Voda v půdě

Voda v půdě
• podpovrchová (podzemní) voda = veškerá voda pod
zemským povrchem
– vyplňuje pukliny, póry a dutiny v horninách
– vzniká hlavně infiltrací (zasakováním) srážkových vod
– dalším zdrojem je juvenilní voda – uvolňuje se z magmatu
hluboko v zemské kůře
– doplňuje se také kondenzací vodní páry vnikající do pórů
v půdě
• v místech, kde hladina podzemní vody
protíná zemský povrch vznikají močály,
jezera, prameny
• ideální výška podzemní vody pro les
jsou 2 m, pro pole 50 – 60 cm
Voda pod zemským povrchem
• vodní pára
• hygroskopická (adsorpční, adhezní) voda
– voda poutaná na nejmenší půdní částice (koloidy)
• obalová (filmová) voda
– voda obalující jednotlivá zrna zeminy ve formě tenké
blanky
• kapilární voda
– voda vyplňující póry v rozmezí 0,003 – 0,2 mm
• gravitační voda
– voda, trhlinami pronikající od zemského povrchu
do hlubších vrstev prasklinami apod.
• půdní led
Voda pod
zemským
povrchem
• hygroskopická (adsorpční, adhezní) voda
– voda poutaná na nejmenší půdní částice (koloidy)
• kapilární voda
– voda vyplňující póry v rozmezí 0,003 – 0,2 mm
• gravitační voda
– voda, trhlinami pronikající od zemského
povrchu do hlubších vrstev prasklinami apod.
Voda pod zemským povrchem
• hygroskopická (adsorpční, adhezní) voda
– voda poutaná na nejmenší půdní částice (koloidy)
– poutána značnou silou – odlišné fyzikální vlastnosti
(jiná hustota, bod tuhnutí apod.)
– pro rostliny je nevyužitelná
– tvoří součást humusojílového sorpčního komplexu
(HJSK), který:
• zadržuje rostlinné živiny
• umožňuje vzájemnou výměnu iontů mezi půdním roztokem a
sorpčním komplexem
Voda pod zemským povrchem
• kapilární voda
– voda vyplňující póry v rozmezí 0,003 – 0,2 mm
– vyskytuje se v jemnozrnných sypkých horninách nad hladinou
podzemní vody – pásmo kapilárního zdvihu
– šíří se ve směru vodního deficitu (hlavně vzhůru)
– je využitelná pro rostliny (až do výše +- l m)
– tvoří zásobu vody v suchých obdobích
– velikost kapilár ovlivňuje tok vody (čím menší průměr kapiláry,
tím pomalejší tok a větší možnost stoupání):
• písek – max. 0,1 m
• spraš – max. 2 – 5 m
• jíl – až 50 m
– představuje kontakt hladiny podzemní vody s kořeny rostlin –
může ovlivňovat chemismus půdy:
• zasolování půdy v suchých oblastech při stálém kapilárním
vzlínání
Voda pod zemským povrchem
• gravitační voda
– voda, trhlinami pronikající od zemského povrchu do hlubších
vrstev prasklinami apod.
– vyplňuje i nekapilární póry (větší než 0,2 mm )
– představuje zdroj pro ostatní druhy půdní vody
– ideální poměr voda/vzduch v půdě činí 60(70) % ku 40(30) %
• půdní led
– vzniká při poklesu teploty půdy pod 0 C
– nejdříve se tvoří jinovatka z vodní páry, zdrojem dalšího
narůstání krystalů je voda kapilární a hygroskopická
– narůstající krystaly půdu nakypřují a nadzvedávají (narušení
staveb)
– polygonální půdy – mnohoúhelníkové rozčlenění povrchu půdy,
hranice mnohoúhelníků tvořeny kameny posunutými do hranic
krystaly půdního ledu
– hluboce zmrzlá půda skýtá nebezpečí jarních záplav – rozbředá
na povrchu a podporuje rychlý odtok vody z tajícího sněhu
Vlhkost je vyjádřena v procentech využitelné vodní
kapacity, což je maximální množství vody v daném
objemu půdy, které je rostlina schopna využívat. Kritická
situace (méně než 10 % VVK - bílé plochy) byla v danou
chvíli zejména v Polabí na částech Středočeského,
Královehradeckého a Pardubického kraje.