Zvláště chráněné rostliny a živočichové

Transkript

ATELIER FONTES, s.r.o.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OBSAH:
9. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ ........................................................................2
9.1. AKTUÁLNÍ STAV POPULACÍ ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ ........................................................................2
9.1.1. Přístupy a východiska .....................................................................................................................2
9.1.2. Zvláště chráněné druhy živočichů dle vyhlášky 395/1992 Sb. ...........................................................3
9.1.3. Zvláště chráněné druhy rostlin dle vyhlášky 395/1992 Sb...............................................................27
9.1.4. Podklady, literatura, legislativa ....................................................................................................60
9.1.5. Závěry ..........................................................................................................................................61
9.2. ZÁCHRANNÉ PROGRAMY .......................................................................................................................62
9.2.1. Přístupy a východiska ...................................................................................................................62
9.2.2. Řešení...........................................................................................................................................63
9.2.4. Závěry ..........................................................................................................................................69
9.3. ZÁCHRANNÁ CENTRA PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY .........................................................................70
9.3.2. Řešení...........................................................................................................................................72
9.3.4. Závěry ..........................................................................................................................................74
9.4. MAPOVÁNÍ VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ .............................................................................75
9.4.2. Řešení...........................................................................................................................................75
9.4.4. Závěry ..........................................................................................................................................76
SEZNAM TABULEK:
TABULKA 9.1. ROSTLINY VHODNÉ PRO ZÁCHRANNÉ PROGRAMY V JIHOMORAVSKÉM KRAJI...............................64
TABULKA 9.2. OBRAT ZVÍŘAT V ZÁCHRANNÉ STANICI ZOO BRNO-BYSTRC ......................................................73
SEZNAM OBRÁZKŮ:
OBRÁZEK 9.1. STAV MAPOVÁNÍ SOUSTAVY NATURA 2000 DLE LISTŮ MAP V MĚŘ. 1:10 000 ............................76
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Koncepce ochrany přírody JmK: 9. ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ
str. 9.1
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ ROSTLINY A ŽIVOČICHOVÉ
Zodpovědný řešitel tématu: Ing. Eliška Zimová, LÖW & spol.,s.r.o.
9.1. AKTUÁLNÍ STAV POPULACÍ ZVLÁŠŤ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ
9.1.1. PŘÍSTUPY A VÝCHODISKA
Česká republika se přes svou poměrně malou rozlohu vyznačuje velkým bohatstvím druhů
rostlin a živočichů. To je dáno zejména její polohou na hranici několika biogeografických
oblastí, ale také historickým a kulturním vývojem. Celkem bylo u nás zaznamenáno více než
2700 druhů vyšších rostlin, 2400 druhů nižších rostlin, 50 000 druhů bezobratlých a asi 380
druhů obratlovců (rozmnožujících se v ČR). Podle platné legislativy - zákon č. 114/1992 Sb. o
ochraně přírody a krajiny - jsou všechny druhy vyskytující se v ČR chráněny. Řada z těchto
druhů patří však z různých důvodů k ohroženým. Ty nejohroženější z nich jsou hodnoceny
jako zvláště chráněné druhy a jejich výčet je uveden v příloze II a III. Vyhl. č. 395/92 Sb.
(www.nature.cz).
Údaje o rozšíření a početnosti cílových zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a
živočichů - tzv. mapování druhů provádí AOPK ČR jako odborné pracoviště MŽP ČR. Tato
činnost se týká zejména zvláště chráněných druhů organismů, uvedených ve vyhlášce č.
395/92 Sb. Údaje pro mapování jsou získávány vlastním průzkumem v terénu pracovníky
AOPK ČR, správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, ale také rozsáhlou
spoluprací s odbornými přírodovědnými pracovišti i amatérskými znalci přírody. Výsledkem
mapování jsou databáze, jež jsou shromažďovány v jednotném informačním systému ochrany
přírody - ISOP. Vyhodnocené údaje slouží k určování priorit v ochraně přírody, k vyhlašování
nových ZCHÚ, pro tvorbu červených seznamů, červených knih, záchranných programů,
novelizaci zákonů apod. Nedílnou součástí jsou inventarizační průzkumy zvláště chráněných
území, které se ukládají do rezervačních knih, uložených v archivu ústředního pracoviště
AOPK ČR.
Sledování dlouhodobého vývoje společenstev a populací druhů na vybraných
lokalitách je prováděno v rámci tzv. biomonitoringu. Biologické monitorování využívá
sledování organismů k určení kvality přírodního prostředí. Umožňuje zaznamenat změny,
které probíhají v delším časovém období. Pomocí analýzy řady dat lze nejen odhadnout
trendy vývoje, ale i fundovaně řídit péči o chráněné prvky přírody.
Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů podle zákona č. 114/92 Sb., jsou druhy, které jsou
ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, vyhláška MŽP ČR č. 395/1992
Sb. obsahuje výčet zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních
částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto
rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též
zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem
prodeje nebo výměny.
(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích.
Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy,
str. 9.2
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným
právním předpisem.
(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných
živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není
dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná
sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za
účelem prodeje nebo výměny.
Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se podle stupně jejich ohrožení rozlišují na:
·
kriticky ohrožené (KO)
·
silně ohrožené (SO)
·
ohrožené (O)
Červené seznamy jsou soupisy ohrožených druhů rostlin a živočichů rozdělené do kategorií
podle stupně ohrožení. Obvykle se vztahují k určitému geograficky vymezenému
území,existují seznamy regionů, států, kontinentální i světové. Červené seznamy jsou
pravidelně aktualizovány.
V současnosti se připravují nové Červené seznamy pro jednotlivé skupiny organismů
vyskytujících se v ČR podle kritérií Světového svazu ochrany přírody (IUCN) z roku 1994.
Tato kritéria byla vytvořena tak, aby mohla být použita pro hodnocení rozdílných
taxonomických skupin, pro některé skupiny však byla mírně modifikována (cévnaté rostliny,
mechorosty). Kritéria IUCN zohledňují ohrožení druhů v současnosti i perspektivy do
budoucna, možnost dalšího ovlivnění, variabilitu a populační dynamiku i úroveň jejich
poznání. Podle těchto kritérií jsou jednotlivé taxony zařazeny do kategorií určujících stupeň
ohrožení.
Červené knihy navazují na červené seznamy, hodnotí příčiny ohrožení jednotlivých druhů a
přinášejí údaje důležité pro praktickou ochranu druhu.
Česká republika v současnosti vytváří v rámci Evropské unie soustavu evropských lokalit,
která má chránit přírodní stanoviště a ohrožené druhy rostlin a živočichů. Účelem tohoto
opatření je zachování biologické rozmanitosti. Tento jednotný evropský přístup k ochraně
přírody NATURA 2000 bude mít zcela zásadní význam pro ochranu druhů a jejich
stanovišť. K vytvoření soustavy NATURY 2000 probíhá na území ČR podrobné mapování
přírodních stanovišť, rostlinných druhů a živočichů.
9.1.2. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ŽIVOČICHŮ DLE VYHLÁŠKY 395/1992 SB.
Stručný přehled o výskytu a další případné informace pro jednotlivé druhy živočichů
v Jihomoravském kraji je zpracován na základě získaných informací od prof. Zdeňka
Laštůvky, Doc. Zahrádkové, Doc. Karla Hudce, ing. Antonína Přidala.
Podrobnější a přesnější údaje nebylo možné v rámci zadané práce získat vzhledem
k náročnosti problematiky.
Šedá – taxon v současnosti se nevyskytuje na území JmK nebo zde nebyl nikdy zaznamenán.
str. 9.3
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
BEZOBRATLÍ
Listonoh jarní - Lepidurus apus KO – vzácně na území kraje
Listonoh letní - Triops cancriformis KO – vzácně na území kraje
Perlorodka říční - Margaritana margaritifera KO – není na území kraje
Rak bahenní - Astacus leptodactylus O – výskyt na území kraje
Rak kamenáč - Astacus torrentium KO – pravděpodobně se nevyskytuje na území kraje
Rak říční - Astacus fluviatilis KO – výskyt na území kraje
Škeble rybničná - Anodonta cygnea SO – roztroušeně na území kraje
Štír kýlnatý - Euscorpius carpathicus KO – neznámý druh v JmK
Velevrub malířský - Unio pictorum KO – poměrně hojně na území kraje
Žábronožky - Anostraca spp. KO – rozptýleně na území kraje
BROUCI (COLEOPTERA)
Drabčík - Emus hirtus O
Mnoho let vymřelý.
Chrobák - Bolbelasmus unicornis KO
Jediná lokalita Čejč, poslední nález 1999; starý literární údaj Hovorany. Nutnost zachovat
naleziště, které postupně zarůstá, i když ekologické nároky nejsou detailně známy, takže ani
záchranný program lze sotva vymyslet.
Chrobák pečlivý - Copris lunaris KO
Dlouho byl považován za vymizelý druh, znovu nalezen na nejjižnější Moravě (BV), důvody
nejasné; hojně v oboře v Milovické lese, což může souviset s velkým množstvím zvěře (larva
v trusu podobně jako jiní hovniváli).
Chrobák vrubounovitý - Sisyphus schaefferi O
Jen v jižních částech území, tam místy hojný (BV – Pouzdřany, Pálava, ZN – Podyjí), larva
v trusu; asi bez ohrožení, záchranný program není třeba.
Chrobák ozbrojený - Odontaeus armiger O
Žije dost skrytě, občas přiletuje ke světlu, více méně na celém území až po Brno a
Vyškovsko, neznám údaje z Bílých Karpat; asi bez ohrožení, záchranný program není třeba.
Chroust mlynařík - Polyphylla fullo O
Recentně jen z vátých písků na Hodonínsku a Bzenecku, podobně jako ostatní chrousti
s výraznými výkyvy početnosti, záchranný program není nutný.
str. 9.4
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Chroust opýřený - Anoxia pilosa SO
Taktéž recentně jen z vátých písků na Hodonínsku a Bzenecku, podobně jako ostatní chrousti
s výraznými výkyvy početnosti, záchranný program není nutný.
Kovařík - Lacon spp. O
Lacon querceus
– velmi staré duby v nížinách a pahorkatinách, v dutinách s trouchem porostlým myceliem
hub, Dyjskosvratecký úval, podle Moravy (BV).
Lacon lepidopterus
– na nízkých větvích a padlých kmenech jedlí, smrků, borovic a dubů, velmi vzácný, Chřiby.
Kovařík - Elater ferrugineus SO
Lokálně po celém území, staré listnaté lesy a háje od nížin do podhůří; potřeba starých
stromů.
Kozlíček jilmový - Saperda punctata O
Vzácný po celém území, hlavně, kde jsou jilmy, nověji uváděn z BV, HO, BO Střelice; vývoj
v kmenech a silných větvích různých listnatých stromů, hlavně jilmů, méně lip a topolů,
ohrožený úbytkem jilmů tak jako jiné jilmové druhy.
Krajník - Calosoma auropunctatum SO
Celoplošně rozšířený včetně BK na bezlesých plochách (pole) v sousedství porostů keřů a
stromů (remízků, větrolamů), bez ohrožení a nutnosti záchranného programu.
Krajník hnědý - Calosoma inquisitor O
Trochu vzácnější, s kolísající početností, hojně se objevuje v místech přemnožení housenek
např. bekyně velkohlavé, spíše lesní druh, celoplošný výskyt, bez ohrožení a nutnosti
záchranného programu.
Krajník pižmový - Calosoma sycophanta O
Nejvzácnější ze tří krajníků, teplomilnější, opět s kolísající početností, asi kromě BK ve všech
okresech, v letech 2003 a 2004 častý v místech gradace bekyně velkohlavé (např. Milovický
les); zřejmě bez ohrožení, také záchranný program by asi byl zbytečný a těžko realizovatelný.
Krasec - Capnodis tenebrionis KO
Jen staré údaje, BV (Kobylí, Pálava).
Krasec - Eurythyrea quercus KO
Lokálně na starých dubech v celém území, starý údaj i z BK-Adamov; pro přežití je nutné
chránit staré duby, nové se nevypěstují, takže záchranný program těžko připadá v úvahu, jen
ochrana starých prosychajících dubů, jako jsou nejvíc v okolí Lednice, Ladné, Podivína,
v oblasti Soutoku.
str. 9.5
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Krasec - Sphaenoptera antiqua KO
Jen staré údaje, ale současný výskyt možný; ZN, BV – Pouzdřany, Brno-Myslivna (1951, asi
poslední).
Krasec měďák - Chalcophora mariana O
Všude, kde jsou staré borovice (všechny okresy), v nížinách i pahorkatinách, spíše jednotlivě,
není znám z borových porostů na Hodonínských píscích; nutné zachování skupin a porostů
starých borovic (Pinus sylvestris), další podpora není potřeba.
Krasec uherský - Anthaxia hungarica KO
Vyvíjí se v mrtvém dubovém dřevě bez kůry (padlé stromy, klády, pařezy), vzácný v teplých
oblastech: BV – Pálava, Lednice, HO – Doubrava, Bohuslavice, více než 50 let starý nález
jižně od Brna, severněji ani ze ZN zatím neznámý; nutnost ponechávat usychající a padlé
stromy.
Majka - Meloe spp. O
V oblasti asi 10 druhů, několik dalších uváděno historicky. Majky mají složitý vývoj
v hnízdech samotářských včel, čili v první řadě musí být vytvořeny podmínky a odpovídající
biotopy pro samotářské včely, menší požadavky už mají samotní dospělci majek.
M. proscarabaeus – téměř po celém území (asi s výjimkou BK), v teplých oblastech ne
bezlesých místech i na okrajích polí, v příkopech apod., asi bez ohrožení.
M. violaceus – lokálnější, lesní druh (okraje lesa, lesní cesty a světliny) – HO, BV, na sever
po Židlochovice
M. uralensis – Pouzdřany.
M. decorus – Pouzdřany, Židlochovice.
M. variegatus – asi 30 let nepozorována, BV (Pouzdřany, Kobylí).
M. brevicollis – Pouzdřany recentně.
M. rugosus – BV (Janohrad, Ladná, nové údaje).
M. autumnalis – nespolehlivý údaj z Pouzdřan.
M. cicatricosus – nové nálezy asi chybí, staré Vyškovsko.
M. scabriusculus – Pouzdřany.
Nosorožík kapucínek - Oryctes nasicornis O
Druh, který je v posledních desetiletích nalézán na pilách a jiných dřevozpracujících závodech
(Brno, Břeclav), naopak v přírodě je vzácný (loni nalezen v Bzenci-Přívoze), larva se vyvíjí
v přírodě v trouchu, ve městech hromadách pilin, hoblin, pod zbytky dřeva aj.
Páchník hnědý - Osmoderma eremita SO
Lokálně na vhodných biotopech po celém území, larva v trouchu starých stromů (staré
břehové porosty, zámecké parky, obory aj.).
str. 9.6
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Potápník široký - Dytiscus latissimus SO
Nejméně 50 let nepozorován.
Prskavec - Brachinus spp. O
Roháč obecný - Lucanus cervus O
Asi téměř celé území až po Blansko, v teplejších doubravách hojný, i kolem Brna, kromě
dubů se může vyvíjet i v trouchu jiných stromů a vyskytuje se pak i mimo dubové lesy např.
poměrně častý výskyt v Brně-Černých Polích, odkud nám nosí lidé roháče pravidelně do
školy, vyvíjí se např. v zahradě rodinného domu paní sekretářky ústavu ochrany rostlin, která
o něm napsala krátkou zmínku do jednoho z letošních čísel Veroniky; bez ohrožení a
požadavků na záchranný program.
Roháček - Ceruchus chrysomelinus KO
Nezjištěn údaj o výskytu v JmK.
Střevlík - Carabus arcensis O
Asi není.
Střevlík - Carabus auratus KO
Nežije.
Střevlík - Carabus clathratus KO
Jen na mokřadech podle Dyje, největší populace padly za oběť Novomlýnským nádržím, dále
se vyskytoval v oblasti Křivého jezera, ale delší dobu nebyl pozorován.
Střevlík - Carabus hungaricus KO
Teplomilný, lesostepní a stepní stanoviště, HO-Čejč, BV- Pálava, BM- Kamenný vrch
Střevlík - Carabus irregularis O
Blanensko - Adamov, z jiných okresů asi ne, možný na Znojemsku (žije v porostech jedlí).
Střevlík - Carabus menetriesi KO
Není.
Střevlík - Carabus nitens KO
Není.
Střevlík - Carabus obsoletus O
Chřiby.
Střevlík - Carabus problematicus O
Neznámý údaj.
str. 9.7
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Střevlík - Carabus scabriusculus SO
Čejč.
Střevlík - Carabus scheidleri O
Všude, polní druh, pole v blízkosti lesa, skupin stromů, větrolamů apod.; bez ohrožení.
Střevlík - Carabus ullrichi O
Světlé lesy a jejich okraje, celoplošně; bez ohrožení.
Střevlík - Carabus variolosus SO
Asi nežije.
Svižník - Cicindela spp. (s výjimkou C. hybrida) O
Včetně C. hybrida uváděno celkem 8 druhů, některé obecně rozšířené (C. hybrida, C.
campestris), jiné velmi vzácné; konkrétní údaje neznámy.
Tesařík - Megopis scabricornis KO
Ve starých listnatých stromech, BV – Lanžhot, Pohansko, Břeclav, ZN – Ječmeniště.
Tesařík - Tragosoma depsarium SO
Není.
Tesařík alpský - Rosalia alpina KO
Adamov 1925, Brno 1925, Morkovice (je to KM?) 1960, severní polovina B. Karpat, tj.
z Jihomoravského kraje není znám žádný novější údaj.
Tesařík broskvoňový - Purpuricenus kaehleri KO
Vývoj v listnatých stromech (duby, buky, vrby, topoly, ovocné stromy), velmi vzácný, okolí
Brna, Hostěradice, Hodonín, Sebranice – všechno stařičké údaje, nově pouze ZN – Podmolí,
Šobes.
Tesařík obrovský - Cerambyx cerdo SO
Celé území, velmi lokálně, kde jsou velmi staré duby; okolí Brna-Přehrada, taky jsou staré
údaje z Hádů, Znojmo, Břeclav, Hodonín, početné populace jsou na Lednicku (Lednický park,
Ladná, Podivín).
Tesařík zavalitý - Ergates faber SO
Vzácný ve starých borových lesích po celém území, larva ve starých borových pařezech
(častější Boří les, Hodonínsko, Bzenecko).
Zdobenec - Gnorimus spp. SO
G. variabilis okolí BV (Nové Mlýny), G. nobilis dříve rozšířenější, v poslední době vymizel,
častěji ve vyšších polohách, recentně ZN-Šobes.
str. 9.8
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zdobenec - Trichius spp. O
T. sexualis Brno (v areálu MZLU) a jinde, značně rozšířený.
T. rosaceus nežije.
T. fasciatus mohl by být Moravském Krasu.
Zlatohlávek - Oxythyrea funesta O
Dříve vzácný, dnes expanzní, celoplošně.
Zlatohlávek chlupatý - Tropinota hirta SO
Není běžný, Břeclavsko - Pouzdřany.
Zlatohlávek skvostný - Potosia aeruginosa O
Celoplošně, běžný hlavně v místech výskytu starých trouchnivých stromů (Lednice, Ladná,
Podivín, Soutok), až po Brno, nejsou známy údaje z Bílých Karpat.
MOTÝLI (LEPIDOPTERA)
Batolec - Apatura spp. O
U nás 2 druhy, batolec duhový (Apatura iris) a b. červený (A. ilia). B. duhový rozšířen
celoplošně kromě bezlesých nížinných oblastí (zejména mezi Pohořelicemi, Znojmem a
Mikulovem), b. červený je rozšířen celoplošně. Nejsou ohroženy ani neubývají, žádný
záchranný program nepotřebují.
Bělopásek - Limenitis spp. O
2 druhy; bělopásek topolový (Limenitis populi), lesní druh, výskyt BK (celoplošně), BM
(okrajové lesy), BO, ZN (lesní oblasti), VY (lesy), BV (lesy), HO (lesy), neubývá, není
ohrožen; bělopásek dvouřadý (L. camilla), lesní druh, více lokální, světlé listnaté lesy
s Lonicera v podrostu (živná rostlina): ZN (Podyjí), BM (Hády, Soběšice), BO (Přehrada,
Ochoz, Říčky aj.), BK (celoplošně), BV (Pálava, Mil. les), HO (jih B. Karpat), ohrožený
změnou lesního hospodaření, ale výrazně neubývá; problematika ochrany je stejná jako u řady
dalších druhů světlých lesů, které jsou ohroženy přechodem pařezin na vysokokmenné stinné
lesy bez světlin; sotva se asi lesáci vrátí zpět k pařezinovému hospodaření, jiný záchranný
program mě nenapadá.
Bělopásek - Neptis spp. O
2 druhy; bělopásek hrachorový (Neptis sappho) vymřel v České republice kolem roku 1945,
ještě koncem 19. století patřil ve světlých lesích v okolí Brna k běžným druhům, na záchranný
program je pozdě asi 100 let; b. tavolníkový (Neptis rivularis), z Jihomoravského kraje
neexistují spolehlivé údaje o výskytu, nedoložený výskyt v okolí Hodonína a Kyjova v 1.
polovině 20. století, vyžaduje přirozené porosty Spiraea, v Jmk neznám.
str. 9.9
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hnědásek osikový - Euphydryas maturna SO
Druh světlých lesů, počátkem 20. století ještě kolem Brna, 40. léta Hodonínsko, poslední
lokalita Milovický les, více než 10 let nepozorován; žije dost skrytě a může unikat dlouhá léta
pozornosti, takže výskyt stále není vyloučen; záchranný program by spočíval ve výrazném
prosvětlení lesů, stejně jako u několika předcházejících druhů (pokud by byla nalezena
přežívající populace).
Jasoň červenooký - Parnassius apollo KO
V oblasti žil patrně jenom na Znojemsku (údolí Dyje mezi Vranovem a proti proudu k hranici
s Rakouskem), vymřel kolem roku 1930-1935.
Jasoň dymnivkový - Parnassius mnemosyne KO
Druh lesních světlin (paseky, průseky, lemy cest), Jihomoravský kraj je na tom v ČR nejlépe,
větší počet početných populací, ale ubývá ze stejných příčin jako další lesní druhy; pro přežití
je nutná trvalá existence lesních světlin, paseky musí být vytvářeny v dosahu pasek, které již
zarůstají, aby se populace mohly přesouvat; BM (Přehrada, Hády-les, Říčky), BO (Říčky,
Ochoz), BK (více míst od Hádů po údolí Křtinského potoka a okolní lesy), BV (Pálava, Mil.
les, Boří les, Soutok), HO (Doubrava, jih Bílých Karpat), ZN (Podyjí a okolí).
Lyšaj pryšcový - Celerio euphorbiae O
Vzácný, v první polovině 20. století asi celoplošně rozšířený druh, dnes na Pálavě a vátých
píscích (Pánov, Bzenec), nové údaje odjinud neznám, ale je to pohyblivý druh, který může být
neočekávaně nalezen kdekoli.
Martináč hrušňový - Saturnia pyri SO
Celoplošně rozšířený druh ovocných sadů a stromořadí, bez ohrožení a nutnosti jakéhokoli
managementu (když přečkal beze změny chemizaci ovocných sadů v 60.-80. letech, tak už
snad přečká všechno) – HO, BV, ZN, BO, BM (Hády a okrajové části), jižní část okresu VY,
ale proniká až k Prostějovu, neznámé údaje z Bílých Karpat.
Modrásek černoskvrný - Maculinea arion KO
Kriticky ohrožený, přežívající populace jsou malé a asi bez naděje na záchranu;
charakteristický druh pastvin s mateřídouškou, dříve značně rozšířený, v průběhu 20. století
postupně vymizel, z posledních10 let znám údaje z Macošské stráně, Podyjí a Hodonínska
(jižní okraj Chřibů a B. Karpat); naději na přežití mají bělokarpatské populace, muselo by
dojít k obnově extenzivní pastvy (čili ne takové, jaká je prováděna v některých JM
rezervacích).
Modrásek hořcový - Maculinea alcon KO
Několik malých izolovaných lokalit, podstatnou podmínkou přežití tohoto druhu je zachování
těchto lokalit (tj nesmí být zničeny, zalesněny a nesmí zarůst) – asi 2 místa u Znojma, jižní
okraj Chřibů (HO), jih Bílých Karpat (ale více populací v UH), existuje nový údaj od
Hustopečí, ale není známo, jak je spolehlivý; důležitou podmínkou výskytu je přítomnost
hořce (G. cruciata, G. pneumonanthe, G. asclepiadea).
str. 9.10
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Můra - Phragmatiphila nexa O
Mokřadní druh vázaný potravně na ostřice, početnější populace na Hodonínsku (např. Zbrod),
taky Střelická bažinka (BO); odjinud neznám.
Okáč skalní - Hipparchia briseis SO
Dnes spíše kriticky ohrožený; ještě počátkem 70. let běžný na skalnatých místech (např.
masově na Stránské skále); v 90. letech pozorován pouze na Pálavě, ale i tam naposled tak
před 5 lety. Nejasné, zda by byl nějaký záchranný program reálný. Vyžaduje velkoplošné,
nezarostlé lokality s nízkým a nezapojeným porostem (spásané nebo obnažované jinou
činností, chození mimo cesty v rezervacích, sešlapávání, opalování na dekách, to všechno by
mohlo pomoci, to všechno se dělo kdysi např. na Pálavě a lokality byly druhově nesmírně
bohaté). Zřejmě je již pozdě i na záchranný program.
Otakárek fenyklový - Papilio machaon O
Celoplošně rozšířený druh bez ohrožení a nutnosti jakékoli podpory.
Otakárek ovocný - Iphiclides podalirius O
Celoplošně rozšířený druh vázaný na křovinaté biotopy přirozenějšího charakteru (Pálava,
Hády aj.), na porosty okrasných křovin (výsadba podle dálnic aj.) i na zahrady a sady (i uvnitř
Brna). Vývoj na ovocných dřevinách (trnka, švestka, mahalebka, třešeň, broskvoň aj.); ve
všech okresech celoplošně, pouze v BK na příhodných stanovištích; bez ohrožení a nutnosti
Perleťovec mokřadní - Proclossiana eunomia O
V oblasti nežije.
Pestrokřídlec podražcový - Zerynthia polyxena KO
V oblasti značně rozšířen (jinde v ČR jen UH, proniká do TR- Dukovany, Oslavany);
poloruderální biotopy (housenka na podražci): okraje zahrádek, silniční a železniční náspy,
neudržované (ale nezarostlé hustými keři) břehové porosty a ochranné hráze aj.); BV, HO
(oba okresy na mnoha místech), ZN (více míst v teplé části), BO (jižně od Brna - Želešice,
Ořechov, Medlov, Syrovice, podle řeky až po Ivančice, Pohořelice), BM (okrajové části:
Medlánky, Žabovřesky, Řečkovice, Židenice, Tuřany), neznámy nálezy z VY. Zhruba do
počátku 80. let to byl dost vzácný motýl, od té doby přibývá. Žádný zvláštní ochranářský
program nevyžaduje, katastrofou je pro něj letní kosení vegetace v době výskytu housenek
(polovina května až počátek července) a zimní vypalování, při které jsou zlikvidovány kukly.
Přástevník mařinkový - Watsonarctia casta SO
Výskyt pravděpodobně jen na Pálavě a tam asi bez ohrožení.
Přástevník svízelový - Chelis maculosa SO
Recentně uváděn z Pálavy, starší údaje z Moravských Knínic, z Lysé hory u Ochozu a z okolí
Břeclavi; žije dost skrytě, určitě bude ještě na dalších místech. Jistě je ohrožen zarůstáním
biotopů podobně jako jiné druhy.
str. 9.11
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Stužkonoska vrbová - Catocala electa SO
Druh lužních lesů a břehových porostů podle větších řek v teplejších oblastech; více méně
celoplošně BV a HO, podle Svratky po Židlochovice, z VY a BM nejsou údaje o nálezech,
taky ze ZN, ale tam by na vhodných biotopech jistě měla být; bez ohrožení a nutnosti
Zubokřídlec dubový - Marumba quercus SO
Nejjižnější částí území prochází severní hranice rozšíření tohoto druhu, trvale zřejmě jen
Pálava, Milovický les, Boří les; potravně vázán na duby, ve střední Evropě preferuje Quercus
cerris; jednotlivé kusy mohou zaletět dost daleko na sever (např. Hády 1946); bez ohrožení a
nutnosti záchranného programu.
Žluťásek borůvkový - Colias palaeno SO
V oblasti nežije.
OSTATNÍ HMYZ
Cikáda viničná - Tibicen haematodes KO
Historicky známa z okolí Archlebova, asi vymřelá.
Číhalka pospolitá - Atherix ibis O
Vázaná na čisté toky, situaci v JM kraji se nepodařilo zjistit (aktuální informace u prof.
Rozkošného nebo prof. Vaňhary - tel. 549 497 979)
Čmelák - Bombus spp. O
Čmeláků je více druhů s různými nároky a různým stupněm ohrožení, obecně se za příčiny
ústupu uvádí celoplošné kosení porostů (hospodářsky využívané louky a dnes i některé
rezervace), naopak zarůstání biotopů při absenci obhospodařování (četné rezervace),
chemizace, likvidace biotopů aj. Přehled vyskytujících se druhů s poznámkami jsou
zpracovány ing. Přidalem. Dnes je systematika čmeláků trochu jiná, než v době zpracovávání
vyhlášky. Všechny druhy až po rod Psithyrus patřily dříve do rodu Bombus a vztahuje se tedy
na ně vyhláška.
Kobylka sága - Saga pedo KO
Skrytě žijící druh, nověji pouze BV-Pálava, Pouzdřany, Kamenný vrch u Kurdějova; důležitý
je vhodný management biotopů (není vhodné celoplošné zvláště mechanizované kosení až na
zem, což neprospívá žádným živočichům).
Kudlanka nábožná - Mantis religiosa KO
Dnes celoplošně rozšířený druh nelesních stanovišť v teplejších částech kraje, bez ohrožení a
speciálních požadavků na management biotopů.
str. 9.12
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mravenec - Formica spp. O
Informace se nepodařilo shromáždit
Pačmelák cizopasný - Psythirus rufipes SO
Viz komentář k čmelákům.
Pakudlanka jižní - Mantispa styriaca KO
Vzácně se vyskytuje v teplejších oblastech, poslední nálezy jsou ze Znojemska, Ivančicka,
Pálava, Pouzdřany (dle údajů Dr. Chládka).
Ploskoroh - Libelloides spp. KO
V oblasti jediný druh ploskoroh pestrý (Libelloides macaronius); dříve se zřejmě vyskytoval
na odpovídajících biotopech (stepní, lesostepní a skalnatá stanoviště) celého území, během 2.
poloviny 20. století z většiny nalezišť vymizel; dosud se vyskytuje na Pálavě.
Šídlo rašelinné - Aeshna subarctica O
V JM kraji nežije.
Bombidae - seznam druhů a jejich rozšíření pro jižní Moravu
HYMENOPTERA
APOIDEA
APIDAE
Apinae
Bombini
Confusibombus
Ball, 1914
confusus
(Schenck, 1861)
Bombus
Latreille, 1802
cryptarum
(Fabricius, 1775)
lokální
lucorum
(Linnaeus, 1761)
úplně všude
terrestris
(Linnaeus, 1758)
úplně všude
Pyrobombus
Dalla Torre, 1880
(Melanobombus)
Dalla Torre, 1880
lapidarius
(Linnaeus, 1758)
úplně všude
(Linnaeus, 1758)
na ústupu, ohrožený
velmi lokální, ohrožený
(Pyrobombus s.str.)
hypnorum
str. 9.13
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------pratorum
(Linnaeus, 1761)
Megabombus
Dalla Torre, 1880
úplně všude
(Megabombus s.str.)
hortorum
(Linnaeus, 1761)
úplně všude
ruderatus
(Fabricius, 1775)
velmi lokální, zdá se, že je na ústupu
(Rhodobombus)
Dalla Torre, 1880
armeniacus
(Radoszkowski, 1877)
nezvěstný
pomorum
(Panzer, 1805)
velmi vzácný, silně lokální, je na ústupu
(Subterraneobombus)
Vogt, 1911
distinguendus
(Morawitz, 1869)
velmi vzácný, silně lokální, je na ústupu
fragrans
(Pallas, 1771)
nezvěstný
subterraneus
(Linnaeus, 1758)
velmi lokální, zdá se, že je na ústupu
(Thoracobombus)
Dalla Torre, 1880
humilis
(Illiger, 1806)
lokální, jen nenarušené biotopy
muscorum
(Linnaeus, 1758)
silně lokální, jen nenarušené biotopy
pascuorum
(Scopoli, 1763)
úplně všude
ruderarius
(Müller, 1776)
není všude, ale není vzácný
sylvarum
(Linnaeus, 1761)
na ústupu, ohrožený
veteranus
(Fabricius, 1793)
silně lokální, jen nenarušené biotopy, je na ústupu
Psithyrus
Lepeletier, 1832
(Ashtonipsithyrus)
Frison, 1927
bohemicus
(Seidl, 1837)
úplně všude
vestalis
(Geoffroy, 1785)
běžný na teplých lokalitách
(Fernaldaepsithyrus)
Frison, 1927
norvegicus
Sparre-Schneider, 1918
velmi lokální
sylvestris
Lepeletier, 1832
není všude, ale není vzácný
rupestris
(Fabricius, 1793)
úplně všude
(Metapsithyrus)
Popov, 1931
campestris
(Panzer, 1801)
(Allopsithyrus)
Popov, 1931
Barbutellus
(Kirby, 1802)
silně lokální
Maxillosus
(Klug, 1817)
silně lokální a velmi vzácný
(Psithyrus s.str.)
místy hojný
str. 9.14
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
OBRATLOVCI
Základem přehledu je dosud platný „Seznam zvláště chráněných druhů živočichů“ podle
přílohy III. vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb., s kategoriemi 1. Kriticky ohrožený, 2. Silně
ohrožený, 3. Ohrožený. Komentář k jednotlivým druhům zahrnuje status druhu
v Jihomoravském kraji, případně poznámky k podmínkám a možnostem ochrany. Tučně jsou
vyznačeny druhy, u kterých je ochrana v Jihomoravském kraji významná z širšího pohledu:
populace žijící v Jihomoravském kraji jsou buď unikátní s ohledem na poměry a trendy
početnosti v celé ČR, nebo natolik početné a stabilizované, že jejich zachování, případně
podpora je významná z celostátního nebo dokonce evropského pohledu.
Výskyt v Jihomoravském kraji je značen následovně:
A - druhy běžné, obývající většinu regionu a v regionu se rozmnožující.
B - druhy jen lokálně nebo řídce se vyskytující, rozmnožující se (u ptáků vč. druhů,
v poslední době jako hnízdících nezjištěných).
C - druhy v regionu se nerozmnožující, ale pravidelně až běžně, i když některé jen
místně se vyskytující.
D - druhy vyskytující se výjimečně.
Některé zvláštní okolnosti jsou zmíněny v poznámkách u příslušných druhů nebo skupin.
Pro srovnání je připojen přehled mezinárodních kategorií IUCN pro vyjádření stupně ohrožení
existence druhu a tím naléhavosti jeho ochrany.
EX (Extinct) - Vyhynulý, vyhubený, vymizelý
EW (Extinct in the wild) - Vyhynulý ve volné přírodě
RE (Regionally extinct) - (Pro území ČR) vymizelý
CR (Critically endangered) - Kriticky ohrožený
EN (Endangered) - Ohrožený
VU (Vulnerable) - Zranitelný
NT (Near threatened) - Téměř ohrožený
LC (Least concern) - Málo dotčený
NE (Not evaluated) - Nevyhodnocený
I když legislativní platnost má pouze seznam ve jmenované vyhlášce č. 395/1992, červené
seznamy, sestavované pro jednotlivé skupiny organizmů a někdy v krátkých intervalech
novelizované, vyznačují mnohem adekvátněji skutečný stupeň ohrožení jednotlivých druhů a
naléhavost ochranných opatření. Pro obratlovce zpracovala Agentura ochrany přírody a
krajiny ČR v r. 2004 oficiální Červený seznam, zatím však byly publikovány jen dílčí
seznamy pro mihule a ryby (Lusk a Hanel 2000) a pro ptáky (Šťastný a Bejček 2004).
str. 9.15
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Mihule a ryby
Seznam druhů ve vyhlášce je zkonfrontován s poslední verzí Červeného seznamu mihulí a ryb
České republiky (Lusk a Hanel 2000).
1. Druhy kriticky ohrožené
Drsek větší Zingel zingel - B
Druh černomořského úvodí a dnes jediný druh z této kategorie, vyskytující se na
území JmK na dolní Moravě a Dyji. Luskem a Hanelem (2000) řazen rovněž mezi druhy
kriticky ohrožené (CR).
Drsek menší Zingel streber
Původní druh černomořského úvodí je Luskem a Hanelem (2000) v současné době
klasifikován již jako vyhynulý (EX).
2. Druhy silně ohrožené
Ostrucha křivočará Pelecus cultratus - B
Druh černomořského úvodí, v posledních letech opět zjišťovaný na dolní Moravě a
Dyji. Luskem a Hanelem (2000) řazen mezi druhy kriticky ohrožené (CR).
Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus - B
Luskem a Hanelem (2000) řazena na základě nových poznatků pouze mezi druhy
zranitelné (VU).
Sekavec písečný Cobitis taenia - B
Studie z poslední doby ukázaly, že populace považované u nás za tento druh a pod
tímto jménem uváděné ve vyhlášce č. 395/1992 jsou patrně populacemi druhu sekavec
podunajský Cobitis elongatoides nebo jsou populacemi hybridními. Luskem a Hanelem
(2000) je taxon řazen do kategorie ohrožený (EN).
3. Druhy ohrožené
Cejn perleťový Abramis sapa - B
Vyskytuje se vzácně na dolních tocích Dyje a Moravy, Luskem a Hanelem (2000)
proto řazen mezi
druhy kriticky ohrožené (CR).
Jelec jesen Leuciscus idus - B
Luskem a Hanelem řazen mezi druhy zranitelné (VU).
Ježdík žlutý Gymnocephalus schraetser - D
Vyskytuje se řídce v dolním toku Dyje a Moravy, nevytváří patrně stálou populaci a
Luskem a Hanelem je řazen mezi kriticky ohrožené (CR).
str. 9.16
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapr obecný Cyprinus carpio - B
Divoká forma se v současnosti vyskytuje ojediněle na dolním toku Moravy a Dyje,
Luskem a Hanelem (2000) jsou tyto populace vzhledem k nejasnosti původu řazeny mezi
nevyhodnocené (NE).
Mník jednovousý Lota lota - B
Řídce se vyskytující druh, řazen Luskem a Hanelem (2000) mezi zranitelné (VU).
Piskoř pruhovaný Misgurnus fossilis - B
Stále se snižující populace vedly Luska a Hanela (2000) k zařazení do kategorie
ohrožený (EN).
Střevle potoční Phoxinus phoxinus - B
Vranka obecná Cottus gobio - B
Vranka pruhoploutvá Cottus poecilopus - B
Místní populace všech těchto druhů jsou stále omezovány, Lusk a Hanel (2000) je
proto všechny řadí do kategorie zranitelné (VU).
Plotice lesklá Rutilus pigus - ?
Ojedinělý výskyt v minulosti na dolní Dyji nebyl nověji potvrzen, proto byl tento druh
Luskem a Hanelem (2000) zařazen mezi vyhynulé (EX).
Rozpory mezi seznamem zvláště chráněných druhů ve vyhlášce 395/92 a Červeným
seznamem Luska a Hanela (2000).
Vzhledem k aktuálnosti Červeného seznamu existují mezi oběma seznamy následující
rozpory, které by měly být při konkrétních ochranných opatřeních brány v úvahu. Přitom se
uvažuje porovnání kategorií následovně: Kategorie vyhlášky „kriticky ohrožený“ je identická
s CR, „silně ohrožený“ = EN, „ohrožený“ = VU a nižší.
Zvýšení kategorizace: Na „kriticky ohrožený“ u ostruchy křivočaré, cejna perleťového a
ježdíka žlutého, na „silně ohrožený“ u piskoře pruhovaného.
Snížení kategorizace: Na „silně ohrožený“ u ouklejky pruhované.
Mezitím vymizelé druhy: Drsek menší, plotice lesklá.
Druhy vyskytující se v Jihomoravském kraji, nejmenované ve vyhlášce 114/95, ale řazené
v Červeném seznamu do kategorií obecně ohrožených druhů s nutností zvýšené ochrany:
CR: Ježdík dunajský Gymnocephalus baloni
Podoustev říční Vimba vimba
EN: Ostroretka stěhovavá Chondrostoma nasus
VU: Ouklejka pruhovaná Alburnoides bipunctatus
Cejn siný Abramis ballerus
Karas obecný Carassius carassius
str. 9.17
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Poznámky k možnostem ochrany v Jihomoravském kraji
Prakticky závisí na udržení vhodného prostředí, umožňujícího přežívání a vytírání. K tomu
patří jednak čistota vody, v řekách udržení říčního kontinua a revitalizace vhodných úseků,
zachování tůní a u některých druhů zřejmě i umělý výtěr a reintrodukce. Při ochranných
opatřeních je nutné uvažovat i o vlivu ryb na trdliště obojživelníků.
Obojživelníci
Blatnice skvrnitá Pelobates fuscus - B
Čolek velký Triturus cristatus B
Po vydání vyhlášky byl zjištěn v JmK výskyt dalších dvou druhů velkých čolků, dříve
hodnocených jako pouhé poddruhy čolka velkého: Čolek podunajský Triturus dobrogicus a
čolek dravý Triturus carnifex. První druh je zatím znám pouze z lužních lesů inundačního
pásma dolní Moravy a Dyje, druhý z jediné lokality na jihozápadní Moravě. Oba tyto druhy
je nutné uvažovat stejně jako původní druh, tedy jako kriticky ohrožené.
Skokan krátkonohý Rana lessonae - B (ve vyhlášce „skokan menší“)
Skokan skřehotavý Rana ridibunda - B
Všechny druhy (s výjimkou obou druhů „velkých“ čolků se na území JmK vyskytují
rozptýleně, skokani mohou na vhodných místech vytvořit i početnější populace.
Čolek horský Triturus alpestris - B
Čolek obecný Triturus vulgaris - A
Mlok skvrnitý Salamandra salamandra - B
Rosnička zelená Hyla arborea - A
Skokan ostronosý Rana arvalis (ve vyhlášce jako „skokan rašelinný“) - B
Skokan štíhlý Rana dalmatina - B
Skokan zelený Rana synklepton esculenta - B
Na území JmK se všechny druhy vyskytují rozptýleně na vhodných místech, místy
početněji.
3. Druhy ohrožené
Kuňka obecná Bombina bombina - B (ve vyhlášce „kuňka ohnivá“)
Kuňka žlutobřichá Bombina variegata - B
str. 9.18
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ropucha zelená Bufo viridis - A
Ropucha obecná Bufo bufo - A
Všechny druhy s výjimkou kuňky žlutobřiché žijí rozptýleně po většině území JmK.
V poslední době byla však zjištěna silná redukce populací kuňky obecné - na úroveň druhu
silně až kriticky ohroženého.
Výskyt kuňky žlutobřiché zasahuje do vyšších poloh pouze na východě
Jihomoravského kraje v návaznosti na karpatskou populaci.
Pro všechny druhy je především významné zachování vhodných prostředí, zejména trdlišť.
Podmínkou k tomu je přesná evidence a potřebné místní zákroky. Metodika je podrobně
propracována (Mikátová a Vlašín 1998).
Plazi
Ještěrka zelená Lacerta viridis - B
Teplomilný druh typický pro některé lokality Jihomoravského kraje.
Užovka stromová Elaphe longissima - B
Vyskytuje se pouze na okrajích Jihomoravského kraje - v NP Podyjí a CHKO Bílé
Karpaty.
Zprávy z dalších lokalit jsou starého data nebo nepotvrzené, některé nálezy jsou patrně
důsledkem vysazení teraristy.
Zmije obecná - Vipera berus - B
Ve vyšších polohách jen místy a ojediněle žijící.
Želva bahenní Emys orbicularis: zprávy o výskytu se týkají patrně teraristy vypuštěných
jedinců.
Ještěrka obecná Lacerta agilis - A
Ještěrka živorodá Zootoca vivipara - B (ve vyhlášce „Lacerta vivipara “)
Slepýš křehký Anguis fragilis - A
Užovka hladká Coronella austriaca - B
Užovka podplamatá Natrix tessellata - B
str. 9.19
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
3. Druhy ohrožené
Užovka obojková Natrix natrix - A
I když většina druhů plazů je rozšířena na vhodných místech po většině území kraje, jsou
ohrožovány jednak změnami prostředí, některé druhy i přímým pronásledováním („zmije“).
Znalosti o výskytu a možnostech ochrany jsou podrobně zpracovány Mikátovou, Vlašínem a
Zavadilem (2001).
Ptáci
Seznam ve vyhlášce 395/1992 Sb. je konfrontován s Červeným seznamem (Šťastný a Bejček
2004). Kategorizace jsou přitom porovnány stejně jako u ryb (viz výše). Červený seznam však
na rozdíl od vyhlášky uvažuje pouze druhy ptáků na území ČR hnízdící a nevyjadřuje tak
naléhavost ochrany ptáků protahujících a zimujících.
Břehouš černoocasý Limosa limosa - B (dosud ?) Šťastný a Bejček 2004:
CR
Bukač velký Botaurus stellaris - B
CR
Bukáček malý Ixobrychus minutus - B
CR
Drop velký Otis tarda - B (dosud ?)
RE
Dytík úhorní Burhinus oedicnemus - B (dosud ?)
RE
Chřástal malý Porzana parva - B
CR
Jeřáb popelavý Grus grus - C (B ?)
CR
Koliha velká Numenius arquata - B
CR
Kolpík bílý Platalea leucorodia C (B)
CR
Kulík hnědý Charadrius morinellus (ve vyhlášce „Eudromias morinellus “) - C CR
Luňák červený Milvus milvus - B
CR
Luňák hnědý Milvus migrans - B
CR
Mandelík hajní Coracias garrulus - B (dosud ?)
RE
Morčák velký Mergus merganser - C
CR
Orel křiklavý Aquila pomarina - C
RE
Orel mořský Halieetus albicilla - B
CR
Orel skalní Aquila chrysaetos - C
-
str. 9.20
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Orlovec říční Pandion haliaetus - C
-
Ostralka štíhlá Anas acuta - B (dosud ?)
RE
Polák malý Aythya nyroca - B (dosud ?)
RE
Poštolka rudonohá Falco vespertinus - B (nepravidelně)
RE
Raroh velký Falco cherrug - B
CR
Rybák černý Chlidonias niger - B (dosud ?)
CR
Skalník zpěvný Monticola saxatilis - B (dříve)
RE
Slavík modráček tundrový Luscinia svecica svecica - C
CR
Sokol stěhovavý Falco peregrinus - B
CR
Strnad luční Miliaria calandra - B
VU
Strnad zahradní Emberiza hortulana - B
CR
Tenkozobec opačný Recurvirostra avosetta - C (dříve B)
VU
Vodouš rudonohý Tringa totanus - B (dosud ?)
CR
Volavka červená Ardea purpurea - B
CR
Výreček malý Otus scops - B (?)
CR
Zedníček skalní Tichodroma muraria - C
-
Bekasina otavní Gallinago gallinago - B
EN
Bělořit šedý Oenanthe oenanthe - B
EN
Čáp černý Ciconia nigra - B
VU
Čírka modrá Anas querquedula - B (dosud ?)
CR
Datlík tříprstý Picoides tridactylus - C
EN
Drozd cvrčala Turdus iliacus - C
VU
Dřemlík tundrový Falco columbarius - C
-
Dudek chocholatý Upupa epops - B
EN
Hohol severní Bucephala clangula - C
EN
Holub doupňák Columba oenas - B
VU
Chřástal kropenatý Porzana porzana - B (?)
EN
Chřástal polní Crex crex - B
VU
Chřástal vodní Rallus aquaticus B
EN
Jeřábek lesní Bonasa bonasia - C (B ?) (ve vyhlášce „Tetrastes bonasia“)
VU
str. 9.21
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kalous pustovka Asio flammeus - B
VU
Kavka obecná Corvus monedula - B
NT
Konipas luční Motacilla flava - B
VU
Kos horský Turdus torquatus - C
EN
Krahujec obecný Accipiter nisus - A
VU
Krutihlav obecný Jynx torquilla - A
VU
Křepelka polní Coturnix coturnix - A
NT
Kulíšek nejmenší Glaucidium passerinum - B
VU
Kvakoš noční Nycticorax nycticorax - B
EN
Ledňáček říční Alcedo atthis - B
VU
Lejsek malý Ficedula parva - B
VU
Lelek lesní Caprimulgus europaeus - B
EN
Linduška horská Anthus spinoletta - C
CR
Linduška úhorní - Anthus campestris - B
CR
Lžičák pestrý Anas clypeata - B
CR
Moták lužní Circus pygargus - B
EN
Moták pilich Circus cyaneus - B
CR
Ostříž lesní Falco subbuteo - B
EN
Pěnice vlašská Sylvia nisoria - B
VU
Pěvuška podhorní Prunella collaris - C
CR
Pisík obecný Actitis hypoleucos - B
EN
Potápka rudokrká Podiceps grisegena - B
CR
Racek černohlavý Larus melanocephalus - B
EN
Rákosník velký Acrocephalus arundinaceus - B
VU
Rybák obecný Sterna hirundo - B
EN
Skřivan lesní Lullula arborea - B
EN
Slavík modráček středoevropský Luscinia svecica cyanecula - B
EN
Slavík tmavý Luscinia luscinia - C
VU
Sova pálená Tyto alba - B
EN
Strakapoud bělohřbetý Dendrocopos leucotos - C
EN
Strakapoud jižní Dendrocopos syriacus - A
EN
Sýc rousný Aegolius funereus - B
VU
str. 9.22
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sýček obecný Athene noctua - B
EN
Sýkořice vousatá Panurus biarmicus - B
EN
Ťuhýk menší Lanius minor - B (dosud ?)
RE
Ťuhýk rudohlavý Lanius senator - B (dosud ?)
RE
Včelojed lesní Pernis apivorus - B
EN
Vlha pestrá Merops apiaster - B
EN
Vodouš kropenatý Tringa ochropus - C (B ?)
EN
Volavka bílá Egretta alba - C
-
Volavka stříbřitá Egretta garzetta - C (B ?)
CR
Zrzohlávka rudozobá Netta rufina - B
EN
Žluva hajní Oriolus oriolus - A
LC
3. Druhy ohrožené
Bekasina větší Gallinago media - C
-
Bramborníček černohlavý Saxicola torquata - B
VU
Bramborníček hnědý Saxicola rubetra - B
LC
Brkoslav severní Bombycilla garrulus - C
-
Břehule říční Riparia riparia - B
NT
Cvrčilka slavíková Locustella luscinioides - B
EN
Čáp bílý Ciconia ciconia - B
NT
Čírka obecná Anas crecca - B (dosud ?)
CR
Hýl rudý Carpodacus erythrinus - C
VU
Chocholouš obecný Galerida cristata - B
EN
Jestřáb lesní Accipiter gentilis - B
VU
Kopřivka obecná Anas strepera - A
VU
Kormorán velký Phalacrocorax carbo - B
VU
Koroptev polní Perdix perdix - B
NT
Krkavec velký Corvus corax - B
VU
Lejsek šedý Muscicapa striata - A
LC
Moták pochop Circus aeruginosus - B
VU
Moudivláček lužní Remiz pendulinus - B
NT
Ořešník kropenatý Nucifraga caryocatactes - B
VU
str. 9.23
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Potápka černokrká Podiceps nigricollis - B
EN
Potápka malá Tachybaptus ruficollis - B (ve vyhlášce „Podiceps ruficollis“)
VU
Potápka roháč Podiceps cristatus - B
VU
Rorýs obecný Apus apus - A
nezařazen
Slavík obecný Luscinia megarhynchos - B
LC
Sluka lesní Scolopax rusticola - B
VU
Strakapoud prostřední Dendrocopos medius - B
VU
Ťuhýk obecný Lanius collurio - A
NT
Ťuhýk šedý Lanius excubitor - B
VU
Vlaštovka obecná Hirundo rustica - A
LC
Výr velký Bubo bubo - B
EN
Rozdíly mezi seznamem ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. a Červeným seznamem (Šťastný a
Bejček 2004) u druhů vyskytujících se v Jihomoravském kraji jsou následující:
Vymizelé druhy RE (ve vyhlášce všechny jako kriticky ohrožené): Drop velký, dytík úhorní,
mandelík hajní, (orel křiklavý - v JmK nehnízdil), ostralka štíhlá, polák malý, poštolka
rudonohá, skalník zpěvný, ťuhýk menší, ťuhýk rudohlavý.
Zvýšení kategorie ohrožení: Na CR čírka modrá, čírka obecná, linduška horská, linduška
úhorní, lžičák pestrý, moták pilich, pěvuška podhorní, potápka rudokrká, volavka stříbřitá.
Na EN cvrčilka slavíková, chocholouš obecný, potápka černokrká, výr velký.
Snížení kategorie ohrožení: Na VU čáp černý, drozd cvrčala, holub doupňák, chřástal polní,
jeřábek lesní, kalous pustovka, konipas luční, krahujec obecný, kulíšek nejmenší, ledňáček
říční, lejsek malý, pěnice vlašská, rákosník velký, slavík tmavý, strnad luční, sýc rousný,
tenkozobec opačný.
Na NT kavka obecná, křepelka polní.
Na LC žluva hajní.
Vyřazen z Červeného seznamu byl rorýs obecný.
Mezi druhy nejmenovanými ve vyhlášce, ale v Červeném seznamu zařazenými do některé
kategorie ohrožení, se vyskytují v Jihomoravském kraji následující:
CR: Orel královský Aquila heliaca - B: Hnízdí pravidelně od r. 1998, v současnosti
v několika párech.
EN: Labuť velká Cygnus olor - A, husa velká Anser anser - B, kulík říční Charadrius dubius
- B, husice liščí Tadorna tadorna - D, hvízdák eurasijský Anas penelope - C, pisila čáponohá
Himantopus himantopus - D (B ?), čejka chocholatá Vanellus vanellus - B, racek chechtavý
Larus ridibundus - A, racek bouřní Larus canus - B, C, racek bělohlavý Larus cachinnans B, žluna šedá Picus canus - A, strakapoud malý Dendrocopos minor - A, havran polní Corvus
frugilegus - B, C.
str. 9.24
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
NT: Volavka popelavá Ardea cinerea - B, C, slípka zelenonohá Gallinula chloropus - A,
jiřička obecná Delichon urbica - A, lejsek bělokrký Ficedula albicollis - A, lejsek černohlavý
Ficedula hypoleuca - B, C, vrána obecná Corvus corone - A, čečetka zimní Carduelis
flammea - B, C.
LC: Kalous ušatý Asio otus - A, žluna zelená Picus viridis - A, datel černý Dryocopus martius
- A, linduška luční Anthus pratensis - B, skorec vodní Cinclus cinclus - B, sýkora parukářka
Parus cristatus - A, vrabec domácí Passer domesticus - A, vrabce polní Passer montanus - A.
Velký počet ohrožených druhů ptáků si vyžaduje pro území Jihomoravského kraje následné
zpracování detailní strategie zajištění jejich ochrany. Při evidenci hnízdních lokalit nebo
tahových zastávek je možné vycházet z početných podkladů zčásti publikovaných (Martiško a
spol. 1994, 1997, Šťastný a spol. 1987, 1996, 2000a,b, Bejček a spol. 1995, Hudec a spol.
1994, 1977, 1983, pravidelně publikované výsledky sčítání vodního ptactva v mezinárodních
termínech, soupisy hnízd čápa bílého aj.) a nadále shromažďovaných Jihomoravskou
pobočkou České společnosti ornitologické a Agenturou ochrany přírody a krajiny, pob. Brno.
Většina významných lokalit byla zpracována pro mezinárodní evidenci ornitologicky
významných lokalit (IBA) a je již zahrnuta v návrhu „ptačích oblastí“ v soustavě NATURA
2000. Propracovány jsou i metody specifické ochrany některých druhů (např. Martiško a spol.
1995, Martiško 1999 aj.). Výzkumem a ochranou jednotlivých skupin ptáků se i na území
Jihomoravského kraje zabývají specializované pracovní skupiny při České společnosti
ornitologické (organizačně především přes její jihomoravskou pobočku).
Savci
Bobr evropský Castor fiber - B
Medvěd hnědý Ursus arctos - D
Sysel obecný Spermophilus citellus - B (ve vyhlášce „Citellus citellus“)
Plch zahradní Eliomys quercinus - B
Vrápenec malý Rhinolophus hipposideros - B
Vrápenec velký Rhinolophus ferrumequinum - D
Úspěšná reintrodukce bobra způsobuje konfliktní situace, které je nutné řešit případ od
případu. Výskyt medvěda stejně jako vrápence velkého je zcela výjimečný. Podobně je to
s jedinou lokalitou plcha zahradního v Mor. krasu. U zbývajících dvou druhů, zejména u
sysla, je ochrana otázkou stanovišť.
str. 9.25
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Los evropský Alces alces - D
Netopýr černý Barbastella barbastellus - B
Netopýr parkový Pipistrellus nathusii - B
Netopýr pobřežní Myotis dasycneme - D
Netopýr stromový Nyctalus leisleri - B
Netopýr velkouchý Myotis bechsteini - B
Netopýr velký Myotis myotis - A
Netopýr východní Myotis blythi - D (ve vyhlášce jako n. ostrouchý M. b. oxygnathus)
Rys ostrovid Lynx lynx - D
Vydra říční Lutra lutra - B
3. Druhy ohrožené
Bělozubka bělobřichá Crocidura leucodon - B
Křeček polní Cricetus cricetus - A
Netopýr Brandtův Myotis brandti - B
Netopýr brvitý Myotis emarginatus - B
Netopýr dlouhouchý Plecotus austriacus - B
Netopýr pestrý Vespertilio murinus - D (?)
Plch velký Glis glis - B
Tchoř stepní Mustela eversmanni - B (ve vyhlášce „Putorius eversmanni“)
Veverka obecná Sciurus vulgaris - A
Třináct druhů z celkem dvaceti pěti zvláště chráněných druhů savců v Jihomoravském kraji
patří mezi letouny. Jejich intenzivní výzkum v posledních desetiletích a vznik specializované
organizace (ČESON) umožňuje celkem účinnou ochranu v celém regionu (ochrana zimovišť,
aktivní podpora, individuální ochrana - viz Málková a Vlašín 1995). Ochrana dalších druhů je
záležitostí ochrany známých stanovišť (sysel) nebo individuálního řešení. Konfliktní je
ochrana rozšiřujícího se bobra, v menší míře zatím jen řídce se vyskytující vydry.
str. 9.26
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.1.3. ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉ DRUHY ROSTLIN DLE VYHLÁŠKY 395/1992 SB.
Stručný přehled o výskytu a další případné informace pro jednotlivé druhy rostlin
v Jihomoravském kraji event. i pro rostliny vysktytující se v krajích jiných je zpracován na
základě získaných informací od Dr. Radomíra Řepky a Doc. Jana Laciny.
Podrobnější a přesnější údaje nebylo možné v rámci zadané práce získat vzhledem
k náročnosti problematiky.
Uvedeny jsou taxony pro JmKraj indigenní, buďto vymizelý, nezvěstný nebo recentně se
vyskytující.
Šedá – taxon je uveden ve vyhlášce 395/92 Sb., ale na území JmK nebyl nikdy zaznamenán
Seznam zvláště chráněných druhů rostlin (k 1.6.1992)
ROSTLINY CÉVNATÉ
Aconitum anthora - oměj jedhoj SO
Vzácně roztroušeně v teplejší části Prebohemika.
Aconitum callibotryon - oměj šalamounek O Ex
Aconitum firmum - oměj tuhý SO
Aconitum variegatum - oměj pestrý O
V údolích v okrajových částech JmK roztroušeně.
Aconitum vulparia - oměj vlčí O
Roztroušeně v suťových lesích celého území mimo nejteplejší část.
Adenophora liliifolia - zvonovec liliolistý KO
Dříve na Drahanské vrchovině, již dlouho neověřen.
Adonanthe vernalis - hlaváček jarní O
Roztroušeně na stepních lokalitách v jižní části JmK.
Agrostis alpina - psineček alpský KO
Ajuga pyramidalis - zběhovec jehlancovitý SO
Alchemilla fissa - kontryhel rozeklaný KO
Allium angulosum - česnek hranatý SO
Roztroušeně na nivních loukách aluvií větších řek, v poslední době také Dunajovické vrchy! a
v Bílých Karpatech (Javorník).
str. 9.27
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Allium sibiricum - česnek sibiřský O – není ve vyhlášce, ani zmínka o druhu
Allium strictum - česnek tuhý SO
Allium victorialis - česnek hadí O
Alcea biennis - topolovka bledá SO
Na Znojemsku a Mikulovsku vzácně.
Amygdalus nana - mandloň nízká KO
3 lokality v území, u Ječmeniště před 10 lety poškozena, na Dunajovických kopcích dosti
rozsáhlá populace, u Hustopečí na 3 místech, populace stabilizovány, bez ohrožení.
Anacamptis pyramidalis - rudohlávek jehlancovitý SO
Na více lokalitách v jižní části Bílých Karpat: s jistotou v poslední době Čertoryje, Jazevčí,
Zahrady p.Hájem a Búrová.
Andromeda polifolia - kyhanka sivolistá O
Dříve na Radostínském rašeliništi, nyní chybí.
Androsace septentrionalis - pochybek severní KO
Kdysi Březí u Mikulova a Brna, vymřelý.
Anemonastrum narcissiflorum - větrnice (sasanka) narcisokvětá SO
V JmK chybí, nikdy nebyla.
Anemone sylvestris - sasanka lesní O
V termofytiku i v mezofytiku roztroušeně, u Brumova S od Tišnova a u Olešnice na Mor.
Vystupuje na krystalických vápencích až k 600 m n.m. (zřejmě výškový rekord ČR), populace
omezené.
Anthericum liliago - bělozářka liliovitá O
Aposeris foetida - razilka smrdutá KO
Pouze na 2 lokalitách v Bílých Karpatech, populace silně omezené na jedince
(pravděpodobně jen ve Zlínském kraji).
Arabis nemorensis - huseník luční KO
Lokality Znojmo, Lednice, Hodonín, Kurdějov nebyly dlouho ověřeny, druh nezvěstný.
Arabis sudetica - huseník sudetský KO
Arctostaphyllos uva-ursi - medvědice lékařská SO
Armeria vulgaris ssp. serpentini - trávnička obecná hadcová O
Na několika lokalitách v údolí Jihlavky, bez ohrožení.
str. 9.28
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Arnica montana - prha chlumní O
Artemisia pancicii - pelyněk Pančičův KO
Pouze na 3 lokalitách (Dun. kopce, Pouzdřany a Čejč), celkem 5 mikropopulací chudých na
jedince, problém špatné tvorby diaspor.
Arum maculatum - aron plamatý O
Na Moravě chybí, zde se vyskytuje A. cylindraceum !
Asplenium adianthum-nigrum - sleziník černý KO
Jediná lok. v území v MK nebyla dlouho ověřena – druh nezvěstný.
Asplenium adulterium - sleziník klamný KO
Lokality u Mohelna a Oslavan – obě lok. ještě žijí, počet jedinců silně omezen.
Asplenium cuneifolium - sleziník hadcový SO
Několik relativně bohatých lokalit v údolí Jihlávky na hadci, na Tišnovsku na 3 lokality.
Aster alpinus - hvězdnice alpská KO
Aster amellus - hvězdnice chlumní O
Roztroušeně v teplejší části území.
Astragalus arenarius - kozinec písečný KO
Astragalus austriacus - kozinec rakouský SO
Roztroušeně v teplejší části území až po Bučovicko.
Astragalus danicus - kozinec dánský O
Astragalus exscapus - kozinec bezlodyžný SO
Roztroušeně v teplejší části území (nejčastěji od Pouzdřan po Mutěnice, severní hranice u
Bučovic.
Astragalus onobrychis - kozinec vičencovitý O
Aurinia saxatilis - tařice skalní O
Roztroušeně od Tišnova - izolovaná lokalita je v PR Sokolí skála u Doubravníka cca o 10 km
severněji a Moravského krasu na jih (Pálava).
Baeothryon (Trichophorum) alpinum - suchopýrek alpský SO
– již mimo Jmkraj.
str. 9.29
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Batrachium baudotii - lakušník trojdílný KO
V několika populacích ve vodních kanálech na Soutoku, v rybníku u Vacenovic, na
Lednických rybnících včetně Nesytu větší populace, také vzácně Lanžhot.
Batrachium rionii - lakušník plihý KO
Několik lokalit v dolním Podyjí a Pomoraví, jejich osud není znám, v Bílých Karpatech jako
šířící se druh.
Betula nana - bříza zakrslá SO
Biscutella laevigata - dvojštítek hladkoplodý O
Roztroušeně na jihozápadní Moravě, ojediněle v Hodonínské Dúbravě.
Botrychium lunaria - vratička měsíční O
Tišnovsko vzácně – velmi nenápadná rostlina rostoucí obyčejně jednotlivě, snad i přehlížena;
poměrně hojně v PP Svídovec nad Jamným u Tišnova, roztroušeně ve vápencových lůmcích
v okolí Olešnice n.Mor., v poslední době nalezeny 4 lokality v Bílých Karpatech.
Botrychium matricariifolium - vratička heřmánkolistá KO
Všechny dřívější lokality jsou nyní mimo území kraje, nález u Bohutic nebyl 19 let ověřen,
nezvěstný druh.
Buphthalmum salicifolium - volovec vrbolistý KO
Pouze ojedinělé lokality v Bílých Karpatech a v Podyjí.
Bupleurum affine - prorostlík prutnatý KO
2 lokality v údolí Dyje na okraji Znojma na skalách pod hradem a u Podmolí.
Bupleurum tenuissimum - prorostlík nejtenčí KO
Nyní větší populace pouze na lokalitě u Nesytu, počet jedinců do stovek, slabá populace u
Březí, u Nového Přerova nenalezen.
Calamagrostis pseudophragmites - třtina pobřežní SO
Starší údaje z okolí Brna a z Prostějovska nebyly 100 let ověřeny.
Calamagrostis purpurea - třtina nachová KO
– všechny lokality již mimo JmK.
Calamagrostis stricta - třtina tuhá KO
– jediná nejbližší lokalita již mimo JmK.
Calamagrostis varia - třtina pestrá SO
Ojedinělý nález z údolí Dyje u Bítova, dlouho neověřen.
str. 9.30
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Calathiana verna - hořepníček jarní KO
Calla palustris - ďáblík bahenní O
Callitriche hermaphroditica - hvězdoš podzimní SO
Callycocorsus stipitatus - pleška stopkatá O
Campanula barbata - zvonek vousatý SO
Campanula bohemica - zvonek český O
Campanula bohemica ssp. gelida - zvonek český jesenický KO
Campanula bononiensis - zvonek boloňský O
Výskyt velmi roztroušeně v termofytiku, zřejmě nejseverněji v PP Květnice u Tišnova v hojné
populaci.
Campanula cervicaria - zvonek hadincovitý SO
Slabá populace v Hodonínské Dúbravě; poslední průzkum v Bílých Karpatech přinesl 13
nových nálezů, většina populací složena jen z jediného ex. nebo populace velmi chudá.
Campanula sibirica - zvonek sibiřský O
Na stepních lokalitách Hustopečska a na Palavě roztroušeně, ostatní lokality ojediněle až
k Brnu (po Vyškov).
Campanula sudetica - zvonek sudetský KO
Cardamine opizii - řeřišnice Opizova KO
Cardamine parviflora - řeřišnice malokvětá KO
Jen na více místech na Soutoku a v Hodonínské Dúbravě, populace nepočetné, každoročně
značně kolísají.
Cardamine resedifolia - řeřišnice rýtolistá KO
Cardaminopsis petraea - řeřišničník skalní KO
Na několika místech skalnatého údolí Jihlávky pod Mohelnem a u Oslavan na Oslavce,
vzhledem k charakteru biotopu ohrožení nízké.
Carex alba - ostřice bílá KO
3 lokality v Bílých Karpatech, populace momentálně bez ohrožení.
Carex atrata - ostřice tmavá KO
Carex buxbaumii - ostřice Buxbaumova KO
Jihomoravské populace ztrácejí postupně na vitalitě, mizí vysycháním podkladu (Dúbrava u
Hodonína, 10 mikrolokalit před 15 lety, letos pouze sterilní drobné polykormony).
str. 9.31
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Carex capillaris - ostřice vláskovitá KO
Carex hordeistichos - ostřice ječmenovitá KO
Relativně často na poloruderálních stanovištích v Bílých Karpatech podél lučních a polních
cest, v jižní části kraje velmi zřídka: Sedlec na 2 místech, Novosedly, Vlasatice (zde největší
populace přes 100 ex.), další lokality v podhůří Chřibů neověřeny, Šakvice a Zaječí po
jednotlivých rostlinách.
Carex hostiana - ostřice lemovaná SO
Jediná lokalita přežívala u Milotického rybníku, neověřeno.
Carex lasiocarpa - ostřice plstnatoplodá SO
3 lokality v hodonínské části Dúbravy nezvěstné, 2 ve Vracovské části Dúbravy ještě žijí
(změna vodních poměrů lokalit).
Carex lepidocarpa - ostřice šupinoplodá SO
Nyní jen v Bílých Karpatech na 1-2 lokalitách, ve Ždánickém lese nezvěstná.
Carex limosa - ostřice mokřadní SO
– pro JmK vymřelá.
Carex melanostachya - ostřice černoklasá SO
Roztroušeně na nivních loukách i zasolených, v aluviu velkých řek, častá na antropických
stanovištích v téže oblasti.
Carex ornithopoda - ostřice ptačí nožka SO
Jediná větší lokalita v předhůří Chřibů a několik v Bílých Karpatech.
Carex paupercula - ostřice chudá SO
Carex pediformis - ostřice tlapkatá O
Roztroušeně při severním okraji Brna, v Moravském Krasu, ve fytochorionu 68 a l6
roztroušeně, na Drahanské vrchovině na několik lokalitách.
Carex rupestris - ostřice skalní KO
Carex secalina - ostřice žitná SO
Roztroušeně na zasolených okrajích polí, na nezoraných podmáčených místech, lokálně
populace přesahují 300 jedinců, dobře se rozmnožuje lehkými mošničkami po lijácích.
Carex serotina ssp. pseudoscandinavica - ostřice pozdní krkonošská KO
Carex vaginata - ostřice pochvatá KO
Catabrosa aquatica - odemka vodní KO
Znovu nalezena v okolí Nesytu, ostatní lok. ve 20 a,b zmizely.
str. 9.32
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Caulinia minor - řečanečka menší KO
Znovu nalezena na Soutoku 1994, pískovna Dolečky, jediná nepříliš rozsáhlá populace;
populace u Podivína poslední roky neověřena.
Centaurium littorale - zeměžluč přímořská KO
Dříve výskyt na několika lokalitách ve 20b, 50 let neověřeny, vyhynulý druh.
Cephalanthera damasonium - okrotice bílá O
Roztroušeně v listnatých lesích v celém území.
Cephalanthera longifolia - okrotice dlouholistá O
Na bazickém podkladu v listnatých lesích (karpatská část území) vzácně až roztroušeně, na
bazickém i jiném podkladu, roztroušeně až hojně v převážně dubových lesích mezi Tišnovem
a Lomnicí.
Cephalanthera rubra - okrotice červená SO
Bazický podklad, okolí Brna, Ždánický les, Bílé Karpaty, vzácně až roztroušeně. Izolovaná
početná populace v PP Svídovec u Jamného, ojediněle v PP Květnice, zřejmě nejseverněji
v PR Nad horou u Nedvědice.
Cerastium alsinifolium - rožec hadcový KO
Cerastium tenoreanum - rožec Tenoreův KO
Nyní jen v Bořím lese a u Pohanska na několika drobných lokalitách.
Ceratophyllum submersum - růžkatec potopený SO
Pouze jižní část území na více lokalitách – rybníčky Aloch u Lednice, Františkův rybník u
Břeclavi, na Soutoku na více lokalitách (posledních 15 let zaznamenán mírný vzestup
hojnosti).
Ceterach officinarum - kyvor lékařský KO
Cimicifuga europaea - ploštičník evropský KO
Pustý žleb v Moravském Krasu, počet jedinců na desítky, na severních svazích NPR
Josefovské údolí ojediněle.
Cirsium brachycephalum - pcháč žlutoostenný KO
Pouze u dvora Trkmanec, desítky ex., studována biologie, náchylný na konkurenci ostatních
bylin.
Cladium mariscus - mařice pilovitá KO
Cleistogenes serotina - dvouřadec pozdní SO
Skalnaté biotopy v údolí Jihlávky a Rokytné, spíše bez aktuálního ohrožení.
str. 9.33
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Clematis integrifolia - plamének celolistý KO
Dříve na Soutoku, nyní vymřelý.
Clematis recta - plamének přímý O
Roztroušeně v teplejších částech kraje.
Coeloglossum viride - vemeníček zelený SO
Asi 6 recentních lokalit na území Bílých Karpat.
Colobium taraxacoides - pupavník pampeliškový KO
Dříve v jižní části území, nyní nezvěstný.
Conioselium tataricum - šabřina tatarská KO
Corallorhiza trifida - korálice trojklanná SO
Roztroušeně na celém území kraje.
Cornus mas - dřín obecný O
Roztroušené na celém území kraje.
Coronilla vaginalis - čičorka pochvatá SO
Corrigiola littoralis - drobnokvět pobřežní KO
Corthusa matthioli - kruhatka Matthioliho KO
Jediná lokalita v Macoše, počet jedinců asi 100.
Crambe tataria - katrán tatarský KO
Na některých lokalitách Hustopečska zvyšující se počet jedinců, dostatečně velké populace
(Dunajovické vrchy, Pouzdřany), nejseverněji Újezd u Sokolnic, ještě dále adventivně na
výsypce u Oslavan.
Crepis pannonica - škarda panonská KO
Jediná lokalita u Komořan u Vyškova, stav populace neznámý (nenalezen).
Crepis sibirica - škarda sibiřská KO
Crinitina linosyris - zlatohlávek obecný O
Crocus albiflorus - šafrán bělokvětý SO
V minulosti na Moravě pravděpodobně vysazen. Jediná lokalita u Velké n.Veličkou.
Crocus heuffelianus - šafrán karpatský SO
V minulosti pravděpodobně vysazen. Jen lokality v Javornících (Nový Hrozenkov, Lipůvka).
str. 9.34
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Cruciata pedemontana - svízelka piemontská KO
Několik málo lokalit v Podyjí, v Bořím lese a na Soutoku, populace malé, ale bez aktuálního
ohrožení, v Podyjí pravidelně sledovány. Na Soutoku největší populace u Pohanska.
Crypsis aculeata - skrytěnka bodlinatá KO
Na slanisku u Nesytu několik desítek kusů.
Cryptogramma crispa - jinořadec kadeřavý SO
Cyanus mollis - chrpa měkká KO
Lokality již mimo území, údaje pro Bílé Karpaty pochybné.
Cyanus montanus - chrpa horská SO
Cyanus triumfettii - chrpa chlumní O
Cyclamen purpurascens - brambořík nachový O
Výskyt v Podyjí, povodí Jihlávky, Oslavy a dolní Svratky, hojně kolem středního toku
Svratky mezi Brnem a Březinou pod Tišnovem (zvláště lesy kolem Heroltic a Lažánek);
lokalita na absolutní hranici areálu leží mezi Štěpánovicemi a Brusnou S od Tišnova.
Cypripedium calceolus - střevíčník pantoflíček SO
Roztroušeně v celém kraji.
Cystopteris sudetica - puchýřník sudetský KO
Czernohorskya grandiflora - skalnatka (písečnice) velkokvětá KO
Jediná populace na Děvíně (Pálava), na více místech, ohrožení - provoz vysílače, sešlap.
Dactylorhiza incarnata - prstnatec pleťový SO
Mimo dosud známých a většinou zaniklých lokalit, byla v poslední době objevena lokalita v
lomu u Křtin (250 ex.).
Dactylorhiza longebracteata - prstnatec listenatý O = D. fuchsii
Ojedinělé lokality v okrajových částech na území kraje, výjimečná v Dúbravě u Hodonína,
roztroušeně v Sýkořské hornatině S od Tišnova.
Dactylorhiza maculata - prstnatec plamatý KO
Prameniště v Bílých Karpatech, ostatní lokality mimo území kraje; v poslední době nalezena
i u Suchova (Bílé Karpaty).
Dactylorhiza majalis - prstnatec májový O
str. 9.35
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Dactylorhiza sambucina - prstnatec bezový SO
Dactylorhiza traunsteineri – srstnatec Traunsteinerův KO
Danthonia alpina - plevnatec lesostepní KO
Pouze na 2 lok. v Bílých Karpatech – populace na Čertoryjích čítá několik stovek ex., Kútky.
Daphne cneorum - lýkovec vonný KO
Jediné bohaté populace jsou na Drahanské vrchovině (vojenský újezd), další bohatší populace
jsou ještě v Hodonínské Dúbravě a na Mohelně, ostatní zkomírají (Zlobice, Podyjí).
Delphinium elatum - stračka vyvýšená SO
Dianthus arenarius - hvozdík písečný KO
Dianthus carthusianorum ssp. sudeticus - hvozdík kartouzek sudetský KO
Dianthus cartusianorum ssp. capillifrons - hvozdík kartouzek úzkolistý SO
Dianthus gratianopolitanus - hvozdík sivý SO
Dianthus lumnitzeri - hvozdík Lumnitzerův SO
Jediná lok. na Pálavě na několika mikrolokalitách, velikost populace stabilní.
Dianthus moravicus - hvozdík moravský KO
Existuje na 6 lokalitách jihozápadní Moravy, populace stabilní i když drobné – nebezpečí
zarůstání lokalit.
Dianthus seguieri - hvozdík křovištní O - syn. D. sylvaticus
Dianthus superbus - hvozdík pyšný SO – roztroušeně v kraji.
Dictamnus albus - třemdava bílá O
Roztroušeně v teplých oblastech kraje.
Dichostylis micheliana - trojřadka Micheliova KO
Opakovaně nalezena na okraji pískoven na Soutoku a na vypuštěných dnech rybníčků Aloch u
Lednice.
Diphasiastrum alpinum - plavuník alpský SO
Diphasiastrum complanatum - plavuník zploštělý O
Brněnsko, Tišnovsko, stav populací není znám.
str. 9.36
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Diphasiastrum issleri - plavuník Isslerův SO
Diphasiastrum tristachyum - plavuník trojklasý KO
Diphasiastrum zeilleri - plavuník Zeillerův O
Doronicum austriacum - kamzičník rakouský O
Draba muralis - chudina zední SO
Dracocephalum austriacum - včelník rakouský KO
Jediná lokalita Nosperk, stav populace nezměněn, stabilní.
Drosera anglica - rosnatka anglická KO
Drosera intermedia - rosnatka protřední KO
Drosera rotundifolia - rosnatka okrouhlolistá SO
Snad prameniště v Bílých Karpatech, jinak vymřelý druh.
Dryopteris cristata - kapraď hřebenitá KO
Echium russicum - hadinec nachový KO
Nejbohatší populace na Horkách u Milotic až 100 ex., celkem ověřeno 13 lok., kde je
populace daleko chudší, na Větrnících jen 1 ex., na Hádech nezvěstná?, v Bílých Karpatech u
Blatničky v poslední době ověřen na 2 místech!
Elatine alsinastrum - úpor přeslenitý KO
Všechny starší lok. 50 let neověřeny, poslední u Rašovic nebyla 15 let ověřena, nezvěstný
druh.
Eleocharis quinqueflora - bahnička chudokvětá SO
Empetrum hermaphroditum - šicha obojaká O
Empetrum nigrum - šicha černá SO
Epipactis albensis - kruštík polabský SO
Lokalit v posledních letech na území Jmkraje přibylo; největší populace v Kančí oboře u
Břeclavi.
Epipactis atrorubens - kruštík tmavočervený O
Roztroušeně na vápnitých podkladech.
Epipactis leptochila - kruštík ostrokvětý přehlížený KO
Jen na východní Moravě – Brumov-Bylnice, Hošťálková mimo kraj, v poslední době také
Kobeřice ve Ždánickém lese (3 ex.), velikost populací vzhledem k nenápadnosti rostliny a
kolísavosti počtu jedinců jsou nepočitatelné.
str. 9.37
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Epipactis microphylla - kruštík drobnolistý SO
Roztroušeně v Bílých Karpatech.
Epipactis muelleri - kruštík růžkatý SO
Roztroušeně v kraji.
Epipactis palustris - kruštík bahenní SO
Roztroušeně v okolí Brna, Mikulova, Bílé Karpaty.
Epipactis purpurata - kruštík modrofialový O
Roztroušeně Chřiby, Bílé Karpaty.
Epipogium aphyllum - sklenobýl bezlistý KO
Momentálně 2 recentní lokality: ve voj.prostoru Vyškov u Zadní Lipové a v Bílých Karpatech
- Strání (2 ex.).
Erica carnea - vřesovec pleťový O
Zavlečený v oblasti Moravských Budějovic.
Eriophorum gracile - suchopýr štíhlý KO - pro JmK vymřelý.
Eryngium planum - máčka plocholistá KO
U Sudoměřic a Petrova chudé populace, u Rakvic-Selská hráz o něco bohatší, na Soutoku jen
repatriace na 2 místech Košarských luk; v poslední době nalezena jednotlivě rostoucí na
hlinitých hrázích v nivě Moravy: Strážnice, Veselí n. M., Vnorovy.
Erythronium dens-canis - kandík psí zub KO
Euphrasia slovaca - světlík slovenský KO
Festuca amethystina - kostřava ametystová KO
Hodonínská Dúbrava - několik mikrolokalit s populacemi do 50, vzácně i přes 100 jedinců;
na Drahanské vrchovině na 2 místech v populacích do 50 ex.
Festuca drymeia - kostřava horská KO
Pouze 2 lokality Žebětín a Kobeřice, populace malé, ale stabilní.
Festuca versicolor - kostřava peřestá SO
Filago lutescens - bělolist žlutavý KO – pro Jmkraj pravděpodobně nezvěstný.
Fumana procumbens - devaterka rozprostřená SO
Ojediněle na Pálavě a u Moravského Krumlova.
Gagea bohemica - křivatec český SO
str. 9.38
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Udáváno 100 lok. včetně mikrolokalit na jihozápadě Moravy (především Znojemsko), stav
jednotlivých populací neznámý.
Galanthus nivalis - sněženka předjarní O
Roztroušeně v kraji, populace stabilní.
Galium sudeticum - svízel sudetský KO
Genistella sagittalis - kručinečka křídlatá O
Známa drobná lokalita ve vojenském újezdu Dědice.
Gentiana pannonica - hořec šumavský SO
Gentiana punctata - hořec tečkovaný KO
Gentianella amarella - hořeček nahořklý SO
Momentálně všechny recentní lokality již mimo území Jihomoravského kraje.
Gentianella aspera - hořeček drsný KO
Gentianella bohemica - hořeček český KO
Lokality Hády, Lažánky, Brno-Žlutý kopec jsou již historické. Ještě v r.1985 rostla v početné
populaci u Čtyř Dvorů pod Švábovým kopcem (býv.okres Blansko), ojedinělé exempláře byly
ve stejném období zjištěny v okolí Olešnice na Mor.
Gentianella campestris - hořeček ladní KO
Gentianella lutescens - hořeček žlutavý SO
Přežívá pouze 10 drobných lokalit v Bílých Karpatech.
Geranium lucidum – kakost lesklý KO - vyhynulý druh
Gladiolus imbricatus - mečík obecný SO
Voj. újezd Dědice a lokality v Bílých Karpatech. Dosud ojediněle na vlhkých loukách na
horním toku Bělé na Drahanské vrchovině.
Gladiolus palustris - mečík bahenní KO
Několik mikrolokalit v Dúbravě u Hodonína s kolísavým počtem jedinců, celkem asi 30
jedinců, v Bílých Karpatech jediná lokalita o stejném počtu jedinců.
Glaux maritima - sivěnka přímořská KO
Pouze Dobré Pole u Mikulova, jediná nevelká populace.
Globularia punctata - koulenka vyšší O
Roztroušeně na jižní Moravě na s. po Slavkov a Bučovice, Hustopečská pahorkatina
Goodyera repens - smrkovník plazivý KO
str. 9.39
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jediná recentní u Valchova, všechny ostatní †.
Gratiola officinalis - konitrud lékařský SO
Na více místech jihomoravských úvalů, kolem Lednice a na Soutoku větší populace.
Groenlandia densa - rdestka hustolistá KO
Gymnadenia conopsea - pětiprstka žežulník O
Roztroušeně na terciéru nebo spraších jižní a jihovýchodní Moravy, hojně v Bílých
Karpatech, mimo toto území velmi vzácně. Početná izolovaná populace v PP V Jezdinách
S od Olešnice na Mor. (býv.okr.Blansko).
Gymnadenia conopsea ssp. densiflora - pětiprstka obecná hustokvětá KO
Nejvíce recentních lokalit v Bílých Karpatech ve Zlínském kraji (H. Němčí, Březová, Komňa,
Lopeník, Strání, Čertoryje, Velká n.V.), dále také Čebín a Bohuslavice u Kyjova, populace
nepočetné!
Gypsophila fastigiata - šater svazčitý SO
Oblast písků Bzenec-Vracov-Vacenovice-Hodonín, asi 5 lok., omezený počet jedinců.
Gypsophila paniculata - šater latnatý SO
Váté písky u Bzenece a Rohatce a trať u Božic, Čejč a Brumovice, okolí Dolních Dunajovic,
Drnholec, Milotice (velikost populací nevelká, největší u Bzence cca 30 ex.).
Hammarbya paludosa - měkkyně bahenní KO
Hedysarum hedysaroides - kopyšník tmavý KO
Heleochloa alopecuroides – bahenka psárkovitá KO
Vymřelý druh.
Heleochloa schoenoides - bahenka šášinovitá KO
Druh pozorován na Slanisku u Nesytu do roku 1996, v současné době zde reintrodukován
z nedaleké populace u Novosedel (stovky kusů), v samotných Novosedlech stav populace
neznámý.
Helianthemum grandiflorum ssp. - devaterník velkokvětý pravý KO
Helictotrichon desertorum - ovsíř stepní KO
Pouze Šibeničník u Mikulova, populace se snižujícím se počtem jedinců.
Helichrysum arenarium - smil písečný SO
Roztroušeně mezi Znojmem a Brnem a v oblasti písků Bzenec-Hodonín relativně častý.
Herminium monorchis - toříček jednohlízný KO
Hieracium alpinum - jestřábník alpský agg. SO
str. 9.40
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hieracium villosum - jestřábník huňatý KO
Hierochloe repens - tomkovice plazivá KO
Pouze v okolí Rohatce na 3 drobných lokalitách.
Himantoglossum adriaticum - jazýček jadranský KO
Pouze jediná populace u Ketkovic, snad pouze 5-10 ex.
Hippochaete hyemalis - cídivka (přeslička) přezimující SO
Jižní část Moravského Krasu, Hodonínská Dúbrava.
Hippochaete ramosissima - cídivka (přeslička) větevnatá O
V oblasti písků Bzenec-Hodonín relativně častá.
Hippochaete variegata - cídivka (přeslička) peřestá KO
V Květeně 1 je uveden údaj o výskytu v Dolnomoravském a Dyjskosvrateckém úvalu.
Hippuris vulgaris - prustka obecná KO
Naposledy v rybníce u Úval, u Hustopečí a Nesytu, Mušlov u Mikulova, stav populací
neznámý.
Hottonia palustris - žebratka bahenní O
Roztroušeně dolní Podyjí, Pomoraví.
Huperzia selago - vranec jedlový O
Snad na Javořině v Bílých Karpatech, ostatní lokality mimo kraj; v poslední době nalezen také
v Moravském Krasu: Vilémovice (5) a Suchý žleb (1). V 90 letech zjištěna na dvou místech
v Sýkořské hornatině S od Tišnova; v současnosti se nepodařilo výskyt potvrdit.
Hydrocotyle vulgaris - pupečník obecný O
Hypericum elegans - třezalka sličná SO
Ječmeniště (Znojemsko), na 5 lokalitách na Hustopečsku, populace slabé.
Hypochaeris glabra - prasetník lysý KO
Známé lokality nebyly dlouho ověřeny, nezvěstný druh.
Chamaecytisus albus - čilimník bílý KO
Několik lokalit v Hustopečské pahorkatině – Popice, Kurdějov aj., v rezervaci Družďavy
v posledním roce až 200 ex. (dříve 50).
Chimaphila umbellata - zimozelen okolíkatý KO
Nyní ověřen na Tišnovsku (již za hranicí kraje) a kolem Říkonína (Lysák 2003) - patří již do
Jm kraje. Mnoho lokalit, uváděných J.Šmardou z okolí Tišnova již před desítkami let zaniklo.
str. 9.41
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Illecebrum verticillatum - nehtovec přeslenitý KO
Inula germanica - oman německý SO
Roztroušeně v okolí Brna, Židlochovic, Čejče, Pouzdřan, Strážnice, na Znojemsku, Pálavě.
Inula oculus-christi - oman oko Kristovo O
Roztroušeně na Znojemsku, Tišnovsku, Vyškovsku i v okolí Brna. Dosud hojně
v lesostepních dřínových doubravách v PP Květnice, izolovaná lokalita 2 km SV od Tišnova
na Hradisku u Železného; jedná se o výskyt na absolutní hranici areálu.
Iris aphylla - kosatec bezlistý SO
Iris graminea - kosatec trávolistý SO
V teplejších oblastech kraje.
Iris humilis - kosatec skalní KO
Nejbohatší populace na Turoldu, na Pálavě další 4 lokality, jinak pouze Bohutice a Vémyslice
a Hostěradice, Miroslav; populace plošně omezené.
Iris pumila - kosatec nízký SO
V teplejších oblastech kraje (Pálava, Znojemsko, Vyškovsko aj.).
Iris sibirica - kosatec sibiřský SO
Vzácně roztroušen v kraji, ojediněle v PR Pavlovské mokřady na Drahanské vrchovině.
Iris variegata - kosatec pestrý SO
Roztroušeně v teplejších oblastech kraje.
Isoetes lacustris - šídlatka jezerní KO
Isoetes tenella - šídlatka ostrovýtrusá KO
Juncus atratus - sítina tmavá KO
Pouze Hodonínská Dúbrava (3 mikrolokality), Lednice, Soutok, populace velmi kolísají
v počtu kvetoucích lodyh, v Dúbravě až 50-ti hlavé populace, na ostatních menší.
Juncus capitatus - sítina hlavatá KO
Juncus gerardii - sítina slanisková SO
V posledních 10 letech asi na 10 lokalitách (některé i ruderální), na Nesytu nejrozsáhlejší
populace.
Juncus sphaerocarpus - sítina kulatoplodá KO
Pouze v okolí Brankovic a Střílek.
Juncus subnodulosus - sítina slatinná KO
str. 9.42
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naposledy u Ráječka v r. 1977, pro Jihomoravský kraj vyhynulá.
Juncus tenageia - sítina rybniční KO
Juniperus communis ssp. nana - jalovec obecný nízký SO
Jurinea cyanoides - sinokvět chrpovitý KO
Jurinea mollis - sinokvět měkký SO
Asi 10 lokalit na Hustopečsku a na Mikulovsku, početnost populací nevysoká!
Klasea lycopifolia - srpovník karbincolistý KO
Bílé Karpaty (zde větší populace na několika lokalitách, např. Čertoryje) a Hustopečsko:
Hovorany, Čejč, Krumvíř, Dunajovické vrchy.
Knautia arvensis ssp. pseudolongifolia - chrastavec rolní pseudolongifolia krkonošský
KO
Kochia prostrata - bytel rozprostřený KO
Jediná lokalita Újezd u Sokolnic, populace slabá, ale stabilizována.
Laser trilobum - timoj trojlaločný KO
Jediná lokalita v lesním komplexu u Divák-Boleradic na 3 blízkých mikrolokalitách, populace
dostatečně velké, avšak ohroženo nyní zásahy lesníků.
Laserpitium archangelica - hladýš andělikový KO
Laserpitium pruthenicum - hladýš pruský SO
Nejbohatší makropopulace v Hodonínské Dúbravě, tisíce exemplářů.
Lathyrus heterophyllus - hrachor různolistý SO
Lathyrus pannonicus - hrachor panonský KO
Jediné 3 malé populace u obce Strání v Bílých Karpatech, počet jedinců do 20. Ještě před 10
lety (a možná dodnes) na Dunajovických kopcích.
Lathyrus pisiformis - hrachor hrachorovitý KO
Lathyrus palustris - hrachor bahenní KO
V nivě Dyje a Moravy na jihu území – asi 15 drobných lokalit s omezeným počtem jedinců
(do 30).
Ledum palustre - rojovník bahenní O
Leopoldia tenuiflora - modravec tenkokvětý O
V Nové květeně se uvádí jižní Morava na sever po Brno, Bučovice a Javorník u Velké nad
Veličkou
str. 9.43
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Leucojum aestivum - bledule letní KO
Výskyt v Dolním Podyjí a Pomoraví, Soutok.
Leucojum vernum - bledule jarní O
Přirozený výskyt v izolovaných populacích, místy velmi početných, v pramenné oblasti
Besénku v Sýkořské hornatině cca 14 km S od Tišnova.
Leucorchis albida - běloprstka horská SO
Ligularia sibirica - popelivka sibiřská KO
Lilium bulbiferum - lilie cibulkonosná SO
Snad v Bílých Karpatech.
Lilium martagon - lilie zlatohlávek O
Dostatečně početný druh v listnatých lesích zv. svazu Carpinion.
Limodorum abortivum - hnědenec zvrhlý KO
Údajně existuje 8 lok.: Ždánický les - více lokalit, Hustopečsko, Milovický les, Pálava, silné
kolísání počtu jedinců, v některých letech nenalezen.
Lindernia procumbens - puštička rozprostřená KO
V současnosti známy jen 4 blízké lokality na Soutoku s omezeným a velmi kolísavým počtem
jedinců.
Linum flavum - len žlutý O
Roztroušeně v Bílých Karpatech.
Linum hirsutum - len chlupatý KO
Dosud přežívá na 3 lokalitách, Pálava, Dunajovické vrchy a Vlčnov.
Linum tenuifolium - len tenkolistý O
Roztroušeně Mohelno, Tišnovsko (v 30-tých letech uváděn J.Šmardou z několika lokalit),
Brněnsko, Drahanská vrchovina.
Liparis loeselii - hlízovec Loeselův KO
Jediná lokalita u Březové v Bílých Karpatech.
Listera cordata - bradáček srdčitý KO
Litorella uniflora - pobřežnice jednokvětá KO
Loncomelos sphaerocarpus - snědovka kulatoplodá KO
Pouze na lokalitě Strání v Bílých Karpatech, počet jedinců nízký!
Lunaria rediviva - měsíčnice vytrvalá O
str. 9.44
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Roztroušeně v kraji. Zřejmě nejpočetnější lokality v Jihomoravském kraji se nacházejí
v Sýkořské hornatině (PP Míchovec a PR Čepičkův vrch – údolí Hodonínky).
Luzula spicata - bika klasnatá KO
Lycopodiella inundata - plavuňka zaplavovaná SO
Lycopodioides helveticum - vranečkovec švýcarský KO
Lycopodium annotinum - plavuň pučivá O
Roztroušeně v Bílých Karpatech a v pramenné oblasti Besénku v Sýkořské hornatině S od
Tišnova.
Malaxis monophyllos - měkčilka jednolistá KO
Matteucia struthiopteris - pérovník pštrosí O
V údolí Loučky mezi Předklášteřím a D.Loučkami, na levém břehu Svratky před tunelem
u Prudké.
Melampyrum bohemicum - černýš český O
Melittis melissophyllum - medovník velkokvětý O
Nejsevernější lokality v Jihomoravském kraji jsou v povodí Svratky na Jahodné u Štěpánovic,
v povodí Svitavy při úpatí Drahanské vrchoviny cca 4 km SV od Boskovic.
Menyanthes trifoliata - vachta trojlistá O
Ještě v 80-tých letech výskyt v mokrých loukách J od Troubska, od té doby neověřeno.
Mercurialis ovata - bažanka vejčitá KO
Ověřená lokalita u Tetčic – 2 blízké drobné porosty, nejbohatší je na Skalkách u Sedlece,
bohatá také na svahu lokality Skály v údolí Jihlavky, na Dunajovických kopcích drobný
porost v sedle mezi kopci.
Meum athamanticum - koprník štětinolistý O
Minuartia gerardii - kuřička Gerardova KO
Minuartia verna - kuřička jarní KO
Moneses uniflora - jednokvítek velekvětý SO
Montia fontana - zdrojovka prameništní KO
Montia hallii - zdrojovka pobřežní SO
Mutellina purpurea - koprníček bezobalný O
Myosotis stenophylla - pomněnka úzkolistá KO
V území pouze na 4 recentních lokalitách: Moravský Krumlov, Kočičí skála u Mikulova,
Zlobice u Kuřimi, Mohelensko.
str. 9.45
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Myricaria germanica - židoviník německý KO
Nasturtium microphyllum - potočnice malolistá KO
Výskyt pouze u Hrdibořic - již mimo Jihomoravský kraj.
Nasturtium officinale - potočnice lékařská SO
Výskyt vzácně na Znojemsku (Tasovice, Micmanice).
Naumburgia thyrsiflora - bazanovec kytkokvětý SO
Notholaena marantae - podmrvka hadcová KO
Jediná lokalita Mohelno, populace čítá asi 80 ex.
Nuphar pumila - stulík malý KO
Nymphaea alba - leknín bílý SO
Výskyt v oligotrofních vodách teplejších poloh.
Nymphaea candida - leknín bělostný SO
Květena 1 uvádí Troubsko a Popůvky (Znojemsko-Brněnská pahorkatina)
Nymphoides peltata - plavín štítnatý KO
Několik drobných polykormonů na hladině II.nádrže VD Nové Mlýny, na lokalitě Písečný
rybník v posledním roce nenalezena; na Soutoku chybí; poslední nález je v rybníku u Zadní
Lipové ve vojenském újezdu na Vyškovsku (5 polykormonů).
Onosma arenarium - ruměnice písečná KO
Momentálně nezvěstná, naposledy v r. 1992 na Pánově u Hodonína v 1 ex.
Ophioglossum vulgatum - hadilka obecná O
Roztroušeně v kraji.
Ophrys apifera - tořič včelonosný KO
V současnosti v Bílých Karpatech: Zahrady pod Hájem u Velké nad Veličkou a Čertoryje (10 ex.), dále Archlebov do 50 ex., Kurdějov - Kamenný vrch, Zouvalka (Vyškovsko) - 21 ex.
Ophrys holosericea - tořič čmelákovitý KO
Výskyt jen v Bílých Karpatech – Jazevčí, Súchovské mlýny, Zahrady p.Hájem, Čertoryje,
Porážky, Květná, ostatní neověřeny; v poslední době nalezeno u Javorníku 98 ex.
Ophrys insectifera - tořič hmyzonosný KO
Na Moravě vyhynulý (výskyt možný na Pálavě).
Orchis mascula - vstavač mužský SO
Především stabilní populace v Bílých Karpatech.
str. 9.46
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Orchis laxiflora - vstavač řídkokvětý KO
Lokality Sedlec, Dúbrava, Rakvice, Milotice v posledních 10 letech neověřovány.
Orchis militaris - vstavač vojenský SO
Početná izolovaná populace v PP Čtvrtky pod Bořím v tělese „říšské“ dálnice u Býkovic
v Boskovické brázdě, Vyškovsko, Hodonínsko, Znojemsko, Mikulovsko.
Orchis morio - vstavač obecný SO
Výskyt roztroušeně v kraji (Drahanská vrchovina, Moravský kras, Bílé Karpaty). Na
Blanensku poslední izolovaná populace (do 30 ex.) v PP Dobrá studně u Lomnice u Tišnova.
Orchis pallens - vstavač bledý SO
V Bílých Karpatech několik lokalit a v PP Pekárna mezi Žebětínem a Bystrcí.
Orchis purpurea - vstavač nachový SO
Výskyt: rozptýleně a vzácně v okolí Brna (Zlobice u Kuřimi,Saul), Vyškovsko (např.
Nevojice), Hustopečská pahorkatina, Pálava.
Orchis tridentata - vstavač trojzubý KO
Výskyt pouze na 2 lok. v malých populacích – Ševy u Mouřínova a Lísky Oulehla.
Orchis ustulata - vstavač osmahlý SO
Recentní lokalita Hády, Čejč a Čejkovice, Němčičky, Súchov, Čertoryje, Jazevčí, Nový
Přerov, Podmolí, Lukov, Čížov, počet jedinců není znám.
Oristecum palustre - matizna bahenní KO
Jediná lokalita uměle udržovaná je u Hrdibořic, počet kvetoucích r. asi 20, semenáčků více.
Orobanche reticulata - záraza síťnatá SO
Na území u Bulhar, Vyškov a Klobouky, ostatní zmizely nebo nebyly dlouho ověřeny.
Oxycoccus palustris - klikva bahenní O
Parnassia palustris - tolije bahenní O
Pravděpodobný výskyt v Ochozu u B., Nerovnice (nepotvrzeno), ostatní recentní lokality jsou
nyní mimo území Jihomoravského kraje; možná v Bílých Karpatech.
Pedicularis exaltata - všivec statný KO
Výskyt pouze v Bílých Karpatech na jediné lokalitě Porážky (asi 500 ex.), v poslední době
vysazen na několika dalších.
Pedicularis palustris - všivec bahenní SO
Zřejmě dosud izolovaná populace v PR Pavlovské mokřady na Drahanské vrchovině
(naposledy ověřen koncem 80-tých let). Další recentní lok. již mimo území.
str. 9.47
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pedicularis sceptrum-carolinum - všivec žezlovitý KO
Pedicularis sudetica - všivec krkonošskýKO
Pedicularis sylvatica - všivec mokřadní SO
Poslední ojedinělé exempláře dříve hojnějšího druhu (před melioracemi v 70.letech) se
vyskytují v PP Dobrá studně a v PR Ploník v Sýkořské hornatině.
Peucedanum carvifolia - smldník kmínolistý KO
Jediná početná populace je v Bílých Karpatech u Nivnice - Zlínský kraj.
Phyllitis scolopendrium - jazyk jelení KO
Výskyt jen v Moravském Krasu na několika mikrolokalitách (Pustý žleb).
Phyteuma orbiculare - zvonečník hlavatý SO
Dosud ojedinělý výskyt v loukách v PR Pavlovské mokřady na Drahanské vrchovině.
Pilosella macrantha - chlupáček velkoúborný KO
Lokality: Hodonínská Dúbrava, Hády a ještě 1 lok., omezené populace.
Pinguicula bohemica - tučnice česká KO
Pinguicula vulgaris - tučnice obecná SO
Plantago atrata - jitrocel černavý KO
Plantago maritima - jitrocel přímořský KO
Nejbohatší populace je u Nesytu (stovky), ostatní lok. velmi omezeny (Březí, Novosedly,
Újezd u Brna), ostatní zlikvidovány.
Platanthera bifolia - vemeník dvoulistý O
Roztroušeně na území kraje.
Platanthera chlorantha - vemeník zelenavý O
Roztroušeně na území kraje.
Pneumonanthe asclepiadea - hořepník tolitovitý O
Pneumonanthe vulgaris - hořepník luční SO
Podle Květeny 6 se vyskytuje : Znojemsko – Brněnská pahorkatina, Dyjsko-svratecký úval,
Jihomoravská pahorkatina, Dolnomoravský Úval, Bílé Karpaty - stepní.
Poa alpina - lipnice alpská KO
Poa laxa - lipnice plihá SO
Poa riphaea - lipnice jesenická KO
Polygala serpyllifolia - vítod douškolistý KO
str. 9.48
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Polygaloides chamaebuxus - zimostrázek nízký O
Polystichum braunii - kapradina plevinatá SO
Nyní pouze v Josefovském údolí Moravské krasu.
Polystichum lonchitis - kapradina hrálovitá KO
Dříve nalezena u Mohelna a v Moravském krasu, osud lokalit není znám.
Potamogeton alpinus - rdest alpský SO
Potamogeton friesii - rdest hrotitý KO
Potamogeton praelongus - rdest dlouholistý KO
Potentilla collina ssp. lindackeri – mochna chlumní středočeská O
Podle Nové květeny ČSSR 1 endemit středních Čech.
Potentilla crantzii - mochna Crantzova KO
Potentilla micrantha - mochna drobnokvětá KO
Výskyt jen v Bílých Karpatech - Pitín, Hostětín, Hrádek, Slavičín na více místech. (Zlínský
kraj)
Potentilla parviflora ssp. thuringiaca - mochna zlatokvětá duryňská O
V JmK vzácně, nedávno nalezena v Brně.
Potentilla patula - mochna rozkladitá KO
Recentní lokalita Bořetice, Pouzdřany, Popice, Čejkovice, Klobouky, Krumvíř, Kobylí, stav
populací neznám.
Potentilla rupestris - mochna skalní O
Vzácně v teplejších oblastech, lokality nezjištěny.
Potentilla sterilis - mochna jahodníkovitá KO
V území jen Rajsna u Valtic a nově nad vchodem do Punkevních jeskyň v Moravském krasu,
drobné populace (15-20 ex.).
Primula minima - prvosenka nejmenší SO
Pseudolysimachion spurium - úložník (rozrazil) pochybný KO
Výskyt v Bílých Karpatech pouze na 2 lok. Vojšické louky a Machová u Javorníka, populace
mají zmenšující se charakter.
Pulegium vulgare - polej obecná KO
Výskyt jen na Soutoku na více místech, dostatečně velké populace.
Pulsatilla grandis - koniklec velkokvětý SO
str. 9.49
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Více lokalit roztroušeně v kraji (např. Znojemsko, Brněnsko), na Tišnovsku dosud několik
lokalit – PP Malhostovická pecka, PP Drásovský kopeček, PP Pod Lesní horkou; zřejmě
nejsevernější lokalita v PP Svídovec u Jamného cca 5 km SV od Tišnova.
Pulsatilla patens - koniklec otevřený KO
Pulsatilla pratensis - koniklec luční SO
Výskyt v teplejších oblastech kraje, lokality nezjištěny.
Pulsatilla scherfelii - koniklec bílý O
Pulsatilla vernalis - koniklec jarní KO
Pyrola media - hruštička prostřední KO
Vzácná, loňský rok potvrzena na Tišnovsku na okraji území.
Quercus pubescens - dub pýřitý (šípák) O
Roztroušeně v teplejších oblastech (Mikulovsko, Hustopečsko).V povodí Svratky nejseverněji
v PP Květnice u Tišnova v dosud početné populaci, ale trpějící tracheomykózami.
Ranunculus illyricus - pryskyřník ilyrský SO
Velmi vzácně, lokality např. Pálava, Blatnice, Tvarožná, Větrníky
Ranunculus lingua - pryskyřník veliký SO
Lokality v Dolnomoravském úvalu zanikly, považován za vymřelý druh, letos nalezen na
Zlínsku.
Reseda phyteuma - rýt velkokališní KO
Několik lokalit na Hustopečsku není dlouho ověřeno, recentně ověřena jen lokalita Horní
Dunajovice.
Rhodax rupifragus - devaterníček skalní KO
Rhodiola rosea - rozchodnice růžová KO
Rhynchospora alba - hrotnosemenka bílá KO
Rhynchospora fusca - hrotnosemenka hnědá KO
Rubus chamaemorus - ostružiník moruška SO
Sagina nodosa - úrazník uzlovitý SO
Výskyt kdysi v Babím lomu a údolí Rakovce, neověřeno.
Salix appendiculata - vrba velkolistá SO
Salix bicolor - vrba dvoubarvá KO
str. 9.50
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Salix herbacea - vrba bylinná KO
Salix lapponum - vrba laponská KO
Salix myrsinifolia - vrba černající KO
Salix myrtilloides - vrba borůvkovitá KO
Salix repens - vrba plazivá O
Salvia aethiops - šalvěj vlnatá KO
Jediná lokalita na Pálavě (Tabulová hora), početnost populace kolísá, asi 30 ex.
Salvinia natans - nepukalka plovoucí KO
Samolus valerandi - solenka Valerandova KO
Všechny lokality † mimo lok. u dvora Trkmanec a břeh rybníku Nesyt. V roce 2000
zaznamenán mezi Krumvířem a Terezínem na vlhkém poli (30 ex).
Saxifraga bulbifera - lomikámen cibulkatý O
Roztroušeně lokality mezi Znojmem a Brnem.
Saxifraga decipiens - lomikámen růžicovitý SO
Dle Květeny 3 uváděn u jeho ssp. sponhemica výskyt na jz. Moravě (dol. Oslava, Dyje).
Saxifraga oppositifolia - lomikámen vstřícnolistý SO
Saxifraga paniculata - lomikámen latnatý SO
Na vápencových skalách S svahů PP Květnice u Tišnova; oproti minulosti je výskyt omezen
jen na spodnější skály, dále jz. Morava, Pavlovské vrchy
Saxifraga tridactylites - lomikámen trojprstý SO
Výskyt v teplejších oblastech, na Tišnovsku roztroušeně v PP Květnice, na váp. skalách u
Heroltic, na permských pískovcích u Skaličky; nejhojněji (tisíce jedinců) v kolejišti
tišnovského nádraží.
Sceptridium multifidum - vratičkovec mnohokladný KO
V Květeně 1 je v minulosti uveden výskyt v jednotkách 70. Moravský Kras, 71. Drahanská
Vrchovina.
Scilla bifolia - ladoňka dvoulistá SO
Výskyt vzácně dolní Podyjí, Ivančicko, Bílé Karpaty.
Scorzonera parviflora - hadí mord maloúborný KO
Jediná populace u Nesytu čítá asi 40 ex. (2004).
Scorzonera purpurea - hadí mord nachový O
str. 9.51
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vzácně v teplejších oblastech kraje (např. Pálava, Hodonínsko, Vyškovsko, Bílé Karpaty).
Scrophularia vernalis - krtičník jarní KO
Svahy Hádů do údolí Svitavy, a na více místech v údolí směr Blansko, v poslední době
neověřen, Brno-N.Lískovec snad zavlečen?, Josefovské údolí v Moravském krasu.
Scutellaria hastifolia - šišák hrálolistý SO
Údaje nezjištěny. v nejjižnější části Moravy častěji
Sedum villosum - rozchodník pýřitý KO
Dle Nové květeny výskyt v Moravském krasu, Drahanské vrchovině (v minulosti).
Selaginella selaginoides - vraneček brvitý SO
Senecio doria - starček zlatý KO
Lokality Křenovice (100 ex.), Mutěnice (30 ex.) a Šakvice, Rakvice u trati (na více místech
celkem 150 ex) recentně ověřeny, dále Nová Ves u Pohořelic, Krumvíř, Terezín.
Senecio erucifolius - starček roketolistý SO
Výskyt jedině u Mohelna na 3 místech, početnost populace do 150 ex., nález u Mikulova byl
znovu ověřen.
Senecio fluviatilis - starček poříční SO
Údaje nezjištěny, dříve u Lednice a Břeclavi.
Senecio paludosus - starček bažinný KO
Podle Červené knihy 5, do roku 1975 pozorován i na jižní Moravě (na pěti lokalitách)
Senecio rupestris - starček skalní KO
Nezvěstný, kdysi na Třebíčsku.
Seseli varium - sesel pestrý SO
Roztroušeněna terciéru a spraších fytochorionu 20b, i sekundární stanoviště (meze).
Sesleria uliginosa - pěchava slatinná KO
Scheuchzeria palustris - blatnice bahenní KO
Schoenus ferrugineus - šášina rezavá KO
Schoenus nigricans - šášina načernalá KO
Podle Nové květeny 2 se kdysi vyskytovala u Čejče.
Soldanella montana - dřípatka horská O
Všechny současné lokality již mimo nově vymezený JmK.
str. 9.52
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Sorbus bohemica - muk (jeřáb) český KO
Sorbus sudetica - jeřáb krkonošský KO
Sparganium angustifolium - zevar úzkolistý KO
Sparganium minimum - zevar nejmenší SO
V Nové květeně 2 údaje Drahanské vrchovina a okolí Bzence ( v minulosti).
Spergula pentandra - kolenec pětimužný KO
Jediná populace na pískách podél trati pod nádražím Strážnice přívoz, populace nebyla
v posledních letech sčítána, v minulosti činila do 20 ex.
Spergularia maritima - kuřinka obroubená KO
Výskyt naposled zaznamenán na 2 místech v obci Hevlín.
Spergularia salina - kuřinka solná KO
Výskyt pouze na 3 lok. u Mikulova – Nesyt, Dobré Pole, Novosedly, populace s omezeným
počtem jedinců, s jistotou také u dvora Trkmanec.
Spiranthes spiralis - švihlík krutiklas KO
Výskyt na jediné lokalitě u Švařce, patří již do kraje Vysočina.
Stipa borysthenica - kavyl písečný KO
Populace na Soutoku drobné, populace podél žel.trati M.Písek-Rohatec čítá odhadem 10 tis.
ex. (r.2000), drobná na náspu trati Hodonín-Mutěnice.
Stipa dasyphylla - kavyl chlupatý SO
Výskyt na Ivančicku, Pálavě, údolí Dyje.
Stipa glabrata - kavyl olysalý KO
Stipa joannis - kavyl Ivanův O
V teplých oblastech roztroušeně, dostatečné populace.
Stipa pulcherrima - kavyl sličný SO
V teplých částech kraje roztroušeně, na Tišnovsku dosud hojně místy v PP Květnice,
izolovaná populace u Železného 2 km SV od Tišnova.
Stipa smirnovii - kavyl Smirnovův SO
Vzácně teplé stráně na jihu kraje, stav populací a lokality nezjištěny.
Stipa tirsa - kavyl tenkolistý SO
Roztroušeně na území kraje v teplejších oblastech.
Stratiotes aloides - řezan pilolistý SO
str. 9.53
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Konkrétní lokality nebyly zjištěny. Podle Nové Květeny ČSSR dolní Podyjí a Pomoraví.
Suaeda pannonica - solnička panonská KO
Pokus o znovuvýskyt na slanisku Nesyt u Sedlece výhrabem rýhy a odstraňováním souvislého
bylinného porostu.
Swertia perennis - kropenáč vytrvalý SO
Symphytum bohemicum - kostival český O
Taraxacum bessarabicum - pampeliška besarabská KO
Výskyt roztroušeně na jihu Moravy, dnes jen Nesyt a Výtopa, Hlohovecký rybník, Novosedly
a Dobré Pole, možná Nový Přerov.
Taraxacum palustre - pampeliška bahenní O
Výskyt nezjištěn.
Taraxacum serotinum - pampeliška pozdní KO
Jen termofytikum, Ječmeniště a okolí (desítky ex.), Pálava - Tabulová (10 ex.), Milovický les
(30 ex.), Úvaly (60 ex.), Valtice (5), Milotice, Hustopečsko (11 recentních lokalit), Horní
Dunajovice na JZ Moravě (200 ex.), potřeba obnažených hlinitých půd.
Taxus baccata - tis červený SO
Roztroušeně v kraji. Ojedinělé staré exempláře (zřejmě z výsadby) např.: Vohančice, Brusná
u Lomnice, Doubravník; ojedinělý přirozený výskyt: PR Sokolí skála, pod Výrovkou u
Tišnova, v údolí Besénku pod Lomnicí u Tišnova aj.
Tephroseris aurantiaca - stařinec (starček) oranžový KO
Nejasný údaj od Třebíče, v současnosti nutno považovat za vymřelý nebo zda vůbec ind. pro
Moravu.
Tephroseris integrifolia - stařinec (starček) celolistý SO
Roztroušeně v teplejších částech kraje, výskyt nezjištěn.
Tephroseris longifolia - stařinec (starček) dlouholistý KO
Výskyt v Bílých Karpatech, zřejmě však pouze v okolí Bylnice asi na 5 lokalitách.
Teucrium montanum - ožanka horská SO
Výskyt nezjištěn, uváděná lokalita Pálava.
Teucrium scordium - ožanka čpavá SO
Výskyt např. při Soutoku. Další lokality nezjištěny.
Thalictrum flavum - žluťucha slatinná SO
Výskyt nezjištěn.
str. 9.54
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Thalictrum foetidum - žluťucha smrdutá O
Výskyt nezjištěn, uváděna z Pálavy a Hodonínska.
Thalictrum simplex - žluťucha jednoduchá KO
Jediná vitální v Bílých Karpatech, lokalita u Hodonína nezvěstná, u Vracova lokalita drobná a
chudá na jedince.
Thelypteris palustris - kapradiník bažinný O
Početná izolovaná populace v PP Babolky 5 km SV od Letovic.
Thesium dollineri - lněnka rolní KO
Recentní lokality Stránská skála, Miroslav, Hostěradice, Sedlec, Úvaly, Valtice, Kyjov,
Krumvíř a Židlochovice, v Bílých Karpatech nalezen v 1 trsu u Blatnice. Na všech lokalitách
jen v malém počtu ex., často 1-3 ex.
Thesium ebracteatum - lněnka bezlistenná KO
Thesium rostratum - lněnka zobánkatá KO
Thymus carpaticus - mateřídouška karpatská KO
Tillaea aquatica - masnice vodní KO
Tithymalus angulatus - pryšec hranatý SO
Neověřený výskyt na Znojemsku a Vyškovsku, případně i Brněnsku, u Nových Mlýnů.
Tithymalus lucidus - pryšec lesklý KO
Relativně hojný druh v oblasti Soutoku i na nivních loukách dol. Pomoraví (Tvrdonice) a dol.
Podyjí (Břeclav).
Tithymalus palustris - pryšec bahenní SO
Dosud místy hojně na mokrých loukách v nivě Dyje u Nejdku.
Tithymalus salicifolius - pryšec vrbolistý KO
Jediné zachovalé populace na Lysé hoře u Ochozu a recentně ověřen na Staré hoře u
Sokolnic.
Tithymalus villosus - pryšec huňatý O
Vzácně roztroušeně na jižní a jihozápadní Moravě.
Tofieldia calyculata - kohátka kalíškatá KO
Tordylium maximum - zapalička veliká KO
Pouze 5 lok. v Podyjí: zřícenina Nový Hrádek populace 100 ex., Sloní hřbet, Barák, na 2
místech Hradiště u Znojma.
Trapa natans - kotvice plovoucí KO
str. 9.55
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podle Červené knihy 5 recentních lokalit z okolí Vyškova, Břeclavi, Hodonína a ze soutoku
Moravy a Dyje.
Traunsteinera globosa - hlavinka horská SO
Výskyt uváděn z Bílých Karpat a okolí Kunštátu, nepotvrzeno.
Tretorhiza cruciata - prostřelenec (hořec) křížatý O
Na Tišnovsku několik lokalit – úpatí Čebínky, okolí Štěpánovic a Kalů.
Triglochin maritima - bařička přímořská KO
Na známých lokalitách výskyt dlouho neověřen, v r. 2000 nalezeny 3 ex. na slanisku Nesyt u
Sedlece!
Trigonella monspeliaca - pískavice provensálská KO
Lokality u Řeznovic a Hrubšic ověřeny - drobné populace, lokality u Budkovic a Letkovic a
Miroslavi neověřeny, na 2 lokalitách na Pálavě a u Čejče.
Tripolium pannonicum - hvězdnička panonská KO
Jediné lokality u Nesytu (letos viděno asi 200 ex.) a u Dobrého Pole.
Trollius altissimus - upolín evropský O
Dosud roztroušeně na vlhkých loukách Drahanské vrchoviny (zejména okolí Kořence, Křtin).
Utricularia bremii - bublinatka vícekvětá KO
Utricularia intermedia - bublinatka prostřední SO
Utricularia ochroleuca - bublinatka bledožlutá KO
Utricularia vulgaris - bublinatka obecná KO
Posledních 20 let známé lokality nebyly v současnosti ověřeny (Popůvky u Brna, Podivín,
Milotice, Hodonín).
Veratrum album - kýchavice bílá O
Veratrum nigrum - kýchavice černá KO
Populace relativně bohatá na Búrové v Bílých Karpatech (100 ex.), na Podyjí u na kopci
Barák a u Sloního hřbetu asi 50 ex., nyní objevena nová.
Verbascum phoeniceum - divizna brunátná O
Roztroušeně v nejteplejších částech kraje (především Hodonínsko, Znojemsko).
Verbascum speciosum - divizna ozdobná KO
Nový Hrádek u Podmolí, desítky až 100 ex., další lokalita je známa z Dunajovických kopců.
Veronica bellidioides - rozrazil chudobkovitý KO
str. 9.56
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Veronica scardica - rozrazil slanistý KO
Drobná populace u dvora Trkmanec, na ostatních lokalitách vymizel!
Vicia oreophila - vikev horomilná KO
Vignea davalliana - tuřice (ostřice) Davallova O
Roztroušeně v kraji, lokality nezjištěny.
Vignea dioica - tuřice (ostřice) dvoudomá KO
Všechny recentní lokality jsou mimo Jihomoravský kraj.
Vignea chordorrhiza - tuřice (ostřice) šlahounovitá KO
Vignea pulicaris - tuřice (ostřice) blešní O
Všechny recentní lokality mimo Jihomoravský kraj.
Vignea stenophylla - tuřice (ostřice) úzkolistá KO
Na známých lokalitách přežívá v nezmenšené míře, nejbohatší lokality jsou Pánov, Hodonínměsto, Ratíškovice v obci, Dubňany kynologický klub, Lužice.
Viola alba - violka bílá KO
V Bílých Karpatech výskyt vzácně na 2 lokalitách, (Jazevčí, Malá Vrbka), Kurdějov, stav
populací není znám.
Viola ambigua - violka obojaká SO
Na teplých stanovištích v kraji, uváděna z okolí Brna, Vyškova, Bzence, Pálava, Pouzdřany.
Viola elatior - violka vyšší KO
U Petrova v Bílých Karpatech vzácně, chudé populace na 10 lok. mezi Bulhary a Lednicí, asi
17 drobných populací na Soutoku a v dolním Pomoraví.
Viola lutea - violka žlutá SO
Viola pumila - violka nízká SO
Uváděna z okolí Brna (nepotvrzeno), Bílé Karpaty, dolní Pomoraví a Podyjí.
Viola stagnina - violka slatinná SO
Uváděna z okolí Brna a Znojma (nepotvrzeno),dále Jihomoravský úval, Bílé Karpaty step.
(Velká nad Veličkou)
Woodsia ilvensis - kapradinka skalní SO
Výskyt na granodioritových skalkách v NPR Josefovské údolí v CHKO Moravský kras.
str. 9.57
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
HOUBY
Aktuální informace o výskytu v Jihomoravském kraji se nepodařilo získat. Uveden je soupis
druhů.
Agrocybe stepposa - polnička stepní KO
Amanita casearea - muchomůrka císařka KO
Amanita vittadinii - muchomůrka Vittadiniho KO
Amylocystis lapponica - modralka laponská SO
Armillaria ectypa - václavka bažinná KO
Ascotremella faginea - mozkovka rosolovitá SO
Biscogniauxia simplocitor - káčovka ploská KO
Boletus (Xerocomus) moravicus - hřib moravský KO
Boletus fechtneri - hřib Fechtnerův KO
Boletus regius - hřib královský KO
Bovista paludosa - prášivka bažinná O
Camarops tubulina - bolinka černohnědá KO
Clitocybe barbulatum - strmělka suchomilná SO
Cortinarius nanceinensis - pavučinec nancyský SO
Dermolona josserandii - čirůvka Josserandova KO
Entoloma babingtoni - zvonovka Babingtonova SO
Floccularia straminea - náramkovitka žlutozelená KO
Geastrum pouzarii - hvězdovka Pouzarova KO
Geastrum hungaricum - hvězdovka uherská O
Hohenbuehelia abietium - hlívička jedlová KO
str. 9.58
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hygrocybe sciophana - voskovka cihlová SO
Hygrophorus piceae - plžatka smrková SO
Hysterangium calcareum - loupavka vápencová O
Chamonixia caespitosa - šamonie modrající KO
Inocybe acutella - vláknice zašpičatělá KO
Marasmiellus carneopallidus - špička stepní KO
Microglossum viride - pazoubek zelený SO
Montagnea arenaria - květka písečná KO
Omphalina discorosea - kalichovka luční SO
Otidea concinna - ouško citronové SO
Phellodon confluens - lošáček statný KO
Pholiota henningsii - šupinovka Henningsova O
Pseudoplectania vogesiaca - ušíčko jedlové SO
Pseudorhizina sphaeospora - ucháčovec šumavský KO
Ramariopsis subarctica - kuřinec subarktický KO
Rhodocybe obscura - rudoušek tmavý KO
Rhodotus palmatus - hlívovec ostrovýtrusný KO
Russula alnotorum - holubinka olšinná O
Rusula helodes - holubinka blaťácká KO
Spongipellis fractipes - plstnatec různotvarý KO
Suillus flavidus - klouzek žlutavý SO
Tricholona inodermeum - čirůvka hnědočervenavá KO
Tubaria confragosa - kržatka vrásčitá O
Tuber aestivum - lanýž letní KO
Volvariella caesiotincta - kukmák dřevní SO
Xerula melanotricha - slizečka chlupatá KO
str. 9.59
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.1.4. PODKLADY, LITERATURA, LEGISLATIVA
Anděra M., Hanzal V., 1995: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. I.
Sudokopytníci (Artiodactyla), zajíci (Lagomorpha). Národní muzeum Praha.
Anděra M., Hanzal V., 1996: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. II.
Šelmy (Carnivora). Národní muzeum Praha.
Anděra M., 2000: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. III. Hmyzožravci
(Insectivora). Národní muzeum Praha.
Anděra M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV.
Hlodavci (Rodentia) - část 1. Národní muzeum Praha.
Anděra M., Beneš B., 2001: Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze. IV.
Hlodavci (Rodentia) - část 2. Národní muzeum Praha.
Bejček V., Šťastný K., Hudec K., 1995: Atlas zimního rozšíření ptáků v České republice
1982-1985. H&H Jinočany.
Hudec K. (ed.), 1994: Fauna ČR a SR - Ptáci 1. Academia Praha.
Hudec K., Černý W. (eds.), 1977: Fauna ČSSR - Ptáci 2. Academia Praha.
Hudec K. (ed.), 1983: Fauna ČSSR - Ptáci 3/I-II. Academia Praha.
Lusk S., Hanel L., 2000: Červený seznam mihulí a ryb České republiky - verze 2000.
Biodiverzita ichtyofauny ČR III: 5-12. ÚBO AV ČR Brno.
Málková I., Vlašín M., 1995: Netopýři. MŽP ČR.
Martiško J., 1999: Ochrana dravců a sov v zemědělské krajině. EkoCentrum Brno.
Martiško J., Krause F., Pražák O., Opluštil L., Poprach K., 1995: Ochrana ptáků 1. Sova
pálená, sýček obecný. EkoCentrum Brno.
Martiško J., Šťastný K., Bejček V., Hudec K., Pellantová J., Vlašín M., 1994: Hnízdní
rozšíření ptáků. Jihomoravský region. Část 1. Nepěvci. Moravské Zemské muzeum a ZO
ČSOP Palava.
Martiško J., Šťastný K., Bejček V., Hudec K., Pellantová J., Vlašín M., 1997: Hnízdní
rozšíření ptáků. Jihomoravský region. Část 2. Pěvci. Moravské Zemské muzeum a ZO ČSOP
Palava.
Mikátová B., Vlašín M., 1998: Ochrana obojživelníků. EkoCentrum Brno.
Mikátová B., Vlašín M., Zavadil V. (eds.), 2001: Atlas rozšíření plazů v České republice.
AOPaK ČR Brno, Praha.
Mlíkovský J., 2003: Ornitologické tabulky. Metodika Českého svazu ochránců přírody č. 27.
Vlašim.
Moravec J. a kol., 1994: Atlas rozšíření obojživelníků v České republice. Národní muzeum
Praha.
Šťastný K., Bejček V., 2004: Červený seznam ptáků v České republice. Příroda, Praha, 22:
26-50.
Šťastný K., Bejček V., Hora J., 2000a: Druhy přílohy I směrnice ES o ptácích v České
republice. In Hora J. (ed.): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České republice.
ČSO Praha, p. 79-108.
str. 9.60
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Šťastný K., Bejček V., Hora J., 2000b: Statut, ohrožení a ochrana dalších ohrožených druhů
ptáků v České republice. In Hora J. (ed.): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v České
republice. ČSO Praha, p. 109-134.
Šťastný K., Bejček V., Hudec K., 1996: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice
1985-1989. H&H Jinočany.
Šťastný K., Randík A., Hudec K., 1987: Atlas hnízdního rozšíření ptáků v ČSSR 1973/77.
Academia Praha.
Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999): červená kniha
ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. 5. – Príroda, Bratislava.
Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. 1-2. – Academia, Praha.
Grulich V. (1996): Atlas rozšíření cévnatých rostlin v Národním parku Podyjí/Thayatal. –
Masarykova univerzita Brno.
Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1988): Květena České socialistické republiky 1. – Academia,
Praha.
Hejný S. et Slavík B. [eds.] (1990, 1992): Květena České republiky 2, 3. – Academia, Praha.
Jatiová M. et Šmiták J. (1997): Rozšíření a ochrana orchidejí na Moravě a ve Slezsku. –
AOPaK, Brno
Kubát K. et al. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha.
Slavík B. [ed.] (1995, 1997, 2000): Květena České republiky 4, 5, 6. – Academia, Praha.
Vicherek J. et al. (2000): Flóra a vegetace na soutoku Moravy a Dyje. – Masarykova
univerzita Brno.
Zprávy České botanické společnosti, Praha, roč. 1999–2004.
Zákon č. 114/1992 Sb. v platném znění
Vyhláška č. 395/1992 Sb.
9.1.5. ZÁVĚRY
Na základě získaných podkladů jsou zpracovány orientační přehledy zvláště chráněných
druhů rostlin a živočichů, které se vyskytují nebo se vyskytovali na území Jihomoravského
kraje. V obecné poloze lze konstatovat, že Jihomoravský kraj je mimořádně bohatý na zvláště
chráněné druhy jak rostlin, tak i živočichů, a toto bohatství by mělo být odpovídajícím
způsobem chráněno. Pro potřeby orgánů ochrany přírody a krajiny nejen Krajského úřadu, ale
všech pověřených obcí výkonem státní správy, je nezbytné dopracovat databázový informační
systém o zvláště chráněných rostlinách a živočiších do podoby, která by měla být průběžně
doplňována aktuálními údaji a sloužit i dalším orgánům a organizacím.
str. 9.61
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.2. ZÁCHRANNÉ PROGRAMY
Přehled uplatňovaných záchranných programů a analýza potřeby jejich pokračování.
Pro vybrané zvláště chráněné druhy organismů (uvedené ve vyhlášce č.395/1992 Sb.)
se podle zákona č. 114/1992 Sb. připravují projekty, jejichž cílem je vytvoření podmínek pro
záchranu a trvalou existenci ohroženého druhu. Jedná se o oficiální dokumenty schválené
Ministerstvem životního prostředí, které ošetřují ochranu jednoho druhu nebo skupiny
příbuzných či ekologicky blízkých druhů. AOPK ČR v současnosti připravuje metodiku pro
tvorbu záchranných programů, a to zvlášť pro rostliny, zvlášť pro živočichy. Každý
záchranný program je po odborné a organizační stránce zaštítěn tzv. poradním sborem,
složeným ze zástupců státní ochrany přírody, odborníků na daný druh nebo skupinu druhů,
zástupců oblastí, kde se druh vyskytuje, a dalších zainteresovaných stran (nevládní organizace
apod.). Poradní sbor se pravidelně schází, navrhuje účinná opatření a hodnotí postup realizace
Již začátkem osmdesátých let započalo na tehdejším centrálním pracovišti ochrany
přírody (SÚPPOP) řešení úkolu "Ochrana ohrožených a vzácných rostlin a živočichů". jako
reakce na kvalitativní i kvantitativní negativní změny populací planě rostoucích rostlin a
volně žijících živočichů na území České republiky. Výstupem tohoto úkolu byl mj.
programový dokument "Strategie ochrany genofondu v ČSR", který definoval základní
pojmy, faktory ohrožení genofondu a principy moderní ochrany flóry a fauny. V rámci úkolu
bylo také řešeno několik programů aktivní ochrany druhů na modelových skupinách
živočichů i rostlin (perlorodka říční, bobr evropský, orel mořský, rys ostrovid, zvonovec
liliolistý, koniklec jarní, hvozdík písečný český).
V průběhu dalších let bylo realizováno několik desítek programů záchrany ohrožených
živočichů a rostlin a péče o jejich biotopy v rámci navazujících úkolů ("Aktivní pomoc
vybraným druhům živočichů a rostlin" a "Teoretické a praktické principy druhové ochrany").
Další činnost částečně plnící funkci záchranných programů uskutečňovaly zejména na
územích ohrožených lidskými aktivitami nevládní organizace a jednotlivci (záchranné
přenosy rostlin a živočichů, zakládání genofondových ploch, tvorba hnízdních příležitostí pro
dravce a sovy, vybudování zařízení na umělý odchov perlorodky, raka a některých druhů ryb).
V r. 1992 byly záchranné programy zakotveny v zákoně č. 114/1992 Sb.
Kromě schválených záchranných programů existují projekty na výzkum a záchranu
dalších vzácných a ohrožených druhů, řešení některých projektů započalo již začátkem 80. let.
(www.nature.cz).
Záchranné programy připravené ke schválení Ministerstvem životního prostředí: sokol
stěhovavý (Falco peregrinus) a raroh velký (Falco cherrug).
Připravované záchranné programy a další projekty na ochranu ohrožených druhů rostlin a
živočichů:
sysel obecný (Spermophilus citellus)
hořepníček (hořec) jarní (Gentiana verna)
hrotnosemenka hnědá (Rhynchospora fusca)
kuřička Smejkalova (Minuartia smejkalii)
str. 9.62
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
rdest dlouholistý (Potamogeton praelongus)
rdestice hustolistá (Groenlandia densa)
sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides)
9.2.2. ŘEŠENÍ
Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin
a živočichů (KLAUDISOVÁ 2002) byla přijata Ministerstvem životního prostředí jako interní
odborný materiál orgánů ochrany přírody a MŽP bude vyžadovat její dodržování při
schvalování záchranných programů.
Financování záchranných programů
Odpovědnost státu za péči o zvláště chráněné druhy, zakotvená v zákoně č. 114/1992 Sb., se
odráží i ve státní dotační politice. V tomto směru by měl poskytovat nejdůležitější zdroje
speciální dotační titul Státního fondu životního prostředí ČR nazvaný „Realizace schválených
záchranných programů zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů“ (dílčí program č. 3.1.7.v
rámci programu Péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů). Některá
opatření je možno realizovat i pomocí Programu péče o krajinu MŽP (pouze u schválených
záchranných programů) a některých dalších programů. Problematické je u SFŽP, že
žadatelem o poskytnutí dotace je vlastník nebo nájemce pozemku, na kterém se druh nachází,
což je těžce splnitelná podmínka z hlediska výskytu druhu na více pozemcích různých
vlastníků či nájemců.
Kriteria pro výběr druhů cévnatých rostlin a živočichů jsou zpracovány v Metodice pro
zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů
(Klaudisová A., AOPaK ČR Praha, 2002).
Zásady pro používání kritéria a podmínky pro realizaci záchranného programu:
Obecnou zásadou je míra odpovědnosti ČR k ochraně druhu, tj. zhodnocení podílu rozšíření
druhu, velikosti populací a stupně ohrožení v ČR ve vztahu k jeho celkovému areálu. Při
hodnocení možnosti záchranného programu a úspěšnosti realizace vycházíme z biologických
a ekologických vlastností druhu; záchranný program má smysl pouze v případě, kdy ještě
existují lokality, kde byl druh znám a kde jsou podmínky pro výskyt druhu zachovány, nebo
je lze obnovit (např. vhodným managementem). Ve zvláštních případech je možno uskutečnit
záchranný program i na stanovištích, kde sice druh známý nebyl, ale podmínky pro jeho
existenci jsou zde vhodné (např. tůně a jiné vodní plochy). Každý záchranný program
předpokládá existenci odborného zázemí.
Kritéria pro zařazení druhu je nutno používat flexibilně (nelze využívat všechna kritéria u
všech taxonů stejně), proces navrhování druhů je otevřený a další druhy budou do seznamu
zařazovány průběžně v souladu s novými zjištěními o ohrožení.
Druhy by měly být zařazovány do seznamu komisí (např. při AOPaK ČR).
V rámci návrhu záchranných programů jsme vycházeli ze seznamu Metodiky pro zpracování
záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých rostlin a živočichů (Klaudisová
A., AOPaK ČR Praha, 2002), přílohy 3. Vybrány byly specifické druhy pro Jihomoravský
kraj.
str. 9.63
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka 9.1. Rostliny vhodné pro záchranné programy v Jihomoravském kraji
Vybrané druhy cévnatých rostlin pro tvorbu záchranných programů
a) Druhy rostlin pro tvorbu záchranných programů, které jsou zároveň zvláště chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb.
Taxon
český název
čeleď
region
biotop
(resp. skupina)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Amygdalus nana
mandloň nízká
Rosaceae
jižní Morava
suché trávníky, křoviny
Arabis nemorensis
huseník hajní
Brassicaceae
střední Čechy, jižní Morava vlhké trávníky, lesy
Arenaria grandiflora
písečnice velkokvětá
Caryophyllaceae
Pálava
skály
Artemisia pancicii
pelyněk Pančičův
Asteraceae
jižní Morava
stepní trávníky
Batrachium baudotii
lakušník Baudotův
Ranunculaceae
střední a severní Čechy,
vody
(Prunus tenella)
(l. trojdílný)
jižní Morava
Botrychium matricariifolium vratička heřmánkolistá
výtrusné
Čechy, Morava
suché trávníky
Bupleurum affine
Apiaceae
Podyjí, střední Čechy,
suché trávníky
prorostlík prutnatý
Český kras
Bupleurum tenuissimum
prorostlík nejtenčí
Apiaceae
jižní Morava, severní Čechy
str. 9.64
slaniska
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Taxon
český název
čeleď
region
biotop
(resp. skupina)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Catabrosa aquatica
odemka vodní
Poaceae
severní Čechy, jižní Morava,
vody
Bílé Karpaty
Cirsium brachycephalum
pcháč žlutoostenný
Asteraceae
jižní Morava
mokřady
Cortusa matthiolii
kruhatka Matthiolova
Primulaceae
Moravský kras
skály
Crepis pannonica
škarda panonská
Asteraceae
jižní Morava
suché trávníky
Crypsis aculeata
skrytěnka bodlinatá
Poaceae
jižní Morava
slaniska
Cyperus michelianus
šáchor Micheliův
Cyperaceae
jižní Morava
obnažená dna
(Dichostylis micheliana)
(trojřadka Michelova)
Daphne cneorum
lýkovec vonný
Thymelaeaceae
střední a jižní Morava,
suché trávníky, lesy
střední Čechy
Dracocephalum austriacum včelník rakouský
Lamiaceae
jižní Morava, Český kras
skály, suché trávníky
Echium russicum
hadinec červený
Boraginaceae
jižní Morava
suché trávníky
mečík bahenní
Iridaceae
střední Čechy, jižní Morava,
(E. maculatum)
Gladiolus palustris
mokřady
Bílé Karpaty
Glaux maritima
sivěnka přímořská
Primulaceae
západní a severní Čechy,
slaniska
jižní Morava
str. 9.65
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Taxon
český název
čeleď
region
biotop
(resp. skupina)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Helichrysum arenarium
smil písečný
Asteraceae
Čechy, Morava
písčiny, pastviny
Himantoglossum adriaticum jazýček jadranský
Orchidaceae
jižní Morava
lesostep
Iris humilis
kosatec skalní
Iridaceae
jižní Morava
suché trávníky
Juncus atratus
sítina tmavá
Juncaceae
střední a jižní Morava
mokřady
Kochia prostrata
bytel rozprostřený
Chenopodiaceae
jižní Morava
narušovaná stanoviště
Laser trilobum
timoj trojlaločný
Apiaceae
jižní Morava
lesy
Leucojum aestivum
bledule letní
Amaryllidaceae
jižní Morava
lesy, vlhké trávníky
Lindernia procumbens
puštička pouzdernatá
Scrophulariaceae
Třeboňsko, jižní Morava
obnažená dna
Boraginaceae
Čechy, jižní Morava
suché trávníky,
(p. rozprostřená)
Myosotis stenophylla
pomněnka úzkolistá
světlé bory
Najas minor
řečanka menší
Najadaceae
(Caulinia minor)
Nymphoides peltata
severní a jižní Morava,
vody
severní Čechy
plavín štítnatý
Menyanthaceae
jižní a záp. Čechy, Poodří,
vody
severní a jïžní Morava
Onosma arenaria
ruměnice písečná
Boraginaceae
jižní Morava
Orchis palustris
vstavač bahenní
Orchidaceae
střední Čechy, jižní Morava
písčiny
str. 9.66
vlhké trávníky
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Taxon
český název
čeleď
region
biotop
(resp. skupina)
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------(O. laxiflora)
(v. řídkokvětý)
Orchis tridentata
vstavač trojzubý
Orchidaceae
střední a jižní Morava
suché trávníky
Salvia aethiopis
šalvěj etiopská (š. vlnatá)
Lamiaceae
Pavlovské vrchy
suché trávníky
Samolus valerandi
solenka Valerandova
Primulaceae
jižní Morava, střední Čechy
Scrophularia vernalis
krtičník jarní
Scrophulariaceae
jižní Morava
lesy
Serratula lycopifolia
srpice jednoúborná
Asteraceae
jižní Morava, Bílé Karpaty
vlhké trávníky
(Klasea lycopifolia)
(srpovník krabincolistý)
Spergula pentandra
kolenec pětimužný
Illecebraceae
jižní Morava
písčiny
Spiranthes spiralis
švihlík krutiklas
Orchidaceae
jižní Morava, západní Čechy
Veratrum nigrum
kýchavice černá
Liliaceae (Melanthiaceae)
Bílé Karpaty, Podyjí,
slaniska
suché trávníky
lesy, vlhké trávníky
střední Čechy
Viola elatior
violka vyvýšená (v. vyšší)
Violaceae
jižní Morava,
slatiniště
střední a východní Čechy
Viola kitaibeliana
violka nejmenší
Violaceae
jižní Morava
stepní stráně
(maceška nejmenší)
str. 9.67
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
b) Kriticky ohrožené druhy rostlin pro něž je žádoucí příprava záchranných programů a které jsou současně navrhovány jako zvláště chráněné
podle připravované novely vyhlášky k zákonu č. 114/1992 Sb.
Taxon
český název
čeleď
region
biotop
jižní Morava, sz. Čechy
pole, vinice, úhory,
(resp. skupina)
Bupleurum rotundifolium
prorostlík okrouhlolistý
Apiaceae
suché meze
Triglochin maritima
bařička přímořská
Juncaginaceae
jižní Morava
slaniska
Trinia glauca
bezobalka sivá
Apiaceae
jižní Morava
suché trávníky
str. 9.68
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Záchranné programy uplatňované na území Jihomoravského kraje
V současnosti nejsou na území kraje uplatňovány žádné záchranné programy, uvažuje se o
zpracování programu pro záchranu dropa velkého na území Znojemska.
Záchranné programy pro živočichy nebyly zpracovány, budou součástí návrhů koncepce až
po širší odborné diskuzi s odbornými organizacemi, vědeckými pracovišti a orgány ochrany
přírody.
AOPaK ČR, Praha
Metodika pro zpracování záchranných programů pro zvláště chráněné druhy cévnatých
rostlina a živočichů (KLAUDISOVÁ 2002)
www.nature.cz
9.2.4. ZÁVĚRY
Druhy bezobratlých uváděné ve vyhlášce většinou nejsou vhodné pro záchranný program,
nebo mizí z neznámých případně takových příčin, že je jejich záchranný program sotva
možný. Bohužel, cílený záchranný program některých druhů může vést k potlačování většího
množství jiných druhů. (toto se děje při ochraně některých druhů rostlin). Naopak, často
nastává i případ, kdy má zachraňovaný druh podobné ekologické nároky jako množství
dalších druhů stanoviště a záchranným programem je tak zachráněno nebo obnoveno celé
společenstvo. Z toho vyplývá, že záchranný program připadá v úvahu především tam, kde
cílená péče o konkrétní druh neovlivní negativně jiné. Řada druhů bezobratlých mizí
v souvislosti s postupnou přeměnou naší krajiny, změnami hospodaření a jejich ústup asi bude
těžké zastavit. Mnohé chráněné a vymírající druhy brouků vázané na přestárlé, nemocné,
prosychající stromy (duby, jedle, jilmy) může alespoň částečně chránit spíše konzervativní
způsob ochrany než nějaký záchranný program. Naopak druhy vázané na společenstva
vzniklá jako výsledek určitého typu hospodaření bez lidské činnosti mizí. Tam by v některých
případech byl záchranný program možný, ale musí být vždy zpracován se zřetelem na ostatní
druhy.
str. 9.69
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.3. ZÁCHRANNÁ CENTRA PRO HANDICAPOVANÉ ŽIVOČICHY
Cílem kapitoly je analýza záchranných center pro handicapované živočichy – kapacita,
prostorová struktura v rámci kraje.
Každoročně se do rukou lidí dostává velké množství zraněných, nemocných, vyčerpaných,
nevyspělých nebo jinak handicapovaných volně žijících živočichů. Aby mohli být takovíto
živočichové vyléčeni a opět navráceni do volné přírody, o to se starají stanice pro
handicapované živočichy.
Národní síť stanic pro handicapované živočichy sdružuje subjekty pečující o zraněné a
nemocné volně žijící živočichy. Jejich cílem je zajistit pomoc takovýmto živočichům a
umožnit jejich plnohodnotný návrat do přírody.
Stanice sdružené v Národní síti jsou dvojího typu:
Členské stanice Národní sítě - vykonávají svoji činnost na určitém území - minimálně na
území jednoho okresu. Území působnosti jednotlivých členských stanic se vzájemně
nepřekrývají. Na tomto území stanice ručí (na základě dlouhodobé smlouvy mezi stanicí a
ÚVR ČSOP) za zajištění všech činností a je k dispozici orgánům státní ochrany přírody (OÚ,
OkÚ, AOPK ČR, ČIŽP, SCHKO, NP, MŽP ČR). K lepšímu pokrytí svěřeného území mohou
stanice na tomto území zřizovat sběrné stanice či uzavírat smlouvy s jinými subjekty (viz
Přidružené stanice)
Přidružené stanice Národní sítě - nemají vlastní svěřené území v rámci Národní sítě,
smluvně jsou vázány na některou z členských stanic Národní sítě. Jejich povinnosti vyplývají
z této smlouvy - většinou jde o zajištění péče o určitou specifickou oblast nebo o určitou
skupinu živočichů.
Povinnosti členských stanic Národní sítě:
·
úschova a dokrmení nalezených opuštěných mláďat volně žijících živočichů a jejich
příprava na plnohodnotný život v přírodě
·
dokrmení a uvedení do kondice nalezených vyhladovělých (díky klimatickým či
dočasným zdravotním problémům) volně žijících živočichů a jejich opětovné
vypuštění do přírody
·
léčba zraněných volně žijících živočichů a jejich opětovné vypuštění do přírody
Dle možností stanice dále provádí:
·
záchranné transfery živočichů (např: přenosy ohrožených ptačích hnízd, přenosy
chráněných měkkýšů a raků z vypuštěných vodních nádrží, přenosy nevhodně
umístěných letních kolonií netopýrů, hnízd čmeláků a mravenců apod.)
·
ekologickou výchovu a osvětovou činnost
str. 9.70
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Podmínky členství v Národní sítě stanic:
·
stanice musí vlastnit všechny příslušné výjimky pro držení volně žijících živočichů
·
stanice a její pracovníci musí splňovat základní hygienické předpisy, veterinární
předpisy a chovatelské zásady
·
stanice musí mít k dispozici odpovídající personální, technické a prostorové zázemí
(prostory musí mít provozující subjekt ve vlastnictví či nájmu na minimálně 10 let)
·
stanice musí mít určenu osobu zodpovědnou za provoz
·
osoby zodpovědné za provoz musí mít odpovídající chovatelskou průpravu a
praktické zkušenosti s ochranou volně žijících živočichů
Národní síť stanic pro handicapované živočichy je unikátním projektem, který se pod
patronací Českého svazu ochránců přírody tvoří od roku 1997. V současné době ji tvoří 23
členských a 6 přidružených stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku,
Pro jižní Moravu existijí dvě oficiální záchranná centra:
Brno-Bystrc
Kontakt:Zoologická zahrada města Brna, U ZOO 46, 635 00 Brno-Bystrc
tel.: 546 432 311, 721 550 214, 603 465 329, 723 838 209
[email protected], [email protected] www.zoobrno.cz
Pro informace: Zelený telefon města Brno tel: 542 422 750, 542 422 750
Bartošovice
Kontakt: Záchranná stanice, 742 54 Bartošovice na Moravě
tel. 556 758 675, 602 540 037
[email protected]
www.csopnj.applet.cz
Tato záchranná stanice je vzhledem k lokalizaci na severní Moravě využívána jen okrajově.
Na doplnění Národní sítě jsou v Jihomoravském kraji další záchranná centra, která jsou
velmi významná z územního hlediska. Krajem jsou podporována dvě záchranná centra.
Krajský úřad JMK poskytuje příspěvky dvěma záchranným stanicím pro handicapované
živočichy a to:
- Záchranné stanici pro dravé ptáky, se sídlem Masarykova 124, 664 61 Rajhrad.
- Ptačí centrum o.p.s., Štěpánská 4 b, 602 00 Brno
Obě stanice přijímají nalezené handicapované ptáky. Krajský úřad poskytuje těmto stanicím
finanční příspěvek pro handicapované jedince ptáků zařazené ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. do
str. 9.71
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
kategorie ohrožený druh. Tento příspěvek poskytuje ve smyslu § 69 odst. 2 na základě
rozhodnutí o provádění náhradních opatření dle § 50 odst. 3 zákona 114/92 Sb.
Na Znojemsku jsou v současnosti další záchranné stanice, na které kraj finančně nepřispívá:
a) Zdenek Nikolai, Bitov 8. Zachranna stanice je situovana v zahrade hradu Bitov – ZOO
Bitov. Stará se o všechny druhy živočichů.
b) Rostislav Jordan, Antonínska 11, Znojmo. Stará se přednostně o dravce a sovy.
c) František Miroš, Bantice 24. Stará se taky hlavně o dravce a sovy.
9.3.2. ŘEŠENÍ
Záchranná stanice pro handicapované živočichy v ZOO města Brna je v kompetenci
chovatelského úseku. Za období od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2003 přijala tato stanice 169 zvířat
náležejících k 28 druhům. Tato záchranná stanice spolupracuje na poli ochrany fauny s
orgány ochrany přírody, obecními a městskými úřady a s jednotlivými stanicemi začleněnými
v Národní síti stanic pro handicapované živočichy.
Vzhledem k tomu, že prostory stanice se nalézají v těsné blízkosti veterinární ošetřovny, jsou
umístěná zvířata pod stálou kontrolou. V kapacitě a technickém vybavení záchranné stanice
nedošlo v roce 2003 k výraznějším změnám, v plánu je do budoucna výstavbu několika
venkovních voliér především pro dravce a sovy.
Oproti roku 2002 došlo k poměrně výraznému zvýšení nejen počtu přijatých kusů, ale také
druhů. Toto zvýšení je možné přičíst i stále rostoucímu povědomí veřejnosti o možnosti
umísťovat zraněné živočichy do zařízení národní sítě stanic handicapovaných živočichů.
Přitom se však i přes snahu o neustálou osvětu v médiích i přímo mezi veřejností stále zcela
nedaří některým lidem vštípit, ž nemají do ZOO nosit zvířata, která pomoc nepotřebují, nebo
kterým lidský zásah dokonce přímo škodí. Jedná se především o zdravá mláďata srnčí zvěře,
která jsou pouze na chvíli odložena matkou, dále o mláďata ptáků, která se učí létat a nejsou
ještě schopna uniknout přehnané pozornosti „zachránců“, a také o některá zvířata neodborně a
chybně introdukovaná do naší přírody, jako je například želva nádherná. Občané také do
stanice zcela zbytečně donášejí velmi mnoho ježků, jejichž vyčlenění z přírody je nesmyslné,
neboť se nejedná o jedince nějakým způsobem handicapované. Některým těmto případům se
již ovšem daří předcházet – lidé si zvykají nálezy telefonicky konzultovat s pracovníky ZOO.
Ze zajímavějších či vzácnějších přírůstků stanice v roce 2003 bychom mohli jmenovat
například mládě čápa černého (Ciconia nigra), tři mláďata bobra evropského (Castor fiber),
žlunu zelenou (Picus viridis), kavku obecnou (Corvus monedula) či velmi vzácného a silně
ohroženého ledňáčka říčního (Alcedo atthis), který byl ovšem přijat se zlomeným zobákem a s
těžkým poraněním mozku pravděpodobně po střetu s automobilem, a brzy tedy uhynul.
Největší raritou byl jistě odchyt kočkodana světlobřichého (Cercopithecus petaurista) v BrněLíšni, který se zde několik dní volně pohyboval. Jednalo se o mladou samičku, která byla
částečně zvyklá na kontakt s člověkem. Nejčastěji přijímanými exempláři zůstávají ježci
(Erinaceus sp.) a dále poštolky obecné (Falco tinnunculus), labutě velké (Cygnus olor), rorýsi
obecní (Apus apus) a drozdi zpěvní (Turdus philomelos). Spolu s 66 exempláři 13 živočišných
druhů, kteří byli našimi chovanci už v předešlém roce, se stanice v roce 2003 starala celkem o
235 zvířat 34 živočišných druhů.
Hlavním smyslem existence stanice je samozřejmě navracení handicapovaných zvířat po
úspěšné rekonvalescenci zpět do přírody. V roce 2003 se z přijatých 169 kusů a z 66 kusů z
str. 9.72
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
loňského roku vrátila do přírody přibližně jedna třetina zvířat (75 kusů). Pokud pomineme
trvale handicapovaná zvířata a zvířata s fatálními traumaty, která ve stanici nepřežila ani
jeden den, pak se počet živočichů vypouštěných na svobodu blíží polovině zvířat do stanice
přijatých. Velmi vysoké bylo procento vypouštěných mláďat, která jsme přijali jakožto
nevzletná. Z 21 exemplářů se jich zpět do přírody dostalo16, což je více než tři čtvrtiny všech
přijatých mláďat. Jednalo se převážně o mláďata poštolky obecné (Falco tinnunculus), ale
také např. o mláďata čápa bílého (Ciconia ciconia), labutě velké (Cygnus olor), káně lesní
(Buteo buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), motáka pochopa (Circus aeruginosus),
rorýse obecného (Apus apus), drozda zpěvného (Turdus philomelos), havrana polního (Corvus
frugilegus), kavky obecné (Corvus monedula) či pěnkavy obecné (Fringilla coelebs).
Ke konci roku 2003 zůstávalo v péči stanice 41 zvířat, což představovalo zhruba 20%, tedy
asi jednu pětinu všech živočichů přijatých v roce 2003 i převedených z roku 2002.
Samozřejmě, že některé kusy v důsledku velmi špatného zdravotního stavu také uhynuly, či
bylo rozhodnuto o jejich humánní euthanasii. Přes zimu tak zůstávají obyvateli stanice vždy
především ježci v horším výživném a zdravotním stavu či nízké hmotnosti a dále už jen
jedinci, kteří utrpěli zranění, jež je vylučuje z úspěšného návratu k volnému životu v přírodě,
tedy tzv. trvalé handicapy. Jedná se především o postřelené či jinak traumaticky poznamenané
dravce a sovy, jako například o motáka pochopa (Circus aeruginosus), káni lesní (Buteo
buteo), krahujce obecného (Accipiter nisus), puštíka obecného (Strix aluco) a kalouse ušatého
(Asio otus).
Celkový obrat zvířat ve stanici a jejich stav k 31. 12. 2003 uvádí následující tabulka.
Tabulka 9.2. Obrat zvířat v záchranné stanici ZOO Brno-Bystrc
druh zvířete
ve stavu z 2002
želva bahenní (Emys orbicularis)
1
1
želva nádherná (Trachemys scripta elegans)
6
3
přijato vypuštěno úhyn
předáno
3
čáp bílý (Ciconia ciconia)
1
čáp černý (Ciconia nigra)
1
labuť velká (Cygnus olor)
4
2
2
2
2
1
1
1
2
1
2
3
2
1
1
14
9
5
rorýs obecný (Apus apus)
8
2
6
ledňáček říční (Alcedo atthis)
1
1
strakapoud prostřední (Dendrocopos medius)
2
2
žluna zelená (Picus viridis)
1
káně lesní (Buteo buteo)
2
krahujec obecný (Accipiter nisus)
moták pochop (Circus aeruginosus)
3
poštolka obecná (Falco tinnunculus)
kalous ušatý (Asio otus)
2
2
puštík obecný (Strix aluco)
1
1
1
1
1
str. 9.73
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------drozd zpěvný (Turdus philomelos)
4
havran polní (Corvus frugilegus)
2
1
kavka obecná (Corvus monedula)
1
1
kos černý (Turdus merula)
1
pěnkava obecná (Fringilla coelebs)
2
zvonek zelený (Carduelis chloris)
1
ježek – nerozlišeno (Erinaceus sp.)
4
ježek východní (Erinaceus concolor)
3
ježek západní (Erinaceus europaeus)
11
netopýr hvízdavý (Pipistrellus pipistrellus)
1
1
1
2
1
60
18
36
2
12
12
6
13
2
32
32
19
34
5
5
netopýr rezavý (Nyctalus noctua)
4
4
kočkodan světlobřichý (Cercopithecus petaurista)
1
bobr evropský (Castor fiber)
3
1
veverka obecná (Sciurus vulgaris)
1
1
liška obecná (Vulpes vulpes)
2
fretka (Putorius furo)
1
1
2
1
1
1
tchoř tmavý (Putorius putorius)
1
1
CELKEM DRUHŮ :
41
2
2
kuna skalní (Martes foina)
srnec obecný (Capreolus capreolus)
3
1
1
2
66
169
75
112
7
V současnosti technické a kapacitní možnosti stanice dosud nesplňují zcela nároky na
záchrannou stanici, její fungování je však stabilizované a prospěšné. Množství přijatých zvířat
a počet vrácených zvířat zpět do přírody jsou toho důkazem.
Výroční zpráva ZOO Brno za rok 2003
www. csop.cz
9.3.4. ZÁVĚRY
V současnosti technické a kapacitní možnosti stanice dosud nesplňují zcela nároky na
záchrannou stanici, její fungování je však stabilizované a prospěšné. Množství přijatých zvířat
a počet vrácených zvířat zpět do přírody jsou toho důkazem.
Nutná je podpora dalších záchranných center v kraji vzhledem k jeho rozlehlosti a nutnosti
rychlého řešení situací při záchraně handicapovaných a jinak ohrožených živočichů.
str. 9.74
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
9.4. MAPOVÁNÍ VÝSKYTU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÝCH DRUHŮ
- přehled dosud provedených mapování výskytu zvláště chráněných druhů.
Mapování, které je pojato nejkomplexněji pro celé území ČR, je mapování biotopů pro
potřeby vytvoření soustavy chráněných území NATURA 2000. Toto mapování dle směrnice
92\43|EHS započalo po krátké přípravné fázi v roce 2001 a dokončuje se v letošním roce.
V území s předpokladem vysokého zastoupení přírodních biotopů a v maloplošných ZCHÚ se
mapují metodikou podrobného mapování. Při tomto způsobu zpracovávání území se mapují a
evidují výskyty přírodních biotopů, u kterých se dále hodnotí příslušnost k jednotlivým typům
biotopů dle “Katalogu biotopů“, rezentativnost a zachovalost z hlediska ochrany přírody.
Tento způsob je doplňován o ostatní člověkem silně ovlivněné nebo vytvořené biotopy.
V oblastech s předpokládaným malým výskytem přírodních biotopů se postupuje metodikou
kontextového mapování, kdy mapovatel vyhledává, hodnotí a zaznamenává pouze přírodní
biotopy. Vzhledem k rozpracovanosti mapování biotopů (nedokončené mapování především
v severní části kraje) nemohly být tyto podklady použity pro vyhodnocení území kraje.
Výsledky mapování by však měly být kompletně k dispozici v digitální podobě začátkem
roku 2005, kdy by bylo vhodné zpracování těchto poznatků pro potřeby kraje.
Na území kraje proběhlo i mapování jiného charakteru např. pro potřeby orgánů ochrany
přírody a krajiny, vymezování ÚSES, KPÚ (dle různých metodik, např. Mapování krajiny
(VaMP-ČÚOP, SMS Hradec Králové, 1994, Mapování přírody a krajiny, 1994, Mapování
fytocenóz, 1994 aj.). Všechna tato mapování jsou jednak většinou staršího data a jednak
nedosahují podrobností a zejména stejným metodickým přístupem mapování NATURA 2000.
9.4.2. ŘEŠENÍ
Zjišťování údajů o rozšíření a početnosti, soudobých trendech ve vývoji populací a biologii
hub, rostlin a živočichů patří do náplně AOPaK ČR.
Tato činnost se týká zejména zvláště chráněných druhů organismů, uvedených ve vyhlášce
č.395/92 Sb. Údaje pro mapování jsou získávány vlastním průzkumem v terénu pracovníky
AOPK ČR, správ národních parků a chráněných krajinných oblastí, ale také rozsáhlou
spoluprací s odbornými přírodovědnými pracovišti i amatérskými znalci přírody. Výsledkem
mapování jsou databáze, jež jsou shromažďovány v jednotném informačním systému ochrany
přírody - ISOP. Vyhodnocené údaje slouží k určování priorit v ochraně přírody, k vyhlašování
nových zvláště chráněných území, tvorbu červených seznamů, červených knih, záchranných
programů, novelizaci zákonů apod. Nedílnou součástí jsou inventarizační průzkumy zvláště
chráněných území, které se ukládají do rezervačních knih, uložených v archivu ústředního
pracoviště AOPK ČR.
ISOP je vytvářen v modulech a je souborem informací o lokalitách pro sledování ohrožených,
vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů. Lokality jsou vymezovány vzákladních
mapách měřítka 1:10 000. Ke každé lokalitě existuje řada záznamů v modulech ISOP –
Botanika a Zoologie na dané lokalitě. V některých případech může lokalita odpovídat
některým M-ZCHÚ. Lokality pro nálezy botanické se mohou překrývat s lokalitami pro
nálezy zoologické. Modul Lokality jako samostatný subsystém ISOP je vyvíjen od roku 1994,
v prostředí GIS od roku 1996.
str. 9.75
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Zoologie i botanika uchovává podrobné údaje, zejména druh, datum nálezu, zpracovatel
záznamu, údaje o publikovatelnosti, bibliografické údaje, soubory klíčových slov popisující
místo nálezu, eventuálně další doplňující lokalizační údaje (síťové mapování).
Obdobný informační systém mají jednotlivé správy CHKO. Lokalizace většiny dat je
prováděna buď pomocí bodových souřadnic (nálezové databáze, systematické průzkumy,
síťové mapování) nebo jsou data vázána na vícerozměrné entity (linie, polygony).
Obrázek 9.1. Stav mapování soustavy NATURA 2000 dle listů map v měř. 1:10 000
www.nature.cz
AOPaK ČR
9.4.4. ZÁVĚRY
I přes značnou podrobnost a komplexnost některých provedených mapování i průzkumů, je
značná část území prozkoumána jen okrajově nebo jen s cílem sledování několika konkrétních
druhů. Do budoucna je třeba se zaměřit na větší komplexnost a celoplošnost dalších
mapování. Značně nepříznivá je situace v archivaci výsledků různých mapování a jejich
přístupnosti pro další zájemce. Pro území kraje by bylo vhodné na středisku AOPaK V Brně
vytvořit databanku mapování a jejich výsledků, v maximální míře využít mapování NATURA
2000, které je nejkomplexnější z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny.
str. 9.76

Zvláště chráněné rostliny a živočichové

Transkript

Podobné dokumenty

Popis eGON služby E05 -‐ robCtiPodleUdaju

Jihomoravský venkov

Kroky k naplňování Strategických cílů a koncepce rozvoje 2008