Tecnicall 1/2010 - Život v budoucnosti

Transkript

TECNICALL
®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
I 2010
ŽIVOT V BUDOUCNOSTI
NEXT LEVEL - URBANISTICKÁ VIZE
BUDOUCÍCH VELKOMĚST
STRANA 16
OBYDLÍ NA POVRCHU MARSU
STRANA 25
INTELIGENTNÍ AUTO HLÍDÁ
BEZPEČNOST ŘIDIČŮ
STRANA 28
INZERCE
2
jaro 2010
TECNICALL
EDITORIAL / TIRÁŽ
Vážené čtenářky a čtenáři,
přemýšlím společně s autory tohoto čísla, jak bude vypadat
náš život v budoucnosti. Odpověď není jednoduchá.
TECNICALL
®
ČTVRTLETNÍK ČESKÉHO VYSOKÉHO UČENÍ TECHNICKÉHO V PRAZE
Stavitelství (architektura) je v každé době pravdivým obrazem
společnosti. Z archeologických nálezů a studiem zachovalých staveb
vyvozujeme chování jejich obyvatel a jejich vzájemné vztahy.
I 2010
ŽIVOT V BUDOUCNOSTI
URBANISTICKÁ VIZE BUDOUCÍCH
VELKOMĚST
STRANA 16
OBYDLÍ NA POVRCHU MARSU
STRANA 25
INTELIGENTNÍ AUTO HLÍDÁ
BEZPEČNOST ŘIDIČŮ
Jak bude jednou budoucí archeolog posuzovat náš „dům budoucnosti“?
A co z něho vyčte? Bude to pro něj osamocený objekt zahleděný do
svých vlastních technických otázek, objekt plný složitého informačního
a regulačního systému, objekt oplocený sofistikovaným bezpečnostním
aparátem, umístěný od dalšího objektu v bezpečné vzdálenosti?
STRANA 28
TecniCall 1/2010
Vydavatel, adresa redakce
Rektorát ČVUT
Zikova 4, 166 36 Praha 6
IČO: 684 077 00
www.tecnicall.cz
[email protected]
Nebo to bude shluk vzájemně komunikujících hmot a prostorů, využívající
vzájemnou akumulaci a podporující tvořivou synergii jejich obyvatel?
Nevíme, oba koncepty jsou součástí naší reality. Jeví se, že důležitější
než samotné vybavení domů je vlastní životní styl a naše návyky.
Datum vydání
30. duben 2010
Periodicita
čtvrtletník
Náklad
5000 kusů
Cena
zdarma
Představte si život v městském bytovém domě z 19. století bez tepelné
izolace, v domě umístěném blízko od místa práce. Neděle strávené na
procházce v parku se zastavením na kávu a štrúdl v blízké kavárně…
Evidenční číslo
MK ČR E 17564
Šéfredaktorka
Mgr. Andrea Vondráková
[email protected]
Takový životní styl bude nejspíše zatěžovat
prostředí méně než dokonalý pasivní dům
postavený v přírodě třicet kilometrů za
městem se všemi svými souvislostmi.
Co je důležité? Věc diskutovat, promýšlet,
navrhovat a koneckonců i realizovat s nezbytným
následným poznáním a zpětnou vazbou.
Editorka
Alexandra Hroncová
[email protected]
Redakční rada
Ing. Marie Gallová
Fakulta stavební ČVUT
[email protected]
Mgr. Natálie Šeborová
Fakulta elektrotechnická ČVUT
[email protected]
Ing. Libor Škoda
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT
[email protected]
K tomu všemu by ČVUT, se svou otevřeností
k diskusi, spoluprací jednotlivých fakult
a nebývalou koncentrací odborníků na
jednotlivá témata, mělo přispět.
Ing. Zdeněk Říha, Ph.D.
Fakulta dopravní ČVUT
[email protected]
Ing. Ida Skopalová
Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT
[email protected]
Jan Klepal
Masarykův ústav vyšších studií ČVUT
[email protected]
ING. ARCH. PETR HLAVÁČEK
proděkan pro rozvoj
Fakulta architektury ČVUT
doc. RNDr. Květoslava Lejčková, CSc.
Rektorát ČVUT, odbor pro vědeckou
a výzkumnou činnost
[email protected]
Ing. Ivan Šiman, CSc.
Fakulta strojní
[email protected]
Obsah
Jiří Horský
Fakulta architektury
[email protected]
„Dobří teoretici bývají slavní, ale dobří praktici bývají bohatí“
4
Smart Grids je inteligentní distribuční síť 21. století
22
Využití 3D projekce v biomedicínském inženýrství
6
Most budoucnosti uvidíte v Bratislavě
24
Kariérní centrum ČVUT je studentům k dispozici již čtyři...
7
Výzkumná základna na Marsu – realita, nebo fikce?
25
Asistivní technologie pomáhají handicapovaným
8
Pasivní domy ušetří až 90 % běžných nákladů...
26
InstallFest 2010 – linuxové setkání pod křídly tučňáka
9
Existuje národní architektura?
27
Sestroj stroj!
9
Inteligentní automobil hlídá bezpečnost řidičů
28
Ceny Siemens a Fóra průmyslu a vysokých škol rozdány
10
Inteligentní budovy představují novou perspektivu
30
Dejvice budou mít svou kybervěž
11
Olověný Dušan 2010
31
Hub – pracovní prostor pro setkávání, inovace a rozvoj...
11
Úspěšná přednáška aneb jak zaujmout posluchače
32
První TV pro iPhone
12
Dočká se Praha systému výpůjčních veřejných kol?
34
Sluneční škola v Himálaji pokračuje ve výuce dětí
13
Implantáty vyrobené na míru
35
Kloknerův ústav ČVUT pomáhá zabránit smrti horníků...
14
Doktorandi z ČVUT sbírají data v Antarktidě
36
Města budoucnosti budou napojena na vesmírný výtah
16
Studentka ČVUT na stáži v Googlu
37
Architektonické návrhy z ČVUT dostaly Žlutou kartu!
17
Smart Kiosk ČVUT a IBM pomáhá získat informace
38
„Když má něco komerční potenciál, musíme to podchytit”
18
Vědecké konference na ČVUT v Praze v roce 2010
39
Dům budoucnosti? To je Bambusová škola...
20
Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2010
39
Korektor
Jan Štěpánek
[email protected]
Design
Marek Prchal
www.cityrat.cz
Inzerce
Alexandra Hroncová
[email protected]
Distribuce
ČVUT v Praze
Fotograf
Bc. Jiří Ryszawy
[email protected]
Tisk
K&A Advertising
Titul
Tomáš Müller
www.drawetc.cz
Přetisk článků je možný pouze se souhlasem
redakce a s uvedením zdroje.
jaro 2010 TECNICALL
3
ROZHOVOR
MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ
ì [email protected]
„Dobří teoretici bývají
slavní, ale dobří praktici
bývají bohatí“
tvrdí prof. Ing. Michael Šebek, DrSc., vedoucí katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze
jim připevňují elektrody a pulzy
v těchto elektrodách řídí pohyb
svalů, a tedy i těla pacienta.
Systém umožňuje, aby paraplegik
vstal. Dokonce pak může jezdit
na speciálním kole. Skotové
k tomu používají matematické
metody, které jsme my vyvinuli.
FOTO „Moje
katedra je úspěšná proto, že si dokáže zajistit více než tři
čtvrtiny svých příjmů z externích výzkumných a aplikačních projektů.
Státní dotace ale neodmítám, aplikovaný výzkum si subvence určitě
zaslouží,“ říká prof. Šebek.
Zabýváte se problematikou
řízení, speciálně tak zvanými
polynomiálními metodami
pro řízení. Co je to za metody
a v jakých oblastech nacházejí praktické využití?
Řízení je fascinující obor, který
najdeme všude. Pomocí zpětné
vazby vylepšujeme chování
nejrůznějších systémů od výrobní
linky až po kosmickou raketu.
V posledních letech najdete řízení
i v nanotechnologiích, biologických nebo biomedicínských systémech, například při automatickém
podávání léků do těla pacienta.
Stejně tak můžeme řídit systémy
ekonomické a mnohé další.
Řízení je všudypřítomné, dokonce
tak, že si ho ani nevšimnete.
Kdykoliv si myjete ruce, tak
nastavíte teplotu vody, což už je
řízení. Zdá se to jednoduché, ale
tak jednoduché to není. Systémy
nereagují okamžitě, potřebují
nějaký čas, aby se začaly chovat
jinak. Když vám přestane fungovat
4
jaro 2010
TECNICALL
topení, tak si hned vzpomenete,
že máte regulátor na topení.
Takže náš obor se spíše vymezí
negativně, když se vyskytne
nějaký problém nebo katastrofa,
když něco přestane fungovat.
Polynomiální neboli algebraické
metody pro řízení byly vynalezeny
u nás a rozšířily se do celého
světa. Využívají se v různých
technických oborech. Například
je na našich metodách založen
Polynomial Toolbox for Matlab,
komerční software firmy PolyX,
který používají průmyslové
firmy z celého světa, jako třeba
Lockheed Martin, Mitsubishi
Electric, DaimlerChrysler, Saudi
Aramco, Sandia Lab, Petro Bras,
ale i US Air Force a QinetiQ.
Aplikace najdeme i v mnoha
netechnických oblastech.
Například v Centru rehabilitačního
inženýrství University Glasgow slouží pro návrh systémů
řídících svaly paraplegických
pacientů. Na lýtkové svaly se
Na čem dnes pracuje katedra
řídicí techniky?
Naše katedra je poměrně velká,
má asi šedesát zaměstnanců
a čtyřicet doktorandů. Odborníci se dělí do několika
skupin, máme silnou teoretickou
skupinu, dále pak tým odborníků
na řízení v reálném čase.
To je zajímavý prvek řízení,
že nestačí jen dělat správná
rozhodnutí, ale ta rozhodnutí musí
přijít ve správný čas. Pokud jinak
správný příkaz přijde později nebo
dříve, může způsobit katastrofu.
Další z našich týmů se věnuje
vestavěným systémům.
Tyto malé systémy provádějí
intenzivní výpočty a důležitá
rozhodnutí všude kolem
nás, ale jsou vestavěny do
nejrůznějších zařízení, a tak
je nevnímáme, alespoň pokud
fungují správně. Například
moderní automobil obsahuje
tak stovku řídicích systémů.
Další skupina se věnuje řízení
průmyslových procesů. Naše
algoritmy pro optimalizaci spalování v kotlích implementuje
firma Honeywell do elektráren
po celém světě.
Další tým se zabývá vývojem
nového typu spalovacího motoru, který se netočí. Energie
lineárně se pohybujícího pístu
se převádí přímo na energii
elektrickou. Princip je známý
už léta, je v mnohém výhodný,
ale je velice těžké jej řídit.
Mnoha pracovištím v zahraničí
ještě nikdy neběžel. Náš řídicí
systém je už tak dokonalý, že
opravdu dokáže běžet celý den.
Teď před námi stojí těžší úkol,
abychom se pokusili prodat tento
motor do průmyslu, například
automobilce, která vyrábí takové
motory. Tím bychom posunuli
výzkum na vyšší úroveň. Možná
se ale ani nakonec v automobilech neuplatní a bude se používat
kdekoliv jinde ve větších generátorech s větším výkonem.
Výzkumných projektů, na
nichž participují i studenti,
máme několik desítek.
Vaše katedra také vyvíjí
metody řízení vibrací pro
chystaný nový typ velkokapacitního letadla Airbus…
Ano, je to velmi atraktivní evropský projekt, na němž spolupracujeme s firmou Airbus a s dalšími
evropskými firmami. Jde o vývoj
úplně nového typu letadla, které
nebude mít křídla, protože ono
samo bude jediným křídlem.
Bude mít trojúhelníkový tvar
a cestující v něm budou sedět
v dlouhých řadách, třeba
i padesát lidí vedle sebe. To bude
velice výhodné, ale nese to
s sebou spoustu nových problémů, které je potřeba vyřešit.
My se v projektu zabýváme
vývojem metod pro potlačení
vibrací trupu v příčné rovině.
U klasického letadla s tuhým
úzkým trupem to problém není,
tam kmitají jen pružná křídla.
U nového typu letadla vlastně
pasažéři „sedí v křídle“.
Vibrace by vadily nejen jim,
ale i řízení letadla. Proto bude
nové letadlo mít aktivní plochy potlačující toto tlumení
a jejich řízení se právě věnujeme.
Projekt bude financován EU
několik let a pak se přemění
ve vývojový projekt firem, které
jej budou vyrábět. Nyní jsme
v předkomerční fázi výzkumu.
Jak jste se k tomuto projektu dostali právě vy, respektive vaši studenti?
Byli jsme osloveni tak, že se na
nás obrátily firmy samy. Stává
se to často, pracovníci katedry
jsou známí po celém světě,
máme i několik skutečných
hvězd. Někdy zase my vymyslíme nějaký projekt a zveme
do něj kolegy ze zahraničí.
Firmy si na vaší katedře
podávají dveře. Jaký je zájem
o studenty vašeho oboru?
Zástupci firem mají zájem o naše
odborné výsledky, ale ještě daleko
větší zájem mají o naše absolventy. I v dnešní krizi je dobrých
inženýrů nedostatek a o absolventy naší katedry se průmyslové
podniky doslova perou.
Spolupracujeme s takovými
průmyslovými partnery, jako jsou
Honeywell, Siemens, Rockwell
Automation, Thales, VisualTools, CEA, Alstom, Unicontrols, UNIS, Aero, Škoda Auto,
Delong Instruments, Ricardo,
TECO, WAGO a s dalšími.
Jedním z profesorů na naší
katedře je dokonce profesor
Havlena, který je současně
významným výzkumníkem ve
firmě Honeywell. Na celém světě
mají jen dva tzv. fellows v oboru
procesního řízení a on je jedním
z nich. Jeden z předmětů nového
studijního programu Kybernetika a robotika bude učit další
významný odborník z průmyslu,
doc. Horáček z firmy Rockwell.
Čím byste nalákal na vaši
katedru studenty z řad
středoškoláků?
Náš obor není lehký, ale je moc
zajímavý. Naši absolventi mají
otevřené dveře do celého světa
a do mnoha mezinárodních firem.
Je zvykem, že naši studenti
během studia vyjíždějí na půl roku
do zahraničí v rámci programu
Erasmus. Inženýr dnes bez znalosti angličtiny nemůže fungovat.
Například v mém předmětu
Systémy a řízení je povinná
učebnice v angličtině. Je to jedna
z nejlepších učebnic na světě.
V tom vidím konkurenční výhodu
našich absolventů nad školami,
které používají místní učebnice.
Atraktivní je pro studenty prvních
ročníků také soutěž robotů, které
dávají dohromady ze stavebnice.
Cestu, jak robota sestavit
a naprogramovat, musí najít
každý sám. V letošním roce
soutěžilo dvacet týmů a vítěz
získal půlhodinový let vrtulníkem,
elektroniku a sud piva. (smích)
Vedete také českou část
evropského magisterského
programu orientovaného na
kosmické vědy a inženýrství…
Ano, jedná se o evropský magisterský program SpaceMaster,
který nabízí naše katedra
a který je financován evropským
programem Erasmus Mundus.
Podílí se na něm šest evropských univerzit. Je určen všem
zájemcům s vynikajícími studijními výsledky, kteří se zajímají
o kosmický výzkum a kosmické
technologie. Výuka probíhá
v angličtině ve společnosti
studentů z celého světa.
Celý rozhovor si můžete
přečíst na www.tecnicall.cz
prof. Ing. Michael Šebek, DrSc.
vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT v Praze.
Pracoval na Ústavu teorie informace a automatizace AV
ČR a dlouhodobě působil v zahraničí na nizozemské
Universiteit Twente a ETH Zürich. Je světově uznávaným
odborníkem na teorii lineárních systémů a jejich řízení,
zabývá se hlavně polynomiálními metodami, robustním
řízením, numerickými metodami a softwarem. Řídil práci
mnoha evropských týmů v této oblasti jako koordinátor
Evropské sítě excelence EUROPOLY. Publikoval několik
stovek výzkumných článků a jeho práce jsou hojně
citovány po celém světě. Věnuje se také aplikaci teoretických výsledků. Založil a vede firmu PolyX, výrobce softwaru pro polynomy, polynomiální matice a jejich aplikace
v systémech, signálech a řízení se stovkami instalací
po celém světě. V současné době je profesorem oboru
Technická kybernetika a vedoucím katedry řídicí techniky
FEL ČVUT.
jaro 2010 TECNICALL
5
AKTUALITY
ING. KAREL HÁNA, PH.D.
Využití 3D projekce
v biomedicínském inženýrství
Na společném pracovišti Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT a 1. lékařské fakulty Univerzity
Karlovy v Praze na Albertově vznikla laboratoř 3D virtuální reality, která slouží k rehabilitaci pacientů
s poruchami rovnováhy.
Poruchy rovnováhy
pod 3D dohledem
Rovnováha je u člověka zajištěna
součinností více smyslových
systémů, zejména zraku
a rovnovážného ústrojí. Při standardním postupu je pro rehabilitaci využívána stabilometrická plošina, která snímá
rozložení váhy pacienta. Ten je
v průběhu terapie informován
zpětnou vazbou z monitoru
o poloze svého těžiště.
Využití 3D projekce nově dává
lékařům a inženýrům možnost
lépe modulovat právě zrakový
vstup, který je pro systém lidské
rovnováhy velmi důležitý. Polohovací stabilometrická plošina,
na níž jsou pacienti v prostředí
virtuální reality umístěni, dále
umožňuje i směrovou manipulaci s pacientem, a tedy stimulaci rovnovážného ústrojí.
FOTO Studentka
trénuje biologickou zpětnou vazbou svoji
rovnováhu za pomoci plošiny Nintendo
6
jaro 2010
TECNICALL
Pacienti ve virtuální
realitě
Cílem všech rehabilitačních
postupů je zlepšit funkční
schopnosti pacienta. K tomuto
cíli vede celá řada rehabilitačních
procedur. Ty pracují s pacientem
v daném prostředí rehabilitačního
pracoviště nebo pacient rehabilituje v domácím prostředí,
které je poměrně konstantní.
Spojení těchto dvou prvků
umožňuje efektivní diagnózu
a terapii v případě postižení
center rovnováhy, která zajišťují
vzájemnou koordinaci jednotlivých vstupů. K poruchám center
rovnováhy může dojít například
při cévních mozkových příhodách
nebo ložiskových poraněních
mozku a následná rehabilitace je běžně velmi obtížná.
Všechny postupy mají zlepšit
kvalitu života pacientů. Rehabilitace, zejména v počátečních
stadiích, představuje pro nemocného člověka poměrně velkou
zátěž, která může významným
způsobem ovlivnit fungování
kardiovaskulárního aparátu.
Při překročení určité hranice
tolerance zátěže může dojít
ke zpomalení rehabilitace,
eventuálně ke zhoršení stavu.
Na vypracování nových diagnostických a terapeutických
postupů využívajících třírozměrné
virtuální reality se spolu
s kladenskou Fakultou biomedicínského inženýrství ČVUT
podílí Klinika rehabilitačního
lékařství 1. LF UK a VFN,
která přijímá do programu
tzv. denního stacionáře
pacienty po poškození mozku.
FOTO Virtuální
realita přináší nové
diagnostické a terapeutické
postupy v oblasti medicíny
Domácí trojrozměrná
rehabilitace?
Díky nastupující 3D technologii
v oblasti komerční elektroniky
(3D televizory, herní konzole
s plošinou typu Nintendo, …)
bude za krátkou dobu možné
rehabilitovat tímto způsobem
pacienty v domácím prostředí
s možností náhledu na snímaná
data přes internet, což přinese
zlepšení zdravotního stavu,
úsporu času pacientům, kteří
nebudou muset tak často dojíždět
na klinické pracoviště, a nižší
náklady na celkovou léčbu.
FOTO Nastupující
3D technologie
ušetří čas pacientům i lékařům
VERONIKA LOBREISOVÁ
Kariérní centrum ČVUT je
studentům k dispozici již čtyři roky
Kariérní centrum ČVUT (KC) nabízí své služby studentům a absolventům ČVUT již čtvrtým rokem. Jednou
z důležitých oblastí KC a zároveň velmi oblíbenou aktivitou mezi studenty ČVUT jsou interaktivní semináře.
Lektoři, se kterými spolupracujeme, jsou odborníci z praxe, kteří vycházejí z vlastních dlouholetých zkušeností.
Oslovili jsme některé z lektorů a požádali je, aby nám odpověděli na tyto otázky:
1. Jak se Vám spolupracuje s Kariérním centrem ČVUT?
2. Jaký je rozdíl mezi seminářem pro manažery ve firmách a pro studenty ČVUT?
Ing. Miroslav Spousta, vlastní profesí
kouč průvodce, spolupracuje s KC
již dva roky a v tomto semestru bude
mít několik seminářů zaměřených na
osobnostní rozvoj (Time management,
Osobní talent a hodnoty a další)
Milan Studnička spolupracuje
s KC rok, začínal se seminářem
Jak vést tým aneb efektivní
koučování a postupně se přidávají
další témata (Sebepoznání,
Manažerské hry a další)
Alexandr Pomazal, manažer
Oracle Czech, vzhledem k časové
vytíženosti přichází do KC jednou za semestr a své odpoledne
věnuje studentům ČVUT na
semináři Manažerské dovednosti
1. V Kariérním centru jsem našel
skvělého partnera pro spolupráci. Jsou
v něm fajn a pracovití lidé, se kterými
si rozumím, maximálně mi vycházejí
vstříc. Vytvářejí mi podmínky, abych
se mohl soustředit jen na práci, kterou
chci pro studenty dělat. Máme
stejnou vizi a tou je rozšiřování
povědomí o tom, jak se dá růst
a vzdělávat mimo současné mantinely
českého školského systému. To se podle
reakcí studentů daří a mám z toho radost.
1. S Kariérním centrem se mi
spolupracuje výborně.
1. Velmi příjemně. Přístup týmu
z KC ČVUT je lidský, upřímný
a přívětivý. Vždy se snaží vyjít vstříc
s ohledem na pracovní vytížení spolupracujících lidí, jako jsem já.
2. Filtruji si na vstupu účastníky svých
seminářů tak, aby mezi nimi byli jen
lidé, kteří na sobě opravdu chtějí pracovat a učit se. Kariérní centrum svou
filozofií a nastavením tohle zabezpečuje
na sto procent a studenti chodí stejně
jako manažeři motivovaní rozvíjet se.
Kde vnímám největší rozdíl? Dnešní generace studentů je otevřenější a nemá tolik předsudků jako moje a starší generace
lidí. Určitě je rozdíl ve zkušenostech, věku
a z toho vyplývajících otázkách a tématech, na které si studenti hledají odpovědi.
Na všem se dohodneme a vše funguje tak, jak má, takže není moc
prostoru k dalším komentářům.
2. Největší rozdíl vidím v přístupu
k tomuto typu vzdělání.
Zatímco na firemních seminářích
účastníci často bojují se svým
egem, firemním postavením,
nezájmem o sebereflexi (z důvodu
strachu, ješitnosti apod.), studenti jsou úplně jinou skupinou.
Jsou mnohem otevřenější k novým
věcem a zároveň jsou schopni uznat,
co všechno ve svém životě dělají
špatně...
Takže i když semináře mnohdy končí
v pozdních večerních hodinách, odcházím domů nabitý jejich energií
a nadšením pro změnu.
2. Setkání se studenty tímto
prostřednictvím je obohacující. Po
pravdě musím říci, že mě velmi příjemně
překvapila vysoká míra pozitivního
pohledu na budoucnost a také šířka
rozhledu studentů. To se s dobou před
dvaceti lety nedá srovnat. Někteří
studenti jsou rovnocenní partneři
na diskusi již nyní. To mě příjemně
překvapilo a pozitivně naladilo.
Alexandr Pomazal s Kariérním centrem spolupracuje také na programu
Mentoring. Minulý rok byl mentorem
studentovi Fakulty jaderné a fyzikálně
inženýrské ČVUT Jiřímu Palkovi.
V letošním roce můžete jeho jméno
opět nalézt na webových stránkách
http://mentoring.cvut.cz mezi
dalšími odborníky a manažery.
Dne 1. března jsme otevřeli již 4. ročník programu Mentoring. Studenti si mohou vybírat z nabídky více než šedesáti mentorů.
Zastoupení je takové, aby měli možnost zúčastnit se studenti ze všech fakult ČVUT.
Více informací o Kariérním centru najdete na www.kariernicentrum.cz
jaro 2010 TECNICALL
7
AKTUALITY
ING. JAN KRASŇAN
Asistivní technologie pomáhají
handicapovaným
Prvního února proběhlo na Fakultě elektrotechnické ČVUT slavnostní předání diplomů studentům
oceněným v soutěži o nejlepší návrh projektu z oblasti asistivních technologií. Tyto technologie zahrnují
hardwarové a softwarové prostředky podpory a usnadnění života handicapovaným spoluobčanům –
invalidům, nemocným, seniorům a dětem. Jedním z vítězů byl Jan Sova, student ČVUT.
terní obvod mimo tělo pacienta
vede až ke generátoru. Ten na
základě této informace vybudí
zbylou část nervu. Primárním
cílem je udržet zdravou část nervu
v dobré kondici, aby pacientovi
zůstala vůle i důvod pokračovat
v rekonvalescenci, která může
vést až k úplnému uzdravení.
FOTO Důležitou
součástí procesu vývoje každé asistivní
technologie je, kromě technického návrhu a realizace,
úzká spolupráce s pacientem či handicapovaným
člověkem
„Můj návrh se týká systému pro
rehabilitaci pacientů, kteří utrpěli
zranění zapříčiněné přerušením
drah periferního nervstva. Toto
přerušení může být různého
rozsahu, vždy má ale za následek
vyřazení jisté části těla, do níž
se z mozku nedostanou povely,“ uvádí Jan Sova z Fakulty
elektrotechnické ČVUT.
Důsledkem zranění však není
utlumení činnosti mozku, který
dále po nervu vysílá povely,
jež ale vzhledem k přerušení
nervu nedojdou k cíli. Vlivem
toho postupně zaniká jak nervová dráha, tak i vůle pacienta.
Postupně se vytrácí schopnost
vědomé tvorby vzruchů.
Existuje relativně snadný způsob,
jak přerušený nerv přemostit.
Na místo, kde je nerv přerušen,
se umístí buď na nebo pod kůži
senzor snímající elektrickou
aktivitu nervu putující z mozku.
Za přerušení nervu se umístí
elektrický generátor, který je schopen vytvořit dostatečný signál pro
vybuzení přerušením od mozku
oddělené části nervu. Pokud se
na nervu objeví elektrická aktivita,
senzor ji zaregistruje a přes ex8
jaro 2010
TECNICALL
„Popisovaný princip je v současné
době konceptem, na němž
bych v budoucnu rád pracoval.
Nejedná se o nic, co by nebylo
z technického hlediska možné
realizovat. Otázkou je, jak se
myšlenka může uplatnit v praxi
a jaký bude přístup pacientů
a skutečná pomoc během rehabilitace,“ doplňuje Jan Sova.
FOTO Jan Sova přebírá diplom od
prof. Maříka, předsedy správní
rady nadace, na slavnostním
vyhlášení za účasti děkana
Fakulty elektrotechnické ČVUT
doc. Šimáka a prof. Klímy
Jedná se o rozsáhlé téma, které
může být rozděleno do více
diplomových či bakalářských
prací, a to nejen na Fakultě
elektrotechnické ČVUT, ale i na
Lékařské fakultě UK. Vedle realizace a měření je nutné provést
klinické studie, které teprve
prokážou přínos celé myšlenky.
Nezbytná je aktivní spoluúčast
pacientů i ošetřovatelů.
Asistivní technologie řeší problémy, které lze doslova vidět
a cítit. „Lákají mě především
proto, že řeší skutečné pro-
blémy, které mají skuteční lidé,“
říká Jan Sova. „Vědec zabývající se touto problematikou stojí
uprostřed komplikované situace
a samotná technická realizace je
jen jednou z mnoha stránek věci.
Stejně tak důležitou součástí
celého procesu vývoje každé
asistivní technologie je, vedle
technického návrhu a realizace,
nést kříž s pacientem či handicapovaným člověkem a projít si
kousek strastiplné cesty s ním.
To je velká výzva pro lidskost,
která je v každém z nás. Asistivní technologie jsou výzvou
pro ty, kteří věří, že technika
může skutečně pomáhat, a co
víc, řešit lidská neštěstí.“
Jan Sova plánuje uplatnit se
v oboru asistivních technologií
i nadále. „Oslovuje mě možnost
pomáhat lidem vyrovnat se
s nepřízní osudu. Je mi také
sympatické, že během vývoje je
nezbytné komunikovat s lidmi
a naslouchat jejich zkušenostem,
člověk tak není izolován ve své
laboratoři daleko od skutečnosti,
kterou chce ovlivnit. Fantastická
je také interdisciplinarita, v rámci
níž se člověku naskytuje příležitost nahlédnout do mnoha
oborů, které s asistivními technologiemi souvisejí. Vedle očekávané lékařské vědy, fyziky,
matematiky a techniky jsou to
i obory jako psychologie, sociologie, speciální pedagogika,
etika a podobně. Člověk tak
dostává možnost rozvíjet se
v dalších zajímavých oborech.“
Nadace ČVUT Media Lab
neustále hledá nejlepší studentské projekty, zejména
z oblastí elektrotechniky
a informatiky, strojírenství,
stavebnictví, přírodních věd
a dalších. Najdete nás na:
www.cvutmedialab.cz
AKTUALITY
PAVLA SLEZÁKOVÁ
InstallFest 2010 – linuxové setkání
pod křídly tučňáka
První březnový víkend patřil všem příznivcům
open source technologií. Konference InstallFest
2010 se opět konala na Strahově, ve školicím
centru studentského klubu Silicon Hill.
Přednášky s ústředním tématem „Síť a bezpečnost“ na
sebe navazovaly s desetiminutovými pauzami od 8.30
ráno do 17. hodiny po oba dny. Posluchači se dozvěděli
nejen o rizicích, která hrozí při používání počítače, ale
i jak se jich vyvarovat, a také o tom, jak funguje e-mail,
nebo o ruční konfiguraci sítě z příkazového řádku.
Témat zaznělo mnohem více, například úprava vzhledu
systému, řešení bezdrátových ad hoc sítí, práce v LaTeXu pro začátečníky, řešení záloh velkého objemu
dat, DB stroje MySQL, PostgreSQL a Oracle, tvorba
v Inkscape a Gimp a propojení s programy Illustrator,
Photoshop či OpenOffice.org, bezpečnost Javy či simulace virtuálních strojů v jednom fyzickém počítači.
Na své si tedy přišli jak úplní začátečníci, tak pokročilí
uživatelé. Přednášející byli
z řad studentů ČVUT, ale také
profesionálové z významných
open source firem, např. Red
Hat, OpenSUSE (Novell), Sun
Microsystems (Oracle), Active 24.
„Zájem firem je pro nás jasným signálem, že naše práce
má význam. Konference je
svým způsobem unikátní.
Uvolněná atmosféra mezi
studenty i profesionály činí
celou akci posluchačsky velice
zajímavou,“ komentoval spolupráci Radim Roška, jeden
z hlavních organizátorů.
Každý návštěvník se mohl
zúčastnit workshopů: LaTeX
a LaTeX Beamer, Grafika
FOTO InstallFest
umožňuje
začátečníkům i pokročilým doplnit
si své znalosti o operačním systému Linux. Foto: Milan Havlík
v Linuxu, Síť a Bash, Bezpečnost v Linuxu a také Linux
pro začátečníky. Program
byl doplněn soutěžemi
o zajímavé ceny. Podrobné informace jsou uvedeny na webových
stránkách akce www.installfest.cz.
ALEXANDRA HRONCOVÁ
Sestroj stroj!
v anglickém Bedfordu, kde
bude mít výherce možnost
zkusit si jízdu ve skutečných
závodních vozech.
FOTO Soutěž
Sestroj stroj! je další kreativní kampaní ČVUT, která je určena studentům SŠ
Fakulta strojní ČVUT v Praze spustila v březnu
tohoto roku novou kampaň s názvem „Sestroj
stroj!“, která je určena studentům středních škol.
Kampaň Sestroj stroj! má za cíl zviditelnit a představit
Fakultu strojní ČVUT v Praze, která se dlouhodobě potýká
s nízkým zájmem o studium ze strany středoškoláků.
Navazuje tak na loňskou soutěž Urychlovač, jež byla
určena stejné cílové skupině a ve které byl hlavní cenou
zájezd pro dva teenagery do švýcarského CERNu, tedy
místa, kde působí řada pracovníků z ČVUT. Urychlovač se
setkal se skutečně velkým ohlasem – registrovalo se do něj
téměř sedm stovek středoškoláků z celé České republiky.
Sestroj stroj! je nová soutěž, ve které, jak již samotný
název napovídá, jde v první řadě o hlavní oborovou oblast
Fakulty strojní – dopravní technologie, výrobní stroje
a automobily, což jsou také
některé ze studijních oborů
Fakulty strojní. Soutěžící, kteří se
na webu zaregistrují do soutěže,
budou skládat v animované
garáži součásti automobilu
tak, aby ani jedna nechyběla
a automobil byl zároveň funkční.
Cílem je představit tuto strojírenskou oblast středoškolákům,
motivovat je ke studiu, prezentovat vědní a technické disciplíny zábavnou formou. Hlavní
motivací pro účast v soutěži je
velice atraktivní výhra – exkluzivní zájezd na závodní okruh
Soutěž podpořila společnost
Ricardo, která je partnerem
Fakulty strojní ČVUT a která je
zároveň vedoucí společností
poskytující technická řešení
prakticky ve všech oblastech výzkumu a vývoje pro automobilový
průmysl. Partnerství na soutěži
Fakulty strojní tak má svojí logiku.
Kampaň „Sestroj stroj!“ je dalším
projektem v rámci marketingové
komunikace Sedm statečných
z ČVUT. Podílel se na ní výtvarník David Böhm z ateliéru
DRAWetc. a agentura Cityrat,
se kterými ČVUT dlouhodobě
spolupracuje na svých kampaních pro středoškoláky.
Více naleznete
na www.sestrojstroj.cz
jaro 2010 TECNICALL
9
AKTUALITY
JAN KOPECKÝ
Ceny Siemens a Fóra průmyslu
a vysokých škol rozdány
Fórum průmyslu a vysokých škol a společnost Siemens ocenily nejlepší mladé technické talenty – autory
diplomových a doktorských prací. Ceny Siemens převzali vítězové na slavnostním koncertu v Betlémské
kapli z rukou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Miroslavy Kopicové, jejíž ministerstvo
převzalo nad soutěží záštitu. Osm nejlepších studentů si mezi sebe rozdělilo odměny ve výši 135 000 Kč.
Koláře, CSc., se zabýval interiéry kolejových vozidel
současných největších výrobců.
Za disertační práci Vibration-based Fault Diagnostics for Quality Control
and Component Reuse byl
oceněn Ing. Jiří Vass, Ph.D.,
který se pod vedením školitelů
prof. Ing. Pavla Sovky, CSc.,
a doc. Ing. Radislava Šmída
z Fakulty elektrotechnické ČVUT
zabýval problematikou měření
vibračních signálů a diagnostikou
mechanických závad ložisek
v elektrických motorech.
Svět techniky
se propojil se
světem umění
FOTO Janu
Kodetovi předali ceny ministryně školství PhDr. Miroslava Kopicová a bývalý generální
ředitel společnosti Siemens Ing. Pavel Kafka
Vítězné práce vybírá porota
složená z prorektorů pro vědu
a výzkum českých technických
univerzit a zástupce společnosti
Siemens. Pro přihlášení do
soutěže je nutné splnit přísná
kvalitativní kritéria. „Vybrat
z přihlášených prací ty nejlepší
je velice obtížné,“ potvrzuje
předseda komise prof. Ing. Ladislav Musílek, CSc., z ČVUT. Letos
se tak utkala necelá stovka prací
na vysoké úrovni. Porota bere při
rozhodování v úvahu zejména
vědecko-výzkumný přínos práce.
Kosmický projekt
NASA absolventa
ČVUT zabodoval
V soutěži uspěli také čerství absolventi ČVUT. V kategorii diplomové práce uspěl Ing. Jan Kodet
10
jaro 2010
TECNICALL
z Fakulty jaderné a fyzikálně
inženýrské ČVUT s prací Časová
měřicí ústředna s rozlišením 100
ps. Práce vznikla pod vedení
prof. Ing. Ivana Procházky,
DrSc., a zabývá se konstrukcí
měřiče časových okamžiků
a časových intervalů pro použití
v kosmických projektech NASA
LRO a obdobných experimentech jednocestného laserového
měření vzdáleností družic.
Ocenění pro interiéry kolejových
vozidel i elektrické
motory
Za ČVUT uspěl také Ing. Lukáš
Málek z Fakulty strojní ČVUT
s diplomovou prací Modulární
řešení regionální jednotky.
Pod vedením doc. Ing. Josefa
Letošní ročník propojil svět techniky se světem umění – ocenění
získali nejen nejlepší mladí
technici, ale také nejtalentovanější
mladí umělci. Cenu Siemens
si odnesli také čtyři vítězové
Soutěže konzervatoří –
33. ročníku soutěže středních
uměleckých škol.
V dosavadních ročnících Ceny
Siemens bylo oceněno 170
laureátů. Ve formě stipendií
a finančních odměn Siemens
podpořil mladé talenty částkou
téměř pět milionů korun. Další
ročník této tradiční soutěže bude
vyhlášen v průběhu března
a zájemci naleznou podrobnosti
na internetových stránkách
www.siemens.cz/cenasiemens.
AKTUALITY
ING. PETR KUBANT
Dejvice budou mít svou kybervěž
V pražských Dejvicích by měl vzniknout Český institut kybernetiky a informatiky – tak zvané Centrum
excelence Antonína Svobody – v němž by měla
sídlit špičková vědecká pracoviště. Celá stavba
by měla být dokončena do konce roku 2011.
Mezititulek - až
40 znaků
Hlavní vizí projektu je soustředit na jednom místě
elitní vědce v oboru a udržet je v České republice. Institut počítá s výzkumem pro tuzemské firmy, ale i se
zakázkami z EU a také pro obranné složky USA.
Celkové náklady na vznik Centra budou činit asi 800
milionů. „Předpokládáme, že do poloviny roku 2010
připravíme tendrovou dokumentaci, která by následně
umožnila první etapu výstavby. Ta si vyžádá 550 milionů,“
řekl prof. Ing. Miloslav Pavlík, CSc., zástupce rektora
pro oblast výstavby a investiční činnosti ČVUT.
Ojedinělý bude promítací infosystém na třípodlažní
nadstavbě objektu, na němž se má podílet konceptuální
výtvarnice Magdalena Jetelová. Autorem architektonického
řešení komplexu je kancelář Petr Franta Architekti Asoc.
FOTO Vizualizace
kybervěže dle návrhu výtvarnice Magdaleny Jetelové
JAKUB MAREŠ
Hub – pracovní prostor pro setkávání,
inovace a rozvoj podnikání
V úterý 2. března proběhla
na Fakultě elektrotechnické
ČVUT prezentace projektu
Hub. Toto slovo v angličtině
znamená centrum dění a největší aktivity. Jde o sdílený
pracovní prostor, který bude
v květnu otevřen na Andělu.
V unikátních prostorách bývalé
tiskárny vznikne plně vybavené
kancelářské zázemí, zasedací
místnosti, kavárna a prostory
na odpočinek a setkávání.
Studentům ČVUT i dalších
škol, stejně jako podnikatelům
v různých oborech, chce Hub
poskytovat prostředí a zdroje
pro uskutečnění zajímavých
myšlenek a inovativních projektů.
Protože zde budou pracovat
desítky nezávislých profesionálů
z mnoha různých oborů, každý
člen Hubu bude mít příležitost
potkat tu partnery pro rozvoj
svého podnikání, budoucí
klienty či zkrátka inspirativní
lidi.
Kromě poskytování prostředí
pro networking chce být Hub
centrem inovací v podnikání
i neekonomických aktivitách,
které mají významné společenské
a ekologické přínosy (např.
fair trade, ekologicky příznivé
technologie, posilování neziskových organizací apod.).
Kancelář, internetová
kavárna a vědecký
inkubátor v jednom
Budou zde probíhat semináře,
konference, kulturní akce,
přednášky expertů a další setkání
zaměřená na rozvoj těchto oblastí.
Hub si klade za cíl kombinovat
výhody plně vybavené kanceláře,
internetové kavárny a podnikatelského inkubátoru. Funguje
na principu klubového členství,
kdy jeho uživatelé platí za čas,
který zde v daném měsíci
stráví.
FOTO Hub
v Kings Cross v Londýně
Výhledově budou mít členové Hubu možnost získat
kapitál na realizaci svých záměrů od soukromých
investorů sdružených v klubu Inovátor.
Myšlenka Hubu vznikla před několika lety ve Velké
Británii a v současné době Huby fungují ve více
než 20 městech na čtyřech kontinentech.
Více informací lze najít na www.the-hub.cz.
jaro 2010 TECNICALL
11
PROJEKTY
ALEXANDRA HRADEČNÁ
První TV pro iPhone přinesla firma
z Vědeckého inkubátoru ČVUT
Společnost Mediawork z Vědeckého inkubátoru ČVUT vytvořila revoluční mobilní platformu, která dokáže jako
jedna z prvních na světě zdarma přehrávat živé vysílání v mobilním telefonu typu iPhone. Podobnou službu
nabízí držitelům mobilu z dílny Applu takoví mediální giganti, jako je CNN nebo BBC. V Česku je to ale rarita.
denně okolo patnácti set lidí
a dalších zhruba pět set uživatelů
bylo v Evropě, Británii a Severní
Americe,“ říká Radek Novotný,
jeden ze spoluzakladatelů
a jednatel společnosti Mediawork.
„Ve večerních hodinách sledují
vysílání stovky diváků, lidé
ale žádají i další televize,“
doplňuje Radek Novotný.
FOTO Stanice
Z1 je první českou
zpravodajskou televizí,
která začala zdarma vysílat živě
na telefonech iPhone
První televizní stanicí takto
vysílající pro téměř sedmdesát tisíc českých uživatelů
mobilních zařízení iPhone se
stala zpravodajská televize
Z1. Technologii však mohou
využít všechny televizní stanice, které o ni projeví zájem.
Nejstahovanější
aplikace v českém
AppStoru
Hned první den po spuštění
zaujala aplikace v internetovém
obchodu AppStore první místo
v kategorii Zpravodajství a stala
se celkově nejstahovanější
aplikací v českém AppStoru.
Aplikace je velice jednoduchá,
z úvodní obrazovky lze spustit
vysílání, projít informace
o aplikaci či televizní stanici
nebo kliknout na odkaz do
archivu pořadů na YouTube.
„Již v prvních dnech po spuštění
používalo aplikaci v Česku
12
jaro 2010
TECNICALL
FOTO Záběr z živého zpravodajství
FOTO Čeští
uživatelé iPhonu mohou nyní živě sledovat různé
zpravodajské relace
V blízké budoucnosti se může
tato technologie uplatnit i pro další
mobilní zařízení. Firma Mediawork se připravuje na příchod
velmi očekávaného tabletu
iPad, který by mohl způsobit
v pojetí multimédií podobnou
revoluci jako telefony iPhone.
Průkopníci ve střední
Evropě v oblasti
živých přenosů
„Živé přenosy a multimediální
trendy jsou naše specialita.
Snažíme se nejenom nakupovat
a prodávat cizí řešení, tak jak je
to nyní u nás běžné. Držíme krok
se světovými trendy a vyvíjíme
vlastní moderní řešení, která se
brzy stávají standardy. Velmi nás
překvapilo, jak dobře živé video
na telefonu vypadá. Je to opravdu
revoluce a jsme rádi, že jsme
se stali průkopníky v této oblasti minimálně ve střední Evropě.
Naše televizní mobilní aplikace
je jedna z prvních celosvětově
zdarma,“ vysvětluje Radek
Novotný.
„Opět se ukázalo, že na ČVUT
vychováváme špičkové odborníky, kteří mají co nabídnout. Byl bych rád, aby se nám
podařilo k takovým studentům
přitáhnout pozornost investorů,
a jejich potenciál tak mohl být plně
využit,“ uvedl Ing. Jaroslav Burčík,
Ph.D., ředitel Technologického
a inovačního centra ČVUT, jehož
součástí je i Vědecký inkubátor.
Další informace najdete na
http://www.mediawork.cz/iphonestreaming-windows-mobile.html
Mediawork group, s. r. o., založili v roce 2008 Radek Novotný
a Vladimír Coufal s cílem vyvíjet a dodávat do moderních médií
nové multimediální technologie za rozumné ceny. Mediawork se
specializuje na živé přenosy, streamingy, videotechnologie a produkci videí. Společnost má za sebou již několik set uskutečněných
streamingů a vyrobených videí. Její servery, technologické novinky
a vlastní řešení využívá řada velkých českých a slovenských
firem. Mediawork je společnost ve Vědeckém inkubátoru ČVUT.
PROJEKTY
NINA VEJSADOVÁ
Sluneční škola v Himálaji pokračuje
ve výuce dětí
Tam, kde za celé dny nepotkáte živého člověka, tam, kde slunce svítí i více než 300 dní v roce, tam v indickém
Himálaji v nadmořské výšce 4200 m postavilo občanské sdružení Surya školu. Projekt Sluneční škola pro
Kargyak, který vznikl na základě diplomové práce Ing. Jana Tilingera, absolventa Fakulty stavební ČVUT, se
setkal s velkým úspěchem nejen u místních obyvatel, ale získal si mnoho příznivců i v České republice.
či v oblasti cestovního ruchu.
Tyto pozice nyní v regionu
Džammú a Kašmír zastávají
převážně muslimští obyvatelé státu, kteří mají oproti místním mnohem lepší vzdělání, a v oblasti tak
vzniká nerovnováha. V současné
době pracujeme na předání
budovy školy i nastaveného
systému vzdělávání místní
administrativě tak, aby projekt fungoval samostatně, bez značných
finančních dotací ze zahraničí.
Za poslední rok se v Kargyaku
vystřídalo devět českých učitelů
dobrovolníků, kteří se podíleli –
kromě výuky ve škole – také
na několika dalších projektech. Mezi tyto projekty patřila
například výstavba větrné
mikroelektrárny v létě 2009.
FOTO Děti
ze Sluneční školy Surya vyučuje celkem pět
učitelů – tři jsou z Tibetu a dva z České republiky
V současné době se ve Sluneční
škole vzdělává dvaačtyřicet dětí
ve věku od pěti do patnácti let
a více než desítka dospělých.
Vyučují je tři tibetští učitelé a dva
čeští dobrovolníci, kteří se v Kargyaku v průběhu roku střídají.
Od angličtiny po
počítačovou výuku
Osnovy, podle kterých vyučují,
jsou sestaveny na základě klasických indických osnov, čeští dobrovolníci pak vyučují např. anglickou konverzaci, práci na PC,
kreslení, zpěv a tělocvik. Zejména
anglickou konverzaci a práci
na PC považujeme za důležité,
neboť do budoucna dávají dětem
šanci získat práci ve státní správě
Hlavním důvodem její instalace bylo zlepšení provozních
podmínek stávajících i nově
přivezených baterií, u kterých
docházelo zejména během
zimního období k velkému
snížení jejich životnosti a kapacity. To bylo způsobeno velkým
vybitím akumulátorů v průběhu
nočních hodin za nízkých teplot.
Energeticky
soběstačná škola
Cílem bylo také zvýšit energetickou soběstačnost školy,
a to zejména během sněžných
a prachových bouří či při jiné
nepřízni počasí. V neposlední
řadě měla instalace větrné
mikroelektrárny vzdělávací efekt
pro místní obyvatele i úředníky:
v oblasti Zanskaru je dostatek
stabilní větrné energie po celý rok
a z energetického hlediska je
velmi vhodné využívat její kombinaci s energií solární, která je již
díky vládním programům v oblasti
poměrně rozšířena a využívána.
V okolí školy se také v létě
za podpory místních dětí
i dospělých vysadilo sto stromů,
které zpevňují půdu, snižují
prašnost a jako vzrostlé se
budou moci pokácet a prodat na
dřevo, kterého je v okolí velký
nedostatek. Do budoucna je tedy
i toto možnost, jak zlepšit ekonomickou situaci místních obyvatel.
Dětem pak asi největší radost
udělal nový trávník, který
v průběhu léta vznikl přímo
před školou. Děti si tak mají
nejen o přestávkách kde hrát.
Podpořte nás, přijďte
na benefiční koncert!
Chtěli byste nás podpořit?
Pak přijďte na druhý ročník
Benefičního koncertu pro
Sluneční školu, který se
uskuteční dne 11. května 2010
od 19.00 v Betlémské kapli.
Záštitu nad koncertem převzal
rektor ČVUT prof. Ing. Václav
Havlíček, CSc. Večerem bude
provázet Jaroslav Dušek
a těšit se můžete na smyčcové
kvarteto Lamborghini String
Quartet, španělskou kytaru Zdeňka Bíny či jazzové
vystoupení Ondřeje Pivce
a Organic quartetu. Rádi byste
sledovali, jak jde život přímo
v Kargyaku? Navštivte náš web
www.surya.cz a začtěte se do
nejnovějších příběhů z Himálaje od našich současných
dobrovolníků Petry a Radima!
jaro 2010 TECNICALL
13
REPORTÁŽ
PROF. ING. JAROSLAV VACEK, DRSC.
Kloknerův ústav ČVUT pomáhá
zabránit smrti horníků při
důlních otřesech
K důlním otřesům dochází při těžbě uhlí, rudy nebo uranu na celém světě. Během těžby uhlí otřesy vznikají již
v hloubce čtyři sta metrů, na uranových dolech až od hloubky třináct set metrů, ale v místech, kde jsou vysoké
horizontální tlaky, také již od čtyř set metrů. K otřesu dojde, když je vlivem těžby stlačena uhelná sloj. Uhlí, které
v sobě kumuluje energii, je schopno ji najednou vydat tím, že uhelnou hmotu a sloj vystřelí do volného prostoru.
vznikajících v důsledku natlačování zemských ker na sebe
navzájem.
Otřesy v podpovrchových dolech jsou
globálním problémem
FOTO Zařízení
na testování důlních otřesů v laboratoři Kloknerova ústavu ČVUT. Vypadá jako
klec. Zepředu má plexisklo, aby bylo možné pozorovat, co se uvnitř děje. Celý pokus byl snímán
rychlokamerou.
Tímto způsobem může dojít
nejen k poškození těžní
mechanizace, ale i k smrti
horníků. Testy, které studují
mechanismus vzniku důlních
otřesů a které by mohly pomoci předpovědět, kdy k důlnímu
otřesu dojde, provádí odborníci
z Kloknerova ústavu ČVUT.
Zemětřesení ani
důlní otřesy nelze
spolehlivě
předpovědět
Důlní otřesy mají podobné vlastnosti jako zemětřesení. „Víme
sice, že se napětí hromadí
pod San Franciscem a že
zemětřesení nastane, ale není
14
jaro 2010
TECNICALL
možné předpovědět, kdy k němu
dojde. Existuje spousta teorií,
jak zemětřesení předpovědět,
ale zatím žádná z nich není dost
spolehlivá. Podobně tomu bylo
nedávno na Haiti,“ tvrdí prof. Ing.
Jaroslav Vacek, DrSc., z Kloknerova ústavu ČVUT. Zemětřesení
vzniká v zeměkouli, aniž k tomu
nějak člověk přispěje. Napětí se
dlouho hromadí a pak se uvolní.
Otřes se od zemětřesení liší tím,
že je reakcí na lidskou činnost.
K řadě důlních otřesů došlo na
Ostravsku a Kladensku, když se
tam těžilo intenzivně. V Ostravě
nastávaly otřesy při těžbě pod
osm set metrů, v Kladně od čtyř
set metrů. Záleželo na svislém tlaku, který vznikal tíhou
nadloží, a horizontálních tlacích
Důlní otřesy trápí nejen Česko,
ale i další země, jako například
Německo, USA, Velkou Británii nebo švédskou Kirunu, kde
se těží železná ruda. Původní
myšlenka testovat důlní otřesy
na vzorcích, kde uhelná sloj byla
modelována speciálně upraveným
aralditem, který byl vyvinut tak,
aby jeho otřesové vlastnosti byly
velmi podobné, jako má uhelná
sloj, vznikla na Technické
univerzitě (TU) Mnichov.
Zařízení, které bylo použito
v Mnichově, však nepřineslo
požadované výsledky. Proto se
Kloknerův ústav ČVUT dohodl
s TU Mnichov na spolupráci na
experimentální části výzkumu.
Prof. Dr. Horst Lippmann, dr. h. c.,
jako vedoucí řešitel a Ing. Jaroslav
Vacek, DrSc., jako spoluředitel
společně získali grant v roce 1996
od Volkswagen Stiftung, která
dnes podporuje vědecké projekty.
V Praze se podle návrhu Ing.
Vacka ve spolupráci s odbornou firmou vyrobilo speciální
zařízení pro testování a zkoušky
důlních otřesů. V současné době
probíhá výzkum v rámci GAČR.
Poslední test se v Kloknerově
ústavu uskutečnil v listopadu
loňského roku. Do ocelové klece
se umístily aralditové vzorky. Na
ně se položil hliníkový plech,
na který bylo umístěno celkem
REPORTÁŽ
čtyřicet siloměrů. Na ně se dal
hliníkový blok, který modeloval nadloží uhelné sloje.
Vše se pak stálou rychlostí
zatěžovalo. V případě testu se
jedná o horizontální uhelnou
sloj, která je symetrická. Je jako
široký koridor, do kterého uhlí
během otřesu může být vyvrženo.
Siloměry měřily svislé zatížení
aralditových vzorků (uhelné
sloje), a to každých deset vteřin.
Laboratorní pokusy
zjišťují příčiny vzniku
důlních otřesů
Měření všech čtyřiceti siloměrů
trvalo asi jeden a půl vteřiny.
Protože nebyl znám čas jednotlivých otřesů, byla na kameru
instalována smyčka, která uchovávala posledních 5 s záznamu.
Když k otřesu došlo, kamera
se zastavila a na smyčce jsme
mohli otřes sledovat. První otřesy
vznikly, když zatížení bylo asi tři
sta tun. Zatěžovací zařízení mělo
maximální kapacitu šest set tun.
„Zkoušeli jsme například, jak
rychlost dobývání ovlivňuje
velikost otřesů. Stará hornická
moudrost říká, že když se dobývá
hodně pomalu a horninovému
prostředí se dá čas, aby se
v okolí volného prostoru vytvořily
trhliny a napětí pokleslo, tak
k otřesu nedojde. Když se dobývá
rychle, tak se trhlinky nevytvoří
a napětí překročí hranici,
kterou je schopno uhlí unést,
a k otřesu dojde,“ dodává prof.
Vacek. Kloknerův ústav ČVUT
tak ověřuje, jak moc se rychlost
dobývání projeví na stabilitě.
Zkoušky českých vědců
každopádně původní matematickou teorii prof. Lippmanna vyvrátily. Ukázalo se, že není pravda,
že když je uhelná sloj zatížena,
tak se v uhelné sloji vytvoří
smykové plochy, podle kterých
bude sloj vystřelena do prostoru.
Na základě pokusů v laboratorním
prostředí ČVUT bylo zjištěno, že
k důlním otřesům dochází tak,
že se utrhne část aralditu, který
se nachází za prakticky svislou,
mírně zazubenou plochou, a ten
je vyvržen do volného prostoru.
Otřes začíná odštěpením prvních
odprysků, následuje vlastní vlna
a uvolněná energie potrhá zbytek
hmoty, takže otřes nepokračuje
dál. Výjimečně se stalo, že
první vlna je tak malá, že je
následována druhým otřesem,
který je mimořádně silný.
Když došlo k otřesu, začalo se s vyhodnocováním
výsledků změny svislého zatížení uhelné sloje
FOTO
Otřes je někdy ukončen několika
závěrečnými odprysky.
Z pokusů ale jednoznačně
nevyplynulo, kdy k otřesu dojde.
A je možné uplatnit výsledky testů
v praxi? Kromě univerzit mají
i firmy své vědecké pracovníky,
na kterých bude, zda jsou pro
ně výsledky testů užitečné.
„Kdybychom měli naprosto
přesvědčivé výsledky, tak by
se využívaly všude na světě.
Testy jsou důležité pro pochopení
mechanismu a pro vyloučení
celé řady teorií,“ tvrdí Ing. Vacek.
Ing. Vacek prezentoval
nedávno výsledky svého
výzkumu na konferenci
britského výzkumného ústavu
Wessex Institute of Technology.
Kloknerův ústav ČVUT
je největší a nejvýznamnější
vědecko-výzkumné
pracoviště ČVUT v Praze
v oboru stavebnictví.
Vědecko-výzkumná práce je
zaměřena na oblast materiálového inženýrství, zejména
oceli, betonu a kompozitních
konstrukcí, na technologii
betonu, mechaniku, spolehlivost konstrukcí, rizikové
inženýrství a diagnostiku.
Odborné veřejnosti ústav
nabízí využití vlastních
akreditovaných zkušeben
v oborech mechaniky konstrukcí, betonu, zátěžových
testů či větrného tunelu.
FOTO Důlní
otřesy mohou mít stejně ničivé následky jako nedávné
katastrofické zemětřesení na Haiti
TECNICALL
15
TÉMA
ING. ARCH. MICHAL KUTÁLEK
Města budoucnosti budou
napojena na vesmírný výtah
Projekt Next Level je futuristickou urbanistickou vizí výstavby a rozvoje megaměst v neprobádaném prostředí
geostacionární dráhy, která má potenciál stát se „sedmým kontinentem“ Země. Lidstvo výrazně přispívá ke
globálním změnám klimatu, vytváří skleníkový efekt, v jehož důsledku se Země přehřívá. Ledovce tají, oceány
stoupají, Golfský proud se ochlazuje, nerostné suroviny nejsou nevyčerpatelné.
V prostoru geostacionární
dráhy (36 000 km nad Zemí)
je navržena výstupní stanice.
Zde bude umístěn nanoreplikátor a začne probíhat výstavba
(nanotechnologicko-biologický
růst) jádra struktury.
FOTO Pohled
do 3D parku, gravitace působící ze stěn
Jak dlouho bude Země pro
člověka skutečně obyvatelná?
Kdy nastane čas hledat alternativu? Člověk je již dnes postupně
vylepšován různými implantáty.
Čipy napomáhají obnovit zrak
a sluch. Umělé klouby a robotické
paže umožňují pohyb, uměle
vypěstované tkáně se využívají
pro transplantace. V budoucnu
bude pronikání elektronických
implantátů a genetických modifikací pokračovat. Člověk prudce
urychlí svou evoluci. Bude člověk
za 100 let vypadat stále stejně?
16
jaro 2010
TECNICALL
S rozvojem digitálních technologií
dojde k přesunu mnoha lidských
aktivit z reálného světa do virtuálního. To bude mít za následek
další urychlení života a práce.
U mnoha zaměstnání dojde
k omezení nutnosti dojíždět za
prací. Dojde k online přiblížení
domova a pracoviště. Neznamená to ovšem, že by místa
pro setkávání v reálném světě
ztratila na důležitosti, naopak
získají na atraktivitě v souvislosti s využitím volného času.
Jednotlivé nové městské struktury budou růst v pravidelném
rastru řízeném vloženou genetickou informací. Jakmile dojde
k dosažení „dospělého“ stavu
hvězdice města, začnou rašit
z jeho „chapadel“ nové výhonky
budoucích měst. Ty se budou
opět postupně rozvíjet a růst, aby
mohly umožnit vznik dalších měst.
Autorem myšlenky výtahu do
vesmíru je ruský myslitel
K. E. Ciolkovskij. Nejvíce však
tuto myšlenku zpopularizoval
A. C. Clarke. V posledních
letech, kdy došlo k rozvoji
nanotechnologie a možností
výroby molekuly uhlíku C60,
získali vědci materiál, na základě
něhož lze tuto myšlenku začít
postupně uskutečňovat.
Kompozice rastru v sobě skrývá
možnost prostorové rezervy –
případného dalšího růstu města
do šířky („tloustnutí“). Podobný
postup můžeme vysledovat
v historickém vývoji dnešních
měst, která často svou expanzí
zabírala okolní území, až nakonec
splynula se sousedícími
vesnicemi či městy v jeden
urbanistický celek.
Nejprve dojde k umístění
protizávaží na vnější oběžnou
dráhu ve vzdálenosti 100 000 km
od povrchu Země. Poté bude
nataženo a ukotveno lano z nanotrubic (C60) až na povrch Země
a zprovozněn vesmírný výtah.
Dopravní systém je základním
prvkem celé městské megastruktury. Projekt se inspiruje
funkční dokonalostí lidského
těla a snaží se některé principy
přejímat a dál rozvíjet. Dopravní řešení odpovídá systému
krevního oběhu (tepny –
cévy – žíly – vlásečnice).
Samotná forma základního prvku
města je inspirována tvarem
neuronu, který v přírodním světě
umožňuje nejrychlejší transport.
Organismus města je inteligentní
hmotou – umělým tvorem, který
se pohybuje na pomezí mezi
živočichem, rostlinou a inteligentním materiálem. Město žije
v symbióze s člověkem, tak jako
v přírodě spolu žijí například
velryby s menšími rybami –
jejich čističi… Biotechnologické
procesy odehrávající se v nanoměřítku umožňují, aby se
hmota tvarově vyvíjela, zvětšovala, měnila velikost vnitřních
prostorů. Může se tak přizpůsobovat požadavkům a potřebám jeho obyvatel. Hmota
vytváří umělou gravitaci.
Svým obyvatelům poskytuje základní životní funkce:
přeměňuje CO2 v O2, vytváří
vhodný tlak a klima, čistí ovzduší
a zároveň reguluje vlhkost,
teplotu a tlak, recykluje vodu
a odpady. Samoopravitelný plášť
nevyžaduje údržbu a zároveň
rozvádí elektřinu, vodu, teplo. Na
vnějším povrchu jsou umístěny
solární elektrárny využívající
sluneční svit i solární vítr.
Organický i anorganický odpad
měst je recyklován v odpovídajících zařízeních. Látky jsou
pomocí nanotechnologických
postupů rozebrány až na atomy
a přeměněny v nové molekuly
a sloučeniny. Zároveň jsou tak
vyráběny základní anorganické
stavební prvky města – nanoboty.
Více na www.nextlevel.xf.cz
TÉMA
ING. ARCH. LUBOŠ KNYTL
Architektonické návrhy z ČVUT
dostaly Žlutou kartu!
Je pro vás žlutá karta symbolem varování, že jste se ocitli na hraně pravidel? Pro studenty programu Architektura a stavitelství Fakulty stavební ČVUT v Praze má tento název zcela jinou symboliku. Již několik let udělují
Žlutou kartu odborníci katedry architektury vynikajícím studentským projektům zhotoveným v rámci předmětů
architektonická kompozice, ateliérová tvorba a projektům předloženým jako bakalářské a diplomní práce.
Hotel na vrcholcích
Karpat
FOTO Hlavním
kladem projektu je propojení stávající urbanistické struktury se zajímavou
a rozhodně působící architekturou nového areálu
Mezi oceněnými pracemi je
i návrh polyfunkčního území
v Lysé nad Labem a hotel
Sandberg v Děvínské Nové Vsi.
Název ocenění vznikl kuriózně.
Když se o něm začalo na
katedře diskutovat, padaly
návrhy obsahující slovo „zlatý“.
Takové označení ale vypadalo
přece jen příliš nabubřele,
a tak nakonec karta dostala
žlutý odstín – na zkoušku, nikdo si
nebyl jistý, jak se toto zvláštní pojmenování uchytí. Dnes je ocenění
mezi studenty bráno velmi vážně,
a to nejen proto, že se k němu
váže finanční odměna ve formě
stipendia od tisíce do tří tisíc korun, ale především kvůli prestiži,
kterou za uplynulá léta získalo.
Žlutá karta jen
pro ty nejlepší
Nominaci na Žlutou kartu podává
tým pedagogů příslušného
ateliéru, konečný výběr provádí
pětičlenná komise, jmenovaná
vedoucím katedry architektury pro
každé hodnocení samostatně.
Žluté karty jsou udělovány bez
určení pořadí. Jestliže posluchač
dostane v průběhu studia již
třetí Žlutou kartu, je mu předáno
nejvyšší ocenění, kterým je Zlatá
karta. Příkladem oceněné práce
je návrh polyfunkčního území
v Lysé nad Labem. Jeho autorem
je Jakub Kuthan. Území se nalézá
jihozápadně od historického
centra Lysé nad Labem. Původně
bylo zastavěno pivovarem,
připomínaným již od r. 1553.
Areál byl však po roce 1948
využíván bez respektu
k jeho historické i urbanistické
hodnotě, rychle chátral a v roce
2006 nakonec město nechalo
všechny jeho objekty zbourat.
Tímto bezradným rozhodnutím
ovšem nebyl problém vyřešen,
jen byla definitivně pohřbena
jedna alternativa jeho řešení.
Navržený koncept zástavby
reaguje na stávající charakter
území, ale pozemek zároveň
vnímá jako „kompaktní
hmotu“, jako objem zcela
zaplněný – myšlenkami,
představami, nadějemi...
Do této hmoty se zařezávají
síly schopné formovat prostor,
odhalovat v něm překvapivé interakce, vytvářet dynamické vazby.
Návrh respektuje stávající
historickou urbanistickou strukturu a jasně definuje uliční
čáru, což přispívá k čitelnosti
a pochopitelnosti struktury.
Zároveň však formuje hmoty
velmi svobodně a vytváří
dynamické, prolínající se
prostory, plné překvapení
a příběhů.
Další ukázkou práce oceněné
Žlutou kartou je hotel v místě
bývalé lanovky na Sandberg
v Děvínské Nové Vsi na Slovensku. Autorkou návrhu je Barbora Machová. Vrch Sandberg,
součást přírodní rezervace
Děvínská Kobyla, je jedním
z nejzápadnějších výběžků Karpat. Tyčí se nad údolím Moravy,
daleké výhledy z jeho úbočí končí
až na bratislavském Děvíně či
rakouském zámku Schloss Hof.
V minulosti se zde těžil písek
a z těchto dob se dochovala na
svahu řada pilířů bývalé lanovky.
Dnes je lokalita známá především
jako cíl vycházek, pozůstatek
třetihorního mořského útesu
s nalezištěm zkamenělin a výskytem neobvyklé suchomilné flóry.
Území určené k zástavbě je na
úpatí svahu, při bývalé spodní
stanici lanovky. Koncept ovšem
propojuje spodní partie s úbočím
kopce a těží z řady atributů
místa – reaguje na přírodní
rámec, historické reminiscence
i současné ambice. Objekt se ve
vlně snáší po úbočí, postupně
se vynořuje a skrývá, překračuje
i příjezdovou komunikaci
a připomíná tak nejen trasu
lanovky, ale zároveň
i blízkou řeku.
Obsahuje hotelový komplex,
rozdělený do dvou částí propojených lanovkou. Hlavní
dolní budova má čtyři nadzemní
podlaží s ubytovací částí
i doplňkovými službami, parkování je řešeno v podzemí.
jaro 2010 TECNICALL
17
ROZHOVOR
MGR. ANDREA VONDRÁKOVÁ
„Když má něco komerční
potenciál, musíme to
podchytit hned na začátku“
říká Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D., ředitel Technologického a inovačního centra (TIC) ČVUT
v Praze
i pro oblast komercializace,
ale odborníci často nevědí,
jak postupovat od nápadu
dál, a neumí nalézt společnou
řeč se sférou byznysu…
Skutečnost, že je na ČVUT hodně
dobrých nápadů, považuji za
naprosto klíčovou a za základ
úspěchu. Mezi nápadem
a vědeckým výsledkem nebo
navázáním spolupráce s firmou
existuje ale celá řada věcí, jež je
třeba udělat. Jedná se například
o marketingový průzkum,
navržení jednotlivých kroků
komercializace, zajištění
odpovídajících finančních
či lidských zdrojů a další.
FOTO Mým
prvním úkolem je ukázat, že TIC je tady pro všechna pracoviště ČVUT. Chci, aby
v nás vědci našli partnera, který jim dokáže pomoci v odborné oblasti, na kterou se zaměřují,“
tvrdí Ing. Burčík, nově jmenovaný ředitel TIC ČVUT v Praze.
Co nabízí současný TIC
externí veřejnosti
a odborníkům z ČVUT?
TIC existuje jako spojnice mezi
vnějším světem a vysokou
školou a specializuje se na oblast
komerční spolupráce a podnikání. Znamená to, že firmám
nabízíme nalezení vhodných
partnerů na ČVUT v oblasti
vědecko-výzkumné činnosti
a odborníkům uvnitř ČVUT
naopak nabízíme uznání, zhodnocení a zajištění komerčního
využití výsledků jejich tvůrčí práce.
Pod TIC patří mimo jiné také
inkubátor. Ten podporuje všechny,
kdo mají dobrý nápad a chtějí jej
uvést do praxe formou podnikání. V inkubátoru se chceme
zaměřit i na podporu spin-off
firem, tedy firem, v nichž má
škola spoluúčast a které by měly
18
jaro 2010
TECNICALL
zhodnotit převratné nápady či
řešení vzniklé na univerzitě.
Nemáte pocit, že firmy
v současné době nevědí
dostatečně o potenciálu vědy
a výzkumu na vysokých
školách? Proč by si jinak
vytvářely své vlastní laboratoře?
Rozhodně je tu obrovský prostor
pro zviditelnění toho, co na ČVUT
umíme. Nicméně si nemyslím, že
by firmy mohly zcela zavrhnout
své laboratoře a svěřit všechno
jen vysoké škole. To nejde, lze
se ale dobře vzájemně doplnit.
Firma by stále měla mít svá
výzkumná oddělení, celou
řadu nákladů však dokáže
vhodnou spoluprací se
školou minimalizovat.
Na ČVUT je hodně nápadů
„Firemní či
průmyslový sektor
a akademická
půda jsou dva
odlišné světy.“
Pokud máme k dispozici řešení,
které by se dalo v určité firmě
využít, je nutné připravit vhodnou strategii ještě před prvním
jednáním. Už jenom například
obsah prezentace musí být
připraven na míru určitému
posluchači. Jinak bude vypadat
prezentace majiteli firmy a jinak
technikovi z vývojového oddělení.
Když potom firma projeví
zájem, bude nutné připravit
profesionální a vyváženou
smlouvu, která zohlední rozdílné zájmy obou stran.
Následná vzájemná spolupráce mezi firmou a univerzitou
s sebou rovněž nese celou
řadu rizik vyplývajících z rozdílného kulturního prostředí
a přístupu k práci. Firemní
a průmyslový sektor a akade-
ROZHOVOR
mická půda jsou dva odlišné světy.
Nelze ale říci, že jeden je správný
a druhý by se mu měl přizpůsobit,
to vůbec ne. Oba světy si musí
vyjít vstříc, podobně jako dva
lidé v partnerství. A v tom vidím
i další roli TIC – jako mediátoři se
budeme snažit, aby se obě strany
úspěšně domluvily a dokázaly
dlouhodobě spolupracovat.
Od nápadu k realizaci vede
dlouhá cesta a tu nemůže ujít
jeden jediný člověk. Vždy je
důležitá podpora specialistů
z dalších profesí. Něco zvládnou vědečtí pracovníci, něco
laboratoře, něco fakulty, něco je
doménou byznysu. Všechno je tím
dražší a složitější, čím dále v realizaci nápadu se člověk nachází.
TIC je tu proto, abychom společně
dorazili ke kýženému cíli.
Jaká je vaše interní
komunikační strategie? Jak
hodláte informovat vědce
na ČVUT, že TIC je tady
a může jim pomoci v cestě,
kterou jste popsal?
Hodně záleží na osobních
kontaktech a postupném zapojování jednotlivců. Snažíme
se mít k odborníkům osobní
přístup, postupně si budovat
vazby a získávat jednotlivá
pracoviště pro spolupráci.
Nechceme pracovat masově
a zatím na to ani nemáme
kapacity. Když přijde vědec
s nápadem, který má komerční
potenciál, je potřeba se o realizaci
starat hned od začátku. Proto je
velice důležité, aby spolu jednotlivá pracoviště na ČVUT
komunikovala a mohla sdílet
informace. Nezáleží na tom, kdo
vědce a jeho nápad „objeví“, je
důležité spolupracovat a prosadit vědeckou kapacitu ČVUT.
„Důležité je dozvědět
se o skvělých
nápadech včas.“
Chtěl bych provázat jednotlivé
oblasti a informační zdroje a najít
způsob, jak účinné výměny informací dosáhnout. Stejně jako spolupracujeme s vaším oddělením
vnějších vztahů, navázal bych
rád spolupráci i s dalšími odbory
na rektorátě a na děkanátech
jednotlivých fakult. Cílem je včas
získat informaci, že má někdo
dobrý nápad, že na něco přišel.
TIC se potom bude snažit danou
věc dovést ke komerční realizaci,
vy ji nabídnete médiím, a prospěch z takto realizované technologie bude mít ČVUT jako takové
a zejména vědci, kteří ji vymysleli.
Těm se dostane zaslouženého
uznání a motivace k další tvůrčí
práci. Důležité je dozvědět se
o skvělých nápadech včas,
uchopit věc hned na začátku
a starat se o její úspěšný
průběh až do konce.
„Značka ČVUT je
obrovsky silná.“
Velmi důležitá je zde i fungující interní komunikace a sounáležitost
zaměstnanců s univerzitou.
V této oblasti, si myslím, ještě
dost tápeme. Pěstuje se u nás
větší ztotožnění se s fakultami
než hrdost na příslušnost k ČVUT.
A přitom značka ČVUT je
obrovsky silná. Ve světě nikdo
nevnímá jednotlivá pracoviště, ale
ČVUT jako takové. V této oblasti
máme ještě hodně co dohánět.
Jakým způsobem kontaktujete firmy s prezentací
nápadů odborníků z ČVUT?
Zatím převažuje pasivní přístup,
firmy se obracejí na nás. Rád
bych ale letos postavil obchodní
oddělení, které by nás více
otevřelo vnějšímu světu. Chci
o našem centru a o tom, co se na
škole povedlo, více informovat.
Máte jako nový ředitel vizi, kam
byste chtěl TIC posunout?
Mým hlavním cílem je prosadit
se v mezinárodním měřítku.
Myslím si, že původní myšlenky
a cíle TIC, z doby jeho založení,
jsou v zásadě dobré a v tomto
směru toho nebude třeba příliš
měnit. Důležitá je systematická a kvalitní práce a na tu se
chci soustředit. Co by centrum
mělo dělat, je víceméně jasné
a známé. Podstatné je, jak se to
bude dělat. Vynaložím veškeré
úsilí na to, abychom všichni
pracovali se zápalem a invencí
k naplnění mé vize – být centrem, které pomáhá lidem uvnitř
i venku dostat se tam, kam
cesty zatím nevedou, a získat
bohatství, které se tam skrývá.
Kde vidíte TIC pod vaším
vedením za deset let?
Srovnáváme-li se s obdobnými centry při univerzitách na
Západě, tak zjistíme, že jsme
o dvacet až třicet let pozadu. Byl
bych rád, kdyby se do deseti let
podařilo tuto ztrátu zmírnit a my
byli za deset let tam, kde jsou
v současné době špičková centra
západních univerzit. Je to možná
hodně odvážné předsevzetí
a nezávisí jen na TIC, ale i na
okolním prostředí. Myslím si
však, že je realizovatelné.
Inspiruje vás nějaký
vzor ze zahraničí?
Líbí se mi obdobné centrum
při Katolické univerzitě v Leuvenu. Mají skvěle propracovanou
podporu a motivaci akademiků
ke komercializaci jejich tvůrčí
práce. Sleduji také Oxford či
Cambridge, zajímavé věci dělají
i v Dánsku a v Norsku. Je řada
pracovišť, ze kterých čerpám
zkušenosti a ke kterým vzhlížím.
A byl bych rád, kdybychom
se s nimi mohli srovnávat.
Nechci zůstat u srovnání
jen s tím, co máme v ČR.
Ing. Jaroslav Burčík, Ph.D.
vystudoval Fakultu elektrotechnickou ČVUT. V roce 2005
inicioval aktivity, které se pod hlavičkou projektu Tripod
snažily rozhýbat inovační podnikání a transfer technologii
na ČVUT. Po skončení projektu v roce 2008 prosadil
založení Centra spolupráce s průmyslem při Fakultě
elektrotechnické ČVUT. V prosinci 2009 byl jmenován
ředitelem Technologického a inovačního centra ČVUT
v Praze.
jaro 2010 TECNICALL
19
TÉMA
ING. ARCH. LUBOŠ KNYTL
Dům budoucnosti?
To je Bambusová škola podle
inženýrů ČVUT
Tři absolventi programu Pozemní stavby a architektura Fakulty stavební ČVUT se stali finalisty mezinárodní
soutěže Open Architecture Challenge. S jejich projektem Bambusová škola jsme se mohli nedávno seznámit na
výstavě v Národní technické knihovně v Dejvicích. Absolventy jsou Ing. P. Koster, Ing. M. Sobotková a Ing. Soňa
Huberová. Položili jsme jim několik otázek.
pomoci domácích zvířat, zanedbaná infrastruktura, oblasti zcela
bez elektřiny, absence kanalizace
a pitná voda pouze v potoce.
Nepál také leží v jiné podnebné
oblasti než střední Evropa.
V Nepálu se lidé snaží využít
co nejvíce místní materiál, a to
hlavně kvůli omezeným financím.
Většinu prací při stavbě si
místní lidé musí udělat sami.
Cílem projektu Bambusová škola bylo navrhnout stavbu pro chudou oblast Nepálu
s využitím místního materiálu
FOTO
Jak jste se o soutěži dozvěděli
a co vás k účasti motivovalo?
Soutěž Open Architecture
Challenge je vypisována každé
dva roky americkou neziskovou organizací Architecture for
Humanity. Soutěž s podtitulem
New Classroom Design byla
vyhlášena začátkem roku
2009.
My jsme v té době působili
jako dobrovolníci ve školách
v Nepálu. Naše spolužačka
z Fakulty stavební ČVUT Soňa
Huberová, která nás přijela
navštívit, navrhla, abychom se
soutěže společně zúčastnili.
Chtěli jsme navrhnout lepší
školu pro chudou oblast Nepálu,
a protože jednou z důležitých
podmínek soutěže byla i aktivní spolupráce s konkrétní
20
jaro 2010
TECNICALL
školou, padla volba jednoznačně
na nám známou lokalitu.
Vyšší princip
stavební
Hlavní téma TecniCallu je Život
v budoucnosti. Je jisté, že
budoucnost stavění v Nepálu
a ve střední Evropě má velmi
odlišné perspektivy a možnosti.
Dokázali byste přesto najít
nějaký „vyšší princip“, který
by spojil pohledy na výstavbu
v těchto odlišných oblastech?
Je velice těžké najít společný
„vyšší princip“ pro pohled na
výstavbu pro tak rozdílné světy.
Způsob života lidí v chudých
oblastech Nepálu lze připodobnit
k době u nás přibližně před sto
lety – ruční práce na poli jen za
Výstavba, jakou ji známe u nás,
se s tímto způsobem stavění
nedá vůbec srovnávat.
Možným podobným principem obou oblastí by mohla být
současná rostoucí tendence
západní civilizace spočívající
v navrhování a výstavbě domů
s důrazem na místní materiály, alternativní zdroje a úspory energie.
Nutno však říci, že v Nepálu
se nejedná ani tak o princip do
budoucnosti nebo tendenci
z vlastní vůle, ale stav vycházející z nedostatku prostředků
na jakékoli jiné než lokální
materiály nebo technologie.
Účast v soutěži byla jistě
zajímavou zkušeností. Měli
jste možnost v jejím rámci
konfrontovat své zkušenosti
a názory s myšlenkami
vašich kolegů ze zahraničí?
Do soutěže bylo přihlášeno
přes čtyři stovky projektů…
Vzhledem k tomu, že projekty se sešly skutečně z celého
světa, nebylo možné setkat se
s ostatními účastníky fyzicky
na jednom místě. Nicméně
všechny soutěžní návrhy je
možné si podrobně prostudovat na internetových stránkách
openarchitecturenetwork.org.
TÉMA
Je to místo, kde se shromažďují
různé neziskové návrhy staveb do
rozvojových zemí. Právě tady je
možné konfrontovat svoje nápady
a názory s ostatními a především
se inspirovat zkušenostmi
a prací jiných architektů.
Protože nechceme zůstat pouze
u soutěže, ale celý projekt se
chystáme zrealizovat, spolupracujeme dále s různými
specialisty v oboru. Například
jsme se setkali s organizací
Basehabitat a Annou Heringer,
která se výstavbě v rozvojových
oblastech věnuje pod záštitou
univerzity v Linci, kam výstava
s velkou pravděpodobností
rovněž poputuje.
Mají-li domy budoucnosti
splňovat nároky budoucnosti,
musí je projektovat dobře
připravení architekti, flexibilní
a otevření novým myšlenkám.
K takovému přístupu by měli
být vychováváni školou. Kde
má podle vašeho názoru škola
největší rezervy v systému
přípravy na tyto úkoly?
Dům budoucnosti je oproti stavění
s důrazem na formu, funkci
a konstrukci postaven navíc na
využívání inovativních technologií a materiálů. Technologie
se stále více dostává do popředí
procesu návrhu. Architekt by měl
posouvat možnosti stavění dál.
Jeho úloha tedy spočívá nejen ve vytváření designu, ale
také v zapracování technologie do návrhu domu už v jeho
prvopočátku. Proto je důležité,
aby architekt tyto technologie znal a rozuměl jim.
FOTO
Projekt byl představen veřejnosti na výstavě v dejvické Národní technické knihovně
Škola by měla sehrát úlohu
konzultanta, který disponuje
znalostmi, popřípadě zkušenostmi
z praxe, a propojit výuku technologií s navrhováním konkrétních
staveb v ateliérech. Mělo by tedy
být zodpovědností vedoucích
jednotlivých ateliérů, aby motivovali studenty k návrhu
za pomoci nových technologií
a postupů.
Více na www.openarchitecturenetwork.org
Bambusová škola je jedním z řady neziskových návrhů staveb pro rozvojové země, které
shromažďuje soutěž Open Architecture Challenge
FOTO
jaro 2010 TECNICALL
21
TÉMA
MGR. JAROSLAV BÍLÝ
Smart Grids je inteligentní
distribuční síť 21. století
Na distribuční soustavu budou v budoucnu kladeny stále vyšší požadavky na začlenění nových prvků, jako jsou
obnovitelné zdroje, decentrální výroba, elektromobilita apod., což vyvolává požadavky na hledání nových řešení
v oblasti technologií a komunikací. To je úkolem Smart Grids, jednoho ze čtyř dílčích projektů FutureMotion –
nového projektu, který Skupina ČEZ vyhlásila v letošním roce jako součást iniciativy Inovace, která se stala
čtvrtým pilířem našeho Strategického chrámu.
Smart Grids také dokážou
monitorovat děj a technický
stav sítě a řešit poruchy
i eventuální výpadky. V reálném
čase také zvládnou komunikovat
se zákazníkem a optimalizovat
jeho spotřebu s přihlédnutím
k ceně i životnímu prostředí.
Nové služby pro
zákazníka
Inteligentní měřicí jednotka nainstalovaná u zákazníka je schopna zajistit oboustrannou
dálkovou komunikaci mezi dodavatelem a odběrním místem
FOTO
FutureMotion pokrývá čtyři
strategické směry. Jeho
prostřednictvím se chce Skupina
ČEZ jako lídr energetiky ve
střední a jihovýchodní Evropě
zaměřit na systematickou podporu vědy, výzkumu a zavádění
nových nadějných technologií.
Také s jeho pomocí doplníme
tradiční energetiky o nový pilíř –
decentralizovanou výrobu –
rozšíříme možnosti zákazníků
rozhodovat o způsobu využití
energií a budeme podporovat
rozvoj v oblasti elektromobility.
Aby všechny tyto strategické
směry mohly být postupně
naplněny, přichází jako integrační
článek právě projekt Smart Grids,
který postupně začlení nové
inteligentní technologie do
distribuční soustavy a umožní
jejich vzájemné propojení
a obousměrnou komu22
jaro 2010
TECNICALL
nikaci se zákazníkem.
Adaptace na tyto nové podmínky
přináší zásadní změny do fungování a podnikání energetických
firem. I když jde o dlouhodobý
proces, je pro udržení se na
špičce trhu s elektřinou nutné
včas reagovat na nové podmínky a trendy. A to si Skupina
ČEZ velmi dobře uvědomuje.
Co umožňují
chytré sítě?
Smart Grids představují
v porovnání s tradičními sítěmi
inteligentní a otevřený systém,
který dovolí efektivní kombinování
elektrické energie z tradičních
a alternativních zdrojů.
Chytré sítě jsou schopny samy
reagovat na hrozící přetížení
a přesměrovat tok elektřiny tak,
aby předešly možným výpadkům.
Očekávání zákazníků ohledně
projektu Smart Grids je
oprávněně velké, zejména co
se týká úspor energie, zlepšení
služeb, odběratelského komfortu a informovanosti. Tyto
parametry v budoucnu zajistí
projekt tzv. „chytrých elektroměrů“
pod názvem Smart Meter.
V praxi jde o instalaci inteligentní
měřicí jednotky u zákazníka, která
je schopna zajistit oboustrannou dálkovou komunikaci mezi
dodavatelem a odběrním místem
a kontinuálně měřit
průtok elektřiny.
V současnosti se vyúčtování
odběru elektřiny provádí jednou
ročně, a zákazník tak nemá
k dispozici aktuální informace
o spotřebě, na základě kterých
by ji mohl průběžně ovlivňovat.
Smart Meter však na internetovém portálu zákazníkovi
nabídne údaje o denní
a hodinové spotřebě a ten na
základě těchto dat bude moci
optimalizovat svou spotřebu.
Distributor může následně
připojenému zákazníkovi poskytovat služby typu audit spotřeby
energie a jiné. Na rozdíl od
současných systémů hromadného dálkového ovládání HDO
bude možné v rámci Smart Meter
2
2
1
3
1
4
5
10
7
8
6
11
9
FOTO 1. velkokapacitní
elektrárny, 2. alternativní zdroje energie, 3. kogenerační jednotka v místě spotřeby energie, 4. elektromobil,
5. automatizované kontrolní centrum, 6. Smart Home, 7. Smart Meter, 8. elektromobil, 9. skladování energie, 10. dálkové ovladače
a senzory, 11. izolovaná část distribuční sítě
Role zákazníka se tím změní ve vztah distributor–zákazník a dostane
se na úroveň vzájemně komunikujících a kooperujících rovnocenných
partnerů. A co víc! Z nejednoho zákazníka se stane i výrobce,
který bude energii, vyrobenou z obnovitelných zdrojů, např.
fotovoltaiky, dodávat do sítě.
online spínat spotřebu podle
různých tarifů v různé denní
době nebo podle smluvních
podmínek. Detailní znalost
spotřeby každého klienta
následně povede k vytvoření nové
struktury a logiky tarifů podobných těm, které dnes známe např.
z oblasti mobilního telefonování.
Koncept Chytrá
domácnost
Instalace Smart Meter je základem pro rozvoj konceptu Smart
Home – „chytrá domácnost“.
Díky němu dokážou chytré
spotřebiče v budoucnu komunikovat s inteligentním elektroměrem.
Distributor tak získá možnost
dle aktuálních informací
ze sítě ovlivňovat na dálku odběr
těchto chytrých spotřebičů a tím
vyhlazovat špičky v odběru
elektrické energie. To ve
finále povede k zefektivnění
provozu distribuční sítě
a k finančním úsporám. Role
zákazníka se tím změní ve
vztah distributor–zákazník
a dostane se na úroveň vzájemně
komunikujících a kooperujících
rovnocenných partnerů.
A co víc! Z nejednoho zákazníka se stane i výrobce, který
bude energii, vyrobenou
z obnovitelných zdrojů, např.
fotovoltaiky, dodávat do sítě.
V konceptu Smart Home
se počítá i s uplatněním
elektromobilu, jehož vývoj
a zavádění do provozu Skupina
ČEZ aktivně podporuje a který
nepochybně zanedlouho
nabídne zákazníkům i energetickým společnostem zajímavé možnosti využití.
Spouštíme pilotní
projekty
Pro pilotní testování a zavádění
nejmodernějších energetických
prvků v distribuční síti byl vybrán
mikroregion Vrchlabí. Dlouhodobý
projekt nazvaný Smart Region
tak vstupuje do své první
fáze, Vrchlabí se stane
prvním „inteligentním regionem“
na východ od Německa.
Pro Vrchlabí se společnost ČEZ
rozhodla po vyhodnocení velkého
množství kritérií, rozhodnutí
bylo přijato kladně i zástupci
města. Město se tak přidá
k regionům v západní Evropě
nebo USA, kde takovéto
testování probíhá, jako je
například město Boulder
v Coloradu ve Spojených
státech amerických.
jaro 2010 TECNICALL
23
TÉMA
ING. ARCH. MIROSLAV STRIGÁČ
Most budoucnosti uvidíte
v Bratislavě
Experimentální most, který nabízí možné řešení problematiky bratislavského Starého mostu, byl tématem diplomové práce studenta Fakulty architektury ČVUT Miroslava Strigáče. Obhajoba jeho práce proběhla úspěšně
v únoru tohoto roku. Redesign mostu je vizí energeticky nezávislého systému schopného reagovat na změny.
Zkoumá uplatnění nových technologií v architektuře a jejich přímý vliv na proces návrhu.
Řešení průjezdové části mostu
muselo být přizpůsobeno
konstrukční povaze a stejně
tak prvkům adaptabilního
pláště. Konstrukce se skládá
z panelového systému na
bázi „tesselovaných forem“
a z nosníkového systému „Tensairity“, vzduchových nosníků
jednoduše vyztužených ocelovými
lanky. Mostovka by tak neměla pro
plášť představovat vážnou zátěž.
Energie vibrací
FOTO Jižní
část mostu s vystupujícími kotvicími prvky
Projekt je zatím určen k podrobnějšímu výzkumu, ale jeho
autor na něm bude dále pracovat
a rád by jej v budoucnu realizoval.
[re]design
Proces redesignu zohledňuje
dva odlišné přístupy – adaptaci makrostruktury a mikrostruktury svalu. „Most vnímám
jako jednotný a funkční celek,
co se týká konstrukce i jeho
celkové estetiky. V tomto smyslu
přirovnávám řešenou strukturu
ke svalové hmotě člověka,“ uvedl
Miroslav Strigáč. Most reaguje
na zvýšenou hladinu řeky tím,
že se sám zvedá, čímž udržuje
potřebnou podchodní výšku
pro splav řeky.
Adaptací mikrostruktury svalu
je pohyb pláště rozdělen do
většího množství prvků, jejichž
pohyb je fyzikálně jednoduchý
a přitom minimální. Na celek však
působí v požadované účinnosti.
„Adaptací principu myofilamentů –
aktinu a myozinu – jsem vytvořil
příčně pruhovanou síť, která je
složena z navzájem se o sebe
opírajících kontinuálních pásových jednotek,“ doplňuje Miroslav
24
jaro 2010
TECNICALL
Strigáč. Větší myozinové jednotky
jsou zodpovědné za pohyb, menší
aktinové jsou neaktivní. Tyto kontinuální pásové prvky spolu tvoří
hustou jednotnou a přitom pevnou
strukturu pláště. Ten se dokáže na
úrovni minimálního pohybu krčku
myozinového pásu roztáhnout
nebo stáhnout. Výsledek se pak
odráží ve větším vydutí, nadzvednutí či poklesnutí pláště.
[material]design
Struktura a technologie pláště
závisí na kontinuálních pásových
prvcích. Počet aktivních myozinových prvků je 2302 v plášti
a 98 určených jako přímé napojení na kotvicí piloty v násypech.
Počet neaktivních myozinových
prvků je 2298 v plášti a 162 jako
přímé napojení na kotvicí piloty.
Myozinové pásy jsou složkou
dvojích kovů. Nosní, pasivní
kov je slitina niklu, kobaltu
a železa, tzv. superinvar. Na
středový krček je pokovováním
aplikována vrstva aktivního
kovu železo-nikl-mangan-měď.
Spojením těchto kovů vznikne
z krčku bimetalický pás, který
je schopen se při aplikaci
energie zahřát a prohnout.
Energetický potenciál a celková
soběstačnost systému souvisí se zachytáváním vibrací /
mechanické energie z mostu
a její proměnou na energii
elektrickou. Výzkum piezoelektrických nanogenerátorů
v současné době úspěšně
probíhá na Georgia Institute of
Technology v americké Atlantě.
Při namáhání, které je vytvářeno
vnějším vlivem, je v nanowires
(sloučenina ZnO) vytvářen
piezoelektrický potenciál jako
důsledek elastické deformace.
Tok nabitých částic je následně
usměrňován, což je principem
nanogenerátoru. Zachytávání
energie z prostředí je jedním
z mnoha potenciálních přístupů,
jak vytvářet samonapájecí
nanozařízení/nanosystémy.
Piezoelektrické nanogenerátory používající nanowires
jsou tudíž jednou z metod, jak
měnit mechanickou energii
na všeobecně využitelnou
energii elektrickou.
Diplomová práce na webu:
http://projekty.atelierflorian.com
TÉMA
BC. MAREK JEDLIČKA
Výzkumná základna na Marsu –
realita, nebo fikce?
V horizontu pětadvaceti let by pravděpodobně prvním obydlím postaveným na povrchu Marsu měla být
výzkumná základna. Technologie dostupné v roce 2035 není možné odhadnout, a proto je celý koncept
„Mars Base 10“, základna na Marsu pro deset astronautů, založen na současných technologiích.
Autorem projektu je Ing. arch. Ondřej Doule z Fakulty architektury ČVUT.
třeba prostudovat všechny činitele
určující konstrukční a dispoziční
design základny. Architektura
základny je mimo jiné determinována současnými a budoucími
možnostmi raketových nosičů
a požadavky na přistání po
průniku řídkou atmosférou
na povrch Marsu.
FOTO Koncept
„Mars Base 10“ byl primárně vyvinut za
účelem vybudování pozemské analogické stanice, na které
by se simulovaly podmínky Marsu
Vědci mají mnoho důvodů, proč
Mars zkoumat, například
z důvodu geologie, planetologie a astrobiologie. Robotické
mise ovládané ze Země
neumožňují provádět operace
bez asi čtyřicetiminutového
zpoždění způsobeného
vzdáleností Marsu od Země.
Jedním z nejdůležitějších cílů
mise s lidskou posádkou bude
stanovení úrovně obyvatelnosti planety Mars, tj. zjištění
účinku prostředí na člověka
a využitelnosti místních zdrojů.
Koncept „Mars Base 10“ byl
primárně vyvinut za účelem
vybudování pozemské analogické stanice, na které by se
simulovaly podmínky Marsu.
Prováděly by se zde mise
a testy kosmických systémů
a technologií. Koncept byl vyvinut
v NASA Ames Research Center
v Kalifornii, kde se v současné
době pracuje na jeho druhé fázi.
Z architektonického hlediska je
definován výzkumný záměr
a cíle mise, popsán návrh strategie mise a následně provedena
analýza výběru lokality se
zaměřením místa přistání. Pro
návrh samotného modulu bylo
Dále se architektonické řešení
základny soustředí na provozní
funkčnost, udržitelnost
a prostorovou a energetickou
efektivnost. Základna by měla
obyvatelům nabídnout nejen velmi
bezpečné, ale také pohodlné
pracovní a obytné prostředí.
Základna bude mít tři podlaží,
která oddělují jednotlivé provozy.
V prvním podlaží se nacházejí systémy podpory života
a laboratoře, ve druhém podlaží
obytné prostory a ve třetím
podlaží velín. Vstup do základny
přestupovou komorou je v prvním
podlaží, na kterém se také nachází sklad skafandrů a interface
k práci v externím laboratorním
prostoru za pomoci robotiky.
Mars Base 10 – první
budova na Marsu?
Nafukovací konstrukce je určena
pro systémy podpory života,
tj. bioregenerativní kontrolu
prostředí, výrobu a recyklaci
atmosféry, vody a potravy. Druhé
a třetí podlaží je přístupné po
strmém schodišti ve středu
habitatu. Pro deset členů posádky
je navrženo pět dvoulůžkových
pokojů (předpokládané složení
posádky je pět párů mužů
a žen) s možností dočasného
rozdělení pokoje kevlarovou
příčkou. Každý pokoj je vybaven
koupelnou se sprchou. Pokoje
mají výhled oknem do prostoru
podpory života (skleník). Na
tomto podlaží se také nachází
ošetřovna a dvě malé tělocvičny.
Pokoje jsou radiálně rozmístěny
okolo středu základny, v němž
se nachází kuchyně s barem.
Centrální část habitatu slouží
také jako kryt v případě zvýšené
sluneční aktivity. Druhé a první
podlaží je stíněno vodními
nádržemi (nafukovací konstrukce)
s užitkovou a pitnou vodou. Nízký
atmosférický tlak na povrchu
Marsu umožňuje umístění vodních nádrží ve střeše habitatu bez
svislých podpůrných konstrukcí.
Nafukovací konstrukci bude třeba
uvnitř vybavit prvky namáhanými
na tah z důvodu nutné stabilizace
konstrukce v požadovaném tvaru.
Třetí podlaží je jediné, které má
přímý výhled na povrch Marsu.
Toto podlaží slouží jako velín,
kontrolní a briefing centrum. Prostor je vybaven šesti horizontálními okny, ze kterých je možné
kontrolovat aktivity na povrchu
Marsu v okolí základny a stav
povrchu pláště a solárních panelů.
Solární panely se dokážou
otáčet za sluncem. V případě
prachových bouří je možné
panely otočit solárními články
dolů. Tento systém může eliminovat riskantní aktivity robotického nebo manuálního čištění
solárních panelů. Obdobným
systémem je vybavena i anténa.
První budova na Marsu bude tedy
rozkládací konstrukce vyrobená
na Zemi a testovaná také na povrchu Měsíce. Nebude se jednat
o klasickou architekturu respektující genia loci a využívající
k výstavbě místní stavební
zdroje. Bude se jednat o robotický habitat s velkými rezervami,
zaměřený na bezpečnost
a pohodlí posádek, které
budou na povrchu Marsu
vykonávat mise dlouhé přes
1,5 roku.
jaro 2010 TECNICALL
25
TÉMA
ING. ARCH. PETR HLAVÁČEK
ING. PETR MACHEK
Pasivní domy ušetří až 90 %
běžných nákladů na vytápění
Začátkem června tohoto roku bude dokončena realizace pasivního domu v Úvalech u Prahy. Hlavním cílem
projektu je příprava a následná realizace pasivního rodinného domu na základě detailního modelového řešení.
Objekt bude ve své fyzické podobě důkladně monitorován a získaná data budou použita pro další výzkumnou
činnost využitelnou pro budoucí realizace konkrétních pasivních domů.
Pasivní dům
představuje komfortní způsob života s mnoha
výhodami, mezi které patří extrémně nízké nároky na
vytápění, stálý přívod čerstvého vzduchu, příjemné
teploty v místnostech během zimního i letního období
a řada dalších. Na rozdíl od běžných staveb pasivní
dům může uspořit až 90 % nákladů na vytápění.
Nevyužívá žádné technicky náročné nebo nákladné
zařízení a na uživatele neklade vyšší požadavky na
obsluhu. Tepelná ztráta pasivního domu je tak nízká,
že nepotřebuje běžný systém vytápění. Vystačí si s tepelnými zisky ze slunečního záření, lidí a elektrických
spotřebičů. Pohodlně tak vytopí celý dům po většinu
roku.
Výzkumný projekt s názvem
„Výzkum perspektivních
materiálů, technologií a regulačních procesů pro pasivní
FOTO Konstrukce
26
jaro 2010
TECNICALL
dům vzniká od konce roku 2007.
Spolupracuje na něm katedra
kybernetiky Fakulty elektrotechnické ČVUT pod vedením doc.
Ing. Petra Horáčka, CSc.,
a společnost AWIK House
Production, s. r. o. (Michal Šmíd,
DiS.).
Architektonickou část zpracovává
za Fakultu architektury ČVUT
Ing. arch. Petr Hlaváček se svými
spolupracovníky. Do projektu
vstoupila společnost MEI Czech
Republic, a. s. (Tomáš Ctibor,
CRE, FRICS), na pozici koordinátora realizace výstavby domu.
V průběhu projektování byly na
vzorový dům kladeny požadavky
z jedné strany na pasivní stan-
dard, úspornost, racionálnost
a z druhé strany na jeho reálnou,
trvalou a smysluplnou architektonickou formu.
Vzorový dům je realizován jako
dřevostavba, nosnou konstrukcí
jsou prefabrikované sendvičové
panely. Dispozičně je dům řešen
jako 4+1 o výměře 117,8 m2.
Okna jsou orientována na jih
a na západ.
Výpočet energetické bilance
domu v programu PHPP 2007
(Passive House Planning Package 2007) ukázal roční potřebu
tepla na vytápění 14,26 kWh/
(m2a). Okna a vstupní dveře
hrají významnou roli ve výsledné
kvalitě pasivního domu.
domu je navržena jako rámová dřevěná konstrukce, vyplněná tepelnou a zvukovou izolací
TÉMA
Po uvedení do provozu bude
objekt průběžně monitorován
a výsledky měření budou dále
zpracovávány. Dům je součástí
rozsáhlého projektu Úvaly-Hostín,
který společnost MEI v této
lokalitě na téměř 70 hektarech
připravuje. Výsledky tohoto
výzkumu by měly být použity i při
jeho realizaci.
FOTO Stavba
je založena
netradičně na dřevěném základovém panelu, který je též konstruován jako rámový s integrovanou izolací
FOTO Pasivní
dům ročně spotřebuje maximálně 15 kilowatthodin na metr čtvereční vytápěné plochy.
U běžného rodinného domu, který má podlahovou plochu kolem 120 metrů čtverečních, to dělá
1800 kilowatthodin. Pro vytápění místnosti o velikosti 20 metrů čtverečních stačí 200 wattů, pro porovnání, tepelný výkon člověka v klidu je 80 wattů, výkon stolního počítače 250 wattů.
JIŘÍ HLINKA
Existuje národní architektura?
„Divadlo bývá označováno
jako pilíř národní kultury
a jazyka. Zdá se, že ani architektura není vůči národním či
nacionálním atributům imunní.
Je to dobře, nebo špatně?
FOTO Budova
opery v polském Krakově
Je Národní divadlo v Praze „jen“ výkladní skříní
tuzemské kultury, anebo rovněž symbolem české
architektury? A jak se národní cítění Poláků, Maďarů,
Slovinců, Slováků a Rakušanů promítlo v uplynulých
dvou stoletích do jejich hlavních divadelních budov?
Nejen tyto otázky vznáší rozsáhlý výstavní projekt Za všedností, který se obrací i k mladým
architektům a stavitelům. Výstava, která představuje
divadelní kulturu ve střední Evropě, bude probíhat
od 12. května do 6. června 2010 v Národní technické
knihovně v dejvickém kampusu ČVUT v Praze.
I hledání této odpovědi je
předmětem naší výstavy,“ říká
architekt a kurátor Igor Kovačevič.
Výstava vznikla v rámci víceletého
mezinárodního projektu TACE
(Theatre Architecture in Central
Europe, v překladu Divadelní
architektura ve střední Evropě).
Vývoj podoby divadelních budov
a divadelního prostoru obecně je
v regionu střední Evropy lákavý
už díky zdejšímu multikulturnímu
složení. A právě definice srozumitelného vzorce architektonického dění v daném regionu
je jedním z cílů výstavy. Kurátoři
expozici rozčlenili na dvě základní
osy: dle současného státního
uspořádání a linii chronologickou.
Tento koncept se promítl i do
nápaditého architektonického
ztvárnění výstavy, jež bude
připomínat notovou osnovu.
Každou zemi střední Evropy reprezentuje výběr přibližně desítky
divadelních budov či prostorů pro
divadlo. Česká republika tak bude
zastoupena vedle pražského
Národního divadla například
divadlem Alfred ve dvoře či
v evropském kontextu unikátním bytovým divadlem Vlasty
Chramostové. Po boku Theater
an der Wien či Burgtheateru
nalezneme i moderní budovu
hudebního divadla MUMUTH
v Grazu, které bylo veřejnosti
otevřeno teprve v loňském roce.
Polsko pak reprezentuje například
Krakovská opera, dokončená
teprve v roce 2008, či historická
budova Velkého divadla –
Národní opery ve Varšavě.
Podrobné informace
jsou k dispozici na
www.theatre-architecture.eu.
jaro 2010 TECNICALL
27
TÉMA
ING. PETR BUREŠ, PH.D.
ING. MARTIN LANGR
Inteligentní automobil hlídá
bezpečnost řidičů
V řadě dnešních systémů je člověk stále více nahrazován automatickým zařízením. V silniční dopravě je tomu
naopak. Až donedávna bylo vše řízeno lidským operátorem – řidičem. Každá automatizace v oblasti řízení a obsluhy vozidla může znamenat nejen úsporu práce řidičů, ale i významné zvýšení jejich bezpečnosti a komfortu
jízdy. V této souvislosti hovoříme o inteligentním automobilu.
10 km/hod.), takže je možno
konstruovat automatické zařízení
pro řízení vozidla pohybujícího
se nižší rychlostí, ale pro realizaci konceptu automatické
dálnice to samo o sobě nestačí.
Asistenční systémy, které se
rozvíjejí paralelně s koncepcí
automatické dálnice, pomáhají
řidiči v určitých činnostech
a situacích, asistují mu, přičemž
zodpovědným za řízení
a za všechny následky nesprávného řízení zůstává řidič.
FOTO Inteligentní
automobil může plně převzít řízení za lidského operátora – řidiče
Pod tímto pojmem si lze představit
odlišné schopnosti a funkcionality
vozidla vycházející z představy
o bezpečné a pohodlné dopravě.
Při automatizaci řízení automobilu
jsou v zásadě sledovány dvě cesty, které na sebe různě navazují
a vzájemně se proplétají. Jedná
se o asistenční a řídicí systémy.
Teď budu řídit já!
Řídicí systémy jsou například
zahrnuty v koncepci automatické dálnice, která předpokládá
plné převzetí činností řidiče: řidič
při vjezdu na automatizovaný
úsek komunikace udá cíl své
cesty, přičemž veškeré řízení
automobilu převezme automatické zařízení a „řidič“ se může
naplno věnovat jiné činnosti.
Při dosažení cílového výjezdu
z dálnice je řidič upozorněn,
převezme řízení a dále řídí
automobil manuálně. Po technické stránce je systém automatické dálnice, řešený již
28
jaro 2010
TECNICALL
mnoho let, téměř vyřešen.
Zatím však zůstávají téměř
nepřekonatelné legislativní
problémy v souvislosti s otázkami, kdo přebírá zodpovědnost
za pohyb vozidla, kdo bude
odpovědný za případné selhání.
Řidič je stále
zodpovědný za
následky nesprávného řízení
Zákony, kterými se řídí silniční
doprava, se ve většině vyspělých
zemí opírají o tzv. Vídeňskou
úmluvu o silničním provozu
z roku 1968, která obsahuje také
základní požadavek, že řidič
musí trvale ovládat své vozidlo,
přenést právní zodpovědnost
na automatické zařízení je
zatím neřešitelný problém.
V posledních letech se sice
podařilo prosadit výjimku z této
úmluvy pro malé rychlosti (pod
Sem patří adaptivní tempomaty,
které umožňují automatické
sledování vpředu jedoucího
vozidla, různé stabilizační systémy, zlepšující ovladatelnost
vozidla, zařízení varující před
možnou kolizí, zabraňující kolizi
či minimalizující následky kolize
a celá řada různých navigačních
a komunikačních systémů.
„Stop and go!“
Díky již zmíněné výjimce
z Vídeňské úmluvy sem patří
také adaptivní tempomaty
„stop and go“, pro automatické
pojíždění ve frontách při dopravních kongescích či automatické parkovací systémy.
Inteligentní vozidlo umožňuje
zvýšit bezpečnost jízdy
v důsledku toho, že pomáhá
snižovat pracovní zatížení
a únavu řidiče a udržovat jeho
schopnost řídit vozidlo.
Tohoto žádoucího efektu dociluje
tím, že usnadňuje a podporuje
řidičovo rozpoznávání situací,
úsudek i řidičovy regulační
zásahy, např. upozorňuje na
dopravní značky a jinou signalizaci, jestliže jejich přehlédnutí
může být nebezpečné, a přebírá
řízení automobilu v případě,
TÉMA
že řidič nemůže zabránit kolizi.
Za případnou kolizi je stále
zodpovědný řidič, ale díky
asistenčním systémům k mnoha
kolizím vůbec nemusí dojít.
Inteligentní vozidla v první
řadě asistují řidiči při získávání
informace z relevantního okolí
a umožňují mu tak lepší vnímání
dopravní situace. Například
zařízení pro jízdu za snížené
viditelnosti (infračervená kamera), v podstatě prodlužující
a nastavující řidičovy smysly.
Dalším stupněm je asistence při
rozhodování v podobě varovných
signálů (např. indikace překážky
před vozidlem na mezi brzdné
vzdálenosti, indikace opuštění
jízdního pruhu). Nejvyšším
stupněm jsou asistenční
systémy, které automaticky
provedou příslušný regulační
zásah (protikolizní systémy –
brzdění a aktivace mechanismů
zmenšujících následky kolize).
Asistenční systém
pomáhá řidiči
Systém řízení vozidla (řidičem)
lze dekomponovat na jednodušší,
dobře popsatelné dílčí úlohy jako:
udržování směru (podélné řízení),
udržování polohy v dopravním
pruhu (příčné řízení), řízení
rychlosti a zrychlení, varování
před překážkami, navigaci atd.
Jednotlivé asistenční systémy
pomáhají řidiči v řešení těchto
dílčích úloh, eventuálně
v některých případech řeší tyto
úlohy místo řidiče. Z hlediska
bezpečnosti nestačí hlídat vlivy,
které přicházejí z okolí,
ale je také nutno kontrolovat,
zda správně pracují všechny
důležité subsystémy vozidla
a zda je v pořádku samotný
řidič.
Z tohoto pohledu můžeme
rozdělit asistenční systémy
podle prostředí, se kterým
interagují, na: monitorování
a řízení dopravní situace,
monitorování a řízení stavu
vozidla, monitorování stavu
řidiče, komunikaci s řidičem
a řízení vozidla (ve smyslu
řízení všech příslušných
systémů vozidla).
FOTO Plně
inteligentní vozidla jsou schopna reagovat na nejrůznější podněty
Inteligentní vozidla
jsou schopna najít
optimální trasu
v městském provozu
Každá z těchto kategorií by
vydala na samostatnou knihu,
v tomto článku si ale klademe za cíl pouze rozvahu na
téma inteligentního vozidla,
proto kapitolu o asistenčních
systémech uzavřeme.
Plně inteligentním vozidlem
a nejvyšším cílem řídicích
a asistenčních systémů jsou
zcela automatizovaná vozidla umožňující pohyb i v náročném městském provozu.
Na rozdíl od projektu automatické dálnice, která předpokládá
relativně jednoduché řízení
a koordinaci všech vozidel na
vyhrazené pozemní komunikaci,
jsou plně inteligentní vozidla
schopna reagovat na nejrůznější
podněty a řešit situace od volby
optimální trasy, přes pohyb
v městském provozu (předjíždění,
zastavování na křižovatkách,
dávání přednosti v jízdě atd.)
až po běžné manévry.
To, že je takový koncept realizovatelný, bylo bezesporu
prokázáno v závodě „Urban
Challenge 2007“, vyhlášeném
agenturou DARPA (Defense
Advanced Research Project
Agency), kterého se zúčastnilo
37 týmů. Šesti týmům z tohoto
počtu se podařilo s menšími či
většími problémy, ale bez zásahu
lidského operátora soutěž dokončit.
Čeká se jen
na právníky
Lze tedy bez nadsázky říci, že
inteligentní, plně autonomní
vozidla jsou již současností.
Je jen otázkou času, než jejich spolehlivost bude taková,
že budou překonány právní
a morální překážky bránící jejich
nasazení do reálného provozu.
Automatická dálnice
Na projekt, který začal před více než deseti lety, se podílelo několik amerických univerzit
a řada výrobců automobilů a letadel. Virtuální kolej je tvořena řadou permanentních
magnetů (asi v metrových vzdálenostech), po ní je pomocí magnetometru veden
automobil. Auta se pohybují v kolonách s velmi malými vzájemnými vzdálenostmi (méně
než délka automobilu). Tím se jednak pronikavě zvýší propustnost komunikace
a sníží se čelní aerodynamický odpor, což přináší úsporu až 25 % pohonných hmot.
Každý automobil musí být vybaven adaptivním tempomatem, protože lidský řidič není
schopen udržovat tak malou zdálenost mezi vozy.
Zdroj: www.automatizace.cz
jaro 2010 TECNICALL
29
TÉMA
PROF. ING. JIŘÍ BAŠTA, PH.D.
Inteligentní budovy představují
novou perspektivu
Mezifakultní navazující studijní program Inteligentní budovy na ČVUT v Praze nabízí nový perspektivní studijní
obor a atraktivní absolventy pro širokou oblast technické praxe.
FOTO Inteligentní
budova s velmi pokročilým systémem
řízení a regulace a dohledem prostřednictvím umělé
inteligence bez nutnosti zásahů člověka
Studijní mezifakultní program
Inteligentní budovy je společně
vyučován strojní, elektrotechnickou a stavební fakultou ČVUT
v Praze a zároveň je na těchto
fakultách i akreditován. Připravuje
odborníky pro návrh a provoz integrovaných systémů budov (integrace stavebního řešení, systémů
techniky prostředí staveb, řídicích,
energetických a informačních
systémů).
Co jsou to inteligentní budovy?
Inteligentní budova zajišťuje
optimální vnitřní prostředí pro
komfort osob či výrobní produkci
prostřednictvím stavební konstrukce, techniky prostředí staveb,
řídicích systémů, služeb a managementu a působí efektivně,
a to energeticky i z hlediska
životního prostřední. Jednoduše
řečeno – takové budovy vykazují
jak pokročilý přístup k vlastnímu
návrhu budovy, tak vysokou míru
30
jaro 2010
TECNICALL
inteligence stran použití technologií a techniky prostředí staveb
a řízení i spotřeby energií.
koncepčních návrzích budov
a řešení obecné potřeby optimálního vnitřního prostředí budov.
Definice inteligentních budov
a následně náplň studia vymezuje
vyšší kvalitu budovy proti budově,
která je „jen“ správně navržena
a provozována. Pojem „inteligentní budova“ lze chápat především
jako budovu s velmi pokročilým
systémem řízení, regulace,
dohledem prostřednictvím umělé
inteligence bez nutnosti zásahů
člověka.
Další významné uplatnění by měli
nalézt v řízení, správě a provozu budov a zařízení techniky
prostředí velkých budov, ve
firmách „facility managementu“.
Uplatnění je možné i v oblastech
a profesích, jako jsou např. projektový manager, koordinátor, poradenská činnost, vývoj a výzkum
technologií inteligentních budov.
Nutná je zde především dokonalá
integrace zařízení do stavebních
prvků a vhodný výběr stavebních materiálů včetně vhodného
koncepčního řešení budovy či objektu vzhledem k jeho budoucímu
užívání a provozování integrovaných systémů. ČVUT v Praze
chce tímto mezifakultním studiem
nejenom rozšířit svou nabídku
studijních možností o nový
perspektivní studijní obor, ale
zároveň chce nabídnout atraktivní
absolventy, kteří budou schopni
se plně uplatnit v praxi.
Studenti programu Inteligentní
budovy se připravují pro odbornou
praxi v oblasti návrhu, realizace
a řízení moderních budov, stejně
tak pro vývoj a výrobu prvků pro
tento typ inteligentních objektů.
Program tak připravuje především
odborníky pro návrh a provoz
integrovaných systémů budov.
Univerzální
absolventi
Absolventi nejsou úzkými odborníky – specialisty, ale získávají
široký průřezový přehled
v oblastech stavby, technických
zařízení budov, energetických,
řídicích a informačních systémů.
Absolventi by měli najít uplatnění
v architektonických atelieréch při
Dokonalá integrace
Absolventi se uplatní ve výstavbě
a provozování budov energeticky,
ekonomicky a funkčně efektivních.
U dodavatelských a montážních
firem z oboru techniky prostředí
staveb a energetiky by se mohli,
kromě přípravy akcí, účastnit
řízení montážních a dodavatelských prací na stavbách.
Mohli by se uplatnit i ve státní
správě (stavební úřady, státní dozory – životní prostředí, hygiena).
Jejich odborného profilu budou
využívat projektanti, investoři,
developeři i uživatelé moderních
staveb. Od roku 2009 je studijní program Inteligentní budovy
podpořen Operačním programem
Praha – Adaptabilita. PROJEKTY
ALEXANDRA HRONCOVÁ
Ceny Olověný Dušan 2010
rozdány!
Fakulta architektury ČVUT pořádá již 17. rokem soutěž s názvem Olověný Dušan, která každoročně oceňuje
nejlepší studentské ateliérové projekty. Ve středu 17. března proběhlo v Národní technické knihovně v pražských
Dejvicích slavnostní vyhlášení a bylo rozdáno celkem sedm Dušanů.
projektů, ze kterých porota vybírá.
Tento rok to bylo dokonce 600
prací, ze kterých ve čtyřkolovém
klání vzešlo celkem sedm vítězů.
V kategorii jednotlivců byli uděleni
tři Dušani, v kategorii ateliérů
získaly cenu práce celkem čtyři
studia. Všechny oceněné ateliéry
i tři individuální ceny jsou bez
pořadí.
FOTO Slavnostní
vyhlášení soutěže Olověný Dušan 2010,
která je určena pouze pro posluchače Fakulty architektury
ČVUT, proběhlo v moderních prostorách Národní technické knihovny v Dejvicích
Soutěž, kterou pořádá Spolek
posluchačů architektury (SPA),
nezisková organizace posluchačů
Fakulty architektury ČVUT (FA),
chce ukázat nejenom nezávislý
pohled na kvalitu výuky na FA,
ale zároveň chce prezentovat
odborné i široké veřejnosti to
nejlepší z tvorby posluchačů studia architektury na ČVUT.
Vzhledem k tomu, že soutěžícím
se automaticky stává každý
student FA, který může svoji práci
do soutěže přihlásit, každý rok se
pravidelně sejde několik stovek
Dalibor Dzurilla získal ocenění za
projekt „Digitální simulace růstu,
hledání formy, element ekologického pole“. Jakub Straka byl
oceněn za práci „Galerie mediálního umění“ a třetím vítězem
z kategorie jednotlivců se stal Jiří
Vojtěšek s konceptem domu
v opuštěném korytě lanové dráhy.
V kategorii ateliéry byla oceněna
architektonická studia Flow –
Studio Florián, ateliér Petra
Hájka a Jaroslava Hulína, ateliér
Romana Kouckého a Edity
Licesové – 1+xx a ateliér
Jana Šépky a Mirky Tůmové.
Všechny letošní nominované
projekty a řadu dalších
informací z předchozích ročníků
naleznete na
www.olovenydusan.cz
FOTO Práce
Dalibora Dzurilly
představila ekologické pole,
resp. továrnu na kyslík, jejíž
základní jednotkou je štětinka
tvořená z bakterií. Ty produkují
kyslík jako odpadní látku. Projekt
plní ekologický i estetický účel.
Přečtěte si všechna dosavadní vydání
a články, které se nevešly,
objednejte si TecniCall
nebo se zúčastněte ankety
na www.tecnicall.cz
zima
jaro 2009
2010 TECNICALL
31
33
PARTNERSTVÍ
ING. ILONA PRAUSOVÁ
Úspěšná přednáška
aneb jak zaujmout posluchače
Společnost AV MEDIA, která je v současnosti lídrem na poli prezentační, projekční a audiovizuální techniky
v České republice, již několik let spolupracuje s ČVUT. V rámci spolupráce odborníci z této firmy připravili
seminář, který měl pedagogům z ČVUT nastínit principy interaktivní výuky a způsoby zapojení posluchačů
s využitím audiovizuální a prezentační techniky.
nejlépe směrem k posluchačům)
atd.
Co ještě ovlivňuje kvalitu
a průběh přednášky?
Úspěch přednášky záleží nejen
na kvalitně zpracovaném obsahu,
ale také na způsobu jeho předání.
To jest na osobnosti a prezentačním stylu řečníka. Na
semináři účastníci měli možnost
poznat klíčové projevy neverbální komunikace řečníků a jejich
působení na auditorium.
Díky použití videozáznamů z Mediasite lze zprostředkovat téměř
autentický zážitek z přednášky
a přitom umožnit posluchačům,
aby sledovali záznam v místě
a čase, které jim vyhovuje.
FOTO Do
přednášky či prezentace delší než 20 minut je nezbytné zařadit nějaký oživující prvek
Seminář se konal v Ballingově
sále Národní technické knihovny,
který po technické stránce vybavila právě AV MEDIA. Seminář
měl být prvním počinem v této
oblasti. Na něj bude navazovat
pro zájemce z řad vyučujících
na ČVUT další soubor seminářů,
kde se jednotlivá témata budou
probírat podrobněji.
Mgr. Marcela Janíčková,
konzultant pro interaktivní
prezentace a školení, odborný garant portálu
www.uspesnaprezentace.cz,
nám poskytla několik informací:
Jaká témata zahrnoval program
semináře Úspěšná přednáška
a prezentace?
Úvod byl věnován trendům
současné výuky na VŠ s důrazem
na interaktivní přístup. Interaktivní
výuka znamená obousměrnou
komunikaci a výměnu informací.
Tím, že se role posluchače mění
32
jaro 2010
TECNICALL
z pasivní na aktivní, mohou
studenti ovlivnit a spoluvytvářet
podobu přednášky. Výrazně se
tím podporuje efektivita osvojení
a zapamatování si informací. Na
přednášce mohou být posluchači
(studenti) zapojeni do diskuse
formou otázek a hlasování.
Díky zápisu odpovědí na dotykový
panel SMART Podium mohou
být získané závěry ihned vizualizovány a zobrazeny na projekční
ploše. Následuje ukázka křivky
vnímání a úrovně pozornosti
posluchačů v jednotlivých fázích
přednášky, včetně tipů a doporučení pro oživení výkladu.
Účastníci semináře se dozví „best
practices“ zkušených řečníků,
jako například použít v průběhu
přednášky klávesu „B“ (black),
čímž na chvíli přitáhnou pozornost posluchačů od projekce
ke své osobě, nebo oživující
změna pozice v místnosti (pohyb,
Jsou to právě moderní výukové
a prezentační pomůcky (a technologie), které podpoří názornost
a atraktivitu předávaného obsahu
posluchačům. Typy pomůcek
včetně doporučení a praktických
rad pro jejich použití naleznete na
portále www.uspesnaprezentace.cz v sekci Pomůcky a technika.
Na semináři měli účastníci
možnost seznámit se
s vybavením přednáškového sálu
a vyzkoušet si způsob použití
jednotlivých pomůcek (např. interaktivní panel, projekce, mikrofony,
vizualizér aj.).
A na závěr jednoduché pravidlo:
do přednášky či prezentace delší
než 20 minut je nezbytné zařadit
nějaký oživující prvek. Klíčem
k získání a udržení pozornosti
při přednášce jsou tyto aspekty:
interaktivita (zapojení), názornost
a emoce.
Vozidla, která mluví za jízdy
s řidičem
Již druhým rokem pořádala Fakulta dopravní ČVUT (FD) spolu s Českým národním uzlem pro neuroinformatiku
úzce zaměřenou mezinárodní konferenci „Driver-Car Interaction & Interface“ (DCI&I). Hlavním tématem konference DCI&I je právě problematika interakce řidiče s vozidlem, a to v těch v nejrůznějších aspektech.
FOTO Pohled
na full simulátor Škoda Octavia II s plně obklopující projekcí (7 projektorů)
Téma interakce řidiče s vozidlem
je v podstatě podoborem oblasti
„Interakce mezi člověkem a strojem“ („Human-Machine Interaction“, zkráceně HMI), zaměřené
na úzce profilovanou, avšak
velmi významnou problematiku.
Sdružuje jak různorodé vědní
obory, které se bezprostředně
týkají např. konstrukce a návrhů
strojů a přístrojů v automobilovém
průmyslu používaných, tak i obory, které se zabývají poznáním
člověka samotného.
odvádí řidičovu pozornost.
Kromě řidiče a jeho vozidla jsou
dalšími objekty zájmu i dopravní
stavby, jejich návrh či výtvarné
řešení (tunely, křižovatky,
železniční přejezdy apod.).
Výhoda používání simulátorů
oproti skutečným vozidlům
spočívá v tom, že řidič, obklopen prostředím, které víceméně
přesvědčivě navozuje iluzi
reálného světa, může provádět
v podstatě jakékoliv úkony
a manévry v podmínkách naprosto bezpečných pro něj i jeho okolí.
Zatímco systematický rozbor
funkcí umělých systémů (tj.
v našem případě zařízení
automobilu) je spíše technickou
záležitostí, rozbor chování
člověka, jeho výkonu, psychiky či
složitých funkcí centrální nervové
soustavy je v podstatě rozborem
velmi měkkého systému.
Vozidlové simulátory jsou sestaveny z reálných částí automobilového kokpitu, které jsou
napojeny na simulační systémy
běžící na několika vzájemně
propojených počítačích. Simulátory jsou vyvíjeny na FD ve
spolupráci s výrobci automobilů.
V laboratořích FD je řidič zkoumán v různých standardních
i zátěžových situacích, jako je
např. únava („mikrospánek“),
rušení či nadměrná zátěž
způsobená používáním různých
zařízení během jízdy, která
Pro důkladné zmapování dějů,
které probíhají v řidičově těle
i mysli, se používá celá řada
měřicích zařízení. Základními
výstupy ze simulátoru jsou rychlost, trajektorie jízdy a odchylka
od ideální jízdní dráhy vztažená
PROJEKTY
ING. VERONIKA FAIFROVÁ, PH.D.
Dočká se Praha systému
výpůjčních veřejných kol?
Po celém světě existuje více než sto padesát míst, kde je možné využít systému automatizovaného půjčování
kol. Je velmi pravděpodobné, že tato čísla budou narůstat v závislosti na strategii EU, zaměřující se na
zklidňování dopravy ve městech.
s koly po celém městě a umožnit
registrovaným uživatelům si kolo
vypůjčit a vrátit v libovolné stanici.
Problematika automatizovaných
výpůjčních stojanů kol není
v podmínkách města Prahy nová.
Žlutá kola
v pražském Karlíně
FOTO Systém
veřejných kol je v mnoha evropských
městech běžnou záležitostí
Tématem systému veřejných
kol se v rámci svého studijního
pobytu na Ústavu ekonomiky
a managementu dopravy
Fakulty dopravní ČVUT zabýval
španělský student Enric Bargalló.
Přijel s námětem zahrnout systém
automatizovaných výpůjčních
stojanů kol přímo do MHD
v Praze. Vycházel z bohatých
zkušeností s využíváním daného
systému ve španělské Barceloně.
Veřejná kola
součástí MHD
Systém automatizovaného
půjčování kol je nový druh veřejné
dopravy, která využívá moderní
technologii umožňující sdílení kol
mezi jednotlivci. Nabízí výpůjčku
kola občanům, kteří kolo nevlastní
nebo vlastní kolo nevyužívají
z relevantních důvodů, jako
je velká vzdálenost počáteční
destinace od cíle dojezdu či
obava z krádeže, a to kdekoli
a kdykoli je potřebují. Tato služba
poskytuje chybějící článek mezi
stávajícími zastávkami veřejné
dopravy a požadovanou destinací.
Způsob, jak sdílet kola mezi
jednotlivci, je umístit stanice
34
jaro 2010
TECNICALL
V současné době již daný systém
funguje zhruba pět let v pražské
čtvrti Karlín pod označením
„yellow bicycle“. Provoz zajišťuje
soukromá společnost Homeport, s. r. o. Cena výpůjčky
„žlutých kol“ je stanovena
tak, aby mohla konkurovat
městské hromadné dopravě.
K výpůjčce kol využívá tzv.
systému třetí generace automatizovaných výpůjčních
stojanů kol, která se obecně
nazývá „Smart bicycle“.
Vzhledem k tomu, že se jedná
o složitý systém s vysokými
investičními náklady, patří
také mezi nejspolehlivější
a nejužitečnější. Princip spočívá
v osobní čipové kartě, pomocí
níž je možné kolo vypůjčit
jednoduše přímo ze stojanu.
Vandalismus a krádeže kol
zmírňují také atypické součásti
kola, které jsou neslučitelné
s koly prodávajícími se na trhu
(struktura kola je patentována).
Princip čtvrté generace automatizovaných výpůjčních stojanů kol
je obdobný, navíc však zahrnuje
jízdní kola mezi ostatní dopravní
prostředky MHD, tudíž je schopen
zajistit lepší možné kombinace
dopravy pro občany města.
Nejekonomičtějším a nejvhodnějším řešením pro hlavní
město Praha se jeví integrace
dané služby do projektu čipové
osobní karty Pražana Opencard, což by přineslo i výraznou
úsporu investičních nákladů.
Městská cyklistika –
svoboda pohybu
a času
V mnoha ohledech představuje
systém automatizovaných
výpůjčních stojanů veřejných kol
budoucnost městské dopravy.
Nejedná se o nahrazení ostatních
druhů dopravy, ale o jejich propojení. Tato služba mění způsob,
jakým lidé cestují po městech,
a nabízí svobodu pohybu a času.
Ve srovnání s jinými druhy dopravy jsou ekonomické náklady
velmi nízké. Argumenty, že implementace systému není vzhledem
k podmínkám v Praze reálná,
vyvrací skutečnost, že podobný
systém funguje v mnoha městech
se stejnými klimatickými podmínkami (Kodaň, Amsterdam),
kopcovitým terénem (Barcelona)
či v počátcích nerozvinutou
kulturou městské cyklistiky.
Při realizaci dopravních
opatření zklidňujících dopravu (placené parkování,
mýtné při vjezdu do centra) by
Praha měla nabídnout svým
občanům co nejvíce dopravních
alternativ šetrných k životnímu
prostředí a přispět tak ke zlepšení
mobility ve městě. Pro zavedení
projektu je důležité, aby byla pro
jednotlivé části města zvolena
jednotná technologie a systém byl
v rámci celého města kompatibilní.
FOTO Kolo
lze jednoduše vypůjčit
z automatizovaného stojanu
PROJEKTY
ING. ZDENĚK HORÁK, PH.D.
Implantáty vyrobené na míru
Rozvoj možností moderní medicíny je přímo závislý na stále rychlejším rozvoji zdravotnické techniky a dostupnosti náročných výrobních technologií. Jedním z mnoha praktických výsledků takovéhoto úzkého propojení
medicíny a techniky je nástup individuálně zhotovených implantátů a náhrad pacientům na míru do běžné klinické praxe. Návrhům těchto individuálních náhrad se dlouhodobě věnují pracovníci Laboratoře biomechaniky
člověka na Fakultě strojní ČVUT v Praze.
kostních defektů, které vznikly při
devastujících úrazech nebo
v důsledku zhoubného rakovinného bujení v kostních tkáních.
Jejich přínos v ortopedii je možné
využít v případech, kdy nelze
defektní část lidského skeletu
nahradit běžně používanými,
konvenčními náhradami nebo
modulárními systémy.
FOTO Pro
pacienty s defektem v čelistní a obličejové části
jsou implantáty klíčové z estetického hlediska
Individuálně zhotovené implantáty
mají poměrně širokou oblast
využití v celé řadě klinických
oborů. Historicky první oblastí
jejich použití byla neurochirurgie,
kde se takto vyrobené implantáty používaly při náhradách
poškozených částí lebky. První
zmínky o takovýchto implantátech
pocházejí dokonce už ze
starověkého Egypta.
Návrhům těchto individuálních
náhrad se dlouhodobě věnují pracovníci Laboratoře biomechaniky
člověka na Fakultě strojní ČVUT
v Praze ve spolupráci s lékaři
Stomatologické kliniky 1. LF UK
a VFN v Praze.
Další využití nalezly individuální
implantáty v čelistní a obličejové
chirurgii. V omezené míře se tyto
náhrady dají využít v ortopedii,
případně v plastické chirurgii.
Uplatnění v mnoha
oblastech medicíny
Obecně lze říci, že se používají
hlavně při náhradách rozsáhlých
Použití individuálně zhotovených
náhrad v klinické praxi s sebou nese několik významných
benefitů pro pacienta a v neposlední řadě pro operatéra. Tím
nejdůležitějším přínosem je
implantace plně funkční náhrady
části skeletu člověka, která je
schopna přenášet mechanické
zatížení a případně obnovit
i původní pohyb defektní části.
Návrat k původnímu
vzhledu
Druhým výrazným benefitem je
plnohodnotná náhrada původního
tvaru skeletu, což je obrovským
přínosem z estetického hlediska.
Návrat k původnímu vzhledu
postiženého je klíčový zejména
pro pacienty s defekty v čelistní
a obličejové části skeletu.
Tito pacienti si prošli náročnou
a dlouhou léčbou, avšak rozsáhlé
znetvoření obličeje, které jim
zhoršovalo artikulaci či příjem
potravy, pro ně velmi často znamenalo vyloučení ze společnosti.
Posledním přínosem je snížení
časové náročnosti vlastního
operačního zákroku, kdy operatér
nemusí náhradu tvarovat přímo
na sále a není nutné odebírat pacientovi štěpy z jiných částí těla.
velmi úzké kooperaci odborníků
z Fakulty strojní ČVUT s tuzemskými výrobci zdravotnických
prostředků, firmami DUO CZ,
s. r. o., a ELLA-CS, s. r. o.
Při návrhu těchto implantátů je
nejprve nutné provést pomocí
specializovaného programu
rekonstrukci defektu ze snímků
konvenčních zobrazovacích
metod (CT a NMR) a vytvořit
prostorový geometrický model
defektního místa.
Individuální výroba
Na takto vytvořeném modelu defektu je následně ve spolupráci
s ošetřujícím lékařem navržena
velikost a tvar individuální
náhrady. V případě mechanicky
namáhaných implantátů je navíc
provedena pevnostní analýza
pomocí metody konečných prvků.
Vytvořený návrh individuální
náhrady je odeslán k výrobci,
který na základě dodaného modelu individuální implantát vyrobí
pomocí třískového obrábění
na CNC strojích z vhodných
plastových nebo kovových
biomateriálů.
Výroba implantátů musí probíhat
v čistém prostředí v souladu
s normou ISO 13485, nakonec
následuje čištění, sterilizace
náhrady a její odeslání do zdravotnického zařízení. Přestože
použití těchto náhrad přináší mnoho benefitů pro pacienta, širšímu
použití v klinické praxi brání jejich
vyšší cena, přestože je o polovinu nižší než u srovnatelných
implantátů vyrobených
v zahraničí.
Zkrácení doby zákroku
a jeho rozsahu je zároveň
i vítaným snížením finančních
nároků na léčbu pacienta.
Výroba náhrad probíhá ve
jaro 2010 TECNICALL
35
STUDENTI
JAKUB WEISER
Doktorandi z ČVUT sbírají data
v Antarktidě
Základna Johanna Gregora Mendela umístěná na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě byla pokřtěna na začátku
roku 2007. Vědci zde zkoumají místní prostředí z hlediska biologie, geologie, ornitologie a klimatu. Podle slov
Marka Nerudy z katedry telekomunikační techniky na Fakultě elektrotechnické ČVUT je možné na ostrově
provádět výzkum pouze dva až tři měsíce v roce, v období takzvaného polárního léta, kdy jsou podmínky
nejpříznivější.
nutné automaticky sbírat data
a v časových intervalech je
z terénu odesílat zpět do České
republiky. V tomto smyslu jde
o speciálně navržený systém
senzorů, bezdrátových spojení a výpočetní techniky, které
umožňují sledování v těžkém
terénu a extrémních podmínkách.
Systém byl odvezen na základnu
a nasazen do reálného provozu
na začátku roku 2009. V místě
výzkumu se teploty blíží až
-30 °C.
FOTO Česká
polární základna automaticky sbírá data a komunikuje se světem
Skupina doktorandů na Fakultě
elektrotechnické ČVUT navrhla
zařízení, které dovoluje spojení
základny se světem. „V těchto
zeměpisných podmínkách je
problém s pokrytím signálu.
Klasické technologie jako GSM
zde prostě nenajdete. V úvahu
přichází satelitní technologie,
které ovšem musí signálem
pokrývat ostrov Jamese Rosse
a musí nabízet vhodné služby za
přijatelnou cenu.
V roce 2007 jsme provedli
průzkum možných spojení do sítě
internet a nakonec byla vybrána
satelitní síť Inmarsat,“ říká doktorand Marek Neruda. „Systém
v současné době umožňuje
posílání e-mailů, a to i s přílohami.
Takže není problém ze základny
posílat fotografie,“ doplňuje Marek
Neruda.
36
jaro 2010
TECNICALL
Protože na antarktické základně
jsou po většinu roku neobyvatelné
podmínky, nastala potřeba využití
výpočetní techniky – konkrétně je
Letošní generace systému je
s vědci v terénu. Až se kolegové
z Masarykovy univerzity vrátí zpět
do Brna, sdělí nám své poznatky
o činnosti a obsluze systému.
Následně se pustíme do návrhu
a realizace další generace
systému tak, abychom ošetřili
zjištěné nedostatky a systém
spolehlivě navrhli pro provoz příští
rok,“ dodává Marek Neruda.
Výzkum na základně bude
podle oficiálních zdrojů probíhat
následujících třicet let.
Česká polární základna v Antarktidě
Mendelova polární stanice je česká výzkumná stanice na pobřeží
ostrova Jamese Rosse. Stanice je majetkem Masarykovy univerzity a dostala jméno zakladatele moderní genetiky a meteorologa
Johanna Gregora Mendela. Vědci z ČVUT v Praze byli požádáni
o technickou podporu při provozu polární základny. Zajišťují
zejména komunikační zázemí a energetickou optimalizaci.
Finanční prostředky na její výstavbu poskytlo Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy ČR, nositelem projektu se stala Masarykova
univerzita. Náklady na výstavbu stanice činily asi 60 milionů Kč.
Pro stavbu stanice byla zvolena severní část ostrova Jamese
Rosse. Tento ostrov (jeho rozloha je zhruba 2 500 km²) se asi
z 80 % nachází pod pokryvným ledovcem a právě jen jeho severní
část (Ulu Peninsula) je bez ledovce. V roce 2004 provedla na ostrově
malá skupina vědeckých a technických pracovníků přípravné
práce. Dne 22. února 2007 byla stanice slavnostně otevřena.
STUDENTI
ING. MARTIN PŮLPITEL
„Všude vidíš plno nadaných
a milých lidí, to je neskutečné…“
Lucia Fedorová (23) studuje magisterský program Výpočetní technika na Fakultě elektrotechnické ČVUT.
Byla vždy z těch nejvíce aktivních – účastnila se roadshow Sedmi statečných po českých středních školách, kde
seznamovala své mladší potenciální kolegy s tím, co všechno se dá na ČVUT studovat. Účastnila se projektu
Mentoring, v rámci kterého představovala středoškolačce studentský život na ČVUT.
mohla podílet na vývoji aplikace
Google Calendar. Domnívám se,
že je to skvělý a velmi efektivní
nástroj. Pod vedením svého mentora jsem vyvíjela aplikační funkci,
která umožňuje automatické
odmítnutí kalendářních pozvánek.
FOTO Lucia
Fedorová strávila ve společnosti Google
celkem šest měsíců
V současné době je jedním
z hlavních organizátorů prvního
letního tábora ČVUT s názvem
Jáma lvová, kterého se zúčastní
nejnadanější žáci českých
základních škol. V nedávné době
absolvovala půlroční stáž u firmy
Google ve švýcarském Curychu.
A o ní jsme si povídali.
Jak jsi se do Googlu dostala?
V prvé řadě si myslím, že jsem
měla skutečně veliké štěstí,
protože by mě nikdy nenapadlo,
že se tam dostanu a splní se mi
můj sen – pracovat pro Google.
Práce v Googlu pro mě byla
nejenom velkým profesním
přínosem, ale zároveň byla velmi
zábavná a taky velmi zodpovědná.
Není to takové, že tě k ničemu
nepustí. Žádný stážista tu nedělá
podřadnou práci. Mohli jsme
využívat téměř stejné výhody, jaké
mají zaměstnanci na plný úvazek.
V Curychu jsi měla původně
zůstat jen čtyři měsíce. Co se
stalo, že jsi tam zůstala déle?
Prodloužili mi stáž na celý půlrok.
Moc ráda bych tam zůstala i na
full–time práci, ale momentálně
dávám přednost dokončení studia
na ČVUT.
Co se ti na Googlu nejvíce
líbilo?
Rozhodně lidé kolem mě. Sešlo
se nás tam několik desítek
různých národností. Je to velice
motivující prostředí. Všude vidíš
plno nadaných, milých
a šikovných lidí, to je
neskutečné…
Jak na tebe působí pracovní
prostředí Googlu?
Je velmi uvolněné, kromě
prostorů pro práci je tam řada
místností, o kterých byste
nikdy neřekli, že by to měly být
kanceláře obrovské business
společnosti.
Byla jsem nadšená například
z tzv. playing rooms, kde si
můžete zahrát nejenom ping
pong, biliár nebo stolní fotbálek,
ale třeba i takovou interaktivní
hru na plazmové obrazovce,
jakou je Guitar Hero.
Mezi prací můžete třeba chvíli
relaxovat v masážním lehátku
u obřích akvárek nebo si dát kávu
na střešní terase s výhledem
na Curych. Nebo se můžete
v čase oběda sklouznout
klouzačkou z prvního patra přímo
do jídelny. Takové motivační
prostředí a zkušenost je
k nezaplacení.
Reagovala jsem na jejich nabídku
trainee programů a studentských
stáží. Prostě jsem to zkusila
a poslala jsem do Googlu svůj
životopis.
Google má pobočky po celém
světě. Já jsem se dostala právě
do Švýcarska. Výběrové řízení
chvíli trvalo. Absolvovala jsem
sérii technických rozhovorů
zaměřených na můj obor, tedy
výpočetní techniku. Taky to
obnášelo trochu administrativy.
Na čem přesně jsi u Googlu
pracovala?
Měla jsem tu čest, že jsem se
FOTO Zaměstnanci
relaxující mezi prací
37
PARTNERSTVÍ
ING. LADISLAV KUNC
Smart Kiosk ČVUT a IBM pomáhá
získat informace
Každý z nás se setkal s informačním kioskem, například na nádraží při hledání informací o odjezdu vlaků nebo
v metru kvůli informacím o MHD. Informační kiosk můžeme charakterizovat jako počítačový terminál, který
poskytuje uživatelům užitečné nebo zajímavé informace.
dotykem, hlasem atd. Vzhledem
ke specifickým způsobům interakce bylo bezpodmínečně nutné
dodržovat standardní metodologii
návrhu uživatelských rozhraní –
UCD (User centered design).
Přirozená komunikace mezi člověkem a počítačem
FOTO Studenti
Fakulty elektrotechnické ČVUT vyvíjeli
a testovali netradiční způsoby interakce zařízení Smart
Kiosk
Lze se setkat i s kiosky, ke kterým
je možné připojit paměťovou kartu
z fotoaparátu a vybrané digitální
snímky si pak rovnou vytisknout
na papír. Na výzkumu nových
způsobů interakce zařízení
Smart Kiosk se podílejí katedra
počítačové grafiky a interakce
Fakulty elektrotechnické ČVUT
a pobočka IBM Research v Praze.
Inteligentní kiosk
S rozvojem informačních technologií v sobě mohou kiosky
zahrnovat stále sofistikovanější
činnosti. To vede k vývoji nového
typu informačního kiosku, který
bývá označován jako Smart
Kiosk, českým ekvivalentem
by mohl být název „inteligentní
kiosk“. Na rozdíl od klasických
typů se Smart Kiosk vyznačuje
možností použití netradičních
vstupů i výstupů. Tyto vstupy
a výstupy mohou být zpracovány nebo generovány s využitím
metod umělé inteligence.
Společný výzkum ČVUT a IBM
byl v uplynulém roce realizován
v rámci studentské soutěže
financované společností IBM
Česká republika, s. r. o. – IBM
Student Research Projects. Studenti vyvíjeli a testovali netradiční
způsoby interakce, jako jsou
například ovládání počítače gesty,
38
jaro 2010
TECNICALL
V těsné návaznosti na výzkum
nových výzkumů interakce byl
prováděn i výzkum v oblasti hardwarových technologií realizujících
specializovaný vstup a výstup
informace do nebo z počítače.
Vyvíjená hardwarová řešení
byla orientována především na
identifikaci osob, k tomu sloužily
různé čtečky RFID (radio frequency identification) čipů,
elektronická osobní váha reagující
na proměnný náklon uživatele
apod. Hardwarovým jádrem
realizovaného Smart Kiosku je
IBM AnyPlace Kiosk a k němu
připojené nejrůznější senzory,
například ultrazvukový senzor
vzdálenosti, čidlo přítomnosti.
Cílem prováděného výzkumu bylo
především dosáhnout situace, kdy
uživatel komunikující s kioskem
má „přirozený pocit“, a není tudíž
frustrován požadavky kiosku na
specifické znalosti fungování
kiosku, jak po softwarové, tak
po hardwarové stránce.
Talking head si
s vámi popovídá
K tomu podstatnou měrou
přispěla jednak personifikace interakce, založená na rozpoznání
uživatele s daným profilem
a jednak personalizovaný výstup
informace z kiosku. Jedná se
například o „Talking head“ neboli
mluvící hlavu, kde jsou informace
uživateli sdělovány trojrozměrným
mluvícím modelem lidské hlavy
s využitím hlasového syntetizátoru. Tyto netradiční způsoby
komunikace mezi člověkem
a počítačem vyžadují obecně rozsáhlé testování, které má zjistit,
jak snadno se uživateli s kioskem
komunikuje. I toto testování
prováděli studenti v rámci svých
projektů, vedených jak členy katedry, tak mentory z IBM
Research.
Při testování studenti používali
standardní metodologii testování
použitelnosti. Část testů probíhala
ve specializované laboratoři
katedry – Usability Lab (Laboratoř
pro testování použitelnosti).
V průběhu testování implementovaných řešení byla odhalena
řada problémů ve výše zmíněných
netradičních způsobech komunikace. Tyto nedostatky pak byly
odstraňovány v dalších verzích
vyvíjených uživatelských rozhraní.
První vylepšený
Smart Kiosk
funguje v IBM
Zdokonalená uživatelská rozhraní byla úspěšně nasazena
v prostorách recepce společnosti
IBM Česká republika, s. r. o.,
kde návštěvníci a zaměstnanci
firmy mají možnost vyzkoušet
si netradiční způsoby interakce
s kioskem. Získané ohlasy od
uživatelů jsou pozitivní a vytváří
další motivaci pro pokračující
výzkum v této široké oblasti.
V následujících měsících IBM
Research a ČVUT plánují integraci nových metod interakce
do stávajícího Smart Kiosku.
Dále je plánován rozsáhlý sběr
dat s různými skupinami potenciálních uživatelů kiosku.
Výsledkem zpracování získaných
dat budou další podněty k budoucímu směřovaní výzkumu
v této perspektivní oblasti.
KALENDÁŘ AKCÍ
Vědecké konference na ČVUT v Praze
v roce 2010
18.–23. 4. 2010
16th Radiochemical Conference
Konference má v České republice již padesátiletou tradici a v současné době je spolu se
sérií „International Conference on Nuclear- and
Radiochemistry“ jedním ze dvou pilířů nové
celoevropské série konferencí garantované
přímo DNRC (Division for Nuclear- and Radiochemistry) EuCheMS (European Association for Chemical and Molecular Sciences).
Organizátoři se snaží vytvořit vhodné
podmínky pro rozšíření komunikace mezi
radiochemiky pracujícími jak v základním,
tak v aplikovaném výzkumu ve všech oblastech jaderné chemie a radiochemie.
Mezi hlavní témata konference patří chemie
radioaktivních prvků, radioanalytické metody,
radiochemické separační a speciační metody,
radioaktivita v životním prostředí, radioekologie, aplikace radionuklidů a ionizujícího
záření a zpracování a ukládání radioaktivních
odpadů. Během posledních dvou konferencí
(v letech 2002 a 2006) zaznamenaly významný
rozvoj i sekce zahrnující jaderné metody
v medicíně, radiofarmaka a radiodiagnostiku.
Kontaktní osoba:
prof. Ing. Jan John, CSc.
E-mail: [email protected]
Místo konání: Mariánské Lázně
Webové stránky:
www.radchem.cz
7.–9. 6. 2010
9th IFAC Workshop on Time Delay Systems
Pražský IFAC workshop se zaměřením na
systémy s dopravním zpožděním (TDS 2010),
který je pořádán Fakultou strojní ČVUT
a Centrem aplikované kybernetiky,
navazuje na tradici předchozích osmi
workshopů s danou tematikou,
z nichž první se konal v roce 1998 ve
francouzském Grenoblu a poslední
v září 2009 v rumunské Sinaii.
V rámci workshopu bude prezentováno 60–70
příspěvků předních expertů daného vědního
oboru se zaměřením zejména na syntézu
a teorii řízení, stabilitu, robustnost či numerické a aplikační aspekty systémů s dopravním
zpožděním. Nedílnou součástí workshopu
budou tři vyzvané plenární přednášky,
z nichž první přednese prof. Nejat Olgac (University of Connecticut) se
zaměřením na inženýrské aplikace
systémů s dopravním zpožděním.
Kontaktní osoba:
prof. Ing. Pavel Zítek, DrSc.,
doc. Ing. Tomáš Vyhlídal, CSc.
E-mail: [email protected],
[email protected]
Místo konání: Masarykova kolej (konferenční
místnost), Thákurova 1, Praha 6
Webové stránky:
www.tds2010.fs.cvut.cz
14.–16. 6. 2010
International Symposium on Measurement, Analysis and Modeling
of Human Functions 2010
Mezinárodní sympozium o fyziologických funkcích člověka (ISHF) je pořádáno
od roku 2001 každé tři roky. Sympozium
ISHF pořádané v Praze nám poskytuje
rozsáhlé mezinárodní fórum pro prezentaci
a diskusi o nejnovějším výzkumu
v oblasti měření, analýzy a modelování fyziologických funkcí člověka,
jeho vnímání, poznání a pohybu.
Pozornost je věnována i blízkým
oborům, jako jsou vědy o mozku, komunikaci mezi lidmi, rehabilitaci
a prosperitě a sportovní vědy.
Témata: lidský pohyb a akce, lidské
vnímání a poznávání, interakce lidského
vnímání a poznání s pohybem a reakcemi a metrologie veličin charakterizujících fyziologické funkce člověka.
Kontaktní osoba:
doc. Ing. Stanislava Papežová, CSc.
Místo konání: Fakulta strojní ČVUT, Technická 4, Praha 6 (konferenční místnost)
Webové stránky:
www.ishf2010.cz
Kariérní kurzy na ČVUT v Praze v roce 2010
Specifický trénink pro kouče
Coach Specific Training (CST)
3. 2. – 15. 5. 2010
Manažerské informace
termín dle dohody – pátek a sobota
Program vychází z hlavního dokumentu ICF
(International Coach Federation), nazvaného
„ICF Professional Core Competencies“,
a klade si za cíl seznámit studenty s hlavními
aspekty kvalitního moderního koučování
jak v podnikatelské, tak i osobní sféře.
Kurz je určen zejména manažerům, kteří
chtějí získat základní znalosti v oblasti
manažerských informací, potřebných pro
manažersko-ekonomickou analytickou
a rozhodovací činnost. Osvojení těchto
znalostí je předpokladem pro kompetentní manažerskou činnost. Kurz je
zaměřen na řešení aplikačních úloh
z hlediska taktického a strategického
řízení firmy. Obsah kurzu: užití manažerských
informací v podniku, účetnictví, bilanční
analýza jako základ strategického řízení
podniku, kalkulace nákladů, rozpočtování.
Controlling a jeho úloha v managementu.
Kontaktní osoba:
Mgr. Pavla Brettová
Tel.: 224 359 125, 731 192 600
Místo konání: Masarykův ústav vyšších
studií ČVUT, Horská 3, Praha 2 (4. patro)
Cena: 29 800 Kč bez DPH
Kontaktní osoba:
prof. Ing. Karel Macík, CSc.
Tel.: 224 359 286
Místo konání: Fakulta strojní
ČVUT, Horská 3, Praha 2
Cena: 5000 Kč
CST je ucelený odborný jednosemestrální
program zaměřený na výuku základních
principů a klíčových kompetencí pro
oblast koučování. Program je strukturován do šestnácti výukových bloků
v celkovém počtu 64 hodin.
jaro 2010 TECNICALL
39
www.rwe.cz
RWE – ENERGIE PRO START VAŠÍ KARIÉRY
RWE NABÍZÍ SKVĚLOU ŠANCI PRO STUDENTY A ABSOLVENTY. PŘIHLASTE SE DO RWE TRAINEE NEBO
STIPENDIJNÍHO PROGRAMU A DEJTE SVOJÍ KARIÉŘE TU SPRÁVNOU DÁVKU ENERGIE.
Trainee program
Program je určen čerstvým absolventům
ekonomického nebo technického zaměření.
V průběhu 18 měsíců se budete moci stát
plnohodnotným členem RWE, rotovat různými
odděleními a tak poznat fungování nadnárodní
společnosti a podílet se na odborně zajímavých
projektech. RWE vám umožní rozvíjet se,
růst a získávat první kariérní zkušenosti
prostřednictvím samostatné a zodpovědné práce.
Stipendijní program
Studenti 3. až 5. ročníku nebo studenti
doktorandského studia, kteří chtějí svůj talent
a nové myšlenky obohatit o poznatky z praxe,
mají možnost absolvovat stáž pod záštitou
svého mentora – vyškoleného odborníka.
Vaše poznávání energetické společnosti vám
může pomoci při psaní diplomové práce nebo
volbě dalšího kariérního zaměření. To vše
podpoříme měsíčním stipendiem.
Jak se programů zúčastnit – Pro více informací navštivte stránky www.startkariery.cz.
Kontakt – V případě jakýchkoli dotazů nás kontaktujte na [email protected].

Tecnicall 1/2010 - Život v budoucnosti

Transkript

Podobné dokumenty

zde - LAAS

Tecnicall 4/2009

Tecnicall 3/2009

věda ve službách průmyslu

Ostrava Life

Digitálně řízená architektura

Český katalog 2000 - 2012

hudební festival - CZECHTALENT ZLÍN 2012

WA POLICE ACADEMY LAND OPERATIONS TRAINING UNIT

Realizační dokumentace definitivního ostění tunelu Libouchec

Rozpoznavani zavislosti ve vagnich datech

Zpravodaj 3/2012