Poul I., Melichar R. a Janečka J. Jurská vápencová bradla

3. SJEZD ýESKÉ GEOLOGICKÉ SPOLEýNOSTI, VOLARY 19.–22. ZÁěÍ 2007
JURSKÁ VÁPENCOVÁ BRADLA KARPATSKÉHO FLYŠE:
TEKTONICKÉ ŠUPINY NEBO OLISTOLITY?
I. Poul1, R. Melichar2 a J. Janeþka2,3
1
2
Ústav geotechniky, FAST Vysoké uþení technické v BrnČ, VeveĜí 95, 602 00 Brno, [email protected]
Ústav geologických vČd, PĜírodovČdecká fakulta Masarykovy univerzity, KotláĜská 2, 611 37 Brno
3
Geologický ústav ýeské akademie vČd, Rozvojová 135, 165 02 Praha 6
Jurská vápencová bradla vnČkarpatského flyše byla dĜíve shrnovaná do tzv. vnČjšího bradlového
pásma a byl pro nČ pĜedpokládán víceménČ jednotný tektonický styl. Z genetického hlediska byly
v minulosti vytvoĜeny dvČ teorie jejich pĤvodu. První vysvČtluje vznik bradel jako obĜích olistolitĤ
spojených s odlamováním a sklouzáváním blokĤ vápencĤ a slínovcĤ z karbonátové plošiny smČrem
k jejímu úpatí (napĜ. Eliáš 1992). Druhá teorie pak vychází z názoru, že jurská bradla tvoĜí tektonické
šupiny, které byly vylomeny z podloží pohybujícím se pĜíkrovem a jsou tak indikátory jeho bazálních
ploch. Testovány byly dvČ oblasti s výskytem bradel – Pavlovské vrchy a bradla na severovýchodní
MoravČ.
V Pavlovských vrších tvoĜí svrchnojurské vápence (v rámci sedimentĤ ždánické jednotky)
rozlehlá deskovitá tČlesa s víceménČ lineárním prĤbČhem v mapČ. Deskovitý tvar tČlesa byl ovČĜen jak
povrchovým mapováním, tak i vrtným a seismickým prĤzkumem. Vápencová deska je porušena
þetnými „pĜíþnými“ zlomy ve smČru SZ–JV, které zpĤsobují kulisovitý obraz jejího výchozu v mapČ
(Poul 2006). Po porušení zlomy se vytvoĜily kry o rozmČrech min. 1,5 × 1,5 km. Uvážíme-li však
porušení zlomy, jednalo se pĤvodnČ o desku mnohonásobnČ vČtší.
Jura Pavlovských vrchĤ zĜejmČ neodpovídá definici olistolitĤ, neboĢ vápencové bloky nejsou
doprovázeny brekciovitým materiálem odpovídající definici olistostromy (Jackson 1997). Naopak
bylo doloženo, že se jedná o tektonické šupiny, které byly bČhem alpínského vrásnČní silnČ tektonicky
postiženy, vrásnČny a zešupinaceny. Byla rozpoznána antiklinální stavba a flat-ramp-falt geometrie
pĜesmykĤ s mezivrstevními odlepeními. Antiklinální stavba je velmi dobĜe viditelná jak v rámci
povrchových strukturních studií (Svatý kopeþek, Stolová hora, DČvín), tak i v reinterpretovaných
seismických Ĝezech.
Výchozy jurských bradel na severovýchodní MoravČ jsou vázány na bazální þásti slezské jednotky
a bývají rĤznČ tektonicky definovány. Jednotlivé výskyty jsou v publikovaných geologických mapách
„náhle“ tektonicky ukonþovány. Rekognoskaþní výzkum však ukázal, že tČlesa „bradel“ jsou
zakomponována do polohy extrémnČ hrubých slepencĤ s valouny až bloky vápence štramberského
typu. Doprovázející slepencový sediment tak ukazuje na typickou definiþní vlastnost olistolitĤ.
Slepencový horizont je v podloží pikritĤ kĜídového stáĜí tČšínsko-hradištského souvrství. Hrubé
slepence ukazují na živou tektonickou aktivitu bČhem jejich sedimentace a alkalický vulkanismus na
extenzní režim v sedimentaþním prostoru slezské jednotky, který byl zĜejmou pĜíþinou vzniku
olistolitĤ.
Z uvedené argumentace vyplývá, že výskyty vápencových bradel ve vnČkarpatském flyši nemají
jednotný genetický pĤvod. Zatímco ve ždánicko-podslezské jednotce (Pavlovské vrchy) jsou tvoĜeny
jako tektonické šupiny, v rámci slezské jednotky (Jasenice, Skaliþka, Štramberk) se jedná o olistololity
zakomponované do rozsáhlé olistostromy pĜi bázi pĜíkrovu.
Eliáš M. (1992): Sedimentology of the Klentnice formation and the Ernstbrunn Limestone. – VČst.
ÚstĜ. Úst. geol., 67, 3, 179–196. Praha.
Jackson J. A. (1997): Glossary of Geology. – American Geological Institute Alexandria, Virginia –
USA.
Poul I. (2006): Nový tektonický model Pavlovských vrchĤ – flat-ramp-flat geometrie v externích
Západních Karpatech. – MS, PĜF MU Brno.
62