Ke stažení

Operativní dokumentace a průzkum historické stavby (OPD)
Elaborát nálezové zprávy (NZ)
WWW: <http://www.npu.cz/pp/pridruz/opd/metodika/nz/nzOS0216/.
Evi denčni
list
NÁLEZOVÁ ZPRÁVA OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
Milešov
Objekt
Zahradní cassino
kulturní památka
[Souřadnice]
N/E
zámek se zahradním pavilonem a parkem
32118/5·2186
Zkoumaná část objektu 1 Prvek
zahradní pavilon - cassino - celkový stav objektu
"Název" akce 1 NZ
Souhrnná dokumentace objektu - dokumentace stávajícího stavu
Zpracoval (autor, instituce)
Datum akce 1 Datum vydání NZ
Mgr. T. Nejezchlebová, NPÚ ÚOP v Ústí n.L.
2011 - 2013/1eden 2014
Označení NZ (ev. Č. v archivu zpracovatele)
Místo uložení originálu NZ
Archiv SHP a NZ NPÚ ČR ú.o.p. v Ústí n.L.
Počet stran 1 Počet listů příloh
Zadavatel OPD (osoba, instituce)
NPÚ ÚOP v Ústí nad Labem
Charakteristika výsledků 1Anotace
Zahradní pavilon byl dokumentován v rámci projektu NAKI DF12P010W009 - Dokumentace,
digitalizace a prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční oblasti severozápadních Čech,
výstupem dokumentace je předkládané OPD. Cílem dokumentace bylo zachycení stávajícího stavu
objektu a jeho výzdoby a základní určení modelu stavebního vývoje pavilonu a zahrady. V průběhu
dokumentace se podařilo vyhotovit kompletní plánovou dokumentaci objektu, 3D sken objektu,
fotografickou dokumentaci, včetně shromáždění historické ikonografie a ikonografický rozbor vnitřní
výzdoby. Typologicky byl upřesněn typ stavby jako italské cassino, jehož charakter je určen předně
podobou dispozice - centrální převýšený polygonální sál s párem vedlejších drobných čtvercových
sálků. Stavba byla provedena v rozmezí let 1701 - 1708, zadavatelem stavby byl Jan Leopold Hrzán
Kaplíř z Harrasu a Sulevic, stavbu provedl polír Augustin Potz z Tyrol. Autor návrhu není znám,
teoreticky jej lze na základě komparace podoby a provedení cassina se saliou terrenou v Mnichově
Hradišti spojit s valdštejnským stavitelem Marcem Antoniem Canevaliem. Výzdoba interiéru v podobě
vnitřní nástěnné figurální malby v kombinaci s grisailiovými kartušemi a iluzivní architekturou byla
zhotovena kolem roku 1739 na základě zadání Zikmunda Gustava Hrzána Kaplíře z Harrasu a Sulevic.
Autorem maleb je Josef František Čech, autorství potvrzují jednak písemné prameny, ale také
dochované iniciála autora v jedné z grisaillových maleb. Motivy figurálních scén vychází z antické
mytologie, celkový program je směřován k oslavě knížecích ctností a prezentaci zadavatele. Programu
odpovídá také dochovaná štuková výzdoba pláště cassina a nedochovaná socha pod balkónkem
průčelí - socha i štuky na fasádě zachycují pelikána, otevírajícího si zobákem hruď, kterou krmí
mláďata - symbol křesťanské lásky.
Zahrada je koncipována jako krajinářský park, patrná je zřejmě nejstarší centrální osa s terasovitým
uspořádáním terénu, datačně ji lze snad spojit již s renesančnim obdobím. V 17. století
pravděpodobně následovalo rozšíření zahrady o dnes již nečitelné pravidelné travnaté plochy se
skupinami stromů a zadní rozšířený parkurový prostor na zadní terase se stromovými kultivary.
Krajinářské úprava zahrady na park je zřejmě dílem až 19. století, kdy byla probourána v zadní části
zahrady ohradní zeď a k zahradě připojena rozsáhlá louka se solitérními dřevinami.
Obsah tohoto díla je duševním majetkem autora a jako takový je chráněn příslušnými zákony.
1. Úvod
Okolnosti realizace 1.01 Dokumentace probíhala v rozmezí let 2011 - 2013 za účelem
shromáždění dostupných dat pro dokumentaci současného
OPD
stavu, stanovení modelu stavebního vývoje , stanovení vývoje
architektury zahrady a jejích proměn, určení ikonografické
náplně vnitřní výzdoby. Dokumentace je výstupem projektu
NAK IDF12POI0VV009 - Dokumentace, digitalizace a
prezentace ohroženého kulturního dědictví v příhraniční
oblasti severozápadních Čech.
Stav věci v době 1.02 Cassino je v současné době ve stavu ohrožené památky. Zcela
chybí výplně otvorů, vlivem porušené střechy zatéká do krovů
OPD
a následně do stropů vedlejších sálků a klenby hlavního sálu,
kde vlhkost urychluje rozsáhlou degradaci vnitřní výzdoby,
která je navíc rozsáhle poničená vandaly. Vnější plášť je
znehodnocen rozsáhlým otlučením omítek v patní části,
degradací a vypadáváním zdícího materiálu a rozsáhlými
vandalskými poškozeními. Grotta v přízemí cassma Je
znečištěna, podlahy jsou již zcela setřelé, dochází k
rozsáhlému opadu omítek klenby a vysokému zavlhčení
cihelného zdiva konstrukcí. Téměř zaniklé JSou relikty
předpokládaného vodního mechanismu uvnitř grotty.
Vlivem zanedbané údržby zeleně v zahradě jednak zarůstá
vlastní stavba náletovou zelení, ale také dochází ke
znečitelnění historického uspořádání zahrady a parku a
k postupnému znehodnoceování dochovaných historických
dřevin.
Podklady
Metody
dokumentace
1.03 Leibl, Jan: Zámek č. p. 1 a hospodářský dvůr č. p. 74
v Milešově, okr. LTM - archivní rešerše, rukopis 2012.
Poche, E. a kol.: Umělecké památky Čech 2 (K/O), Praha
1978, s. 384.
Pátek, Jakub : Ikonografický program výmalby zahradního
pavilonu v Milešově. Ústecký sborník historický 2010/2, s. 95
-112.
Císařský povinný otisk stabilního katastrum Čechy - 4650-1
Milešov- původně Milleschau (Milessow) - mapováno 1843 http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/mainlcio guery Ol .html?
mapno cm=c4650-1 -16. 1. 2014
Pacáková-Hošťálková, Božena a kol.: Zahrady a parky v
Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha 1999.
Vlček, Pavel: Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, Praha
2001.
1.04 Verbální popis , komparace s typologicky shodnými stavbami,
archivní
průzkum,
analýza
historické
fotografické
dokumentace a ikonografie, rozbor historických map, stavební
měření,
prostorové
skenování
terénu ,
fotografická
dokumentace.
2 POpIS
Poloha
zkoumané 2.01
věci
Charakteristika věci
2.02
Cassino se zahradou se nachází na návrší v severní části obce
Milešov v těsné blízkosti milešovského zámku. Park se
rozkládá na parcele č. 42, cassino na stavební parcele č. 53
katastrálního území Milešov u Lovosic (694649). Vlastní
cassino se nachází v severním konci zahrady v závěrové části
pomyslné osy zámek-park. Stavba je umístěna na hraně
mírně zvýšené terénní terasy.
Zahradní cassmo Je umístěno solitérně v zahradě jako
trojdílná stavba otevřená okenními a dveřními otvory. Pod
vlastní stavbou je v polozahloubeném přízemí umístěna
zděná grotta. Cassino má výrazně architektonizovanou
fasádu zděnými 1 štukovými prvky, zdivo interiéru Je
omítané se silně poškozenými nástěnnými malbami.
V zahradě, koncipované jako krajinářský park, jsou patrné
starší stopy pravidelného uspořádání ve smyslu francouzské
zahrady, dochovány JSou lokálně historické dřeviny,
výjimečně s úpravou korun. Zcela zaniklá je cestní síť parku,
jehož plocha Je vymezena obvodovou zdí z lomového
opukového neomítaného zdiva, v jehož hmotě jsou lokálně
užité druhotně zazděné kamenické články, korunu zdi
uzavírají dvě řady na ležato umístěných tmavě červených
tvrdě pálených cihel. Brány a nároží ohradní zdi jsou
vymezeny pomocí zděných cihelných sloupků s kamennými
profilovanými patkami a mohutnými hlavicemi, zřejmě také
druhotně užité při výstavbě ohradní zdi.
Popis
věci
2.03
Celková situace: Cassino je zděná trojprostorová stavba,
skládající se z centrálního převýšeného polygonálního sálu
s projmutými nárožními stranami a dvou vedlejších nižších
čtvercových sálů. Stavba je díky umístění na terénní terase
dvoupodlažní, kdy je v polozahloubeném přízemí vyzděna
grotta, na níž navazuje vlastní stavba cassina. Celá stavba je
zvýšena na soklu o nestejné výšce, který Je ukončen
profilovanou římsou, na níž nasedají patky lizén. Zdivo je
smíšené, základním stavebním materiálem je lomová světlá
opuka na vyšších vrstvách světlé jemné malty s podílem
velmi jemnozrnného písku, opuka Je doplněna tmavě
červenými tvrdě pálenými cihlami, ze kterých jsou vedle
lokálních partií zdiva vyzděny především špalety okenních a
dveřních
otvorů.
Zdivo Je ukončeno profilovanými
korunními římsami, na něž navazují nad všemi částmi
cassina nepravé mansardové střechy, kryté tenkým štípaným
šindelem. Všechna průčelí jsou omítaná s nátěrem, který je
pojednán ve dvojí barevnosti. Základní plochy nesou tmavě
červenou barvu, na ploše ležící tektonické prvky jsou natřeny
v kontrastní tlumeně žluté barvě.
Průčelí: jižní průčelí lze chápat také jako hlavní, pohledově
nejvíce exponované průčelí. Hloubkově se dělí do třech
plánů. V prvním plánu leží předstupující část průčelí
hlavního sálu. Průčelí je zdviženo na vysokém cihlovém
soklu s kamennou oblounovou římsou na koruně. Sokl je
zároveň průčelím grotty. Vose soklu je otevřena hlubší
válcová nika s konchou, která je zakryta trojlistou kamennou
deskou balkónu. Nad oblounovou římsou soklu nasedá
plocha vlastního průčelí sálu. Plochu omítaného zdiva člení
v nárožích vždy dva páry mírně předstupujících pilířů
s profilovanými patkami
na plochých podstavcích
s obdélným předstupujícím zrcadlem v ploše a s volutovými
hlavicemi, voluty hlavic spoJuJe plastický závěs. Přes
volutové hlavice jsou položeny profilované projmuté desky,
které nesou průběžnou profilovanou zalamovanou římsu
vlysu, který je pouze v nárožích členěn pokračujícím
průběhem pilířů, které nesou korunní římsu. Mírně propadlé
pole mezi opěráky člení jediná průběžná osa. Vose navazuje
na kamennou desku balkónu vysoký obdélný dveřní otvor
s pravoúhlým překladem, otvor je vymezen štukovým rámem
s plastickou vnější páskou a protáhlýma ušima, pod kterými
jsou přivěšeny kapky, ostění přerůstá přes roh špalety do
interiéru. Nad nadpražím je umístěna štuková supraporta,
složená ze segmentového nástavce a štukového plochého
pole, v němž je umístěn plochý reliéf pelikána s roztaženými
křídly na květinové girlandě. Nad supraportou je pod římsou
vlysu přivěšena plochá štuková čtvercová čabraka
s volutovými náběhy v horní části a prázdným polem v ploše.
V druhém plánu leží projmuté postranní boky průčelí
hlavního sálu.
Průčelí
je zdviženo na cihelný sokl s oblounovou kamennou
který je zároveň průčelím grotty v přízemí stavby.
Ve středu soklu je otevřen obdélný okenní otvor, vymezený
kamenným ostěním. Vertikální členění pilíři horní části
průčelí je shodné s předstupující plochou průčelí v prvním
plánu, ve vzniklé propadlé střední ploše je v průběžné střední
ose vložen jeden složený okenní otvor. Spodní část tvoří
obdélný okenní otvor s rovným překladem. Otvor Je
vymezen štukovým rámem s protáhlýma ušima, pod kterýma
jsou přivěšeny kapky, ve středu překladu je vyznačen ve
štuku hlavní klenák. V parapetní části je do otvoru vložen
kamenný projmutý parapet se střední předstupující části,
boky parapetu podpírá dvojice volutových konzol, střední
část podpírá štukový květinový motiv. V horní části je
k otvoru připojena plochá suprafenestra zakončená
obrácenou segmentovou římsou. Na prohlubeň v římse
navazuje na výšku posazené volské oko nadsvětlíku,
zasazené do plochého pole, které provazuje suprafenestru
s římsou vlysu. Samotný otvor je lemován propadlou páskou
se zavinutým motivem ve vrcholu, nad oválem jsou ve štuku
provedeny dvě zkřížené ratolesti. V otvoru je vsazen relikt
neotevíratelné výplně, dělené dvěma příčkami na čtyři pole.
Ve třetím plánu leží jižní průčelí vedlejších sálů. Průčelí jsou
zdvižena na cihelném průčelí grotty, ve středu je otevřen
vose vždy jeden obdélný okenní otvor. Na jihovýchodním
nároží je patrný relikt pásové bosáže, provedený v omítce.
Vrchní části průčelí jsou zvýšeny na iluzivním průběžném
soklu s předstupujícími obdélnými zrcadly, sokl je ukončený
profilovanou štukovou římsou. Na ní navazuje plasticky
předstupující lizénový rámec se zdvojenými svislými
lizénami. Ve středním propadlém poli je otevřen vose jeden
okenní otvor. Obdélný otvor s rovným překladem vymezuje
štukový rám s protáhlýma ušima a přivěšenými kapkami, ve
středu překladu je ve štuku proveden hlavní klenák. Na rohy
překladu navazuje konzolovaný rovný fronton, ke konzolám
je přivěšena květinová girlanda, položená přes hlavní klenák
a zachycená za akantový list uprostřed frontonu. V parapetní
části otvoru Je osazen profilovaný kamenný parapet
s přestupující střední částí a rohy, parapet je vynášen v rozích
dvojicí volutových konzol, střed květinovým motivem. Rohy
jsou v ploše parapetní části se středem spojeny květinovou
girlandou. Stejnou podobu má také východní a západní
římsou,
průčelí.
Severní průčelí má stejnou podobu jako jižní průčelí, pouze
sokl je nižší.
Dispozice: dveřním otvorem v severním průčelí se vstupuje
do interiéru hlavního sálu. Obvodové zdivo sálu je ukončeno
profilovanou štukovou římsou, na které je usazena bedněná
několikadílná kupole s převýšeným středem, podlahu kryje
šestiúhelníková cihelná dlažba. Prostor je osvětlován
okenními otvory v projmutých bocích sálu, do interiéru se
otevírají stejně jako dveřní otvory vstupu a na balkon
hlubokými, mírně rozevřenými špaletami s rovným
překladem. Další dva obdélné dveřní otvory s rovným
nadpražím se otevírají v západní a východní straně sálu a
zpřístupňují dva vedlejší sálky. Zdivo hlavního sálu je
omítané, omítky zdobí nástěnné malby. Obvodové zdivo je
zdobeno v rozích páry rudých tordovaných sloupů, ovinutých
zlatými ratolestmi, nad dveřními otvory jsou umístěny dnes
mohutně opadané a špatně čitelné mytologické výjevy. Nad
severním vstupem se jedná pravděpodobně o relikt výjevu
s bohyní Aurorou, nad východním vstupem výjev s bohem
podsvětí Plutem a jeho manželkou Proserpinou, nad jižním
vstupem jsou pravděpodobně vyobrazeny bohyně úrody
Céres a bohyni země Kybelé, nad západním vstupem došlo
k úplnému setření výjevu.
Na výzdobu obvodových stěn navazuje ornamentální
výzdoba okenních špalet a překladů. Špalety jsou rámovány
tmavě modrými iluzivními štukovými rámy, vlastní plochu
špalet zdobí ornamentální zrcadla, překlad nese ve středu
rokajovou kartuš s výjevy dětských her amorem a satyrů .
Samostatný uzavřený celek tvoří výzdoba kopule hlavního
sálu. Nad štukovou římsou v malbě následuje balustráda,
otevřená v úrovni vstupů do sálu brankami s vázami, každou
z bran stráží dvojice ozbrojenců, z nichž Je prozatím
identifIkován Ulixes, Herkules, rason a Perseus. Výzdobu
balustrády doplňují v rozích kupole grisaillové podlouhlé
kartuše, vzhledem ke stavu maleb bez možnosti identifIkace
výjevů. Nad balustrádou nasedá v malbě iluzivní nebeská
báň s panteonem antických bohů a múz.
Na výzdobu hlavního sálu navazují malby východního sálku.
Drobný čtvercový prostor je zakryt prkenným stropem se
štukovým podhledem na rákos, přechod mezi obvodovým
zdivem a stropem je řešen pozvolným fabionem a štukovou
římsou. Výzdoba obvodových stěn je v základních plochách
řešena formou okrových ploch s červenými zrcadly, na
kterých jsou položeny grisaillové rokajové kartuše, nesené
dvojicí putti . V plochách kartuší jsou v grisaillové malbě
provedeny výjevy z Perseova příběhu. Výzdoba stropu nese
ústřední motiv Perseova cyklu, zachycující boj Persea
s Medúzou v Etiopii. Scénu doplňují po stranách umístěné
kartuše
s grisaillovými
malbami
s dalšími
výjevy
s návazností na hlavní příběh, rohy scény na stropě
doprovází mušle , před nimiž jsou vyobrazeny postavy puttů
- jeden z nich drží v ruce planoucí srdce, na které druhý míří
lukem, další putti pluje ve člunu s kotvou v ruce. Člun je
vybaven praporkem, ve kterém je skryta iniciála tvůrce
maleb Josefa Františka Čecha.
Obdobným výzdobným konceptem navazuje také západní
sálek, shodného vzhledu jako východní sál. Výzdoba je zde
určena příběhem Herkula, který se objevuje předně v
ústředním motivu na stropě. Malba je výrazně poškozena
Rozmě!)' věci
2.04
proražením stropu, nicméně postava Herkula v kůží s kyjem
je doprovázena ženskou postavou s pyramidou, ztvárňující
snad alegorické zpodobnění knížecí ctnosti. Hlavní výjev
opět doprovází vedlejší Herkulovy příběhy v grisaillových
kartuších.
V polozahloubeném přízemí cassina následuje interiér w!!y.
Do grotty se vstupuje vchodem v jižním průčelí, dveřní otvor
se do místnosti otevírá hlubokými špaletami s rovným
překladem, rozdíl výšky podlahy a okolního terénu Je
překonán čtyřmi z cihel vyzděnými stupni. Trojprostorový
interiér grotty kopíruje půdorys horního patra, ústřední
polygonálně řešená prostora je uzavřena cihlovou složenou
kopulí s trojbokými výsečemi nad jednotlivými otvory.
Kopule Je omítaná relikty hladké interiérové omítky
s hlazeným povrchem a rýsováním zvýrazněnými kouty.
V jižní straně z cihelného zdiva vystupuje relikt trubky, snad
od vodního systému v grottě. V západní a východní straně
kopule je otevřen plným obloukem prostup do vedlejších
čtvercových místností s plnými valenými klenbami z cihel.
Krov: Centrální pavilón kryje oktogonální valbová
mansardová střecha, vztyčená nad nepravou bedněnou
kupolí. Boční sálky kryjí samostatné valbové mansardové
střechy, opřené o boční průčelí centrálního pavilónu.
Mansardové střechy vynáší krovy jednoduché hambálkové
soustavy s horními hambálky a patními vaznými trámy.
Vazné trámy plných vazeb krovu jsou v bočních sálcích
současně stropními trámy bedněných fabiónových stropů.
Vazné trámy jsou mělce osedlány na pozednice položené na
koruny příčných obvodových zdí. V případě krovu
centrálního pavilónu nahrazují vazné trámy krátče, čepované
do výměn, tvořících tuhý rám. Obdobné řešení bylo zvoleno
také v případě krovu bočních valeb sálků. Krajní stropní trám
je současně výměnou, do které jsou začepovány nárožní i
středové krátče, do kterých se opírají krokve. Výměny, stejně
jako sudé stropní trámy nejsou využity pro opření krokví.
Rozteč vazeb tak odpovídá lehké šindelové krytině, která je
užita i v současnosti. Hambálky jsou přes krokve plátovány,
jištění hraněnými hřeby 1 značení prvků břitem sekery
odpovídá kladení od průčelí centrálního pavilónu k bočním
zdem rizalitů. Zhlaví hambálků přesahují krokve a nesou
římsové vaznice horních valeb mansardy. Ty vynášejí na
způsob námětků subtilnější krokve.
Z pohledu vývoje
krovových soustava střešní krajiny se jedná o tzv. nepravou
mansardu, jejíž užití se běžně váže až na sklonek klasicismu.
V krovech kasina však není patrné přeřešení krovu, nebo
druhotné užití starších prvků. Jedlové a smrkové trámy krovů
JSou opracovány tesařskou sekerou. Pokácení stromů
proběhlo mezi léty roku 1669 až létem 1701.
Viz plánová dokumentace.
Materiál(y)
Doklady
2.05
výrobních 2.06
postupů.
Povrchové úpravy
2.07
Zdivo: nepravidelně lámané opukové kvádry doplněné šíbry
z deskovitých odštěpů opuky.
Cihelné zdivo ze světle červených tvrdě pálených cihel.
Klenby, stropy: cihelné klenby grotty.
Bedněná kopule hlavního sálu.
Prkenné stropy se štukovým podhledem na rákos
v postranních sálcích.
Podlahy: cihelné šestihranné topinky podlah v interiéru
cassma.
Malty: světlá křehká malta s vysokým podílem plaveného
písku.
Omítky: hlazená exteriérová omítka se zdrsnělým povrchem
vnějšího pláště cassina v kontrastní barevnosti nátěru.
Hlazená vápenná interiérová omítka s monochromním
nátěrem v interiéru grotty.
Hlazené interiérové vápenné omítky s nátěry a nástěnnými
malbami v interiéru cassina.
Architektonické články: štukové profilované římsy
exteriéru, štukové hlavice a patky polopilířů exteriérového
pláště, štuková orámování okenních a dveřních otvorů na
exteriérovém plášti, štuková výzdoba parapetních částí a
suprafenester a supraport exteriérového pláště.
Profilované
parapety
okenních
otvorů
z tvrdého
jemnozrnného pískovce.
Štukové profilované římsy v interiéru cassina.
Na poškozených částech štukových výzdobných prvků patrné
zvrásnění základní plochy systémem peků a doložení štuků
na spodní neomítaný hlazený povrch omítek.
Exteriér:
dvoubarevný
nátěr
fasády
zdůrazňující
v kontrastních odstínech žluté a červené tektoniku vnějšího
pláště.
Stopy funkce
2.08
Interiér: ornamentální a figurální nástěnné malby v interiéru
všech sálů.
Grotta: fragmenty hlazeného povrchu a monochromního
vápenného nátěru s rýsovanými kouty na kopuli střední části
grotty.
V jižní stěně grotty fragment kovové trubky, možný relikt
vodovodního zařízení v grottě.
Závady
2.09
Celkově zanedbaný stav: poškození střechy, krovu a stropů
mechanickým poškozením krytiny a následným zatékáním.
Vlivem vlhkosti došlo k částečnému zhroucení stropu
v západním sálku, vlhkost výrazně poškozuje malby ve všech
prostorách interiéru cassina.
Úplná absence okenních a dveřních výplní, vandalské
mechanické poškození maleb i štukových výzdobných prvků.
Opad omítek až na jádro zdiva, vypadávání zdícího materiálu
v obnažených částech zdiva.
Zarůstání kamenných prvků mikrovegetací.
Plošný opad omítek v interiéru grotty, mohutné vypadávání a
vyvalování čel klenby v postranních prostorách grotty,
lokální vypadávání cihel z klenby středního prostoru grotty.
Zanedbaná údržba parku, absence péče o historické dřeviny,
zanedbaná údržba o zídky teras terénu.
3. Interpretace
Datace
zkoumané 3.01
věci
Zámecký park krajinářského typu v Milešově se rozkládá v
starší fonnální zahrady, pocházející zřejmě již z
renesance. V této době se začínají dřívější zdmi uzavřené
zahradní prostory v těsné blízkosti šlechtických sídel otevírat
do okolní krajiny s důrazem na jejich zapojení do
přírozeného terénu prostřednictvím logicky uspořádaných
architektonických ploch, záhonů a cest, aby tato snaha
vyvrcholila v přirozeném propojení sídla a krajiny. V tomto
duchu tak můžeme ještě na starých mapách z 19. století
nalézt v milešovském parku dobře patrnou protáhlou osu,
jejíž pomyslný začátek nalézáme před hlavním průčelím
zámku a konec před stupňovitými terasami, které dodnes
určují základní charakter uměle vytvořeného terénu parku. I
samotné stupňovité terasy pocházejí zřejmě z nejstaršího
uspořádání zahrady, kdy se s jejich pomocí dotvářela zadní
kulisa průhledů zelení od zámku a zároveň se s jejich pomocí
docilovalo dojmu uceleného, logicky uzavřeného prostoru
zahrady a zámku. Terasovité uspořádání terénu zahrad má
své počátky v italských zahradách a teoriích italského
architekta Albertiho, který terasám přisuzoval ústřední roli,
kdy měl uměle zvlněný terén umožňovat výhled na okolní
krajinu a architekturu a společně s uzavřeností průhledu
hlavní osy doslova vytvářet páté průčelí zámku.
První zásah do předpokládané renesanční úzké zahrady na
protáhlé ose lze očekávat ve spojitosti s přestavbou zámku v
Milešově podle návrhu architekta Antonia della Porty za
Zdeňka Kašpara Kaplíře ze Sulevic a jeho ženy Anny
Kateřiny Hyos meZI lety 1662 - 1668.
Změna byla
pravděpodobně vedena formou vytvoření tzv. formální
zahrady přiložením geometricky rozvržených a pravidelně
uspořádaných travnatých ploch s výraznými solitérními
dřevinami k centrální renesanční ose. Využití starších
základů zahrady nebylo pro nové barokní řešení nikterak
omezující, středová osa naopak dobře splňovala barokní
nároky na přísně geometrické uspořádání a logiku výstavby
místě
zeleně.
Zadní část zahrady pod terasami byla rozšířena na šířku
položenou plochou, lemovanou stromy na hraně terasy, která
mohla sloužit k parkurovému ježdění. Střední část plochy
dělila výrazná, do půlkruhu uspořádaná řada stromů se
záměrně deformovaným větvovím do plochých tvarů.
Pamatováno bylo také na boční průhledy zahradou, které
dynamizovaly promyšleně rozmístěné skupiny dřevin s
kontrastní barevností listí.
V nastaveném duchu pokračovala kultivace zahrady a jejího
okolí také na přelomu 17. a 18. století za Hrzánů Kaplím z
Harrasu a Sulevic. Nejvýraznějším zásahem do podoby
zahrady se však nestalo další rozšíření zeleně, ale především
výstavba a následná výzdoba drobné zděné stavby, umístěné
v závěrové části staré renesanční zahrady na první zvýšené
terase s přirozenou kulisou upravených zídek následujících
teréIll1ích stupňů a hradbou zeleně vrchu "Golgota."
Stavba je ve starší literatuře tradičně označována za gloriet či
zahradní pavilon, typově však odpovídá italskému cassinu.
To je určeno především podobou půdorysu, kdy je k výrazně
vyššímu centrálnímu sálu polygonálního tvaru po stranách
připojena dvojice drobných, nižších vedlejších sálků,
nejčastěji čtvercového tvaru. Centrální sál obvykle sloužil k
hudebním produkcím během pobytu panstva v zahradě,
postranní sálky se využívaly k odpočinku a konverzaci.
Často byl jeden sálek určen ženské části společnosti a druhý
mužské, čemuž odpovídala obvykle také výzdoba a výmalba
sálků, v Milešově však takovéto rozdělení nenacházíme.
Jak naznačují píserIll1é prameny, došlo k výstavbě cassina v
Milešově v rozmezí let 1701 - 1708 z popudu tehdejšího
majitele panství Jana Leopolda Hrzána Kaplíře z Harrasu a
Sulevic. Přesnější dataci stavby pomohla určit až metoda
datování dřeva - dendrochronologie, provedená Kamilem
Podroužkem . Na základě laboratorně vyhodnocených vzorků
z krovu stavby se podařilo určit dobu skácení stavebního
dříví krovu k rokům 1699 a 1701, což hovoří spíše pro
dokončení stavby těsně po roce 1701. Z pohledu vývoje
krovových soustava střešní krajiny se jedná o tzv. nepravou
mansardu, jejíž užití se běžně váže až na sklonek klasicismu.
V krovech kasina však není patrné přeřešení krovu, nebo
druhotné užití starších prvků., tudíž lze uvažovat i o variantě,
že nepravé mansardy byly oproti dosavadním zjištěním
užívány již na počátku 18. století.
Autora návrhu píserIll1é prameny neuvádějí , známo je pouze
jméno políra Augustina Potze, původem z Tyrol, který
stavbu prováděl. Vzhledem k dispozičně vyspělému typu
zahradní stavby a poměrně kultivované podobě vnějších
fasád můžeme však jeho jméno s architektonickým návrhem
spojit jen velmi těžko. Jedinou alternativou teoretického
určení autora návrhu je tak porovnání milešovského cassina s
ostatními obdobnými zahradními stavbami u dalších českých
zámků. Typově i formálně je milešovskému cassinu nejblíže
salla terrena v zahradě zámku v Mnichově Hradišti, která
byla vystavěna roku 1711 pod vedením stavitele Niccoli
Raimondiho, ovšem podle plánů na rozšíření zámku od
Marca Antonia Canevalleho, vytvořených roku 1695.
Podobnost s milešovskou stavbou je natolik markantní, že se
nabízí otázka, zda je možný přenos Canevalleho návrhu do
Milešova.
Z
čistě
teoretického hlediska by k propojení Canevalleho
se stavebními aktivitami Jana Leopolda Hrzána
Kaplíře z Harrasu a Sulevic díky Canevalleho službě pro
Valdštejny. Mezi lety 1698 - 1705 Canevalle pracoval pro
tento rod na zámku v Duchcově, kde nejprve vedl výstavbu
zámeckého kostela a následně od roku 1707 navrhnul
přestavbu vlastního zámku. Styky Jana Leopolda Hrzána
Kaplíře z Harrasu a Sulevic s Valdštejny v Duchcově lze
jistě pokládat za možné, stejně jako teorii, že se právě během
budování duchcovského kostela Kaplíř seznámil s prací
Canevalleho a požádal ho o návrh zamýšleného cassina.
Užití již jednou vytvořeného návrhu salla terreny pro zámek
v Mnichově Hradišti s pouze drobnými úpravami nebyl v
dobové stavitelské praXI ničím neobvyklým. Vlastnímu
provedení návrhu již Canevalle nemusel být nutně přítomen,
což vysvětluje jmenování pouze políra stavby, která mohla
společně
s úpravami návrhu přispět k poněkud
"rustikálněj šímu" a méně elegantnímu řešení cassina v
Milešově oproti stavbě v Mnichově Hradišti.
Druhá etapa ve vývoji konečné podoby cassina v Milešově
probíhala kolem roku 1739, kdy nechal Gustav Hrzán z
Harrasova vyzdobit interiér horní nadzemní části souborem
nástěnných maleb. Autorem výzdoby byl Josef František
Čech, který mimo jiné vyzdobil např. interiér kostela sv.
Václava v Lovosicích. Výmalba cassma Je literaturou
datována k roku 1719, což potvrdil i nejnovější výzkum
Jakuba Pátka, podle nějž uvedené dataci odpovídají
především ornamentální prvky výzdoby, jako jsou mřížky,
lastury a pásky, které se v nástěnných malbách objevují
zejména v období přechodu vrcholného baroka do pozdní
fáze slohu mezi lety 1730 - 1740. Autorství Josefa Františka
Čecha pak vedle písemných pramenů potvrzuje zejména
iniciála JC v praporku na grisaillové malbě v jednom z
medailonů postranního sálku. Z umělecko-historického
hlediska sice malby nemají vysokou uměleckou úroveň,
zřejmě se zde naplňuje hodnocení starší regionální literatury,
která hodnotila Čecha jako umělce: " ...jemuž selhávaly síly
při všech náročnějších úkolech," nicméně z regionálního
hlediska se jedná o doklad intelektuální úrovně
objednavatele, který při zadávání ikonografických námětů
maleb musel dosáhnout podrobné znalosti antické literatury,
z níž náměty jednotlivých maleb vychází.
Z hlediska volby námětů se všechny malby pohybují v
okruhu antické literární tradice. J přes to, že každá část
výzdoby představuje odlišný ikonografický okruh, jsou
všechny náměty vnitřně provázány a dohromady tvoří
harmonický celek. Hlavním motivem výzdoby se zde stává
oslava křesťanských a šlechtických ctností a hrdinských činů,
směřující zřejmě k oslavě osobnosti objednavatele. Tyto
motivy předznamenává I štuková výzdoba exteriéru,
konkrétně nad p řekladem dveří, kde je ve štuku zachycen
činnosti
Autorské připsání
4. Potenciál
Doporučení pro
péči
3.02
motiv pelikána, jako symbol křesťanské lásky, který byl dle
starých fotografií zopakován v podobě sochy pelikána,
krmícího mláďata krví ze své hrudi, která byla umístěna nad
drobným bazénkem pod balkonem průčelí k zámku.
Poslední výrazný zásah do podoby zahrady v Milešově lze
teoreticky vztáhnout k období po roce 1843, kdy byly zadní
partie zahrady probouráním obvodové zdi rozšířeny o
protáhlou louku s vysázenými solitémími dřevinami a
celkový ráz uspořádané zahrady byl změněn na park
krajinářského typu.
Objednavatel: stavba - Jan Leopold Hrzán Kaplíř z Harrasu
a Sulevic, výzdoba - Zikmund Hrzán Kaplíř z Harrasu a
Sulevic
Stavitel: Augustin Potz - polír stavby
Autor návrhu: není znám, teoreticky možný návrh Marca
Antonia Canevalleho
Autor vnitřní výzdoby: Jakub František Čech
4.0 1 Nutné je okamžité zahájení nejnutnějších záchranných prací,
předně oprava střechy, krovů, stropů a klenby. V rámci oprav
Je bezpodmínečně nutné postupovat v souladu s výsledky
průzkumů, před zahájením oprav maleb doporučuji provést
restaurátorský průzkum.
Dále se jako nutné jeví uzavření okenních a dveřních otvorů
jak do cassina tak do grotty, oprava porušeného zdiva v grottě.
V souvislosti s opravami cassina by mělo dojít také k obnově
parku s návaznou pravidelnou údržbou .
Všechny zásahy a opravy musí probíhat na základě rozhodnutí
příslušných památkových orgánů.
no I.Y
Přílohy
7.01 1- Výřez z katastrální mapy s vyznačenou polohou cassina.
2 - Výřez povinného císařského otisku Stabilního katastru
s cassinem a zaniklou podobou uspořádání historické zahrady.
3 - řez terasovitým terénem zadní partie zahrady s cassinem.
4 - celkový pohled najižní průčelí cassina se zachovanými
výplněmi okenních a dveřních otvorů . Stav v roce 1987.
5 - celkový pohled na severní průčelí cassina se zachovanými
výplněmi okenních a dveřních otvorů. Stav v roce 1995.
6 - detail sochy pelikána v nice pod balkónem ji žního průčelí.
7 - půdorys grotty s vyznačenými fotopohledy.
8 - půdorys cassina s vyznačenými fotopohledy.
9 - příčný řez cassinem a grottou.
10 - podélný řez cassinem a grottou.
11 - schéma krovu cassina s vyznačenými místy odběrů
dendrovzorků .
Fotodokumentace
12 - transformovaný celkový snímek kopule hlavního sálu
cassma.
7.02 1- Milešov , zahradní cassino, celkový pohled od jihu. Foto:
Nejezchlebová 2012 .
2 - Milešov, zahradní cassino, celkový pohled od severu.
Foto: Nejezchlebová 2012.
3 - Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru hlavního
sálu od severu. Foto : Nejezchlebová 2012.
4 - Milešov, zahradní cassino, pohled na kopuli hlavního sálu .
Foto : Nejezchlebová 2012.
5 - Mile šov, zahradní cassino , pohled do interiéru východního
vedlejšího sálu s detailem grísajové kartuše. Foto :
Nejezchlebová 2012 .
6 - Milešov, zahradní cassino , pohled na strop východního
vedlejšího sálu. Foto: Nejezchlebová 2012.
7 - Milešov, zahradní cassino, pohled na strop západního
vedlejšího sálu. Foto: Nejezchlebová 2012.
8 - Milešov, zahradní cassino, pohled do interiéru hlavního
sálu grotty. Foto: Nejezchlebová 2013 .
9 - Mile šov, zahradní cassino, pohled do interiéru východního
vedlejšího pr ostoru grotty. Foto: Nej ezchlebová 2013.
Popisky příloh NZ
Přiloha NZ OPD
Lokalita / Obec (čast obce)
Milešov
Obiekt: zahradni cassino se zahradou
Zkoumaná čast objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
T. Nelezchl ebová
Popis přílohy:
Výsek z katastrální mapy s vYZnačenou polohou cassina
Použítý podklad ; www.cuzk.cz
Metoda dokumentace / o přesnosti
Zákres do mapy
Č.
1
Okres.! Kraj
Litoměřice/ÚsteckV
Č. p.
Č.
orig . v archivu zprac.
Datum akce :
Leden 2014
Příloha NZ OPD
Č. 2
Lokalita / Obec (čast obce)
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
Milešov
Č. p.
Objekt: zahradní cassino se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
CelkoVÝ stav
Zpracoval
Č . orig. v archivu zprac.
T. Neiezchlebová
Popis přllohy:
Výsek stabilního katastru s cassinem a zan ik lým historickým uspořádán ím zah rady.
Použity podklad : www.archivnimaoY.cuzk.cz
Metoda dokumentace / o přesnosti
Datum akce:
leden 2014
Zákres do mapv
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Oblekt: zahradni cassino se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
Cel koVÝ stav
Zpracoval
Z. Marek
Popis přílohy:
Řez terasovitVm terénem zadní partie zahrady s cassinem.
Použity podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti
Prostorové skenování terénu
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Objekt: zahradní cassino se zahradou
Zkoumaná čast objekt u / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
S. Flesar
Popis přílohy :
Celkový pohled na jižní průčelí cassina. Stav 1987.
Použitý podklad: •
Metoda dokumentace / o přesnosti
Digitalizovaná analoQová fotoQrafie na kinofilm.
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Objekt : zahradní cassino se zahradou
Zkoumaná čast objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
R. Kursa
Popis přilohy:
Celkový pohled na severni průčeli cassina. Stav 1995.
Použil\i podklad: •
Metoda dokumentace / o přesnosti
DiQitalizovaná analogová fotoQrafie na kinofilm .
Č. 3
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
č. p.
č.
orig. v archívu zprac.
Datum akce:
2013
č .4
Okres / Kraj
Litoměříce/Ústecký
Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce :
1987
Č.
5
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce:
1995
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Objekt zahradnl cassino se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
M. Medek
Popis přflo hy :
Detail sochy pellkánav nlce pod balkónem jižn ího pr(Jčelí .
Použil ý podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti
Digitalizovaná analogová fotografie.
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Obiekt zahradní cassíno se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
T. Neiezchlebová, H. Ptáčková
Popis přllohy: půdorys Clrotty s vyznačenými fotopohledv
Použilý podklad: stavební za měře ni půdo rys u
Metoda dokumentace / o přesnosti
Stavební měření
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Objekt: zahradní cassino se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
T. Nejezchlebová, H. Ptáčková
Popís přílo hy : půdorys cassina s vyznačenými foto pohledy
PoužilÝ podklad: stavebni za m ě ře n i p ůdorysu
Metoda dokumenta ce / o přesností
Stavební měření
Příloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Obiekt zahradní cassino se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
H. Ptáčková
Popis pří lOhy: přičný řez cassinem a grottou
Použítý podklad: stavební zaměřeni půd orysu
Metoda dokumentace / o přesn osti
Stavební měření
P říloh a NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
Obiekt: zahradní cassíno se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
Celkový stav
Zpracoval
H. Pláčková
Popís p řrlohy : podélný řez cassínem a grottou
Použitý podklad: stavební za mě ře ni půdo rys u
Metoda dokumentace / o přesnosti
Stavební měření
č .6
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce:
Digitalizováno 2012
Č.
7
Okres I Kraj
Litoměřice/Ústecký
Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce:
2012, úprava 2014
Zaměření
Č.
8
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
Č.
p.
Č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce :
2012, úprava 2014
Zaměření
č .9
Okres / Kraj
Litoměřice/Ústecký
č.
p.
Č,
orig. v archivu zprac.
Datum akce :
Zaměření 2012,
úprava 2014
Č . 10
Okres / Kraj
litoměřice/Ústecký
č.
p.
č.
orig. v archivu zprac.
Datum akce:
2012, úprava 2014
Zaměření
Pnloha NZ OPD
Lokalita / Obec (část obce)
Mil ešov
Obíekt: zah radní cassino se zahradou
Zkoumaná část objektu / Prvek
CelkoVÝ stav
Zpracoval
K. Podroužek, H. Ptáčková
Popis při lohv: sch éma krovu cassina s
Použitý podklad: Metoda dokumentace / o přesnosti
Dendrochronologie, stavební náčrt
Č . 11
Okres / Kraj
Llto m ěfice/Ústecký
Č . p.
č.
vyZnačen ým i
orig. v archivu zprac.
místy odběrů
dendrovzorků.
Datum akce:
2D13
Přiloha NZ OPD
Č. 12
Okres / Kraj
Lokalita / Obec (část obce)
Milešov
litoměřicelÚstecký
Č. p.
Obiekl: zahradní cassino se zahradou
Zkoumaná čás t objektu / Prvek
CelkovÝ stav
Zpracoval
č. orig. v archivu zprac.
Z. Marek
Popis přilohV: transfo rmovaný celkový snímek kopu le hlavního sálu cassina.
Použitý podklad: Datum akce:
Metoda dokumentace / o přesnosti
Prostorové skenování
2D13
1
·.;....
.
. ;,•• t"1,.,
\ ,
·
~, ~
';''í • "'i ;/
.
;
L
3
6
./
(
)
L
u
/
I
\ .
I
\
' ...
\
"
'.
\
I
.'
~
'.,
,/
, . ~ .- - - . - .- . """" """"" , / '
. /-
,/ /
I
'co
c
.Q
.~
E
M
o>
~
>()
a..
>-
'CO
a:
N
> a.e:-IDc:e
cen -"
O .>(/) -c ~ 15 CO
w ~ o 0.-9
...J.c
.-cO W
~Na..EJ2
-
CO o::J .... ID
o
/- /
,// '7- ._._.-' ,..",
/
"
\
"'
\
MILEŠOV
zahradní pavilon
půdorys 1NP
fotopohledy
kresba : H. Ptáčková
®
s
, • • • M.
2
tiA
3m
r - - - - - - -,I
r-------,
I
I
I
I
I
IL
I
~~III II!
II
~
1/
II
I,
I
_
_~
I
L--
oh
®
07
I
II
I'
li
,I
I
-.J
-L1
B
MILEŠOV
zahradní pavilon
příčný řez CO
zaměřen í : H. Ptáčková
PhDr.K.Podroužek,PhD.
kresba : H. Ptáčková
....
,_
o
1
c
2
3m
I
I
I
____~~--J I
I
I
I
I
I
I
-------II
I
I
I
KASINO - schéma krovu
valbových mandsardových
střech
zaměření :
PhDr. K. Podroužek, Ph.D.
kresba: H. Ptáčková
01/2014
1700 ZIMA
JEDLE
1700 ZIMA
JEDLE
PLNÁ VAZBA
1701 LÉTO
BOROVICE
1700 ZIMA
JEDLE
1701 LÉTO
BOROVICE
4
9