MOTTO: Potkal jsem kdesi na tržišti hocha s tromlovanými kamínky

MOTTO: Potkal jsem kdesi na tržišti hocha s tromlovanými kamínky

MOTTO:
Potkal jsem kdesi na tržišti hocha s tromlovanými kamínky.
Řekl mi, že je nadšený geolog a to, co tu prodává, jsou šmuky,
že opravdovou sbírku polodrahokamů z Brazílie má doma.
Když jsem se jej ale zeptal na místní lomy,
kameny v jejich řece a vyorávané na tamních polích,
nevěděl...
LOM HRACHOVEC
Cílem této práce není vyčerpat téma, nýbrž na něj pouze upozornit... Jan Suchý
Člověk, tvor ohraničený sedmdesáti kilogramy své hmotnosti a sedmdesáti lety své životnosti
jen těžko chápe nekonečnost vesmíru, rychlost světla a stáří hvězd. Je pro něj nesnadné představit si miniaturnost jednoho atomu, natož pak částic, z nichž je dále složen a rovněž žasne
nad všemi ději, kterými prošla naše rodná planeta během čtyř a půl miliardy let svého vývoje...
Pískovcové skály, dnes kolmé k zemskému povrchu, byly před miliony let mořským dnem přelévaným sopečnou lávou a vrásněným pohybem litosférických desek.
Lomy... Můj strýc kdysi řekl, že lomy jsou Božími mukami v krajině. Tady člověk odkryl vrstvu
trávy a zeminy, aby dobyl materiálu pro své stavby: budovy a silnice. Obnažil tím milióny let starou historii, před níž pak stojí v úctě a pokoře, jako v katedrále kostela. Ať už jste v lomu Mirnij
na Sibiři, nebo v Hrachovci u Valašského Meziříčí, vždy je co obdivovat a objevovat.
LOM HRACHOVEC, POLOHA
GPS pod stěnou: 49°27´14,594”N a 18°00´0,634”E Nadmořská výška 372 m. n. m. Rozloha přibližně 1600 m čtverečních. V nejbližším okolí se nachází původní listantý les s pěknými lípami
a javory, z lomové fauny jsou zajímaví pavoukovci, kterých je tu několik desítek druhů.
LOM HRACHOVEC, KÁMEN
Tvoří jej tu jednak mocný komplex vrstev sedimentu mořského původu, flyš a jednak také vrstva
světle šedého andezitu, afanitické struktury. Obé vzniklo ve starších třetihorách, (nově: Paleogén 65–50 miliónů let př. n. l.) na hlubokém mořském dně, poblíž aktivní sopky. Flyš je velmi
distalní s častou strukturou zkamenělého mořského dna, ale bez známek fosilií, ať už rostlinných
či živočišných. Andezit má velmi vysoký obsah oxidu křemičitého a jeho teplota v okamžiku
vylití na mořské dno musela přesahovat 1000 °C. Kámen z tohoto lomu není vhodný k další
úpravě: pískovec se rozpadá na plátky a andezit se štípe jako sklo, lasturovitě s velmi ostrými
hranami.
LOM HRACHOVEC, HISTORIE
Přesné datum otevření lomu neznáme, težba v něm však probíhala do sedmdesátých let minulého století. Pamětníci vzpomínají, že to bylo důlní dílo se vším všudy. Když se tu střílelo, létaly
kameny až k prvním domkům za potokem (asi 150 metrů) a od stěny k silnici vedla kratičká
úzkokolejná dráha pro vozíky. Smyslem těžby zde byl pouze stavební kámen, bez dalšího zpracování a zjednodušeně by se dal označit za pískovcový.
LOM HRACHOVEC, MEZIČAS
Po ukončení těžby si lom rozhodně nemohl stěžovat na nezájem. Ze široké příjezdové cesty
vznikla točna autobusu (linka č. 7, Hrachovec) a z poslední stěny si udělali cvičistě horolezci.
Také vojáci z kasáren Valašské Meziříčí tu měli až do revoluce 1989 postaveny dřevěné kozy
na cvičné střelby a v kronice lyžařského oddílu najdeme zmínku o hrdinných skocích z pětimet3
rové skály. Krátce po sametové revoluci bylo dno lomu, včetně studánky, zavezeno vrstvou suti
a hlíny neznámého původu do výše 70 cm nad původní terén a lom zarostl křovím. Pošta této
točny využila ke zřízení přihrádek pro vzdálené chaty a domky.
V roce 1995 zde geologové realizovali dva hloubkové vrty ve snaze najít dosažitelné uhlí či plyn
a místní skautský oddíl tu pořádal celotáborovou hru.
LOM HRACHOVEC, DNES
Dnes je lom pustý. Vedle stále používané točny autobusu tu vyrostla v roce 2009 přečerpávací
stanice „městského“ vodovodu pro zásobení oblasti Vichury (nad lomem), čímž přehradila část
vjezdu do lomu a symboliky tak navždy ukončila těžbu.
Tedy... těžbu ve velkém: Sochař František Malý si sem dodnes jezdí pro dávné magma do svých
amuletů... Udělejte si sem výlet i vy. Přijďte si sem zafotit, nebo se jen dotknout moře!
Kodak point Tip: Zvláště krásný je tu podzim. Lom je terénní prohlubeň, takže když zafouká vítr,
lom je plný tisíců zlatých lístků, snášejících se pomalu do hlubiny. Měkké říjnové slunce sem
svítí mezi 13. a 17. hodinou.
FOTOPŘÍLOHA:
Lomová stěna, stav v říjnu 2010
4
Andezit z lomu Hrachovec, delší strana fotografie = 80mm vzorku
LOM HRACHOVEC DĚJSTVÍ II.
Protože se například na webovém serveru Příroda Valašska věnuje velká pozornost každému
kameni, ale lom Hrachovec na něm zcela chybí, byl jsem po konzultaci předešlého referátu profesionálním geologem požádán o pokračování výzkumu této lokality. Milé. Jako další krok jsem
si zvolil zkušební odtěžení kamene (bez použití trhavin).
PROTOKOL
Kolíky označuji místo budoucí těžby, motykou odstraňuji tenký půdní pokryv. Pod pěticentimetrovou vrstvou lesní hrabanky nacházím asi půlmetrovou vrstvu písčité půdy. Obnažuji andezitový masiv o ploše čtyř metrů čtverečních. V místech, kde byl kámen již holý, svědčí vše
o jeho vysoké kyselosti. Roste na něm mech a minimálně dva druhy plísní. (Dále nezkoumáno.)
Omytím obnažené skály vodou, nacházím pěkné, již existující pukliny. Jejich rozšiřování bude
pro náš účel stačit. Osazuji do puklin ocelové klíny a železnou palicí do nich buším. Odlamuji
kousky masivu a mírně zvětšuji praskliny. Kámen je velmi tvrdý a v místech namáhání odletují
jiskry a šíří se charakteristický zápach křesaného křemene. Kameny postupně povolují, až je
odštěpena reprezentativní část andezitové skály. Při prohlídce čerstvého lomu nacházím několik
desítek kalcitových žil o síle kolem pěti milimetrů. Žíly mění svou mocnost a místy vytváří
krásné, čiré a vyvinuté krystaly kalcitu. Kalcit-zeolitové žilky jsou tedy bez rudní mineralizace.
Samotný andezit má v celé své šířce i hloubce homogenní a velmi jemnou strukturu. Odlučuje
se lavicovitě a přesně mířenými údery z něj lze otesat pravidelný tvar. Barva je šedozelená, zcela
bez amfibolů... další již minulém referátu.
Jako další krok při studiu lomu Hrachovec logicky následovalo stopování andezitového výlevu
v jaké ploše tekl, rp. kde všude se vynořuje na povrch. První stopy nacházím hned o několik
metrů dále, na dně Hrachoveckého potoka, kde andezit přímo ční ze dna, neboť neeroduje zdaleka tak rychle, jako sousední pískovce. Průzkumem okolí s GPS navigací v ruce jsem našel ještě
další tři „vynoření“ naší žíly a označil je na obecné mapě. Na následující straně.
Za korytem Vsetínské Bečvy mi andezitová žíla mizí pod obcí Jarcová, kde na povrch vystupují
slepence, pískovce a další horniny, dohledatelné v četných geologických studiích pod heslem
Jarčovská gula.
7
Vzdálenost dvou kilometrů je i v geologii už dost dlouhá na to, aby se daly pozorovat změny
v pórovitosti a zrnitosti andezitu... jaký je tedy závěr? Zatímco v samotném lomu Hrachovec
pozorujeme andezit téměř sklovitý, podobný dacitu, na místě, kde jeho stopa končí ve Vsetínské
Bečvě je to už spíše ryolit. Stoupá velikost zrnek, klesá jejich soudržnost a při podrobném zkoumaní jsou patrné nepatrné bublinky.
MALÝ SLOVNÍČEK POJMŮ:
Na dotaz kolegy, co znamená zeměpisný údaj: 18 °E odpovídám, že tento lom leží přesně na
18. poledníku východní délky – což je samo o sobě velmi milé...
A na dotaz, co je andezit: Po bazaltu nejrozšířenější výlevná vyvřelá hornina, extruzivní ekvivalent dioritu. Obsahuje plagioklas, monoklinický pyroxen, hornblendu, biotit, vzácně (lokality v okolí Košic) též granát, grafit nebo olivín. Svým složením tato hornina odpovídá oligoklas-andesinu. V ČR je její výskyt znám z lokalit u Uherského Brodu, hojnější nicméně jsou
tzv. paleoandezity, dříve označované jako porfyrity. Název pro horninu zavedl L. V. Busch (1836)
podle jihoamerických And.
LOM HRACHOVEC, HLUBOKO POD POVRCHEM
Když jsem se v předchozím textu zmínil o hloubkových vrtech v okolí lomu společností OKD,
napadlo mě, vznést na tuto společnost seriózní dotaz na výsledek jejich průzkumu. Nikdy mi
neodepsali. Zvolil jsem tedy opačný postup a na lom Hrachovec aplikoval desítky různých studií, průzkumů a obecných geologických map s tímto výsledkem: K průniku došlo při slícováním
turistické a plynové mapy ČR.
Zde bude nutné uvést zdroj: Institute of Geography, Faculty of Science, Masaryk University,
Kotlářská 2, 611 37 Brno
Co z této informace vyplývá:
Někde v hloubce 1000 až 2800 metrů pod povrchem lomu se nachází zpevněné sedimenty pískovců, slepenců, prachovců a jílovců v nichž je rovnoměrně rozpuštěn plyn. Převážně metan
(a vzácné inertní plyny). Kryté jsou možná nepropustnými vrstvami z dob miocénu, ale to už se
pohybujeme ve svéře spekulací... více nevím.
KONEC
8
9
LOM HRACHOVEC
III. DÍL SERIÁLU
Vzpomínám, jak jsem si z vápencového lomu v Černotíně (u Hranic na Moravě) odnášel krásný
vzorek bauxitu (mimochodem, to rudé “kočičí mýdlo” v Hrachoveckém potoce pod lomem je
taky bauxit) a ač sám, nahlas se tomu divil... Prošel jsem v životě mnoho lomů a nikdy, opravdu
nikdy, tam nenašel jen a pouze těžený nerost. Příroda je nekonečně rozmanitá a tak i povídání
o lomu Hrachovec by mohlo být ještě mnoho. Toto je ale poslední díl a řekneme si v něm něco
o dalších horninách v lomu se nacházejících.
Hovoří-li někdo o flyši, jmenuje vždy jedním dechem s pískovcem i jílovec a tady tomu není
jinak. Prokládá vrstvy místního pískovce a krásně lamerálně se odlučuje...
Jílovce vznikají diagenetickou přeměnou jílů. Prvotním procesem je vytěsňování vody z mezivrstev. Čerstvé jíly obsahují 70 až 90 % vody, v hloubce 1 km je to už jen 30 %. Aby byla ztráta
vody téměř stoprocentní, je potřebné i zvýšení teploty na 100 °C a hloubku 2 až 4 km. Při vyšších
teplotách dochází i k přeměně jednotlivých minerálů a postupnému břidličnatění jílovců... Cituji
zde wikipedii, protože se to přesně týká lomu Hrachovec. Použití takového jílovce je po namletí
a vysušení třeba jako sorbentu při přepravě kyselin či kapalných výbušnin ve skleněných demižonech.
Teď více o skalní stěně, která je vidět z cesty...
Řekne-li se Valašský pískovec, vytane, zvláště etnografům, na mysli originální, ručně vyráběný
kamenný brousek na želené nástroje (kosy, nože, sekery...). Zdrojem pro tuto tradiční řemeslnou
výrobu je však modrý pískovec, lámaný na jih od města Vsetína. Barva pískovce v lomu Hrachovec je žloutkově zlatá, při dokonalém vysušení má pak barvu domácí bábovky. Jeho zrnitost je
pro výrobu brousků dostatečně jemná, ne však jeho pevnost. Drolí se, nepravidelně láme a tvoří
často jen velmi tenké šupinky... Přijďtě ke stěně blíž, zkamenělé mořské dno je fascinující.
11
Podnebí v Rožnovské brázdě (terminus technikus) a tedy i lomu Hrachovec je mírně teplé. Průměrná roční teplota dosahuje 7,3 °C a srážky 886 mm. Posledně zmíněný vegateční kryt není
původní, neboť území je zemědělsky využíváno.
Přiložit jsem chtěl ještě fotografii “vyhlodaného” vzorku, na němž je učebnicově vidět probíhající zvětrávání pískovce, bohužel v černobílém tisku roztomilost exponátu tolik nevynikne.
Kámen se zdál zvenku zcela neporušen, až když jsem jej pomocí nože ve vrstvě podélně rozloupl
a rozevřel jako knihu, ukázal se rozsah vnitřního poškození.
(Při návštěvě mé geologické sbírky předložím rád k nahlédnutí, ovšem pouze na vyžádání, do vitrínek se všechno nevejde.)
V lomu Hrachovec bylo za jeho hitorii vytěženo 125 000 tun kamene.
12
13
ZÁVĚREM:
Závěrem bych se rád vrátil na začátek. Do doby před 750 lety, kdy na území dnešního Hrachovce
přišli první osadníci a dnes obnažená skála ještě spala v lůně masivu... Je vzrušující, představit
si tehdejší krajinu, bez cest a terénních úprav... dozajista bych ji nepoznal. Od soutoku dvou
velkých řek kráčel bych čtyři dnešní kilometry východním řečištěm. Tam se vlévá, jako jeden
z přítoků, „náš“ potok. Šel bych dál, jižně, proti jeho proudu... Nejprve mokřadem, pak rovinatým listnatým lesem, až by se terén okolo začal zvedat. Tam, dva a půl kilometru od ústí, našel
bych úpatí prudkého kopce. Bod na hraně Rožnovské brázdy, konec chleba a začátek kamení.
Pískovcový flyš tu zpevňuje ocelový andezit a kopec už nejde překonat vzpřímeně. Budu-li chtít
vidět vycházet slunce, musím na všechny čtyři a drápat se vzhůru. Odpočívám. Jsem zatím jen
v jedné pětině kopce, je tu však kus holé skály, na niž se dá posadit. To je úleva... dobrých dvanáct metrů pode mnou se leskne hladina potoka. – Dnes bych seděl ve vzduchu, čtyři metry nad
asfaltem autobusové točny.
Vlastní poznámky:
14
15
Vydal Jan Suchý, člen Muzejní společnosti ve Valašském Meziříčí
jako novoroční kuriozitu pro soukromé účely
Grafická úprava a tisk RAP GROUP s.r.o.
Vydání první
16 stran
Naklad 200 výtisků
Rok vydání 2010/2011