plán péče 2015-2024 - Správa CHKO Pálava

Transkript

Plán péče o
Národní přírodní památku
Pastvisko u Lednice
na období
2015–2024
Mikulov, 2013
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje
Evidenční číslo:
1453
Kategorie ochrany:
národní přírodní památka
Název území:
Pastvisko u Lednice
Druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: vyhláška
Orgán, který předpis vydal:
ONV v Břeclavi
Číslo předpisu:
bl. č. 1454
Datum platnosti předpisu:
27. 9. 1990
Datum účinnosti předpisu:
15. 10. 1990
1.2 Údaje o lokalizaci území
Kraj:
Jihomoravský kraj
Okres:
Břeclav
Obec s rozšířenou působností:
Břeclav
Obec s pověřeným obecním úřadem:
Břeclav
Obec
Lednice
Katastrální území
Lednice na Moravě
Vymezení národní přírodní památky (NPP) je uvedeno v příloze č. M1a (Orientační mapa s
vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice) a v příloze č. M1b (Ortofotomapa s vyznačením
území NPP Pastvisko u Lednice).
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí
Zvláště chráněné území:
Katastrální území: 679828 Lednice na Moravě
číslo parcely
druh pozemku podle KN
podle KN
1935
1937
1938 (část)
trvalý travní porost
trvalý travní porost
vodní plocha
1939
1940
1949
1967/1
vodní plocha
lesní pozemek
lesní pozemek
vodní plocha
1967/2
(část)
1968/4
1968/5
vodní plocha
Celkem
lesní pozemek
lesní pozemek
způsob využití
pozemku podle KN
koryto vodního
toku
zamokřená plocha
koryto vodního
toku
koryto vodního
toku
číslo listu vlastnictví
celková
výměra
parcely KN
(m2)
výměra parcely
v ZCHÚ (m2)
60001
60001
60001
71 948
113 343
9 931
71 948
113 343
6 925
60001
60001
60001
60001
278 738
104 579
10 077
7 241
278 738
104 579
10 077
7 241
1 275
5 946
1 500
60001
60001
22 209
3 144
22 209
3 144
619704
2
Ochranné pásmo není vyhlášeno, dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., zákon o ochraně přírody a
krajiny, v platném znění, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ.
Výměra NPP Pastvisko u Lednice uvedená v předchozí tabulce neodpovídá výměře uvedené
ve vyhlašovací dokumentaci. Stejně tak neodpovídá parcelní vymezení. Nesoulad v parcelním
vymezení je dán skutečností, že ke dni 9. 2. 2006 vstoupily v platnost komplexní pozemkové
úpravy, které řešily i předmětné území. Výsledkem je přečíslování parcel. Ve vyhlašovací
dokumentaci bylo území vymezeno na pozemcích v operátech zjednodušené evidence, zatímco
současný stav je vymezen pozemky vedenými v operátu katastru nemovitostí. Nesoulad ve
výměře je dán chybou ve vyhlašovacím dokumentu. Výměra uvedená v předchozí tabulce
odpovídá vymezení NPP Pastvisko u Lednice v hranicích vymezených v mapové příloze
vyhlašovacího předpisu. Výměry částí parcel byly odměřeny za pomocí GIS.
Vymezení katastrálních parcel NPP Pastvisko u Lednice a ochranného pásma je uvedeno v příloze
č. M2 (Katastrální mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice).
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma
druh pozemku
zvláště chráněné
území (ha)
ochranné pásmo
(ha)
Lesní pozemek
Trvalý travní porost
14,0009
18,5291
-------
Vodní plocha
29,4409
způsob využití pozemku podle KN
plocha
způsob využití
(ha)
Zamokřená
plocha
Vodní tok
--Plocha celkem
27,8738
0,8741
61,9704
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími
národní park:
ne
chráněná krajinná oblast:
ne
jiný typ chráněného území:
biosférická rezervace Dolní Morava,
mezinárodně významný mokřad dle
Ramsarské úmluvy – RS9 Mokřady
Dolního Podyjí
Natura 2000
ptačí oblast:
ne
evropsky významná lokalita:
CZ0624099 Niva Dyje
Vymezení NPP Pastvisko u Lednice a Evropsky významné lokality Niva Dyje je uvedeno v příloze
č. M1a (Orientační mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice).
1.6 Kategorie IUCN
IV. řízená rezervace
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu
Mokřadní biotop pro vzácné druhy živočichů.
3
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav
A. Ekosystémy
podíl plochy
v ZCHU (%)
název ekosystému
V 1C Makrofitní vegetace
přirozeně eutrofních a
mezotrofních stojatých vod s
bublinatkou jižní nebo obecnou
M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých
vod
M1.7 Vegetace vysokých ostřic
L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek
L2.4 Měkké luhy nížinných řek
popis biotopu společenstva
5
mělčí části centrálního mokřadu a izolované tůně.
Výskyt biotopu závisí na vodním režimu.
27
porosty navazující na centrální mokřad
15
1
22
porosty navazující na centrální mokřad
lesní porost v severozápadní části NPP
lesní porost v severní a západní části NPP
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu
A. Typy přírodních stanovišť
kód a název typu přírodního stanoviště
podíl plochy v
ZCHÚ (%)
91F0 – Břehové smíšené lesy s Quercus
robur, Ulmus laevis a Ulmus minor,
Fraxinus excelsior nebo Fraxinus
angustifolia podél velkých řek
(Ulmenion minoris)
91E0* - Lužní lesy s olší lepkavou
(Alnus glutinosa) a jasanem
ztepilým (Fraxinus excelsior) (AlnoPadion, Alnion incanae, Salicion
albae)
popis biotopu typu přírodního stanoviště
1
lesní porost v severozápadní části NPP
22
lesní porost v západní a severní části NPP
B. Evropsky významné druhy a ptáci
název druhu
aktuální
početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ
stupeň
ohrožení*
popis biotopu druhu
bobr evropský
3 až 4 rodiny
VU
vodní kanály, centrální mokřad
(Castor fiber)
kuňka ohnivá
desítky jedinců
EN
vodní kanály, centrální mokřad
(Bombina bombina)
padlé kmeny listnatých stromů ve vrbině
lesák rumělkový
nehojný
EN
na severu a západě NPP
(Cucujus cinnaberinus)
ohniváček černočárný (Lycaena
relativně hojný
louky
dispar)
vodní kanály, vodní tůně, centrální
piskoř pruhovaný (Misgurnus
vzácně
EN
mokřad
fossilis)
svinutec tenký
vzácně
CR
centrální mokřad
(Anisus vorticulus)
* stupně ohrožení dle červených seznamů ČR (Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005)
1.9 Cíl ochrany
Dlouhodobým cílem ochrany tohoto zvláště chráněného území je zlepšení stavu biotopů, zastavení
procesu stárnutí mokřadu a úbytku vzácných a významných druhů rostlin a živočichů, zajištění
existence vzácných a významných druhů rostlin a živočichů vázaných na biotop mokřadů dolního
Podyjí a jejich ochrana.
4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů
Národní přírodní památka Pastvisko u Lednice (NPP) se nachází severně od obce Lednice
mezi zástavbou této obce, řekou Dyjí, silnicí Lednice-Podivín a lesním komplexem „Horního lesa“.
Území je rovinaté s průměrnou nadmořskou výškou 161 m.
Geologický podklad tvoří hydromorfní naplavené půdy. Půdy v území NPP jsou částečně
zvodněné průlivovými podzemními vodami ve spojitosti s vodami v řece Dyji. Území je pomocí
soustavy kanálů dotováno i povrchovou vodou ze Zámecké Dyje. Povrchové vody jsou z území
NPP odváděny do Černé Dyje, původního koryta řeky Dyje. Území NPP se nachází v záplavovém
území významného vodního toku Dyje, v aktivní záplavové zóně v tzv. lednickém poldru.
NPP spadá do klimatického okrsku charakterizovaného jako teplý, suchý, s mírnou zimou a
kratším slunečním svitem. Průměrná roční teplota činí 9,3 °C, průměrný roční úhrn srážek 524 mm
a průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou 33,6.
Z hlediska biogeografického zařazení se NPP nachází v Dyjsko-Moravském bioregionu,
fytogeografickém okrese 18. Jihomoravský úval. Vegetační stupeň je planární.
Z vlhkomilné flóry jsou zastoupeny četné druhy vázané na aluvium dolního toku řeky Dyje. Flora
je součástí severopanonské podprovincie s převahou lužních typů. Významná část NPP patří
podle Katalogu biotopů ČR k podjednotkám M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod a M1.7
Vegetace vysokých ostřic nacházejících se hlavně v centrální části NPP. Tyto podjednotky jsou
tvořeny hlavně rákosem, orobincem, zblochanem a vysokými ostřicemi. Na západním okraji NPP
se nachází podjednotka L2.4 Měkké luhy nížinných řek charakteristická podmáčenými porosty vrby
bílé a fragmenty podjednotky L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek. Ze vzácných druhů se v NPP
vyskytuje bledule letní (Leucojum aestivum), bublinatka obecná (Utricularia vulgaris) a žebratka
bahenní (Hottonia palustris).
Území NPP je významným hnízdištěm vodních a na porosty rákosin a vysokých ostřic vázaných
ptáků. Na jarním a podzimním tahu se zde zastavují ptáci patřící do podřádu bahňáků, kteří zde
nalézají ideální odpočinkové a potravní stanoviště. Některé druhy bahňáků zde v minulosti hnízdily.
Vodní plochy na území NPP jsou důležitým místem pro rozmnožování obojživelníků.
Výška vodní hladiny závisí na způsobu manipulace na příčných vodohospodářských objektech
a na stavební činnosti bobra evropského nejen na území NPP, ale zejména v jejím ochranném
pásmu, a na soustavě kanálů nacházejících se mimo toto území.
A. Přehled zvláště chráněných druhů rostlin
aktuální početnost nebo
vitalita populace v ZCHÚ
název druhu
popis biotopu druhu v ZCHÚ
kriticky ohrožený (KO)*
bledule letní
(Leucojum aestivum)
desítky trsů, vitalita
dobrá
vrbina v severní a západní části NPP
bublinatka obecná
(Utricularia vulgaris)
běžně, vitalita příznivá
vodní tůně, centrální mokřad
pryšec lesklý
(Euphorbia lucida)
jeden trs, vitalita
nepříznivá
severní sečená louka
běžně, vitalita příznivá
centrální mokřad
ohrožený (O)*
žebratka bahenní
(Hottonia palustris)
*kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb.
Přehled zvláště chráněných druhů rostlin vyskytujících se v NPP Pastvisko u Lednice je uváděn na
základě dat uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů
Natura 2000 a podle údajů z vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava.
5
B. Přehled zvláště chráněných druhů živočichů
název druhu
kriticky ohrožený (KO)*
blatnice skvrnitá
(Pelobates fuscus)
vzácně
centrální mokřad vodní tůně, vodní toky
bukáček malý
(Ixobrychus minutus)
pravidelné hnízdění
několika párů
centrální mokřad
čolek dunajský
(Triturus dobrogicus)
vzácně, nízké desítky
kusů
centrální mokřad, vodní tůně, vodní toky
chřástal malý
(Porzana parva)
výskyt na tahu, není
vyloučeno hnízdění
centrální mokřad
koliha velká
(Numenius arquata)
nepravidelný výskyt
zaplavované louky
polák malý
(Aythya nyroca)
jeden pár,
pravděpodobné hnízdění
centrální mokřad
vodouš rudonohý
(Tringa totanus)
v
minulosti
hnízdil,
pravidelný
výskyt
několika
jedinců
na
jarním a podzimním tahu
centrální mokřad, zaplavované louky
volavka červená
(Ardea purpurea)
podzimních měsících
skokan ostronosý
(Rana arvalis)
desítky jedinců
vodní toky, vodní tůně, centrální mokřad
svinutec tenký (Anisus
vorticulus)
vzácně
vodní toky a vodní tůně
3 až 4 rodiny
vodní toky včetně břehových porostů
bekasina otavní
(Galinago galinago)
v minulosti hnízdila,
pravidelný výskyt
desítek jedinců na
jarním a podzimním tahu
zaplavované louky, centrální mokřad
čáp černý
(Ciconia nigra)
Jeden hnízdní pár,
výskyt na tahu (až 40
jedinců)
centrální mokřad, lesní porost
čírka modrá
(Anas querquedula)
nepravidelné hnízdění;
pravidelný výskyt
několika jedinců
centrální mokřad
chřástal kropenatý
(Porzana porzana)
v minulosti prokázáno
nepravidelné hnízdění
centrální mokřad a navazující rákosiny
chřástal polní
(Crex crex)
nepravidelný výskyt na
tahu
centrální mokřad, zaplavované louky
chřástal vodní
(Rallus aquaticus)
pravidelné hnízdění až
několika párů, početně
protahuje
centrální mokřad a navazující rákosiny
kvakoš noční
(Nycticorax nycticorax)
desítky jedinců zalétá za
potravou
centrální mokřad, vodní toky
ledňáček říční
(Alcedo atthis)
jeden pár, v zimě několik
jedinců
centrální mokřad, vodní toky
v
centrální mokřad
silně ohrožený (SO)*
bobr evropský
(Castor fiber)
6
název druhu
lžičák pestrý
(Anas clypeata)
hnízdí výjimečně,
několika jedinců
pisík obecný
(Actitis hypoleucos)
pouze protahuje,
pravidelný výskyt
několika jedinců na tahu
centrální mokřad
rákosník velký
(Acrocephalus
arundinaceus)
několik párů
porosty rákosin v centrální části NPP
rybák obecný
(Sterna hirundo)
1 až 3 páry
umělý ostrov v centrálním mokřadu
slavík modráček
středoevropský
(Luscinia svecica
cyanecula)
jeden hnízdí pár, na tahu
několik jedinců
porosty rákosin a vysokých ostřic v centrální
části NPP
sýkořice vousatá
(Panurus biarmicus)
několik jedinců
porosty rákosin a vysokých ostřic v centrální
části NPP
včelojed lesní
(Pernis apivorus)
nepravidelný výskyt,
vzácný zálet za potravou
louky
vodouš kropenatý
(Tringa ochropus)
pouze protahuje,
pravidelný výskyt
několika jedinců na tahu
centrální mokřad
volavka bílá
(Egretta alba)
desítky jedinců v období
snížené hladiny v
centrálním mokřadu
centrální mokřad
volavka stříbřitá
(Egretta garzetta)
několik jedinců v období
snížené hladiny v
centrálním mokřadu
centrální mokřad
zrzohlávka rudozobá
(Netta rufina)
nepravidelné hnízdění;
výskyt několika jedinců
centrální mokřad
žluva hajní
(Oriolus oriolus)
jeden pár
rosnička zelená
(Hyla arborea)
několik jedinců
skokan krátkonohý
(Pelophylax lessonae)
desítky kusů
skokan zelený
(Pelophylax
esculentus)
desítky kusů
skokan štíhlý (Rana
dalmatina)
desítky kusů
čolek obecný
(Triturus vulgaris)
nízké desítky jedinců
centrální mokřad, vodní tůně, vodní toky
lesák rumělkový
(Cucujus cinnaberinus)
nehojný
padlé kmeny listnatých stromů
konipas luční
(Motacilla flava)
několik párů
zaplavované louky
ohniváček černočárný
(Lycaena dispar)
relativně hojný
louky
centrální mokřad
břehové porosty vodních toků
7
název druhu
ohrožený (O)*
bramborníček
černohlavý
(Saxicola torquata)
jeden pár
okraje luk s roztroušenými keři, ruderální
vegetace na okraji centrálního mokřadu
brkoslav severní
(Bombycilla garrulus)
stovky jedinců
stromová vegetace se jmelím, zaplavované
louky
cvrčilka slavíková
(Locustella
luscinioides)
několik párů
čáp bílý
(Ciconia ciconia)
v minulosti hnízdil, v
současné době několik
jedinců zalétá za
potravou
zaplavované louky
čírka obecná
(Anas crecca)
pravidelný výskyt na
tahu, běžný výskyt
několika desítek až
stovek jedinců
centrální mokřad
kopřivka obecná
(Anas strepera)
hnízdí několik párů,
běžný výskyt několik
desítek nehnízdících
jedinců
centrální mokřad
moták pochop
(Circus aeruginosus)
jeden pár
ťuhýk obecný
(Lanius collurio)
jeden pár
křoviny v centrální části NPP
ťuhýk šedý
(Lanius excubitor)
nepravidelný výskyt v
zimě
louky a centrální mokřad
vlaštovka obecná
(Hirundo rustica)
stovky jedinců na
nocovišti
piskoř pruhovaný
(Misgurnus fossilis)
vzácně
vodní tůně, centrální mokřad, vodní toky
kuňka ohnivá
(Bombina bombina)
desítky jedinců
vodní tůně v JZ části NPP, centrální mokřad
potápka černokrká
(Podiceps nigricollis)
vzácně, několik jedinců
centrální mokřad
potápka malá
(Tachybaptus
ruficollis)
pravidelné hnízdění 1
až 5 párů
centrální mokřad
potápka roháč
(Podiceps cristatus)
pravidelné hnízdění 1
až 3 párů
centrální mokřad
ropucha obecná
(Bufo bufo)
desítky jedinců
centrální mokřad, vodní tůně
ropucha zelená
(Bufo viridis)
desítky jedinců
užovka obojková
(Natrix natrix)
několik jedinců
celé území NPP
* kategorie podle vyhl. č. 395/1992 Sb.
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů vyskytujících se v NPP Pastvisko u Lednice je uváděn na základě dat
uložených v databázích AOPK ČR, dat poskytnutých externisty, dat mapování druhů Natura 2000 a podle údajů z
vlastního pozorování pracovníků Správy CHKO Pálava.
8
Přehled zvláště chráněných druhů podle stupňů ohrožení dle červených seznamů ČR
název druhu
bledule letní
(Leucojum aestivum)
bublinatka obecná
(Utricularia vulgaris)
pryšec lesklý
(Euphorbia lucida)
žebratka bahenní
(Hottonia palustris)
bukáček malý
(Ixobrychus minutus)
čírka modrá
(Anas qeurquedula)
čolek dunajský
(Triturus dobrogicus)
chřástal vodní
(Rallus aquaticus)
pijavka lékařská
(Hirudo medicinalis)
piskoř pruhovaný
(Misgurnus fossilis)
aktuální
početnost nebo
vitalita populace
v ZCHÚ
desítky trsů,
vitalita dobrá
běžně, vitalita
dobrá
Jeden „trs“
cca 3x3 m
běžně, vitalita
dobrá
pravidelné
hnízdění
několika párů
nepravidelné
hnízdění,
pravidelný
výskyt
několika párů
nízké desítky
kusů
několik párů,
pravidelně
hnízdí
vzácně,
vitalita dobrá
vzácně
stupeň ohrožení*
popis biotopu druhu
CR
vrbina v severní a západní části NPP
CR
EN
východní okraj sečené louky
VU
centrální mokřad
CR
centrální mokřad a navazující
rákosinové porosty
CR
centrální mokřad
CR
centrální mokřad, vodní tůně, vodní
kanály
VU
centrální mokřad a navazující
rákosinové porosty
CR
EN
Vzácně,
vitalita
CR
centrální mokřad
zhoršená
* stupně ohrožení dle červených seznamů ČR (Grulich 2012, Plesník et al. 2003, Farkač et al. 2005)
svinutec tenký
(Anisus vorticulus)
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti
v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti
a) Ochrana přírody
S účinností od 15. 10. 1990 byl zřízen vyhláškou ONV v Břeclavi bl. č. 1454 ze dne 27. září
1990 chráněný přírodní výtvor Pastvisko u Lednice, jehož posláním byla ochrana mokřadního
biotopu pro vzácné druhy živočichů. Vyhláškou č. 395/1992 Sb. bylo území prohlášeno za národní
přírodní památku.
V roce 1993 byla NPP Pastvisko u Lednice zařazena do sítě mezinárodně významných
mokřadů v rámci Ramsarské úmluvy o mokřadech jako RS9 – Mokřady Dolního Podyjí.
V roce 2003 se území NPP stalo součástí Biosférické rezervace Dolní Morava, která vznikla
rozšířením Biosférické rezervace Pálava o území Lednicko-valtického areálu a lužních lesů na
soutoku řek Dyje a Morava.
Území NPP je součástí evropsky významné lokality Niva Dyje CZ0624099, která byla vyhlášena
nařízením vlády č. 208/2012 Sb.
Na území dnešní NPP se nacházel mokřad, jehož území bylo v roce 1975 v rámci
kompenzačních opatření při regulaci řeky Dyje revitalizováno tak, aby vyhovovalo potřebám
ochrany přírody. Byl vybudován přívodní a odtokový kanál, výpustné stavítko a byl zde zaveden
režim vyhovující mokřadní fauně a floře. V roce 1978 však došlo k odstřelení výpustného stavítka a
rozorání ploch na východním okraji dnešní NPP. V roce 1979 bylo vybudováno provizorní dřevěné
stavítko, které však nebylo uzpůsobeno k průběžné manipulaci s vodou a z důvodu zaplavování
lesních porostů na dnešní západní hranici NPP bylo tehdejším lesním správcem vytrženo, což
vedlo ke zhoršení hydrologického režimu a k degradaci mokřadu. Tento stav trval až do roku 1991,
kdy došlo k znovuobnovení výpustného stavítka.
V letech 1992 až 1993 byly do centrální, vodou ze Zámecké Dyje zaplavované části NPP,
vysazeny ryby, včetně geograficky nepůvodních býložravých druhů. Po roce 1993 došlo ke slovení
9
těžké obsádky býložravých ryb, ale ryby zde byly chovány až do roku 2001. Na výpustném stavítku
(objekt 5c) bylo manipulováno tak, že hladina byla držena na maximální kótě (160,72), v létě
docházelo ke snižování hladiny o cca 20 cm a k úplnému vypouštění docházelo pouze krátkodobě
na podzim za účelem odlovu vysazených ryb.
Od roku 2001 bylo od manipulace na výpustném stavítku postupně upuštěno. Nízká průtočnost
lesních kanálů způsobená bobřími hrázemi, ve spojení se zazemněním těchto kanálů a absencí
manipulace na výpustném stavítku, způsobila vysychání lokality, a to zejména v období s nízkými
průtoky v Zámecké Dyji.
V roce 2010 bylo na lesních kanálech nad územím NPP provedeno z Programu péče o krajinu
zprůtočnění bobřích hrází, které je dodnes udržováno funkční. V roce 2011 bylo v ř. km 0,005
kanálu K2 vybudováno stavítko u Černé Dyje (objekt 5d), které spolu s výše uvedeným
zprůtočněním bobřích hrází a obnovením manipulace na výpustném stavítku v roce 2008 vedlo k
výraznému zlepšení hydrologické situace.
V roce 2011 byl obnoven systematický ornitologický monitoring, který přinesl nové poznatky o
průběhu pelichání některých druhů bahňáků a přinesl nový pohled např. na možnosti šíření pijavky
lékařské na nové lokality.
b) Lesní hospodářství
Na území NPP se v minulosti žádné lesní porosty nevyskytovaly. Současné, převážně vrbové
porosty, zde byly vysázeny zhruba před 50 lety. Až do roku 2006 v těchto lesích hospodařily Lesy
České republiky, s. p. Od roku 2006 vykonává právo hospodaření s majetkem státu Agentura
ochrany přírody a krajiny České republiky.
Mýtní úmyslná těžba byla v minulosti provedena na zhruba 1 ha (porost 5A2a), kdy byly některé
vrby seřezány na hlavu a byly ponechány jilmy. V místech s vysokou hladinou podzemní vody
docházelo k odtěžování proschlých stromů. V posledním desetiletí je u některých vrbových porostů
obnovováno vrškové hospodaření. Vrby jsou seřezávány na hlavu. Touto metodou lze po dlouhou
dobu zajistit vitalitu jedinců. Seřezávání na hlavu napomáhá tvorbě dutin, které jsou útočištěm
mnoha druhů. V mladých porostech jsou prováděny pouze výchovné zásahy pro podporu
přirozené druhové skladby.
c) Zemědělské hospodaření
Do 60. let 20. století bylo území využíváno k pastvě jalovic. Po roce 1978 bylo území
nacházející se na východním okraji NPP, v rozporu s tehdejšími dohodami, rozoráno a využíváno
jako pole. Teprve po vyhlášení chráněného přírodního výtvoru v roce 1990 bylo toto území
opětovně převedeno na TTP. V současné době probíhá pastva koní na jižní louce a severní louka
je dvakrát ročně kosena za účelem potlačení hvězdnice kopinaté (Aster lanceolatus).
d) Rybářství
Záměrný chov ryb na území NPP Pastvisko u Lednice se datuje od roku 1991, kdy došlo ke
znovuobnovení výpustného stavítka. Konstrukce tohoto příčného objektu totiž umožňovala
provádění manipulace s vodou, což byla podmínka pro chov ryb. V letech 1992 a 1993 zde byly
vysazovány i nepůvodní druhy ryb jako tolstolobik bílý (Hypophthalmichtmys molitrix) a amur bílý
(Ctenopharyngodon idella). Podle údajů o výlovech zde bylo v roce 1992 vyloveno 110 ks amura
bílého a 208 ks tolstolobika bílého. Z dalších druhů zde bylo vyloveno 308 ks kapra obecného
(Cyprinus carpio), 6 ks bolena dravého (Aspius aspius), 16 ks lína obecného (Tinca tinca), 198 ks
štiky obecné (Esox lucius), 3 ks candáta (není zřejmé zda obecného nebo východního) a jeden
sumec velký (Silurus glanis) o váze 6 kg. V roce 1993 bylo vyloveno 303 ks kapra, 146 ks amura,
15 ks tolstolobika, 5 ks bolena, 26 ks lína (největší kus délka 51 cm), 153 ks štiky, 7 ks candáta a
jeden sumec o váze 10 kg. Průměrná váha kaprů, amurů a tolstolobiků byla 2,5 až 3 kg, průměrná
délka štik 45-50 cm. Dále byly v roce 1993 vyloveny stovky kusů cejna sivého (Ballerus ballerus),
desítky kusů cejna velkého (Abramis brama), desítky kusů cejnka malého (Blicca bjoekna), tisíce
kusů perlína ostrobřichého (Scardinius erythrophalmus), tisíce kusů plotice obecné (Rutilus rutilus),
desítky kusů karase stříbřitého (Carassius gibelio), jedinci karase obecného (Carassius carassius),
tisíce kusů hořavky duhové (Rhodeus amarus), 20 ks piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis), 20
ks okouna říčního (Perca fluviatilis) o průměrné váze 0,5 kg a desítky kusů ježdíka obecného
(Gymnocephalus cernuus). Vysoká rybí obsádka býložravých ryb vedla k silné eutrofizaci
centrálního mokřadu, likvidaci měkké vodní makrovegetace a snížení diverzity původního
10
řasového společenstva, a proto došlo k jejímu vylovení. I přes to bylo v roce 1995 vyloveno mimo
jiné i 14 ks amura o průměrné váze 6 kg. V roce 1995 bylo kromě amura vyloveno ještě 1200 ks
kapra (600 ks průměrná váha 2,8 kg; 600 ks průměrná váha 0,5 kg) a 25 ks štiky o průměrné váze
1,8 kg. Jiné druhy ryb nebyly zaznamenány. Od roku 1993 nebyla lokalita lovena každý rok, ale
výlovy se konaly nepravidelně. Kromě již zmíněného výlovu v roce 1995 se lokalita lovila v roce
1998 a poslední výlov se konal 2001. Po roce 2001 se již díky zvýšenému zabahnění ryby na
území NPP Pastvisko u Lednice záměrmě nechovaly. Z výlovů stojí za zmínku první doložený
výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva) v roce 1998 a také 610 ks tolstolobika
vylovených taktéž v roce 1998, které svědčí o tom, že i přes negativní zkušenosti z let 1992 a 1993
se na území NPP Pastvisko u Lednice vysazovaly býložravé ryby i nadále.
Současný stav centrálního mokřadu cílený chov ryb neumožňuje, ale ryby se zde vyskytují. To je
dáno polohou NPP Pastvisko u Lednice a jejím napojením na řeku Dyji, resp. Zámeckou Dyji a
Černou Dyji. Díky tomu je území NPP Pastvisko u Lednice i přes snahy o eliminaci rybí obsádky
neustále opětovně osídlováno rybami. Největší podíl a prakticky jedinými druhy ryb jsou zde v
součastnosti střevlička východní a karas stříbřitý. Tyto dominantní druhy doplňuje piskoř pruhovaný
a v roce 2013 zaznamenaný perlín ostrobřichý (1 jedinec na kanále K2).
Se záměrným chovem ryb v podobě, jaká zde byla v minulosti, se v současné době neuvažuje. V
budoucnu je možno po úpravách centrálního mokřadu zajišťujících jeho slovitelnost možno
uvažovat o vysazení dravé ryby (candát, štika, sumec) pro podpoření omezení populace
nepůvodních druhů ryb. V případě nežádoucího zárůstu centrálního mokřadu a nemožnosti vyřešit
tuto situaci jinými způsoby lze v budoucnu připustit vysazení amura. S vysazením amura je ale po
předchozích negativních zkušenostech počítáno pouze jako s poslední možností a jeho vysazení
by muselo předcházet odtěžení sedimentů tak, aby bylo možno jeho obsádku důsledně slovit.
e) Myslivost
Celé území NPP je zařazeno do honitby Horní les, která byla uznána rozhodnutím Okresního
úřadu Břeclav, referátu životního prostředí č. j. 801/93/209/Vy ze dne 26. 3. 1993. Držitelem i
uživatelem této honitby jsou Lesy České republiky, s. p. Jedná se o režijní honitbu Lesního závodu
Židlochovice. Pro tuto honitbu byly minimální a normované stavy určeny pro srnce obecného,
bažanta obecného a zajíce polního. Kromě této zvěře se na území NPP vyskytuje i mikropopulace
jelena evropského, prase divoké, vodní pernatá zvěř a liška obecná. Stavy prasete divokého a lišky
obecné významně negativně ovlivňují úspěšné vyhnízdění vodních ptáků. Prase divoké zde kromě
predace způsobuje i rozsáhlé rozrývání půdního povrchu.
Na území NPP se loví hlavně prase divoké, a to jak individuálně, tak zejména na společných
lovech. Srnec obecný a jelen evropský se loví pouze individuálně. Hony na zajíce polního, bažanta
obecného a vodní pernatou se zde nepořádají. Na území NPP se v současné době nenacházejí
žádná myslivecká zařízení. Zařízení sloužící k lovu se nachází pouze na západní a severní hranici
NPP.
f) Rekreace a sport
V bezprostřední blízkosti NPP nevede žádná značená turistická stezka ani cyklostezka. Území
je navštěvováno převážně pouze ornitologickou veřejností. V roce 2002 byla v ochranném pásmu
NPP vybudována ornitologická pozorovatelna, která byla v nevyhovujícím stavu a v roce 2013
došlo k její obnově.
g) Jiné způsoby využití
V minulosti byla část jižní louky intenzivně využívána k výcviku koní, což vedlo k devastaci a
likvidaci drnu. V současné době již tato činnost neprobíhá. Na celém území NPP probíhal
dlouhodobý systematický ornitologický výzkum. V rámci tohoto výzkumu zde byl prováděn odchyt
ptáků v rákosinách a probíhal i odchyt bahňáků. Tento výzkum byl v roce 2011 obnoven a probíhá
zde systematický odchyt mimo dobu hnízdění, a to zejména bahňáků na podzimním tahu.
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy
11
Nařízení vlády o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam č.
208/2012 Sb.
Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva
(Ramsarská úmluva) - sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb.
Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (UNESCO) - sdělení federálního
ministerstva zahraničních věcí č. 159/1991 Sb.
Územní plán obce Lednice, 2013, AR Projekt s r. o.
Stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny záplavového území č.j. JMK
71140/2009 ze dne 9. 7. 2009.
Rozhodnutí Okresního úřadu Břeclav, referátu životního prostředí o uznání honitby Horní les č.j.
801/93/209/Vy ze dne 26. 3. 1993.
Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o uvedení honitby Horní les
do souladu se zákonem o myslivosti č.j. 1159/1/03-206/1/Sf ze dne 7. 8. 2003.
Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o povolení nakládání s
vodami a o schválení manipulačního řádu č.j. MUBR 73025/2010 ze dne 3. 11.2010 – Výpustné
stavítko
Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o povolení k nakládání s
vodami a o povolení stavby č.j. MUBR 45413/2011 ze dne 7. 7. 2011– Stavítko u Černé Dyje
Rozhodnutí Městského úřadu Břeclav, odboru životního prostředí o schválení manipulačního
řádu č.j. MUBR 24037/2012 ze dne 5. 4. 2012 – Stavítku u Černé Dyje
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch
2.4.1 Základní údaje o lesích
Přírodní lesní oblast:
Lesní hospodářský celek:
Výměra LHC (zařizovacího obvodu)
v ZCHÚ (ha):
Období platnosti LHP:
Organizace lesního hospodářství:
Nižší organizační jednotka:
PLO 35 - Jihomoravské úvaly
862201 -Lesy ve vlastnictví státu –
Jihomoravský kraj
13,93
2007–2016
Agentura ochrany přírody a krajiny České
republiky
Správa Chráněné krajinné oblasti Pálava
A. Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů
V území jsou rozlišeny dva soubory lesních typů (SLT). Všechny porosty se nacházejí v 1.
lesním vegetačním stupni. Nejvíce je zastoupen SLT vrbové olšiny (99%).
Přírodní lesní oblast: 35 – Jihomoravské úvaly
kód SLT
název SLT
1L
jilmový luh
1G
vrbová olšina
přirozená dřevinná skladba SLT
DB 40–70 %, HB 0–20 %, JV±20 %, JS 1030%, JL 10–30%, LP±20%, OLL±10 %, (TPC,
TPB)±, JSU 0–10%
OLL 60–90 %, VR 0–30 %, (TPC, TPB) 0–20%,
BR±, JS 0–10 %
výměra
(ha)
podíl
(%)
0,13
1
12,09
99
Přirozená dřevinná skladba SLT byla odvozena ze Stanovištních a pěstebních charakteristik SLT
(typologický systém ÚHÚL).Plocha jednotlivých SLT byla odvozena z prostorových dat OPRL.
Příloha č. M4:
Lesnická mapa typologická NPP Pastvisko u Lednice.
12
B. Porovnání přirozené současné skladby lesa
Porovnání přirozené a současné skladby lesa proběhlo na základě dat uvedených v LHP 2007–
2016 a podle Stanovištních a pěstebních charakteristik SLT (typologický systém ÚHÚL).
Hodnocení přirozenosti lesních porostů proběhlo podle vyhlášky č. 60/2008 Sb., o plánech péče
označování a evidenci území chráněných podle zákona č. 114/1992 Sb. Rozdíl plochy PUPFL k
ploše zastoupených dřevin je dán přítomností bezlesí v daném území. Plocha jednotlivých SLT
byla vymezena pouze na ploše porostů, nikoliv tedy na bezlesí a mimo PUPFL.
Příloha č. M5:
Všechny porosty v NPP Pastvisko u Lednice (12,2 ha) odpovídají lesům kulturním. Stupně
přirozenosti lesních porostů v NPP Pastvisko u Lednice.
Porovnání přirozené a současné skladby lesa
Název dřeviny
Zkratka
Současné
zastoupení
(ha)
Současné
zastoupení
(%)
Přirozené
zastoupení
(ha)
Přirozené
zastoupení
(%)
DB
dub letní
-
-
0,6
5
HB
habr obecný
-
-
0,1
1
JV
javor mléč
-
-
0,0
0
jasan úzkolistý
-
-
1,1
9
0,2
2
0,1
1
-
-
0,0
0
0,1
1
6,8
56
JSU
JL
jilm
LP
lípa malolistá (velkolistá)
OLL
olše lepkavá
JS
jasan ztepilý
0,3
3
0,0
0
VR
vrba bílá (křehká)
11,3
90
2,3
18
TP
topol bílý (černý)
0,1
2
1,1
9
BR
bříza bradavičnatá
-
-
0,1
1
KR
keře
0,2
2
0,0
-
12,2
100
12,2
100,0
celkem
C. Vymezení dílčích ploch v lesích
Plocha všech lesů v NPP Pastvisko u Lednice byla vymezena jako jedna dílčí plocha č. 1 (lesní
porosty). Prostorové vymezení dílčí plochy č. 1 je uvedeno v příloze M3 (Dílčí plochy a objekty
NPP Pastvisko u Lednice).
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích
Na území NPP se nachází čtyři vodní toky, vodní plocha mokřadu a několik izolovaných tůní,
každý typ vodní plochy je vymezen jako samostatná dílčí plocha.
Vodní toky jsou zde zastoupeny čtyřmi kanály, které přivádějí povrchovou vodu na území NPP
ze Zámecké Dyje a současně slouží k jejímu odvedení z tohoto území do Černé Dyje Vodní kanály
přivádějí vodu do centrálního mokřadu. Všechny kanály včetně kanálů přivádějících a odvádějících
vodu do centrálního mokřadu jsou propustné pro ryby.
Název vodního toku
Číslo hydrologického pořadí
Úsek dotčený ochranou
(řkm od–do)
Charakter toku
Příčné objekty na toku
Manipulační řád
Správce toku
Správce rybářského revíru
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Páteřní kanál
4-17-01-011
0,4–0,8
Kaprové vody
Rozdělovací objekt
(objekt č. 5b)
není
Lesy ČR
není
není
není
13
(řkm od–do)
Charakter toku
Manipulační řád
Správce toku
Rybářský revír
Zarybňovací plán
K2
4-17-01-011
0,0000–1,1265
Kaprové vody
Výpustné stavítko (objekt č. 5c); Stavítko u Černé Dyje
(objekt č. 5d)
Objekt č. 5c: vydal MěÚ Břeclav, OŽP pod č.j. MUBR
73025/2010 ze dne 3.11.2010; platnost do 31.12.2015
Objekt č. 5d: vydal MěÚ Břeclav, OŽP pod č.j.MUBR
24037/2012 ze dne 5.4.2012; platnost do 31.12.2017
Povodí Moravy, s.p.
není
není
není
(řkm od–do)
Charakter toku
Manipulační řád
Správce toku
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Nápustný kanál
4-17-01-011
celý vodní tok
(řkm od–do)
Charakter toku
Manipulační řád
Kanál u Hippoklubu
4-17-01-011
celý vodní tok
Správce toku
Rybářský revír
Zarybňovací plán
Kaprové vody
Nápustné stavítko (objekt č. 5a)
není
Lesy ČR, s.p.
není
není
není
Kaprové vody
není
není
Lesy ČR, s.p.
není
není
není
Páteřní kanál, označovaný též jako "01/1", sloužící jako hlavní přívodní kanál a dále jako
obtokový kanál, je označen jako dílčí plocha č. 2a (Páteřní kanál). Na tomto vodním toku se
nachází rozdělovací objekt. Kilometráž vodního toku Páteřního kanálu byla převzata z projektu
„Lesnické meliorace Horní les, meliorace lužních lesů polesí Horní les a výstavba rybníků pro chov
divokých kachen“.
Kanál K2, označený jako dílčí plocha č. 2b, přivádí vodu do území NPP od jihozápadu. Vodu
přivádí do území mezi centrální zaplavovanou část NPP a louky na východě NPP a od km 0,25780
slouží pro odvádění vody z centrální zaplavované části NPP a Páteřního kanálu do Černé Dyje. Na
tomto vodním toku je v km 0,005 stavítko u Černé Dyje, které slouží k zamezení drénování
centrálního mokřadu, umožňuje nadržení vody pro zaplavení terénních depresí na loukách v NPP
a v jeho ochranném pásmu a v případě menší povodně je schopno zamezit případnému
nežádoucímu zpětnému vzdutí vody na kanálu K2. V km 0,27490 do tohoto vodního toku ústí
odpad od výpustného stavítka, které slouží k zadržování vody v centrální zaplavované části NPP.
Manipulace na příčných objektech, nacházejících se na tomto vodním toku mimo území NPP,
14
umožňuje napouštění centrální zaplavované části NPP přivedením vody do bezejmenného lesního
kanálu, který tvoří jihozápadní hranici NPP. Při této manipulaci přitéká voda do centrální části NPP
přes snížený pravý břeh tohoto lesního kanálu. Kilometráž vodního toku K2 byla převzata z
dokumentace Revitalizace „Herdy“ - II. etapa
Nápustný kanál označovaný jako dílčí plocha č. 2c umožňuje při správné manipulaci na
rozdělovacím objektu, nacházejícím se na Páteřním kanále, přivádět přes bezejmenný lesní kanál
a nápustné stavítko vodu do centrální zaplavované části NPP. Tento vodní tok, který nemá v žádné
dostupné dokumentaci stanovenu kilometráž, začíná u nápustného stavítka a končí v místě
začátku vzdutí vodní hladiny mokřadu.
Kanál u Hippoklubu, označený jako dílčí plocha č. 2d, původně sloužil k odvádění části průtoku
z Kanálu K2 do odvodňovacího příkopu vedoucího podél silnice Lednice-Podivín a do lokality
Bohušův rybníček nacházející se mimo území NPP. Do kanálu u Hippoklubu ustí bezejmenný lesní
kanál vedoucí od Zámecké Dyje kolem areálu Seiferos. Dnes je kanál u Hippoklubu přerušen, a
tak kromě období s vyššími průtoky neplní svoji funkci.
Vodní plocha mokřadu, zaplavovaná uměle eutrofní vodou ze Zámecké Dyje, je vymezena v
centrální části NPP jako dílčí plocha č. 3 (Vodní plocha). Její rozloha kolísá v závislosti na výši
hladiny. Na jaře je udržována vodní hladina na maximálním stavu, v létě je snižována pro vytvoření
vhodných odpočinkových a potravních stanovišť pro bahňáky, krátkokřídlé a brodivé ptáky a
eliminaci nežádoucí rybí obsádky.
V jižní části NPP je situováno pět různě velkých a hlubokých, vzájemně od sebe izolovaných
tůní, které jsou v různém stádiu sukcese a jsou napájeny převážně spodní vodou. Tyto tůně jsou
vymezeny jako dílčí plochy č. 4 (Vodní tůně).
Vymezení dílčích ploch je uvedeno v příloze č. M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u
Lednice).
2.4.3 Základní údaje o objektech
Na vodních tocích jsou situovány celkem čtyři vodohospodářské objekty, které mají za cíl zajistit
vhodnou manipulaci s vodou (nadržení, vypuštění) k ovlivnění hydrologických poměrů na území
NPP. Na území NPP se nachází ornitologická pozorovatelna sloužící ke vzdělávání veřejnosti a
monitoringu.
číslo a název
objektu
popis objektu
5a, Nápustné
stavítko
Dvoudílný betonový objekt na Nápustném kanále, u kterého manipulace probíhá
vkládáním dluží. Objekt v provozuschopném stavu.
5b, Rozdělovací
objekt
Jednoduchý betonový objekt na Páteřním kanále, u kterého manipulace probíhá
vkládáním dluží. Objekt není v provozuschopném stavu, neboť vtok je zanesen
sedimentem. Dluže nejsou v dobrém technickém stavu.
5c, Výpustné
stavítko
Jednoduchý betonový objekt na odpadu z centrální části NPP vyúsťujícím do
vodního toku K2. Manipulace probíhá vkládáním dluží. Konstrukce stavítka
umožňuje zajištění dluží proti manipulaci nepovolanou osobou. Objekt v
provozuschopném stavu.
5d, Stavítko u
Černé Dyje
Jednoduchý betonový objekt na kanálu K2. Manipulace probíhá vkládáním dluží.
Konstrukce stavítka umožňuje zajištění dluží proti manipulaci nepovolanou
osobou. Objekt osazen vodočetnou latí. Objekt v provozuschopném stavu
5e, Ornitologická Dřevěná konstrukce nacházející se na okraji centrálního mokřadu sloužící ke
pozorovatelna vzdělávání veřejnosti a monitoringu lokality. Objekt v dobrém technickém stavu
Situování objektů je uvedeno v příloze č. M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice).
15
2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích
V NPP jsou kromě lesních ploch (č. 1), vodních ploch (č. 2–4), objektů (č. 5) vymezeny i dílčí
nelesní plochy tvořené porosty rákosin a vysokých ostřic (č. 6) ve střední části NPP, spásanou
loukou (č. 7) a zaplavovanou loukou (č. 8) ve východní části území NPP.
číslo a název plochy
výměra
(ha)
popis plochy
6, Porosty rákosin a
vysokých ostřic
16,9
Porosty rákosu obecného, orobince, zblochanu a vysokých ostřic
v centrální části NPP.
7, Spásaná louka
11,3
Louka v jihovýchodní části NPP s pastvou koní. Biotop X7A
8, Sečená louka
7,4
Louka v severovýchodní části NPP s absencí pastvy a vyšším
podílem ruderálních druhů včetně okrajové části s porostem
dřevin. Biotop X7A . Na zhruba polovině louky dominuje hvězdnice
kopinatá. Díky seči ustoupila do podrostu.
Situování dílčích ploch je uvedeno v příloze č. M3 (Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u
Lednice).
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry
pro další postup
Od vybudování výpustného stavítka v roce 1975 byla snaha udržovat vodní režim tak, aby se
střídalo období s udržováním vody na maximální kótě (160,8 resp. 160,72) s obdobím se sníženou
hladinou. Termín pro snižování hladiny se v čase měnil. V letech 1991 až 1993 se maximální kóta
měla držet od 31. 1. do 30. 7., pro období plánu péče 1994 až 1999 měla být hladina držena na
maximální kótě od 1. 11. do 30. 4., v období plánu péče 2002 až 2009 měla být maximální kóta
držena od 15. 2. do 15. 6. a plán péče na období 2010 až 2014 ukládal držet maximální hladinu od
1. 4. do 30. 6. Skutečnost však byla jiná. Režim střídaní období s maximální hladinou a sníženou
hladinou nebyl udržován v roce 1978, kdy došlo k odstřelení stavítka a v období od vytržení
provizorního stavítka po vystavění nového stavítka (1991). Odlišně se manipulovalo i v letech 1995
až 2001, kdy se hladina držela na maximální kótě nadržení a v letech, kdy nebyl výlov, se hladina
spouštěla na podzim o 10 až 20 cm. V roce výlovu (1995, 1998, 2001) se hladina spouštěla v
průběhu září a výlov byl v říjnu. Výjimkou byl rok 2001, kdy byla hladina po celé léto 20 cm pod
maximální hladinou. V roce 2003 bylo 10. 8. území centrálního mokřadu úplně vyschlé a zvodnělé
zůstaly pouze izolované vodní tůně. V letech 2005 až 2007 se nemanipulovalo vůbec a výpustné
stavítko bylo vyhrazeno. Od roku 2008 se s vodou manipulovalo tak, že maximální hladina
(160,72) byla držena od 1. 4. do 30. 6. a od 1. 7. byla hladina snižována. Nutno uvést, že veškeré
manipulace na výpustném stavítku probíhaly až do 10. 11. 2010, kdy byl schválen manipulační řád,
bez manipulačního řádu, tedy neoprávněně.
Způsob manipulace spočívající v pravidelném každoročním snižování hladiny, který je
pravidelně dodržován od roku 2008, se osvědčil, a proto je vhodné v něm pokračovat s úpravou
období postupného snižování hladiny. Vzhledem k možnému hnízdění některých mokřadních
druhů ptáků je vhodnější cíleně snižovat hladinu v centrálním mokřadu až od 1. 8. V období od
1. 8. do 15. 8. by ale měla být vodní hladina snížena jen tak, aby uvnitř centrálního mokřadu
zůstala alespoň menší laguna s velmi mělkou vodou (1 až 5 cm), která by sahala až na okraj
rákosin. Tím bude zaručeno, že nedojde k ohrožení případných druhých hnízdění chřástalů a
zároveň se vytvoří lepší podmínky pro chřástalí kuřata, neboť na mokrém bahně resp. ve velmi
mělké vodě je podstatně větší potravní základna, než na plné vodě, resp. v zatopených porostech
rákosu na plné vodě. Po zkušenostech s manipulací na výpustném stavítku z předchozích let je
možno po skončení platnosti manipulačního řádu zvýšit maximální kótu nadržení na 160,80.
Zkušenosti z předchozích let ukázaly, že celoroční zvodnění centrálního mokřadu vede k rozvoji
rybí obsádky, zejména karase stříbřitého (Carassius auratus) a střevličky východní
(Pseudorasbora parva). Proto je nutné důsledně dbát na snížení vodní hladiny v centrálním
mokřadu po vyhnízdění ptáků a podpořit tak vyžírací tlak brodivých ptáků, což vede alespoň k
16
částečné eliminaci nežádoucí rybí obsádky. V případě, že i přes tento vyžírací tlak bude docházet
k nežádoucímu zvyšování rybí obsádky, bude nutno přistoupit k úplnému vypuštění centrálního
mokřadu a jeho vyzimování. V úvahu přichází i celoroční letnění centrálního mokřadu. K letnění je
však možno přistoupit jen po důkladné analýze jeho vlivu na svinutce tenkého (Anisus vorticulus),
pijavku lékařskou (Hirudo medicinalis) a piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a pouze za
předpokladu, že nepovede k zániku těchto populací.
V roce 2010 bylo na lesních kanálech nad územím NPP provedeno z Programu péče o krajinu
zprůtočnění bobřích hrází, které je dodnes udržováno funkční. V roce 2011 bylo v ř. km 0,005
kanálu K2 vybudováno stavítko, které spolu s výše uvedeným zprůtočněním bobřích hrází vedlo k
výraznému zlepšení hydrologické situace na území NPP. Do budoucna je nutno na tomto stavítku
manipulovat tak, aby v období s nižšími průtoky v lesních kanálech nedocházelo k takovému
snížení hladiny v těchto kanálech, které by vedlo k drénování centrálního mokřadu.
V dubnu 2013 byl v centrálním mokřadu instalován dočasný zkušební umělý ostrov pro
hnízdění rybáků a racků. Tento ostrov byl 14 dní od instalace obsazen jedním párem rybáka
obecného (Sterna hirundo), který zde úspěšně vyvedl jedno mládě. Na umělém ostrově došlo i k
náhradnímu hnízdění tří párů rybáků obecných, avšak kvůli negativnímu zásahu člověka byl
úspěšný jen jeden pár, který vyvedl jedno mládě. Díky instalaci umělého ostrova, resp. vlnolamů z
rákosových snopů, byl zaznamenán výskyt želvy nádherné (Trachemys scripta elegans), která tyto
vlnolamy začala využívat ke slunění. Z důvodu možné predace snůšky resp. mláďat rybáků želvou
nádhernou byla konstrukce umělého ostrova doplněna o zábranu bránící želvě v přístupu na
vlastní ostrov a do budoucna by bylo vhodné želvu nádhernou odchytit a v souladu s právními
předpisy odstranit. Vzhledem ke skutečnosti, že instalace dočasného zkušebního plovoucího
ostrova ukázala, že území NPP má potenciál pro hnízdění rybáků obecných, je vhodné zde
instalovat trvalý umělý ostrov. To může vést k vytvoření další nové kolonie tohoto zvláště
chráněného druhu a zároveň se zvýší vyžírací tlak na nežádoucí rybí obsádku.
Jako vhodné se také ukázalo kosení ploch ostrovů a rozčleňování rozsáhlých ploch rákosin
vykosením pruhů o šířce 20 až 25 m při snížené hladině tak, aby při navyšování hladiny vody v
centrálním mokřadu došlo k přeplavení řezných ploch. Tím dojde k výraznému zpomalení
opětovného zárůstu vykoseného pruhu.
Zajištěním vodního režimu, zejména udržením hladiny na kótě maximálního nadržení a
postupným zaplavováním mokřadu v zimním období (vytrhání vegetace ledem), bylo docíleno
zpomalení zarůstaní centrálního mokřadu a v některých místech došlo k samovolnému potlačení
porostů zblochanu a orobince. I přes tuto pozitivní změnu dochází k postupnému zazemňování
centrálního mokřadu a bylo by vhodné realizovat jeho částečné odbahnění, které se nepodařilo
realizovat po dobu platnosti předchozího plánu péče. Prioritní je zejména ta část mokřadu, ze které
by se dal odtěžený sediment využít k opravě porušené obvodové hrázky a ty části mokřadu, které
brání lepší slovitelnosti centrálního mokřadu (vytvoření stok mezi jednotlivými neslovitelnými
lagunami). K odbahnění je však možno přistoupit jen po důkladné analýze jeho vlivu na svinutce
tenkého (Anisus vorticulus), pijavku lékařskou (Hirudo medicinalis) a piskoře pruhovaného
(Misgurnus fossilis) a pouze za předpokladu, že nepovede k zániku či ohrožení jejich populací.
Opatření, které se v minulosti osvědčilo jen částečně, je vyhrnování sedimentu a jeho
ponechání na území NPP. Toto opatření, které nelze provádět dlouhodobě, vedlo k vytvoření
neslovitelných lagun, které v současné době dělají problém při eliminaci nežádoucí rybí obsádky.
Vyhrnování se však v současné době projevilo i pozitivně, neboť v jedné vyhrnuté laguně byl po
dvou letech bez nálezu na území NPP Pastvisko u Lednice opět zjištěn svinutec tenký a jeho
výskyt se zde potvrdil i v roce 2013. Tato lokalita je spolu s dalšími dvěma nově objevenými
lokalitami jedinými místy výskyty tohoto druhu na území NPP Pastvisko u Lednice.
Pozitivně se osvědčilo i budování izolovaných tůní a jejich následné ponechávání přirozené
sukcesi. Aktuálně není prioritní vybudování nové izolované tůně. Pouze v případě radikální změny
v území, jako například enormní zazemnění stávajících izolovaných tůní v důsledku povodně, by
bylo vhodné vybudovat novou tůň, a to jižně od stávajících tůní. Nově budovaná tůň nesmí
zasáhnout zamokřené plochy v okolí stávajících tůní. Aktuálním problémem stávajících
izolovaných tůní je výskyt střevličky východní (Pseudorasbora parva), který může mít negativní vliv
na populace obojživelníků. Proto je nutné tento druh eliminovat způsobem, který zohlední výskyt
zvláště chráněných druhů ryb jako např. piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis) a vzácných druhů
jako např. pijavka lékařská (Hirudo medicinalis).
Opatřením, které se osvědčilo, je přepásání resp. sečení luk na východním okraji NPP, které má
v pronájmu zemědělsky hospodařící subjekt do 31. 12. 2014. V současné době probíhá pastva
17
pouze na jižní louce a severní louka je dvakrát ročně sečena. Dvojí seč byla zvolena za účelem
potlačení invazní hvězdnice kopinaté (Aster lanceolatus). Dvojí sečí se daří rozvoj tohoto invazního
druhu potlačit, takže v případě dalšího nájmu od roku 2015 je možno tento asanační management
opustit a v případné další nájemní smlouvě nadefinovat jiný způsob hospodaření jako ponechávání
většího podílu plochy bez zásahu, resp. odložení seče apod. Odklady seče, případně ponechávání
neposečených pásů je však nutno volit tak, aby nedošlo k opětovné expanzi hvězdnice kopinaté,
tedy volit v místech, kde se tento druh nevyskytuje, resp. volit vhodné termíny, aby došlo k
posečení před vykvetením tohoto druhu.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody území v případě jejich možné kolize
Při provádění opatření spočívajících v částečném odstranění sedimentu na dílčí ploše č. 3
(Vodní plocha) technologií vyžadující udržování vodní hladiny na vyšší kótě může docházet ke
kolizi s vytvářením vhodných potravních a odpočinkových ploch pro bahňáky, krátkokřídlé a
brodivé ptáky a eliminací nežádoucí rybí obsádky. V případě vzniku tohoto střetu je odstraňování
sedimentu prioritním zájmem.
Při provádění opatření spočívajících v částečném odstranění sedimentu na dílčí ploše č. 3
(Vodní plocha) suchou cestou, může docházet ke kolizi se zvláště chráněnými druhy a s předměty
ochrany NPP. V případě vzniku tohoto střetu je odstraňování sedimentu prioritním zájmem před
druhovou ochranou. Odbahnění však není možno provést, aniž by byla předtím provedena veškerá
opatření pro eliminaci negativního zásahu zejména do populace pijavky lékařské a svinutce
tenkého.
V případě zajišťování průtočnosti vodních toků vymezených jako dílčí plocha č. 2 (Vodní toky)
drénováním bobřích hrází může docházet ke kolizi s druhovou ochranou bobra evropského (Castor
fiber). V případě tohoto střetu je zajišťování průtočnosti vodních toků prioritním zájmem před
druhovou ochranou.
V případě znemožnění snižování vodní hladiny v centrálním mokřadu od 1. 8. výstavbou
bobřích hrází, je snížení vodní hladiny prioritním zájmem před druhovou ochranou bobra
evropského.
Při snižování vodní hladiny v centrálním mokřadu za účelem eliminace nežádoucí rybí obsádky
může dojít ke střetu s hnízděním mokřadních ptáků, zejména bukáčka malého, chřástalů a slípky
zelenonohé. K odstranění tohoto střetu je nutno přistoupit k cílenému snižování hladiny nejdříve od
1. 8. a do 15. 8. je nutno snižovat hladinu tak, aby v centrálním mokřadu zůstala alespoň menší
laguna s velmi mělkou vodou (1 až 5 cm), která by sahala až na okraj rákosin, čímž dojde k
vytvoření lepších podmínek pro mláďata, neboť na mokrém bahně resp. ve velmi mělké vodě je
podstatně větší potravní základna pro kuřata, než na plné vodě, resp. v zatopených porostech
rákosu na plné vodě.
18
3. Plán zásahů a opatření
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání
a) péče o lesy
Lesy v rámci území NPP nejsou primárně zaměřeny na produkci dřevní hmoty. Veškeré zásahy
jsou proto navrhovány účelově ve prospěch významných a zvláště chráněných druhů živočichů.
V porostech je proto nutné preferovat stanovištně původní druhy dřevin – vrby (Salix alba, S.
viminalis, S. fragilis), topol černý (Populus nigra), t. bílý (P. alba), jilm vaz (Ulmus laevis), olše
lepkavá (Alnus glutinosa) v měkkých luzích. Ve fragmentech tvrdého luhu je nutné podporovat
zejména dub letní (Qeurcus robur). Porosty měkkého luhu s téměř 100% zastoupením vrb je
vhodné udržovat vitálním vrškovým hospodařením s krátkým obmýtím cca 5 let tak, aby
nedocházelo k rozlamování kmenů. Pro zlepšení mikroklimatických podmínek je vhodné udržovat
vrbové porosty v řídkém sponu, odstraňovat padlé kmeny, avšak alespoň 10 % mrtvého dříví
v lesích ponechávat. Při výchovných zásazích ponechávat v porostech veškeré duby a jilmy, a to i
v případě, že jsou napadeny patovaskulárními houbovými chorobami. Zásahy, ke kterým je nutná
přítomnost těžké techniky, je nutné realizovat po zámrzu nebo ve velmi suchých obdobích.
Rámcové zásady péče o lesní porosty jsou uvedeny v rámcových směrnicích hospodaření:
Číslo
směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
32a – les
1G- vrbová olšina
zvláštního
1L – jilmový luh
určení
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin
SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%)
základní dřeviny: VR 10-80 %
1G
ostatní dřeviny: TPC, TPB
základní dřeviny: DBL 70 %, JS 20 %, JL 10 %, HB, LP, JV, (OL, TP)
1L
ostatní dřeviny: JSÚ, TPC, TPB
Porostní typ A
Porostní typ B
Porostní typ C
VR
VR-hlavatá
Mladé porosty s JL
1
Základní rozhodnutí
Hospodářský způsob
(forma)
P
(forma)
vrškové hospodaření
(forma)
H, P
Obmýtí
Obmýtí
Obmýtí
Obnovní doba
150
50
150-f
Obnovní
doba
0
5
Obnovní
doba
1
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty
Postupná přeměna druhové skladby dřevin jednotlivým výběrem na cílovou skladbu
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií
Porosty budou ponechány Ořezávání vrb na hlavu,
Kombinovat clonnou seč se
samovolnému vývoji do
výsadba řízků
sečí holou, při které jsou
úplného rozpadu. Podsadba
ponechány výstavky v
rozpadajících se porostů
minimálním počtu 30 ks/ha.
Obnovu provádět při zámrazu,
Ponechávat výstavky CDS.
19
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při
obnově porostu
MZD 50 % JL, VR
MZD 50 % JL, VR
MZD 50 % LP, JV, HB,
BRK, DBL
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%)
SLT druh dřeviny
komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově
výsadba řízků
1G VR
OLL, JL
podsadba
1L
JL, DB, OLL
podsadba
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií
Podporovat původní druhy Pravidelný ořez a jednocení Podporovat původní druhy
dřevin včetně keřů. Při
hlavatých vrb, vytvoření
dřevin včetně keřů. Při
výchově podporovat
řídkého sponu hlavatých vrb, výchově podporovat
vtroušené dřeviny (DB, LP, podpora vtroušených DB, JL. vtroušené listnaté dřeviny
JL)
Při výchově podporovat
(DB, LP, JL)
vtroušené listnaté dřeviny
(DB, LP, JL)
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií
Ochrana DB, JL, OLL proti okusu spárkatou zvěří, redukce černé zvěře. Do zajištění
porostu ožínat buřeň. Kůň, UKT
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií
Při provádění nahodilých těžeb ponechávat 10 % stojících souší v porostu. Kůň, UKT
Poznámka
b) péče o rybníky, nádrže a vodní toky
Vodní toky definované v kapitole 2.4.2. a vymezené v příloze M3 jako dílčí plochy č. 2a–2d je
nutno udržovat v průtočném stavu. Břehové sníženiny, které neumožňují požadované nadržení
vodního sloupce v centrální zaplavované části NPP (dílčí plocha č. 1, 3, 4 a 6), je nutno vyrovnat
na původní niveletu. Vodní toky je nutno odbahnit a v jejich doprovodných břehových porostech
provést probírku za účelem snížení zastínění a přísunu biomasy.
Rámcové zásady péče o dílčí plochy č. 3 (Vodní plocha) a č. 4 (Vodní tůně) jsou následující:
- udržování optimálního vodního režimu
- odtěžování sedimentu
- sečení a likvidace narostlé biomasy rákosin
- vytváření hnízdních možností pro ptáky, zejm. pro vodní a rákosinové druhy
- obnova vodních tůní
Cílem těchto zásahů je zastavení procesu stárnutí mokřadu a udržení optimálního vodního
režimu.
c) péče o objekty
Příčné objekty na vodních tocích (objekty 5a až 5d), vymezené v příloze M3, je nutno udržovat
provozuschopném stavu tak, aby na nich bylo možno manipulovat za účelem dosažení optimálního
hydrologického režimu v centrální části NPP (dílčí plochy 3, 4 a 6). Ornitologickou pozorovatelnu
(objekt č. 5e) je nutno udržovat provozuschopnou a ve stavu bezpečném pro návštěvníky.
d) péče o nelesní pozemky
Rámcové směrnice pro péči o nelesní pozemky v NPP (dílčí plochy č. 6 až 8), definované
v kapitole 2.4.4 a vymezené v příloze M3 jsou následující:
- sečení a odklízení posečené biomasy rákosin a vysokých ostřic
20
- vypalování porostů rákosin a vysokých ostřic (realizovat až po případné změně příslušné
legislativy, nyní potenciálně v rámci cvičení jednotek požární ochrany)
- sečení porostů ruderální vegetace a odklízení posečené biomasy
- výřez náletových dřevin
- budování nových izolovaných tůní
- strojní sečení luk a následné odklízení biomasy
- pastva na loukách
- cílená likvidace invazních druhů rostlin na loukách
Cílem těchto zásahů je odstranění biomasy trávy a nahromaděné stařiny, zamezení zarůstání
náletovými dřevinami, rozčlenění souvislých ploch rákosin a vysokých ostřic do mozaiky porostů
různého stáří a zkvalitnění nelesních biotopů, pro něž jsou stanoveny i následující obecné zásady
péče o rostliny a živočichy.
e) péče o rostliny
Zásady péče o druhy rostlin vázaných na biotop mokřadu jsou obsaženy v zásadách péče o
lesní a nelesní plochy a vodní plochy. Hlavními zásadami jsou udržování optimálního vodního
režimu, rozčleňování souvislých porostů rákosin a vysokých ostřic do mozaiky porostů různého
stáří a odstraňování biomasy na dílčích plochách 7 a 8 pastvou nebo pravidelným kosením. Na
území NPP se z invazních druhů vyskytuje hvězdnice kopinatá (Aster lanceolatus) a netýkavka
žlaznatá (Impatiens glandulifera). Hvězdnice kopinatá se ve větším množství objevuje na části dílčí
plochy 8 (Sečená louka) a č. 1 (Lesní porosty). Netýkavka žlaznatá se vyskytuje ve větším
množství na dílčí ploše č. 1 (Lesní porosty) a začíná se objevovat na dílčí ploše 6 (porosty rákosin
a vysokých ostřic) – severní ostrov. Tyto invazní rostliny je nutno likvidovat, prioritně v místech, kde
vytvářejí souvislé porosty. Jednotlivé dílčí plochy jsou vymezené v příloze M3.
f) péče o živočichy
Zásady péče o druhy živočichů vázaných na biotop mokřadu jsou obsaženy v zásadách péče o
lesní a nelesní plochy a vodní plochy. Hlavními zásadami jsou udržování optimálního vodního
režimu, rozčleňování souvislých porostů rákosin a vysokých ostřic do mozaiky porostů různého
stáří a vytváření vhodných podmínek pro rozmnožování obojživelníků a hnízdění ptáků.
Mezi hlavní zásady péče o zvěř na území NPP patří snížení tlaku prasete divokého na území
NPP. Vysoká koncentrace tohoto druhu zvěře se na území NPP projevuje zejména zvýšenou
predací hnízd ptáků, raných vývojových stadií obojživelníků a rozrýváním půdního povrchu na
všech vymezených dílčích plochách. Z tohoto důvodu je hlavní zásadou mysliveckého
obhospodařování tohoto druhu zvýšená intenzita lovu. Nevhodné a nežádoucí je naopak lovit
vodní pernatou zvěř.
Na území NPP se v současné době z geograficky nepůvodních druhů živočichů vyskytuje karas
stříbřitý (Carassus auratus), střevlička východní (Pseudorasbora parva) a želva nádherná
(Trachemys scripta elegans). Z důvodu výskytu výše uvedených druhů geograficky nepůvodních
druhů ryb je nutné dbát na každoroční snížení vodní hladiny po vyhnízdění ptáků a podpořit tak
vyžírací tlak brodivých rybožravých ptáků. Hladinu na potřebnou úroveň je nutno snížit včas ještě
před spouštěním Lednických rybníků před výlovy, neboť po spuštění těchto rybníků je většina
rybožravých brodivých ptáků přesouvá z území NPP na tyto rybníky, zřejmě z důvodu vyšší
potravní nabídky. V případě, že by i přes vyžírací tlak nedocházelo k požadované redukci
nežádoucí rybí obsádky, bude nutno přistoupit k občasnému vyzimování centrálního mokřadu,
případně i letnění. K letnění je možno přistoupit jen po důkladné analýze vlivu letnění na populace
pijavky lékařské, piskoře pruhovaného a svinutce tenkého a je k němu možno přistoupit jen v
případě, že tím nedojde k zániku populací těchto druhů. Vzhledem k reliéfu dna, kdy se v
centrálním mokřadu vyskytují neslovitelné laguny, nemusí v letech bohatých na srážky dojít k
požadovanému snížení vodní hladiny na úroveň, která zaručí eliminaci zejména karase stříbřitého.
V případě, že by se z tohoto důvodu nepodařilo mokřad vyzimovat několik let po sobě a nebude s
ohledem na populace pijavky lékařské a svinutce tenkého možno přistoupit k letnění, bude nutno
do centrálního mokřadu vysadit dravé ryby. Před vysazením dravé ryby je nutno vyřešit
neslovitelnost mokřadu odtěžením sedimentu a po skončení managementu musí být dravá ryba
důsledně slovena. Jako poslední možnost likvidace nežádoucí rybí obsádky je aplikace ichtyocidů
v neslovitelných lagunách.
U želvy nádherné se nepředpokládá masivní výskyt. V současné době se může na území NPP
vyskytovat pouze několik jedinců. Vzhledem k rozloze vodních ploch na území NPP nemůže tento
druh znamenat vážné nebezpečí pro obojživelníky, ale může predovat snůšky a mláďata rybáků
21
případně racků na umělém ostrově, případně i snůšky jiných na zemi či vodě hnízdících ptáků.
Proto je nutno v případě instalace umělého ostrova volit taková technická řešení, která znemožní
želvě přístup na vlastní ostrov, případně se pokusit želvy odchytit a v souladu s právními předpisy
eliminovat.
Kromě samovolného rozšíření geograficky nepůvodních druhů se, v případě aplikace
managementu spočívajícím ve vysazení omezené rybí obsádky býložravých ryb, bude na dílčí
ploše č. 3 (Vodní plocha) vyskytovat amur bílý. Vysazení nepůvodních býložravých ryb je možno
realizovat pouze v odůvodněném případě, kdy nebude možno usměrnit nadměrný zárůst jinými
způsoby a v případě, že dojde k odtěžení sedimentů, které umožní slovitelnost celého centrálního
mokřadu. Amur bílý se zde bude vyskytovat pouze po nezbytně nutnou dobu, ve stanovených
obsádkách, a po skončení tohoto managementu musí být obsádka důsledně slovena. Výše
obsádky musí být stanovena s přihlédnutím k aktuálnímu stavu centrálního mokřadu a ostatních
zájmů ochrany přírody.
Při sečení ostrovů na dílčí ploše č. 6 je nutno ponechat části ostrovů bez výskytu invazních
rostlin bez zásahu. To platí i při sečení dílčí plochy č. 8, kdy je část plochy nutno ponechat bez
zásahu, resp. odložit termín seče. Prioritně ponechávat bez zásahu část s výskytem pryšce
lesklého.
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území
a) lesní pozemky
označení výměra dílčí rámcová směrnice/
JPRL plochy (ha)
porostní typ
5A2a
0,94
1/C
5A2b
0,13
1/C
5A4a
2,09
1/B
5A4b
0,19
1/B
5B4
8,87
1/A, 1/B
5B101
1,52
dřeviny
věk
doporučený zásah
VR 70,
15 výchova za účelem podpory
JS10, JL 10,
JL, DB
KR 10
JS 80, TPX 14 výchova za účelem podpory
20
JL, DB
VR 99, JS 1 37 výchova za účelem podpory
JL, DB
VR 94, TPX 37 ořezat a jednotit vrby, 1x za 5
5, JS1
let
VR 95, KR
37 Západní část ponechat bez
2, TPX 1, JS
zásahu.
1
VR
Pravidelně ořezávat vrby na
hlavu. Možné provádět po
zámrazu půdy.
naléhavost
stupeň
přirozenosti
2
4
2
4
1
4
1
4
1
4
1
4
22
b) Rybníky, nádrže a vodní toky
Podrobný výčet plánovaných zásahů obsahuje následující tabulka.
číslo a
název dílčí
plochy
2a,
Páteřní
kanál
2b,
Kanál K2
2c,
Nápustný
kanál
3,
Vodní
plocha
stručný popis
charakteru plochy a
dlouhodobý cíl péče
Vodní tok přivádějící
vodu na území NPP od
severovýchodu, kterou
je možno napouštět do
centrální části NPP
přes nápustné stavítko.
Dlouhodobým cílem je
udržení průtočnosti a
zachování optimálního
vodního režimu v
centrálním mokřadu.
doporučený zásah
naléhavost
termín
provedení
interval
provádění
Zprůtočnění hrází budovaných bobrem
evropským
1
průběžně
dle
potřeby
Zvýšení nivelety pravého břehu (km. 0,5
až 0,6)
1
od 1.IX. do
15. III
jednorázově
1
od 1.X. do 15.
III
jednorázově
2
průběžně
dle
potřeby
3
od 1.IX. do
1.IV
jednorázově
1
od 1.X. do 15.
III
jednorázově
1
průběžně
dle
potřeby
3
od 1.IX. do
1.IV.
jednorázově
Probírka břehových porostů
Čištění průtočného profilu od napadaných
větví a stromů
Odbahnění
Vodní tok přivádějící
vodu ze Zámecké Dyje
na území NPP od
jihovýchodu,
umožňující napouštění
vody do centrální části
NPP přes bezejmenný
lesní kanál.
vodního režimu v
Vodní tok mezi
nápustným stavítkem a
vzdutím mokřadu, který
přivádí vodu do
centrální části NPP.
vodního režimu v
Čištění průtočného profilu od napadaných
větví a stromů
1
od 1.IX. do 15.
III.
jednorázově
evropským vkládáním drenáže
1
průběžně
dle
potřeby
1
od 1.IX. do 15.
III.
jednorázově
Plocha zaplavovaná
eutrofní vodou ze
Zámecké Dyje, jejíž
rozloha kolísá v
závislosti na výši
nadržené ho vodního
sloupce. Dlouhodobým
cílem je zachování
optimálního vodního
režimu v centrálním
mokřadu, zastavení
procesu stárnutí
mokřadu a vytváření
hnízdních možností pro
ptáky, zejm. pro vodní a
rákosinové druhy
Sečení a likvidace narostlé biomasy.
(kosit pouze v místech, kde výška
vodního sloupce při maximální kótě
nadržení nedosáhne 0,5m.).
1
od 1.IX. do
15.III.
dle
potřeby
1
od 15.III. do
31.VII.
evropským
Odbahnění
Zvýšení nivelety pravého břehu
Udržování stálé vodní hladiny na
maximální možné výšce nadržení –
maximální přípustná kóta je 160,72 m n.
m. na objektu č. 5c (u nového
manipulačního řádu možné navýšení na
160,80 m n. m.). Kolísání hladiny možno
pouze v důsledku klimatických jevů a
hydrologických poměrech nad územím
NPP.
každoročně
23
číslo a
název dílčí
plochy
stručný popis
charakteru plochy a
dlouhodobý cíl péče
doporučený zásah
Snížení vodní hladiny – doporučená kóta
na objektu č. 5c 160,47 m n. m. Od 1.VIII
do 15.VIII snižovat hladinu jen tak, aby v
centrálním mokřadu zůstala alespoň
menší laguna s velmi mělkou vodou (1 až
5 cm), která by sahala až na okraj
rákosin. Nutno manipulovat tak, aby
nedocházelo ke každoročnímu úplnému
vyschnutí lokality. Průběh manipulace
přizpůsobit klimatickým a aktuálním
hydrologickým podmínkám v území nad
NPP.
Postupné navyšování vodní hladiny na
maximální možnou kótu nadržení –
160,72 m n. m. na objektu 5c (u nového
manipulačního řádu možné navýšení na
160,80 m n. m.)
Částečné odtěžení sedimentu (sediment
deponovat na vhodné plochy mimo území
NPP, nebo u obvodových hrází. Z části
sedimentu možno vytvořit ostrůvky.
Likvidace narostlé biomasy vegetace
obsádkou býložravé ryby – amura bílého;
před vysazením nutno vyřešit slovitelnost
mokřadu. Před použitím tohoto zásahu
nutné využít všechny ostatní metody
likvidace narostlé biomasy vegetace
popsané v tomto plánu péče. Amura
bílého vysazovat až když se zjistí, že
ostatní metody nevedou k požadovanému
cíli.
termín
provedení
interval
provádění
1
od 1.VIII do
20. X
každoročně
1
1
od 20.X do
31.III
od 1.IX do
15.III
každoročně
Jednorázově
3
od 15.III do
20.X
dle
potřeby
3
od 15.III do
20.X
dle
potřeby
Umístění umělého ostrova pro hnízdění
racků a rybáků
2
od 1.IX do
15.III
jednorázově
Chemická likvidace rybí obsádky v
neslovitelných lagunách.
3
od. 1.VII do
20.X
dle
potřeby
3
od 1.IX do
15.III
Vysazení dravých ryb za účelem likvidace
nežádoucí rybí obsádky. Před vysazením
nutno vyřešit slovitelnost mokřadu.
4,
Vodní
tůně
naléhavost
Vodní tůně v různém
Obnova vodních tůní v posledním stadiu
stadiu sukcese
sukcese.
napájené převážně
spodní vodou.
Dlouhodobý cíl je
vytvoření podmínek pro
zajištění přežití
předmětů ochrany
dle
potřeby
V případě potřeby provádění prací, které při nadržené vodní hladině na dílčí ploše č. 3 (Vodní
plocha) nelze provádět, je možno v období od 1. VIII do 20. X vodu z této dílčí plochy úplně
vypustit. V případě neočekávané situace jako je např. výskyt botulismu, havarijní stav obvodových
hrází nebo výskyt nežádoucích druhů živočichů, které nelze eliminovat jiným způsobem než
vyzimováním případně letněním, lze do doby vyřešení této situace udržovat na dílčí ploše č. 3
odlišný hydrologický režim, než který je uveden výše.
V případě provádění sečení za pomoci lehké mechanizace (křovinořez, ručně vedená sekačka)
na dílčí ploše č. 3 je možno suchou posečenou biomasu spálit na vhodném místě.
24
V případě, že při výše uvedených zásazích, díky živelní pohromě (povodeň) či vlivem bobra
evropského nebo ondatry dojde k poškození pozemků, které by negativně ovlivnilo možnost
udržování optimálního vodního režimu, je nutno tyto pozemky upravit do původního stavu.
Jednotlivé dílčí plochy jsou vymezené v příloze M3.
c) objekty
Podrobný výčet plánovaných zásahů na všech objektech je uveden v následující tabulce:
číslo a název
objektu
stručný popis charakteru
plochy a dlouhodobý cíl
péče
doporučený zásah
5a, Nápustné
stavítko
Příčný objekt na Nápustném Výměna poškozených,
kanále sloužící k napouštění nefunkčních, popřípadě
vody do centrální části NPP. chybějících dluží.
udržení objektu v
5b,Rozdělovací
objekt
Příčný objekt na Páteřním
kanále sloužící k
rozdělování průtoků v tomto
kanále a tím umožňující
napouštění vody do
centrální části NPP přes
nápustné stavítko.
udržení objektu v
termín
interval
provedení provádění
1
průběžně
dle
potřeby
1
průběžně
dle
potřeby
2
kdykoliv
jednorázově
1
průběžně
dle
potřeby
Výměna poškozených,
nefunkčních, popřípadě
chybějících dluží.
1
průběžně
dle
potřeby
Čištění průtočného profilu
od naplavenin
1
průběžně
dle
potřeby
1
dle
potřeby;
hlavní
opravy
průběžně směřovat
do
období
mimo
hnízdění
chybějících dluží.
Odtěžení sedimentů z
nátoku objektu.
5c, Výpustné
stavítko
Příčný objekt na odpadu z
centrální části NPP ústící do
Kanálu K2 a umožňující
vzdouvání vody na dílčích
plochách č. 3. Dlouhodobým chybějících dluží.
cílem je udržení objektu v
5d, Stavítko u
Černé Dyje
Příčný objekt v ř. km. 0,005
kanálu K2 umožňující
zaplavování terénních
depresí na loukách v NPP a
v ochranném pásmu a
bránící drénování
centrálního mokřadu NPP.
udržení objektu v
Dřevěná konstrukce sloužící
veřejnosti a k provádění
monitoringu. Dlouhodobým
cílem je udržení objektu v
5e, Ornitologická
provozuschopném a pro
pozorovatelna
návštěvníky bezpečném
stavu.
naléhavost
Údržba zachovávající
objekt v
provozuschopném a pro
návštěvníky bezpečném
stavu; sečení
přístupových cest; sečení
přístupových cest na dílčí
ploše č. 6 provádět v
době hnízdění kosou
V případě poškození výše uvedených objektů, např. živelní pohromou (povodeň) nebo při
provádění prací v NPP Pastvisko u Lednice, je nutno tyto objekty opravit tak, aby plnily svojí
funkci.
d) Nelesní pozemky
25
Podrobný výčet plánovaných zásahů obsahuje následující tabulka:
číslo a název výměra stručný popis
dílčí plochy
(ha) charakteru plochy
a dlouhodobý cíl
péče
doporučený zásah
Ruční sečení kosou,
křovinořezem, případně
lehkou mechanizací a
likvidace biomasy na
ostrovech. Část plochy
ponechat bez zásahu.
6, Rákosiny a
vysoké
ostřice
7, Spásaná
louka
16,9
11,3
Souvislé porosty lehkou mechanizací a
rákosu obecného, likvidace biomasy
rákosin a vysokých ostřic
orobince
a vysokých ostřic na plochách mimo
ostrovy (plocha
s vysokým
jednotlivých částí dílčí
podílem stařiny.
plochy do 0,5 ha,
Místy porosty
umístění zásahu měnit).
ruderální
vegetace.
Dlouhodobým
cílem je
lehkou mechanizací a
rozčlenění
porostů rákosu a likvidace porostů
ruderální vegetace
ostřic,
odstraňování
biomasy a
nahromaděné
stařiny a vytvoření Výřez náletových dřevin.
podmínek pro
zajištění přežití
předmětů ochrany Vypalování (vegetace s
vysokým podílem
stařiny). Možné pouze
po změně příslušné
legislativy, nyní
potenciálně v rámci
cvičení jednotek požární
ochrany.
Louka, na které v
současnosti
probíhá pastva
koní.
Dlouhodobým
cílem je
odstraňování
biomasy a
nahromaděné
stařiny a
zkvalitňování
biotopu.
naléhavost termín provedení interval
provádění
1x za 1 až
2 roky
1
od 1.IX do 15.III
1
od 1.IX do 15.III
1
Od 1. IX do 15.III dle
potřeby
1
od 1. X do 15.III
každoročně
jednorázově
každoročně
1
při zámrazu
Budování nových
izolovaných tůní.
1
od 1.IX do 15.III
jednorázově
Pastva koní, případně
dalších hospodářských
zvířat (počet nesmí
přesáhnout 20 VDJ, v
pozdním létě a na
podzim nutno zajistit
kvalitní příkrm, nebo
zajistit rozšíření pastvy
na dílčí plochu č.8.
Organizaci pastvy je
nutné zajistit tak, aby
byla pastvina optimálně
zatížena).
1
Po celou
vegetační
sezonu.
každoročně
Sečení těžkou
mechanizací a následné
odklízení biomasy
(pouze v místech, kde
nebude prováděna
pastva).
dle
potřeby
1
V až IX
26
číslo a název výměra stručný popis
dílčí plochy
(ha) charakteru plochy
a dlouhodobý cíl
péče
8,
Zaplavovan
á louka
7,4
Louka s absencí
pastvy, vyšším
podílem
ruderálních druhů
a porosty dřevin v
okrajových
částech.
Dlouhodobým
cílem je potlačení
invazních druhů
rostlin,
odstraňování
biomasy a
nahromaděné
stařiny a
zkvalitňování
biotopu.
doporučený zásah
naléhavost termín provedení interval
provádění
Sečení těžkou
mechanizací a následné
odklízení biomasy (v
případně vhodných
podmínek pro
zahnízdění bahňáků je
možno západní polovinu
louky séct až od 15.7.)
1
V (15.VII) až X
1 až 2x za
rok
Sečení porostů
invazních rostlin,
křovinořezem případně
po přípravě plochy i
těžkou mechanizací za
účelem zamezující jejich
šíření, i v případné
kombinaci sečení a
chemického ošetření.
1
druhá polovina
VI; VIII - IX
2x za rok
Pastva koní, případně
dalších hospodářských
zvířat (možná náhrada
za sečení), počet kusů
nesmí přesáhnout 20
VDJ, hospodářská
zvířata nutno na noc
přehánět mimo tuto dílčí
plochu. Organizaci
pastvy zajistit tak, aby
byla pastvina optimálně
zatížena. Vzhledem k
blízkosti silnice zajistit
plochu pevným
ohradníkem).
2
VIII až X
dle
potřeby
V případě ručního sečení nebo sečení s použitím lehké mechanizace (křovinořez, ručně vedená
sekačka) na dílčí ploše č. 6 je možno suchou posečenou biomasu spálit na území NPP, ale mimo
plochy s výskytem zvláště chráněných a vzácných druhů. K pálení posečené biomasy na území
NPP stejně jako k vypalování je potřeba získat také souhlas dle § 44 odst. 2 zákona, neboť
rozdělávání ohňů je v bližších ochranných podmínkách vyhlašovací dokumentace zakázáno.
Vypalování je možné pouze po změně příslušné legislativy, nyní potenciálně v rámci cvičení
jednotek požární ochrany.
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně
návrhu zásahů a přehledu činností
Ochranné pásmo NPP Pastvisko u Lednice není vyhlášeno a je jím tedy, dle § 37 odst. 1
zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění, území do vzdálenosti 50 m od
hranic NPP. V ochranném pásmu je nutno zajistit průtočnost vodních toků odstraněním překážek z
průtočného profilu, a to včetně zprůtočnění bobřích hrází pomocí drénu. Dále je nutno udržovat
veškeré příčné objekty umožňující manipulaci s vodou v provozuschopném stavu a manipulovat na
nich v souladu se schváleným manipulačním řádem. V místě snížení pravého břehu
bezejmenného lesního kanálu na jihozápadní hranici NPP, kde dochází k nátoku vody do centrální
části NPP, je třeba udržovat snížení na levém břehu tak, aby byl zajištěn nátok vody do centrálního
mokřadu po celé délce tohoto břehového úseku. Na louce na severovýchodním a severním okraji
je nutno zajistit pravidelné kosení, aby nedocházelo k šíření třtiny křovištní a hvězdnice kopinaté
na území NPP. Na severozápadním okraji se nachází louka s významnou populací hořce
hořepníku (Gentiana pneumonanthe). Vzhledem ke skutečnosti, že na tuto rostlinu je navázán
modrásek hořcový (Maculinea alcon), je vhodné ponechávat na části této louky nepokosené pásy,
27
resp. na části louky provádět seč až od poloviny září tak, aby bylo tomuto druhu umožněno
dokončit vývoj. V lesních porostech v ochranném pásmu NPP je možné hospodařit při dodržení
základních hospodářských doporučení dle vyhlášky č. 83/1996 Sb. s podmínkou odstraňování
geograficky nepůvodních druhů dřevin, zamezení jejich šíření a nepřipuštění jejich obnovy.
Ochranné pásmo NPP Pastvisko u Lednice je zakresleno v přílohách č. M1a (Orientační mapa
s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice), v příloze č. M1b (Ortofotomapa s vyznačením
území NPP Pastvisko u Lednice) a v příloze č. M2 (Katastrální mapa s vyznačením území NPP
Pastvisko u Lednice).
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu
Pro období platnosti plánu péče o NPP se navrhuje:
Průběžná kontrola chybějících nebo poškozených hraničních a informačních tabulí, průběžná
kontrola stavu hraničníků a hraničního pruhového značení vymezujících v terénu hranici NPP a
jejich údržba a obnova.
Umístění značení hranic a označení území přírodní památky je zakresleno v příloze č. M7
(Mapa označení NPP Pastvisko u Lednice).
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území
Pro navrhovaná opatření je žádoucí zabezpečit:
a) rozhodnutí o schválení manipulačního řádu (platnost stávajících rozhodnutí končí 31. 12. 2015
– Výpustné stavítko, objekt č. 5c ; resp. 31. 12. 2017 – Stavítko u Černé Dyje, objekt č. 5d)
b) souhlas s využitím zemědělských pozemků pro ukládání sedimentu
c) vodoprávní souhlas s vybudováním tůní
d) výjimku ze zákazu škodlivě zasahovat do biotopu bobra evropského
e) souhlas k provádění činností, které jsou v bližších ochranných podmínkách vázány na tento
souhlas (např. zakládání ohňů, apod.)
Nedostatky v parcelním vymezení jsou uvedeny v kapitole 1.3, je možné je odstranit novým
vyhlášením NPP Pastvisko u Lednice tak, aby parcelní vymezení odpovídalo stávající pozemkové
situaci, která vznikla dne 9. 2. 2006 po schválení komplexních pozemkových úprav.
Území NPP je také vhodné rozšířit o plochu cenného lužního lesa na jihozápadě a o navazující
louku s výskytem zvláště chráněných druhů na severovýchodě. Plocha navrženého území k
přičlenění činí 11,4 ha.
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností
Z důvodu nutnosti zamezení rušení zvláště chráněných živočichů, zejména v době hnízdění, je
nutné regulovat přístup návštěvníků na území NPP. Nejvhodnějším způsobem je především
vhodné umístění informačních a směrových tabulek a zřízení dvou alternativních přístupových tras
k ornitologické pozorovatelně a jejich využívání s ohledem na aktuální hnízdní situaci. Vzhledem
ke skutečnosti, že dle vyhlašovacího předpisu je na území NPP veřejnosti umožněn přístup pouze
po vyznačených cestách, je nutno přístupovou cestu k ornitologické pozorovatelně vedoucí
územím NPP vyznačit. Případné využívání území NPP pro agroturistiku je možné pouze v takové
formě, která nebude v konfliktu se zájmy ochrany přírody. Jako zcela nevhodné jsou zejména
organizované vyjížďky na koních a v povozech a dále drezura koní na loukách, které mohou
způsobit porušení drnu. Dále by bylo vhodné pořádat exkurze a akce popularizující předměty
ochrany tohoto území za účelem zvýšení povědomí veřejnosti o NPP Pastvisko u Lednice a o jeho
významu.
28
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území
Pro území NPP Pastvisko u Lednice se navrhuje:
- vhodné umístění a údržba informačních tabulí zajišťující informovanost veřejnosti o významu
území
- podpora zájmu škol, zejména vysokých, o zadávání ročníkových, diplomových nebo jiných prací s
tématy vztahujících se k území NPP
- vhodné pokračovat v dlouhodobém systematickém ornitologickém výzkumu zahájeném v roce
2011, který přesahuje i do jiných oborů
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring
V území NPP bude po dobu platnosti plánu péče přednostně zabezpečen průzkum, výzkum a
monitoring v následujících oblastech nebo oborech:
a) monitoring ornitofauny (v době hnízdění maximálně využívat pozorovatelnu)
b) monitoring obojživelníků
c) monitoring sinicové a řasové flóry
d) monitoring vyšších rostlin
e) monitoring hydrologického režimu a vyhodnocování jeho vlivu na předmět ochrany
f) monitoring společenstev zooplanktonu a zoobentosu
g) monitoring managementových opatření prováděných v NPP
h) ichtyologický průzkum
ch) monitoring malakofauny
i) monitoring pijavky lékařské
29
4. Závěrečné údaje
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle
jednotlivých zásahů (druhů prací)
Druh zásahu
(práce)
Jednorázové a časově omezené zásahy
Monitoring fauny a flóry
Výroba a instalace infopanelu
Zprůtočnění kanálů
Zajištění provozuschopnosti stávajících
příčných objektů na vodních tocích
Zajištění provozuschopnosti pozorovatelny
Částečné odbahnění mokřadu
Odbahnění vodního toku K2
Vyřezávka náletových dřevin
Vybudování nové izolované tůně
Odbahnění vodních tůní
Vytvoření umělého plovoucího ostrova jako
hnízdní možnosti pro racky a rybáky
Ohrazení pastviny
Jednorázové a časově omezené zásahy
celkem
Opakované zásahy
Sečení a likvidace biomasy rákosin a
ruderální vegetace, bez použití těžké
mechanizace (plocha č. 6)
Strojní sečení a likvidace biomasy rákosin
(plocha č. 3)
Případné vypalování rákosin, včetně úklidu
popela a dokosení nedopalků (plocha č. 6)
Likvidace invazních druhů rostlin
Pastva koní, případně dalších hospodářských
zvířat včetně sečení části nedopasků (plocha
č. 7)
Strojní sečení travních porostů (plocha č. 8)
Opravy značení (tabule, infopanel)
Údržba drénů v bobřích hrázích a zprůtočnění
kanálů (plocha č. 2)
Údržba příčných objektů na vodních tocích
(objekty č. 5a až 5d)
Údržba ornitologické pozorovatelny – sečení
přístupových cest (objekt č. 5e)
Výchovné zásahy v lese a ořez vrb
Opakované zásahy celkem
Náklady celkem
Odhad množství
(např. plochy)
Orientační
náklady za rok
(Kč)
10 skupin
1 ks
dle potřeby
4 objekty
Orientační náklady
za období platnosti
plánu péče (Kč)
400 000
30 000
20 000
10 000
dle potřeby
22500 m3 (3 ha)
400 m3 (426 m)
cca desítky ks stromů
0,3 ha
objem odtěženého
sedimentu 600 m3
5 tůní, objem odtěžených
sedimentů 300 m3
1 ks
50 000
7 875 000
120 000
15 000
10 000
200 000
1300 bm
105 000
9 035 000
175000
25 000
1,5 ha každoročně
40 000
400 000
15 000
150 000
4 000
40 000
2 ha každoročně
11 ha každoročně
68 500
72 500
685 000
725 000
7 ha každoročně
každoročně
každoročně
72 000
2 000
2 000
720 000
20 000
20 000
každoročně
1 200
12 000
dle potřeby
1 000
10 000
13,74 ha
80 000
800 000
3 582 000
12 617 000
30
4.2 Použité podklady a zdroje informací
FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M., 2005: Červený a černý seznam ohrožených druhů České
republiky – Bezobratlí - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
GRULICH V., 2012: Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. – Preslia 84:
631–645.
CHYTRÝ M., KUČERA T., KOČÍ M., GRULICH V. & LUSTYK P., 2010: Katalog biotopů České
republiky – Agentura ochrany přírody krajiny ČR, druhé vydání, Praha.
LESPROJEKT BRNO, 2006: Lesní hospodářský plán pro lesní hospodářský celek Lesy ve vlastnictví státu
– Jihomoravský kraj na období 2007–2016.
PLÁN PÉČE PRO NPP PASTVISKO U LEDNICE NA OBDOBÍ 2000–2009.
PLÍVA K., 1971: Typologická klasifikace lesů ČSR. ÚHÚL Brandýs nad Labem
POLENO, Z., VACEK, S., 2007: Pěstování lesů – teoretická východiska pěstování lesů, ministerstvo
zemědělství, Praha.
PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L., 2003: Červený seznam ohrožených druhů České republiky
– Obratlovci - Agentura ochrany přírody krajiny ČR, Praha.
PŘÍLOHA Č. 614 k NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 132/2005 Sb. Evropsky významná lokalita Niva Dyje
REZERVAČNÍ KNIHA NPP PASTVISKO U LEDNICE
4.3 Seznam používaných zkratek
zkratka
AOPK
ČR
CR
EN
EVL
IUCN
KN
KO
LHP
NPP
O
ONV
OP
PO
PUPFL
SLT
SO
SPR
VU
ZCHÚ
obsah zkratky
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky
critically endangered (kriticky ohrožený druh)
endangered (ohrožený druh)
evropsky významná lokalita
International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany přírody)
katastr nemovitostí
kriticky ohrožený druh
lesní hospodářský plán
národní přírodní památka
ohrožený druh
Okresní národní výbor
ochranné pásmo
ptačí oblast
pozemek určený k plnění funkcí lesa
soubor lesních typů
silně ohrožený druh
státní přírodní rezervace
vulnerable (zranitelný druh)
zvláště chráněné území
V textu plánu péče jsou dále použity zkratky lesních dřevin tak, jak je uvedeno podle přílohy č. IV ve
vyhlášce č.84/1995 Sb., o lesním hospodářském plánování.
31
5. Přílohy:
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy:
Protokol o způsobu vypořádání připomínek, kterým se zároveň plán péče schvaluje
Mapy
M1.a
M1.b
M2
M3
M4
M5
M6
M7
- Orientační mapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice
- Ortofotomapa s vyznačením území NPP Pastvisko u Lednice
- Katastrální mapa se zákresem území NPP Pastvisko u Lednice
- Dílčí plochy a objekty NPP Pastvisko u Lednice
- Lesnická mapa typologická NPP Pastvisko u Lednice
- Stupně přirozenosti lesních porostů v NPP Pastvisko u Lednice
- Těžební mapa NPP Pastvisko u Lednice
- Infosystém a značení NPP Pastvisko u Lednice
32
6. Obsah
1. Základní údaje o zvláště chráněném území ..................................................................................... 2
1.1 Základní identifikační údaje .............................................................................................2
1.2 Údaje o lokalizaci území ..................................................................................................2
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí .......................................2
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma .........................................................................3
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími ..................................................................3
1.6 Kategorie IUCN ...............................................................................................................3
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ ...................................................................................................3
1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu ...............................................3
1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav .....................................................4
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu ..................................4
1.9 Cíl ochrany .......................................................................................................................4
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ........................................ 5
2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .......................................5
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti,
současnosti a blízké budoucnosti ...........................................................................................9
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ...................... 11
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch .................................12
2.4.1 Základní údaje o lesích ...........................................................................................12
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích ..........................................13
2.4.3 Základní údaje o objektech .....................................................................................15
2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích ...................................................................16
2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních zásahů do území a závěry pro další
postup ...................................................................................................................................16
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany přírody území v případě jejich možné kolize......18
3. Plán zásahů a opatření .................................................................................................................... 19
3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ ............................19
3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání .......................19
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území .....................................22
3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma, včetně návrhu zásahů a
přehledu činností ..................................................................................................................27
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ............................................................................28
3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území ..................................28
3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ..................28
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ..............................................................................29
3.7 Návrhy na průzkum či výzkum území a monitoring ......................................................29
4. Závěrečné údaje ............................................................................................................................. 30
4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých
zásahů (druhů prací) .............................................................................................................30
4.2 Použité podklady a zdroje informací ..............................................................................31
4.3 Seznam používaných zkratek .........................................................................................31
5. Přílohy: ........................................................................................................................................... 32
6. Obsah ............................................................................................................................................. 33
33
čj.: 66820/ENV/14 – 2330/620/14
Praha, dne 23. září 2014
PROTOKOL
o vypořádání připomínek a schválení plánu péče
NPP Pastvisko u Lednice
na období 2015 - 2024.
Ministerstvo životního prostředí jako ústřední orgán státní správy ochrany přírody podle
ustanovení § 79 odst. 1 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), projednalo v souladu s ustanoveními § 38 odst. 3
a § 38 odst. 4 zákona návrh plánu péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice
na období 2015 – 2024 předložený ke schválení Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.
Protože návrh plánu péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice vyhovuje po věcné
i odborné stránce a splňuje požadované náležitosti podle ustanovení § 1 až 2 vyhlášky
č. 64/2011 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně
přírody a krajiny, Ministerstvo životního prostředí jej podle § 38 odst. 4 zákona
s c h v a l u j e.
Tím se plán péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice na období 2015 - 2024
stává podkladem pro jiné plánovací dokumenty, zejména lesní hospodářské plány a územně
plánovací dokumentace. Zároveň se tento plán péče stává odborným podkladem
pro zajišťování péče o Národní přírodní památku Pastvisko u Lednice, zejména pak pro
povolování a provádění praktických zásahů v něm uvedených, zaměřených na zachování nebo
zlepšení stavu předmětu ochrany v něm z hlediska jeho ochrany.
Schválený plán péče je podle § 38 odst. 5 zákona a § 6 a § 7 vyhlášky č. 64/2011 Sb., kterou
se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění, uložen v ústředním
seznamu ochrany přírody vedeném Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (Kaplanova
1931/1, Praha 4 - Chodov).
RNDr. Alena Vopálková
ředitelka odboru
zvláštní územní ochrany přírody a krajiny
Příloha:
- Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče - tabulka
- Plán péče o NPP Pastvisko u Lednice na období 2015 – 2024 (CD a text)
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]
Příloha Protokolu o vypořádání připomínek a schválení plánu péče
o NPP Pastvisko u Lednice na období 2015 – 2024:
Vyhodnocení připomínkového řízení k návrhu plánu péče
o NPP Pastvisko u Lednice
na období 2015 – 2024
Návrh plánu péče rozeslán do připomínkového řízení dne: 4. srpna 2014
Lhůta pro sdělení připomínek: 17 pracovních dnů
Závěrečný termín pro sdělení připomínek: 28. srpna 2014
Připomínkující Obsah připomínky
místo
Bez připomínek
Stanovisko MŽP
Rozdělovník
1. Kraj Jihomoravský kraj, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno (+ příloha CD)
2. Obec Lednice, Zámecké náměstí 70, 691 44 Lednice (+ příloha CD)
3. Město Břeclav, Nám. T. G. Masaryka 3, 690 81 Břeclav (+ příloha CD)
4. Krajský úřad Jihomoravského kraje, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno (+ příloha
CD)
5. AOPK ČR, Správa CHKO Pálava, Náměstí 32, 692 01 Mikulov (+ příloha CD a text)
6. AOPK ČR, Správa ústředního seznamu ochrany přírody, Ing. Vlastimil Ostrý,
náměstek ředitele, Kaplanova 1931/1, 148 00 Praha 4 - Chodov (+ příloha CD a text)
7. MŽP – Odbor výkonu státní správy VII, Mezírka 1, 602 00 Brno (+ příloha CD)
8. MŽP OZÚOPK, zde (+ příloha CD a text)
2/2
Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 65, 100 10 Praha 10, (+420) 26712-1111, www.mzp.cz, [email protected]
Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015 - 2024 - příloha M1a
Orientační mapa se zákresem území
Národní přírodní památky
Pastvisko u Lednice
hranice NPP Pastvisko u Lednice
hranice ochr. pásma NPP Pastvisko u Lednice
hranice Evropsky významné lokality
ptačí oblast
1:25 000
0
250
500
1 000
1 500
souřadnicový systém - JTSK
°
Tématický obsah: © AOPK ČR, Ministerstvo Životního prostředí
Mapový podklad: DMU25 © 2001 MO ČR/HÚVG
Datový sklad: © AOPK ČR, Ministerstvo životního prostředí
Kartografické zpracování: © Správa CHKO Pálava, Mikulov, 2013
2 000
m
Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015 - 2024 - příloha M1b
Ortofotomapa s vyznačením území
Pastvisko u Lednice
1:10 000
0
100
200
400
600
°
Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o.
800
m
360
362
363
364
365
1970/2
1970/16
1970/15
1965
1964
1970/14
1970/13
1966
366
1963
1967/2
1956
1955
1961
1958
1981/2
1980/1
1992/1
1981/1
1980/2
Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015- 2024 - příloha M2
Katastrální mapa s vyznačením území
Pastvisko u Lednice
1991/1
1974
1983
1968/5
1973
1949
1960
2047
2049
1993/21
1993/1
1977/23
1979
1968/4
1962
1952
1953
1954
1970/1
1971
1968/10
1957
1977/22
1984
1982
1972
2064
1985
1952
1967/1
1959
1948
1986
368/1
1987
369/1
1934
369/2
1947
1989
1933
1935
1939
1930/3
1889
1888
1946
1890
1942
1943
1930/4
1938
1940
1903
1904
1485
1471
1906
1944
1470
1941
1468
1469/3
1469/4
1465
1388/1
1469/1
1469/2
1466
1464
1461
1410
1409
1390
1405
1393
1392/2
par_3
1913
1910
1908
1909
1:5 000
0
13911389
1382/7
.1381/3
.1381/14 1381/2
.1380.1380
1396/9.1396/10
1396/17
1892
1911
1912
1411
1907
1893
1905
1467
1902
1937
1475
1894
1931
1945
1488/1
1891
1918
40
80
160
240
320
m
1917
°
Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha
Plán péče NPP Pastvisko u Lednice 2015 - 2024 - příloha M3
Dílčí plochy
Pastvisko u Lednice
1
5b
!
(
5a
!
(
2c
2a
1
1
6
6
5e
!
(
3
5c
!
(
5d
!
(
6
!
(
!
(
!
(
!
(
!
(
8
6
1
6
4
4 4
5a, Stavítko nápustné
5b, Rozdělovací objekt
5c, Stavítko výpustné
5d, stavitka u Cerne Dyje
5e, pozorovatelna
1, Lesní porosty
2a, Páteřní kanál
2b, Kanál K2
2b
2c, Nápustný kanál
2d, Kanál u Hippoklubu
4
3, Vodní plocha
4, Vodní tůně
6, Rákosiny a vysoké ostřice
7, Spásaná louka
7
8, Zaplavovaná louka
4
1:5 000
2d
0
50
100
200
300
°
Mapový podklad: Katastrální mapa © ČÚZK Praha
400
m
Lesnická mapa typologická
Pastvisko u Lednice
soubory lesních typů
1G
1L
bílá rezervace
1:5 000
0
50
100
200
300
°
Tématický obsah: © ÚHUL brandýs n. Labem
Mapový podklad: © ÚHUL brandýs n. Labem
400
m
Stupně přirozenosti lesních porostů
Pastvisko u Lednice
stupně přirozenosti
les kulturní
1:5 000
0
50
100
200
300
°
400
m
Těžební mapa
Pastvisko u Lednice
Karto_HRK
ořezání vrb
výchovný zásah
bílá rezervace
1:5 000
0
50
100
200
300
°
400
m
Značení a infosystém
Pastvisko u Lednice
!
!
!
!
"
!
!
!
"
hraniční tabule s velkým státním znakem
informační panel
!
1:5 000
0
50
100
200
300
°
Mapový podklad: © GEODIS Brno, s. r. o.
400
m

plán péče 2015-2024 - Správa CHKO Pálava

Transkript

Podobné dokumenty

plán péče 2010-2014 - Správa CHKO Pálava

Lednice Zpravodaj 09_08.indd

Výroční zpráva 2011

Leták EVL Stonávka - nádrž Halama

Stáhnout soubor

Vybrané základní pojmy užívané v ekologii

Příručka začínajícího lockpickera

KonSterna 6