k přečtení zde - TOR BOHEMIA

*
PROFIL PLEMENA
PROFIL plem ena
‘JiwyaU
Většinou, když se mluví
o pasteveckých psech a jejich původu,
mluví se v kontextu s tibetskou dogou
(či mastifem). Nicméně v dnešní době
jsou stále rozšířenější názory, že psi,
jejichž barva kožichu je převážně bila
a jejích lebky nejsou až tak masivní
a široké, nemají moc společného se
psy z Tibetu.
ohužel, zatím nejso u žád n é p rů k a z ­
né důkazy o teorii bílých p sů ani
o původu tibetských psů, ale stále se p ra ­
cuje s teorií z 19. století, které právě p ro ­
vázání tibetských p sů a pasteveckých psů
stanovilo. D le některých n á z o rů pyrenej­
ský horský pes je přím ý p o to m ek vlka, d al­
ší tvrdí, že je p o to m k e m tib etsk éh o m astifa a ti poslední, že se je d n á o psa, který
n em á nic společného s tibetským m a sti­
fem a že se je d n á o p sa s bílým kožichem
z územ í Irán u . Právě posled n í n á z o r je vel­
m i zajím avý vzhledem k ro zd ílů m výše
uvedeným .
B
A rcheologické nálezy z o b lastí h im aláj­
ských nížin ukazují, že silní psi žili zde již
tisíce let. N a d ru h o u s tra n u také p o u k a ­
zují n a to, že daleko o d H im alájí, v ob las­
ti M ezopotám ie, se objevili p rv n í pasteveč­
tí psi již 4 000 —5 000 let př. n. 1. N icm éně
do M ezopotám ie tito psi byli také přivede­
n i Sum ery. T ito psi vypadali p o d o b n ě jako
dn ešn í hlídači stád a měli světlé kožichy.
P řed p o k lád á se, že S um eřané k ro m ě to h o ,
že s sebou donesli ro zv in u to u k u ltu ru do
M ezopotám ie, tak s seb o u vzali i své h líd a­
če stád. N eustálým i válkam i a stěhováním
n o m á d ů byli tito psi rozšířeni d o dalších
oblastí. T yto psy najdete o d B u lh arsk a
(karakachan) a R u m u n sk a (Bučovina),
přes územ í střed n í Evropy (slovenský ču­
vač, m ad arsk ý kuvasz) až po Pyrenejský
polo ostrov (pyrenejský h orský pes).
V 70-tých letech 20. sto letí bylo velm i
m álo to rn jak ů . N a ro zd íl o d již v té době
p o m ěrn ě znám ých šarp lan in c ů , byste do
této doby inform ace o tornjakovi v lite ra ­
tu re nenašli. P řito m je velm i m álo pl em en
IPes a Mačka 1/2014
účelu jak o je jich u to rn jak a. Prvm
barvě a é d o k u m e n t y j s o u j i ž z r o k u 1 0 6 7
p ísem n
D akova. Pravděpodobz ch o rv a tsk é h o ------ně byl přiveden starý m i Slovany z oblasti d n e šn íh o Irán u . Podm ínky, ve kterých
to rn ja k žil (h o rsk é k lim a s p říto m n o sti
vlk ů a m ed v ěd ů s p o tře b o u m ajitelů
to r njak ů ), vytvořily p sa fyzicky silného,
o tu žiléh o , sk ro m n ý ch p o tře b n a p otravu
a u bytování a tak e vynikajícího hlídače.
Výška p sa je 65 —70 cm , ideální by m ěla
být 70 cm, ±2 cm. Fenky jso u výškově
60 —65 cm ± 2 cm. D élka tru p u je m axi­
m álně o 8 % delší ja k výška p sa (u fenek je
to max. 10 %).
Až do r. 2002 —2003 bylo to to plem eno
relativně nezn ám é a p ro m edia nezají­
mavé. T oto se zm ěnilo vydáním knihy“
H rvatski p lan in sk i pas to rn ja k “ (C horvat­
ský ho rsk ý pes torn jak ) a u to rk y Ljiljany
N akič — Petřiny. O d ro k u 2004 došlo k n á ­
h lé m u n á rů s tu z ájm u o to rn jaka. V r. 2005
došlo uzavření d o h o d y m ezi C horvat­
skem a B osnou a H ercegovinou, že se jed ­
n á o jed n o p lem eno, ale ve dvou verzích
(chorvatský to rn ja k a bosanskohercegovačky tornjak).
22. 2. 2006 byla p řija ta p řih lá šk a sta n d a r­
d u to rn ja k a ze stran y FCI a následně d o š­
lo k je h o o d so u h lasen í FCI dne 1. 6. 2007.
A ktu áln ě je p lem en o to rn ja k p o d m ínečně
u zn an é a výstav se ú č a stn í ve skupině II.
poflis
V sedm desátých letech 20. sto letí zača­
la sy stem atick á práce s h le d á n ím za h o r­
ským pasteveckým psem , který je dnes
zn ám ý ja k o to rn jak . N ěkolik n a d še n c ů
v té to d o b ě h led alo jedince, který m i by
m o h li začít chov a u stá lit je d n o u p ro vždy
to to plem eno. Jejich výběr ja k v zhledu, ta k
povahy byl řízen zápisky o tě c h to psech
z ro k u 1067 a ro k u 1374. D n ešn í to rn ja k je
tedy sk u tečn ě takový, jak ý byl i p řed skoro
1000 lety.
T o rn jak je silný, pevný, skoro kvadratický
pes. Vzhledově vícebarevný či dvoubarev­
n ý s h u s to u a d lo u h o u srstí s ch arakteris­
ticky n o šen ý m b o h a tě o srstěným ocasem .
Hlava, uši, p ře d n í část n o h o u a tlapy m a­
jí k ratší h u s to u srst. S rst by n a jiných
m ístech m ěla b ý t d lo u h á a vytvářet hřívu
n a krk u , zároveň je d lo u h o u srstí osrstěný
i tru p , zad n í část n o h o u a ocas.
P rvní v rh to rn ja k a byl zap sán d o plem enné k n ih y v roce 1982. V 90-tých letech
20. sto letí vznikají p rv n í chovatelské stanice, založené p rv n ím i nadšenci. Psi, kteří
nesou jejich jm én a, jso u předkové m n o h a
dn ešn ích to rn jak ů . T ornjakovi už n ehrozí
vyhynutí a n a d še n c ů již není m ožné spoč íta t n a p rste c h jed n é ruky. T o rn jak ů m
T o rn jak je typickým p ředstavitelem paste­
veckých plem en. Svou k o h o u tk o v o u výš­
k o u kolem 70 cm n e p a tří m ezi nejvyšší
a největší představitele. Jeh o h arm o n ic­
ký vzhled, leh k á a eleg an tn í chůze je o b o ­
h acen á o d lo u h o u bílo-barevnou srst.
U pasteveckých p sů zpravidla existuje jak
k rá tk o strstá ta k i d lo u h o s rstá varianta.
D lo u h o srstá v a ria n ta to rn ja k a je v m oder-
Rose - jediný tornjak v ČR, hlídající stádo
Snímek: Ivan Linhart
h o právě vyčistili. H u stá p o d sad a chrání
p řed chladem a větrem , a tak é zůstává
skoro až su ch á poté, co pes vyleze z vody.
p o m o h l i p ro g ra m m in isterstva životního
pro střed í, k teré ch rán í a navrací vlky zp ět
d o přírody. T ím se z p ě t n a pastviny vrací
i tornjaci.
Electra Boss-tor (Evropský junior vítěz,
multijunioršampión a šampión),
snímek: archiv autorky
n ím chovu preferovaná. A vzhledem k to ­
m u, ze dva d lo u h o srstí rodiče m ů ž o u m ít
p o to m k y pouze d lo u h o srsté, tak verze
k rátk o srstéh o to rn ja k a p o m alu u s tu p u ­
je. To sam osebou vede i k zúžení genetické
báze — b ohužel osud, který již stačil p o sti­
h n o u t m n o h o plem en psů. D n ešn í s ta n ­
d a rd již zohledňuje pouze d lo u h o srsto u
variantu.
Z barvení srsti je n a p o d k la d u bílém s ví­
ce či m éně tm avým i znaky. T ornjak nikdy
nesm í být čistě bílý. Obvykle jso u barevné
varianty to rn ja k ů značeny jako: m éně jak
1/3 tm avých zn aků, více ja k 1/3 tm avých
zn a k ů a plášť. T ornjak m ůže m ít znaky
o d žluté přes hnědo-červenou, po h n ě d o u
až černou. U z n ak ů vlkošedé či šedé bar­
vy, k terá nen í zakázáná, bych byla velmi
o p a trn á (v m in u lo sti u některých chova­
telů p roběhlo křížení m ezi torn jak y a šarp laninci — z to h o to spojení to rn jak dědí
vlkošedou barvu).
T ornjak je pes, který žije v enku a tak ho
i m a tk a p říro d a stvořila tak, aby zvládal
všechny n epřízně počasí. Z to h o to dů v o d u
je jeho srst takříkajíc „sam očisticí". Sam a
se velm i rychle čistí a vyhazuje cizí těle­
sa z kožichu. M ísto, kde p ře d chvílí ležel
to rn jak po jeh o h rá tk á c h v blátě, je plné
suchého b lá ta a pes odchází jako bychom
T ornjak m u sí m ít b o h a to u srst s h u s­
to u p o d sad o u . Psi se výrazně liší o d fen.
M ají delší srst kolem krku, k terá jim vy­
tváří typickou hřív u to rn jak a psa. T a­
to hříva je d ů ležitá z hled isk a bojů s riva­
ly. T ak to b o h a tá srst n a k rk u znem ožňuje
protivníkovi rychlé z a k o u sn u tí do k rk u
a v zim ě je ch rán í p řed chladem . To, zd a
je pes s h řív o u p ro fenky take p řitažli­
vější, se m ůžem e je n dom nívat... T ornjak
v zim ě rád leží venku n a sněhu. Jeho srst
n a n o h o u je p říro d n ím izolantem , k terá
je tvořena tzv. p rap o rk y a k alh o ty n a n o ­
hách. Č asto pak, když leží n a sn ě h u n a
nízké teplotě vypadá to jako by se chvěl.
N ejedná se o to, že by tornjakovi byla zi­
m a, ale pohybuje jednotlivým i svaly a tím
nedovolí tělu, aby se ochladilo. O cas to rn ­
ja k a je tak é b o h atě osrstěn, a pes či fena ho
v zim ě často m áji p o d sebou d o k u d spí —
ch rán í si tak genitálie a břich o p řed chla­
dem . Pro pastevce byl dlo u h ý ocas důleži­
tý pro jejich přehled, kde světlého p sa ve
stá d u mají. O cas to rn ja k a je o d razem jeh o
rozpoložení. P o k u d pes m írn ě stojí s vyso­
ce zvednutým ocasem , p ak se pes nebojí, je
si jistý sám sebou. P o k u d pes schová ocas
p o d sebe, pak n ao p ak chce schovat pachy
a stopy o sobě — kryje id e n titu v d ů sled k u
stra c h u či nejistoty. T otiž pes, jistý si sám
sebou, který chce aby okolí o n ěm vědělo,
m ává ocasem a tím „rozprašuje" své pachy
— z análních žláz.
Povahu
T ornjaci jso u pastevečtí psi a svou práci
— h líd án í stá d a ovcí — dělají dodnes.
N icm éně, jako o sta tn í pastevečtí psi jso u
tornjaci v dn ešn í době pořizováni spíše
jako hlídači p o zem k ů jejích m ajitelů
anebo i jako dom ácí m azlíčci.
Povahu m á typickou p ro pastevecké psy:
m írn o u , d o b ro srd ečn o u a především jso u
k lid n í a m ají rádi řád a h arm o n ii. Ke čle­
n ů m ro diny jso u něžní a em otivní, p o ­
k u d js o u správně socializováni jso u i to ­
le ran tn í k cizím lidem m im o své hlídací
terito riu m . Jejich terito riáln í p u d je velmi
silný, jso u sebevědom í a sa m o sta tn í, a tak
p o k u d se kolem jejich te rito ria začíná
d ít něco neobvyklého, ih n ed začn o u se
zájm em vše sledovat a v p říp ad ě potřeby se
chovat obranářsky. H lídací p u d n ení třeba
u těchto p sů nijak vyvíjet, přijde sám s tím ,
jak pes b u d e dospívat.
Pastevecký pes potřebuje ú k o l — neboli
přidělené územ í, za které b u d e m ít
zodpovědnost. P otom je pastevecký pes
spokojený. N ěk o lik rát obejít své te rito ­
riu m a zbytek času p o d řim o v at, nejlépe n a
nějakém vyvýšeném m ístě, které m u b u d e
poskytovat výhled n a revír. N ezn am en á to,
že tito psi celý den spí. N ao p ak , zaznam e­
n á jakoukoliv zm ěnu, a to co nejvíce lidí
překvapí, je blesková reakce, jakm ile ucítí,
že jejich zásah je nezbytný a p řito m vteři­
n u p řed tím vypadali, že jso u zcela v klidu
či že spí. Takový veliký pes a v dan é chví­
lí dštící h rom y a blesky vyvolává sk u teč­
ně odstrašující dojem . Ale ta k to i m á být
— aby byl schopný z a h n a t odvěkého ne­
přítele. I přes ten to zjev se vlci v n evyhnu­
telných situacích p o u ští do b o jů s pasteveckými psy. A právě kvůli výše uvedeném u
PROFIL PLEMENA
Tornjaci z chovatelské stanice Vala Liburna
m usí m ajitel pasteveckých p sů pozn at,
kdy končí představivost a stav klid u a kdy
to v očích psa vypadá, že m u sí zasá h n o ­
ut. P o zn án ím každého v lastn íh o p sa m ůže
m ajitel předejít nepříjem n ý m situacím . Již
o d štěněčího věku m u sí pastevecký pes p o ­
zn at, že je m ajitel ten, kdo je hlavní a sám
určuje, kdo je vítaný a kdo ne.
T ornjaci nejsou sportovci, a tak nejsou
vh o d n í pro m ajitele se sk lo n em k ak tiv n í­
m u životním u stylu, k teří by se jich chtěli
ú č a stn it i se svými psy. Š tě ň á tk a m u sí od
ran éh o věku být seznam ována s jin ý m i lid­
m i a s jiným i psy a n a u č it se zák la d ů m p o ­
slušnosti. Jso u to psi, k te ří js o u spokoje­
ni n a je d n o m m ístě — n a svém terito riu .
N epotřebují nikoho, k d o by je m ěl zabavit.
D louhé procházky b u d e akceptovat, ale
většinou je n ebude sám vyhledávat, p ro to ­
že to zn am e n á o p u s tit své te rito riu m a to
je p ro ti p u d ů m pasteveckých psů. Problém
m ůže také n astat, p o k u d se pes věnčí stále
po stejné trase, n a nějakém m enším parku,
kde se pravidelně setkává s o sta tn ím i psy,
k teří jso u zde také venčení. Zde n eznám í
psi n eb u d o u vítáni!
T ornjak je sm ečkový pes. Sm ečka ale funguje dobře, p o k u d všichni znají pravidla
a p o k u d jso u pravidla ja sn á a jednoznačná. T ornjaci m ají rád i pravidla, ale právě
p o k u d jso u jim p rezen to v an á uvedeným
způsobem . V jiných p říp ad ech každé pravidlo se p o k u sí z m ě n it ve svůj prospěch.
Tedy je důležité se psem k o m u n ik o v at srozu m iteln ě a vždy v ytrvat a každé p o ru še n í
pravidel p o tre sta t.
T oto p lem eno je výrazně d o m in a n tn í n a d
jin ý m i psy. U to rn ja k a se m u sí vědět, k d o
je hlavní, k d o je ve všem p rv n í a velkou
roli ve všem hraje i m ajitel. Když je májitel pevné ruky, psi b u d o u klidnější a také
b u d e m éně ro zep ří m ezi nim i. P si svéh o
m ajitele b ero u jak o n ěc o , co m ilu jí neb o n ě k o h o , k o h o se b o jí, b ero u h o jak o
vů d ce, ale n e v k la sick ém slo v a sm yslu ,
jako vůdce smečky, p ro to že jim m ajitel
nikdy nevezm e jíd lo , n ik d y jim nevezme
fenu. N ao p ak , p říc h o d u m ajitele se radují,
p ro to že je to on, k d o je n ak rm í, o n je ten,
k d o zavírá a také m u p řip o u ští fenku. Při
situaci, kdy je k n ě m u p u ště n a fenka, on
si m ajitele p řestan e vším at. Tedy, m ajitel
je je n p o zitivní či negativní elem ent v jeh o
životě a p ro to tornjaci řeší své p rob lém y
a alfa m ísto ve sm ečce n ezá v isle n a m a­
jiteli. Velkou ú lo h u v životě sm ečky hraje
i boj o vedoucí m ísto ve smečce. Jed n i psi
jso u trpěliví a jed n o d u še se p robojují na
vedoucí m ísto p o stu p n ý m „odklízením "
těch n a nižších postech, až u cítí p říležito st
„odzbrojit" i vůdce sm ečky a převzít vede­
ní. N ěk teří zase m ají velké a bláznivé srd­
ce a k to m u jso u i vytrvalí, o n i se nevzdáva­
jí ani silnějším než jso u oni. N ěkteří jso u
velm i silní a n eo h ro žen í a ih n ed se p o u š­
tí do vůdce smečky, po to m to se m u zříd ­
k a kdy postaví o sta tn í členové smečky.
Co je jisté, je, že tornjaci za vůdce sm eč­
ky nikdy neu zn ají zbabělce a nejistého psa.
V ůdce m u sí b ýt siln ý, odvážný, rozh od n ý a k to m u in te lig e n tn í a n a p sí způso b čestný,
T ornjaci jso u velm i o p a trn í psi, k teří sam i
nevyhledávájí šarvátky, ale p o k u d jso u
z a h n a n í do k o u ta, jso u připraveni bojov at n a život a sm rt. Sebevědom í je napoh led činí nezau jatý m i okolí, ale ve skutečn o sti jso u bdělí a skrytě napjatých
a n ab roušených sm yslů. J so u zn á m í tím ,
že jso u vytrvalí ve vyk on áváni svých
r o z h o d n u tí. Jejích lo ajalita k lidské smečce n en í d o těrn á, ale je ab so lu tn ě nesporná. Ve v z ta h u k cizím lidem a p sů m mim o své te rito riu m nevykazují agresivitu,
o pak p latí ve v z ta h u s h líd á n ím jejich teritoria. Velký rozdíl pan u je v chování jednotlivce a v chování smečky. P o k u d je pes
sám a k n ě m u běží jin ý n eznám ý pes, tornjak h o b u d e ček at v m írn ém postoji, se
Extasy a Electra Boss-tor
Snímek: studio 007
zájm em a v n ap jatém stavu, p ři k terém se
b u d e sn ažit p ro h lé d n o u t zám ěr p řích o ­
zího. Při p o p san ém neštěká, nevrčí ani
neježí srst, jen n apjatě očekává záměry.
Sm ečka ale funguje jinak. Je rychlej­
ší a n ebezpečnější. S m ečk a nečeká,
ih n e d b ěží d o ofenzívy, syn ch ron izova­
n é, k o ord in ovan ě s vro zen o u strategií.
V těch to p říp ad ech m u sí m ít m ajitel vý­
jim ečn o u autoritu, aby zastavil rozje­
to u lo k o m o tiv u . N eexistují lepší h líd a­
či. V chování jednotlivců a sm ečky k lidské
sm ečce nejsou rozdíly. Pouze sn ad v tom ,
že je viditelně více soutěžení o přízeň.
Jako o sta tn í pastevecká plem ena, je velmi
inteligentní, schopný sam o sta tn é h o uva­
žování a rozhodování a rychlého se uče­
ní. N icm éně jako typický představitel této
skup iny se sch o p n o stí sa m o sta tn é h o uva­
žování b ude většinou hluchý k povelům
klasického výcviku, pro to že neuvidí p o tře ­
b u tyto povely splnit.
C hov to h o to plem ene začal relativně ne­
dávno (v 70-tých letech 20. století) a je­
jichž zák la d n u tvořili psi přesně dle
p o p isů to rn ja k ů z ro k u 1067!!!, jak ex­
teriérově tak povahově, je výrazněji pocí­
tit p o vahu p ůvodních pasteveckých psů.
H orské oblasti, ze kterých pochází, jso u
tvrdá, n ep říjem n á a surová m ísta, obzvlášť
pak v zim ních měsících. Psi, k teří v těch ­
to p o d m ín k ách po staletí plnili svůj úkol
a byli zvyklí být v p o d sta tě je d in o u a hlav­
ní o p o ro u pastevců, se často ocitli v boji na
život a n a sm rt.
T orn jak n en í vh o d n ý k s ta n d a rd n ím u vý­
cviku, který vyhovuje něm eckým ovčá­
k ů m , d o b rm a n ů m či boxerům . U to rn ja ­
k ů je třeb a velké dávky něžné, ale pevné,
trpělivé a soustavné výchovy plné lásky.
T akovíto psi m usí být o stří a n e k o m p ro ­
m isní. Psi, k teří by nem ěli uvedené charak­
teristické povahové rysy, by se nem o h li p o ­
stavit vlkovi či dokonce i medvědovi, ale
u tek li by hlava nehlava.
10
i Pes a Mačka I/2 0 14
To sam é p la tí i p ro inteligenci pastevec­
kých psů. Pes, který n en í schopný sam o ­
sta tn é h o a rychlého uvažování a n eu m í se
sám ro z h o d n o u t, by d lo u h o v to m to p ro s­
tředí nepřežil a pastevcům by nebyl k u ž it­
ku. Š k od a jen , že se tyto jejich p o v a h o ­
vé rysy m o d ern ím chovem , zam ěřeným
před evším n a exteriér, p o m a lu m ě n í či
zcela vytrácejí.
N a rozdíl o d slovenského čuvače či kuvasze, k teří n ejsou až ta k terito riál­
ní a k te ří u m í m an ip u lo v at se stád em
a to to stád o i sh ro m ážd it, to to tornjak neum í. Je to typický hlídač stád.
Ale společným rysem je stále jejich in ­
teligence, nezávislé rozhodování a blíz­
ký vztah s jejich „sm ečkou". Stejné je
i dospívání psů, které m en táln ě bývá až
po dvou letech, spíše i později. Fyzické
dospívání je až po třetím roce.
D o věku dvou let, jso u tornjaci „děti".
T ornjak je stále ještě n eh o m o g en n í ple­
m eno a platí, že n e m á jen jed en nebo dva
typy variací plem ene, to rn jak m á i čty­
ři typy. Dle zařazení do určitéh o ty p u je
m ožné určit, z d a pes dospěje ve dvou le­
tech anebo až po třetím roce života. I když
je sn ah a o zform ování je d n o tn é h o typu
tornjaka, každý chovatel b ude tvrdit, že
zrovna jeh o tornjaci jso u ti, k teří odpoví­
dají p lem en n ém u ty p u tornjak. V posled­
ních letech se více p ro h lu b u je i rozdíl mezi
to rn jak em v C h o rv atsk u a v B osně a H er­
cegovině. T am je spíše tendence m ít bílo-černé psy anebo psy s pláštěm , a spíše
d robnějšího vzhledu. V C h o rv atsk u je ba­
revná tolerance m n o h e m širší, což je dobře
z hlediska genetického m ateriálu, a psi se
drží spíše h o rn ích h ran ic k ohoutkové výš­
ky, kde je je d n ím z hlavních kritérií d o d r­
žení kvadratických p ro p o rcí (bohužel ne
vždy). Pravda ale je, že když se dívám n a
výstavách n a tornjaky, tak js o u opravdu
velm i variabilní. P o k u d se v rátím k tem ­
p e ra m e n tu a ch arak teru to rn jak a, ta k je
sku tečn o stí, že jich b ohužel 60 % žije ja ­
ko kotcoví psí či js o u uvázání n a k rátk ém
řetězu! T ito psi js o u zříd k ak d y venčení
po m ěstě m ezi lidm i, d ětm i i jin ý m i psy,
k ro m ě občasného výletu n a výstavy. T am
se tito psi poznají podle strn u lé h o p o sto ­
je a staženého ocasu m ezi n o h am a, či oca­
sem , který n ení nesený n a d hřbetem . Vy­
soko nesený ocas svědčí o tom , že je pes
dobře socializován a je v p ro střed í jiných
lidí a p sů jako dom a.
O ficiální popis to rn ja k a zní: „T ypický d o ­
sp ělý tornjak je k lid n é, n a p o h le d lh o s ­
tejné zvíře, ale velm i b d ělý h líd a cí pes.
S b lízk ý m i o so b a m i je n ad m íru e m o ­
cio n á ln í. P ok u d žije ve sm ečkách s v í­
ce psy, p rokazuje výrazné so ciá ln í va­
zby. K cizím o so b á m a zvířatům n en í
zpravidla výrazně agresivní. V situ a ­
cích, které to vyžadují, n ap ad á i o d o st
SPes a Mačka 1/2014
11
*
PROFIL PLEMENA
siln ější protivníky. P řito m p ů so b í o p a ­
trně, ale n a d ru h o u stran u je uvoln ěn ý,
vytrvalý a d ok áže b ýt v elm i n ep říjem n ý
v k o n flik tn ích situacích."
D ostali jsm e se k pasteveckým p sů m — h lí­
dačům stád. Psi, k teří jso u jiní, u n ik átn í,
speciální a nejsou pro každého. Jed n ím ze
všeobecného p o p isů těchto p sů je, že jso u
nebojácní, sebevědom í, in telig en tn í, nezá­
vislí a silní. K rom ě to rn ja k a p a tří do této
sk u p in y kavkazský pastevecký pes, středoasijský pastevecký pes, kuvasz, kangal, šarplaninac, m erem m an o , slovenský čuvač,
krašský ovčár, anato lsk ý pastevecký pes
a m n o h o dalších. To nejdůležitější, co m a­
jí n a mysli, je h líd án í a o c h ra n a stá d a a te­
ritoria, n a kterém je stádo. S ch o p n í psi se
sklonem sam i ro z h o d n o u t a to ro z h o d n o ­
u t ih n ed a n a základě to h o i reagovat.
Společný je i fyzický rozvoj, kdy z h ru b a do
12 m ěsíců d o sá h n o u p ln o u k o h o u tk o v o u
výšku, ale v to m to ob d o b í n en í pastevecký
pes rozu m em nic jinéh o , než velké štěně.
Jak už jsem psala, psychické dospívání je
někdy kolem 24 —36 m ěsíců, tedy d o st ča­
su n a to, aby si osvojili znalosti, které m a­
jí bý t osvojeny. Teď n em luvím o běžném
výcviku vh o d n ém p ro jin á plem ena. Běž­
né povely, jako" ke m n ě“, „sedni",“ lehni"
a další (nem luvě o aportování) je často za­
nechají n a p ro sto lhostejným i. D ůvod ne­
m ůžem e vidět v tvrdohlavosti či v úm ysl­
né n ep o slu šn o sti, ale v to m , že tito p si
m ají in telig en ci p o so u d it, že tyto p o v e­
ly p rostě nedávají sm ysl. P o k u d ale jde
„do tu h éh o " ta k jso u daleko o d to h o , aby
neposlechli. R ychlost jejich reakce, s jak o u
jso u sch o p n í u b rá n it terito riu m , je im p o ­
zan tn í, ale jso u to psi, k teří především m a­
jí n a rozdíl o d o statn íc h sc h o p n o st roz­
h o d n o u t, zd a zakročit či ne, sam ozřejm ě
m luvím o plně dospělém psů.
Je m n o h o n ázorů, které říkají, že u těch­
to p sů p ro stě nebud e fu n g o v at p rincip
v ztah u alfa (já člověk — vodím , ro z h o d u ­
ji) a ty pes (plníš rozkazy). P ok u d p o ža d u ­
jete u vedené, n ep ořizu je si tornjaka!!!
V ztah je spíše partnerský. M n o h o n ázo rů
je pro povinné návštěvy psích školek. T a­
dy pozor! N e každá šk o lk a je v h o d n á
pro pastevecké psy. Raději pejska neber­
te n a cvičiště, kde m ají pouze zk u šen o s­
ti se služebním i plem eny, kde vás b u d o u
cvičit m eto d o u klasické drezu ry služeb­
ních plem en. P astevečtí p si n a te n to typ
drezury nejsou! Š kolk a, k terou h o d lá te
navštěvovat, m u sí resp ek tovat p ovahu
a n árok y to h o to p lem en e. Kvalitní škol­
ka vás především naučí, ja k ke p su p řis tu ­
povat, jak s n ím pracovat, ale hlavní stále
zůstává n a m ajiteli p sa — n a u č it se psí řeči.
Těžko naučíte pasteveckého p sa z ů sta t le­
žet n a m ístě, p o k u d m u n a jeh o terito riu m
12
iPes a Mačka I/2 0 I4
PROFIL PLEMENA
v sto u p il nevítaný h o st. Také vás n eb u d e
slep ě p o slo u c h a t. A p ro č byste to i chtěli.
Staletí, po k te rá se p o těch to psech vyža­
dovala nezávislost a sa m o sta tn é ro z h o d o ­
vání, aby vznikl jed e n in te lig e n tn í a sebe­
vědom ý pes, by n em ěla smysl.
ZfivavL
V uplynulých letech se m luvilo o to rn ja k u
jako o silném , o d o ln é m a zdravém plem e­
ni. N icm éně, psi jso u stejně jak o lidi náchýlní m u tacím . N ěkdy jso u m u tace žád o ­
ucí — p řiz p ů so b e n i se p ro střed í, ve k terém
zvíře žije. M y b u d em e m lu v it o té negativ­
n í m u taci, k te rá se v d ů sle d k u řízeného
chovu b o h u žel objevuje u všech plem en
p sů a je d ěd ičn á z ro d ičů n a potom ky.
T ornjak, jako p lem eno, p a tří k m álopočetným psům . Teprve v po sled n ích letech
existují tornjaci, k te ří m ají vyplněný ro d o ­
k m en i se všem i předky. Tedy zatím rela­
tivně m álo in fo rm ací o předcích a jejích
dědičných nem ocech. V roce 2004 bylo
v C h o rv atsk u registrovaných 1 600 tornja k ů a v Bosně další asi stejný počet. Do
p o č tu js o u uvedení ja k dospělí, ta k vete­
ráni, š tě ň a ta a zem řelí psi. Tedy, p o k u d se
b u d e je d n a t o m nožství, k teré bylo m ož­
né p o u ž ít k chovu, ta k by to bylo n a k až­
dé stran ě asi 1000 psů, celkem tedy 2000
chovných p sů a fen. B ohužel, se tedy jed n á
o velm i úzký genetický m ateriál. T ím spí­
še se m u sí o p rav d u d ů sled n ě vyřazovat je­
d inci vykazující jak o u k o liv d ěd ičn o u gene­
tickou vadu.
K rom ě dysplazie kyčelného k lo u b u a vchlíp en í a vychlípení o čn íh o víčka, se v posled ­
ní d obě ro z m á h á čistě chyba takzvaných
Gord Zagrebački Biseri (multievropský vítěz, šampión)
Snímek: chovatelská stanice Boss-tor
chovatelů, a to jin ý skus než je nůžkový.
Schválně je přeh lížen a ta to vada a zvířa­
ta s n í js o u p o u ště n á dál do chovu. Těch
p á r m álo zodpovědných chovatelů bije n a
poplach. O situ aci se ví, ale bohužel není
žádný orgán, který by to to vyřešil. C hov je
neřízený a š tě ň a ta „se dělají" pouze kvůli
zisku. To, co ale vím je, že se m usím e d ržet
těch zodpovědných, abychom neskončili
s tornjaky, k teří žijí v Kanadě. T ito tornjaci
byly dovezení po předcích dědičně p řená­
šejících nem oc ledvin. Již p á r let po p o čát­
k u chovu v K anadě již řeší šp a tn o u krev
a dědičné nem oci.
C htěla bych zde p o d o tk n o u t i d ů ležito st
správného výběru chovatele ne jen z hle­
d iska těch to nem ocí, ale i z h lediska zák­
lad n ích štěněcích nem ocí. V Bosně hlavně
n en í zvykem š tě ň a ta očkovat, v C horvat­
sk u v ětšin o u již ano. D ůvodem proč neočkovat, m ě v em ailové k o m u n ik aci napsali,
že psi žijící n a ulici jso u přece také zd ra­
ví, takže n en í d ů v o d očkovat ani ty d o ­
ma... N icm éně p ouze svědom itý chovatel
naočkuje, viry závadných nem ocí jso u n a
Lemi (světový junior vítěz, světový vítěz, multišampion)
Snímek: chovatelská stanice Boss-tor
uvedených územ ích p říto m n é častěji než
u nás. N aše zk u šen o st b o h u žel byla ta k o ­
vá, že i když jsm e m ěli naočkované štěně,
po třech dnech jsm e jej m useli s virovým
onem o cn ěn ím hospitalizovat. D va dny n a ­
to n á m volali, že naše m alá M agginka už
není... Byla to velm i h o řk á p rv n í zkuše­
n o st s p o řízen ím tornjaka. Po zažitém šo ­
k u a po to m co n á m M aggy vzala naše srd ­
ce za p o u h é 3 dny, jsm e se ro zh o d li p o říd it
si rovnou dvě nové m alé holčičky. N yní již
m ám e čtyři tornjaky a ro zh o d n ě vím , že to
n ení konečné číslo.
Cfíov v Stutte i JíeAceýovitte
a v Cfoutatítca
T ornjak je stále ještě n eh o m o g en n í plem e­
no a platí, že n e m á jen jeden nebo dva ty­
py variací plem ene, to rn jak m á typů i ví­
ce. D le zařazení do u rčitéh o ty p u je m ožné
určit, zd a pes dospěje ve dvou letech an e­
bo až po třetím roce života. I když je sn ah a
o zform ování je d n o tn é h o typu tornjaka,
každý chovatel b u d e tvrdit, že zrovna jeho
tornjaci jso u ti, k teří odpovídají plem enn ém u ty p u tornjak. P roblém je také ten,
že v B osně se nedělá k o n tro la kyčelních
k lo u b ů , a ta k nen í jasné, ja k to vypadá po
zdravotní stránce s torn jak em v Bosně.
Přece jen se je d n á o velké a těžké plem eno.
B osna také byla ze stran y FCI vyloučena až
do ro k u 2013 ze sezn am u s tá tů se kterým i
FCI spolupracuje a psi z této zem ě se ne­
m o h li ú č a stn it jak m ezinárodních výstav,
ta k an i n em o h li být zařazeni do oficiálně
FCI uznávaného chovu.
N icm éně p ů v o d n í tornjaci z Bosny jso u ce­
n ěn í kvůli svém u genetickém u fo n d u -p sů
se staletím i nezm ěn ěn o u p ovahou a h o r­
ským větrem vytvrzené zdraví. V ětšina
dnešn ích p sů v C h o rv atsk u b u d e m ít p ře d ­
ky právě z Bosny. Z n ám i dn ešn í chovate­
le z C horvatska, k teří si zakládají chov vý­
h ra d n ě n a psech dovezených z Bosny. O ni
ten ren tg en po dovozu p sa provádí a za­
tím to vypadá, že se to rn jak drží v to m to
o h led u i v Bosně po zdravotní stránce vel­
m i dobře. N icm éně, o d k u d si dovezete ště­
ně z Bosny, je to více m éně risk, co z to h o
bude. To si m ůže dovolit někdo, kdo pak
m á kam dále u m ístit psa, p o k u d se n e b u ­
de používat v chovu. Z jistila jsem ale, že to,
co je n a papírech, n em u sí byt pravda! Jiný­
m i slovy, h o d n ě se bojuje s tím , že „chova­
telé" dávají cizí p ap íry svým p sům , či ja ­
ko otce uvedou psa, který jim zrovna v tu
chvíli vyhovuje.
Tornjaci v C h o rv atsk u m ají výbornou
datab ázi psů, včetně jejích fotografie,
tetovacích čísel a také výstavních, zdravot­
ních a inbreedingových výsledků. N icm éně
i zde najdete vrh napsaný n a fenu, k terá
svá vlastní m láď ata m ěla před několika
m álo měsíci. Takže čtení i v této databázi
je občas sci-fi s d etektivní zápletkou. M u ­
síte op rav d u m ít zn ám osti, abyste záp let­
k u rozpletli a zjistil kdo je vlastně p o to ­
m ek koho. B ohužel to, že si chovatel k o u p í
š tě ň a ta o d n ěkoho jin éh o a napíše je, jako
š tě ň a ta vlastní po jeh o feně se v C h o rv at­
sk u řeší ú stn ím n ap o m en u tím . Tedy i ta to
fo rm a bují a kro m ě to h o m n o h o dalších.
P o k u d b u d u řešit te m p e ra m e n t a charak­
ter to rn jak a, ta k je sku tečn o stí, že jich
b o h u žel 60 % žije jako kotcoví psí či jso u
uvázání n a k rá tk é m řetězu! T ito psi jso u
zříd k ak d y venčení po m ěstě m ezi lidm i,
d ětm i i jin ý m i psy, krom ě občasného vý­
letu n a výstavy. T am se tito psi poznají
p odle strn u lé h o postoje a staženého ocasu
m ezi n o h am a, či ocasem , který n ení nese­
ný n a d hřbetem . Vysoko nesený ocas svěd­
čí o to m , že je pes dobře socializován a je
v p ro střed í jiných lidí a p sů jako dom a.
D ocela rozšířeným n ázo rem ale bohužel
je, že to rn jak nep o třeb u je kvalitní stravu.
Že m ůže být živ z čehokoliv. H o d n ě často
je jim převážně p ředkládané pečivo, něja­
ké zbytky o d sto lu a m aso m ají výjimeč­
ně, anebo pouze p o k u d si sam i něco u lo ­
ví. O psech bez p ap írů nem luvě. T ěch je
opravdu n a každém k ro k u dost. Ale p ro ­
tože v Bosně ještě v oblasti kynologie nej­
so u ani v plenkách a v C h o rv atsk u teprve
ochutnávají p rv n í doušky kynologie n a
světové úrovni, je v tu to chvíli zcela jedno
zd a si p o říd íte štěně bez PP anebo z nekva­
litn íh o chovu. Až n a ten rozdíl že pes s PP
se m ůže p oužívat nadále v chovu a nekva­
litn ím psem se to to plem eno zničí. O bčas
se setkávám ne jen s entropií, ale i se psy
bez pig m en tu , anebo s m o drým i či až ž lu ­
tým a očim a.
multišampionka Electra Boss-tor
Snímek: Katka Kollárová
!Pes a Mačka I/2014
13
*
PROFIL PLEMENA
UCII: Přelomová molekula v podpore funkcie kíbov
postihnutých osteoartritídou
Méftlán^
Byt: na začátku mé plány byly mít tornjaka, absolvovat pár výstav a nic dalšího, celé
se to změnilo s lepším se seznámením s je­
jích náturou. Musím říct, že jsem naštěs­
tí právě po dlouhém hledání našla skvělé
chovatele, kteří svou práci odvádí se vší
zodpovědností.
UC II je skratka pre nedenaturovaný kolagén typu II, ktorý
je prirodzenou štrukturálnou súčasťou kfbnej chrupavky. Je
získávaný z hrudných chrupaviek kuriat unikátnym patentováným procesom extrakcie za nízkých teplot. Vďaka tomuto
procesu zostáva zachovaná originálna molekulárna štruktúra
kolagénu typu II aj jeho biologické vlastnosti.
Mechanizmus pósobenia sa vztahuje na imunitný systém.
U kíbov, postihnutých osteoartritídou, dochádza k nevratnej
deštrukcii kíbnej chrupavky. Kolagén typu II, najhojnejšia
bielkovina v chrupavke, sa uvolňuje a dostává sa do kontaktu
s buňkami imunitného systému, ktoré sa s ním za normálnych
okolností nestretnú a začnú tak proti němu tvoriť protilátky.
Degradácia chrupavky sa tým tak ešte zhoršuje.
Potvrzují to úspěchy i mé fenky, kterou
mě sami vybrali. Mimo jiné v konkuren­
ci v Chorvatsku, ve svých 17 měsících je­
den den odnesla titul BOS, a druhý den
BOB a pak následně i BIS národních ple­
men. Vlastně její první udělený BOB ve
větší konkurenci dospělých psů a fen, byl
od prezidenta Chorvatského kynologické­
ho svazu již v jejích 11 měsících. Mám ne­
skutečnou radost, že do Česka se mě po­
dařilo dovézt takto kvalitní fenu, se kterou
bych ráda odstartovala chov tornjaků zde.
Zcela první vrh tornjaků v ČR by měl být
v létě 2014.
...Žiadajte u svojho veterinára
Druhá fenka zůstává doma jako hlídač. Je
to právě tip, který se sice některých roz­
hodčím a chovatelům líbí, ale právě, dle
mého názoru neodpovídá vcelku standar­
du. Jedná se o fenu, sice geneticky kvalitní,
ale na vyšších nohách a hubenější. Čumá­
kem o něco více do špice, než je nezbyt­
ně nutné a právě povahou, která není zce­
la na místě u tornjaka. P okud m ám tvrdá
kriteria, tak je m usím m ít i sam a k sobě
a vidět nedostatky svých psů. Nicméně,
velkou radost mě dělají mé nové přírůst­
ky. Pejsek byl přímo pořízený, aby gene­
ticky byl co nejvíce vhodný pro mé fenečky. K tomu se zatím jeví jako pes, který
se opravdu velmi blíží standardu a mám
z něj obrovskou radost. S tímto pejskem
se v nastávajícím roce pokusím co nejvíce
prezentovat plemeno tornjak. Jeho sestra
zřejmě na výstavách nebude mít výrazné
úspěchy, ale z hlediska genetiky je to co by
každý chovatel měl mít. Je to tip, jak rádi
v Bosně říkají, „původních tornjaků".
Advanced
Nové inovativní chondroprotelctivum
obsahující UCll - nedenaturovaný
kolagen typu ll
Psům z řízených chovů někteří i říkají
umělí tornjaci a zcela odmítají podřídit se
jakýmkoliv standardům či sledování zdra­
votního stavu či vhodnosti spojení psa
a feny. Venerka nám táhne přímo linii po
svém dědovi, který je jedním z vůbec nej­
známějších tornjaků — dokonalý tvar hla­
vy, přesné proporce původních tornja­
ků, než začalo docházet k jejích změnám
v důsledku různých preferenci chovatelů.
Na výstavách jsou ale upřednostňování
modernější tipy.
mách u nás, vidět ho jako rodinného psa,
který kromě toho, že bude hlídat majetek
rodiny, bude zároveň i prvním zvířecím
kamarádem jejích dětí. Ve zkratce, budu
ráda pokud u nás lidé objeví krásu a ko­
uzlo těchto psů, stejně tak jako jsem ho
objevila já. *•
Takže cílem je vybrat si a dovézt co nej­
kvalitnější jedince a odstartovat jejích
chov v ČR. Vidět tornjaka jak na výsta­
vách zde, tak třeba i někde u oveček na far-
Jasmina PETLACH
Použité zdroje: informace o plemeni jsou
čerpány z osobních návštěv chovatelů
v krajinách původu plemene,
14
‘-Pes a Mačka I/20I4
Po podaní kolagénu typu II v tabletách Flexadin®
Advanced dochádza ku vzniku tzv. orálnej imunotolerancie.
Kolagén typu II sa v stene čreva střetne s lymfocytmi, ktoré
ho vďaka jeho zachovanej molekulárnej štruktúre a perorálněmu příjmu rozpoznajú ako molekulu tělu vlastnú a nasledovne sa proti tomuto typu kolagénu přestanu protilátky
tvoriť. KÍbna chrupavka tak už nie je nadálej poškodzovaná
vlastným imunitným systémom.
Flexadin® Advanced je jediným veterinárnym prípravkom,
ktorý tuto unikátnu molekulu obsahuje. Je k dostaniu vo
forme ochutených žuvacích tabliet a vďaka popísanému
mechanizmu pósobenia sa podává len 1 tableta raz denne
bez ohladu na velkost' psa.
Autorka Jasmina Petlach je první
chovatelkou plemena tornjak v ČR
52
DIMENZE
•OUST-XáMtT
*
í K Iv1CVj (1?P Ii [•
-i,
Vétoquinol
W H