NARODNOSTNI MENINY VE STIEDNI A

MezinárodnI organizace práce
NARODNOSTNI MENINY VE STIEDNI A
VYCHODNI EVROPE
Smérnice a doporueni podporujIcI jejich zamèstnánI
PracovnI dokument ILO-CEET è. 19
brezen 1997
RECEIVED
ur'
I-wi
fnterntionaJ
Labour Office
tLO
BBL
BT
II I I I 11111 II I I II
44820
MOP, T'm pro stredni a vchodnI Evropu
adresa: Budapest H-I 066 Mozsár utca 14. Hungary
MOP, Oddéleni pro rovnoprávnost a koordinaci Iidskch pray
adresa: 4 route des Morillons, 1211 Geneva, Switzerland
Copyright 1997 MezinárodnI organizace práce,
eneva
Reprodukeeje povolena za pedpokIadu oznámenh a s vjimkou obchodnfch ehi. ádosti se podávajf na MezinárodnI organizaci práce,
Zeneva.
Názvy pouité v publikacich MOP, kterd Se fIdi praxI OSN, a prezentace materiá1i v nich uvedench neobsahuji vyjádIenI jakhoko1iv
nazoru ze strany MezinárodnI organizace práce, tftajIcfho Se právniho statutu zemè, oblasti i izemI nebo ureni jejich hranic.
Odpovèdnost za nazory vyjádend v pdepsanch láncich , studiich ajinch ØIspèvcich maji vhradnè jejich autoi a publikováni MezinárodnI organizaci práce neznamenájejI souhias s uvedenmi názory.
Odkaz najména firem a obchodnf produkty a potupy neznamená, e Mezinárodni organizace práce s nimi souhiasf ajakékoliv opominutI a neuvedeni speifickd firmy, obchodnfho produktu nebo postupu neni známkou nesouhiasu.
ISBN: 92-2-110546-6
Obsah
P1(EDMLUVA
AST 1: PRACOVNI A PRAVNI OTAZKY
Kapitola 1: NárodnostnI meniny ye stiednI a vchodni Evropè
1.lUvod
1.2 Situace národnostnich menin na trhu práce do roku 1989
1 3Zmènyporoce 1989
1.4Závèr
Kapitola 2: MezinárodnI právnI normy
2.lNormyMOP
2.2 Da1I dokumenty Organizace spojench národü
2.3 Normy Rady Evropy
2.4Závèr
AST 2: SMERNICE A DOPORUCENI
Kapitola 3: PIstup k zamëstnanosti
3.1 Nábor do zamèstnánI a vbèr
3.2 Metody diskriminanIho náboru
3.3 DiskriminanI vbèr
3.4 Vbèrové pohovory mohou b3'it diskriminanf
3.5 Spravedlivé a otevIené metody náboru
3.6 SnIenI nevhod
3.7Podpürnéakce
Kapitola 4: Podminky zamëstnanosti
4.1 Spravedlivá politika zamèstnanosti
Kapitola 5: PIIstup k odbornémn vzdëlánI a poradenstvi
Kapitola 6: Uloha státnich orgánü
6.1 Udajeotrhupráce
6.2 StátnI politika zamëstnanosti
6.3 Právnf ustanovenI
6.4 InformanI kampané
6.5 Nevládni organizace (NGOs)
Kapitola 7: Uloha sociálnich partnerfi
7.1 Uloha zmèstnavate1i
7.2 Uloha odborovch svaz
ILO-CEET
v
1
1
1
3
5
8
9
9
16
18
19
20
20
20
20
21
22
23
24
24
25
26
28
32
32
33
35
36
36
38
38
40
'H
PedmIuva
od poèátku peEkonomické a sociálni postavenI národnostnIch menin ye stednI a vchodnI Evropë prodèlalo
z1epily
právni a
e
politické
zinëny
veobecnë
chodu k trnI ekonomice podstatné zmèny. Nutné je zdt°iraznit,
nové
monosti
politické postavenI národnostnIch menin a jejich pfistup k vládnI podpoIe. Oteve1y se pro né
porovnánI
vzdèlánI a kultury v jejich vlastnImjazyce.Na stranë druhé se vak postavenI národnostnIch menin v
s majoritnIm obyvatelstvern v mnoha zemich stfedni a vchodni Evropy dale zhori1o. Ve vètinè pIpadi jsou
problémy nezamèstnanosti, podzamstnanosti a odmèfovánI národnostnIch menin spojeny se specifickou
hospodáskou situacI oblasti, kde národnostni menina ije. Diskriminace národnostnich menin v oblasti zarnéstnanosti vak existuje, nëkdy ye skryté formë, a to nejen ze strany zamëstnavateli, ale i ze strany institucI püsobIcich na trhu práce a pracovnIku v podnicIch.
znevhodnèné
Je zejmé, e ekonomická diskriminace národnostnIch menin ajejich vy1ouenI z trhu práce nebo
spolenosti,
pramenici
z
autokratického
zptsobu
vládnutI. Tato
postavenI na nèm, mohou zjitfitpolitické tiaky ye
pflruèka poskytuj e smèrnice a doporuèenI na podporu zamèstnanosti národnostnich menin ye stednI a v3chodpIiin a pfispèt tak
nI Evropè a na pekonánI jejich diskriminace, snái se omezit uvedené tlaky zmImënImjejich
k v&I sociálnI soudrnosti v zemIch regionu.
V prvnI èsti publikace je podán nástin postavenI národnostnich menin na trhu práce ye stIedni a vchodnI
Evropè do roku 1989, jako i zmèn, ke kterm dolo p0 roce 1989. Take je zde uveden pehled diileitch norem
MOP, dalIch nástrojü systému Spojench národü, jako i ditleitch norem pIijatch Radou Evropy. Uvedené
normy tvofl základ smérnic a doporuöenI na podporu zamèstnanosti národnostnIch menin ye stednI a vchodni Evropè a jsou posléze rozvijeny ye druhé ásti publikace. ZIskaly take vznaèné postavenI v souèasné kampojednávaji
pani MOPu za ratifikaci jejIch sedmi základnIch KonvencI olidskych právech a to vetnè tech, které
stIednI
a
vchodnI
Evropy
na
kampañ
reagoo diskriminaci ajsou tëitèm této pIIruèky. Clenské státy MOP ze
do
soustavyjejich
národnIho
práva
a
do
praxe.
valy, a tim se uvedené normy jetë vice integrovaly
Smérnice a doporuCenI se zamèiuji na pfistup k zaméstnanosti, podminky zamèstnanosti, pIstup k odbomému
vzdélánI a poradenstvI a na ülohu státnich orgánCi a sociálnich partnerü pIi podpoIe nediskriminanIch opatenh
poinohou tripartitnIm konv oblasti zamèstnanosti národnostnIch menin. Véfime, e smérnice a doporuèenI
stejné
a
spravedlivé
monosti
na
trhu
práce pro kadého.
stituentüin MOP v regionu v jejich iisilI zajistit
Pflruka byla pipravena s pomocI Mary Coussey, extemI spolupracovnice z Velké Británie, a Catherine Comtetlidskych pray v
Simpson, ktera v dobé pIIpravy publikace pracovala v Oddèleni pro rovnoprávnost a koordinaci
zamëstnavatehi,
MOP. Experti tmu MOP pro stedni a vchodnI Evropu (CEET) na otázky innostI odborü a
Pekka Aro a Bjom Grunewald, pflspëli do kapitoly 7. Celkovou koordinaci pIIruCky provedla Alena Neporová,
expert MOP-CEET na oblast politiky trhu práce. Ildikó Simon pomohla pi editovani této publikace.
Lee Swepston, vedoucI
OddèlenI MOP pro rovnost
a koordinaci lidskych pray
Zeneva
Oscar de Vries Reilingh, editel
Trnu pro stednI a v'chodnI
Evropu MOP
Budapef
bezen 1997
ILO-CEET
V
Cast 1: Pracovni a právni otázky
Kapitola 1: Národnostni meniny ye stiednI a vchodni Evropé
ti Uvod
StednI a vchodnI Evropa jakoto mnohonárodni region prodèlala mnoho lokálnIch válek za zIskánI izemI, invazI, stèhovártI èi nucench pesuni ve1kch skupin obyvatelstva, které se opIraly o národnostnI principy. NapètI
mezi národnostmi v nëkterch ástech regionu stale jetë petrvává, naposledy - p0 rozpadu Jugoslávie - perostlo bohue1 v krvavou válku.
Nèkolikanásobné zmëny státnIch formacI, státnIch hranic, masivnI üsilI o asimilaci ze strany vètinové popu-
lace a rostoucI opozice národnostnich menin vedly v up1ynu1ch dvou stoletIch dokonce k opètovnému
pesId1enI nèkterch ve1kch národnostnIch menin a mèly za následek vytvoenI relativnë homogermIch národnIch státü ye stednI a vchodnI Evropë, v nich podil národnostnich menin nepesahuje 10%. Jedinmi
vjim1cami jsou Slovensko, Bu]harsko a Rumunsko, avak i zde vètinové obyvatelstvo itá nejménè 85%
(tabulka 1).
Tabulka 1
NárodnostnI sIoeni obyvatelstva v nèkterch zemich stIednI vchodnI Evropy
Zemé
Bulharsko
eská republika
Mad'arsko
Podli na celkové populaci v
Rok provedeného sItáni lidu
Národnost
1992
bulharská
turecká
romská
ostatnI
85,8
9,7
3,3
èeská
slovenská
polská
nèmeeká
ostatnI
94,8
mad'arská
romská
ostatnI
97,8
1991
1990
1,2
3,1
0,6
0,5
1,0
1,4
0,8
Poisko
1993*
polská
nëmecká
ukrajinská
ostatni
97,8
0,9
0,6
0,7
Rumunsko
1992
rumunská
mad'arská
romská
nëmecká
ostatnI
89,4
ILO-CEET
7,1
1,8
0,5
1,7
1
Národnostn! meniny ye stPednI a vj2chodnI Evropè
Zemé
Ruská federace
Rok provedeného sitáni lidu
Národnost
Podil na celkové populaci v %
1989
ruská
tatarská
ukrajinská
81,5
3,8
3,0
1,2
0,9
0,8
0,7
0,6
0,6
6,9
èuvaská
bakirská
bèloruská
mordvská
eóenská
nèmecká
ostatnI
Slovensko
Ukrajina
1991
1989
slovenská
mad'arská
romská
eská
ostatnI
85,7
10,8
ukrajinská
ruská
idovská
bèloruská
moldovská
bulharská
72,7
22,1
0,9
ostatnI
1,4
1,0
1,1
0,9
0,6
0,5
2,3
* Odhad: L.Wierzycka, M. Holuszko, A. Rzeplinski, ,,Uwagi a mniej- szosciach narodowych w Poisce." Spoleczenstwo otwarte, Helsinki Foundation of Human Rights, Warsaw 1993. SitánI lidu neposkytuje daje o etnickém püvodu.
Rozvoj národnostl v dHvèjl ruské li byl ovlivnën pistèhovánim rnskch osadnIkCi na ózeml dobytá v
prübèhu ruské kolonizace. Rusové byli následováni nèktermi dallmi národnostnimi skupinami (Nèmci, Ar-.
ménci, idé), kteI zde chtéli zapolt se zemèdèlstvlm nebo s podnikánlm. Po vytvoIeni SSSR rozhodl sovëtsk" rthm posIlit svou moe v neruskch teritorilch a vylmout se konfliktiim mezi národnostmi masov5im
pesidlenim etnickch skupin a zámërnm promlchánim národü. V dis1edku toho mail nyni vechny nezávislé
státy na izeml dIlvëjiho SSSR velké národnostni meniny Rusi (ostatnI meniny jsou vice rozpt5'leny) a Ruská
federace züstala mnohonárodnim státem, zemI s 82% Rusü, spo1enè se 127 dallmi národnimi a národnostnimi skupinami.
Nehiedé na velké národnostni skupiny, zaujImajI zvlátnl pozici takzvané male národy Ruska, t.j. male domorodé národnostnl skupiny, itajlcl ménè ne 50 000 osob. Existujejich 61 ajejich obyvatelstvo itá málo pIes
440 000 osob (asi 0,3% celkovC ruské populace). Z tèchto národnostnlch skupin se nacházl 6 na severn evropské
ásti Ruska, 22 na jinim Kavkazu a 33 v jinim Rusku, na SibiIi a na Dálném vchodè. Tyto národy ily p0
staletI v symbióze s pilrodou, ivily se lovem, rybaIenlm, chovem sobCi a tradiènImi jednoduchmi Iemesly.
Vytvály sple uzaviené spoleènosti, odolné vièi vnèjim kulturnim a techthckm vlivi°im a jejich itroveñ
vzdëlánI byla v dCisledku toho mnohem nii ye srovnánI s poetnèjimi národy Ruska. Ruská vláda se v minulosti snaila je integrovat tim, e dávala domorodé dèti do internátnich ko1 v Rusku. Vsledek vak povzbudiv nebyl: déti vëtinou nebyly schopny ani udret krok se svmi spo1uáky jiného etnického pvodu ze socialnIch düvodü, ani nebyly schopny se znovu pine integrovat do tradiènlch spoleCnostl p0 svém návratu, nebot u
ztratily dovednosti, které jsou k ivotu v nich nutné.1
2
ILO-CEET
Alena Nesporova
PostavenI národnostnich meninje siln závislé na modelu osidleni. Nèkteré meniny jsou rozptleny (co bylo v minulosti ástenë vynuceno) po celé zemi a - s vjimkou Romü - byly ji vice èi méné vètinovm obyvatelstvem asimilovány, zatImco jiné vytváI kompaktnéjI národnostnI ,,ostrovy". Posledni skupina si byla
schopna uchovat urité charakteristické rysy národa a asimi1anim tendencIm se postavit, me vak bt vice
vystavena problémim spojenm s nedostateènou znalosti jazyka vtiny, niI mobilitè z düvodu silnch rodin-
nch pout, atd.
Komunistická ideologie zámèrnë sniova1a národnostnI problémy zdürazñovánIm spolench zájmü a solidarity délnické tIdy bez ohiedu na národnostnI püvod. Jakékoliv politické organizace menin byly zakazány.
Kulturni a vzdèlávaci instituce vétiny národnostnIch menin byly státem oficiálnè podporovány, zároveñ vak
byly infiltrovány tajnou policii pro zajiténi loajality státnImu zifzenI. Nékteré zemé vak vystupovaly vi nékter'm národnostnIm meninám ote'venè nepátelsky, aby si tak vynutily jejich asimilaci s vëtinovm obyvatelstvem. V pováleèném obdobi jsou velmi dobe známé ti pIIpady: Bulharsko vö.öi turecké minorité, Rumunsko
vièi mad'arské minoritè a Jugoslávie vièi minoritè albánské. Vechny vedly k vánm etnickm srákám,
perzekuci a emigraci uvedench narodnostnich menin.
Vjimené postaveni mezi rizn'mi národnostnimi skupinami, ijicimi ye stednI a vchodni Evropë, ma romská populace. Jeji spoleenské postaveni bylo velmi podobné postaveni ,,ma1ch národñ Ruska". Komunistickd
vlády se rozhodly, e znièni radikálnè jejich ivotnI styl a e Romy asimihijI s ostatnim obyvatelstvem, a ani je
nevzaly na vèdomI jakoto národnostnI meninu.2 Romi°im byly v souladu s asiinilanI politikou nabIdnuty byty
a zaméstnánI s ümyslem rozptlit je a usIdlit po celé zemi. I kdy bylo dosaeno uröitého zlepenI v jejich
vzdèlánI, zdravI a sociálnim postavenI, nepIiméené vmèováni do jejich zpisobu ivota zniilo jejich kulturu,
tradinI rodinná pouta a pocit jistoty - i'ispèchy se tedy zdaji bt znaènè limitovány.
Vsledkem je, e národnostnI problémy v komunistickém ziIzenI nebyly vyieeny, byly spIe umèle potlaèefly, a proto se objevily znovu ihned p0 zhroucenI tèchto reim&
1.2 Situace na trhu práce národnostnIch menin do roku 1989
PostavenI národnostnIch menin na trhu práce zcela odpovidá politické situaci. Kdy byla placená práce povaována za jedin legalnI zdroj pIjniu pro vekeré práceschopné obyvatelstvo v pro duktivnIm véku, s vjimkou studentii, en v dornácnosti a matek s malmi dëtmi, byli lenové národriostnIch menin mezi toto obyvatel-
stvo take integrováni. Odbory práce regionálnIch správnich orgánü mëly povinnost urnIstovat nezamèstnaflé osoby do zamèstnánI, i kdy tyto osoby o práci zájem nemély nebo byly ze svého piedelého zamèstnánI proputèny pro kãzeñské plestupky, anebo jim poskytovaly v néjaké formé sociálnI podporu.
A. Moskovskaja, N. Lvov, ,,Spo1eenské postaveni národnostnich menin v Rusku". Podkladová studie pipravená pro MOP-CEET,
Budapet', kvèten 1994. A. Tkaenko, A. Korjuchyna, T. Matvejeva: PozitivnI opatfeni k piekonánI diskriminace, se kterou se setkávajI
osoby se snfenou pracovni schopnostf a národnostnI meniny v Ruské federaci. MOP, eneva 1995.
2 v oficiálnich teoriIch mnoha socialistick'ch zemi existovaly dva typy spoleéenského postaveni národnostnich menin: tzv. ,,národnostnh meniny" a ,,etnické meniny". ZatImco status ,,národnostni meniny" byl zpravidla pIiznán pislunIküm takov'ch národü, kteIi mdli
meniny mly nii status ,,etnické meniny" a právnè
svOj nezávisl stat nebo pinejmenfm autonomni oblast uvnitfjiné zemé, ostatnI
praxi
byl
rozdIl
mezi tImto dvojim postavenim velmi vznamn.
nálee1y k vétinové populaci nebo k jiné národnostni menin. V
,,NárodnostnI meniny" mohly mit ko1y s vyuéovánim v jejich mateském jazyce, státem podporované kulturnI instituce atd., zatimco
,,etnické meniny" na né právo nemëly. ,,NárodnostnI meniny" se take pIi sitáni lidu vykazovalyjako oddëlené skupiny populace, ale
,,etnickd meniny" byly vdy zahrnuty do jiné národnosti. Bvalo pravidlem, e RomovC, Zidé a nèkteré da1I národnostni éi etnické
skupiny byly oznaéoványjako ,,etnickd meniny" (skupiny). ástená zmèna v právnfm postavenI národnostnIch menin se udála p0 rozpadu komunistického zIzenI. Romové jsou ale napIk1ad i nynI pokládáni zajednu národnostnI/etnickou skupinu, aökoliv mezi nimi existuje nCkolik etnickch skupin, které se vzájemnè znanè lii, co se tée jejich mateského jazyka, kultury, ivothIho zpfisobu atd., a tak
1
potfebujI ze strany vètinové populace diferencovan pIstup.
ILO-CEET
3
Národr,ostnI menäiny ye stfednI a v2chodnI Evropé
Otázka nestála, zda pIIslunIk národnostnI meniny zIská zamèstnánI, ale spIe jak typ zamèstnánI to bude.
Typ zamèstnánI závisel u konkrétnf osoby na znalosti jazyka vëtinové populace, jeho/jejIm formálnIm vzdèlánI,
odbomosti, politické aktivitè, pohiavi, vèku, bydliti a etnickém püvodu. Nëkteré rozdilnosti v typu zamèstnánI,
které zastávali pIs1unIci vètinové populace a které zastávali pfslunici etnické meniny, vypl'va1y z jejich
specifick3"ch etnickch znaki. Zjistilo Se, e nèkteré národnostnI meniny inklinuji k uritm profesIm anebo maji si1néji rodinná pouta, která jim nedovoll pohybovat se vnè jejich oblasti. Existovaly take velké rozdIly v jejich demografickém profilu a ye vzdèláni. Mnoho menin i10 v hospodáIsky zaostalch oblastech, jako napl. v
pohranièI s malou investinf aktivitou ze strany státu nebo v horskch oblastech, kde jsou pro prCimys1ov rozvoj
pflrodnI pekáky. PesIdleni nèkterch menin (jako nap. Romi°i) bylo podporováno poskytovánIm bytü, ohvykie v oblastech, kde byl nedostatek pracovni shy, a to zase pfispèlo k vyI koncentraci nèkterch menin v
uróitch zamèstriánIch, druzIch prümyslu a oblastech.
Kromè tèchto ,,objektivnIch" rozdIli°i v postavenI na trhu práce a zamèstnaneckém statusu národnostnIch
menin existuje pIImá diskriminace nèkterch z nich v plistupu ke vzdèlánI, dalimu koleni, pijImánI do zaméstnánI, zamèstnanosti i postupu v kariéie. Tak napflldad v Rumunsku a Bulharsku byla vechna klIèova mista ye státnI administrative nebo editelská mIsta v düleitch pthmyslovch oborech a slubách (napIIk1ad veiejná doprava) zastávána pHs1unIky majoritni národnostnI skupiny, a jen vjimeènè pfislunIky jinch národnostnIch menin (za podmInky, e tyto meniny byly povaovány za politicky loajálni). Take v SSSR mèlo mnoho
institucI neoficiálnf instrukce, aby v uröitch obdobIch nepijImaly do zamCstnanI Zidy. Zejména vojenské ko1y
a instituce mëly tajná omezenI pro pijimáni pIIslunfk ,,potenciálnè nebezpeCnch" národnostnIch skupinjako
idü, Nëmc, Rekf, Turkii osmanskych a meketskych, ingermanskych Finü a Izhorianü.3
NepiIznivé postavenI nèkterch národnostnich skupin na trhu práce mie bt spojováno s jejich diskriminacI ye
vzdëlanl. Vèthina národnostnich menin nemèla kolnl vuku ye svém mateskémjazyce vübec. Jestiie áci neovládali plynne oficiálnl
zaostávali a p0 ukonCeni kolni docházky mohli zIskat àasto pouze manuálnf profese. Nestoe
koly s vyuovaclmjazykem národnostni meniny existovaly, byly asto na mnohem niI árovni ne koly pro vCtinové obyvatelstvo a znevhodiiova1y áky, co se te jejich pHstupu k vyImu vzdClani a 1epimu zamèstnánl.
V SSSR nemohli pislunIci deportovanch nárociü do roku 1956 dokonce ani dosáhnout vyIho vzdClánI, zastávat vyI funkce v armádC, elezniönl dopravè, spojich a da1Ich ,,strategickch"odvCtvfch. V souladu s ideologicky motivovanou ,,strategil integrace", která mëla za cli dovést vechny národy Sovëtského Svazu postupné na stejnou i'iroveñ vzdClánI, hospodaského.
Diskriminace romského obyvateistva byla ye stIedth a vchodnf EvropC veimi öastá. Aëkoliv romské déti nemély èasto dostateéné jazykové znalosti, nedostávalo e jim ye kolách ádné zvlátnI pomoci. MIsto toho byly
umisfovány do zvlátnfch koi pro dëti sniImi duevnImi schopnostmi, co vznamnë pedurovalo jejich budoucI
monosti na trhu práce. Romské rodiny samy povaova1y vzdCláni za nedü1eité, déti do kol neposilaly a podporovaly je, kdy kolu ukonèily piedèasné. Romské déti, které ukoni1y povinnou kolnl docházku, se setkávaly s
problémem da1lho vzdCláni, protoe nebyly schopny zviádnout poadavky stiednIch ko1 nebo uebnfch oboth z
divodu nedostatené podpory svmi rodinami, i se setkaly s pImou diskriminacI. Proto take jenom 1% romského
obyvatelstva v Ceské Republice zIskalo vyf stednf vzdCláni a mCnë ne jedna ètvrtina romskych ákü ukonèila své
vzdClánI v poslednI, deváté tIIdë.4 Ve Slovenské Republice ma vice ne 95% romského obyvatelstva koini vzdèláni
pouze nejniiho nebo nilho stupnè, zatImco podil univerzithë vzdClanch Romtje méné ne 0,1%?
Moskovskaya, Lvov, citováno z dokumentu, uvedeného ve. a sociálniho rozvoje, vak bylyvem vyIm vzdIávacfm institucIm dány
speciálni kvóty pro národnostni meniny (vechny tyto instituce ovem vyuéovaly v rutinè). PItomnost neruskch studentü na ruskch
univerzitách a naopak byla v SSSR iroce podporována.
V.Uldrichová, ,,PostavenI národnostnIch a etnickch menin na trhu práce v Ceské republice", podk1adov dokument pIipraven pro
ILO-CEET, Budapet', bIezen 1994.
A,Homola, ,,MIsto etnickch menin na nirodnIm trhu práce Slovenskó republiky". PodkIadov dokument pi'ipraven pro ILO-CEET
Budapet', prosinec 1993.
4
ILO-CEET
Alena Nesporova
pi náboru do urit3ch povolánI, která byla zaNa trhu práce se romtI pracovnici óasto setkali s diskriminacI
práce nebo na piedsudcich iediteiü i
1oena na ,,statistice" jejich horf pracovni discipliny, horI produktivity
tak byli romtI pracovnIci zaazováni
spolupracovnfkü, bez ohiedu na osobnI vlastnosti adatele o zamëstnánI. A
podmmnkám,
tékd fyzické práci nebo nIzkému
na mIsta pro jiné obany neatraktivnI kvili pathm pracovnIm
volili radji sociálnI podporu (zejména
finanönimu ohodnocenI. PracovnI odbory nebo Romovd sami ale asto
Toto IeenI bylo preferováno spIe
formou invalidnI penze) mIsto aby pracovali, pIestoe práci vykonávat mohli.
zamèstnánI
a v zamèstnánI samém, ne z
kvüli sociálnIm pIekákám a nedostatku vhodnd pomoci pIi náboru do
take
horI ye srovnánI se zbytkem
dfrvodu skutench zdravotnIch problémi, i kdy zdravI romské populace bylo
umistitelnd
národnostnI meniny,
obyvatelstva. Otevená nezainëstnanOSt vak neexistovala ani u nejobtInèji
protoe podniky mély stimuly (a povinnost) pijfmat romskd pracovnlky z düvodu umélého nedostatku pracovni sily a závazku státu udrovat pinou zamèstnanost.
1.3 Zmëny p0 roce 1989
charakterizováno proce-
ObdobI pIechodu zemI stIednI a vchodni Evropy k trnI ekonomice bylo p0 roce 1989
byly dokonce zeslieny tiaky mezi
sem rychlé demokratizace spolenosti, zárovefi se vak znovu objevily nebo
národnostmi kvüli zhorujici se hospodáské situaci. Obrovské zmëny na národnIch trzIch práce, vznanmè se
sniujIci zamëstnanost v oficiálnI ekonomice a rychie rostouci otevená nezamèstnanost èi ekonomická neaktivita obyvatelstva a jeho zapojenI do neformálni nebo ,,erné" ekonomiky mély dálekosáhld düsledky. Z
národhiediska politickdho se postavenI národnostnich menin ye vetine zemI podstatnè zlepi1o. Novelizovaná
tiak
ze
nI legislativa, zaruèenI stejn'ch pray vem obèanrn bez ohiedu na jejich etnicky pfrvod, právè talc jako
,,národnostnI" èi ,,etstrany MOP, Rady Evropy a dalIch institucI pispè1y ke z1epeni znaènou mërou. Status
etnické
skupiny
právo
nárokovat
si
a
bt
uznávány
za národnosniece" meniny byl zruen a nyni majI vechny
poradenské
svobody.
Vètina
zenil
zIidi1a
pIi
vládách
národnI
tnI meniny, majIci právné podloená práva a
kulturnIch
ororgány pro etnické záleitosti. Národnostni meniny majI take právo sdruovat se do politickych a
ganizacI a prosazovat sve zájmy v parlamentë nebo j in'mi cestami.
NevyeenC etnické problémy z minulosti vedly vak navzdory tomu k politickym tlaküm a pIispély k
vytvolenI nov3ch národnIch státü. Bohue1 byl uveden proces doprovázen etnickymi násilnostmi, lokálnimi
válkami a v nèlcterch ástech regionu exodem irokych skupin obyvatelstva. Nové ,,národnI" státy opèt nejsou
z hiediska etnického zcela homogenni. Aby zabezpeily svoji stabilitu a nezávislost, dopoutëjI se èasto tdho tyPu diskriminace, jemu byly v minulosti vystaveny samy.
Diskriminace je rovnë öastm jevem v brva19ch zemIch Sovètského Svazu, kde se dive dominantni ruské
obyvatelstvo stalonárodnostni rneninou a nèkterd zemè, jako nap. Estonsko a Lotysko, p0 urèitou dobu
dokonce odpIraly udèleni obèanstvI svm poèetnm ruskym meninám, anebo omezily jejich volebni právo.
Ruská menina j e nynI nucena uit se jazyk nového vétinového obyvatelstva (èasto s jist'm odporem). V düsleclku nedostateöné znalosti jazyka mMe bt diskriminována v zamëstnáni. ExistujI dikazy, e v nèkterch
dflvèjIch sovétskych republikách je mnoho vysoce kva1ifikovanch Rusi pinuceno opustit své mIsto jen kvüli
svému etnickému püvodu, akoliv za né nenI pIimèiená náhrada mezi mistnIin obyvatelstvem. S ustavenIm
novch autononmIch národnich oblastI uvnit Ruské Federace mnoho tzv. ,,titulnIch národü", poIvajIcich nëkterá dodateöná privilegia v tèchto národnIch oblastech, je v tëchto oblastech minoritou (toto plati ye vice ne
polovinè z 38mi nynI v Ruskd Federaci existujicIch národnfch teritoriIch) anebo je v meninovém postavenI v
jinch oblastech.6
Nova politická a hospodáská situace diverzifikuje souèasné postaveni národnostnIch menin na trhu práce.
Nezamèstnanost postihuje hlavnè zemèdèlské oblasti, oblasti s nerozyinutm pthmyslem a monostrukturnI
Moskovskaya, Lvov, opakovaná citace.
I LO-CE ET
5
Národnostni meniny ye stfedn! a v'chodnf Evropè
oblasti, 'ye kterch bylo vedouci hospodáIské odvètvI tèce zasaeno ekonomickou recesI. Mnoho takovch
oblasti je domovem ve1kch národnostnich menin, které pak mohou trpt vètI nezarnèstnanostI, pesahujIcl
národnl prümèr. To je nap. pIIpad jinIch oblastI Slovenska, silnè za1idnènch mad'arskou národnostnI meninou, kde mira nezamèstnanosti byla o 5% vyl ne národnI prümër, nebo zemèdëlsk5ich oblastI na severovchodè a jihu Bulharska, které ob'rvá turecká národnostnI menina. NenI to vak u pravda v nèkterch jinch
mu1tietnickeh oblastech Bulharska, ani ye vètinè podobnch oblasti Rumunska (tabulka 2).
Tabulka 2
Situace na trhu práce v nkterch oblastech Bulharska, Rumunska a Slovenska.
Zemè/oblast
Bulharsko
Ruse
Haskovo
Varna
Burgas
Podil nemajoritniho obyvatelstva
Mfra nezamèstnanosti v %
èerven 1995
34,2
26,1
15,1
11,4
21,4
9,7
15,7
9,3
Národniprümèr
14,3
10,7
Rumunsko
Harghita
Covasna
Mures
Satu Mare
Bihor
Salaj
Cluj
86.0
76,6
47,9
41,4
33,9
27,8
22,4
10,8
8,2
13,9
8,7
7,5
12,5
10,6
NárodnlprCimer
10,6
11,1
iinor 1995
Slovensko
DunajskáStreda
Rimavská Sobota
Komárno
Galanta
Nové Zámky
kvèten 1995
Luèenec
88,7
49,1
73,9
44,2
42,9
42,5
33,3
42,5
30,9
26,1
22,7
18,4
NárodnIprümèr
13,9
13,3
Trebiov
Levice
Ve1kKrtl
Rouiava
17,6
25,6
19,6
16,4
16,2
22,7
17,5
18,9
Pramen: NárodnI sluThy zamèstnanosti.
Nev'hod takto misthè soustedènch meninje nèkolik: mail vzdèlánl a odbornost, p0 kterch neni poptávka,
uvnit zemè jsou ménè mobilnI z dvodu nedostate6né znalosti jazyka vètiny obyvatelstva a silné vazby k
oblasti, asto mail i nepIlznivèjI demografickou strukturu kv1i emigraci obyvatelstva v produktivnlm véku. Na
6
ILO-CEET
Alena Nesporova
do sousednIch zemI, ye kterch
druhé strané mohou profitovat na znalosti dvou jazykCi, dojIdènI do zamèstnánI
nabIdnout
vyI
mzdy),
na ,,ekonomické turistice"
se miuvI jejich jazykem (za pedpok1adu, e tyto zemé mohou
,,neformálnIch"
aktivitách v
rozdIlech, na paovánI nebo jinch
do sousednIch zemI, za1oené na cenov'ch
pohraniönIch oblastech.
Ve vètiné pfipadi°i je vak vyI nezamèstnanost spojena spIe s nedobrou hospodáIskou situacf zamstnavëtinou
vatelü v dane oblasti ne s etnickm pivodem mfstnIch pracovnIk, a postihuje mIstnI obyvatelstvo
rovnomérnC, bez ohiedu na etnick pivod.
transformovány
Jak se oekáva1o, byly ,,skryté" nevhody romské národnostnI skupiny p0 roce 1989 rychie
do otevend nezamèstnanosti. Podle studiI, které analyzujI souèasnou situaci na trhu práce7, dosahuje mIrajejich
nezanièstnanosti tikrát vyI iirovnè, ne j e národnI prümèr v Mad'arsku (34% pro romskd obany aktivnè hiedanehledajIcI), nad
jIci zarnèstnáni (üdaj z podzimu roku 1993) a 43%, jest1ie zahrneme obèany zamèstnánI ji
40% na Slovensku (konec roku 1993) a 70-80% v ninoha oblastech Ceskd Republiky.
Pietrvává mnoho piIöin pro nii konkurenceschopnost romskch pracovnIkü na trhu práce: - demografická
kvt1i vyf porodstruktura - podil m1adch pracovnikü, kteI jsou obecnë postieni vyI nezamèstnanostI, je
nosti u Romt daleko vètI ye srovnánI s jinmi národnostnimi skupinarni. PodIl matek s mnoha dëtmi, které
nemohou zastávat placené zamèstnánI, j e take velmi vysok, - nizkd vzdèlánI - roveñ vzdèlánI romské národnostni skupiny se jetè dale zhori1a, jak bylo popsáno ve. Jest1ie v minulosti méla podniková uñovská a
ko1fcI stediska uröitou povinnost Romy pfljImat a pIi vuce jim specificky pomáhat, pak s uzavenIm mnoha
podnikov)"ch ko1Icich stedisek to ji dale neplatI a romtI uèni jsou nynI vzácnèjI ne dIve; - zdravotnI stay
- nmoho romskych rodin ije v hygienicky nepfznivch podmInkách, a to spolu s nezdravou vivou a patnou
zdravotnI péI vede k podstatnè horImu zdravotnfmu stavu, ne ma ostatnI populace. Mnoho Romii take bylo a
stale jetè je zamëstnáno v povolánfch vyadujIcfch tékou manuálnI práci pii nevyhovujIcIch hygienickych a
bezpeönostnIch podmmnkách, co
asto vede k pracovnI nezpiisobiiosti. Jakmile j sou takovI pracovnIci jednou ze
zanièstnánI proputèni, velmi tëko pak ye srovnánI s ostatnImi zdravotnë postienmi pracovnIky b,vajI opèt
do zamCstnáni pijati; - vysoká koncentrace romskych pracovnIkü v profesIch nynI tèce postiench recesI,
pracovnIci monapI. hornIci, pracovnici hutI, nfzkokvalifikované profese ye stavebnictvI a zemèdèlstvI atd. Tito
hou bt pleko1ni jen s obtiemi. Je1iko v minulosti pobIrali vysoké mzdy, nejsou ochotni nynI pfljmout pra-
covnè nároná, avak málo placená mista, která jediné jsou jim nabIzena. Jejich pesun do jin3ch regionü je
omezen nedostatkem byt.
RomtI pracovnIci jsou asto obviIováni ze patné pracovnI discipliny a absencI, a proto proti nun nynI ninozI
zamëstnavatelé pouIvajI ,,statistickou" diskriminaci pi najImánI i propoutènI. Diskriminaèni praktiky tak
zosthijI ván problem nezamèstnanosti romské národnostnI meniny. Podobné problémy postihujI v souasné
základna
dobé ,, male národy Severu a Dálného Vchodu" Ruska. S tim jak byla jejich tradièni ekonomická
sociálnI
postavenI.
Ekonomická
aktivita
tèchto
národt
se snii1a
zniena, zhori10 se rychle ijejich hospodáIské a
(prunër
celého
Ruska
byl
o 20% i vice a mIra jejich nezamèstnanosti byla v roce 1993 odhadována na 25-30%
v uvedeném obdobI 1 %).8 Vëtinou nejsou schopny se na nové podmInky adaptovat, jejich zdravotnI stay se
zhoruje a pro mnohé z nich vyhlIdky na pouhé peitI narodajsou patné, pokud nebudou urychlenë realizovány
inné programy na podporu zamèstnanosti a v oblasti sociálnI.
V.T.Jldriehová, ve uveden' dokument. A.Homola, ve uveden dokument. F.Laczko: NárodnostnI meniny a postkomunistick trh
práce v
práce v Mad'arsku. (Studie pfipravená pro projekt MOP-CEET, kvten 1994.) G.Kertesi: PostavenI romské meniny na trhu
Mad'arsku. (Podkladová studie pro projekt MOP: Politika zamèstnanosti pro obdobI transformace v Mad'arsku, Budapet 1994.) Neexistenci pesnch statistickch daji, tftajIcIch se nezamèstnanosti Romi,je nutno pIiist nejenom statistick'm prob1émim v obdobI transopoziformace, ale i neochot romskd etnické skupiny pih1ásit se ke svému roniskému pvodu z obavy ped diskrimlnacI, a rovnë silné
dat
o
romské
populaci
z
tèche
diivodi.
ci ze strany rornskch po1itickch stran nebo institucI proti sbéru
Tkaenko, Koryjuchyna, Matvejeva, opakovaná citace.
ILO-CEET
7
NárodnostnI meniny ye stfednI a vj2chodnf Evropè
ZatImco v minulosti vechny tyto zeme bojovaly s emigradI kvalifikovanch, vzdèlanch a zruCnch lidi, v
transitnIrn obdobI se objevuje nov problem národnostnIch menin, a sice vysoká migrace (pesneji imig'race.
Pouze mali' poet imigranth vstupuje na národni trhy práce na základè mezivládnich dohod mezi vysliajIcimi a
pfijfmajIcImi zemèmi. Tito pracovnlci vyplñujI existujici mezery na národnIm a regionálnIm trhu práce a vánèji
nekonkurujI domácl populaci. PolitiCtI uprchlIci s oficiálnfm statusem uprchlIka se mohou té Castnit iádné zamèstnanosti a stietuout se s ve uvedenmi problémy. VCtina imigrantü jsou vak bud' uteCenci s doCasnou
ocbranou, pIicházejlcI z oblastI a zemI zasaench válkou anebo dokonce ilegálnI ,,ekonomiCtI imigranti" ze
zemI s nil ekonomickou irovni. VCtina takov5'ch lidI je v produktivnIm véku a Casto s dalImi závislmi osobami. Protoe pracovat oficiálnC nemohou a mail nedostateCnè penCz na ivobyti, jsou nuceni si hiedat nelegálnI formy práce bez jakéhokoliv sociálnIho zabezpeCenf, které jsou málo odméñovány a které majI neádoucl
iCinky na stabilitu celého trhu práce. V disledku toho té mohou zaCIt s kriminálnimi aktivitami.
Otázka piistëhovalectvI je zv1átè diMeitá v Ruské Federaci P0 rozpadu SSSR a vypuknutI nmoha lokálnich
valek najejIm izeniI, jejich pifCinou byly mezietnické sráky. JeIiko se ivotnl podniinky a osobnI bezpeCnost
mnoha Rusit ijIcIch v novch nezávisl'ch zemfch nebo ye válkou postien'ich regionech velmi zhorily, vraceji se do Ruska. VCtinou jsou to kvalifikovanI Ci dokonce vysoce kvalifikovanI pracovnlci, a tak jejich repatriace
zostuje konkurerici pIi obsazovánl vysoce odbornch mist, jich je nynI na regionálnIch trzIch skuteCn nedostatek. Po dlouhém obdobi ivota v rozdIlném kultumIm prostiedI pináeji odliné pracovni a ekonomické
zvyldosti, které pak dale zvyujI sociálni tiaky v regionech, je je pfijaly. Ozbrojené konflikty majI za následek
take piI1iv neruskych uprchlIldi do Ruska, s pravdCpodobne jetè horlmi di°isledky pro oblastnf trhy práce a jejich stabilitu. Jedin3'im rozdilem je, e neruti uprchlfci se uchazejI hlavnC o málo kvalifikované práce. Podle
odhadi odbornIkü bude do roku 1998 It v Rusku legalnC okolo dvou milioni°i repatriovanch obCami a uprch1fki.9 OCekává Se, e poCet nelegálnIch pistChova1ci je jetë vëtf.
Tato publikace nemá za ükol zabvat se otázkou migrace za pradI, dileitost této otazky v budoucnosti vak
vzroste, a vhodná odezva bude muset bt forrnulována at' ji v právni oblasti nebo v podobe opatenl na trhu
práce.
1.4 Závèr
Otázky tkajIcf se nezarnstnanosti, vynucené ekonomické neaktivity, nestejnch monostI v uplatnènI a
odmëIiovánI, jsou u národnostnIch menin ye srovnáni s vèthinovm obyvatelstvem spojeny vètinou se spedfickou hospodáIskou situacI regionii, ye kterch ijI, s demografickou strukturou, se strukturou jejich vzdèlánI,
niI mobilitou, atd. Nèkterd nev3hody mohou pro národnostnI rneniny na trhu práce vyvstat takéjako d'isledek
politickch t1aki a konfliktü. Diskriminace nèkterch nienin ale reálné existuje, nèkdy ye skryté formè, a to nejen ze strany zamèstnavate1, ale té institucI innch na trhu práce a pracovnIith v podnicIch. Zamèstnavateld
mohou preferovat pracovnIky, nepatIcI k uröitm meninám, na základé patnch zkuenostI z minulosti nebo
bènch pedsudkü. PracovnIci z podobnch düvodi odmItajI s pfslunIky tëchto menin spolupracovat. Uady
práce specifickm potiebám uröitch národnostnIch menin nèkdy nevënujI dostatenou pozomost s odi°ivodnénIm, e zamèstnavatelé jejich pIIslunIky tak jako tak nepijrnou do zamèstnánI a posliaji je na sociálnI oddèlenI s ádostI o socialnI pomoc. Jak bojovat s tèmito forniami diskriminace stanovenIm vhodnch právnIch
norem a opatenI v oblasti zamèstnanosti a trhu práce, to bude dale diskutováno v pIedkládand piIruèce.
Z následujIcIho bude patrné, e diskriminace národnostnfch menin a jejich vylouenI z trhu práce nebo
znev'hodnèné postavenI na nm mie obtInou situaci ji jen zhorit. Zárnërem této piIruky je napomoci ke
zmirnèni zmInënch tlakj zmenenIm i odstranènimjejich pIiin a pIispènIm k vètI sociálnI soudrnosti v techto zemich.
Moskoyskaja, Lvov, opakovaná citace.
8
ILO-CEET
Kapitola 2: MezinárodnI právnI normy
2.1 Normy MOP
OdstranënI diskriminace a podpora stejnch monostI v zamèstnánI dnes zaujImajI vznamné misto mezi normami a akènImi programy MOP. Odráejf trva1 a rostoucI zájem o základni lidská práva v oblasti práce, zájem,
jen pitvodnè smèova1 k ochranë proti zneuIváni pracovnIch podmInek, odstranënI vynucené práce a ke garantovánI pray odborovch svazü a kolektivnfho vyjednávánI.
UstanovenI Konstituce poukazovala ji pi za1oeni organizace v roce 1919 na zajitovánI monostI rozvoje
pro vechny a na spravedlivé ekonomické zacházenf se vemi. V souladu s Philadelfskou deklaracI, pfijatou v
roce 1944, a nás1edn vtèlenou do Konstituce MOP, vyhlásila Mezinárodni organizace práce za záldadnI konstituèni princip, e ,,vic1mi lidé, bez ohiedu na rasu, náboenskd vyznánI i pohiavi majI právo realizovat svCij
duevni rozvoj a materiálni blahobyt ye vobodnch a distojnch podmInkách, v podmInkách ekonomické jistoty a rovn'ch monostI".
Tyto principy byly zakotveny v celé iadè Umluv a Doporueni, které pij ala MezinárodnI konference práce, a
take jsou prosazovány roz1inmi aknImi pro gramy.1°
Z uvedench norem jsou nejobsáh1ejI Umluva ö. 111 o diskriminaci (t'kajIcI se zamëstnánf a profese) a DoporuèenI è. 111 pfijaté v roce 1958, jejich diem bylo pojednat veobecnë o otázkách diskriminace, je mohou
mit rizné píiny a s nimi se nejèastèji setkáme. PIed tImto datem pojednávalo nmoho do1wment o rovnch
právech v uröitch otázkách nebo u uritch kategoriI lidI: svoboda sdruováni a právo na organizováni, problematika migrujfcIch pracovnIkü, stejné odmèflovánI pro mue a eny. MezinárodnI konference práce, jeji normativnI èinnost mèla svüj základ v Umluvé è. 111 a DoporuèenI è. 111, principy p0 roce 1958 roziIiia v Umluvách, tftajIcIch se zv1átnIch kategoriI pracovnIki, jako jsou napflkiad pracovnIci se závazky k rodinè, zdravotnè postienI öi lidé domorodI a ijIcI v knienech. Umiuva è. 111 byla ratifikována nmoha zemëmi, do roku 1996
se uskuteönilo 120 ratifikacI,
2.1.1 Definice diskriminace
1ánek 1, paragraf 1 (a), Umluvy. 111 diskrirninaci definuje jakoto ,jakékoliv rozliovánI, vy1uovánI nebo
upiednosthováni (provedené na základè uröitch kritériI), které ma za následek anulováni nebo oslabenI rovnosti monosti i stejného zacházenI v zamëstnánI a povoláni". Definice obsahuje ti prvky:
- prvek, za1oen na skutenostech vytváejicIch rozdily v zacházenI (existence roz1iovánf, vyluèovánI nebo
upednostñovánI, bez specifikace, zda je zpiisobeno jednánIm nebo opomenutIm),
- pIinu, na které jsou za1oeny rozdIiy v zacházeni,
- objektivni dâsledek tëchto rozdflâ v zacházenI (anulovánI nebo oslabeni rovnosti monostI nebo rovnosti v
zacházenI).
ProstednictvIm uvedené obsáhlé definice pokr5vajI dokumenty z roku 1958 vekeré situace, je mohou
nepIIznivè ovlivnit rovnost v monostech a zacházenI.
10 IJmluvy jsou koncipoványjako mezinárodnI smiouvy, které se stávajf p0 ratifikaci závazné. DoporuenI obvykleUmluvy doplñujI a
podvajI pIeh1ed o opatenIch, která by byla ádoucI anebo jsou povaována za praktická.
ILO-CEET
9
NárodnostnI meniny ye stfednI a vj'chodnI Evrope
Ve svètle této definice Ize iIci, e diskriminace nastává kdykoliv, kdy
1ovèk nemá p1n prospèch ze stejnch
monostI i zacházenI, jak poIvajI v zamèstnáni nebo povolánI ostatni lidé. Definice bere v ivahu skuteönost,
e rovnost v monostech a zacházenf me bt ovlivnèna nejenom negativnImi pfIstupy, které jsou nejvIce zejmé, ale té ,,preferencemi", je se zjit'ujf obtInji. TImje pokryt jak pIIpad, ye kterdmje rovnost ,,anulována",
tak pIpad - obtInèji zjistiteln - kdyje pouze ,,oslabena".
Dva aspekty definice si zasluhujI brt zvlátè zdüraznèny. Definice se vztahuje za prve na ,,jakékoliv" ro.z1iovánI, vyluovánI i upednostñovánI, které me bud' vypl'vat z legislativy anebo vznikat v praxi. A to vèetnè soukromch praktik, kde opatIenI na státnI (irovni musI mit té za dl vylouenI diskriminace.
Za druhé se definice odvolává na ,,düsledek" tohoto rozliovánI, vyluèovánI i upiednostñováni na monosti
èi zacházenI a nenI tudI omezena na diskriminaci specificky zamèienou na anulováni èi oslabeni rovnosti. TIm
take zahrnuje nepHmou diskriminaci, je me bt vsledkem opateni nebo praktik nemajIcIch diskriminani
zámèr, které vak za okolnosti, ye kterch byly pouity, maji za následek nerovnost monosti i zacházenI, plynouci z rozdilnosti rasy, pohiavi nebo daThIch charakteristik. To je pHpad, kdy nap. poadavky veobecnè nespinitelné lidmi uritého pohlavi i skupiny jsou kiadeny nadbytenè, anebo kdy nejsou pijata reálná opatIenI,
aby tito lidd mohli poadavky zvládnout. Jisté Umluvy a DoporuenI, kterd byly pIijaty následnè k tern z roku
1958 a zabvaji se zvlátnImi pipady diskriminace, se odvolávaji vslovnë na ,, piIrnou nebo nepiimou diskrimmaci".
DalI prvek definice se vztahuje k oblastem, ye kterch se pouIvá: ,, k zamèstnáni a povolánI". Umluva e. iii
uvádI, e tyto terminy zahrnuji pfstup k odbornému vzdèlánI, pistup k zamèstnáni
a uritm profesim a take
okolnosti a podmInky zarnCstnávánI (Clánek 1, paragraf 3), kter - jak asto zdi.raznovaly inspekènI orgány
MezinárodnI organizace práce - pokr"vá vechny zá1eitosti, tkajIcI se práce a zamèstnánI. DoporuCenI . 111
seznarn roziiuje na dali pIIpady, u kterch by vechny osoby, bez diskriminace, mèly poivat stejné rnonosti
a zacházeni (paragraf 2):
pIIstup k profesnI orientaci a pomoc pIi nalezeni zarnèstnánI,
pIistup ke koleni a zamèstnáni podle svého vlastnIho vbCm a na základë individuálnich schopnosti pro
takovéto kolenI a zarnCstnani,
postup v zamèstnánI v souladu s individuálnimi vlastnostrni, zkuenostrni, schopnostmi a piCinlivostI,
jistota stálého zarnèstnánI,
stejná odmCna za stejnou práci,
pracovnI podminky vetnë poótu odpracovanch hodin, pestávek na odpoCinek, placené dovolené, hygieny a bezpeènosti práce, jako i opateni v oblasti sociálniho zabezpeCenI, sociálnIch s1ueb a podpor poskytovanch v souvislosti se zamCstnánfrn.
2.1.2 PfIãiny diskriminace
(a) PIICimy, na které se odkazuje v Uniluvè
. iii
Dokument z roku 1958, tkajIcI se diskriminace ye vztahu k zamèstnánf a profesi, odkazuje vs1ovn na tyto
piiny diskriminace: rasa, barva pleti, pohiavI, náboenské vyznánI, politické piesvèdenI, národnostnI ptvod a
sociálnI postavenI (Umluva 111, Clánek 1, paragraf 1 (a)). Stanovuje take, e kadá zemë me do uvedené
defmice zahrnout takové dali piiny diskriminace, které po konzultacich se zamCstnavatelsk5imi organizacemi
10
ILO-CEET
Alena Nesporova
zdá
a organizacemi pracovnIith povauje za vhodné (1anek . 1, paragraf 1 (b)). Z toho je patrné, e zatIrnco se
e
uvedeme
jejich
vèet
(viz
ve),
samotádoucI oznait nejbënèjI a nejzávanèjI pIèiny diskriniinace tIm,
n' tento vet nenI vyèerpávajIci. To v sobè zahrnuje, obecnè eèeno, problem diskriminace vyp1vajIci z
jakéhokoliv pokusu brat v wahu faktory, které nemaji nic spoleného s poadavky tkajIcImi se daného pracovbarva pleti, národm'ho mIsta èi s osobnimi schopnostmi. Souèasnó smërnice se zamèiujI na piöiny, jako je rasa,
odpovIdá
národnostnImu
pojetI.
Da1i
pIiny,
jako
nap. náboenské
nostni pivod a sociálnI postavenI, co
vyznánI, mohou bt vak take dileité.
Spo1eön'm rysem uvedench pIèin diskriminace je skutenost, ejsou spojeny s existencI thznch etthckch
skupin nebo spo1eenstvI uvnitI zemè. Je mal rozdfl mezi kritérii rasy a barvy pleti, ovem mohou existovat
vjimeinè etnické a rasové bariéry i mezi lidmi stejné barvy pleti. TermIn ,,rasa" nemá velmi pIesnou vëdeckou
definici - a skuteènë mnozI popIrajI jak3ko1iv vèdeck základ pro ni vâbec - podstatné je, jakrm zpâsobem
dotyné osoby uvaujI o svch rozdIlnostech, jaké z toho vyp1vajI postoje, vzájemné vztahy, a to hlavnè, co se
te zamèstnánI. Podobné problémy dale vznikajI v piIpadech skupin definovanch na základè náboenského
vyznánI,jazykanebo dokonce krajového pivodunebo kmenového sdruenI anebo v pflpadechjiného etnického
öi kulturnIho seskupeni. VeobecnC je diskriminace etnickch menin nerozeznatelná od rasové diskriminace.
DëlIcI ára mie bt vak vedena mezi postavenim etnickch menin, zejména domorodch a kmenovch seskupeni, a mezi jinmi meninami, které jsou znevhodnëny na základè rasovch ditvodü.
V nëkterch zeniIch zahrnujI etnické meniny vètinou imigranty nebo potomky imigranth, kteiI pIi1i do
zemè za itèe1em farniaIenI, provozovánI obchodu nebo emese1, aby unikli náboenské perzekuci ye své vlastni
zemi anebo naopak, aby zemi ,,kolonizovali". V kadém piIpadé zahmujI osoby, jejich edkové nebo ony samy
ode1y ze zemI svého pivodu a vstoupily do novch spoleèenstvI, asto ye srovnatelnè nevhodném postaveni s
obany zemC, kde nynf pIebvajI. Uvedené meniny by mély bt rozliovány, co se te svého püvodu, ad tech
národnostnIch menin ye stiednI a vchodnI Evropè, které jsou zde ji historicky usazeny (aCkoliv Umluva ö. 111
poh1II na vechny zmInèné skupiny ze stejného zorného áhlu).
V mnoha pipadech jsou pIis1unici etnick3ch menin obCany zeniè, ye které ijf. Diskriminace, která se jich
dotká, me bt klasifikovánajako diskriminace na základë národnostnIho püvodu, jestlie je roz1ienI provedeno na základë mIsta narozenI, pedkü, odliného zpsobu ivota nebo cizIho pitvodu. ZatImco urCité etnické
skupiny mohou bt schopné pIekonat tuto pvodnI nevhodu, velmi Casto tomu tak nenI v piIpadC Romü. Mnoho Romi ije v extrémni chudobè, Casto v ghetech, a ma jen málo majetku Ci kompetitivnich dovednostI.
Odkaz Umluvy C. 111 na národnostnI pwod zam1I pokrt moné roz1iovanI mezi piIs1unIky národnostI
nebo rezidenty pIsluné zemë nap. s ohiedem na naturalizované osoby cizIho pâvodu nebo na rozdIly mezi komunitami s pouty k roz1iCnm národnIm kulturáni) nikoli vak rozliovanI zamëené na cizince jako takové. TIm
pokrvá otázku talc zvanch ,,národnostnich menin", nacházejIcIch se ye stIednI a vchodnI EvropC. PostavenI
cizIch pracovnIki je take povaováno za specifick probléni a j e pedmCtem zv1átnIch ustanovenI Umluv a DoporuCeni, tkajIcIch se migrujicIch pracovnIki (Umluva C. 97, piijatá v r. 1949 a Umluva C. 143, pfijatá v r. 1975).
Roz1iovánI, vyluCováni a preference byly v nCkterch pflpadech dopinCny odkazem na omezovánI, jako i na
segregaci a separaci. V tomto smyslu se diskriminace vztahuje k vyluCovánI - ye veobecném smyslu tohoto sbva - urëitch osob z toho dCivodu, e pati ke skupinC definované jistmi vrozen'mi rysy.
(b) OpatienI, která se za diskriminaci nepovaujI
MIsto odkazu na ,,vjimky", stanovuji Umluva C. 111 a DoporuCenI C. 111 jista opateni, ,,která se za diskriminaci nepovaujI". VysvëtlenI jsou spIe definicI rysi konceptu diskriminace, ne známkou jejIho zeslabeni:
jest1ie rozliovánI je oprávnèné, pak se o ,,diskriminaci" nejedná. RozIiovánI, vyluCovánI a preference v zamCstnáni nebo profesi jsou povaovány za nezákonné, pokud se zakládajI na jednom z düvodü, uvedench
vs1ovnC v Clénlcu 1, paragrafu 1(a) Umluvy anebo na dvodu, urCeném pc' konzultacIch s organizacemi, zasILO-CEET
11
Národnostnf meniny ye stFednI a v2chodnI Evro$
tupujIclmi zamèstnavatele a zamèstnance - v souladu s 1ánkem 1, paragraf 1(b) Umluvy. PojetI rovnosti
monostl a zacházenl bez diskriminace, za1oené na jednom nebo vice düvodech, znainená, e jednotlivci i
skupiny jednotlivcCi mail identická práva a povinnosti, pokud se t'èe roz1iovánl za1oeném na tomto düvodu
nebo tèchto dnvodech. Právo na rovné monosti a zacházenl vak nerne bt povaováno za právo absolutnI.
Jak bylo vy1oeno ve, neize kadé roz1iovánI, vy1uováni anebo preferenci povaovat za diskriminaci v
souladu se znènIm Umluvy. Nepovauji se za ni tato opatenl: opatenf majicI základ v pirozench poadavcich
na urèité zamèstnánl (Clánek 1, paragraf 2), opatenl zamëiená na obranu a bezpenost státu (Clánek 4), a
koneènè opatIenl urená k ochranë i pomoci (Clánek 5), vetnè opatenI k ochranè a pomoci, za1oench jin
mi Umluvami a DoporuenImi, pIijatmi Mezinárodnl konferencI práce (paragraf 1), a speciálnlch opatIenl, definovanch jako nediskri- minani - p0 konzultaci S organizacemi zastupujicImi zamèstnavatele a zamèstnance
která jsou urena k uspokojenI zv1átnlch poteb osob, vyadujIcich speciálnf ochranu èi pomoc (paragraf 2).
Posledni z tëchto pojmi uvádi, e ,,1dadn em" je Uniluvou v's1ovnë povolen a nepovauje se za nepIijate1nou
diskriminaci.
-
Kva1/Ikace pozadovaná na urêitépracovnI misto
Podpora rovnch rnonosti a zacházenl v pojetI tlmluvy vyaduje, aby pIlstup ke vzdClánl, zamèstnánI a profesi byl za1oen na objektivnlch kritérilch, definovanch z hiediska vzdëlánl a profesnI kvalifikace, je jsou
poadovány pro urCitou konkrétnI Cinnost. Za normálnich podnilnek uvedené poadavky nenapluIujl diskriminaci
podle Umluvy, jsou mimo ráinec. Problémy, t'kajIcl se roz1iovánl mezi nelegálnl diskriminacl a pirozenmi
poadavky na urCité pracovnl mIsto rnohou vzniknout zjednoho Ci dvou düvod& Bud' se poadovaná kvalifikace
neukazuje b"t nezbytnou pro pracovnI misto, o které se jedná, a jde tedy o diskriminaci aCkoliv neize plmo
prokázat vazbu na jeden Ci vice diivodü vyjmenovanch v UmluvC, anebo roz1iovánl na základè jedné nebo i
vice tCchto pNCin je explicitnë vyadováno jako nutná kvalifikace. A tak musI bt vjimka umonCna 1ánkem
1, paragrafem 2 Umluvy interpretována pflsnè, aby nemèla za následek pfihiné omezenI ochrany, kterou Umluva zam1l poskytovat.
Jakékoliv omezenI v souvislosti s touto v"jimkou musI nutné vyp1vat z charakteru daného pracovnIho mlsta
a musl bt adekvátni oprávnènm poadavkm na toto misto. UrCitá kritéria mohou bt pouita jako oprávnèné
poadavky na konkrétnl pracovnl mIsto, nesmi vak bt pouita na vechna mIsta v dane profesi nebo sektoru
Cinnosti, Zejména v sektoru veejnrch s1ueb nesmi docházet ke konfliktu se zásadou stejnch monostI a ste-
jného zacházenl v profesi a zamCstnáni,
Systematická aplikace poadavki zakládajicl jeden Ci vice divodii diskriminace, uvedench v UmiuvC, na
nCkterou kategorii osob definovan3"ch bud' svm postavenim nebo zamCstnánIm v podniku, bez ohiedu na schopnosti tCchto osob vykonávat pfldClené iko1y, tak nenI v souladu s oprávnCnmi poadavky na dane pracovnl misto. Poadavek na minimálnl v1cu v profesi policisty by tak napikIad mohi mit za následek nepfimou diskrim-
maci vëtiny en.
Obrana a bezpeénost státu
V souladu s 1ánkem 4 Umluvy, ,,jakákoliv opatIenl, dotkajIcI se osoby oprávnënC podeze1é nebo zabvajicI
se Cinnostmi proti státu, nebudou bt povaována za diskriminaci za piedpok1adu, e dotyCná osoba ma právo
odvolánI na pIls1unou instituci v souladu s národni praxi". Clánek 4 musi bt aplikován jakoto vjimeCná
klauzule piisnC, tak aby nedo10 k nepIiméIenému omezeni ochrany, ji se Umluva snaI garantovat.
Je tIeba zdiiraznit, e aby opatIeni nebyla povaovana podle 1ánku 4 za diskriininaCnl, musI postihovat osobu na základë CinnostI, ze kterch je oprávnènC podeze1á, anebo je dokázáno, e je provedla. Za druhé, vjimka se tká Cinnostf, které mohou brt kvalifikoványjako Cinnosti pro bezpeCnost státu kod1ivé, nebo kde soubèh
okolnostl a konkrétnI piedpoklady k podezenI z takovchto aktivit opravñujI. Za tietl, tato opatenl musi b'rt
dostateCnë správnC definována a vymezena, tak aby bylo zajitCno, e se nestanou základem pro diskriminaci
12
ILO-CEET
Aleria Nesporova
kvüli politickému pIesvèdeni nebo náboenstvl, co by zmai10 primárni cli Umluvy, jIm jsou stejné monosti a zacházeni v zamèstnánf a profesi. Za posledni, aplikace opatenI na ochranuv oblasti obrany a bezpeönosti
státu musi bt zkoumána ye svëtle mosnosti, jak tyto aktivity mohou ovlivuIovat skuteèné vykonavánl zamëstnánl, èinnosti i profese dane osoby.
K uvedenm zásadnIm podrnlnkám existuje dale jetè procedurálni záruka: právo osoby dotené opatienlmi
popsanmi ye 1ánku 4 T.Tmluvy,, obrátit se na piIslunou instituci, zizenou v souladu s národnI praxI". Existence odvolacIho práva, pfi souèasném stanovenI nutnch podmInek pro pouitI vjimky ze zásady Umluvy, je
vak sama o sobé nedostateèná. Právo na odvolánI neme bt povaováno za garanci podle ustanovenI èlánku
4 Umluvy, pokud by nebyly spinèny podmInky opravfiujIcl kjeho uplatnèni, uvedené v pedchozlch odstavcich.
Odvolávka na ,,pIslunou instituci, ziIzenou v souladu s národnl praxI" j asné znamená, e k vkonu tohoto
odvolacIho práva ize pouit celou kálu systém. Odvolánl mohou násiedovat za bènmi procedurálnimi ikony
soudi èi administrativ.
(3) ZvlátnI opatIenI k ochrand' nebo pomoci
ExistujI dva druhy zvlátnlch opatenI k ochranë nebo pomoci, na které je zamèen 1ánek 5 Umluvy: opatIenl
k ochranè a pomoci uöinèná v jinch Umluvách a Doporuenlch MOP a opatenl uinéná p0 konzultacich s organizacemi zamèstnavateli a zamèstnanci, která by méla uspokojit speciálni poadavky osob a skupin osob,
vyadujicich zv1átnf ochranu öi pomoc.
Roz1iovánl nebo preference, kterd mohou vyp1vat z aplikace takovch opatenI - viz lánek 5 Umluvy - se
nepovaujl za diskriminaci ye smyslu Umluvy. To se tká napNidad zvlátnlch opateni, uinènch v zájmu
skupin etnickych menin nebo zdravotné postiench èi starlch osob. Taková opatIeni jsou vs1ovnè uznávána
za nediskriminanl.
Zvlátnl opatenI, zaméIená na pomoc z dflvodu nIzké sociálnl a kultumI irovnè, se mohou take pfijlmat pro
uspokojeni speciálnlch poadavkü uritch skupin obyvatelstva. V nëkterch zemich majl tato opatenI formu
nap. rezervováriI pracovnlch mist pro èleny urèitch skupin z toho dâvodu, e pi neexistenci opatIenl by takové
osoby zamCstnáni pravdëpodobn neziskaly. Toto je zv1ãtnI aspekt obecnëjl otázky oprávnënosti pozitivnI
akce, nëkdy nazTvand ,,obrácenou diskriminacl" (viz oddil (b) nle), která je asto obhajovánajakoto aktivnl
prostIedek na podporu stejnch monosti.
2.1.3 PodporovánI rovnosti: pozitivnI akce
(a) Vcobecné zásady
V souladu s Umluvou z roka 1958 (1ánek 2 a 3) je kadá zemé povinna ,, vyhlásit a provádèt národni opateni
na podporu stejnch monostI a zacházeni ye vztahu k zamëstnánl a profesi, pi vy1ouenl jakékoliv diskriminace z nich plynoucI, a to metodami vhodnml pro národnl podmInky a praxi". K tomu se vyaduje:
usilovat o spolupráci organizacI zamëstnavateii a zamèstnancâ i dalIch organizacI, podporujlcich piijlmáni a uplatñovánl uvedench opatenI,
uzákonit takovou legislativu a podporovat takovd kollcf programy, které by zajistily piijetI a upiathovánl
opatenl,
odvolat vechna zákonná ustanoveni a zmènit administrativnl srnèrnice a praxi, je nejsou konzistentni s
opatienlml,
ILO-CEET
13
Národnostnf meniny ye stfednI a vjchodnI Evropè
provádèt opateni s ohiedem na zamèstnánI, která jsou pilmo iizena zákonnou mod,
zajistit dodrovánf opatIeni v oblastech odbomého dozoru, ko1eni a s1ueb zamèstnanosti, které jsou
podiIzeny zákonne moci.
Düraz se kiade na pozitivnl aspekt opatenf, která mail bt uinèna. Pro stat neni samozejmè dostatené vzdát
se ye sv'ch záiconnc1i ustanovenich a administrativnIch postupech diskriminaènlch praktik. MusI se snait ze
vech sil vy1ouit takové praktiky ze vztahi mezi soukrommi osobami a musI podporovat rozvoj takov"ch bázickch podnilnek, které umouiujl vem mit prospèch ze stejnch monostI pro zIskáni vzdèláni a zamèstnánl
tak aby vylouèil jak3ko1iv zdroj pIimé a nepIimé diskriminace.
-
Stejné my1enky jsou aplikovány v da1Ich Umluvách a DoporuenIch MOP, které je pflzpiisobujI jednot1ivm
typim diskriminace (nap. migrujlcI anebo starI pracovnlci), i specifikujI, jak maji bt pouity
oblastech (jako nap. profesnI ko1eni).
v uritch
Co se t3èe legislativy a vzdëlávacich akci, majicich za cii skonit s diskriminanImj praktikami, Doporuenf
è. ill uvádI ye svém paragrafu 4, e:
Pisluné agentuly majI bt podporovány, pokud je to moné, poradnimi vbory, s1oen)"mi ze zástupcü organizacI zarnèstnavatelü a zamèstnancü, kde tyto organizace existujI, a ostatnImi zainteresovanrni organizacemi, zIzen3mi za áèelem
podpory uskuteñováni opatIenl ye vech sférách veIejné a soukromé zarnèstnanosti zejrnéna, aby:
pijaly vekerá proveditelná opatIenl k podnIcenI veIejného porozuinnI ye vèci nediskrirninanlch zásad,
dostaly, vyeti1y a prozkoumaly stInosti, tkajIcl se pilpad, kdy opatienI nejsou dodrována. Je-li to nezbytné,
prostednictvIm smIrIho soudu zajistily nápravu v torn plpadë, kdy praxe se dostala do rozporu s opatIenlrni, a aby
dale zváily, co uinit se stlnostrni, které nemohou b3"t efektivnë vyieeny u srnirèIho soudu, aby uvèdomily o názorech, resp. vydaly rozhodnutI, jakrn zpiisobern by mély b't odhalené diskrirninaènI praktiky napraveny.
SpojovacI lánek, kter zde vzniká mezi legisiativnl èinnostI a 5innostI vzdèlávacl je diiieit3". Je tIeba vèno-
vat pozornost vchovnm hodnotám právnIch norem. Jejich düleitost je v jejich veejném charakteru a
skutenosti, e zdrojem jsou nejvyl státni i hospodáské orgány, e jsou obvykle vs1edkem práce suverénnIho zastupiteiského tëlesa a e jejich slia je zaloena na exekutivè s rozsáhlmi pravomocemi ye veejndm a
hospodáském ivotë, na autoritë a prestii soudnictvi anebo na vili organizacI zamèstnavateiâ a zamèstnancü,
vyjádené jejich opatenfmi ajednánlmi, pokrivajlcImi iroké obiasti hospodáIského ivota a oblast sociálni. To
dává uvedenm normám - bez ohiedu na jejich aktuálnl právnl kontext - vjimené ve1k potenciálnI vliv a
schopnost pilákat podporu veejnosti a jejI souhias se státnimi opatenlmi ye véci rovného zacházeni v oblasti
zamèstnanosti.
Vzdèiávacl innost mie a musi pokraovat tam, kde právnl normy se svou Uinnosti konöl, a musf je nahradit efektivnè: zákonlky sloul v praxi pro vyjasnënI zámèru iegislativy a vysvëtleni zamèsthavate1im, odborüm
a státnlm organizacim, která opatenI (samosprávnë èi za vzájeniného dohiedu) mohou pIijlmat ye své bëné emnosti ye spojenI se zamèstnánlm a urCovánIm pracovnich podmInektak, aby se vyhnuly pimé nebo nepImé
diskriminaci a podporovaly stejné monosti.
(b) PozitivnI Cixinost: otázka zv1átnIch opatieni, urCench pro preferovánI anebo k zajitènI
spravedlivého zastupovánI
Do jaké miry jsou pozitivnl preference pijate1né jakoto prostedek k podpoe rovnosti s ohledem na zacháenf?
Nehiedè na odkaz, na zviátnl fonny asistence, které mohou zahrnovat mimo jine rezervovanI urCit)'Tch forem zamèstnánI pro urCité nepriviiegované skupiny, Umluva C. ill ani DoporuCenI C. 111 se touto otázkou v'slovnè
14
ILO-CEET
Alena Nesporova
nezabvajI. Ani vjinch dokumentech MOP nenajdenie ustanovenh, tkajicI se oblasti
v zamèstnáni. Jmenované dokumenty vak pamatujI na pojem ,,pozitivni innost".
stejnch pray a zacházenl
poskytovánl preferennlho
Zákiaclnim diem programü pozitivnich akcl pro skupiny ethickch menin je
podpoIe zamèstnosti. UvezacházenI ye vzdëlánf a kolicich programech anebo pfi pijlmánl do zanièstnáni a
oblasti
vzdëiánI
a zamëstnáni setkácli
pekonat
nevhody,
se
ktermi
se
v
dená zvlátni opatenh by mèia mit za
dobIe,jako
ostatnh
ienové spolenosvaji, a umonitjim, aby se pislunlci menin uchytili na trhu práce stejnë
vzdèlánl
a
pomoc
obanüm ze
ti. Tak napl1dad zvlátnI opatieni v oblasti vzdëlánl se snaI sple poskytnout
dispozici,
ne aby
znevhodnènch meninovch skupin, aby se adaptovali na pracovnf pflleitosti, které jsou k
naopak zamëstnánI a ko1lcl monosti byly pfizpsobovány zvlátnlm rysi1n tèchto obanü.
Podstata opatIeni, pIijatch ye prospèch znevhodnënch skupin (meniny, eny a zv1átè pak pracovnlci se
zmènènou pracovnI schopnostl), se me znanè rznit a pokrvá kálu od si1l rozvljet zdroje a infrastrukturu,
systémy ,,cl1" a
je urèité skupiny dIlve postrádaly (a tImto zpsobem vyrovnávat základni podminky), a p0
i
zamèstnánl.
Opatenl
prvnlho
typu jsou
,,kvót" nebo systémy soustavnch preferencl v obiasti koienI
pilieitostl
a vysamozejmè ménè diskutabilni (implicitnè je to zejmé navic z myienky podpory stejnch
diskriminaci"
a
proto
se
iouenI nepilmé diskriminace), opatenl druhého typu se nèkdy naz'vajl ,,obrácenou
èasto posuzujl ponékud nepifznivè. Mohou b't velmi cennm instrumentem, musI vak bt uita velmi
prozlravë, za okolnostI, kdy je to oprávnëné a obecnë pijatelné pro veclrny skupiny, nebot' jinak mohou mit
dsiedky opaèné, ne jsou jejich cue. Tnspeknf orgány MOP zkoumajl udrite1nost takovch systém pfipad od
pfipadu a identifikuji ty, které majI za cii zajistit spravediivou miru ponièmého zastoupenh v zamëstnánl a dale
ty, jejich diem je podpora skupin primárnë znevhodnënch v uritch aktivitách.
Národnl opatIenl, která budou podporovat zavedeni praktickych poadavki na stejné monosti u rüznch kategoril obanü, jsou rozebrana mezi jinm v dokumentech, t3kajlcich se opateni politiky zamèstnanosti ((Tmiu. 142 a Dova . 122 a Doporueni ö. 122) a v dokumentech, tfrajlcich se rozvoje lidskych zdroji (1m1uva
poruenh ö. 150). Doporuenl o rozvoji iidskych zdrojiL (. 150 z roku 1975) obsahuje nèkolikpodrobnch oddflu, tkajicich se opatenl, ktera maji bt uinèna ye vztahu k jmenovitm skupinám populace: osoby nemajIdl
kolnl vzdèlánl, stari pracovnlci, lingvistické a da1i minoritni skupiny, osoby se zrnènënou nebo snienou pracovni schopnostl, eny a migranti. Jak bylo zmInno ve, dokurnenty tkajlcl se uvedench kategoril obsahuji
pIlsiuná ustanoveni, která rnusl bt vzata v i'wahu vzhledem ke zvlátnostem specifickych poteb tèchto skupin
a bez nich by nemohly poivat skutenou rovnost ye svch monostech.
***
V rámci souasn'ch Záldadnich direktiv MOP j e teba uvést Umluvu o domorodch lidech a kmenech (. 169)
menin zásadnè iiit. Slovo ,,domorod" se
z roku 1989." PostayenI tèchto lidl se me od ostatnich etnickych
vztahuje na ,,obyvateistvo v nezávis1ch zemIch, které je povaováno za domorodé na základë svého püvodu
odvozeného od obyvateistva, jemu v dobè dobyti, kolonizace i zilzenl hranic souSasného státu tyto oblasti
pati1y aje si podruje, bez ohiedu na své právnI postaveni, vechny anebo nëkteré vlastnl sociálnI, hospodaiske,
ijlci v
kuiturnI a politické instituce". Tennln ,,1cmenov" se vztahuje na ,,obyvatelstvo v nezávisich zemhch,
ijI
jiné
skupiny
spoleönosti,
a jeodlinch sociáinich, kuitumIch a ekonomickych podmlnkách, ne v jakych
ho postavenI se idi zcela anebo zásti viastnImi zvyky i tradicemi anebo speciálnimi zákony i uzancemi".
pedstavuji kategorii od
Zákiadnim kritériemje sebeurèenl. Skupiny bvaji - ne vak vdy - meninami, akoliv
ostatnich menin oddlenou. Casto jsou charakterizovány nizkym hospodáskym a sociálnIm rozvojem, historicky podmInènou oddanostI k zemi a od1inmi tradicemi a zvyklostmi. Nejsou jenom fenomenm Latinské
Ameriky nebo Asie, take v Evrop existuje mnoho takovch skupin. Uveden dokunient mimo jiné té poltá s
stale
Umiuva ö. 169 revidovala starI Umluvu o domorodém obyvatelstvu a kmenech Zr. 1957 (1. 107), kteráje pro urit poèet zemI
jet závazná, neni vakji otevená pro ratifikaci.
ILO-CEET
15
NárodnostnI men.iny ye stfednI a vj2chodnI Evropé
podporovánIm zminèného obyvatelstva pii üasti v hospodáIskéin a sociálnIm ivot zemë, v ni
nediskrirninacf v práci.
ije, a s jeho
2.2 DaII dokumenty Systému Spojen?ch národj
2.2.1 MezinárodnI Umluva o oböanskch a poIitickch právech
V Chartè Spojench národt (1945) ani ye Veobecné deldaraci lidsk3"ch pray (1948)
nenI zv1átnI zmInka o et-
nickch meninách.
Oba dokumenty vak zakazujI roz1iovánI na základè rozdulu v rase, pohiavI, jazyce nebo náboenském
vyznáni, a Veobecná dekiarace (ye 1ánku 2) pidává jetè národnostnI a sociálnI ptvod. V rezolucIch a dokumentech organizacI Spojench národi, t"kajIcIch se ochrany menin, byl a do roku 1950 pouIván veobecnè
termin ,,rasové meniny" a nikoliv ,,etnické meniny". Slovo ,,etnick" postupne nahrazovalo slovo ,,rasov",
nebot' se zdálo bt vhodnëjIm, vzhiedem ke vem bio1ogickm, kulturnIm a historickm rysIm. Slovo ,,rasov"
se vztahuje pouze ke zdëdènm rysm fyzickm.
1ánek 27 MezinárodnI iim1uvy o obansk'ch a po1itick'ch právech z roku 1966 je ze veobecnch globalnIch norem nejvznamnèjI. Je popisovánjako ,, prvnI mezinárodn akceptované pravidlo na ochranu menin".12
Stanovuje, e: ,, v tech státech, ye kterch existujI etnické, náboenské nebo jazykové meniny, nebude osobám
patIcIm k tèmto rneninám odpIráno právo, aby spo1enë s da1Imi èleny své skupiny uIva1y vlastnI kulturu,
vyznávaly a provozovaly vlastnI náboenstvI i uivaly vlastnI jazyk". UstanovenI dopinuje Clánek 2, paragraf
I tée Umluvy, která stanovuje zásady rovnosti a nediskriminace uvnit národnIho spo1eenstvi.
Jedná se o dva separátni pojmy. Pojem rovnosti a nediskriminace znamená záruku stejného zacházenI pro
vechny skupiny a jednotlivce. Pojem ochrany rnenin na stranè druhé znamená zvlátnI opatI'enI ye prospèch
meninové skupiny s diem ustanovenI rovnosti de facto mezi èieny této skupiny a ostatnImi osobami. Vbor pro
lidská práva (kter byl zIzen pro dohied nad aplikovánIm Umiuvy) pijal nedávno Obecné vysvëtlenI13, tkajfcI
se Ciánku 27 Umiuvy. Vysvétleni pomáhá objasnit nèkteré závery, majIdf vznam pro pluralitu a iast rüznch
skupin. Za prvé zdraziiuje, e poIvánI pray die Ciánku 27 nenI na jmu suverenitè a izenmi integritè státu. Dale
pak rzné aspekty pray jedincü, chránën"ch tImto Mánkern - nap. právo na zvlátnI kulturu - mohou spoIvat
ye zpisobu ivota, kterje i.izce spjat s üzemfm a vyuitIm mistnIch monostI. Zejmé to müe bt naØ. u 1eni
domorod'ch spo1enostI, tvoIfcich meninu (Obecné vysvètlenI, paragraf 3.2).
Obecné vysvètlenI si vIma, e osoby, které chránI lánek 27 a patII k meninè, nemusI bt obèany státu. PráVa, obsaená v Umluvè, mohou bt pouita na vechny osoby,které se nacházeji na iizemI státu ajsou podIzeny
jeho jurisdikci. Stat proto nernie omezovat prava, uvedená v Clánku 27, smërem k cizincüm (Obecné
vysvètlenI, paragraf 5.1).
Té je nutno zdiraznit, e státje povinnen (viz Olánek 27) emit pozitivnI opatenI, zamèená k ochranè Clenü
menin. Nikoliv pouze je chránit pied skutky státu samého, ale i pfed skutky jinch osob na itzemI státu (Obecné vysvètlenI, paragraf 6.1).
Bylo pozorováno, e efektivnI iast meninovch skupin na spoleCenském ivotè a efektivnI vyuIvánI jejich
kulturnIch pray (viz take nhe), mohou nèkdy vyadovat üzemnI decentralizaci Ci dohody o mIstnI autonomii.
12
Stndieo právech osob, patiicfch k etnickm, náboenskm ajazykovm meniinám, kterou napsal Francisco Capotorti, zv1átnI zpravodaj Subkomise pro zamezenI diskriminace a ochranu meniin, Zeneva, Organizace spojench národ, publikováno v roce 1991.
13
Obecnévysvètleni ó. 23(50)/CCPR/C/2lRev,1/Add.5, z 26. Dubna roku 1994,
16
ILO-CEET
Alena Nesporova
- musi bt pIispèvkem k demokracii,
Ma-li bt decentralizace smyslupiná, musI bt itzemnI, nikoliv etnická
etnickch
düvodü zvyuje nebezpeI etnikoliv etnokracii. Tendence k dalImu i'izemnImu dèlenf na základè
dèlenIm, které bylo mezi záastnickch istek. Na druhé stranè vak existujI pozitivnI zkuenosti s izemnim
jakoukoliv
formou etnickch istek. Ve
nènmi stranami smIrnè projednáno, funguje dobe a nenI provázeno
projevovat
rozlinmi zp'soby,
svém Obecném vysvëtlenI zdjraznil Vbor pro lidská práva, e kultura se mie
zdrojii,
zejména
v
pflpadè
rybolovu a lovu
vetnè zvlátnIho zpisobu ivota, spojeného s vyuIvánIm pIrodnIch
pak
jejich eenIm
ne itzenmI otázky,
a práva it v rezervacich, chránènch zákonein. Pokud jde spIe o kulturnI
kombinována s iizenmI, avak neetnickou auje spIe néj aka forma ne11zen1nI kulturnI autonomie, která me bt
tonomil.
skupin osob, které, pejIce si
Ochrana menin talc byla OSN definována jako ,,ochrana nedominantnIch
zaméIená na od1iné
veobecnè stejné zacházenI s vëtinov)m obyvatelstvern, pIejI si souasnè opatenI
zacházenI, aby byly zachovány jejich základnI rysy, odliujIcI je od vëtinového
obyvatelstva".14
(ICESCR)
2.2.2 MezinárodnI ümluva o hospodáfsk2ch, soc!álnich a kulturnIch právech
Tato m1uva byla pIijata v r. 1966, zároveñ s MezinárodnI iiniluvou o obanskc1i a politickch právech. Stejnè
barvy pleti,
tak obsahuje i veobecn zákaz diskriminace pfi aplikaci svch ustanovenI, tkajIcIch se ,,rasy,
sociálnIho
pâvodu,
majetku,
manelpohiavI, náboenského vyznánI, politickch öi jinch názorii, národnIho èi
charakteristik
jsou
rozdIlného postavenI" - nèkteré z uvedench
ského i nemanelského püvodu nebo jiného
faktory, definujIcimi pIIslunost k etnické skupiné.
publikace.
Ilimluva ICESRje orientovana speciálné na oblasti, které pokr3'vá MOP a které jsou pIedmètem této
kroky, které majI bt uöinèny
poradenstvi a kolIci programy, opatenI
pro ,,pinou realizaci tohoto práva budou zahrnovat technické a profesnI
kulturnIho
rozvoje a produktivnI zamëstnanosa techniky, nutné k dosaenf stálého hospodáIského, sociálnIho a
V Clánku 7 garantuje
ti, za podmInek zachovánI základnIch politickych a hospodáskych svobod individul",
stejnch monostI
spravedlivé a píznivé pracovnI podmInky se zvlátnIni zete1ein (subparagraf (c)) na právo ,,
dosáhnout pimèené vyI trovnë na základè pouze
v zainëstnánI tak, aby kad inohi rozvIjet svou karieru. a
kriteria odbornosti a délky praxe". Clánek 8 here v iivahu právo na organizovánI. Clanek 9 na sociálnI zajitènI
a Clánek 11 na právo kadého ,,na pimëenou ivotnI irovei".
V lánku 6 zaruiuje právo na praci a na svobodn' vbèr zamëstnánf a uvádI, e
Umluvaje tak ye vétinè ohledi, které se shodujI s ochranou nabIzenou právnimi normanii MOP, struènjIm
posIlenI uvedench zásad,
vtahem zásad v normách MOP ji stanoven3"ch a do této doby pijatch. Je to dü1eité
imluv
MOP na dane téma.
nebot' je spIe dává vice do kontextu lidskych pray, ne do omezenèjIho kontextu
hospodaska,
sociálnI
a kulturnI prava,
Mezinárodni organizace práce zce spolupracuje s V'borem pro
aby IdIcI orgány kadé orgazIzenm pIi OSN pro dohlieni nad aplikacI této Umluvy a pro zabezpeèeni toho,
dostupné
i
jinm
organizacim.
Toté
platI
i o postojIch druhch ornizace mëly k dispozici vecliny informace,
ganizacI OSN.
mohou prozamky zakotvené v této Umluvè, která byla ratifikována vëtinou zemI stednI a vchodnI Evropy,
Kadé z tèchto podstatnch pray,
to bt düleit3"m pIspèvkem k ochranë pray etnickych menin v téchto zemich,
rovnosti na zakzakotvench v Umluvë musi, jak naznaeno ve, bt aplikováno v atrnosféle nediskriminace a
lade etnického piivodu.
14 E/CN.4/Sub.21 1 994/36.
ILO-CEET
17
NárodnostnI men!ny tie stfednI a vj2chodnI Evropè
2.2.3 Mezinárodn! Umluva o vylouöenI vsech forem
rasovO diskriminace (CERD)
Zásada nediskriminace je znovu potvrzena, posliena a rozvinuta v Uniluvè o vy1ouenI vech forem rasové
diskriminace, pIij ate Va1nm shromádënIm Organizace spojench národü v r. 1965. Clánek 1 Umluvy definuje
,,rasov' se zahrnutIm etnické diskriminace. V Clánku 5 stat na sebe bere povinnost zaruèit kadému bez rozdIlu
rasy, barvy pleti, národnIho èi etnického püvodu právo na poIvanI obanskch, po1itickch, hospodáIskch, sociálnIch a kulturnIch pray. Take ye Clánku 2, paragrafu 2 Umluvy je odvolávka na ,,speciálnI a konkrétnI
opatIenI", které stat uinI na poll sociálnIm, hospodáIském, kulturnIm i jiném za ie1em garantovánI uritm
rasov'm skupinám nebo k nim pafflcfm individuIm rovného poIvanI 1idskch pray a záldadnich svobod.
2.2.4 Umluva UNESCO proti diskriminaci
ye vzdëlánI
Je tIeba zmlnit Umluvu UNESCO proti diskriminaci ye vzdèláni, pijatou v r. 1960, podle které je podstatné, aby
stat uznal právo öleni ,,národnostnich menin" provozovat své vlastnl vzdèlávacl aktivity za pedpok1adu, e toto právo jim nebránI v porozumëni ku1tuie ajazyku spo1enostijako celku a v asti najejIch innostech anebo
neni na 'ákor národnl suverenity.
2.2.5 Deklarace SN o prévech osob, patrIcIch k národnostnIm nebo etnickj'm, nábo2ensk2rn a
jazykovj'm mens7nám
Dekiarace Spojench národi je jedinm dokumentem venovanm specificky meninám. Aèkoliv nemá závazn
charakter Umluvy, je stale jetë velmi düleitá. Byla piijata Valnm shromádCnIm OSN 12. prosince 1992. Je
inspirována Clánkem 27 Umluvy o obèanskych a politickych právech, uvedenm ve, a zditrazñuje podporu a
realizaci individuálnlch pray osob, patNcIch k meninám. Preambule dekiarace potvrzuje, e realizace zásad obsaench v düleitch dokumentech OSN a piijatch p0 druhé svètové válce - z nich nejdü1eitèji jsou uvedeny ve - by mCla bt podporovana.
1ánek 1 Deklarace volá po státnI ochranë existence a národnostnl i etnické, kulturni, náboenské ajazykové
identity menin na jeho IzemI a vyaduje, aby stat podporoval vznik podminek pro podporu takové identity. K
dosaenI uvedench cl1it by mëly státy pfijmout patièná legislativni a dall opatienl. Clánek 1 se neodvolává na
práva osob, ale na identitu menin, jejich ochrana je obsaena v uznanl existence kolektivnI entity se sv)mi
vlastnimi právy, sahajIcimi dale ne individuálni i kolektivnl pravajednotlivch osob. Takjako
Clánek 2 Umluvy MOP è. 111 o diskriminaci (zkouman ve), take toto ustanoveni, spoleènë s Clánkem 5 Deldarace, podporuje pozitivnl (afirmativnI) innost ye prospèch menin, Práva, udèlená
osobám pathcIm k meninám, jsou
vyjmenována ye lánku 2 Deklarace, zatimco lánek 4 uvdl adu opatIenl, která mail bt pijata státem k podpore stejnch monostl a stejného zachazeni ye vèci menin. Ochrana identity menin zároveñ vyaduje
uznánl
jejich prava na zachováni takové identity.
2.3 Normy Rady Evropy
Evropská 'imluya na ochranu lidskych pray, plijatá v tlmè 4. listopadu 1950, ajejI Protokoly chranI zejménaprávajednotlivci°i a základnl svobody. Podle clanku 14 poIvanf pray a svobod, jakje publikováno v Umluvé, ,,má
bt zajitováno bez diskriminace zjakéhokoliv düvodu - na základè pohiavi, rasy, barvy pleti, jazyka, náboenského vyznánl, politickych èi jinch názorü, spojeni s národnostnl meninou, majetku, 1oe èi jiného postaveni".
Toto ustanovenl je jedinou odvolávkou Umluvy na koncept, vztahujlcI se k práym menin. Nedavno bylo
postavenI národnostnIch menin zkoumáno a diskutoyáno v Radé Evropy pii ninoha piIleitostech, zejména od
doby politickych zmèn ye stednl a vchodnl Evropè. V èervnu 1992 piijala Rada ministrCi Evropskou chartu k
18
ILO-CEET
Alena Nesporova
regionálnim a rneninovmjazykim. Pojednává o uivánI jazykâ národnostnIch menin ye kolách, médiIch, u
soudii, ye veIejnch adech a pi hospodáskch, kulturnIch a sociálnIch èinnostech. HlavnIm diem Charty je
povzbuzenI státh, aby ini1y opatIenI k respektovánI postavenI meninovch j azyki.
Návdavkem k uveden'm texttm poukázalo ParlamentnI shromádènI pi nëkolika pIi1eitostech na práva
menin v celé adè doporuenI a naIizenI. DoporuèenI 1201 (z r. 1993) uvádI napI., e ,,vechny osoby, ná1eIcI
k narodnostnI meninè, si budou ped zákonem rovny. Jakákoliv diskrirninace, jejIm základem je pfis1unost k
národnostnI meninè, bude zakázána".
Od pfijetI Rezoluce (75) 13 o sociáinIm postavenI koèovného obyvatelstva v Evropè, kterou pij ala Rada mm-
istth v roce 1975, rozvinula Rada Evropy Iadu innostI, orientovanch zejména na Romy v Evropè. ZvlátnI
postavenI romské populace v Evropè mezi ostatnImi meninami se uznává v DoporuenI 1203 (z r. 1993) s ohledem na podpom jejich kultury, vzdèiávánI, koienI, práva na informovanost, rovnost pray a ziepováni jejich so-
ciálnIho postavenI. Rada Evropy v tèchto záieitostech spolupracuje s KonferencI (nynI 0rganizcI) o
bezpenosti a spolupráce v Evropë (OBSE) v rámci iidské dimenze OBSE.
Rozsáhlá a do hloubky jdoucI ustanovenh o právech menin byla vè1enna do ,,Závèreèného dokumentu
vfdeñské schüzky zástupcü lenskch zemf 013 SE z roku 1986", a jsou v souladu se základnImi ustanovenImi
helsinského Závèreöného aktu (1975), Zásada . VII, upravujIdi základnI normy ochrany osob, ná1eIcIch k
národnostnIm meninám v rámci OBSE. Závèren' dokument z VIdn byl pfijat v roce 1989 p0 zdlouhavch
jednánlch. Jeho ustanovenI jsou detailnëjl a ostIeji formulovaná, ne ustanoveni Závëreèného aktu, a jdou dale
ne ustanovenI 1ánku 27 MezinárodnI imiuvy o obanskch a politick35ch právech i ustanovenI jinch dokumentü SN. Závazky zi'tèastnènch zemi jsou formulovány pozitivnlmi tennIny. RozffenIm ká1y pray menin,
zejména uzákonènim pIThraninIch stykii mezi pIs1uniky menin a uznánIm pray národnostnich menin na
smèrnice a naiIzeni ye vlastnImjazyce a k ochranè jejich kulturnIch a historickch památek, pfisplvá Závèren
dokument z VIdnè k ochranè národnostnIch menin, a tim k rozvoji a posllenI jejich pray a svobod a k ochranè
jejich identity.
Je teba uvést, e postaveni Vysokého komisae pro národnostnl meniny bylo vytvoeno v ervenci 1992 na
sunimitu OBSE v Helsinkách, ajeho mandátemje zkoumat podrobnë problémy, se ktermi se setkávajI meniny
a které by mohly eskalovat do ,,stietü ohroujlcich mezinárodnI mIr a bezpeènost". Toto rozhodnutl ukazuje
düleitost oclirany pray menin a vánost mezietnickch sporCt a tlaki, kterou si uvédomuje 53 züastnënch
zemI, právè tak jako jejich násiedky. Zdirazñuje té potebu spolupráce mezi zemémi ye véci závazkt ohlednè
lidskch pray. Vysok komisa je velmi aktivnI a stává se iièastnIkem velkého poètu rozliènch situacI.
2.4Závër
ZákladnI zásady, obsaené ye ve uvedench dokumentech, mail univerzálnl charakter a mely by b5't aplikovány znaènë flexibilnIm zpisobem a brat v iivahu znaènou rozdllnost hospodáskch a sociálnich podmInek
regionu a zemë. Vyiouèenl diskriminaènIch praktik a podpora stejn'ch monosti a stejného zacházenl s etnickmi meninami by mëla bt diem národnlch opatenI, ke kterm by se méli pipojit sociálnl partnei. To vyaduje permanentnl proces, aby se opatenl mohia piizpiisobit zmènám ye spolenosti a aby vy1oui1a rüzné formy
plmé i nepimé diskriminace.
ILO-CEET
19
Cast II: Smérnice a doporuenI
Kapitola 3: PIstup k zamëstnanosti
3.1 Nábor a vbër
V západni Evropè existuje mnoho studil, které popisujI problémy pIslunIkCt etnickch menin pi pijImánI do
zamèstnánI a vbéru. Ukazuji, e rasová a etnická diskriminace je znaèné rozffena. Aèkoliv podobné studie,
tkajicI se stedni a vchodnI Evropy, jsou dosud vzácné, projekt MOP o postavenI romské populace na
mad'arském trhu práce ukázal napilk1ad na znanou diskriminaci Romi zamèstnavateli pi jejich piijlmánl do
práce a propoutènI.15 Podobné postoje zamèstnavatelt°i byly potvrzeny v národnIch zprávách z dalIch zemi
stedni a vchodnl Evropy. Piis1unici ethickch menin dale nadmèrnè trpI nevhodami, majicImi pivod v jejich ménë pflznivém sociálnIm a hospodáském postaveni a ye vzdlánI. Take tradinI vztahy ke svm komunitám a dosti üzk okruh profesi, jako i nedostatená znalostjazyka majoritnI populace, mohou znaènë omezovat jejich izemni a profesni mobilitu, Etnické meniny jsou dvojnásobnè znevhodnèny pii zIskávánI zamèstnánl, zejména v asech velké nezamëstnanosti.
Etnické men.iny mohou bj5t na trhupráce dvojnásobiiéznevj5hodnény NemusIjim bt uznávána odborná kvaljflkace nebo vzdèiánI, majI omezené nebo zastaralé dovednosti a nedostatky vjazyce majoritnIho obyvatelstva.
Hlavni nevjhodou, lcterou frp4 vakje systematická diskriminace: náborovépraktiky, které majI tendencije vyluovat. TrpI té diskriminanImi post oji zaméstnavatelz, piedsudky a domnè'nkami, tj5kajicImi sejejich schopnostI a pijatelnostI pro ostatnIpracovniky.
3.2 DiskriminaönI metody náboru
Pri uzIvánI tradiãnich zdroji pro nábor pracovnIkz mohou b,3t vylouceny etnické skupiny, majIcI omezenil
piistup k témto sItim. Zaméstnavatelé mohou uzivat ,, kódová slova °, aby zdzraznili sve etnické preference.
Prvni bariera, se kterou se pi náboru setkáme, spoIvá ye vyhledávacich metodách zamèstnavateli, které
pouivajI pfl hledánl adeptü na volná mIsta. NeformálnI metody, jako napI. oznárnenl uvolnëného mIsta pracovniküm organizace nebo v oddèleni üstnIm podánIm, mail tendenci omezit adatele na ty, ktefl jsou ze stejné sociálni skupiny, a etnické meniny naopak vylouèit.'6 Nábor prostednictvlm rodinn'ch sIti ma tent efekt:
vyuenl se tak napifldad poskytne dëtern vyko1ench pracovnikü. Zamëstnavatelé, ktefi pro nábor m1adich lidI
budujI vztahy se kolami na üzeml pevánë obydleném majoritnIm obyvatelstvem èasto vyluèujl adepty z etnickch menin, plestoe jsou tito v lokalitè dobe zastoupeni. Jest1ieje o organizaci známo, e v ni pracuje malo zamèstnanci°i, kteIl jsou pHsluniky ethickch menin, püsobl to take jako odstraujlcl plk1ad. Uchazei nebudou ádat o mIsto, ani kdy jsou volná mIsta inzerována, protoe vèII, e s nimi nebude pro jejich piivod rovnoprávnè zacházeno. To se nazvá ,,odrazovacl faktor".
Vluné pouiti vnitfnlch zdroji na obsazenI vyich funknlch mist xne kandidátüm z etnickch menin
velmi znesnadiovat pilstup k takovmto mistüm, nejsou-li zastoupeni ye skupin internich kandidátü. Pehled
náboru do 79 západoberllnskch firern napNldad ukázal, e pracovni mIsta s vyi odbornostl a ve postavená
V's1edky pIeh1edu byly publikovány ye dvou dokumentech: G. Kertesi ,,Postaveni romské meniny na trhu práce v Mad'arsku".
MOP/japonsk projekt o OpatIenIch politiky zamèstnanosti v obdobi transformace v Mad'arsku. Studie 14, Budapet', srpen 1994. I.
Kemeny, G. Havas a G. Kertesi, ,,VzdIanost a postavenI romskd komunity v zamèstnánf: zpráva National Sample Survey 4/1993".
MOP/japonsky projekt o Opatienfch politiky zamstnanosti v obdobi transformace v Mad'arsku. Studie . 17, Budapef, fujen 1994,
16
Viz: Zpráva o formálnIm etenI spoIenosti Massey Ferguson Ltd., Lond'n, CR13 1982.
.
20
ILO-CEET
Alena Nesporova
byla obsazena intemè a etnické nieniny byly zhevhodnèny nejen proto, e jejich pIs1unIci nemèli
poadovanou kvalifikaci, ale take proto, e o volnch mistech nes1yeli, nebot' nebyli souástI sociálnich sitI
uvnit spoleènosti.17
Je bè,né, e zamèstnavatelé zadávajf agenturám zamstnanosti diskrirninaènI instrukce,jako ye Velké Británii
asto uffvané ,,ádni cizinci" nebo ,,pIednostnè Britové". Kde je toto nepIpustné z düvodu legislativy, zamèiené
proti rasové diskriminaci, i z düvodü etick'ch, uIvajI zamèstnavatelé pro oznaenI svch preferencI kódy öi
slovajako ,,B.B.R" (bleu, blanc et rouge, t.j. modrá, bilá, èervená - barvy francouzské vlajky) nebo ,,typ anglická
rae" (znamená nikdo, kdo je emé barvy pleti) nebo ,,mluvfcI dobrnijazykem" (nikdo s cizIm pIIzvukem). Mohou pidávat do inzerce specifické poadavky, které vy1oui vètinu adateiei z etnickch minorit, nap. ,, musi
mit diplom z britské univerzity". V zemIch, kde neexistuje antidiskriniinanI legislativa anebo legislativa tento
hod nepokrvá, zamèstnavatelé inzemji voln mista v novinách öi v náborovch a zamèstnaneckch agenturách
èasto s rasové diskriminanfm upIesnènIm (napI. ,,ádnI èemoi", ,,ádni Romové").
Zamèstnavatelé mohou nèkdy vyadovat kvalifikaci, která nenI nutná, se zámèrem vy1ouit etnické meniny,
protoe u nich je ménè pravdëpodobné, e budou splñovat kvalifikaènI poadavky. NapIklad u uchazeèi°i o
manuálnI práci je poadováno, aby mluvili plynnè mistnim jazykem i tam, kde taková &oveñ komunikace nenI
poteba. Podobnë poadavky na formálnè technickou kvalifikaci nebo iroveñ vzdëlánI, které dana práce
nevyaduje. Studie NárodnIho poradnIho vbom pro lidská práva ye Francii napflklad objevila, e vèthina
diskriminaönIch praktik zamëstnavatel byla ye své podstaté nepflmé povahy, poadujIcl èasto diplom z francouzské univerzity nebo plynné ovládánl francouztiny, kdy to pro vykonávánI práce, o ni se jednalo, nebylo
dü1eité.18
Dal.i' bariera pro adatele o mIsto z etnickch menin vzniká, pokud zamëstnavatelé uplatñujI kriteria pro
vbër nekonzistentnè. M'e se tak stat nikoli zámërnè a docházf k tomu bud' z düvodu nepodloench donmënek
nebo prob1émi pi náboru lidI z ad uröité etnické meniny. Zamèstnavatel napiklad hledá urit typ praxe a nedostatek takovéto praxe u kandidáta z etnické meniny si me vyldádat negativnë. Ve zprávë Massey Fergusona
ek1 jeden manaer, e najal bélocha s praxI ye vedenI male dIlny na opravu kol, protoe to byl di°tkaz nezávislého samostatného mylenl. Ten sanl3'r manaer vak odmIti asijského kandidáta s praxI ye vedeni vlastnl dilny s
odüvodnnim, e nebude dobe zastávat pozici zamëstnance.
3.3 Diskriminaënh v'bèr
Zaméstnavatelé mohou mit negativnI domnénky o schopnostech pracovnIk z etnickych mensin na základë
stereotypu anebo dflvéjsI zkusenosti. Mohou take pouzIvat nevhodná kriteria vjbéru, jako je napFIklad vyi
iroveñ znalosti majoritnIho jazyka, neje pro práci skuteênépotIebná.
Zamèstnavatelé mohou pouivat metody a kriteria vbèm, která jsou vi pIislunikCim etnickch menin
diskriininantho charakteru. Mohou si vytváet donmènky i se dret stereotypnè názoru o pravdèpodobném
chovánI osob z urité etnické meniny, napliklad, e taková osoba je lIná nebo nespolehlivá. Takové stereotypy
mail èasto svj základ v obecn'ch pedsudcich proti uritm meninám nebo ye patné zkuenosti s edchozlm
zamèstnancem, kter mel stejn etnick pâvod. Ve stedni a vchodnI Evropè manath napiklad Casto odmItajI uchazeCe z lad Romii, ani by je osobnè vidèli, protoe se o nich iká, e maji patnou pracovnl morálku. V
pozadf odmitnuti mohou bt take regionálni tiaky mezi etniky, nebot' se zamëstnavatel bojI, e osoba destabilizuje kolektivpracovnlkâ v plpadé, ejejiného etnického püvodu ne zaméstnavatel. Berllnská studie odhalila,
17 Viz M. Kremer a H. Spangenberg, ,,Asimilace zahraniónIch pracovnikii v Nmecku", Konigstein, Hanstein 1980. Viz takeR. Zegers
de Beilj, ,,Diskriminace zahraniCnfch pracovriiki v západri{ Evrop". MOP, Zeneva 1989.
18 Viz ,,Zpráva pro piedsedu vlády o boji proti rasismu".NárodnI vbor pro lidská práva, PaI 1989.
ILO-CEET
21
NárodnostnI meniny ye stfednI a vchodnI Evropë
e imigranti byli konfrontováni s takovmi pedsudky, zda je ize vübec vyko1it, a s pochybnostmi o jejich flexibilité a motivaci.19
Zamëstnavatelé asto take diskriminuji pflsluniky etnickch menin proto, e pedpokládajI, e budou nepfijatelnI pro ostatni pracovnIky. Soud pro eeni sporü mezi zamèstnavateli a pracovnfky ye Velké Británii napIklad shiedal, e jeden zdravotnicky Mad rasovè diskriminoval doktorku Noonovou, pâvodem ze SrI Lanky, kdy
odmIti jeji ádost a mIsto poradce v oblasti mikrobiologie s odüvodnénIm, e by ,,nezapadla". Soud shiedal, e
düvodemjejIho nepIijeti byl jeji pivod, jeliko jmenovan byl ménè kvaliflkovan bIl kandidát.20 Existuje mnoho piikladii, kdy pIIs1unIci etnick3ch menin byli odmitnuti, protoe zamèstnavatelé mèli strach, e ostatnI pracovnici nebudou ochotni s nimi pracovat anebo je kolit.
Vylo tC najevo, e vbèrové testy etnické meniny èasto diskriminujI. Testy mohou uivat pojmy nebo leit
otázky v kontextu nebo jazyku, kter" práce nevyaduje a kter nenI kandidátüm z etnické meniny düvérnè
znám. To je mMe nespravedlivé vylouèit, zv1átè kdy jejich prvnI jazyk je jin ne jazyk zemë, ye které ijI.
NIzky poet bodü ye verbálnIch testech me bt u kandidãtâ z etnickych menin té zavádèjIcI, protoe jsou s
jazykem zpravidla ménè divèrnè obeznámeni, a toté plati pro kontext otázek, které se v testu vyskytujI.
3.4 V9bërové pohovory mohou bt diskriminaènI
Pohovoiy mohou bjt barieroupiIslunIkzm etnick)5ch men.in, protoe vedoucIpohovorz 5asto vyhledávajI osoby Jim podobné z dzvodu snaz'Iho navázánI kontaktu.
Take vbèrové pohovory mohou bt bariérou pro pIslunIky etnickych menin. Ti, kdo nemluvi bënè
uIvanm jazykem plynnè, nebo miuvI s pfizvukem anebo dialektem, neodpovidajI na otázky pii pohovoru
zpravidla stejn jako rodil e5nIk, nebot' neporozumi nuancfm. Vzkmn ukázal, e osoby provádèjlci pohovor,
dávajI pIednost osobám jim podobnm, se ktermi mohou snáze navázat kontakt a které porozumi neverbálnim
znaküm. Tak je vice pravdpodobné, e adatelé s podobnm zázemIm, jaké majI oni sami, na në zapüsobl
piIznivëjIm dojmem.
V mnoha západnlch zemIch jsou etnické meniny, zv1átè kdy jsou take imigranty, soustedèny v oblastech s
horfmi bytovmi podmfnkami a pravdèpodobnè trpi take problémy plynoucImi z horiho vzdèláni, protoe èetnostjejich pIedèasneho ukonèenI koly je vyI ne obecná. Jsou soustedëny v profesich majIcIch nii status,
majI horI pifstup ke profesnimu ko1enI a jejich pracovnf mobilita je nIzká. Je pravdèpodobné, e pIslunIci etnick'ch skupin budou vice nezaméstnanI. Zv1átè tèce postieni jsou mladI lidé, jejich niira nezamëstnanosti
je v nCkterch zemich dvojnásobná ne národni primër a u nèkterch skupin dosahuje a 50%. Mohou brt
znevhodnèni take proto, e mail zahranini kvaliflkaci èi nedostatenou znalost jazyka v zemi uIvaného.
Bereme-li v itvahu dali formy rasové a etnickC diskriminace, stIetávaji se etnické meniny v západnlch zemlch
s dvojlm znevhodnCnlm. Kapitola 1 popisuje skutenost, e etnické meniny ye stednl a vchodnl Evropë musi
take èelit ekonomickému a sociálnfmu znevhodnënl. Jsou soustiedCny v pri°imys1ovch odvëtvich nejvIce
postiench hasp odáskou recesi a mohou mit i nedostateènou znalost majoritnIho jazyka, zvlát v tech novch
státech, kde se dominantnl jazyk zmCnil.
Zdá Se, e v zemIch stednl a vchodnl Evropy trpI zvlátè pracovnlci romského pivodu nevhodami ply-
noucImi z nedostatku vzdèlánl a vyl mfrou nezamèstnanosti, jeliko zpravidla zastávaji nekvaliflkovanou práci v krizl postiench odvCtvIch prümyslové vroby. Trpi take asto stereotypnlmi pedsudky zamCstnavateiü,
kteii je povaujl za nespolehlivé pracovnlky. UIady práce nèkdy nejsou povinny podporovat umIst'ováni pis-
19
20
22
Kremer a Spangenberg, ve uvedená publikace.
Viz Noone vs. North West Thames Regional Health Authority, London IRLR 195 C.A.
ILO-CEET
Alena Nesporova
1unIk znev'hodnènch ethickch skupin. Spo1enè se zamëstnavateli sdIlejI pedsudky proti pIIs1unIküm
urèitch menin a pokouejI se na nè naléhat, aby piija1i invalidnI düchody nebo sociálnI pIspëvky, aby si uetIily dalI práci, která je spojena s jejich umIst'ovánIm. Mnoho pIs1unIkü národnostnIch menin akceptuje toto
pfijem.
,,feeni" bud' proto, e jsou z hledáni práce znechuceni, anebo proto, e jim zajit'uje alespoil nëjak
Taková praxe je diskriminaènI pro ty , kteiI pracovat chtèjI, ale uveden'm zpisobem jsou ze soutèe vyloueni.
Náprava
3.5 Spravedlivá a otevFená praxe prijimáni pracovnikO do zamëstnánI
PracovnIpfilezitosti inohou b)5t otevrené vsem a vjThér mzze b3t provádén na základé spravedlivé soutéze tak,
aby kadj mohi o pracovnIpileitostpoádat.
Proto, aby byla dana spravedlivá pffleitost vem potenciálnIm adateiim o práci, méla by b't pracovnI mIsta inzerována nebo oznámena iroké sIti adt práce s poznámkou, e adatelé z etnickch a národnostnich
menin jsou vItáni. Odbornlci odpovëdnI za provádënI náboru by méli bt instruováni, aby ani nespecifikovali,
ani nepouIvali (at' u pImo nebo nepImo) jakékoliv etnické èi národnostnI preference. Mélo by sejim take dostat kolenI nebo smémic, jak pouIvat vbèrová kriteria konzistentnè a spravedlivé. Je tIeba se vybnout náboru,
kter se spoléhá na adatele doporuèené stávajicImi zanièstnanci, anebo jim dává piednost.
Spravedliv. vjbér musI obsahovat objektivnI rozhodnuti, majicI vztah k odzvodnénm pozadavkzm na dane
povolánI. Toto dává nejenom stejnouprvilezitost vsem adeptim, ale téz zvysuje kvalitupracovnilthprJatjcli, protozejepravdépodobnéJs4 ze budou spinovatpFedepsanépoiadavkY. T'bérové flzeni by me7o b3t následné zhodnoceno, aby se zjistilo, zdaje opravdu efektivni apro vsechny adepty spravedlivé.
Aby se zmenil prostor pro zkreslenI a pIedsudky, ovlivñujicf rozhodnutI pi náboru, je nutné, aby jak proces,
tak kritéria vbèm byly objektivnI a systematicky aplikované. Pro oznaenI innostf to vyaduje analzu dane
práce (popis práce), ze které ize identifikovat odbomost a znalosti nutné kjejImu vkonu (specifikováni osoby).
Takje vytvoIen základ pro uröenI vbérovch kriteriI. RozhodnutI by mèla pfl vbëm spoIvat ye zejmch faktech a nikoliv v subjektivnIch atributech, je mohou b't ovlivnèny osobnImi pocity èi pedsudky.
OdbornIci provádèjicI nábor by méli bt ko1eni ke konzistentnImu pouiváni vbèrovch kriteriI a vyhbánI
se stereotypnIm domnënkám o adatelIch, majicIch roz1iné etnické öi národnostnI zázemi. PouIvánI statistické
etnosti by mélo bt zakázáno z jasné diskriminanIch divodâ a vichni adate1é by méli bt posuzováni stejnè,
bez ohiedu na sviij etnick p'ivod. Srovnatelná zahranini kvalifikace by méla bt pijimánajako ekvivalent kvalifikace národnI. Zadatelé by nemëli bt vylouèeni, protoe majI cizI jméno, pflzvuk nebo protoe nemluvI dobie
jazykem národa, anebo kvi1i domnénce, e neovládaji jazyk na vysoké i'irovni. (V pIIpadè, e konkrétnI pracovni misto vyaduje vysokou znalost národniho jazyka, je ovem tIeba se o iirovni znalosti uchazee pIesvëdit.)
V"bérové testy by mély bt kontrolovány, aby se zjistilo, zda neobsahuji kulturné specifické znalosti, které nemusejI bt adateiüm z etnickch nebo národnostnIch menin divèrnè známé. Testy by mély bt kontrolovány,
povoláni nebo k
aby se zajistilo, e individuálnI vs1edky mèi schopnosti jednotlivci k vftonu uritého
vykolenI, a méli bychom se vyhnout napIk1ad uitI testü veobecnch schopnostI s vjimkou, kdy mohou
prokázat platné vsledky pro danou konkrétnI práci.
Vs1edky vbërov'eh rozhodnutI by mély bt tam, kde je to moné, kontrolovány starim odbornIkem z
hiediska piedpojatosti a nábor by mel bt monitorován, aby se zajistilo, e adatelé ze vech etnickch a národnostnIch skupinjsou spravedlivé zastoupeni jak mezi uchazei, tak i mezi ispènè vybranmi. PodmInky a praxe
náboru by mély bt monitorovány organizacemi z etnickch menin, aby se zajistilo, e proti jejich pflslunikim
nebudou pouity nespravedlivé postupy.
ILO-CEET
23
NárodnostnI men.iny ye stfednI a vchodnI Evropë
Zamèstnavatelé by mëli piijmout politiku stejnch monosti pro vechny a dodrovat ji, aby se zajistilo, e
i národnostni pvod.
provádèjI nábor spravedlivè a take tak jednajI s pracovnIky bez ohiedu na jejich etnick
Podrobnosti tëchto opatIenl jsou uvedeny v kapitole 7.
Agentury pro zamèstnanost by se mëly take ubezpeit, e jejich zamèstnanci nepouIvaji diskriminanfch
opatenf, namiiench proti etnickcm meninám. Personal by mel b't vyko1en tak, aby se nedornnival, e zamestnavatele mail rasové nebo etnické preference a take by od nich nemèl pejlmat jakékoliv preference. Veejné sluThy zamCstnanosti hrajf zvlátnl roll a mail odpovëdnost za zajitènI toho, aby se vemi lidmi, kteI hiedajI práci, bylojednáno podlejejich schopnosti. Mëly by provádèt periodické kontroly, které by zajistily, e vechfly kategorie uchazthi o zamCstnánl budou poslány na volná mista ye stejném pomCru.
Agentury pro zamèstnanost by mély zajistit, e vechny inzeráty nebo oznámeril volnch mist proniknou do
celé spoleCnosti a ejejich znènl nezastral adatele jakékoliv etnické nebo národnostnI skupiny.
3.6 ZmIrnënI nevhod
Pro pine vyuzitipotenciálu celé populace bude pravdè'podobné nutné dodateênéproskoleni a povzbuzeni etnickj5ch mensin, ktere' zaostávaji z divodz diskriminace a nedostaiku vzdëlávacich prIlezitosti z minulosti.
Nediskriminaènf praxe a politika stejnch monostl budou mIt omezen i.öinek za pedpokladu, e nebude existovat paralelnI i'isili o zmeneni nevhod, ktermi nèkteré skupiny trpl a které vyplvajl z jejich niIho resp.
jiného vzdClánl a vykolenl. Taková byla zkuenost v západnl EvropC a v severnI Americe. Je nutné investovat
do preferenènIho náboru pracovnfki°i a do takovch akCnIch program, keré z1epl monosti zamëstnáni
znevhodnènch menin. KllCovm prvkem takovch programii je vzdClánl a rekvalifikace a rozvljenl potenciálu a dovednostI vech znevhodnCnch menin tak, aby mohly soutèit na stejné irovni s ostatnImi uchazeCi
o zamèstnánI. Projekty by mëly sahat dale, a to a k pine integraci menin do spoleCnosti, zahrnutI menin do
plánü rozvoje a poskytováni vzdèlánl. Tim se zajistI, e poskytované vzdClánI bude odpovldatjejich potiebám a
e bude provádèno partnerskou formou. V nëkter"ch zemIch je vzdëlánl poskytovano kollclmi organizacemi
státu, vjinchje provadejI sociálnl partneii a dobrovolné kollcf organizace. Je obtiné uskuteCIlovat i'iCinné pozitivnl kollci projekty bez pine i'iCasti zamCstnavatelü, protoe právè ta zajit'uje, aby se ko1eni vztahovalo k práci, a dava üCastnfkm reálné vyhildky na zlskánl placeného zamèstnáni. Podrobnosti a pildady nëkterch
kollcich projektü jsou obsaeny v kapitole 5.
3.7 PozitivnI akce
NCkteré zemë Západu provádëjl pozitivni Ci stimulaCni akce proto, aby pomohly etnickm meninám v soutCi
za stejnrch podminek a aby je povzbudily. Ve Velké Británii mohou zamCstnavatelé nabidnout pllslunIkiim et-
nickch menin speciálnl koienl, avakjen v tech profesIch, kdejsou meniny zastoupeny podalikvotne. V Nizozerni existujI pro populaci z etnickch menin speciálnl monosti kolenI, ale j en pokud je to v souladu s UrnIuvou o vylouCenI vech forem rasové diskriminace (CERD). PodobnC i mIstnI vlády rnohou dávat pednost
náboru obCanü z etnickch menin za pedpokladu, e mail stejnè dobrou kvalifikaci jako bill uchazeCi, a v práci, o kterou se jedná, jsou podalikvotnC zastoupeni.
V Evropè neexistuji pIlklady státi, které by reservovaly meninám pracovnl mista anebo kvóty na pracovni
mista, aCkoliv v jinch zemich se to nekdy provádI. Taková akce by pisobila proti ustanovenfm CERD.
24
ILO-CEET
Kapitola 4: PodmInky zamëstnanosti
DvojI znevjhodnénI, se kierm se stIetávajI etnické mensiny pfi hledánI zamëstnánI, mieme najIt take na pracovLti. Meniny ize pravdëpodobnéji naléztpi v#onu méné kvalfIkovanfrh praci, obtIné zIskávajIpNstup k
dalImu kolenI a postupu v zaméstnánI a trpI stereotypy zaméstnavatelz°t, kteII negativne'posuzujIjejich schopnosti. Take ostatnh pracovnIci Jim mohou znepi/emñovat ivot.
Nevhody, které zakouI etnické a národnostni meniny pi hledánI zanièstnánI na trhu práce, platI take po
zIskánI práce. Je vice pravdëpodobné, e budou pracovat v horIch podminkách a vykonávat práce, které majoritnI obyvatelstvo délat nechce. Jak bylo uvedeno ve, minority mohou mit nedostatky ye vzdëlánI nebo
odborné kvalifikaci anebo mit cizi kvalifikaci, která se neuznává. Je proto pravdépodobnèjI, ejejich pis1unIci budou najImáni na krátkodobé kontrakty nebo pfl1eitostnou práci, astèji budou proputèni béhem zkuebnI
lhüty, nebo budou pfidèleni na ménë odborná, neatraktivni pracovni mista s horImi podmInkami, a take budou
prvni proputëni pIi recesi. Sociálni a kulturni faktory, které ovlivñujI rozhodnuti pi náboru (viz kapitola 3),
ovlivfiujI dale hodnocenI pracovnlho vkonu pls1unIkü menin uvnit podniku. Pracovnlci z etnickch menin
jsou vice viditelnI a jejich slabosti vice vystupujI na povrch. Studie v Nëmecku napik1ad objevila, e etnické
meniny si stèuji, e jejich pracovnl v"konnost je osteji kontrolována ne vkonnost jejich némeck3ch
kolegü.2'
U manaert existuje té tendence bt ovlivnën stereotypnImi pIedpok1ady, tkajicimi se chováni pracovnikii
z etnickch menin. Tak napik1ad jest1ie manaer vèIf, e romtI obèané patnè dodruji nástup do práce a jsou
nespolehlivi, pak bude pedpok1ádat, e vichni pracovnIci z této etnické meniny majI stejnè patné pracovnl
návyky, a nebude pflstupovat k jejich hodnocenI jakoto k hodnocenI jednot1ivci podle jej ich vlastnich zásluh.
UivajI-1i manaei vyj adf ováni jako ,,tito lidé", znamená to, e o nich uvaujijako o skupiné, nikolivjako ojednotlivcIcli, a e se od zminènch menin distancujI.
Maji-li pracovnici z etnickch menin nil &ovefl vzdèlánl a ko1enI, projevuje se to v kumulativnim iinkii
na jejich monosti zlskáni zamëstnánI, typ vykonávané práce, jako I hodnoceni jejich vkonnosti. TrpI dvojlm
znev'hodnènlm, které se projevI pIi náboru, kdy jsou chyceni do pasti iizkého okruhu profesI, které mohou
vykonávat, a to bez ohiedu na své individuálni viohy a potenciál.
Vsledkem pedchozIho je, e pracovnlvi pocházejIcl z etnickch menin nejsou èasto schopni konkurovat
sv'm kolegiim z majoritniho obyvatelstva. Manaei mail tendenci piznat pIznivèjl ohodnoceni pracovnikim,
ktel maji stejn pivod a zázemi jako oni sami. MajI toti 1epi vztahy a porozuméni pro nékoho, kdo je jim
blizk, co pfiznivè ovlivuIuje jejich hodnocenI. Nëmecká studie citovaná Zegersem de Beiji ukazuje, e pfislunlci etnick'rch menin se zldka dostanou nad i'irovefi polokvalifikovanch dèlnIkft. Mnoho studil v Británii
ukázalo, e pIis1unIci etnickch menin majI menI pravdèpodobnost povenl ye srovnánl s jejich bil"mi kolegy, plestoe mail de1l praxi, jako napIklad v londnském metru.22
Mohou vznikat domnènky, e uritá povolánI jsou zv1áté vhodná pro etnické meniny, zejména jde-li o
dlouhodobé trendy obsazovánl profesl, které ovlivñuji druhou a tIetI generaci. V textilnim priimyslu ye Velké
Británii byli asijti mui pfldëiováni na noni smény a bylo pro n obtlné zIskat práci jinde. V hotelnictvi, které
se p0 mnoho let opiralo o pracovniky z etnick'ch menin, jich ize jen málo najit v manaerskch pozicIch nebo
na mIstech, vyadujfcich vysokou odbornost.23 Národnf iidaje vètiny zemi západnl Evropy ukazujl, e etnické
meniny jsou soustIedény v sektorech, kde pevládá nekvalifikovaná nebo polokvalifikovaná práce.
21 Viz Zegers de Beiji , ve uvedená práce.
22 Viz ,,Vvojové kivky", Vbor pro otázky rasové rovnosti, Lond'n 1990.
23 Viz ,,Práce v hotelIch", Vbor pro otázky rasové rovnosti, Londn 1991.
ILO-CEET
25
Národnostnf men.iny ye stfednI a vchodnI Evropè
ástenè z ditvod koncentrace ye ve uvedench profesIch dostávaji pracovnici z etnickch menin v
prümèru niI mzdy ne pracovnIci z majoritni populace. Je to dodateón dkaz toho, e iiroveñ jejich platei je
niI z dâvodi diskriminace. Jedna studie vypracovaná ye Francii napi. ukázala, e aèkoliv pracovnIci z etnickch menin dostávali stejné základnI platy jako ostatnI pracovnIci, diskriminace se odehrávala pi vyplácenI pIplatkü za pesasovou práci a za práci nebezpeènou.24
KolektivnI smlouvy mohou obsahovat ustanovenI, která dispropornè vyluèuji etnické meniny pfl obsazovánI
vyIch nebo lepIch pozic. Tak napildad ye Velké Británii jedna smiouva o pidèlovánI pracovnIch mist na
eleznici dávala pednost kvalifikovanm strojvdcim, kteII si piáli pesunout se do oblasti Londna - tam, kde
vètina volnch mist vznilda. To znemoñova10 pracovnIkim z ethickch menin, kteI bydlili peván v
Londnè, aby se vykolili na strojvi°idce, jeliko smlouva o piesunu urovala, e volná mista pro adepty ko1enI
budou zapinëna zájemci, bydlIcImi mimo oblast Lond'rna.
Existuje bezpoèet pIIkladii pflsluniith etnickch menin, kteIf trpI rasovou diskriminaci na pracoviti. Studie
Zegerse de Beijl25 shledala, e pfslunIci etnickch menin ye vech zeinIch si stëujI na sociálnf izolaci za
strany svch kolegü z majoritnIho obyvatelstva, na to, e je ozna&ijI necitlivmi a hanlivmi jmény a maluji p0
zdech rasistickd nápisy.
Informace z kapitoly 1 ukazuje, e etnické meniny ye stednI a vchodnI Evropè trpI mnoha znevhodnènimi, která se vyskytujI v západni Evropè. Tká se to zejména Romü. Romové jsou vystaveni piedsudküm zamèstnavateiü o svém i'idajné patném pifstupu k práci a ostatnI pracovnfci s nimi odmItajI spolupracovat z
podobnch düvod& Lze take oèekávat, i kdy pro to nemáme dkazy, e trpI take diskriminacI pi piidèlovánI
pracovnIch mIsta pracovnIm postupu. Pro pImou diskriminaci pi odmèiovánI romskch pracovnIk neexistujI piimé dikazy, i kdy nedostatená podpora Romi ze strany ostatnIch pracovnIkii a jejich nepflznivé postaveni
na trhu práce je me nutit, aby akceptovali niI mzdy za tent druh práce a tent vkon, jak' podávajI ostatnI pracovnici. Docházi vak asto k nepffmé diskriminaci z düvodü jejich profesni segregace.
Take byly dokumentovány pfIpady kva1ifikovanch niskch pracovnIldi, ktefl byli pIinuceni opustit sva
manaerská niIsta nebo mista ye státnI administrative anebo byli v novch nezãvis13ch neruskch státech degradováni z düvodü po1itickch, pIestoe jejich znalost novCho oficiálnIho jazyka je dostateCná, svá pracovni
mista zastávali ádnè a jejich práce byla istè technického a nikoliv politického charakteru.
Náprava
4.1 Spravedlivá politika zamëstnanosti.
Podobnj5pilstupje nutno uplatnit u náborupracovni1a. Piidélovánlpracovnlch mist, pNstup ke vzdilánl apra-
covnlmu post upu jsou efeIaivnji pokud mail základ v objektivnich kritérilch. Tim je tél zmenena
pravdêpodobnost diskriminace pracovnikz z iad etnic1ç3ch menin. Zaméstnavatelé zIskaji tim, le mohou max!malizovat souhrn dovednosti a schopnostl svj5ch zaméstnancz. Návod, jakje treba pracovat se spravedlivjmi
opatienlmi v oblasti zamistnanosti, je uveden nile.
Manaeii, kteiI jsou za pfidClováni pracovnikCt na pracovnI mista a do thznch oddèlenI na pracoviti
odpovèdnI, by nemèli apriori pedpok1ádat, e uritd profese jsou zvlátë vhodnd i rezervované pro pracovnIky
z etnicicch menin, a mCli by pracovnIky umIst'ovat podle jejich schopnostI a vloh.
24
25
26
Viz F. Giudice, ,,Tere posmchu ye Francii", editoval Ia Decouverte, PaII2 1989.
Viz R. Zegers de Beiji, ve uvedená práce.
ILO-CEET
Alena Nesporova
KolektivnI smiouvy, které obsahujI ustanovenI omezujIcI nepImo pesuny z oblastI, kdejsou soustedèni pIs-
1unIci etnickch do jinch isekti vroby nebo jejich pflstup ke vzdèlánI menin, by mèly bt pezkoumány.
Vem pracovnIküm by mèly bt nabIdnuty stejné podminky, stejné pracovnf smiouvy a stejná zkuebnI lhüta,
majIcI základ v charakteru práce, bez ohiedu na jejich etnicky püvod. To zahrnuje platové otázky, plat za práci
pIesas, dovolenou a nemocenské pojitènI.
Systémy hodnotici vkon by mèly bt obj ektivnI a pracovnI postup by mel bt oteven vem lidem, ktei majl dostateCnou praxi. Nemëly by bt ovlivnëny tim, jak je osoba pfijatelná pro pracovnI skupinu, ani jejIm etthckm pvodem, ani domnënkami a pedsudky, tftajIcimi se chováni urité etnické skupiny.
Mëla by btjasnè stanovena pravidla chovánI na pracoviti, která by byla viditelnè vyvèena. iny rasovè motivovand a tiak na vedouci pracovnIky, aby diskriminovali pIs1unIky etnické meniny nebo se IIdi1i etnickymi
preferencemi pi pijImánI nového personálu, by mèly bt vs1ovnë povaovány za disciplinárnI pestupek.
Stinosti na rasovou a etnickou diskriminaci by mèly bt projednány bezodkladnè a rasistické slovnI ittoky by se
nemèly peh1Iet s tim, e se jedná jen o ertováni. Kritéria pro propoutèni pracovnIki z dvodu sniovánI nadbytench stavü by nemèla disproporènè postihovat pracovniky z etnickych menin a mèla by vycházet ze
spraved1ivch a pro práci rozhodujicIch faktori°i.
Tam, kde maji pracovnici konkrétni poteby kulturnIho nebo náboenského charakteru, by se jim mèlo vyjIt
vstiic, je-li to prakticky uskuteCnitelné, Mohou se napIIklad vyménit pracovni smèny nebo nástupy dovolench
a pizpi°isobit se modlitebnIm asüm nebo náboenskych svátkiim. Uzance pro oblékánI a poadavky na uniformu by mCly bt pruné, pak1ie jsou vCibec nutné. Podminky pro stravovánI na pracoviti by mëly vycházet vstHc
potebè specifické diety.
ILO-CEET
27
Kapitola 5: PIstup k profesnImu koIenI a poradenstvI
Fracovnlci z etnicich menin potebuji pilleitosti ke vzdélánl a profesni poradenstv coi Jim dopomze k
rozvojiJeJich potenciálu. Jelikojepravdépodobné, ze vporovnánls majoritnIm obyvatelsivem mail nedostathy
ye vzdéláni, at'jiprojazykovépotle nebo 1cvili vzdèiánlzlskanému vjiné zemi anebo kvzli omezenémupflstupu
Ice vzdéláni, jejich potieby tWcajlclse daliho vzdiláni, mohou bt rzzné. ExistujI diikazy, e miadl lidépatrlcl k
etnickjm meninám ê'asto postrádajl informace o noznostech odborného .koleni, protole nejsou registrováni u
pilslusnjch institucI ajejich rodice nejsou soucástl sociálnlch sItI majoritnIho obyvatelsiva. Dospe7lpracovnlci
z tëchto skupin se take stretávaji se znev.)hodnevnim a existuje tendence k tomu, zejejim nablzenjen menslpocet
mist ke kolenl a v méné oborech ('tech, které sepro népovazujiza vhodné).
PIstup k odbomému ko1enI a profesnImu poradenstvI ma pro pfts1unIky etnick'ch menin nesmIrn vznam, protoe pImo podmiñuje monosti zIskánI zamèstnánI a profese. DiskriminanI praktiky v tomto ohiedu
pak nezamèstnanost zhorujI a ta se stává chronickou. Z uvedench düvodii se Umluva è. 111 vs1ovnè zmiñuje, e se zabvá pIIstupem ke jmenovanm innostem a Doporu&nI . 111 vènuje této otázce take zv1átnI p0-.
zornost.
Existuje mnoho faktoth, které ovlivñujI &oveñ dosaeného vzdélánI u pfis1unikü etnickch menin. Za prvé,
imigranti z nedávné minulosti si vedou méné dobIe ne ti, kteII jsou dlouhodobë usidleni. Da1Imi faktory jsou
jazyk, socialni pivod, pHstup majoritnIho obyvatelstva, stupeñ rasismu a nepIáte1stvI a pístup samotné etnické
meniny ke vzdëlánI. Etnické skupiny obecnè dosahujI ye ko1e niIch v'is1edk& Pak následuje èasto pedasné ukoneni ko1y, co je prvnf etapa na cestë k sociálnImu marginalizmu a ke kumu1ovanm nevhodám, jak
byly popsány v kapitolách 3 a 4. Nedokonené stIednI vzdèláni anebo ukonèenI bez závèreného ko1nIho
vysvèdenI mlad5rm lidem ztèuje pIstup k profesnImu vzdèlánI i profesnImu poradenstvI, a tim i monost
da1Iho vyiho vzdèlánI veobecného a odborného. V mnoha zemIch západni Evropy majI dëti z etnick'ch
menin tendenci (zv1átè, jsou-li take imigranty) opoutët ko1u s niIm stupnèm dosaeného vzdèlánI a jsou
take nadmèrnè zastoupeny ye zv1átnIch i pomocn'ch ko1ách.
Tento problem ize vidét ye stednI a vchodnf Evropè naplIk1ad u romské etnické meniny. Z dCivodu nestimulujIcIho domácIho prostedI a nedostatené znalosti majoritniho jazyka majI romské dëti ye ko1e asto patné
vs1edky a jsou nuceny navtvovat zv1átni ko1y pro mentálnè postiené dëti, piestoe jejich duevnI kapacita
je dostatená na to, aby navtévova1y ko1y bëného typu.26 Neschopnost vyrovnat se se ko1nImi poadavky
vede k tomu, e opoutèjf ko1u v nifch thdách ne ostatni dètI, a dokonce i k ástené nebo pine negramot-
nosti. Podle mad'arské studie nemèlo v roce 1993 p1n'ich 42,7% Romi ukonèené osmileté základni vzdèláni a
15% dokonce neukoni10 ani prvnI ètyfi roky ko1nIho vzdélánI.27
V'iznamnm ikolemje take sladénI poteb etnickych menin, tkajIcIch se zachováni jejich etnické identity,
s potebou maximalizace dosaeného vzdèlánI. V západnI Evrope se stale jetè diskutuje mIra v jaké je ádouci
separátnI vzdèlávánI pro etnické meniny, anebo zda preferovatjejich integrovánI do ko1 bez ohiedu na rozdIly
vjazyce a vjejich kulturnIm zázemi a piizpsobit uèebni osnovy a pIstupy rüznm potebám. OpatenI donedávna dávala pIednost druhému eenI s multi-kulturnim pIstupem ke vzdëlánI, je1iko bylo pokládáno za neadoucI
z hiediska integrace tCchto menIm mit oddèlené ko1y. V oddè1ench ko1skch systémech je obtIné udret
konzistentnI normy a je-li jedno spo1eenstvI vice sociálnè i ekonomicky znevhodnCné, mohou se jeho ko1y
ukázat jako nedostatenè schopné zvládnout sociálnI problémy, pramenicI ze znevhodnëni, a následnè zIskaji
povëst podIadnch kol pro nii vrstvy spo1enosti.
26 V. Uldrichová, ,,Postaveni národnos'tnIch a etnickch menin na trhu práce v eské Republice". PodkIadov dokument, vypracovan
pro MOP-Tm pro stiednI a vchodnI Evropu, Budapet', bIezen 1994.
27 Kemeni, Havas a Kertesi, práce citována v pedchozfch kapitolách.
28
ILO-CEET
Alena Nesporova
PIIkladem d1ouhodobch düsledkü oddè1ench ko1 müe bt SevernI Irsko ye Velké Británii. Oddélené ko1y
byly öinitelem, kter' pfispël k polarizaci dvou spoleöenstvI. Pispè1y take k rozdèlenI trhu práce, protoe dva
ko1ské systémy s rüznmi uebnimi osnovami produkjI rizné irovné znalostI a kladou rüzn draz napIIk1ad
na pfirodovèdné a humanitnI pIedmèty.
Udaje uvedené .v kapitole 1 ukazuji, e tvahy o ko1ách specificky zamèIench na rüzné komunity jsou v
zemich stednI a vchodnI Evropy opodstatnèné, zejména, ma-li vyuovacI matefsk jazyk pro uritou národnostnI meninu vysokou priorotu. To niie b't pocifováno jako zv1átè vznamné u menin, které nemajI ádnou jinou zemi, na ni by se mohly odvolávat ye vècech své kultury a které se obávajI ipiné ztráty své identity.
ExistujI vak dkazy, e koly specificky zamèené na urité komunity poskytujI vzdèlánI horI kvality a nedostateönou znalost majoritnIho jazyka, a tim stavi uchazeèe z tèchto komunit majIcI zájem o vyI, stupeñ
vzdèlánI, do nevhodného postaveni pfi vstupnfch zkoukách i bèhern da1Iho studia.28 To je piIpad hlavnè
menIch menin, které by tak mohly bt chyceny do pasti pili izkého okruhu profesI, protoe pouze pro né se
vuka provádI v minoritnIm j azyce, a mohou proto následnë trp.èt segregacI a marginalizacI.
patné vs1edky pIi základni kolnI docházce vedou nevyhnutelnë k dallm nedostateènm vsledküm. MiadI
lidé z etnickych menin jsou smërováni k pIpravè na manuálnl nebo nekvalifikovanou práci aje u nich i vyI
pravdèpodobnost pIedasného ukonenl profesnI pIpravy. Pak vstupujI na trh práce v ranném véku a s nIzkm
dosaenm stupnëm vzdèlánl a ye srovnánI s lépe kva1ifikovanmi m1ad'mi lidmi z majoritniho obyvatelstva
jsou znevhodnëth v soutèi o zamèstnánI. Tak naplklad v Mad'arsku v r. 1993 byla monost pokraovánI ye
vzdèláni na stIednl ko1e 1 5-krát nii pro romské dité ne pro neromské, na univerzitè pak 50-krát nil.29 Ve
vëtinë zemI západnI Evropy trpI mladI pis1unici etnickych menin nejvyI mIrou nezamèstnanosti. Tak
napIIk1ad v Belgii majl miadi lidé tureckého a marockého pivodu mIru nezamèstnanosti 50%, pii srovnatelné
národnl mire nezamëstnanosti pro stejnou vèkovou skupinu öinIcf 23%. Ve Velké Británii je mIra nezaméstnanosti m1adch pls1unlki etnickych minorit dvojnásobkem národnlho prüméru a v nèkter"ch oblastech
dosahuje 50%. Podobnou disproporci Ize nalézt u m1adch Romi ye stiednI a vchodnl Evropë, ale take u
mladch Turkü v Bulharsku, atp. ExistujI té dükazy, e v mnoha zemIch západnI Evropy jsou etnické meniny
znevhodnëny nedostatkem informaci o poskytované profesni pIipravè. Je tomu tak z nékolika dtvodi, které
zahrnujI izolaci od majoritnI spo1enosti, nedostatenou znalost procedurálnlch otázek ói kulturni bariéry (vèetné nadëje na zfldka kdy rea1izovan návrat do zemé svého pivodu). Tito lidé mohou bud' profesni pfipravu podceñovat anebo majI nIzké aspirace z divodu svého sociálnIho i ekonomického postavenI. Dokonce i pIislunIci etnickych menin s dobrm vzdèlánlm mail pravdèpodobnè omezené kontakty s majoritnim obyvatelstvem a
takjsou vy1oueni z nëkter'ch struktur umoIujlcich pfistup ice vzdélánl a práci. Stari 1enové etnickych menin
mohou mit zastaralé znalosti anebo, j ako je tomu v plpad mnoha zemi stednl a vchodni Evropy, maji znalosti,
které byly düleité pro prtimyslová odvétvi, je jsou nyni na sestupu. Z dvodi tvrdé konkurence v oblasti profesni plpravy pro rozvljejlcl se odvétvI prCimyslu mail miadi pIfslunlci z uvedench menin èasto pistup jen k
ji nedü1eit'm oborüm profesni pfipravy a tim mail i malou inonost pro pozdéjl ziskánl zamèstnánl.
Situace je jetë horI pi ko1enl a rekvalifikaci dospëlch. Jak ukazujI vechny národnl zprávy ze stedni
Evropy, jsou vzdèlávacl aktivity pipravovány pro dospëlé pilslunlky menin (nap. pro Romy) nevhodnm zpüsobem. Jejich iast na tèchto kolenlch a rekvalifikacich je pak rovna nule.30 Uady práce jsou asto neochotné
nabIzet rekvalifikaci Romim, protoe piedpokládajI, e romtl iièastnlci kurzli nebudou schopni se vyrovnat s
poadavky a odpadnou.
M.Sobczynski, Z.Strzelecki a W.Michalski, ,,Etnické meniny na polském trhu práce". Podk1adov material, vypracovan pro MOPCEET, Budapet', duben 1994.
28
29
30
Kertesi, ve uvedená práce.
Viz napi. Uldrichová, ve uvedená práce nebo A.Homola, ,,Republiková zpráva o postavenI etnick'ch menin na národnIm trhu práce
ye Slovenské Republice." Podkladová studie, pipravená pro MOP-Tm pro stIednI a vchodni Evropu, Budapet', duben 1994.
ILO-CEET
29
NárodnostnI meniny Va stPednI a vj2chodnI Evropë
Vëtina ostatnIch, tzv. aktivnich programü na trhu práce, je analogicky pro etnickd meniny neefektivnI, protoe jim prakticky nenabizi ádnou monost, jak pekonat jejich nedostatky na trhu práce. Romskym pracovnIkümje napifk1ad nabIzena pouze ast na krátkodobch veejn5rch pracech, pfi kterch nezIskávajI ádne da1I
znalosti ani pIIstup k trva1ejImu zamèstnáni. Z divodu velmi omezeného nebo neexistujIciho trhu s byty a absence stavebnich projektü urèench pro bydlenI, které by podporoval stat nebo mIstnI üIady, jsou ye vëtinè zemI
stedni a vchodnI Evropy monosti pistèhovánI do oblasti s vo1nmi pracovnimi pI1eitostmi velmi omezeny,
i kdy s1uby zamèstnanosti poskytujI urèitó podpory pi stèhovánI. Düvodem, proó ko1enI a rekvalifikace nej-
sou nabizeny osobám, kterd by je potebova1y, je nèkdy jejich nezaregistrovánI na iadech práce, a tim i
nemonost pIstupu k informacIm o monostech vzd1áni a k finannIm zdrojm, luyjIcIxn náldady na ko1eni.31
Nedostatená profesnI piiprava nebo praxe v oboru anebo neuznaná zahraniènI kvalifikace etnickd meniny
pii ziskávánI práce znevhodfiuje. Budou nuceny pijImat práci pod sv"mi monostmi a bude pro nè obtInd
ziskat lépe kvalifikovanou práci i vyf postavenI (viz kapitola 4). PIstup k rozvojovm ko1enim nebo ke
ko1eni pIi zamëstnánI mie bt take ovlivnèn rasovou i etnickou diskriminaci. Tak napIk1ad manaeIi nemusI
bt ochotni ko1it pracovnIky z etnickych skupin ze strachu, eji proko1enI pracovnici je nebudou ochotni pijImat mezi sebe nebo k nim budou dokonce z etnickych dvod nepáte1tI. Manaeii take mohou pIedpok1ádat,
e etnickd meniny a zejména eny nejsou zainteresovány na kariéie nebo na pieko1enI na odbornèjI práci
anebo e nedostatenè ovládaji majoritnI jazyk. PracovnIci pocházejIcI z etnickych menin o ko1eni neádajf,
bud' z divodu nIzké aspirace nebo protoe se bojI, e budou z diskriminaènich düvodü odmItnuti. Tak napfiklad
studie ye Francii .ukázala, e imigranti mèli ménë pII1eitostI iastnit se ko1enI vedoucIch ke z1epeni kvalifikace, a to pak bylo jednIm z düvodii jejich nii i.'ièasti na kva1ifikovanch pracIch.32
Náprava
Abychom se vyhnuli marginalizaci men.sin, je nutnj koordinovan3 piIstup a zajLténI, aby se mensiny it5astnily
skolIcIc1i a pfeikolovacIch programz. Obsah s7colIcIch a prekolovacIch programz musI b15tflexibilnI a relevantnIjak pro potreby etnickj5ch menin, tak i pro potreby daného oboru. Dzlezitm se mzze ukázat navázáni
sty1a s rodici apredstaviteli komunit, abypomohil splánovánim kolenI apovzbudilipNslu,snIky mensin k áiasti
na ném. Investice do vzdélánI bude prospêsná pro vjkonnost zamëstnancz, kterI se stanou konkurenceschopnèJsImi. Podrobnosti o torn, coje treba uIinit, obsahujI následujIcI odstavce.
Znesnadnèn pIIstup ke vzdCláni a profesnI pHpravè, jako i nevhody na pracoviti se kumuluji a vzájenmè
podmiñujl, a k jejich zmIrnënI je nutné cilené i'tsili. Studie Rady Evropy o osmi projektech, tkajIcIch se profesnIho ko1enI, majicIho za cli podporu stejnch monosti etnickych menin a imigrantü na trhu práce napIl1dad
ukázala, e 1oha národnich vlád a mIstnfch orgánü je v trnI ekonomice klIèova.33 Je1iko marginalizace nèkterc1i etnickych menin zaöIná ji v základni ko1e, doporuuje Se, aby vlády právè tak jako regionálni Mady a
nevládni organizace vënovaly velkou pozornost kvalitè a obsahu vuky ye vech typech ko1, aby zajistily stejné monosti pro vechny áky, bez ohiedu na jejich etnicky pvod. Záci, kteI majoritni jazyk ieov1ádajI
dostatenë, by se méli üastnit da1iho jazykového ko1enI. Pro ty, ktei pocházejl z problematickych sociálnich
podmInek, mohou mistni iady uvaovat o organizovánI zv1átnich pfpravn'ch kurzü pedcházejIcich Iádnou
ko1nI docházku, aby jim pomohly pIekonat pocity sociáinI zaostalosti a pozdèjf segregace ye ko1e. Zv1átnI
pomoc poskytovana v pIIpadé nutnosti béhem dochazky do ko1 hlavniho smCru, umonI vybnout se net'astné
praxi umfst'ovánI tCchto ákü do zv1átnIch ko1, a tIm jejich segregaci od ostatnich m1adch lidi.
Pro pinou informovanost o vech otázkách, se ktermi jsou meniny konfrontovány (vethè prob1émi na trhu
práce),by mèly vlády ustavovat poradnI orgány, zabvajfci se etnickymi otázkami a s1oené ze zástupci°i vech
31
32
30
Kertesi, ve uvedená práce.
Viz ,,Princip nediskriminace a práva na práci" od Jeana-Michela Lattese. Univerzita sociálnIch studil v Toulouse, 1989.
Viz ,,Projekty profesnIho ko1enf, Smèrem ke stejnrm pIleitostem pro imigranty". Tiskem Rady Evropy ye Strasburku, 1992.
ILO-CEET
Alena Nesporova
etnickch menin, které trvale v zemi ijI. Tyto poradnI orgány by mély mit právo bt konzultovány ye vècech
právnIch ustanoveni a opatenI, tkajicich se ekonomickch èitmostI. Ve vètinè zemi stiedni a vchodnI Evropy
byly podobné poradnI orgány nebo vbory p0 roce 1989 ustaveny. Jejich sIla a iinnostjednánI vak silnè závisI
na aktuálnI politické situaci a she jednot1ivch organizaci etnick'ch menin a na mezinárodnhch vztazIch (vetnè podpory z ,,rodnch" zemI). V ádném pIIpadè se ale jejich öinnost neorientuje primárnè na otázky trhu práce.
TIm je td vysvètleno, proö vlády zemI stednI a vchodnI Evropy doposud prezentovaly jen velmi skromné projekty na podporu zamèstnanosti etnickch nienin, pokud prezentovaly viThec nëjaké.
Vlády by mély zajistit, aby etnické meniny mèly stejn pIstup k programm na podporu zamèstnanosti a
vzdèláváni, v. speciálnich programi°l pro nezamèstnané, a take podporovat soukrom sektor pfi organizovánI
tèchto ko1eni. koleni by mèla bt zamèena flexibiln, aby vyhovovala ninoha poadavküm, vetné napIiklad
poadavkü na jazykovou vuku, a tam, kde je sebedtvèra malá, i na rozvoj osobnosti. To by mélo b"t zohied-
nëno ye finanènIch opatenIch, protoe zmInën dnih kolenl je finannè nákladnèji ne standardni profesnI
kolenI, které je zaméeno na vice homogennI skupiny, jako jsou napi. kvalifikovanI absolventi ko1. Finanni
náldady se musI postavit proti sociálnIm nákladüm vyvolanm opomijenostI a neöinnostI. SkolIcI zaizenI by
méla bt vhodné motivována, aby pro pflsluniky znevhodnènch ethickch menin rezervovala mIsta. Mnoho
pedèasnch ukonenI profesni pIIpravy je vs1edkem nestimulujIciho sociálnlho a rodinného prostedi, a proto
by se mélo uvaovat o nèktercb podpürnch opatienIch, jakmi jsou stipendia udèlovaná za podmInky ádné
kolnI docházky a dobrch vsledki.
Take zamëstnavatelé mail klIèovou roli pfl podporovánI stejn'ch monosti pIstupu ke kolenI pro etnické
meniny. Mëli by b't povzbuzeni, aby v aktivnI partnerské spolupráci s vládou provádèli pIlpravná koleni pro
nezamëstnané ped nástupem do práce zejména pro pIs1unIky etnickch menin, pokud jsou znevhodnëni v
di°isledku nëkterCho z faktori, uvedench v této kapitole. ZapojenI zamèstnavatelit do koncepce a realizace profesnh plpravy a jejIho uplatnénI v praxi je dileité proto, aby tato pIprava byla pimëená, realistická a vztahovala se k zamèstnáni. Skoleni ma vest k veobecnè uznané profesnI kvalifikaci a mélo by bt platné celostátnë.
Kde je to moné, mèla by bt uznána a aktualizována zahranini kvalifikace, aje-li nutné jazykové ko1eni, melo by bt vestavèno do odborné pIlpravy, aby bylo relevantni pro danou konkrétni práci.
Centra zaméstnanosti by méla povzbuzovat pIhs1unIky etnickych menin k asti na kolenh a pekolovánI a
méla by upravovat ko1IcI kurzy tak, aby vyhovovaly zvlátnIm potebám tëchto skupinjako i potebám potenciálnIch zaméstnavatelü. Skoleni by mélo té bt kombinováno s iièasti na veejnch pracIch, aby rozIi10 üastniküm veejnch praci monosti budoucIho uplatnènI. Zle$it konkurenceschopnost pracovnlkâ z menin na trhu
práce by méla take napomoci ko1eni provádèná pi zamèstnánI Mady práce a nevládnImi organizacemi pro etnické meniny, jak bude diskutováno v kapitole 6.
Zkuenosti ze západni Evropy ukazuji, e ko1enI pro etnické meniny je efektivnèjI, jestlie lidé z tèchto
spoleenstvI jsou zapojeni do jejich plánováni a provádènl, podávajI informace a konzultace 0 jejich zamèenI
apod., a tak povzbuzujI ostatni pilslunlky spoleCenstvI k asti na kolenl. Takové zapojenI pomáhá peklenout
mezem mezi etnick3mi meninami a majoritnIm obyvatelstvem a pomáhá take pIekonat neochotu k i5.èasti na
kolenI.
ILO-CEET
31
Kapitola 6: Uloha státnIch orgánü
NárodnI vlády a regionálnIsprávnI zrady majiklMovou álohupfi vedenI a zajis?ovánIstejného zacházenI se vsemi rezidenty. Mély by zamérit opatrenI na trhupráce na zmfrnénI rasovjch a etniclg5ch nevjhod a umoinénI nástupu do zaméstnáni Me7y by take uróit ton veIejné diskuse, rothirovatfakta a vest informa5ni kampané naprincipu rovnosti. PredevsIm by vsak mély ukazovat cestu svjmi piIkladem poskytovánI stejnjch moznostipri zaméstnávánI státnIch zamëstnancz,
Vec1my vlády stIednl a vchodnI Evropy, které ratifikovaly TJniluvu . 111 MOP3, se zavazujI, jak je popsáno
v kapitole 2, neprovádèt jakoukoliv pIlmou nebo nepimou rasovou diskriminaci. Poadavky Umluvy zahrnujl
formulovánI národnich opatIenl, která by zabránila rasové dis1iminaci a podporovala stejné monosti a zacházenl
v zamèstnáni. Opateni mail bt aplikována prostednictvfm takov'ch legislativnlch opatenl a da1lch mechanismu, jako jsou kolektivnl smiouvy, která j sou konzistentni s národnl praxI. Umluva zavazuje státy, aby formulovaly
jasná opatIenl a byly aktivnl, nejenom tedy, aby utváe1y veIejné mlnènl odsuzujici rasizmus. Státy by td mèly
pIijmout opatenl na trhu práce, aby zmlrnily nevhody, ktermi trpf etnické a národnostnl meniny aje byly pop-
sány v pedchozlch kapitolách. Mély by disponovat pIis1unmi institucemi na zvaovánI stlnostI diskriminovanch osob. Tyto instituce by mély bt schopny strany ye sporu sniiIit nebo vydat rozhodnutl.
6.1 Udaje o trhu práce
Fakta o vzOJemném postavenI majoritnIho a minoritnIho obyvatelstva jsou podstatná pro formulaci zásadnIch
opatieni na trhupráce apro ocenénIjejich efektivnosti. Sbér statistickch idajz o etnikáchje dasto citliv3 a minority se mohou obávat, zve bude vyuit napodporujejich diskriminace. Mzze bjtprovádénpouze zapomoci vefejné informadnI kampanè, která vysvéth prodjsou idajepotrebné ajak budou vyuiitypii tvorbè' opatrenI. SetfenI o srovnatelnjch z1aienostech na trzIchpráce mohou napiikladtaképosJytnoutzákladpro vyhodnocenI ndkter)ch op atrenI,
Prvnlni poadavkem na formulaci efektivnlch opatIenI k eliminováni rasové diskriminace a na rozvoj
plánovitch akcl k podpoe stejnch monostl je mit k dispozici fakta o postavenI etnickch a národnostnlch
menin a majoritniho obyvatelstva na trhu práce a take o rozsahu diskriminace. To zahmuje udaje o specifickch
mlrách nezamëstnanosti za kadou vèkovou skupinu, pohiavi, pro kadou skupinu s uritou iirovni vzdèiánl, podie délky nezamëstnanosti a profesnI kategorie. Takovéto informace umoni efektivnëji plánováni sociálnlch a
právnlch opatenf a tim zajistl, aby se zavádéné programy dotkly pravch plöin nerovnosti a znevhodnènl.
Mue se napIk1ad pIedpok1ádat, e meniny mail vyl mIru nezamèstnanosti z düvodu nedostatku specifické
kvalifikace, nizké mobility nebo nedostateèného ovládánl majoritnlhojazyka. Tyto problémy se pIitom vCibec nemusI tkat miad5'ch lidI, i kdy se èasto pedpok1ádá, e uvedené problémy maji. Obtli, se kterou se potká mno-
ho západoevropskch zemI, je neexistence vhodn'ch idajü o postaveni etnick'ch menin. Ye Francii, Belgii a
Nëmecku jsou napIkiad k dispozici üdaje na národnostni bázi, která nedovoluje ana1zu pls1unikCi menin,
kteiI jsou obany a majI vzdéiánl v majoritnim jazyce. Proto nenI moné ana1yzovat zda se mfra zamèstnanosti
u minorit z1epuje v souladu s leplm vzdèlánIm a vylni stupném ovládánl jazyka anebo zda minority z1epi1y
svüj pilstup k profesni pIIpravè. Taková informace je ivotnè dit1eitá pro plánovánl a rozdëlovánl zdrojü a pro
oceI'iovánI ispènosti opatenI na trhu práce, zamëIench na zmenovánl nerovnosti.
V zemIch stIedni a v'chodnl Evropy informace o aktuálnIm postaveni národnostnlch a etnickch menin na
trhu práce ye srovnáni s majoritnIm obyvateistvem nebyiy dosud sblrány - protoe v nèkterch z nich by mohly
Umluvu . 111 ratifikovaly tyto zemè sffednf a v'chodnI Evropy: B1orusko, Bosna-Hercegovina, Bulharsko, Chorvatsko, eská republika, Mad'arsko, Litevsko, Lotysko, Makedonie, Moldavsko, Poisko, Rumunsko, Ruská Federace, Slovensko, Slovinsko, Ukrajina a
Jugoslávie.
32
ILO-CEET
Alena Nesporova
vest k zeslieni napètI mezi etniky. Romská menina tvofi vjimku, nebof v nèkterch zemIch se v prübëhu transformace vrazn zhorujI podminky jejich zamëstnanosti a sociálnI podmInky. S1uby zamëstnanosti na Slovensku pravidelnè uvedené informace shromad'uji, zatIinco v Ceské Republice jsou nepovinné a je na rozhodnutl
kadého Iedite1e áiadu práce, zda je sbirat öi nikoliv. Aèkoliv da1I zeniè neroz1iujI mezi romsk3mi a neromskymi nezamèstnanmi, oficiálnI statistické organizace nebo vzkumné iistavy v nèkterch z nich ji organizovaly zvlátnf etfeni o romské populaci (napIL. Bulharsko, Mad'arsko, Ukrajina),které se dotkaji prob1émii na
trhu práce, anebo zahrnuly dodateèné otázky do pravidelného vbèrového etIenf pracovnIch sil (Mad'arsko).
Veobecnë existujf dva divody, pro informace o trhu práce a Romech se ye vétinè zemi stednI a vchodni
Bvropy pravidelné nesbIrajl. Oficiálnl vysvétleni se odvolává na i'istavnI práva a stejné zacházeni se vemi lidmi
bez ohiedu najejich rasu a etnicky püvod, vetnè stejného zacházeni ze strany slueb zaméstnanosti. Proto se etthck pivod nezahmuje mezi informace, které udává uchaze o zamëstnánI. Druhm düvodemje silná opozice
romskych organizacI proti jakémukoliv sbIráni dat o této minorité z düvodü potenciálnI diskriminace. Existuje i
dalI specifická pIekáka - neochota nmoha Romt identifikovat se jako ölen této skupiny. Prvnl düvod me bt
odmItnut ye svètle mnohapIlpadi nerovného zacházeni s touto minoritou v praxi. Dmh" düvod je vanejI a melo by se zdiiraznit, proC jsou tyto inforrnace pro instituce pisobIcI na trhu práce tak diMeité - aby vhodnmi
opatenlmi odpovèdCly na poteby Romi°i (oC jejich organizace vlastnè usilujI).
Potebné daje o trhu práce mohou bt ziskány ze sCltánl lidu a z periodickych vrbèrov5'ch etenl a pracovnich silách, pokud zahmuji nëkteré dali otázky. Udaje a rozsahu diskriminaCnich praktik mohou bt take shromad'ovány ze zvlátnlch vzkumnch projektü. Tak napIklad ye Velké Británii35 se provádéjI etenf, která
zahmujl diskriminaCni testováni, méfici &oveñ problému. Dva srovnatelni kandidáti, ktth mail podobné
vzdëlánl a kvalifikaci se vy1ou, aby se ucházeli o zamëstnánl. Z kadé dvojice je jeden plslunikem etnické
meniny. Následnè se méIi rozsah rznch zpi°isobi zacházeni s testovanmi osobarni. Dopad méné pIznivého
zacházeni na minoritu udává iroveñ pimé diskriminace. Podobné studie provedla MOP v nékolika zemich západni Evropy, vCetnë Nérnecka a Nizozemska.36
Velká Británie a Nizozemi uvádëji v nèkterch oficiálnlch statistikách take etnicky ptvod. Tyto daje umoñuji vládám, aby testovaly efektivnost právnlch opatenI proti rasové diskriminaci, aby mëi1y üroveñ znevhodnCnl, hodnotily iiCinnost sociálnI politiky a pezkouma1y prioritu vdajü na vzdëláni a ostatnI opatenf na trhu
práce. Udaje o pfistupech k etnickym meninám mohou take udávat stupeuI akceptovánI rasové diskriminace a
mohou pomáhat pi plánováni informaCnfch kampani. Prvnlm krokem vlád pIi vchovè veIejnosti je zajistit, aby
byly k dispozici informace a aby byly roziovány.
6.2 StátnI politika zaméstnanosti
StátnIpolitika zamëstnanosti by méla odrázet zásadu stejného zacházenI. Toje zejmdna dzflezité ye ,, viditeln5ch"
verejnjch sluzbách a v politice. Urednici, kteiIpracujI ye státnI správé ajinjch státnIch orgánech, by méli bjt
vykoleni vpouzIvánIzásad rovnosti a méli by b3t citlivI kpotrebám a hodnotám lidIz rzznch icultur. Vládyjsou
zajisvténi
dale, v souvislosti s Umluvou MOP; zavázányjItprikladem ye své vlastnipraxi a mit iêinná opatrenI k
rovnostL
Vlády jsou Casto nejvëtfm zamèstnavatelem ye svch zemIch, dokonce i v Casech privatizace. Maji proto
pilm vliv na zamèstnanost menin a na v"voj legislativy. Pro zvenI podilu etnickych menin ye vládé a pro
demonstrovánl závazku zajitènl stejnj"ch monostl pro vechny je take dü1eité, aby pfislunlci menin byli za-
Viz ,,Rasová diskriminace: 17 let po uvedeni zákona v platnost", Cohn Brown a Pat Gay, PSI Londn, 1985.
Viz ,,Diskriminace migrujIcIch pracovnIki a etnickch menin pi jejich piistupu k zamstnánI vNizozemI", F. Bovenkerk, M.J.I. Gras,
aD. Ramsoedh, MOP eneva, 1995.
36
ILO-CEET
33
NárodnostnI meniny ye stfednI a v2chodnI Evropë
mèstnáni ye veIejnch s1ubách. Ve ,,viditelnch" sluThách veiejnosti, napflklad u policie, v soudnictvi ave veiejném rozhlasovérn vysilánI dodává pIItomnost piis1unildi národnostnIch a etnickl,rch menin nejenom diMcaz
divëryhodnosti, e vláda podporuje rovnost, ale ma i velkou vypovidaci schopnost pro meniny samotnd, kdy
ukazuje, ejejich pNs1unIci jsou pine schopni podIlet se na národnIm ivotè. Ve Velké Británii, NizozemI a Belgii se napiI1dad ziskánI meninovch uchazeü pro práci v iadách policie dává vysoká priorita. Zkuenosti z techto zemi ukazuji, e policie mie pracovat teinneji, jest1ie se niznost populace odráI take v jejIch adách. Existuje vètI citlivost k potIebám a hodnotám meninové populace a prostednictvIm vztaht se styCnmi diistojnIky z mIstnI komunity me bt vybudována vèti düvèra. Skoleni policie by mèlo nádavkem obsahovat
znalost kultury etnickch menin, komunikováni s rüznmi kulturami a prokázat, j ak mohou neuvëdomëlé piedsudky negativnè ovlivnit chovánI. To umonuje policejnim distojnfküm mit vëtI porozumënI pro skuteCnost,jak
pNstupy a hodnotov system mohou oviivnit jejich reakce smérem k lidem s roz1iCn'im kuiturnIm zázemfm, a
pomoci jim, aby se vybnuli necitlivému a stereotypnfmu chovánI. Tato praxe byla zkouena v nèkolika zemich
stednI a vchodnI Evropy se siibn3'lmi vsledky (napI. romti policiste na üzemIch Ceské Republiky, která jsou
Rorny hustC osIdlena).
Podobné argumenty se vztahujI na sluby zamèstnanosti a sociálnI sluby, které budou pravdèpodobnè citiivèjI
k potebám a kultuIe minoritnI populace za pIedpokladu, e v jejich personálu budou take pfIsiunIci konkrétnIch
menin. UvidI-ii lidC z národnostnIch menin pfIs1uniky své meniny zamèstnané v podobnch vefejnch
slubách, pak to porne vybudovat diivCm ye zmInèné siuThy, která je tak diiieitá pro dobré porozumènI uvniti
piuralitni spoienosti. MIstnI iIady práce s multietnickym personálem dosahujI v etnicky smIen3'1ch regionech
èasto lepIch vs1edki pfi umIst'ovánI pfis1uniki menin do zamëstnánI nebo do ko1IcIch projektCi.
Nëkteré stfedoevropskC zernë zaaly umfst'ovat romské i'üednIky mezi personal iIadi práce, aby poskytovali
siuby romskyin uchazem. Vsiedky vak dosud nejsou pfiii povzbudivé. Ze strany romskych organizacI doglo k velké kritice, e takovto pfIstup je manifestacI rasové diskriminace.37 Tyto osoby majI nëkdy nedostateCnou maiou praxi a nejsou schopny vybudovat se zamèstnavateli dobré vztahy. Proto take uvedené opatienI nebylo v eské Republice pfijato. Rozhovory s personálein adi práce ukázaly, e vytvofeni idimatu vzájemné
düvëry pro vechny zastnèné strany je d1ouhodob proces, kter musi pfekonat patné zkuenosti z minuiosti,
pfedsudky a diskriminaci. ZejmCna na poCátku by tyto kontakty mezi personálem i.'ifadâ prace a uchazeCi z fad
Romü mèly b't zprostfedkovány stfediskem sociálni péCe na mistnI irovni, aby romtI uchazeCi o zamestnanI
socialnI pracovniky dlouhou dobu znali a düvèfovali jim, zatInico sociáini pracovnIci by mèli bt schopni
prübènè zaméstnavatel'im poskytovat o romskych pracovnIcIch objektivnI a spolehlivé informace.
Legislativa a opatfenI na podporu rovnch monostI pro vechny, popsané v následujIcIm oddIle, nemusI b3"t
jetè dostateCné k tomu, aby etnickym meninám zajistiiy dobré vyhlIdky v zamèstnánI. StfetávajI-li se nèkteré
meniny s vysokou nezamëstnanostI, mCia by vláda zahájit speciáinI projekty a uvádët v ivot opatfenI, která zamestnanost podporuji a 5.inek nezainëstnanosti na konkrétni meniny zrnIrfiujI. Mad'arské ministerstvo práce
takové programy pro Rorny iniciovalo na mIstnI iirovni. ZákladnI myIenka akCnIho programu ministerstva na
rok 1994 byla za1oena striktnè na etnickém principu (romtI koordinátofi projekti pro romské pracovniky) a finannI zdroje byly rozdelovány podle konkurenceschopnosti té kterC romskC organizace na okresnf 'trovni.
RomtI koordinátofi se uUzaii mnohdy jako nezkuenI organizátofi a zdroje byly Casto vyCerpány na vrcholovC
ürovni, ani by byly pouity pro osoby zasaené nezaméstnanosti.38 S anaiogickymi probiéniy se pfi podpofe zamèstnanosti a pfi organizovánI koiIcfch projekth setkalo eské ministerstvo práce a ministerstvo ko1stvI.
Podobné projekty mely dosud vCti mIru iispCnosti, pokud byly koordinovany neromskymi obCany anebo ye
spoiupráci romskych a neromskych organizacI.39 Zlepené prokoleni a peCliv' v'bCr koordinátorü z fad menin
by mCly nicménC uvedené probiémy v budoucnosti zmIrnit.
V. Uldrichová, ve uvedená práce.
Kemeny, Havas, Kertesi, op. cit.
Uldrichová, op. cit.
34
ILO-CEET
Alena Nesporova
Je1iko jsou Romové v diouhodobé nezamèstnanosti zastoupeni nadmèm, je jim èasto nabizena (ièast na veiejnch pracech. Vëtina veIejnch pracI je vak organizována krátkodobé, jako nap. itènI veejného prostranstvI,
sezónni práce v zemèdèlstvI atd., a nez1epuje vyhlidky iièastnik na trvalé zamèstnánI. Doporuèuje se rozIflt projekty veejnch praci tak, aby pokrva1y iimosti, které by se mohly pozdéji pemènit do trvalého zamëstnáni (jako
jsou práce ye stavebnictvI, sociálnI pée a nèkteré práce v primys1u) a spojovatje se ko1enIm ph zamëstnáni.
Cilem vlddnich skolIcIch programz by mélo bj5t snIzeni specj/Ickjch obtlzI, se kterjmi se etnické mensiny
stretávajL Rovnéz udélenI verejnjch granlâ a dalsIchfondz by mélopr(/emcepobIdnout k aktivitám vedoucIm ke
snizenIznevhodnénI, napfIklad tIm, ze grant budepodminén dosazenIm uróitjch cIlzpii skolenInebo odborném
v15cviku uritfrh mensinovjch skupin.
Pro vlády je take di1eité, aby podporovaly soukrom sektor phi zavádènI opathenI k realizaci stejnch
monostI tim, e pbijmou jasná pravidla k udëlováni vebejnch zakázek a grantü phi zachováváni zásad rovnch
monostI a neposkytnou zakázky tern organizacim, které praktikujI rasovou diskriminaci. Toto byl vznanm
stimul k podpobe prosazovánI rovnch pray v oblasti zamèstnanosti v USA a Kanadé a té je to praxe, kterou favorizuje Umluva ö. 111 MOP. Podobné zásady se aplikuji v ostatnich oblastech podléhajicIch vládni regulaci,
jako je 1icennI praxe a registrace. Normy by rnèly zahmovat poadavky na stejné zacházenI se vemi klienty, a
phIpad, e se tëmto nonnáni nedostojI, by mel bt diivodem pro odmItnutI registrace.
6.3 Právni ustanoveni
PrávnI nástroje bránIcIpiImé nebo neprImé diskriminaci z rasovjch ãi etnickjch dzvodijsou opatrenim zásadnIho vfrnamu pro to, aby vsechny státy mohly dostát mezinárodnIm závazkzm. Ty by pak mély bt vynutitelné a
mel by existovat snadnj pristup k tribunáhEm a soudfm.
Ako1iv to Umluva specificky nevyaduje, je obtiné si phedstavit, e by vlády rnohly pinit své závazky plynoucI z Umluvy è. 111, ani by nCjakou právnI formou uzákonily, e bude zarnèstnavateiüxn a ostatnIm poskytovatehtm zboI a slueb bránCno v praktikovánI rasové diskrirninace. K takové legislative existuji dva moné pbistupy. Za prvé existuji ustanoveni, která zavádèjI závazky a zákazy (naph. ye Velké Británii majI zamCstnavatelé
provádënI diskriminaCnich Cint zakázáno) a která dávaji jedincim právo se hájit proti rasové diskrirninaci. Za
druhé existuji regulaCni ustanoveni, podle nich se vyaduje, aby bady zavedly projekty s vytyCen'm diem
zrnenit diskriminaci a nerovnost. RegulaCnI ustanovenI neupravujI práva jednotlivcü, ale zarnéhujI se na zásady
a na praxi. (Naph. ye Velké Británii jsou rnIstnI vlády ze zákona zavázány, aby své funkce vykonávaly bez rasové
diskriminace a aby podporovaly rovnost).
Zkuenosti ze západni Evropy ukazujI, e existujI nèkteré kilCové zásady, které je theba dodrovat, aby právnI
pbedpisy a nabIzeni zarnëbená proti diskrirninaci byla Cinná. Za prvé je di1eité,40 aby dotCené osoby rnèly snadn pbIstup k soudu. V nèkterch zemIch západnI Evropy, jako naph. ye Francii a NizozemI, je rasová diskrimi-
nace pbestupkem majIdIm trestnh charakter a je vynutitelná prosthednictvim trestnIho soudu. V rozporu se zamlen'm efekternje vak obtInCjf shrornádit ciCikaznI material pro tento soud, ne je tornu u obCanskych Ci
hospodábskych soudi. a tribunáht. Düsledkernje, e se projednává tak málo phipadü, e legislativa nepisobijako
zastraujIcI pro sthedek. Takéje nutno umonit pbIstup rajiná fóra ne k soudirn. TCmi jsou prCirnyslové tribunaly
(arbitráe) nebo komise, zabvajIcI se rovnmi monostrni v oblasti zamëstnanosti.
UCinná legislativa by mëla pisobit proti diskriminaCnim praktikám i proti pbIrné diskriminaci. Nëkteré západoevropskd zemé, naph. Svédsko a Dánsko, uskuteCñuji tuto rny1enku pbedánIrn pbis1unch pravomodI civilnImu ombudsmanovi.
40 Viz ,,Strategické vynuceni (zákona)" od Mary Coussey v: ,,Diskriminaci: Limity zákona", editoval Bob Hepple a Erica Szyszczak,
Mansell, Londn 1992.
ILO-CEET
35
NárodnostnI rneniny ye stfednf a vjchodnI Evropè
Jinm pIIstupemje povèenI inspektoth práce, aby aktivnè bojovali proti rasové diskriminaci. Vlády take musI
zajistit, aby byly soudy a kontrolnI üiady ná1eitè vybaveny k boji s rasovou diskriminacI - napi. ko1enI soudci°i i pracovnikü inspektorátü musI v nich vypëstovat citlivost k subtilnIm zpisobm, jakmi je provádèna rasová
diskriminace a vk1ad pedinètné svëdecké v'povCdi. Uspëné vynucenI právnIch krokü proti rasové diskriminaci je ivotnC dü1eité, ma-li mit právo düvèryhodnost a vliv na chovánI zamèstnavatele.
Ve stIednf a vchodnI Evropè jsou stejná práva vech obCani, bez ohiedu na jejich rasu, etnick pvod,
pohiavi, atd., uzákonèna v istavè pIIs1uného státu. Zákony o zamëstnanosti ye svch preambulich uvádëjf právo na práci pro vechny obCany. Pouze Slovinsko vak do svého zákona o zamèstananosti zahrnulo antidiskrimmaCni ustanovenI, které nulifikaje právnI platnostjakéhokoliv diskriminaCnIho Cinu proti urCité osobè, majiciho
za základ pohlavI, ethick' püvod nebo vCk,-jakojsou diskriminaCnI inzeráty nebo odmItnutI zaméstnavatele pfijmout adate1e do práce, piCem základem odmitnuti jsou rasové pedsudky proti adate1i Ci proti jeho pohiavI.
Nedávno Slovinsko oznámilo, e se zavazuje odrazovat zamCstnavatele od vech druhi diskriminaCnfho jednánI
v pIpadech, kdy takovéto zacházenI s pracujfcI enou pIi10 k soudu a soud rozhodl proti zamestnavateli, Tento
druh antidiskriminaCnI legislativy by mel b't té uzákonën v ostatnIch zemIch stednI a vchodnI Evropy a mCi
by se zamCit na rasov a etnick püvod i na pohlavI.
6.4 InformathI kampanë
Tam, kde minorita a majoritajsou si sociálnC vzdáleny, existuje Casto ivná pida pro mty o minoritC. RoziovánI
skuteCnch inforrnacI pomáhá take rozpt'1it Ci zmfrnit veobecnC rozfrené mrty které by v opaCném pIpadC
brozily bt zdrojem sociálnIho napCti a antagonism, co je prvni krok k rasizmu a etnickému konfliktu. Jsou to
viády, které udávajf ton veIejné diskuze tkajicf se pIstupu k etnickm meninám. ExistujI dikaz e chabá odezva iadâ a nedostatek pozitivnIch opatenI ye vëcech menin jsou hlavnimi Ciniteli pi vytváenI atmosféry, ye
kterC me kvést rasistické násilI a nepáte1stvi.4' Je düleité, aby ye vládnIch stanoviscIch a publikacIch bylo obsaeno v3s1ovné uznánI vznamu poskytovánI stejnch monosti vem rezidentüm. Existuji-li náznaky e zamCstnavateié nebo ko1IcI organizace praktikujI rasovou diskriminaci, mCly by ji vlády nedvojsmyslnC odsoudit.
Je-li ton vládnIho stanoviska vágnI, dvojsmys1n Ci nejist, pak bude interpretováno jako udClenI skrytého souhlasu k rasové diskriminaci, anebo dá pinejmenIm signal, e se rasová diskriminace nepovauje za diieitou.
Dale musI jIt vlády pi1dadem, kdy ony zamCstnávajI. Musi mIt pro uskuteCñovánI rovnosti i'iCinná opateni
aje nutné, aby ukázaly, e rovnostje d1eitm základein pro demokracii. Ideály rovnosti mohou podporovat inforrnaCnImi kampanCmi. Rovnost mOe bt podporována jednoznaCn3"mi stanovisky ministrü proti rasové
diskriminaci a stanovisky ye prospCch stejnch monostI. InformaCni kampanC mohou zahrnovat pokyny pro zarnCstnavatele, jak dostát závazku rovnosti v zamCstnáni. Mohou obsahovat informace pro ethické meniny ohiednCjejich práva ochrany pIed diskriminacI a o dostupnosti ko1IcIch projektü a da1I pomoci. Je prospCné, jest1ie
uvedené informace jsou v jazyce meniny. Pi10 se na to, e i tam, kde meniny mluvI jazykem majority plynnC, zIskávajI vládnI publikace düvCru, jest1ie jsou vytitCny v jazyce meniny.
6.5 NevládnI organ izace (NGOs)
PIItomnost pnThojnjch a nezávisl)5ch dobrovoln35ch organizacI a nátlakovj5ch skupin ma bjt podporována, jelikozje pro rozvoj zdrave'pluralitnI demokracie velmi pods/ama.
I kdy kritika me bt pro ty, kteI zastávaji Iad, nepfljenmá, zejménaje-li ostrá nebo ne dobe zdvodnëná,
existence dobrovo1nch a nát1akovch skupin je pro kvetoucI demokracii podstatná. Na poli ,,stejnch monos41
36
Viz ,,Rasistick násilI v Evropè", editoval Tore Bjorgo a Rob Witte, Macmillan Press, Londn, 1993.
ILO-CEET
Alena Nesporova
tI" je dü1eité zejména podpoit rozvoj organizacI, které jsou vedeny nieninami, resp. jsou zIzeny pro etnické a
národnostnI meniny. Takové organizace maji nèko1iker pozitivni pInos. Za prvé dávajI meninám monost
projevu, monost postèovat si a sdèlit Si SV zkuenosti. Násled.nè zIská vedenI spoleèenstvi presti a spo1eenstvi samo bude bráno v potaz pIi eenI prob1ëm a v iöasti na národnIm ivot. To pak zpètnë podporuje jak
sebedCivèru, tak i divèru.
Za druhé, nevládnI organizace z tëchto spoleèenstvI sktajI zdroj informaci a události z prvnI ruky, které nejsoujinde k dispozici a ukazujI take obraz diskriniinace. Problémyjsou pak ukazovány majoritnfmu obyvatelstvu
v ivé a neod1idtèné podobé. Tim se zvi zájem veejnosti o véc diskriminace a zIská se podpora k
uskuteèñovánI protidiskriminaènIch opateni. Kampanè nevládnIch organizaci udruji otázky ivé a tlaèi ady
k pfijetI opatIenf. NevládnI dobrovolné organizace hrajI take di1eitou roli pfi podpoe a provádèni poradenstvI
obètem rasizmu a netolerance. Protoe jsou schopny èasti s obétmi a maji personal miuvicI jejich jazykem, bu-
dou pravdèpodobnC vice vyuIvány ne oficiálni agentrny, které se mohou zdát problematice vzdálené a
necitlivé.
Mkoliv jsou tyto organizace nezávislé a svou nezávislost by nemély oslabovat, ukazujI zkuenosti ze zapadnI Evropy, e nevládnI organizace musi take spolupracovat s veejnmi institucemi, majI-li se stat mostem niezi
meninovmi spoleèenstvImi a iady. MusI se starat o vménu informacI a vybudovat ovzduI düvèry mezi nimi a iady, co me bt obtIné v pipadè, kdy nevládnI organizace otevIenè kritizujI vládu anebo se pflpojuji k nazorüm opozice. Bez ohiedu na to pomáhá mnoho vlád západoevropskch zemi dobrovolnému sektoru finannè, a to za pflsnch pravidel, tkajIcIcIch se jejich registrace, charitativniho statutu, a pIpadnë omezujIcich
jejich politické aktivity. Jsou to napIIk1ad AntidiskriminaènI kance1ái v Nizozemi a Rada pro rasovou rovnost ye
Velké Británii.
Ye stednI a v"chodnI Evropè existuje mnoho nevládnIch organizacf, vedench etnickmi meninami.Jejich
vlivje vak omezen3, protoe vétina z nich je relativnè malá a nevytvoi1a efektivnI spojenI s po1itick'mi stranami nebo skupinami s vlivem na národni legislativu nebo s vkonnmi orgány státu. Jejich èinnosti, aèkoliv oficiálnè podporovány, jsou vlastnë omezeny na kulturnI innost a v menIm rozsahu na vzdèlávacI innost, a vlády
bráni i odrazujI hromadné sdèlovaci prostiedky od iroké publicity uvedench aktivit ze strachu pied politickm a ethickm napétIm. Tato praxe by se méla zrnënit. Mezinárodni organizace jako jsou MOP, Rada Evropy
nebo OBSE by mély podporovat zemé s&edni a vchodni Evropy pfi vytváenI ivného prostiedI pro innost
nevládnIch organizacI a vénovat pozomost poradenstvi ye vècech právnich ustanovenI a opatenI, tkajIcich se
hospodástvI, trhu práce, sociálnI a kultumI oblasti, majicich za dl pekonánI znevhodnènI menin a posky-
továnI rovnch pray vem obèanüm.
ILO-CEET
37
Kapitola 7: cJloha sociálnIch partnerü
Zaméstnavatelé a jejich organizace i odborové svazy musI sehrát dâlezitou iWohu pii vytváfenIpozitivnIch vztahz a zajit'ovánIstejného zacházenIpiiprácL Je vjejich zájmu, aby aktivnépodporovali konstruktivnI,, klima"
se stejn5mi monostmipro kazdého, nebot'takováto opaifenIpiispIvajIk ekonomickému zdravI národa, pomáhaji zabránit sociálnIm tlakzm a zmfriujI sociálnI neklid.
Zamèstnavatelé, jejich organizace a odbory mail zv1átnl ii1ohu pi zajit'ovánl stejnch monostl pi práci.
HlavnI odpovèdnost za zajit'ovánl stejného zacházenl majI zamèstnavatelé aje vjejich zájmu, aby tak èinili,protoe v3'isledkem je pine vyuitl potenciálu vech ástl spo1eenstvI a zlskáni pffstupu ke vem disponibilnIm lidskm zdrojeim, vetnè asto znanch zkuenostl minoritnIch skupin. To pispívá ke stabilnI a spravedlivé
spo1enosti, která je základem pro ispèné podnikáni. Odbory jsou odpovèdné za zajitènI spolupráce pIi zavádCni pozitivnich opatenl na pracoviti, za podporu stejného zacházenl se vemi pracovnlky a za podchyceni
stlnostI, tkajicfch se vech forem rasizmu. Pfistupy k etnickm a národnostnlm meninám se mohou stat velmi negativnlmi v dobách recese, Zkuenosti ze západnI Evropy ukazujI, e zejména pIi absenci politického ye-
deni majI odbory kllèovou ülohu pi trvalém tiaku na zajitënI stejnch pray a práce pro meniny, pfl upozoruIovánl na zv1átnl poteby menin pii ko1enl nebo na sociálnI düsledky vètl mfry nezamèstnanosti, kterou
meniny trpi, a take pi zajit'ováni majoritnI podpory antidiskriminanlch opatIenI pro vechny pracovnlky.
Nástrojem k zajitèni toho, e vichni uchazei o práci a pracovnIci mail stejné monosti, a k vy1ouenI
diskriminanl praxe na pracoviti jsou opatenl na podporu stejnch monostI, provádèná na pracoviti.
Politika stejn3ch monostl se zavádl a piijlmá nejlépe na irovni závodu i pracovitë, jako tomu bylo v plpadech z VelkC Británie, NizozemI a Svédska. V nèkterch zemich jsou uvedená opatieni podporována zákonlky
práce nebo zákonnmi itpravami, podporujlclmi v praxi spravedlivé podminky zamëstnanosti. Ve védsku
vytvoi1i védsk'i vbor pro imigraci, védtI zamèstnavatelé a odbory smCrnice pro stejné zacházenI na pracoviti. V NizozemI jsou pracovnl rady zpinomocnèny zasáhnout proti diskriminaci v organizaci. V Nèmecku
zaa1y státnI üIady práce rozpracovávat smëmice k zamezeni diskriminanl praxe na závodech. Ve Velké Británii
existuje smèrnice pro praxi zamèená na vylouèenl rasové diskriminace a podporu stejnch monostI pii práci,
která byla schválena parlamentem. Sdrueni zamëstnavatelü Konfederace britského prümyslu vydalo pro své
1eny prävodce s mode1ovmi opatienlmi politiky stejnch monostI. VelcI zamèstnavatelé publikovali take sva
opatienI, aby ostatnIm zamëstnavateh°tm 1i pflkladem.
7.1 (Jloha zamëstnavatelCi
Zásady politiky stejn3ch monostl ajejich uitek pro jednotlivC zarnCstnavatelev jsou
odpovèdnch podnikatelskych kruzlch veobecnC dobe pijfmány, jak bylo ve ilustrováno na plIpadech smèrnic a zákonIkü na národnIch ârovnlch. Aplikace zásad v jednot1ivch pIlpadech a na ma1ch pracovitIch je ze zejmch divodi komp1exnëjI. V zemIch západnI Evropy proto vètI zamèstnavatelé vètinou zavedli praxi , která je v souladu s uvedenmi zásadami, a to bud' na ürovni pracovitè, anebo celopodnikovou. Tak se daI aplikovat zmfnèné zásady
ye vèthinè pilpadü.
Specifická opatIenI na zabezpeèenI stejnch monostl, která jsou zde diskutována, nebyla dosud v rozvIjejiclm
se trnlm prostedI zemI stiednl a vchodnl Evropy rozpracovana, I tam, kde rovná práva a zásady stejnch
monostl u existovaly v pomërnè rozvinuté podobë a byly iady a podniky podporovány, byly aplikovany s
ma1in ohiedem na dcisledky v oblasti náklath°i a produktivity.
Zanistnavate1é ajejich organizace v tranzitnlch zemIch stale jetè zápasi s tim, aby rozvinuli a aplikovali zakladnI a veobecné zasady trnl ekonomiky na centrálnl, odvètvové a podnikové iiroyni, a aby zabezpeili plynu38
ILO-CEET
Alena Nesporova
lou vrobu na udrite1né ürovni. Strategické ambice, tftajIci se vech dalIch opatenI a doporuenI, at! jsou
jakkoliv pozitivnI, musI bt sladèny s uveden3'mi základnImi prioritami. A tak je nynI nutné se zaIt zab'rvat
otázkami, jako jsou stejné monosti a nediskriminace jak ze sociálniho, talc i ekonomického hiediska. Takové
tsi1I je vhodné pro tripartitnI konzultace a ivahy. Je nutné ukázat moné düsledky a pinos aplikace opateni stejnch monostl na mistnl (podnikové) iirovni. Pozitivnich iinkCi na nákladovost a produktivitu práce ize dosáhflout za pedpokiadu, e zamëstnáme véti èást potenciálnë volnch lidskch zdroji, e zavedeme pozitivni, pIitalivá a humánnI opatenl k rozvoji lidsk'ch zdrojü, umonIme plstup k podpürnm opatenim, atd. Podobnè
je teba uvaovat i o negativnIch incich - iincich monch konfliktü, napjatch vztahü mezi sociálnImi partnery, èi o vládnlch intervencich.
Dale by mélo bt zamèstnavateii°iin zdüraznéno, e obchodnI partneIi stale vice pouivaji jak mezinárodnI
normy, tak normy EU, a e je poadováno, aby tranzitnI zemé ádajIci o èlenstvI v EU (jako i zemé majlcI
pidruen status), uvedly národni praxi do souladu se srovnatelnmi normaini.
Organizace zaméstnavatehi, které jsou na centrálnI nebo odvètvové irovni, se musi angaovat v informaènIch
kampanIch a pi rozvoji podprnch materiáiü, majicIch za cli pesvèdèit jednotlivé zamèstnavatele, aby rozvijeli pozitivni praxi, je pak mMe zleØit jejich ekonomickou vkonnost, aby posilovali svüj image veobecné i
mezi svmi zákaznIky (vetnè zahraniènich), aby zlepovali celkové podnikateiské ovzdul ye své zemi a aby
podporovaii obj em a kvalitu vroby.
Z ve uveden5'ch západoevropskch zkuenosti, plk1adi hlavnIch sméth èi opateni, kterd by zamëstnavatelé
méli podporovat a zavádët ye sv$'ch podnicIch, je mono zminit:
Z centráinè rozvijen"ch hlavnIch smèth a opateni by mel individuálni zamèstnavatel odvIjet podniková
opatenI, a sice v zké spolupráci mezi managementem a odbory nebo zástupci zamèstnanci°i. Zamèstnavatel by
pak mel podniknout systematické kroky, jako jsou napIklad následujici:
Plsenmè obeznámit s opatenImi vechny zamëstnance a uchazee o zamèstnánl,
Rozvinout plan akci, majicIch za cii nábor pracovnlkü, piistnp ke kolenl, rovné zacházenI pi práci a pfl pra-
covnim. povenl,
Prodiskutovat opatIeni a plan akci s odbory a di1enskmi zástupci zamèstnancü a tam, kde je to mond, konzultovat zástupce z etnickch a národnostnich minoritnIch organizaci,
Jmenovat iedite1e, odpovëdného za zavádèni plánu do praxe a jmenovat pracovni forum - napiklad spoleCnè
pracujicI skupinu nebo dilenskou radu - k piezkoumáni dosaeného pokroku,
Provádét podrobné vysvétlovánl, vedenl a ko1eni manaerü, inspektorü a personálnich pracovnlkü tak, aby
védëli, jak zavést opatenl na podporu stejnch monosti do praxe a rozuméli jejim zásadám. Odbory by se
mély ziasthit take anebo by mèly uspoádat paralelni kolenI,
Kontrolovat iinnost plánu monitorovánIm, zda bylo cIli dosaeno, a inonitorovánfm rozvoje minoritnIch zamèstnanci°i a jeho srovnánim s rozvojem pracovniku veobecnè,
Kontrolovat monitorovánlm, zda se vyskytujl pilklady diskriminaCni praxe nebo bariéry pro uplatnénI ste-
jnch monostl, tak jak byio nastinèno v jinch astech tohoto materiálu,
Nabidnout rasovm i národnostnlm meninám zvlátnl pomoc, aby se staly konkurenceschopnmi, pomoc
zahrnujicl jazykové a odbomé kolenI a praxi pro adate1e z podniku i zvenöl,
ILO-CEET
39
Národnostnf meniny ye stfedn! a v2chodnf Evropë
Ujistit Se, zda neexistuje pracovnI praxe, jako nap. piedepsan zpiisob odfvánI, kter by se mohi dostat do
rozporu s kultumI praxI meniny,
Ujistit Se, e postup pIi stInostech zamèstnancit jim dovoluje stéovat si na rasovou a etnickou diskriminaci
pIi práci, a e disciplinárnI Iád uznává diskriminaci za vèc porueni discipliny.
7.2 Uloha odborü
PIi podpoe opatIenf na zajitënI rovn'ch monosti hrajI odbory dLi1eitou roli. Mely by pijmout takové zasady,
t"kajIci se zacházenI se vemi zamëstnanci, souasnmi a potenciálnImi 1eny odborü, které by je chránily proti etnické diskriminaci Otázky vztahü mezi etniky je nutné zahmout do informanIch materiálü odborü a do
ko1Icfch programü. ZvolenI pedstavite1é a personal odborCi by si méli b't vëdomi potenciálnfch problémü, vztahujIcich se k etnickému zázemI pracovnIkit, kteII by méli mit pIístup k informacim a ke kolenI tam, kde je
dü1eité problérny Ieit. Tito pracovnIci rnohou piispèt k utváienI opatIenI na podpom stejnch monostI ajejich
zavádènI do praxe na pracoviti.
PIi kolektivnIm vyjednávánI na vech iirovnichjsou odbory v postavenI, e mohou sledovat ty skuteènosti, které
by mohly dávat podnét k obavám odbori ohlednè etnické diskriniinace. NapIldad kritéria a praxe pfl pijimánI do
zamèstnánI, pIIsmpu ke vzdèlávánI a povenI v zamëstnánI by nemély zahrnovatjakékoliv náznaky diskrirninace
z etnickych düvodi. A Co je jeté dü1eitèjI, pedstavite1é odborü by méli mit monost a potebné informace pro
intervenovánI, jest1ie je to nutné, aby kolektivnI dohody a ostatnI, praCovitë se t'kajfcI, piedpisy byly adne dodrovány. Klauzule stejnch monostI by mèla bt pouita v kolektivnIch smlouvách tam, kde je to di1eité.
PiIk1ad veobecného vk1adu idauzule stejnch monostI z kolektivnI smiouvy Státntho papfrenského
prümyslu ye Velké Británii v r. 1995:
"SmluvnI strany se zavazujI, e budou rozvIjet pozitivni opatienI na podporu stejnch monostI v zamëstnánI,
bez ohiedu na pohiavI pracovnIkCi, jejich mane1sky stay, barvu pleti, rasu nebo etnicky peivod, Tato zásada bude
aplikována na vechny praCovnI podmInky. Strany budou vytváet podmInky pro ko1enI a da1I postup v zarnëstnánI, aby se s nirni mohli seznámit vichni zainteresovanI pracovnIci, a budou informovat vechny pracujIcI
o existenci této Smiouvy o stejnch monostech. Kdykoliv zamèstnanec ma dojem, e trpI nerovn'm zacházenIm
z jakéhokoliv z ve uvedench di°ivodü a zá1eitost neme bt vyIIzena na mIstnI irovni, bude pak tato p0drobena ustanovenIni ProcedurálnI dohody."
Zástupci odborü jsou nejpovo1anèjI, aby identifikovali diskriminanI praktiky a upozoruiovali na nè. SvCij vliv
mohou projevovat podporou kampanI proti rasizmu a xenofobii a spolupracI s nevládnImi organizacemi. Mohou
take pomoci ob3any vzdèlávat a zvyovatjejich povédomI a právech menin.
Odbory by mély povzbuzovat pifslunIky národnostnIch menin, aby se pine iastthii najejich èinnostech. Ph
organizovánh vzdèlávacIch akcf a dalIch CinnostI musi bt bran zetel na specifické potieby národnostnIch
menin. Je vhodné zvit si1I ph podpoIe piIsIunIkii etnickych menin, aby se stali kandidáty na odborové
fünkce, leny pracovnfch rad, atd. MusI bt vyvinuto tsi1I, aby informace byly dostupné kadému pracovnIkovi
v jazyce, jemu rozumi. Odbory musI podniknout specifická opatenI, aby meninám zphstupnily svüj informaCnI material.
Mezinárodni odborové hnutI se aktivnë zajImá o otázky stejnch monostI pro etnické skupiny. MezinárodnI
konfederace svobodnch odborovch svazi opètnë potvrdila na svem kongresu v r. 1996 cue, které zahrnujI
,,souhrnnou sociálnI ochranu ph boji proti marginalizaci nezamCstnanch, starIch obCanü, mladistvch, etnickch menin, en, zdravotnC postiench, migrantii a bëenci". ICFTU varovala ped nebezpeCIm náboenského
fundamentalizmu, ,,kter ye zvené miIe vede k potlaCenI lidskych a odborovch pray".
40
ILO-CEET
Alena Nesporova
Vzdèláváni prauj icich je jednim z nej1epIch zpâsob, jakm mohou odborové organizace pispët ice z1epenI
postaveni etnickch menin. Mezinárodnl federace asociacI pro vzdëláváni pracujIcIch (IFWEA) kiade na tyto
otázky diiraz. Jsou zamèeny na organizovánI vzdëláváni multikultumlho charakteru na mlstnl iirovni, které
posiluje psychologickd a ideologické zásady tolerance a podporuje univerzálnl a humanistickou podstatu svétové
kultury. Evropská regionálnI organizace IFWEA roziIuje informace o projektech a iniciativách, tftajlcich se
práce mezi etnickmi meninov'mi skupinami, jako i praktickd zkuenosti.
Etnické meniny vytvoi1y nékolik organizaci a nëkteré z nich mail take za iko1 reprezentovat profesionálni
zájmy svch ölenü, jako nap.Sdruenl mad'arskch uitelCi v Rumunsku, kterC je souèástI vëtlho sdruenl
Mad'arü. Mnohem èastèji ovem odbory a nevládnl organizace ethickch menin vyvijejI spoleèné nebo koordinované kainpané ajiné aktivity.
Etnická diskriminace neni prioritni otázkou pro mnoho odborâ ye stIedni a vchodnI Evropè, jako je tomu u
nèkterch západoevropskch organizacI. Casto se nepovauje za specifick kol odborü a odpovëdnost za ieenl
této otázky je dávána vládám a zamèstnavateiim. Ovem odbory jakoto nejmasovèjl obèanské organizace by
mély v této otázce hrát svoji i1ohu. NapIik1ad v Estonsku podporuje Konfederace odborovch organizacI EAKL
aktivnè etnickou toleranci mezi Estonci a Rusy. EAKL vydává svj èasopis v obou jazycich za velmi vysokch
nák1adii a organizuje vzdèlávánl a dali aktivity v obou jazycIch. Nëkterd jiné odborové organizace èinl tote.
Pravide1n kontakt s mezinárodnimi organizacemi, jako je IFWEA, by mel pomoci pi poskytovánl praktick'ch
pflkiadi a uiteCnch informacI.
(LO-CEET
41