3_struktura a funkce organismu_new - zizi.com

Transkript

STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÁ ŠKOLA A OBCHODNÍ AKADEMIE,
RUMBURK, PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE
Františka Nohy 959/6, 408 30, RUMBURK, P.O.BOX 67
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
Buňka, buněčná teorie
Buněčné organely a jejich funkce
Metabolismus živých soustav
http://www.sszdra-karvina.cz/bunka/spol/bunka.gif
Transport látek přes buněčnou membránu
Fotosyntéza
Syntéza NK, bílkovin
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
Rozmnožování buněk
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
BUŇKA, BUNĚČNÁ TEORIE
BUNĚČNÉ ORGANELY A JEJICH FUNKCE
Fotosyntéza
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
1. BUŇKA
BUŇKA
CELLULA
ZÁKLADNÍ
STAVEBNÍ
A
FUNKČNÍ
JEDNOTKA
ORGANISMU, SCHOPNA SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA
NEJJEDNODUŠŠÍ JEDNOTKA ŽIVÉ HMOTY
NENÍ DĚLITELNÁ NA MENŠÍ SLOŽKY, KTERÉ BY
VŠECHNY
ZÁKLADNÍ
ZNAKY
(METABOLISMUS,
SOUSTAVY
ROZMNOŽOVÁNÍ
DRÁŽDIVOST
DĚDIČNOST,
A
ŽIVÉ
RŮST,
POHYB,
, ...)
DĚLENÍ BUNĚK JE JEDINÁ FORMA REPRODUKCE
ŽIVÝCH SOUSTAV
BUNĚČNÁ
JEDNOTKA
EXISTENCE,
TEORIE
ŽIVOTA,
-
BUŇKA
SCHOPNÁ
AŤ
JE
ZÁKLADNÍ
SAMOSTATNÉ
PŘEDSTAVUJE
JEDNOBUNĚČNÉHO JEDINCE NEBO JE SOUČÁSTÍ
TĚLA MNOHOBUNĚČNÉHO ORGANISMU
http://cdn4.kidsdiscover.com/wp-content/uploads/2013/11/1.jpg
MĚLY
BUŇKA - TERMINOLOGIE
CELLULA
-
ROSTLINNÁ
NEBO
ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA
-
CYTOLOGIE
NAUKA
O
BUŇKÁCH
BUNĚČNÁ
-
NÁZEV
ÚSTROJÍ
BUNĚČNÉ ORGÁNY„
-
PRO
"MALÉ
http://biology.usf.edu/cmmb/images/cells2.jpg
ORGANELA
BUŇKY OD SEBE DĚLÍME PODLE:
TVARU
VELIKOSTI
FUNKCE
http://parneyssciencesite.weebly.com/uploads/1/6/7/6/16763276/7158525_orig.jpg
DRUHU
http://www.womenshealthmag.com/files/images/vagina-gynecologist.jpg
TVARU
VELIKOSTI
FUNKCE
DRUHU
TVAR BUNĚK
ZÁVISÍ NA DRUHU BUNĚK A
VZTAHU K OSTATNÍM BUŇKÁM
NEJČ. KULOVITÝ
ZMĚNY
TVARU
JSOU
ZPŮSOBENY
► DEFORMACÍ Z OKOLÍ
► PEVNOU
BUNĚČNOU
STĚNOU
► EXISTENCÍ
PEVNÝCH
STRUKTUR UVNITŘ BUŇKY
► AKTIVNÍ ČINNOSTÍ BUŇKY
http://chenected.aiche.org/wp-content/uploads/2012/11/red-blood-cells.jpg
http://www.visualphotos.com/photo/1x6008857/red_and_white_blood_cells_coloured_sem_p242335.jpg
TVARU
VELIKOSTI
FUNKCE
DRUHU
http://static.netzathleten.de/data2/subjects/pk_-46/pk_-46196/pk_-4619652121257376650/image_178655052530313282/orig.jpg
VELIKOST BUNĚK
MIKROSKOPICKÉ ROZMĚRY
PRO DANÝ DRUH ORGANISMU JE VELIKOST
CHARAKTERISTICKÁ, GENETICKY PODMÍNĚNÁ
PRO ZAJÍMAVOST:
►K
NEJVĚTŠÍM
BUŇKÁM
LIDSKÉHO
TĚLA
PATŘÍ VAJÍČKO, NERVOVÁ BUŇKA A JEJÍ
VÝBĚŽEK (AŽ 1M)
►K
NEJMENŠÍM
SPERMIE
http://us.123rf.com/400wm/400/400/eraxion/eraxion0904/eraxion090400031/4696237-human-egg-cell.jpg
PATŘÍ
ERYTROCYTY
A
TVARU
VELIKOSTI
FUNKCE
DRUHU
BUŇKY
- FUNKCE
SPECIFICKÁ
►NERVOVÁ BUŇKA – PŘENOS VZRUCHŮ (NAPŘ. REFLEX)
►KREVNÍ BUŇKA (ERYTROCYT) – TRANSPORT O2 A CO2
►DALŠÍ
TVARU
VELIKOSTI
FUNKCE
DRUHU
BUŇKA
- DRUHY
1) PROKARYONTNÍ BUŇKA:
2) EUKARYOTNÍ BUŇKA:
EVOLUČNĚ PRVOTNÍ
JEDNODUŠŠÍ
VĚTŠÍ NEŽ PROKARYOTA
NEŽ
VĚTŠÍ POČET ORGANEL
EUKARYOTICKÁ BUŇKA
ORGANELY
NEMÁ BUNĚČNÉ JÁDRO
CYTOPLAZMY BIOMEMBRÁNOU
MINIMUM ORGANEL
DĚLENÍ MITÓZOU A MEIÓZOU
ORGANELY
NEJSOU
TVOŘÍ
ODDĚLENÉ
OD
MNOHOBUNĚČNÉ
OHRANIČENY BIOMEMBRÁNAMI
ORGANISMY
DĚLENÍ
V CYTOPLAZMĚ ORGANELY SE
ZAŠKRCOVÁNÍM
BUŇKY
NETVOŘÍ
SPECIFICKÝMI FUNKCEMI
MNOHOBUNĚČNÉ
ORGANISMY (MAX. KOLONIE)
TYPY
► ROSTLINNÁ BUŇKA
► ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA
1) PROKARYONTNÍ BUŇKA:
2) EUKARYOTNÍ BUŇKA:
2. BUNĚČNÉ
ORGANELY A JEJICH FUNKCE
PROKARYONTNÍ
BUŇKA
1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY:
BUNĚČNÁ STĚNA - DÁVÁ BUŇCE PEVNÝ
TVAR A JE PROPUSTNÁ
PLAZMATICKÁ
TVOŘENA
FOSFOLIPIDŮ,
BIOMEMBRÁNA
DVOJITOU
JE
VRSTVOU
KTERÉ
PROSTOUPENY
-
JSOU
BÍLKOVINAMI.
MEMBRÁNA JE POLOPROPUSTNÁ
CYTOPLASMA - POLOTEKUTÁ HMOTA ,
VYPLŇUJE BUŇKU, JE NEUSTÁLE VE
VELMI POMALÉM POHYBU
1. STAVBA PROKARYOTNÍ BUŇKY:
ORGANELY
► NUKLEOID
-
NAHRAZUJE
PRAVÉ
JÁDRO, JE TVOŘEN DNA, ŘÍDÍ CHOD
BUŇKY
► RIBOZOMY
-
MAJÍ
NA
STAROST
TVORBU BÍLKOVIN (PROTEOSYNTÉZU)
► FIMBRIE
-
DROBNÁ
VLÁKÉNKA
NA
POVRCHU BUŇKY, UMOŽŇUJÍ LEPŠÍ
PŘILNAVOST
► JINÉ
BIČÍK
-
MŮŽE
JICH
BÝT
I
VÍC,
UMOŽŇUJE POHYB
INKLUZE - SLOUŽÍ JAKO "SKLADIŠTĚ"
ODPADNÍCH I ZÁSOBNÍCH LÁTEK
EUKARYONTNÍ
BUŇKA
2. STAVBA EUKARYONTNÍ BUŇKY:
1. Obecné struktury:
jadérko
jádro
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
chromozomy
buněčná
stěna
cytoskelet
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
dělící vřeténko
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
jadérko
jádro
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
chromozomy
buněčná
stěna
cytoskelet
BUNĚČNÉ JÁDRO:
POPIS:
NUKLEUS
ZÁKLADNÍ ORGANELA V NÍŽ SE
SKRÝVÁ VĚTŠINA GENETICKÉHO
OBSAHUJE:
JADÉRKO
CHROMOSOMY
VÝZNAM:
PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE
METABOLICKÉ
(SYNTÉZA RNA)
FUNKCE
http://www.biopedia.sk/images/bunka/cytomorfologia/jadro.jpg
MATERIÁLU
BUNĚČNÉ JADÉRKO:
NUKLEOLUS
KULOVITÉ TĚLÍSKO V JÁDŘE BUŇKY
TVOŘENÁ Z NK A BÍLKOVIN
TVOŘÍ SE ZDE RIBOZOMÁLNÍ RNA –(rRNA) JAKO KOPIE ÚSEKŮ DNA
nukleolus
http://absolventi.gymcheb.cz/2009/ramilot/bunka/retikulum.png
V DOBĚ BUNĚČNÉHO DĚLENÍ JADÉRKO MIZÍ
CHROMOZOMY:
VLÁKNITÁ
STRUKTURA
BUNĚČNÉHO
JÁDRA,
počet
chromozomů
V NÍŽ JE V PODOBĚ DNA
člověk
46
DĚDIČNÁ INFORMACE =
morče
16
NOSIČI
žížala
32
VLOH
lidoop
48
POČET
ovce
54
CHROMOZOMŮ
kůň
64
KAŽDÝ DRUH TYPICKÝ A
kapr
104
STÁLÝ
motýli
380
ČLOVĚK
druh
V
GENECH
OBSAŽENÁ
DĚDIČNÝCH
A
TVAR
JE
MÁ
CHROMOSOMŮ,
POHLAVNÍCH
JEN 23
http://t1.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcRpcUmryU_2kiJWhjC_qcOQ_UkIYK6Ya81WjWwWjv8NK7c4UiUF&t=1
PRO
46
V
BUŇKÁCH
CHROMOZOMY - STAVBA:
CHROMATIDA - VLÁKNO
CHROMOSOMU
ZDVOJENÉ CHROMATIDY,
JSOU SPOJENY V MÍSTĚ
ZVANÉM CENTROMERA
CENTROMERA
CHROMOSOM
KRÁTKÁ
A
DĚLÍ
NA
DLOUHÁ
RAMÉNKA
CHROMOSOMY
DO
TZV.
(VIZ DALŠÍ)
ŘADÍME
KARYOTYPU
KARYOTYP:
PŘESNÝ
OBRAZ
CHROMOZOMŮ
BUNĚČNÉHO JÁDRA
ZMĚNY
V
POČTU
NEBO
STRUKTUŘE
CHROMOSOMŮ
VEDOU
K PORUCHÁM TĚLESNÉHO
A DUŠEVNÍHO VÝVOJE
PRO
VYŠETŘENÍ
KARYOTYPU
ZACHYTIT
MITÓZE
JE
NUTNÉ
BUŇKY
(NEJLÉPE
PŘI
V
METAFÁZI), K ČEMUŽ SE
DODNES
POUŽÍVÁ
VŘETÉNKOVÝ
JED
KOLCHICIN
–
KARYOTYP:
AUTOZOMY:
PÁROVÉ CHROMOZOMY
MAJÍ STEJNÝ TVAR, STEJNÝ
ROZMĚR, STEJNÉ GENY
OZNAČUJÍ SE ČÍSLY
JINÉ
OZNAČENÍ
-
HOMOLOGNÍ, SOMATICKÉ
GONOZOMY:
NEPÁROVÉ CHROMOZOMY
JSOU
ROZDÍLNÉ,
NESOU
RŮZNÉ GENY
URČUJÍ POHLAVÍ JEDINCE
OZNAČUJÍ SE
JINÉ
XAY
OZNAČENÍ
HETEROCHROMOZOMY,
POHLAVNÍ CHROMOZOMY
-
jadérko
jádro
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
chromozomy
buněčná
stěna
cytoskelet
http://nd01.jxs.cz/361/059/74a8de2573_13618806_o2.jpg
CYTOPLAZMA:
TEKUTÉ PROSTŘEDÍ BUŇKY
ZE 75–80 % SE SKLÁDÁ Z VODY
JSOU
V
NÍ
ORGANELY
ULOŽENÉ
A
DALŠÍ
BUNĚČNÉ
BUNĚČNÉ
STRUKTURY
TVOŘÍ
PROSTŘEDÍ
PRO
NĚKTERÉ
DŮLEŽITÉ CHEMICKÉ REAKCE V BUŇCE
V
RŮZNÝCH
NALÉZT
MÍSTECH
BUŇKY
LZE
CYTOPLAZMU
LIŠÍCÍ
SE
HUSTOTOU,
TYPY
ORGANEL
BUNĚČNÝCH STRUKTUR
NEBO
jadérko
jádro
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
chromozomy
buněčná
stěna
cytoskelet
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA:
TENKÝ SEMIPERMEABILNÍ
(= POLOPROPUSTNÝ) OBAL OHRANIČUJÍCÍ
BUŇKU
SKLÁDÁ SE Z JEDNÉ LIPIDOVÉ DVOU VRSTVY A V NÍ UKOTVENÝCH
BÍLKOVIN
ZÁKLADNÍ FUNKCÍ
CM
JE ZAJIŠTĚNÍ PŘESUNU LÁTEK MEZI BUŇKOU A
JEJÍM OKOLÍM = BUNĚČNÝ TRANSPORT
S VNITŘNÍMI STRUKTURAMI BUŇKY BÝVÁ PROPOJENA SKRZE HUSTOU SÍŤ
CYTOSKELETU (VIZ DALŠÍ)
http://www.infovek.sk/predmety/biologia/diplomky/biologia_bunky/Obrazky%20diplomovky/biomembrana.gif
http://absolventi.gymcheb.cz/2009/ramilot/bunka/bunecnastena.jpg
jadérko
jádro
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
chromozomy
buněčná
stěna
cytoskelet
BUNĚČNÁ STĚNA:
PEVNÁ STRUKTURA, KTERÁ
VZNIKÁ
NA
POVRCHU
BUNĚK ROSTLIN, BAKTERIÍ,
HUB A ŘAS
JE
PERMEABILNÍ
=
PROPUSTNÁ
FUNKCE
► OCHRANNÁ
► VNĚJŠÍ KOSTRA BUŇKY
► POSKYTUJE PEVNOST A
TVAR BUŇCE
POPRVÉ
POMOCI
JI
1665
http://botany.thismia.com/__oneclick_uploads/2010/02/plant_cell_plasmolysis.jpg
ZA
JEDNODUCHÉHO
SVĚTELNÉHO
ROBERT
VIDĚL
MIKROSKOPU
HOOKE
V
ROCE
jadérko
jádro
cytoplazmatická
membrána
cytoplazma
chromozomy
buněčná
stěna
cytoskelet
http://www.oskole.sk/userfiles/image/zaida/biologia/fibrilarne%20organely_html_m6c9b78bc.jpg
CYTOSKELET:
POPIS:
SYSTÉM PROTEINOVÝCH VLÁKEN A
TUBULŮ
FUNKCE:
UKOTVENÍ
TRANSPORTNÍ SÍŤ
SKLÁDÁ SE ZE TŘÍ SLOŽEK:
MIKROTUBULY (POHYB ORGANEL A
TRANSPORT LÁTEK)
MIKROFILAMENTA
(UMOŽŇUJÍ
POHYB CYTOPLAZMY)
INTERMEDIÁRNÍ
(STŘEDNÍ)
FILAMENTA (TVOŘÍ OPORU BUŇKY)
http://2.bp.blogspot.com/_guSOnFRs_Ks/TJyRuAur9zI/AAAAAAAAAOQ/4QVkHVvygVE/s1600/cytoskeleton.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
MITOCHONDRIE
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
MITOCHONDRIE:
POPIS:
OVÁLNÉ AŽ VLÁKNITÉ ÚTVARY
V CYTOPLAZMĚ
OBSAHUJE VLASTNÍ DNA, RNA
MAJÍ
SCHOPNOST
SE
REPRODUKOVAT
FUNKCE:
BUNĚČNÉ DÝCHÁNÍ
ZABEZPEČUJÍ BUŇCE ENERGII
http://img15.rajce.idnes.cz/d1502/2/2967/2967695_fe65884ae1e55dbbdc9b8f228881e5ad/images/006-mitochondrie.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/37/Animal_mitochondrion_diagram_cs.svg/330px-Animal_mitochondrion_diagram_cs.svg.png
http://www.bio.miami.edu/tom/courses/protected/MCB6/ch12/12-06a.jpg
MITOCHONDRIE:
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
PLASTIDY
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
PLASTIDY:
POPIS:
VYSKYTUJÍ V RŮZNÉM POČTU V CYTOPLAZMĚ
ROSTLINNÝCH BUNĚK
TYPY:
1. CHLOROPLASTY:
► OBSAHUJÍ ZELENÉ BARVIVO CHLOROFYL
► PROBÍHÁ ZDE FOTOSYNTÉZA
2. LEUKOPLASTY:
► BEZBARVÉ, HROMADÍ SE V NICH ZÁSOBNÍ
ŠKROB
3. CHROMOPLASTY:
► OBSAHUJÍ ŽLUTÁ AŽ ČERVENÁ BARVIVA TYPU
KAROTENOIDŮ
► ÚKOLEM
JE
NÁPADNOU
ZBARVIT
BARVOU
POVRCH
ABY
PLODU
PŘILÁKAL
KONZUMENTY A UMOŽNIL TAK ŠÍŘENÍ SEMEN
ROSTLIN
► TAKÉ ZODPOVĚDNÝ ZA PODZIMNÍ BARVU LISTÍ
http://web2.mendelu.cz/af_211_multitext/obecna_botanika/preparaty/velke/bunka/pr_velke_chloroplasty2.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
RIBOZOMY
lysozomy
vakuoly
RIBOZOMY:
http://www.histology-world.com/photoalbum/albums/userpics/cellribosomes.jpg
POPIS:
KULOVITÉ ÚTVARY Z rRNA A BÍLKOVIN
VYSKYTUJÍ
SE
NA
ER
CYTOPLAZMĚ
MÍSTO SYNTÉZY BÍLKOVIN
I
VOLNĚ
V
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/ee/Ribosome_mRNA_translation_cs.svg/400px-Ribosome_mRNA_translation_cs.svg.png
RIBOZOMY:
RIBOZOMY:
http://media0.webgarden.cz/images/media0:5109fdf4dd46f.jpg/003.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
ENDOPLAZMATICKÉ
RETIKULUM
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
http://sszdra-karvina.cz/bunka/bi/03eu/obr/zivenre.jpg
ENDOPLAZMATICKÉ RETIKULUM:
SOUSTAVA
VZÁJEMNĚ
PROPOJENÝCH
MINIATURNÍCH CISTEREN A KANÁLKŮ
PODÍLÍ SE NA TVORBĚ ŘADY LÁTEK, ZEJMÉNA
BÍLKOVIN A TUKŮ
SOUČÁST VŠECH EUKARYOTICKÝCH BUNĚK
DRSNÉ ER – NESE RIBOZOMY
HLADKÉ ER – BEZ RIBOZOMŮ
http://www.kurtincovam.estranky.cz/img/picture/26/er.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
ribozomy
GOLGIHO
APARÁT
lysozomy
vakuoly
centriol
http://sszdra-karvina.cz/bunka/bi/03eu/obr/zivga.jpg
GOLGIHO APARÁT:
POPIS:
SOUSTAVA MINIATURNÍCH CISTEREN A VÁČKŮ
(VÍCE NEŽ 20 CISTEREN, MĚCHÝŘKŮ)
V CYTOPLAZMĚ VĚTŠINY EUKARYOT
FUNKCE:
TVORBA VÁČKŮ VYUŽÍVANÝCH PŘI EXOCYTÓZE
(BUDE PROBRÁNO)
SLOUŽÍ K TRANSPORTU A PŘECHOVÁVÁNÍ LÁTEK
JINÉ
http://www.histology-world.com/photoalbum/albums/userpics/cellgolgi.jpg
http://files.edu-mikulas6.webnode.sk/200009492-05e6107d9c/golgiho%20aparat_1.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
LYSOZOMY
vakuoly
LYSOZOMY:
DROBNÉ KULOVITÉ ÚTVARY (VÁČKY)
OBSAHUJÍ ENZYMY, KTERÉ JSOU SCHOPNY ROZKLÁDAT POHLCENÝ
OBSAH = NITROBUNĚČNÉ TRÁVENÍ
ORGANELY DŮLEŽITÉ PRO METABOLISMUS I OBRANU BUŇKY
http://www.histology-world.com/photoalbum/albums/userpics/celllysosomes.jpg
http://sszdra-karvina.cz/bunka/bi/03eu/obr/zivlyso.jpg
JSOU JEN V EUKARYOTICKÝCH ŽIVOČIŠNÝCH BUŇKÁCH
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
VAKUOLY
VAKUOLY:
V
BUŇKÁCH
ROSTLIN,
KVASINEK
A
NĚKTERÝCH
ŽIVOČICHŮ
JE MÍSTEM, KDE DOCHÁZÍ K BUNĚČNÉMU TRÁVENÍ
RŮZNÉ DRUHY VAKUOL (TRÁVICÍ VAKUOLA U PRVOKŮ,
VYLUČOVACÍ VAKUOLA...)
TYPICKÁ PRO ROSTLINNOU BUŇKU
http://svet-biologije.com/wp-content/uploads/2014/06/biljkaka.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
DĚLÍCÍ
VŘETÉNKO
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
ostatní
organely pohybu –
řasinky, bičík
DĚLÍCÍ (ACHROMATICKÉ) VŘETÉNKO:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kinetochor
STRUKTURA
NEZBYTNĚ
MITÓZE
ZAJIŠŤUJE
-
CHROMOZOMŮ
K
NUTNÁ
K
ROZCHOD
PÓLŮM
PŘI
JADERNÉM DĚLENÍ
STRUKTURA TVOŘENÁ MIKROTUBULY
USPOŘÁDANÝMI DO PODOBY VŘETENA
MIKROTUBULY
CENTROZOMŮ
„VYRŮSTAJÍ“
NA
OBOU
Z
KONCÍCH
BUŇKY
V LIDSKÝCH BUŇKÁCH SE PODÍLEJÍ
NA MITÓZE, NA STAVBĚ CENTRIOLU
TVORBU
AV
BLOKUJE
ALKALOID
KOLCHICIN, COŽ MÁ ZA NÁSLEDEK
ZÁSTAVU DĚLENÍ JADER
http://www.biologija.rs/cellcycle.gif
NAPŘ. NA POHYBU BIČÍKU SPERMIE,
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
organely pohybu –
řasinky, bičík
plastidy
Golgiho aparát
CENTRIOL
ribozomy
lysozomy
vakuoly
http://www.biojoe.org/img/skinny/cells_cell.jpg
CENTRIOL:
MALÁ VÁLCOVITÁ PÁROVÁ ORGANELA V BLÍZKOSTI JÁDRA BUŇKY TVOŘENÁ
MIKROTUBULY A DŮLEŽITÁ PRO BUNĚČNÉ DĚLENÍ – MITÓZU
MÁ TVAR VÁLCE TVOŘENÉHO 9 MIKROTUBULY
PÁR CENTRIOL, KTERÉ JSOU VZÁJEMNĚ KOLMO ORIENTOVANÉ, VYTVÁŘÍ
CENTROZOM
CENTROZOM – OBLAST BUŇKY, KDE SE PŘI BUNĚČNÉM DĚLENÍ (MITÓZE)
ORGANIZUJÍ MIKROTUBULY A CENTRIOLY
UPLATŇUJE SE HLAVNĚ PŘI DĚLENÍ BUNĚK
http://www.buzzle.com/images/public-domain/centriole.jpg
2. Organely:
základní b.
organely
endomembránový
systém
o. buněčného
dělení
ostatní
mitochondrie
endoplazmatické
retikulum
ORGANELY POHYBU –
ŘASINKY, BIČÍK
plastidy
Golgiho aparát
centriol
ribozomy
lysozomy
vakuoly
ORGANELY POHYBU:
SLOUŽÍ
K
POHYBU
JEDNOBUNĚČNÝCH
BIČÍKOVCŮ,
NĚKTERÝCH
MENŠÍCH MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ A NĚKTERÝCH BUNĚK
MNOHOBUNĚČNÝCH ORGANISMŮ
POZN.: BIČÍK SE TAKÉ VYSKYTUJE U BAKTERIÍ, ALE V JEJICH PŘÍPADĚ
JDE O STRUKTURU ZÁSADNĚ ODLIŠNOU STAVBOU, PŮVODEM, I
MECHANISMEM POHYBU
http://www.dixo.cz/files/gallery/malek8-uid2-aid97-20110303170758-43045_normal.jpg
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
Fotosyntéza
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
METABOLISMUS ŽIVÝCH SOUSTAV:
SOUBOR VŠECH REAKCÍ PROBÍHAJÍCÍCH V
ŽIVÝCH ORGANISMECH
ZÁKLADNÍ PROJEV ŽIVOTA
PROBÍHÁ
NA
ÚROVNI
ORGANISMU
JAKO
CELKU, ALE I NA ÚROVNI BUNĚK
REAKCE
NEJSOU
CHAOTICKÉ,
NAHODILÉ,
NAVAZUJÍ NA SEBE, JSOU TZV. SPŘAŽENÉ
METABOLICKÉ PROCESY JSOU REGULOVÁNY
V
ZÁVISLOSTI
NA
OKAMŽITÉM
STAVU
VNITŘNÍHO A VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ
ZAHRNUJE PŘEMĚNU LÁTEK I ENERGIE, ČILI
ROZLIŠUJEME METABOLISMUS
► ENERGETICKÝ
► LÁTKOVÝ
ENERGETICKÝ METABOLISMUS:
VYUŽITÍ
ENERGIE
-
PRO
ŽIVOTNÍ
FUNKCE
TVORBA
ENERGETICKÝCH
ZÁSOB
-
http://blog.standupandeat.org/image.axd?picture=iStock_000002107668Large.jpg
GLYKOGEN, ŠKROB
PŘÍJEM ENERGIE Z:
► ŽIVIN (VIZ HETEROTROFNÍ O.)
► ZE
SVĚTELNÉ
ENERGIE
(VIZ
AUTOTROFNÍ O.)
POHOTOVOSTNÍ ZDROJ ENERGIE (ATP =
ADENOSINTRIFOSFÁT,
BOHATÁ
LÁTKA,
KTERÁ
ENERGETICKY
JE
SCHOPNA
UVOLNIT ENERGII PRO POTŘEBY BUŇKY A
DO NÍŽ SE ENERGIE ROVNĚŽ UKLÁDÁ )
HETEROTROFNÍ ORGANISMY:
ORGANISMUS ODKÁZANÝ NA ZISK ENERGIE Z ORGANICKÝCH LÁTEK
(C, T, B), KTERÉ POCHÁZEJÍ Z JINÝCH ORGANISMŮ ČI Z JEJICH
ODPADNÍCH LÁTEK (ROSTLIN ČI ŽIVOČICHŮ V POTRAVNÍM ŘETĚZCI)
ZÍSKANOU ENERGII VYUŽÍVAJÍ K ZAJIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍCH DĚJŮ A
K SYNTÉZE NOVÝCH SLOŽEK
MECHANISMY METABOLISMU HETEROTROFNÍCH ORGANISMŮ:
1) KATABOLISMUS - SLOŽITĚJŠÍ LÁTKY SE ŠTĚPÍ NA JEDNODUŠŠÍ
= ROZKLADNÝ PROCES
2) ANABOLISMUS
-
VZNIK
SLOŽITĚJŠÍCH
JEDNODUŠŠÍCH, SYNTETICKÝ PROCES
ČLOVĚK JE HETEROTROFNÍ ORGANISMUS
http://www.drgreene.com/wp-content/uploads/Long-term-Positive-Impact-of-Kids-Eating-Fresh-Organic-Fruit.jpg
LÁTEK
Z
LÁTEK
AUTOTROFNÍ ORGANISMY:
TVOŘÍ Z ANORGANICKÝCH LÁTEK LÁTKY ORGANICKÉ, K ČEMUŽ
ZÍSKÁVAJÍ ENERGII:
► VE FORMĚ SVĚTELNÉ ENERGIE = FOTOAUTOTROFNÍ ORGANISMY
(BAKTERIE,
ZELENÉ
ROSTLINY,
SINICE
=
NEJVÝZNAMNĚJŠÍ
PRODUCENTI ORG. LÁTEK NA ZEMI)
► OXIDACÍ
ANORGANICKÝCH
LÁTEK
ORGANISMY (NĚKTERÉ BAKTERIE)
http://www.printart.cz/resize/domain/printart/files/fotobanka/kvetiny/kvetiny-09.jpg?w=640&h=640
=
CHEMOAUTOTROFNÍ
LÁTKOVÝ METABOLISMUS:
TRANSPORT
LÁTEK
PŘES
BIOMEMBRÁNY
FOTOSYNTÉZA
METABOLISMUS
NK
-
BÍLKOVIN
-
REPLIKACE DNA
METABOLISMUS
PROTEOSYNTÉZA
JINÉ
http://g.denik.cz/56/58/drakanot_galerie-980.jpg
VIZ DALŠÍ KAPITOLY
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
Fotosyntéza
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
TRANSPORT LÁTEK PŘES BUNĚČNOU MEMBRÁNU:
PŘENOS LÁTEK SMĚREM DO BUŇKY NEBO Z
BUŇKY PŘES PLAZMATICKOU MEMBRÁNU
(BUŇKY JSOU OTEVŘENÉ SOUSTAVY, A PROTO
UMOŽŇUJÍ VÝMĚNU LÁTEK S OKOLÍM)
PRŮCHOD JEDNOTLIVÝCH LÁTEK ZÁVISÍ NA
STAVBĚ PLAZMATICKÉ MEMBRÁNY
► PERMEABILNÍ = PROPUSTNÁ
► SEMIPERMEABILNÍ
=
POLOPROPUSTNÁ,
SELEKTIVNĚ PROPUSTNÁ
= VYBERE SI
LÁTKY, KTERÉ DO BUŇKY PUSTÍ A KTERÉ
NE
(FUNKCE
SÍTA)
=
FUNKCE
REGULÁTORU
BUNĚČNÁ
STĚNA
VĚTŠINOU
PROPOUŠTÍ
VODU A LÁTKY V NÍ ROZPUŠTĚNÉ
NA PRŮBĚHU TRANSPORTU ZÁVISÍ VÝŽIVA
BUŇKY
LÁTEK
A
VYLUČOVÁNÍ
NEPOTŘEBNÝCH
1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE)
PROSTÁ DIFUZE
USNADNĚNÁ DIFUZE
3) ENDOCYTÓZA
PINOCYTÓZA
FAGOCYTÓZA
4) EXOCYTÓZA
5) OSMÓZA
http://img.blesk.cz/img/1/normal620/1331124-img-dovolena-more-auto-crop.jpg
2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE)
1) PASIVNÍ TRANSPORT (BEZ POUŽITÍ ENERGIE)
PROSTÁ DIFUZE
USNADNĚNÁ DIFUZE
3) ENDOCYTÓZA
PINOCYTÓZA
FAGOCYTÓZA
4) EXOCYTÓZA
5) OSMÓZA
http://img.blesk.cz/img/1/normal620/1331124-img-dovolena-more-auto-crop.jpg
2) AKTIVNÍ TRANSPORT (S POUŽITÍM ENERGIE)
TRANSPORT LÁTEK NA
PROSTÁ DIFUZE
ZÁKLADĚ
KONCENTRAČNÍHO
SPÁDU
TRANSPORT
Z
MÍST
S VYŠŠÍ KONCENTRACÍ
NA
MÍSTA
S
NIŽŠÍ
KONCENTRACÍ
PŘENÁŠENÝMI
LÁTKAMI JSOU MÁLO
POLÁRNÍ
MOLEKULY
MALÝCH
ROZMĚRŮ
NEBO
RŮZNÉ
DRUHY
PLYNŮ - NAPŘ. CO2, O2
TRANSPORT LÁTEK PO
USNADNĚNÁ DIFUZE
KONCENTRAČNÍM
SPÁDU
LÁTKA
SE
PŘENAŠEČ
VÁŽE
NA
(PROTEIN)
ZABUDOVANÝ
DO
MEMBRÁNY
PŘENOS
AMINOKYSELIN,
IONTŮ,
KANÁLY,
(IONTOVÉ
IONTY
VĚTŠÍCH ROZMĚRŮ)
TRANSPORT
AKTIVNÍ TRANSPORT
I
PROTI
KONCENTRAČNÍMU
SPÁDU
PROBÍHÁ
ZA
SPOTŘEBY ENERGIE
JE
TAKÉ
USKUTEČŇOVÁNA
PROSTŘEDNICTVÍM
BÍLKOVINNÝCH
PŘENAŠEČŮ
PŘENÁŠENÝMI
LÁTKAMI JSOU NAPŘ.
CUKRY
PŘIJÍMÁNÍ LÁTEK DO
PINOCYTÓZA
BUŇKY
PŘIJÍMANÉ
LÁTKY
JSOU
FORMĚ
VE
TEKUTIN
MEMBRÁNA
OBALÍ
POHLCOVANÉ
ČÁSTICE,
VCHLÍPÍ SE
DO BUŇKY A ODŠKRTÍ
SE VE FORMĚ MALÉHO
MĚCHÝŘKU,
PŘECHÁZÍ
TEN
DO
CYTOPLAZMY,
ROZPADÁ SE A OBSAH
JE
ROZPTÝLEN
(KAPÉNKY TEKUTIN)
BUŇKA VYTVOŘÍ PANOŽKY,
FAGOCYTÓZA
JIMIŽ
OBKLOPÍ
ČÁSTICI
A
VĚTŠÍ
UZAVŘE
V MĚCHÝŘEK, DO NĚHOŽ
PROUDÍ
ENZYMY,
KTERÉ
ČÁSTICI ROZLOŽÍ
TUTO
SCHOPNOST
NĚKTERÉ
MAJÍ
LEUKOCYTY
SOUČÁST
-
OBRANY
ORGANISMU
PROTI
INFEKCI
VÝZNAM
-
CIZORODÉHO
NAPŘ.
ZNIČENÍ
MATERIÁLU,
BAKTERIE,
ČI
VLASTNÍCH POŠKOZENÝCH
A ODUMŘELÝCH BUNĚK
DOCHÁZÍ
K
POHLCOVÁNÍ
VĚTŠÍCH ČÁSTIC
http://www.sciencephoto.com/image/305654/large/P2660145-Phagocytosis_of_fungus_spores,_SEM-SPL.jpg
http://www.highlands.edu/academics/divisions/scipe/biology/faculty/harnden/2122/images/phagocytosis.jpg
http://www.sciencephoto.com/images/download_wm_image.html/P276161-Phagocytosis,_SEM-SPL.jpg?id=802760161
OPAK ENDOCYTÓZY
EXOCYTÓZA
JEDNÁ
SE
O
VÝDEJ
LÁTEK
Z
BUŇKY
BUŇKA
VYDÁVÁ
NEPOTŘEBNÉ
LÁTKY, KTERÉ JSOU UZAVŘENÉ V
MĚCHÝŘCÍCH
OHRANIČENÝCH
MEMBRÁNOU
MĚCHÝŘKY
PUTUJÍ
PLAZMATICKÉ
K
MEMBRÁNĚ,
SE
KTEROU SPLYNOU A SVŮJ OBSAH
VYVRHUJÍ DO OKOLÍ BUŇKY
MĚCHÝŘKY
VZNIKAJÍ
ODŠKRCOVÁNÍM
OD
GOLGIHO
APARÁTU
BUŇKA
VYLUČUJE
LÁTKY
ODPADNÍ, ŠKODLIVÉ, NEBO LÁTKY,
KTERÉ MAJÍ V ORGANISMU URČITÉ
FUNKCE - HORMONY
OSMÓZA
DIFUZE
MOLEKUL
PROSTŘEDÍ
VODY
Z
HYPOTONICKÉHO
DO
HYPERTONICKÉHO (KDYŽ JE POHYB
ROZPUŠTĚNÝCH
LÁTEK
KONCENTRAČNÍM
PO
SPÁDU
ZNEMOŽNĚN
PŘÍTOMNOSTÍ
SEMIPERMEABILNÍ MEMBRÁNY)
HYPOTONICKÉ
PROSTŘEDÍ
EXTRACELULÁRNĚ
JE
NIŽŠÍ
KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY
HYPERTONICKÉ
PROSTŘEDÍ
EXTRACELULÁRNĚ
JE
-
VYŠŠÍ
KONCENTRACE NEŽ UVNITŘ BUŇKY,
BUŇKA VYPOUŠTÍ VODU DO SVÉHO
OKOLÍ, SNAŽÍ SE HO NAŘEDIT NA
STEJNOU KONCENTRACI, JAKÁ JE
VNĚ,
DOCHÁZÍ
BUŇKY
KE
SMRŠŤOVÁNÍ
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
Fotosyntéza
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
FOTOSYNTÉZA:
PROCES,
PŘI
AUTOTROFNÍ
KTERÉM
ORGANISMUS
ZACHYCUJE SLUNEČNÍ ENERGII A
POUŽÍVÁ JÍ K SYNTÉZE (TVORBĚ)
ENERGETICKY BOHATÉ LÁTKY –
SACHARID
SOUČASNĚ VZNIKÁ KYSLÍK
PROCES
ZABEZPEČUJÍCÍ
NA ZEMI
http://blog.ecosmart.com/wp-content/leaf.jpg
ŽIVOT
FOTOSYNTÉZA - FÁZE:
1) PRIMÁRNÍ, TZV. SVĚTELNÁ FÁZE:
ZÁVISLÁ NA SVĚTLE
2) SEKUNDÁRNÍ, TZV. TEMNOSTNÍ
FÁZE:
NENÍ
ZÁVISLÁ
NA
SVĚTLE,
Z
PRIMÁRNÍ
PROBÍHÁ I VE TMĚ
VYUŽÍVÁ
ENERGIE
FÁZE
12H2O + 6CO2
SVĚTLO, CHLOROFYL
C6H1206 + 6O2 + 6H2O
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
Fotosyntéza
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
SYNTÉZA:
POPIS:
SYNTÉZA = SPOJOVÁNÍ
TVORBA
SLOŽITĚJŠÍCH
LÁTEK
Z
LÁTEK
JEDNODUŠŠÍCH
NAPŘ.:
FOTOSYNTÉZA – CHEMICKÉ
SLUČOVÁNÍ
VYVOLANÉ
PŘÍJMEM
SVĚTELNÉ
ENERGIE
PROTEOSYNTÉZA – TVORBA
BÍLKOVIN
Z
JEDNODUŠŠÍCH
JEJICH
SLOŽEK
–
AMINOKYSELIN
http://medicina.ronnie.cz/img/data/clanky/normal/4651_1.jpg
SYNTÉZA
NUKLEOVÝCH KYSELIN
– REPLIKACE DNA
SYNTÉZA NK – REPLIKACE DNA:
PROCES ZDVOJENÍ
DNA
- VYTVÁŘENÍ
KOPIE MOLEKULY DNA
VÝZNAM:
UMOŽŇUJE
PŘENOS
původní
molekula
DNA
GENETICKÉ INFORMACE Z GENERACE
dceřiné
molekuly
DNA
NA GENERACI
USKUTEČŇUJE SE PŘI DĚLENÍ BUNĚK,
(ZEJMÉNA V S FÁZI MITOTICKÉHO DĚLENÍ)
PŘI
REPLIKACI
MOLEKULY
VZNIKAJÍ
DNA
Z
JEDNÉ
DVĚ STRUKTURNĚ
SHODNÉ MOLEKULY
nové
vlákno
DCEŘINÉ
MATRICÍ (VZOREM) PRO NOVÁ VLÁKNA
JE MATEŘSKÁ MOLEKULA DNA
PŘED ZAHÁJENÍM REPLIKACE SE
DNA
„ROZPLETE“ V TZV. INICIAČNÍM MÍSTĚ
– VZNIKNE REPLIKAČNÍ VIDLICE
orig.
vlákno
DNA
PRINCIP REPLIKACE DNA:
ROZPLETENÍ
DVOUŠROUBOVICE
původní
VODÍKOVÝCH molekula
DNA
PŘERUŠENÍM
MŮSTKŮ MEZI BÁZEMI
PŘIPOJOVÁNÍ
VOLNÝCH
NUKLEOTIDŮ
K
VLÁKNŮM,
NA
dceřiné
molekuly
DNA
UVOLNĚNÝM
PRINCIPU
KOMPLEMENTARITY A-T, C-G
SPOJENÍ NUKLEOTIDŮ V ŘETĚZEC
VÝSLEDEK:
DVĚ
DVOUŘETĚZCOVÉ
IDENTICKÉ
DCEŘINÉ
MOLEKULY – JEDEN ŘETĚZEC Z
PŮVODNÍ MOLEKULY, DRUHÝ JE
NOVĚ VYTVOŘENÝ
nové
vlákno
orig.
vlákno
DNA
SYNTÉZA
BÍLKOVIN
- PROTEOSYNTÉZA
PROTEOSYNTÉZA:
TVORBA BÍLKOVIN Z JEJICH JEDNODUŠŠÍCH SLOŽEK – AMINOKYSELIN (AK)
PROCES, V NĚMŽ SE PŘESNĚ DODRŽUJE POŘADÍ JEDNOTLIVÝCH AK
POŘADÍ JE ZAKÓDOVÁNO V DĚDIČNÉ INFORMACI
JE USKUTEČŇOVÁNA PROTEOSYNTETICKÝM APARÁTEM BUŇKY, HLAVNĚ:
► RIBOZOMY (kulovité útvary z rRNA a bílkovin, místo syntézy bílkovin)
► T-RNA (transferová RNA, přenáší AK na ribozomy)
► M-RNA (messenger, mediátorová RNA, přenáší info o pořadí AK z jádra k místu
proteosyntézy – cytoplazmy)
ABY BYLA ZACHOVÁNA STRUKTURA, MUSÍ EXISTOVAT ŘÍDÍCÍ VZOR – MATRICE –
PODLE NÍ JE BÍLKOVINA TVOŘENA
MATRICÍ JE DNA JÁDRA
PROTEOSYNTÉZA PROBÍHÁ VE DVOU STUPNÍCH
► TRANSKRIPCE
► TRANSLACE
1. TRANSKRIPCE:
PŘEPIS INFORMACE Z
DNA NA mRNA
PROČ:
► DNA MÁ TAK VELKOU MOLEKULU, ŽE
NEMŮŽE
PROJÍT
Z
CYTOPLAZMY
JÁDRA
NA
DO
MÍSTO
PROTEOSYNTÉZY
► JEJÍ
ÚLOHU
MOLEKULA –
PŘEVEZME
MENŠÍ
mRNA
TRANSKRIPCE PROBÍHÁ V JÁDŘE
VLÁKNA DNA SE OD SEBE JEN ODDÁLÍ
VOLNÉ
NUKLEOTIDY
SE
PŘIKLÁDAJÍ
K
MATRICI NA PRINCIPU KOMPLEMENTARITY
POZOR!
T SE DO STRUKTURY
MÍSTO
mRNA UKLÁDÁ U!!!!
PO UKONČENÍ TRANSKRIPCE SE VLÁKNA
DNA OPĚT SPOJÍ
NÁSLEDUJE
CYTOPLAZMY
http://t2.gstatic.com/images?q=tbn:ANd9GcQHmS3jCezwI6fZivmRKI2XBP5QqafkO1bDehqIcZTFoAL6dxEp
EXPORT
mRNA
DO
http://images.slideplayer.cz/7/1885537/slides/slide_10.jpg
2. TRANSLACE:
„PŘEKLAD“
POŘADÍ
NUKLEOTIDŮ
DO
POŘADÍ AK
PROBÍHÁ V RIBOZOMECH
KAŽDÁ Z
AK,
ZE KTERÝCH SE V BUŇKÁCH
SYNTETIZUJÍ BÍLKOVINY, JE KÓDOVANÁ
KOMBINACÍ
3
PO
SOBĚ
JDOUCÍCH
NUKLEOTIDŮ, TZV. TRIPLET
TRIPLET NUKLEOTIDŮ NAZÝVÁME KODON
INICIAČNÍ
KODON
-
ZAČÍNÁ
U
NĚJ
PROTEOSYNTÉZA
STOP
KODON
-
KONČÍ
U
NĚJ
PROTEOSYNTÉZA
KE
KAŽDÉMU
KODONU
EXISTUJE
KOMPLEMENTÁRNÍ ANTIKODON, COŽ JSOU
VLASTNĚ TŘI ZA SEBOU JDOUCÍ BÁZE
tRNA KOMPLEMENTÁRNÍ KE KODONU
KODON
URČUJE
DRUH
AK
(LEUCIN,
FENYLALANIN, GLYCIN...)
http://www.teplamilada.wz.cz/materialy/materialy/NA/5_NA_Translace.jpg
http://user.mendelu.cz/urban/vsg2/expres4/genkod1.gif
http://www.ta3k.sk/bio/images/stranky/genetika/gen_kod.jpg
KODON (TRIPLET NUKLEOTIDŮ) URČUJE DRUH
AK (LEUCIN, FENYLALANIN, GLYCIN...)
http://www.genetika-biologie.cz/images/TABULKA.GIF
GENETICKÝ KÓD:
SOUBOR PRAVIDEL, PODLE KTERÝCH
SE GENETICKÁ INFORMACE ULOŽENÁ
V DNA (RESPEKTIVE RNA) PŘEVÁDÍ NA
PRIMÁRNÍ STRUKTURU BÍLKOVIN - TJ.
POŘADÍ AMINOKYSELIN V ŘETĚZCI
GENETICKÝ KÓD JE UNIVERZÁLNÍ –
TZN. U VŠECH ORG. MAJÍ JEDNOTLIVÉ
KODONY TENTÝŽ KÓDOVACÍ SMYSL
(VIZ NUKLEOTIDOVÝ TRIPLET, KODON)
KAŽDÝ KODON SPECIFIKUJE JEDNU
AMINOKYSELINU - NAPŘ. KODON
KÓDUJE SERIN,
AGU
GCA ALANIN A CUU
LEUCIN, ATD. – POZOR, STEJNÁ AK
MŮŽE BÝT KÓDOVÁNA I NĚKOLIKA
RŮZNÝMI TRIPLETY
GENETICKÝ KÓD BYL ROZLUŠTĚN AŽ
V ROCE 1966, KDY
http://www.genetika-biologie.cz/images/TABULKA.GIF
ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ
BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE:
p
r
o
t
e
o
s
y
n
t
é
z
a
ÚSTŘEDNÍ DOGMA MOLEKULÁRNÍ
BIOLOGIE - TOK INFORMACÍ V BUŇCE:
http://user.mendelu.cz/urban/vsg1/molekul/images/struktura/dogma.gif
http://images.slideplayer.cz/7/1885537/slides/slide_3.jpg
STRUKTURA
A FUNKCE ORGANISMU
Fotosyntéza
ZPRACOVALA:
MGR. EVA STRNADOVÁ
ROZMNOŽOVÁNÍ:
ZÁKLADNÍ
VLASTNOST
VŠECH
ŽIVÝCH ORGANISMŮ
ZÁKLADNÍM
PŘEDPOKLADEM
JE
SCHOPNOST REPRODUKCE, KTERÁ
ZAJIŠŤUJE
VZNIK
NOVÝCH
JEDINCŮ A TÍM TRVÁNÍ URČITÉHO
DRUHU
DĚDIČNOST
ORGANISMŮ
-
SCHOPNOST
PŘEDÁVAT
POTOMKŮM
SVÝM
GENETICKÉ
INFORMACE (VLOHY = GENY)
TYPY ROZMNOŽOVÁNÍ
► NEPOHLAVNÍ
► POHLAVNÍ
https://cdn.tutsplus.com/vector/uploads/2013/10/symbols-017.jpg
http://files.teraristika24.webnode.cz/200000054-6264b635d1/c3fd616b4c_88543912_o2.jpg
1. ROZMNOŽOVÁNÍ
ORGANISMŮ
1. NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ:
Z
ČÁSTI
TĚLA
JEDNOHO
RODIČOVSKÉHO ORGANISMU VZNIKÁ
NOVÝ JEDINEC = KLON, GENETICKY
IDENTICKÝ S RODIČEM
TYPICKÉ
PRO
JEDNOBUNĚČNÝCH
(BAKTERIE,
PRVOCI,
ROSTLINY
A
BUŇKY
ORGANISMŮ
HOUBY,
JEDNODUŠŠÍ
ŽIVOČICHOVÉ)
http://www.zoologie.frasma.cz/mmp%200100%20prvoci/0100.deleni%20prvoku.JK.jpg
http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Obrazky/Chemie/pivo/puceni.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg/220px-S_cerevisiae_under_DIC_microscopy.jpg
NEPOHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ - TYPY:
BINÁRNÍ
DĚLENÍ
JEDNOBUNĚČNÝCH
PRVOCI,
-
KLASICKÉ
ORGANISMŮ
JEDNOBUNĚČNÉ
ŘASY),
U
(BAKTERIE,
KTERÉ
SE
ROZDĚLÍ NA DVĚ BUŇKY
PUČENÍ
–
PROCES,
KDY
NOVÝ
ORGANISMUS
„VYPUČÍ“ - VYROSTE ZE STARÉHO A POTÉ SE OD
NĚJ ODDĚLÍ, (KVASINKY)
ROZPAD
(FISIPARIE)
–
ROZPAD
TĚLA
MNOHOBUNĚČNÉHO ŽIVOČICHA NA SEGMENTY
(MEDÚZY, TASEMNICE,...)
TVORBA VÝTRUSŮ = SPOR
VEGETATIVNÍ
ROZMNOŽOVÁNÍ
-
U
VYŠŠÍCH
ROSTLIN - ROSTLINA DOKÁŽE ZREGENEROVAT Z
ČÁSTI SVÉHO TĚLA CELÝ ORGANISMUS (NAPŘ.
JAHODNÍK
-
ŠLAHOUNY),
KUCHYŇSKÝ – STROUŽKY)
DALŠÍ
http://gymtri.trinec.org/soubory/Biologie/2-rocnik/botanika/rozmnozovani-rostlin/pyr_rameta.jpg
http://cs.wikipedia.org/wiki/Nepohlavn%C3%AD_rozmno%C5%BEov%C3%A1n%C3%AD#mediaviewer/File:Kalanchoe_veg.jpg
KALANCHOE,
ČESNEK
2. POHLAVNÍ ROZMNOŽOVÁNÍ:
NA
VZNIKU
NOVÉHO
JEDINCE
SE
PODÍLEJÍ DVA RODIČOVSKÉ ORGANISMY =
KOMBINACE GENETICKÝCH INFORMACÍ
ROZMNOŽOVÁNÍ
JE
ZALOŽENO
NA
SPLYNUTÍ DVOU POHLAVNÍCH BUNĚK –
GAMET,
VZNIKAJÍCÍCH
REDUKČNÍM
DĚLENÍM,
MEIÓZOU
V
–
POHLAVNÍCH
ORGÁNECH
http://www.vlasy.cz/obrazky/klonovani-vlasu.jpg
SPLYNUTÍM
SAMČÍ
A
SAMIČÍ
GAMETY
VZNIKNE DIPLOIDNÍ ZYGOTA, KTERÁ SE
PAK DĚLÍ MITÓZOU - NEPŘÍMÉ DĚLENÍ
VYTVOŘÍ SE NOVÝ JEDINEC VYBAVENÝ
GENETICKOU
RODIČŮ
http://nd02.jxs.cz/535/466/60db075a7b_57367877_o2.gif
http://www.tyden.cz/obrazek/201304/517f8a1d3842b/crop-404401-ovce-vodafone.jpg
INFORMACÍ
OD
OBOU
2. ROZMNOŽOVÁNÍ (DĚLENÍ)
BUNĚK
BUNĚČNÉ DĚLENÍ:
POPIS:
VŠECHNY BUŇKY SE ROZMNOŽUJÍ DĚLENÍM, PŘI KTERÉM
Z JIŽ EXISTUJÍCÍCH MATEŘSKÝCH BUNĚK VZNIKAJÍ NOVÉ
DCEŘINÉ BUŇKY
JEDNOBUNĚČNÉ ORGANIZMY SE DÍKY BUNĚČNÉMU DĚLENÍ
ROZMNOŽUJÍ, MNOHOBUNĚČNÉ ORGANIZMY JÍM ZVYŠUJÍ
MNOŽSTVÍ BUNĚK VE SVÉM TĚLE
FÁZE DĚLENÍ BUŇKY:
1) KARYOKINEZE - DĚLENÍ JÁDRA V BUŇCE (JADERNÉ DĚLENÍ)
► MITÓZA – NEPŘÍMÉ DĚLENÍ, NEJČASTĚJŠÍ TYP
► MEIÓZA – REDUKČNÍ DĚLENÍ
► AMITÓZA – PŘÍMÉ DĚLENÍ
2) CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY (BUNĚČNÉ DĚLENÍ)
REGULACE
BUNĚČNÉHO
DĚLENÍ
JE
NEZBYTNÁ,
NEKONTROLOVANÉ BUNĚČNÉ DĚLENÍ ZPŮSOBUJE NÁDOROVÉ
ONEMOCNĚNÍ
JADERNÉ DĚLENÍ
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/files/59/9304.png
BUNĚČNÝ CYKLUS:
MITÓZA – SOUČÁST BUNĚČNÉHO CYKLU
CYKLUS, KTERÝM PROCHÁZÍ EUKARYOTICKÁ BUŇKA OD SVÉHO VZNIKU
PO DALŠÍ DĚLENÍ
DOBA TRVÁNÍ CYKLU SE NAZÝVÁ GENERAČNÍ DOBA (CCA 20–24 HODIN)
1) PŘÍPRAVNÁ FÁZE (INTERFÁZE)
G1 FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. G0
S FÁZE
G2 FÁZE
2) F. VLASTNÍHO DĚLENÍ -
M FÁZE = MITÓZA
G1 FÁZE:
POSTMITOTICKÁ FÁZE
OBDOBÍ RŮSTU BUŇKY, TVORBY ORGANEL
PŘÍPRAVNÁ FÁZE NA DALŠÍ DĚLENÍ
TRVÁ ASI 10 - 12 HODIN
FÁZE VČETNĚ KLIDOVÉ F. –
G0
G0 FÁZE:
FÁZE, KDY SE BUŇKA JIŽ DÁLE NEDĚLÍ - ZASTAVENÍ BUNĚČNÉHO CYKLU
NÁSTUP
JE
OVLIVNĚN
TZV.
KONTROLNÍM
UZLEM,
UMÍSTĚNÝM
NA
POČÁTKU G1 FÁZE (POKUD SE JIŽ BUŇKA NEMÁ DÁLE DĚLIT, VSTOUPÍ DO
G0 FÁZE, MÍSTO DO G1 FÁZE)
PRO ZAJÍMAVOST:
PLNĚ DIFERENCOVANÉ BUŇKY (NAPŘ.
NEURONY) SE DÁLE JIŽ NEDĚLÍ
NAOPAK
(NAPŘ.
NĚKTERÉ
JATERNÍ
HEPATOCYTY)
JSOU
JINÉ
BUŇKY
BUŇKY
-
SCHOPNY
V
PŘÍPADĚ POTŘEBY PŘEJÍT Z G0 FÁZE
DO G1 FÁZE A ZAČÍT SE OPĚT DĚLIT,
HEPATOCYTY SE DĚLÍ CCA 2X/ROK
S FÁZE:
DNA SE REPLIKUJE NA DVOJNÁSOBNÉ MNOŽSTVÍ
KAŽDÝ CHROMOSOM JE OD TÉTO DOBY ZDVOJENÝ - TVOŘENÝ PÁREM
SESTERSKÝCH CHROMATID
TRVÁ ASI 6 - 8 HODIN
G2 FÁZE:
ZDVOJOVÁNÍ ORGANEL
TVORBA STRUKTUR POTŘEBNÝCH PRO DĚLENÍ BUŇKY
TRVÁ ASI 2 - 4 HODINY
M FÁZE - MITÓZA:
POPIS:
NEPŘÍMÉ DĚLENÍ
UPLATŇUJE SE PŘI BĚŽNÉM DĚLENÍ SOMATICKÝCH (TĚLNÍCH) BUNĚK
SLOŽITÝ MECHANIZMUS DĚLENÍ JÁDRA
PROBÍHÁ U VĚTŠINY BUNĚK
ZARUČUJE DOKONALÉ ROZDĚLENÍ GENETICKÉHO MATERIÁLU MEZI DCEŘINÉ
BUŇKY – VIZ REPLIKACE
TRVÁ ASI 1 - 2HODINY
SKLÁDÁ SE:
1) Z JADERNÉHO DĚLENÍ (MITÓZY), FÁZE:
► PROFÁZE
► METAFÁZE
► ANAFÁZE
► TELOFÁZE
2) VLASTNÍ CYTOKINEZE (DĚLENÍ CYTOPLAZMY)
PROFÁZE:
MIZÍ (ZANIKÁ) JADERNÁ MEMBRÁNA A JADÉRKO
CHROMOZOMY SE SPIRALIZUJÍ
ROZDĚLÍ
SE
CENTROZOM
A
DVA
VZNIKLÉ
CENTRIOLY
SE
STĚHUJÍ
K OPAČNÝM PÓLŮM BUŇKY
VZNIKÁ APARÁT DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA – SÍŤ VLÁKEN, KTERÉ SE SBÍHAJÍ KE
DVĚMA PÓLŮM (BUDOUCÍM NOVÝM JÁDRŮM)
CHROMOZOMY
SE
ZKRACUJÍ
MIKROSKOPICKY VIDITELNÝMI
http://www.gymh.cz/vyuka/biologie/prehledy/1uvo_3_delenibunek.pdf
A
ZTLUŠŤUJÍ
A
STÁVAJÍ
SE
TAK
METAFÁZE:
CHROMOZOMY
NASEDNOU
NA
VLÁKNA
DĚLÍCÍHO
VŘETÉNKA
(CCA
UPROSTŘED – NEJŠIRŠÍ MÍSTO)
NA KAŽDÉ VLÁKNO NASEDNE JEDEN CHROMOZOM
POTÉ SE CHROMOZOMY ROZDĚLÍ TAK, ŽE SE OBĚ KOPIE DNA (DOSUD
SPOJENÉ) OD SEBE ODDĚLÍ
PŘERUŠÍ SE VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA
TÍMTO
OKAMŽIKEM
SE
Z
JEDNÉ
SADY
ZDVOJENÝCH
VYTVOŘILY DVĚ SADY JEDNODUCHÝCH CHROMOZOMŮ
CHROMOZOMŮ
ANAFÁZE:
„ROZPŮLENÍ“
CHROMOZOMŮ
V
CENTROMEŘE
NA
DVĚ
SAMOSTATNÉ
CHROMATIDY,
VLÁKNA DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA SE SMRŠŤUJÍ (ZKRACUJÍ) A DOPRAVUJÍ TAK
CHROMOZOMOVÉ POLOVINY K OPAČNÝM KONCŮM BUŇKY
BUŇKA SE PROTAHUJE DO DÉLKY
NA KONCI ANAFÁZE JSOU CHROMOZOMY SHROMÁŽDĚNÉ U OBOU PÓL§ VZNIKLY ZÁKLADY DVOU NOVÝCH JADER
TELOFÁZE:
VZNIKAJÍ
NOVÁ
BUNĚČNÁ
JÁDRA,
KTERÁ
NESOU
STEJNOU
SADU
CHROMOZOMŮ JAKO JÁDRO PŮVODNÍ
KOLEM OBOU NOVĚ VZNIKLÝCH DCEŘINÝCH JADER VZNIKÁ JADERNÝ OBAL
A NOVÁ CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA, OBNOVÍ SE JADÉRKA
MIZÍ DĚLÍCÍ VŘETÉNKO
CHROMOZOMY ZTRÁCEJÍ NA ZŘETELNOSTI
ZAČÍNÁ SAMOTNÁ CYTOKINEZE - ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY NA DVĚ NOVÉ
http://www.etitudela.com/profesores/rma/celula/images/mitosisanimalesquema.gif
http://i.lidovky.cz/10/032/lngal/MTR31b7b8_klapka.jpg
MITÓZA:
MEIÓZA:
REDUKČNÍ DĚLENÍ - DĚLENÍ, PŘI KTERÉM Z JEDNÉ DIPLOIDNÍ
BUŇKY (2n) VZNIKAJÍ ČTYŘI HAPLOIDNÍ BUŇKY (n)
CÍLEM JE VYTVOŘIT BUŇKY S POLOVIČNÍ (HAPLOIDNÍ) SADOU
– GAMETY – POHLAVNÍ BUŇKY (VAJÍČKA A SPERMIE) - CÍLEM
JE TEDY ZAJISTIT, ABY BUŇKA ZÍSKALA POUZE POLOVINU
GENETICKÉHO MATERIÁLU
KDYŽ SE TYTO BUŇKY V BUDOUCNU SPOJÍ, VYTVOŘÍ OPĚT
DIPLOIDNÍ SADU
MEIÓZA ZAČÍNÁ STEJNĚ JAKO MITÓZA – ZDVOJENÍM VŠECH
CHROMOZOMŮ A JEJICH SMOTÁNÍM (ZOBECNĚNO INTERFÁZÍ)
PŘI MEIÓZE PROBÍHAJÍ DVĚ DĚLENÍ JÁDRA A BUŇKY, ALE
JEDINÉ ROZDĚLENÍ CHROMOZOMŮ
VÝSLEDKEM JSOU 4 DCEŘINÉ BUŇKY, Z NICHŽ KAŽDÁ MÁ
POLOVIČNÍ POČET CHROMOZOMŮ
VÝZNAM
MEIÓZY
OTCOVSKÝCH
POHLAVNÍCH
VARIABILITĚ,
SPOČÍVÁ
A
NÁHODNÉM
MATEŘSKÝCH
BUNĚK
TA
V
JE
A
TÍM
ZVÝŠENÁ
CHROMOZOMŮ
DO
UMOŽNĚNÉ
GENETICKÉ
MECHANIZMEM
CROSSING-
OVERU
PROCESUÁLNĚ: REPLIKACE DNA, MITÓZA, MEIÓZA
http://www.rodinka.sk/typo3temp/pics/5edfcdaa1f.jpg
http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/slavka/kapitoly/4/obr/mei.JPG
ROZDĚLENÍ
POROVNEJ:
http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/andrea/images/mitoza.jpg
http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/andrea/images/meioza.jpg
MEIÓZA:
SKLÁDÁ SE ZE DVOU DĚLENÍ JDOUCÍCH PO SOBĚ
► I. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HETEROTYPICKÉ
► II. REDUKČNÍ DĚLENÍ - HOMEOTYPICKÉ
I. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HETEROTYPICKÉ:
VÝSLEDKEM JSOU 2 DCEŘINÁ
JÁDRA S HAPLOIDNÍM POČTEM
CHROMOZOMŮ, KAŽDÝ Z NICH
JE
VŠAK
SLOŽEN
ZE
DVOU
CHROMATID
JAKO
U
MITÓZY
PROBĚHNE
PROFÁZE – TELOFÁZE
CYTOKINEZE PO TÉTO FÁZI SE
USKUTEČNÍ
JEN
ŽIVOČIŠNÝCH BUNĚK
U
II. REDUKČNÍ DĚLENÍ – HOMEOTYPICKÉ:
ÚČASTNÍ
SE
HO
JÁDRA
HAPLOIDNÍM
S
POČTEM
DVOUCHROMATIDOVÝCH
CHROMOZOMŮ
JEJICH CENTROMERY SE ODDĚLÍ,
CHROMOZOMY SE ROZESTUPUJÍ
DĚLENÍ
UKONČÍ
VÝSLEDKEM
CYTOKINEZE
JSOU
4
DCEŘINÉ,
KTERÉ
HAPLOIDNÍ
(POLOVIČNÍ)
CHROMOZOMŮ
-
BUŇKY
OBSAHUJÍ
SADU
MEIÓZA:
http://www.tyden.cz/obrazek/201111/4eb398fcb123f/crop-136665-vajicko.jpg
http://www.bio.georgiasouthern.edu/bio-home/harvey/lect/images/meiosis.gif
http://www.iam.fmph.uniba.sk/web/genetika/stranky/andrea/images/pohlavne_rozmnozovanie.jpg
AMITÓZA:
PŘÍMÉ DĚLENÍ BEZ VYTVÁŘENÍ CHROMOZOMŮ A DĚLÍCÍHO VŘETÉNKA
ZAŠKRCENÍ JÁDRA I CELÉ BUŇKY
DOCHÁZÍ K NEROVNOMĚRNÉMU ROZDĚLENÍ GENETICKÉ INFORMACE
VZNIK DVOU NESTEJNOCENNÝCH DCEŘINÝCH BUNĚK
PROBÍHÁ VÝJIMEČNĚ – HLAVNĚ U NEMOCNÝCH BUNĚK, NEKONTROLOVANÉ
BUJENÍ – NÁDORY
CYTOKINEZE:
ODDĚLENÍ CYTOPLAZMY
ROZDĚLENÍ BUŇKY → VZNIKNOU 2 BUŇKY, KAŽDÁ MÁ 46 CHROMOZOMŮ
ROZDĚLENÍ CELÉ BUŇKY VČ. ROZDĚLENÍ ZBYLÉHO BUNĚČNÉHO OBSAHU,
KTERÁ SE ROZLIŠUJE V ZÁVISLOSTI NA DRUHU BUŇKY:
PUČENÍ, TYPICKÉ PRO NĚKTERÉ PRVOKY, KVASINKY
ZAŠKRCOVÁNÍ (RÝHOVÁNÍ) - ŽIVOČIŠNÉ BUŇKY
PŘEHRÁDEČNÉ DĚLENÍ (ROSTLINNÉ BUŇKY)
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5f/Cytokinesis.png/220px-Cytokinesis.png
http://kovo-vyroba.sk/upload/product/z33.jpg
http://i.lidovky.cz/10/032/lngal/MTR31b7b8_klapka.jpg
MEIÓZA:
http://www.weightwhale.com/wp-content/uploads/2011/01/vitamin-a-helps-cell-division.jpg

3_struktura a funkce organismu_new - zizi.com

Transkript

Podobné dokumenty

Finanční matematika - Základní škola Volyně

číslo 2/14 - Gaudium Praha

zde.

2_chir_rány, hojení ran, převazy ran, sterilní - zizi.com

genetika_supr

veřejný prostor a orientace v něm

VÝUKOVÝ MATERIÁL

KZPC PLUS_VLP_1.cdr - Pojišťovna VZP, a.s.

SACHARIDY - Monosacharidy – příručka pro učitele Obecné

Membránový transport – příručka pro učitele

Český jazyk - Základní škola Cheb

Tlak v kapalinách a plynech – příručka pro učitele

Vedení porodu mrtvého plodu - portál Sekce ultrazvukové

ROZMNOŽOVÁNÍ BUŇKY – příručka pro učitele

rp_Modelování fyzikálních jevů ve sportu

Matematika - Základní škola Cheb

Sylabus přednášek kursu Základy buněčné biologie Název

III_Ves_12_ Kde lidé žijí a bydlí

Absolventská práce

Prvouka - Základní škola Cheb

číslo 2/14sešit

vy_52_inovace_z7_25 - Základní škola a Mateřská škola Starý Kolín