Historie - Rancířov

g
h
ecclesia Ransir - Rancířov
1257 - 2007
G
750. výročí vzniku farnosti
H
Rancířov obec
…leží 10 km jihozápadně od Jemnice v nadmořské výšce 474 m.
Počtem obyvatel i domů malá ves patří pod OÚ Dešná, Jihočeský kraj.
V 19. století zde žili převážně Němci katolického vyznání. Ti byli po
II. světové válce odsunuti a obec se dostala pod přísnou ostrahu v tvz.
pohraniční oblasti. Později se sem nastěhovali Češi. Počet domů klesl
a s tím i počet obyvatel (asi o 220). Zaměstnání ve vesnici našli hlavně
zemědělci. Dnes pracují pod s. r. o. Zemspol Dešné.
Už ve 13. století je
v kronikách zdejšího
kraje připomínán rod
Ranožírovců,
pánů
erbu jeleního parohu.
A jejich jméno dalo
název i Rancířovu.
Ranožírovci založili
v obci kostel, jež daro­
vali klášteru z Gerasu
(Jarouš).
Řeholní­
kům premonstrátům
náležela i půlka vsi.
Později
měli
v držení celou obec.
Rancířov byl pod
samostatným zemsko­
deskovým statkem až
do konce 18. století.
] [ Rancířovský kostel
Byl založen r. 1209 již uvedeným rodem Ranožírovců na místě dře­
věného kostelíka sv. Kateřiny. Velikou zvláštností chrámu je to, že byl
opevněný. Ještě dnes vidíme zbytky ochranných zdí. Tento fakt vede
k domněnce, že kostel navíc sloužil k ochraně Rancířovských v době
válečných nebezpečí, či jen před nájezdy loupeživých lapků atd.
Jak bylo shora uvedeno, Ranožírovci darovali chrám mnichům pre­
monstrátům z Gerasu.
Písemně je doloženo, že se tak stalo v r. 1257. Od té doby byli do
Rancířova dosazováni za faráře pouze gerasští řeholníci.
Chce-li věřící nebo výletník vstoupit do kostela, všimne si hned u scho­
dů stojících soch. Zdobí chrámový vchod od roku 1765 a byly vyrobeny
z pravého eggenburského vápence. Nesou jména sv. Martina, sv. Jiřího,
] [ svaté Anny a sv. Jáchyma. Vlevo od kostela je ještě kříž uročený 1831.
Původní stavba kostela byla provedena v raně gotickém slohu; chrá­
mový prostor jednolodní ve tvaru obdélníka. V 16. století se ještě přista­
věla kaple Svaté Rodiny. V Rancířově totiž za oněch dob existovaly čtyři
církevní spolky – Svaté Rodiny, sv. Josefa, Dětství Ježíšova, a Chudinský.
Kaple byla patrně postavena ponejvíce za finanční podpory spolku Svaté
Rodiny, a tudíž jí byla také zasvěcena. Nyní je v bývalé kapli sakristie.
Pozvedneme – li oči vzhůru, vidíme hranolovou kostelní věž. Připadá
nějak příliš nízká. Je to fakt. Věž kdysi zčásti shořela. Obyvatelé to vyře­
šili jednoduše. Zbytek věže zarovnali a zastřešili. A tak je to dodnes.
Původně měla věž ještě dřevěný ochoz, z něhož se zachovaly jen
krakorce. Obranné funkci věže by napovídala i původní gotická střílná
okénka.
Při vstupu z kůru do věže projdeme gotickým portálem, a pak hledíme
] [ na zvony. Původně byly čtyři (z roku 1524, 1602, 1923, 1923). Nyní má
návštěvník před sebou velký gotický zvon z roku 1524. Ten váží 527 kg
a nese jméno Panny Marie. Položíme – li si otázku, jak se podařilo zacho­
vat zvon i v dobách válečných, musíme aspoň v duchu do Gerasu. Chytří
gerasští premonstráti zvon za válek pečlivě ukrývali. A pak ho šťastně
zavěšovali znovu do věže rancířovského kostela. Zvažuje se zápis zvonu
do seznamu kulturních památek. Vedle gotické legendy je zavěšen umí­
ráček z r. 1923, který nese jméno sv. Augustina.
V 18. století byl kostel v Rancířově přestavěn, tzv. barokizován, ve stylu
pozdního baroka zasahujícího až do rokoka. Roku 1763 řeholník kláštera
geraského a zároveň místní farář Augustin Kienmayer začal s úpravami.
Chrámová loď a presbytář se zaklenuly plackami. Na klenbách chrá­
mu dal vzniknout J. N. Steiner figurálním freskám. Směrem dolů vedl
rokajové ornamenty.
] [ Velmi kvalitní vnitřní zařízení kostela pochází z 2. poloviny 18. století.
Na věřícího, i jen turistu, působí až monumentálně hlavní sloupový oltář
se sousoším Nejsvětější Trojice a dvěma sochami (sv. Linhart, sv. Kate­
řina) v nadživotní velikosti. Oltářní obraz – Nanebevzetí Panny Marie
– namaloval B. Altomonte. Jeho plátna visí i na obou bočních oltářích,
které nesou jména sv. Josefa a sv. Šebestiána. Na protilehlých stěnách
chrámu jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty. Jejich tvůrcem je neznámý
malíř pocházející z Jemnice.
Na podlahu kostela byl, podle současné analýzy pravděpodobně
položen italský mramor.
Lavice jsou z dubu, velmi zachovalé. Neznámý mistr do nich vyřezal
různé motivy. Sedadla pochází z období baroka a jsou v seznamu památek.
Rancířovský kostel se může honosit ještě dvěma dalšími vzácnostmi.
První je 89 cm vysoký gotický kříž visící v presbytáři. Druhou vzácností
] [ jsou varhany. Letopočet jejich umístění do kostela není přesné znám, asi
rok 1765 nebo později. V současné době se na nástroj nehraje, protože
nutně potřebuje opravu. Když byly varhany podrobovány historickému
průzkumu, našlo se v jedné píšťale jméno výrobce – Ignác Florián Cas­
parides ze Znojma. V chrámu na pilastrech jsou umístěny plastiky deseti
barokních andělíčků.
] [ Farní budova
Ke kostelu patří fara jako sůl ke chlebu. Zdejší, rancířovská, je jedno­
patrová, zděná, do půdorysu L.
Farní budova má průjezd bohatě vyzdobený štukaturou.
Vlevo od vchodu na zdi je mramorová kartuš. Na ní je v dolní části
zobrazena hlava anděla, pak latinský nápis s chronogramem 1689. Fara
byla v 19. a 20. století několikrát upravena a přefasádována. V současné
době budovu využívá křesťanská mládež.
] [ Obec Hluboká
V Hluboké mají věřící k dispozici jen kapli. Byla postavena r. 1931
v pseudogotickém slohu, rok na to vysvěcena. Od té doby kaple nese jmé­
no Panny Marie, Matky Ustavičné pomoci. Proto je i na pseudogotickém
oltáři reliéf Panny Marie.
Roku 1947 koupila rodina Šabatkova zvon. Vysvětil ho jemnický farář
P. Metoděj Kotík. Pro Hlubokou to tehdy, krátce po válce, byla významná
událost. Vsí šel veliký průvod věřících s družičkami. Slavila se slavná mše
svatá, kterou celebrovali P. Metoděj Kotík a P. Jindřich Štěpánek.
Nový zvon byl zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi.
Mše se zde slouží 2× do roka, 27. června a 11. listopadu.
Obec náleží do farnosti Rancířov.
] [ Rancířovští faráři
od roku 1303
1303 – 1312 1312 – 1330 1330 – 1350 1350 – 1351 1351 – 1353 1370 – 1396 1396 – 1420 1420 – 1423 1423 – 1460 1490 – – 1524 1540 – 1560 1560 – 1583 – 1597 1613 – 1628 – 1641 – 1644 1646 – 1652 1657 – – 1659 1659 – 1661 1661 – 1661 1667 – 1670 1671 – – 1676 Hainold
Heinrich de Castello
Michael
Gotfried
Gotfried Gobel
Johann
Heinrich
Johann
Oswald
Johann
Wolfgang Steybl + 1. 2. 1524 Rancířov
Franz
Longin Haberler
Caspar Gartmayr + 1597 Rancířov
Heinrich Langer
Matthaus Aigner + 1641 Rancířov
Johann
Johan Dionýsu
Hermann Lang
Siard Stifter
Norbert Lever
Wilhelm Glomitzer + 1661 Rancířov
Niclas Rudtmúller
Theodor Gúnther
Benedikt Bauker
] 10 [ 1676 – 1683 Wenzl Fallich
1684 – 1701 Bernard Monin
1703 – Sebastian Bauknecht
– 1708 Franz Defort + 1721 Rancířov
1725 – 1732 Candidus Nazer
1732 – 1736 Hyacinth Schmalhofer + 1736 Rancířov
1736 – 1744 Mathias Bachgelt + 1744 Rancířov
1744 – 1768 Augustin Kienmayr + 19. 5. 1768 Rancířov
1768 – 1780 Andreas Hayder + 1792 Rancířov
1780 – 1783 Norbert Holil + 1783 Rancířov
1783 – 1814 Martin Donfort farář v Rancířově – děkan jemnický
+ 7. 5. 1814 Rancířov
1814 – 1823 Josephus Stayv + 1823 Rancířov
1823 – 1829 Dominik Hoffer
1829 – 1840 Baptist Primigsl
1840 – 1864 Adalbertus Pelikán + 1864 Rancířov
1864 – 1869 Paul Grametbauer + 1869 Rancířov
1869 – 1873 Hugo Vinc Ille
1873 – 1875 Aloisius Carol Borom. Schachner + 1878 Rancířov
1875 – 1888 Hugo Vinc Ille + 1888 Rancířov /poch. Geras /
1888 – 1909 Gerlaih Alois Dúrport + 1909 Rancířov
1909 – 1914 Fridrich Ferdinand Silberbauer
1914 – 1919 Adolf Franciscus Pelargus + 1937 Geras
1919 – 1946 Robert Schambůrek farář v Rancířově a ex. admin
v Dešné + 1960 Geras
1945 – 1947 Bronislav Svoboda farář v Rancířově
1947 Isfrid Muška farář ve Vratěníně a ex. Rancířov
1947 Evermad fanta farář ve Vratěníně a ex. Rancířov
1947 – 1949 František Hrabal farář v Dešné a ex. admin. v Rancířově
1949 – 1952 Jindřich Štěpánek farář Nové Sady a ex. admin. Rancířov
1952 Stanislav Bláha farář v Dešné nedostal povolení
] 11 [ 1953 Stanislav Svoboda farář Nové Sady nedostal povolení
1953 – 1963František Toman farář ve Vratěníně a ex. admin.
v Rancířově
1963 P. Komárek farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově
1963 Jan Dobeš farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově
1964 Buhuslav Cemper farář ve Vratěníně a ex. admin.
v Rancířově
1964 Václav Peša farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově
1964 – 1969Jan Gabriel Hamrle farář ve Vratěníně a ex. admin.
v Rancířově
1969 – 1972 Rudolf Pazourek farář ve Vratěníně a ex. admin.
v Rancířově
1972 – 1978 Vladimír Sommer farář ve Vratěníně a ex. admin.
v Rancířově
1978 – 1985 František Vrátil farář v Dešné a ex. admin. v Rancířově
1985 – 1988 František Adámek farář v Jemnici a ex. admin.
v Rancířově
Martin Pernička, Bohumil Poláček, Jiří Čepl – kaplaní
1988 – 1994 Jiří Čepl farář ve Slavonicích a ex. admin. v Rancířově
1994 – 2000 Karel Bobek farář ve Vratěníně a ex. admin. v Rancířově
2000 – Josef Brychta farář v Jemnici a ex. admin. v Rancířově
Od roku 1300 až do roku 1914 byli ve farnosti běžně s farářem dva
kaplani.
] 12 [ ] 13 [ Statistika Rancířov
ROK
KŘEST
SŇATEK
POHŘEB
1700
27
11
19
1800
23
4
22
1900
31
19
5
1950 - 1969
194
26
15
1970 - 1989
99
13
11
1990 - 1999
20
3
7
2000 - 2006
23
5
4
ROK
BIŘMOVÁNÍ
1856
57
1865
71
1894
120
1909
55
1926
42
] 14 [ ] 15 [ Sem by bylo vhodné
umístit tiráž