8.6.1 ksnapshot – snímky
obrazovky na straně 39).
48
11 Sedmero pravidel práce s terminálem
1. Po ukončení práce (např. po skončení pracovní doby) se odhlaste – uvolníte systémové
prostředky serveru.
2. Pokud se neodhlásíte ze systému, tak při odchodu od terminálu uzamkněte sezení (Ctrl +
Alt + L) – zabráníte zneužití vašeho účtu, resp. vašich dat..
3. Korektně odpojujte flashdisky.
4. V případě problémů se nejprve přesvědčte, jestli řešení vašeho problému již není
v nejčastějších dotazech.
5. Problémy a poruchy hlaste OSVT vašeho pracoviště – jen tak dojde k jejich vyřešení.
6. Pokud máte na ústav zakoupen omezený počet klientských licencí Windows pro
terminály, spouštějte prostředí MS Windows jen po dobu nezbytně nutnou pro práci v nich.
7. Nepoužívejte terminál pro kopírování velkých objemů dat z/na flashdisk – je to pomalé a
zbytečně zatěžujete lokální síť.
49
12 Kde hledat pomoc
Základní návody pro práci s terminálem najdete na stránkách Superpočítačového centra na
http://wood.mendelu.cz/. Mimo jiné, je zde také podrobně popsáno, jak a za jakých podmínek lze
získat terminál z děkanátu LDF. Také zde najdete Tipy a triky pro práci v prostředí OS linux.
Pokud narazíte na jakýkoliv problém, podívejte se nejprve na Často řešené problémy na:
http://wood.mendelu.cz/otrs/public.pl?Action=PublicFAQ&Subaction=Explorer.
Pokud potřebujete konkrétní pomoc, napište na Helpdesk LDF. Návod jak psát na Helpdesk LDF
najdete na Superpočítačovém centru.
50
13 Osoby a kontakty
Tabulka 5: Správci terminálového řešení LDF
osoba
funkce
telefon
e­mail
Ing. Petr Koňas, Ph.D.
Správce terminálového řešení LDF
kl. 4519
konas@ mendelu.cz
RNDr. Pavel Kříž
Zástupce správce terminálového řešení LDF
kl. 4519
[email protected]
Tabulka 6: Seznam osob spravujících výpočetní techniku (OSVT) na LDF
ústav OSVT telefon
e­mail
č. místnosti
491 ­ děkanát Radan Žáček
4304 [email protected]
N1042
411 ­ ÚGT Petr Balogh
4018 [email protected]
N1054
411 ­ ÚGT
Ing. Martin Klimánek, Ph.D.
4017 [email protected]
N1058
412 ­ ÚM
RNDr. Miroslav Navrátil , Ph.D.
4026 [email protected]
N5031
413 ­ ÚGP Ing. Jakub Houška , Ph.D.
4521 [email protected]
N2044
414 ­ ÚLBDT Dr. Ing. Jan Štykar 4056 [email protected]
N6072
421 ­ ÚLDEP Ing. Roman Dudík , Ph.D.
4071 [email protected]
N5002
422 ­ ÚTOK Ing. Petr Kupec, Ph.D.
4097 [email protected]
N4012
423 ­ ÚLDT Ing. et Ing. Jan Klepárník 4155 [email protected]
N3043
424 ­ ÚOLM Ing. Tomáš Žid
4120
[email protected]
N3015
426 ­ ÚZPL Ing. Robert Knott, Ph.D.
4124 [email protected]
N4047
428 ­ ÚHÚL Ing. Karel Drápela, CSc.
4141 [email protected]
N3006
441 ­ ÚZZD Ing. Jan Šrajer 4163 [email protected]
N3011
442 ­ ÚNDB Ing. Pacovský 4062 [email protected]
N1014
Lukáš Orel
4062
[email protected]
N1014
443 ­ ÚND Ing. Hanuš Vavrčík, Ph.D.
4548 [email protected]
N6010
471 ­ ÚEL Ing. Luboš Purchart, Ph.D.
4012 [email protected]
N6078
Aktuální seznam OSVT najdete na http://wood.mendelu.cz/cz/sections/SC/?q=node/133.
51