Mezinárodní konference „QUALITY EDUCATION FOR

Zpráva ze zahraniční pracovní cesty
Název akce: Mezinárodní konference „QUALITY EDUCATION FOR ROMA:
SUSTAINBILITY OF EDUCATION POLICY DEVELOPED WITHIN THE DECADE ON
EUROEPAN LEVEL“
Místo konání: Záhřeb, Chorvatsko
Datum: 22. – 23. 4. 2013
Účastník: Martina Horváthová
I. Úvod: Mezinárodní konference se konala v rámci chorvatského předsednictví Dekády
romské inkluze 2005 – 2015 a byla zahájena Dr. Željko Jovanovićem, chorvatským ministrem
vědy, školství a sportu.
II. Program: Během dvoudenní mezinárodní konference bylo téma nahlíženo nejprve
z teoretické úrovně (přednáška prof. Vedrany Spajić Vrkaš), dále potom zasazeno do
evropského kontextu vzhledem k faktu, že se Chorvatsko brzy stane členským státem EU,
následně byly prezentovány příklady komunitních projektů se zaměřením na vzdělávání. Poté
byl panel věnován diskusi o sběru dat a monitoringu inkluze Romů ve vzdělávání. Druhý den
se diskutovala úloha romštiny ve vzdělávání romských dětí a konference pak byla zakončená
sumarizací všech panelů.
Prof. Vedrana Spajić Vrkaš z Filosofické fakulty University v Záhřebu se zabývá
multikulturalismem a vzděláváním o menšinách již od roku 1986. Její přednáška
sumarizovala její vědeckou práci a přístupnou formou sdělovala teoretické základy jejího
učení. Jaké faktory ovlivňují vzdělávání Romů? Jak by mělo vypadat moderní kurikulum
reagující na aktuální potřeby společnosti? Jaké nové nároky jsou kladeny na učitele a jejich
vzdělávání?
1
Za Romský vzdělávací fond přednesla příspěvek Anastazia Nagy, která prezentovala Cíle
2020 a zdůraznila klíčovou roli předškolního vzdělávání ve vývoji dítěte.
Paní Lida Kita z European Training Foundation v příspěvku s názvem „Využití strukturálních
fondů na vzdělávání v programovacím období 2014 – 2020“ zasadila vzdělávání Romů do
širšího kontextu a vyzvala přítomné k zamyšlení nad tím, proč tak málo Romů využívá
možnosti celoživotního vzdělávání a zvyšování nebo doplňování kvalifikace. V nadcházejícím
programovém období bude na rozvoj dovedností a mobility ve vzdělávání, tréninku a v oblasti
mládeže určeno 15,2 bilionů euro.
Pan Aleksandar Krzalovski z Open Society Foundation provedl analýzu čerpání IPA fondů
(pro přístupové země EU) a zjistil, že pouze necelé 1% z celkových financí bylo věnováno na
projekty, které se nějakým způsobem týkaly vzdělávání Romů! Vyvrátil tím stále opakované
klišé, že na romské projekty jde většina dotací.
V panelu věnovaném osvědčeným projektům realizovaným v rámci komunitní práce byly
prezentovány projekty z Rumunska, Makedonie, Chorvatska i projekt ROMED (romští
mediátoři) realizovaný Radou Evropy. Na posledně jmenovaný projekt se snesla velká kritika
přítomných Romů. Ti vidí roli mediátorů jako člověka, na kterého se přenášejí zodpovědnosti
samotných Romů, čímž je činíme neschopnými rozhodovat sami o sobě a do budoucna je
učíme být závislými na pomoci zvenčí (invalidizace Romů). V diskusi pak ale vystoupili
zastánci pedagogických asistentů, které považují ve vzdělávání romských dětí za velmi
přínosné.
Zajímavý byl příspěvek Dijany Sabolović – Krajina, ředitelka veřejné knihovny v Koprivnici,
která realizuje projekty, jež učí romské děti využívat služby knihovny a zároveň umožňuje
představovat romskou kulturu veřejnosti v rámci různých veřejných akcí. Začali v roce 200 a
dnes 80% romské mládeže ve městě má průkazku do knihovny.
V Rumunsku běží projekt, který nečerpá žádné dotace, ale je dotován firemními dárci. Rodiče
romských dětí dostávají stravenky v hodnotě asi 50 Lei na měsíc za to, že posílají své děti
pravidelně do školy. V rámci projektu je třeba také trénovat učitele, poskytovat oblčení a
2
školní pomůcky. Nyní rozjíždí dárcovskou kampaň – pravidelné příspěvky soukromých dárců
(něco jako adopce na dálku).
Organizace Step by Step Chorvatsko realizuje v Medzumurje (oblast s největší koncentrací
Romů) dílny předškolní výchovy pro romské děti, do kterých zapojuje rodiče dětí. Z každého
setkání si rodiče odnesou domů materiály, s nimiž se během dílny naučili pracovat. Tím se jim
daří vzbuzovat v rodičích zájem o vzdělávání jejich dětí
V panelu věnovaném sběru dat ve vzdělávání vystoupila s příkladem dobré praxe Lucie
Fremlová, žijící v UK. Představila program, v rámci něhož přenášejí dobrou praxi
z inkluzivního vzdělávání z Británie do České republiky. Proběhla výměna zkušeností mezi
školou v Babingtonu a Trmicích. Britští učitelé se tak dozvěděli více o kořenech žáků, které
dnes učí, čeští učitelé viděli inkluzi v praxi. V inklizivní škole není problém sbírat vzdělávací
data a třídit je dle etnicity. V UK je to bráno jako způsob, jak efektivně hodnotit a monitorovat
úspěšnost výuky u dětí z jednotlivých kulturních zázemí. Takto získaná data dovolují škole a
učitelům pružně reagovat na aktuálně prokázané potřeby dětí. Volně přístupné jsou informace
o prospěchu jednotlivých žáků – to je také určitá motivace pro žáky k tomu, aby se ve škole
více snažili. V UK vzniklý software pro evidenci výsledků by bylo dobré přenést do ČR,
v Trmicích se tak pravděpodobně stane.
Druhý den konference začal panelem o úloze romštiny ve vzdělávání romských dětí.
V Rumunsku mají s aplikací romštiny do výuky 23letou zkušenost. Od počátku je u toho prof.
George Sarau z Univerzity v Bukurešti. Za tu dobu již mají také učebnice v romštině. Děti se
rozhodují, zda se chtějí učit v rumunštině nebo v romštině a v jakém rozsahu – existují
modely A, B a C, každý s jiným rozsahem výuky romštiny. Ukázalo se, že romština je
vhodným nástrojem práce s romskými rodinami – ukazuje se tím respekt k tradicím a rodiče
tak mají ke vzdělavatelům větší důvěru.
Prof. Ljatif Demir z Filosofické fakulty Univerzity Sv. Cyrila a Metoděje Skopje a Záhřebské
univerzity vnímá romštinu jako důležitou součást vzdělávání. Zároveň je třeba podporovat
identitu a sebevědomí Romů a romskou kulturu představovat jako rovnocennou součást
evropského kulturního dědictví. Je třeba si uvědomit, že Romové nejsou dnes již přistěhovalci
– žijí v Evropě již po několik staletí, a romština je živým evropským jazykem. Příkladem je
strom evropských jazyků prezentovaný v rámci jeho příspěvku, kde romština je také
obsažena. Tento strom vznikl již v 18. století, tedy již v té době byla romština a Romové
vnímáni jako suverénní jazyk a národnost. Hlavním poselství jeho příspěvku bylo:
Nechovejme se k Romům jako k neschopnému národu a dejme jim zodpovědnost!
III. Výsledky a závěry: Konference zasadila téma vzdělávání Romů do širšího kontextu
Evropské unie. To je v souladu s faktem, že Chorvatsko se brzy stane členským státem EU.
Chorvatská vláda si je vědoma, že je třeba věnovat vzdělávání romských dětí speciální
pozornost a již dnes tak činí. Doposavad nebyly evropské peníze uspokojivě využívány na
podporu vzdělávání Romů a do během konference mohli účastníci získat dobrou inspiraci pro
to, jakým směrem své projekty do budoucna zaměřit.
IV. Cíl a přínos zahraniční cesty: Cílem bylo reprezentovat neziskový sektor z ČR. Přínos
vidím hlavně v nových inspiracích pro svou další práci a vyslechnutí jiných perspektiv práce.
3