Posouzení vybraných aspektů e

Transkript

Posouzení vybraných aspektů e
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta podnikohospodářská
Diplomová práce
Posouzenı́ vybraných technických, ekonomických
a personálnı́ch aspektů e-vzdělávánı́ v Learning Solution
systému SAP v prostředı́ Československé obchodnı́ banky, a. s.
Ing., Bc. Tomáš Kubeš
Vedoucı́ diplomové práce: PhDr. Petr Beroušek
Studijnı́ program: Ekonomika a management
Obor: Podniková ekonomika a management
Květen 2009
Tiráž
Textová část této práce byla napsána v programu NeoOffice a vysázena v programu LATEX.
Elektronická verze práce, včetně obou modelů implementovaných v programu MS-Excel, je
dostupná ke staženı́ na stránkách http://www.TomasKubes.net/.
ii
Poděkovánı́
Za ochotu, trpělivost a odbornou i morálnı́ podporu bych velmi rád poděkoval vedoucı́mu své
diplomové práce, panu PhDr. Petru Berouškovi.
Za spolupráci, poskytnutı́ informacı́ a velice vstřı́cný a otevřený přı́stup bych velmi rád
poděkoval Československé obchodnı́ bance, a. s. a předevšı́m pak panu Ing. Karlu Chmelovi
a panu Mgr. Pavlu Hyt’hovi.
Na závěr bych rád poděkoval společnosti Google Corporation, jejichž vyhledávač přinesl“
”
roztřı́štěné znalosti lidstva na obrazovku každého osobnı́ho počı́tače.
iii
iv
Prohlášenı́
Tato práce byla zpracována a odevzdána jako závěrečná diplomová práce v navazujı́cı́m magisterském studijnı́m programu Ekonomika a management na Vysoké škole ekonomické v Praze
v květnu 2009.
Prohlašuji, že tato práce nebyla dřı́ve odevzdána jako závěrečná nebo jiná práce v žádném
studijnı́m programu na této nebo jiné vysoké škole.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně, s použitı́m odborné literatury
a pramenů uvedených v seznamu, který je součástı́ této práce.
Souhlası́m se zveřejněnı́m této práce ve smyslu §60 zákona č. 121/2000 Sb., ve zněnı́ pozdějšı́ch
právnı́ch předpisů, a relevantnı́ch internı́ch předpisů školy.
V Praze, dne 1. května 2009
.............................................................
v
vi
Abstract
This book focuses on an evaluation of technical, economical, and personal aspects of e-learning
deployment in a theoretical plane and in the specific environment of the bank ČSOB, a. s. The
thesis begins by an introduction of the term e-learning and a brief description of main properties
and characteristics of this new trend in a field of not only corporate education. Special attention
is devoted to an assessment of business benefits and cots of education; every aspect is analyzed
and compared both for the classical brick and mortar classroom instructor led education and
for the e-learning. The thesis introduces two mathematical models for assessing an effectiveness
of e-learning deployment. Theoretical concepts are applied to data from a real course which
was run in one of the main Czech banks ČSOB, a. s. Last part briefly examines the concepts
and benefits of SCORM standard package and its support in the SAP LS 600 system.
Keywords: e-learning, electronic learning, education, training, e-course, trends, evaluation,
benefits, economic analysis, cost analysis, break even analysis, deployment, equivalent benefit
method, effectiveness, model, SAP, LMS, SCORM, ČSOB.
Abstrakt
Cı́lem této práce je podrobné prozkoumánı́ a zhodnocenı́ efektů zavedenı́ elektronického vzdělávánı́ v podniku v obecné rovině a v konkrétnı́m přı́padě ČSOB, a. s. Problematika je uvedena definicı́ pojmu e-learning a stručným rozborem charakteristik tohoto nového trendu
v oblasti nejen podnikového vzdělávánı́. Zvláštnı́ pozornost je věnována ekonomickým aspektům
vzdělávánı́, respektive hodnocenı́ přı́nosů a nákladů podnikového vzdělávánı́; každé hledisko je
prozkoumáno a porovnáno jak pro e-learning, tak pro klasické metody výuky. Následně jsou
navrženy dva modely pro hodnocenı́ nákladů, výhodnosti a efektivity obou metod vzdělávánı́.
Zjištěné teoretické poznatky a navržené modely měřenı́ efektivity jsou demonstrovány na datech
z konkrétnı́ho kurzu. Nazávěr se práce zabývá základnı́mi charakteristikami balı́ku standardů
SCORM a zkoumá jejich podporu v systému SAP LS 600.
Klı́čová slova: e-learning, elektronické vzdělávánı́, vzdělávánı́, elektronický kurz, e-kurz,
trendy ve vzdělávánı́, hodnocenı́, přı́nosy, ekonomická analýza, rozbor nákladů, bod zvratu,
metoda ekvivalentnı́ho přı́nosu, efektivita, model, SAP, LMS, SCORM, ČSOB.
vii
viii
Obsah
Seznam obrázků
xiii
Seznam Tabulek
xiv
Přehled užitých pojmů a zkratek
xv
Úvod
1
1 Definice problému
1.1 Motivace práce . . . . . . . . . . . . . . . . .
1.1.1 Význam vzdělávánı́ v modernı́ firmě .
1.1.2 Současný stav podnikového vzdělávánı́
1.1.3 Klasické formy vzdělávánı́ . . . . . . .
1.2 Cı́l práce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
v
.
.
. . .
. . .
ČR
. . .
. . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Teoretický rozbor problematiky
3
3
3
3
4
4
5
2 e-Learning
2.1 Vznik elektronického vzdělávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2 Vymezenı́ pojmu e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.2.1 Vymezenı́ pojmu e-learning v rámci této práce . . . . . . . . . . . . . .
2.3 Co je a co nenı́ e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4 Souvisejı́cı́ pojmy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.1 Blended Learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.2 CBT – Computer Based Training – počı́tačem podporovaná výuka . . .
2.4.3 WBT – Web Based Training – výuka podporovaná internetem . . . . .
2.4.4 On-line výuka . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.5 TBT – Technology Based Training – výuka s využitı́m technologiı́ . . .
2.4.6 LMS – Learning Management System – řı́dicı́ systém výuky . . . . . . .
2.4.7 LCMS – Learning Content Management System – řı́dicı́ systém obsahu
výuky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.4.8 Learning Portal – vzdělávacı́ portál . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.5 Hranice e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.5.1 Čı́m se lišı́ e-learning od distančnı́ho vzdělávánı́? . . . . . . . . . . . . .
2.6 Evaluace e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.6.1 Výhody e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.6.2 Nevýhody elektronického vzdělávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.7 Význam e-learningu v současné firmě . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.7.1 Proč nasadit e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.7.2 Proč nenasadit e-learning . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.8 Standardy v oblasti e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.8.1 Proč standardy? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.8.2 Stručná historie nejvýznamnějšı́ho standardu v e-learningu . . . . . . .
2.8.3 SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.9 Přehled vybraných e-learningových řešenı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
2.9.1 Vybranı́ zástupci hlavnı́ch produktů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
ix
7
7
7
8
9
9
9
10
10
10
10
10
11
11
11
11
12
12
14
14
14
15
16
16
16
17
17
17
2.9.2 Některé dalšı́ produkty . . . . . . . . .
2.9.3 Vybranı́ poskytovatelé e-learningových
2.10 Budoucnost e-learningu . . . . . . . . . . . .
2.10.1 Obecné trendy . . . . . . . . . . . . .
2.10.2 Adaptivita . . . . . . . . . . . . . . .
2.11 Shrnutı́ kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . .
kurzů
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
18
18
18
18
19
19
3 Ekonomické aspekty vzdělávánı́
3.1 Proč se analýzou ekonomické výhodnosti zabývat? . . . . . . .
3.2 Měřenı́ efektivity vzdělávánı́ obecně . . . . . . . . . . . . . . .
3.2.1 Return on Investment . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.2.2 Return on Expectations . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.2.3 Return on Knowledge . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3 Měřenı́ výsledků vzdělávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.3.1 Pět úrovnı́ měřenı́ výsledků vzdělávánı́ . . . . . . . . . .
3.3.2 Metody zjišt’ovánı́ přı́nosů vzdělávánı́ . . . . . . . . . .
3.4 Zjišt’ovánı́ nákladů na vzdělávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.4.1 Přehled nákladů na prezenčnı́ kurz . . . . . . . . . . . .
3.4.2 Přehled nákladů na elektronický kurz . . . . . . . . . .
3.4.3 Předpokládané úspory spojené s nasazenı́m e-learningu
3.4.4 Rozbor nákladů na vývoj elektronického kurzu . . . . .
3.5 Měřenı́ výhodnosti e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3.5.1 Princip ekvivalentnı́ho přı́nosu . . . . . . . . . . . . . .
3.5.2 Práce s obtı́žně měřitelnými efekty vzdělávánı́ . . . . . .
3.5.3 Specifika elektronického vzdělávánı́ . . . . . . . . . . . .
3.5.4 Analýza bodu zvratu nasazenı́ e-learningu . . . . . . . .
3.6 Shrnutı́ kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
21
21
21
21
21
22
22
22
23
24
24
26
27
27
28
28
29
30
30
31
Vzdělávánı́ zaměstnanců v ČSOB
33
4 Rozbor nákladů na vzdělávánı́ v ČSOB
4.1 O společnosti ČSOB a. s. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2 Současný stav vzdělávánı́ v ČSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2.1 Rozsah vzdělávánı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2.2 Členěnı́ internı́ch vzdělávacı́ch akcı́ pořádaných v ČSOB . . . .
4.2.3 Nasazenı́ e-learningu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.2.4 Lokálnı́ výhody a nevýhody e-learningu . . . . . . . . . . . . .
4.3 Současný postup určenı́ ceny kurzu v ČSOB . . . . . . . . . . . . . . .
4.3.1 Oceněnı́ prezenčnı́ho katalogového kurzu . . . . . . . . . . . . .
4.3.2 Mimokatalogový ad-hoc“ kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . .
”
4.4 Proces přı́pravy e-kurzu v ČSOB . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.4.1 Role . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.4.2 Činnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.5 Výběr metody hodnocenı́ efektivity elektronického vzdělávánı́ v ČSOB
4.6 Zhodnocenı́ převodu kurzu Bankopojištěnı́“ do elektronické podoby .
”
4.6.1 Charakteristika prezenčnı́ verze kurzu . . . . . . . . . . . . . .
4.6.2 Charakteristika elektronické verze kurzu . . . . . . . . . . . . .
4.6.3 Komentář . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.6.4 Očištěnı́ dat . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
35
35
35
35
35
36
36
37
37
39
39
39
40
40
40
41
41
41
42
x
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
4.6.5 Hodnocenı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Návrh srovnávacı́ho modelu nákladů na elektronickou a prezenčnı́
4.7.1 Podmı́nky pro zpracovánı́ modelu . . . . . . . . . . . . . .
4.7.2 Předpoklady modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.7.3 Náklady na jednotlivé činnosti . . . . . . . . . . . . . . .
4.8 Model 1: Bod zvratu pro elektronický kurz . . . . . . . . . . . . .
4.8.1 Parametry modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.8.2 Princip modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.8.3 Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.8.4 Aplikace modelu na kurzu Bankopojištěnı́“ . . . . . . . .
”
4.8.5 Hodnocenı́ modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.9 Model 2: Srovnánı́ nákladů prezenčnı́ a elektronické výuky . . . .
4.9.1 Vstupnı́ parametry . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.9.2 Investičnı́ horizont . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.9.3 Shrnutı́ užitých parametrů . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.9.4 Princip modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.9.5 Realizace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.9.6 Apliakce modelu na kurz Bankopojištěnı́“ . . . . . . . .
”
4.9.7 Apliakce modelu na hypotetický kurz běžného rozsahu . .
4.9.8 Širšı́ porovnánı́ výhodnosti vzdělávacı́ch metod . . . . . .
4.9.9 Hodnocenı́ modelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
4.10 Shrnutı́ kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
43
44
44
44
46
48
48
50
50
50
51
52
52
55
56
58
58
58
60
61
61
63
5 Technické aspekty e-learningu v LS systému SAP
5.1 Cı́l kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.2 Základnı́ principy SCORMu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3 Stručný popis konceptu standardu SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.1 Content Aggregation Model – model shromažd’ovánı́ (strukturovánı́) obsahu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.2 Run-Time Environment – prostředı́ pro běh (výuky) . . . . . . . . . . .
5.3.3 Sequencing and Navigation – třı́děnı́ (řazenı́) a navigace . . . . . . . . .
5.3.4 Overview – přehled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.3.5 Conformance Requirements – požadavky na shodu . . . . . . . . . . . .
5.4 Stručná technická charakteristika . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.5 Teoretický pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600 . . . . . . . .
5.6 Návrh testovacı́ho kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.7 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
5.8 Shrnutı́ kapitoly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
65
65
65
65
6 Závěr
6.1 Výsledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.2 Doporučenı́ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
6.3 Zamyšlenı́ a náměty na dalšı́ výzkum . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
71
71
72
72
7 Literatura
75
8 Kde dále hledat
8.1 Česky psané zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.1.1 Webové stránky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8.1.2 Knihy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
79
79
79
4.7
xi
. . . .
výuku
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
. . . .
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
66
67
67
67
67
68
68
69
70
70
8.2
Anglicky psané zdroje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
79
Appendix
81
A Počtačová implementace modelu 2 pro kurz Bankopojištěnı́“
”
82
B Počtačová implementace modelu 2 pro hypotetický kurz
83
C Výstupnı́ obrazovka testovacı́ho kurzu
84
D Zdrojový kód testovacı́ho kurzu
87
xii
Seznam obrázků
2.1
2.2
2.3
Diagram rolı́ uživatelů v LMS [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Vztahy LMS a LCMS [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Hranice e-learningu [18] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
10
11
12
4.1
4.2
Diagram skládánı́ nákladů na prezenčnı́ kurz . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Diagram interakce rolı́ při přı́pravě e-kurzu v ČSOB, popis interakcı́ viz dostavec
4.4.2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Graf časů průchodu účastnı́ků elektronickou verzı́ kurzu Bankopojištěnı́“ . . .
”
Graf očištěných časů průchodu účastnı́ků elektronickou verzı́ kurzu Bankopo”
jištěnı́“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Ukázka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel . . . . . . . . . . . . . . .
Grafické vyjádřenı́ bodu zvratu pro kurz Bankopojištěnı́“ dle modelu 1 . . . .
”
Grafické vyjádřenı́ bodu zvratu pro kurz Bankopojištěnı́“ dle modelu 2 . . . .
”
Grafické vyjádřenı́ bodu zvratu pro hypotetický kurz dle modelu 2 . . . . . . .
Grafické srovnánı́ nákladů metod vzdělávánı́ v závislosti na počtu studendtů a
délce kurzu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
38
4.3
4.4
4.5
4.6
4.7
4.8
4.9
5.1
5.2
5.3
39
42
43
51
52
59
61
62
Členěnı́ standardu SCORM [21] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Rozdı́ly v názvoslovı́ standardu SCORM [13] . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Struktura systému LS SAP [49] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
66
67
68
D.1 Struktura vytvořeného kurzu ve formátu SCORM . . . . . . . . . . . . . . . . .
87
Seznam tabulek
2.1
2.2
2.3
Etapy zapojovánı́ počı́tačů do výuky [26] . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přehled vybraných LMS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přehled vybraných poskytovatelů elektronikcých kurzů . . . . . . . . . . . . . .
7
18
18
4.1
4.2
4.3
4.4
Základnı́ údaje o společnosti ČSOB, a. s. platné k 30.6.2007 [33] . . . . . . . .
Charakteristika prezenčnı́ verze kurzu Bankopojištěnı́“ . . . . . . . . . . . . .
”
Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojištěnı́“ . . . . . . . . . . . .
”
Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojištěnı́“ po očištěnı́ datového
”
souboru . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Uvažované náklady na čas zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Uvažované náklady na výuku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Parametry modelu 1 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Rekapitulace hlavnı́ch nákladů pro model 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Rekapitulace vstupnı́ch paramterů pro model 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Přehled dodatečných nákladů na prezenčnı́ kurz na straně zaměstnavatele . . .
Přehled dodatečných nákladů na prezenčnı́ kurz na straně zaměstnance . . . .
Přehled dodatečných nákladů na elektronický kurz na straně zaměstnavatele . .
Přehled dodatečných nákladů na elektronický kurz na straně zaměstnance . . .
Primárnı́ vstupnı́ parametry modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výchozı́ hodnoty koeficientů modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Výchozı́ hodnoty parametrů modelu 2 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Srovnánı́ výsledků modelu 1 a 2 pro kurz Bankopojištěnı́“ . . . . . . . . . . .
”
Srovnánı́ výsledků modelu 1 a 2 pro hypotetický kurz . . . . . . . . . . . . . .
35
41
41
4.5
4.6
4.7
4.8
4.9
4.10
4.11
4.12
4.13
4.14
4.15
4.16
4.17
4.18
xiii
42
47
47
49
53
53
54
55
56
57
57
57
57
59
60
xiv
Přehled užitých pojmů a zkratek
Přehled pojmů
ad-hoc kurz – v terminologii ČSOB kurz, který je vytvořen na specifickou objednávku,
většinou je unikátnı́
asynchronnı́ výuka – studium, při kterém se aktivity studenta a instruktora neodehrávajı́ ve
stejném čase, často ani na stejném mı́stě
blended learning – (kombinovaná výuka) spojenı́ prezenčnı́ a elektronické výuky v rámci
jednoho kurzu
e-learning – poskytovánı́ a správa přı́ležitostı́ ke vzdělávánı́ a jejich podpora pomocı́ počı́tačové, sı́t’ové a internetové technologie
hypertext – prostor (systém) textových dokumentů propojených vzájemnými vnitřnı́mi vazbami na základě souvislostı́, po kterých se uživatel může mezi dokumenty pohodlně pohybovat nelineárnı́m způsobem (v přı́padě jiných než textových dokumentů se použı́vá
pojem hypermédia)
interaktivita – poskytovánı́ odezvy na podněty, v podánı́ elektronického vzdělávánı́ předevšı́m
vyžadovánı́ aktivnı́ účasti studenta a reagovánı́ na ni (např. zadávánı́ otázek a nabı́zenı́
obsahu podle odpovědı́)
katalogový kurz – v terminologii ČSOB se jedná o kurz nabı́zený zaměstnancům v katalogu
vzdělávacı́ch kurzů delšı́ dobu; mnohokrát se opakuje
metadata – data o datech, stručně popisujı́ obsah dat, ke kterým se vztahujı́; lze si je představit
napřı́klad jako informace na obalech potravin, umožňujı́ rychlé hledánı́, procházenı́ a katalogizaci dat
on-line výuka – synchronnı́ výuka s využitı́m internetu a interakce v reálném čase
poměrná časová náročnost – poměr času stráveného studiem stejné látky elektronickou
a prezenčnı́ formou
prezenčnı́ kurz – kurz prováděný klasickou prezenčnı́ formou v učebně za přı́tomnosti lektora
princip ekvivalentnı́ho přı́nosu – postup řı́kajı́cı́, že pokud je vzdělávacı́ výsledek různých
forem vzdělávánı́ shodný nebo srovnatelný, lze tyto srovnávat na základě jejich nákladů
prohlubovánı́ znalostı́ – student zı́skává nové doplňujı́cı́ znalosti a nové dovednosti k lepšı́mu
zvládnutı́ úkolů, které již vykonává (v ČR lze tento typ výuky odepsat z danı́)
rozšiřovánı́ znalostı́ – student zı́skává nové znalosti a nové dovednosti ke zvládnutı́ úplně
nových úkolů (v ČR tento typ výuky nelze odepsat z danı́)
synchronnı́ výuka – výuka, při které kooperace studentů a učitele probı́há v reálném čase
(at’ již osobně, nebo prostřednictvı́m ICT)
učebnový kurz – kurz prováděný klasickou prezenčnı́ formou v učebně za přı́tomnosti lektora
učenı́ – konkrétnı́ aktivita studenta při vstřebávánı́ nových znalostı́ a dovednostı́
xv
virtuálnı́ třı́da – softwarový nástroj po podporu vzájemné on-line kolaborace skupiny studentů
vzdělávánı́ – komplexnı́ proces systematického zvyšovánı́ znalostı́ s konkrétnı́m cı́lem
Přehled zkratek
ADL
Advanced Distributed Learning (Initiative)
agentura US ministerstva obrany, která vytvářı́ standard SCORM (viz nı́že)
AICC
Aviation Industry Computer-Based Training Committee
jedna z prvnı́ch standardizačnı́ch skupin e-learningu; jejı́ význam přesahuje letectvı́
API
Application Program Interface (aplikačnı́ rozhranı́)
sada jasně definovaných metod (funkčnı́ch volánı́) pro vzájemnou komunikaci programů
CBT
Computer Based Training (počı́tačem podporovaná výuka)
jakýkoliv způsob výuky realizovaný (podporovaný) prostřednictvı́m počı́tačů
CMS
Content Management System (systém řı́zenı́ obsahu)
systémy pro správu, uchovávánı́ a zveřejňovánı́ multimediálnı́ch informacı́ (obsahu)
HTML Hypertext Markup Language, značkovacı́ hypertextový jazyk
jazyk pro tvorbu webových stránek;
užitý též pro tvorbu výukového obsahu ve standardu SCORM
ICT
Information and Communication Technology, informačnı́ a komunikačnı́ technologie
technologie, nástroje a průmyslové odvětvı́ podporujı́cı́ přenos a zpracovánı́ informacı́
IEEE
Institute of Electrical and Electronics Engineers
mezinárodnı́ profesnı́ organizace vystupujı́cı́ též na poli standardizace
ILT
Instructor Led Training, výuka vedená učitelem
klasická prezenčnı́ výuka
IMS
IMS Global Learning Consortium Inc.
mezinárodnı́ konsorcium vzdělávacı́ch institucı́ a vládnı́ch agentur;
aktivnı́ též na poli vytvářenı́ standardů pro e-learning
KM
Knowledge Management, řı́zenı́ znalostı́
systematické a podporované sbı́ránı́, třı́děnı́, sdı́lenı́ a využı́vánı́ znalostı́ ve firmě;
v dnešnı́ době většinou podpořené počı́tačovým systémem
LCMS Learning Content Management System, řı́dicı́ systém obsahu výuky
systém pro správu, ukládánı́, řı́zenı́ a vytvářenı́ výukového obsahu
LMS
Learning Management System, řı́dicı́ systém výuky
systém spravujı́cı́ organizačnı́ a administrativnı́ část vzdělávacı́ho procesu v organizaci
LO
Learning Object, výukový objekt
menšı́ ucelená samostatná část výukového obsahu
většinou sloužı́ jako prvek k stavbě vyššı́ struktury; v terminologii SCORM zvaná SCO
ROI
Return of Investment, návratnost investic
poměr výnosů k vynaloženým nákladům
ROK
Return of Knowledge, návratnost znalostı́
analogie ROI v abstraktnı́ rovině; je třeba ukázat, jak znalosti zı́skané školenı́m
zvýšı́ objem obchodu, podı́l na trhu, konkurenceschopnost a věrnost zákaznı́ků
RTE
Run-Time Environment, prostředı́ pro běh/systémové prostředı́
sada dostupných zdrojů a nástrojů pro jejich využitı́ (systémových volánı́),
ve kterém je spouštěn obsah nebo aplikace třetı́ch stran
SCORM Sharable Content Object Reference Model, referenčnı́ model sdı́leného obsahu
hlavnı́ standard v oblasti elektronického vzdělávánı́;
popisuje jak formát a strukturu obsahu, tak vzdělávacı́ prostředı́
xvi
SME
TBT
WBT
XML
subject matter expert, odbornı́k na danou problematiku
garant přı́pravy elektronického kurzu po stránce obsahu
Technology Based Training, výuka prostřednictvı́m technologiı́
výuka podpořená jakýmikoliv médii a technologiemi
Web Based Training, výuka prostřednictvı́m internetu
výuka realizovaná s využitı́m počı́tačů a internetu (podmnožina CBT)
Extensible Markup Language, rozšiřitelný značkovacı́ jazyk
univerzálnı́ jazyk pro popis a ukládánı́ strukturovaných dat
xvii
Úvod
1
KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLÉMU
3
1 Definice problému
1.1
1.1.1
Motivace práce
Význam vzdělávánı́ v modernı́ firmě
Technologický vývoj, globalizace světové ekonomiky a dynamické rychle se měnı́cı́ konkurenčnı́
prostředı́ vedou k tomu, že klı́čovým faktorem k úspěchu modernı́ společnosti přestávajı́ být
hmotná aktiva ve vlastnictvı́ společnosti. Základnı́m stavebnı́m kamenem úspěchu v tvrdém
konkurenčnı́m boji se naopak stávajı́ znalosti a kompetence pracovnı́ků.
Pouze v menšı́m počtu odvětvı́ může dnešnı́ společnost dlouhodobě obstát v konkurenci
pouze dı́ky svým technologiı́m a výrobnı́m zařı́zenı́m, ve většině oborů lze dnes technologie,
výrobnı́ postupy či produkty snadno napodobit.
Klı́čem k úspěchu firmy se proto stávajı́ kompetentnı́ zaměstnanci, kteřı́ dokážı́ ostatnı́
zdroje firmy v aktuálnı́ch podmı́nkách plně a efektivně využı́t k dlouhodobému plněnı́ firemnı́ho
poslánı́. Právě tito jsou stěžejnı́m prostředkem, který nelze ani snadno, ani rychle nahradit nebo
okopı́rovat. Proto se lidské zdroje stávajı́ tı́m nejcennějšı́m, čı́m každá organizace disponuje,
a modernı́ společnosti správně akcentujı́ zásadnı́ a strategický význam práce s lidskými zdroji
pro svůj dlouhodobý růst.
Strategický rozvoj lidských zdrojů poskytuje přı́ležitosti k učenı́, rozvoji a vzdělávánı́
s cı́lem zlepšenı́ výkonu jednotlivce, týmu i organizace. Základnı́mi složkami rozvoje
lidských zdrojů pak jsou: učenı́ se, vzdělávánı́, rozvoj a odborné vzdělávánı́ (výcvik,
trénink), kterému se věnuji ve své práci. [15]
Prohlubovánı́ a rozšiřovánı́ znalostı́ zaměstnanců neboli budovánı́ lidského kapitálu se
stává jednou z nezbytných podmı́nek dosaženı́ udržitelného rozvoje modernı́ firmy na prahu
21. stoletı́ a strategický rozvoj těchto lze vnı́mat jako zásadnı́ prostředek k dosahovánı́ cı́lů organizace. Toto pouze podtrhuje stěžejnı́ význam zodpovědné, promyšlené a dlouhodobé personálnı́
práce pro chod organizace.
Vzdělávánı́ je nepřetržitý proces, který nejen zvyšuje existujı́cı́ schopnosti, ale také
vede k rozvı́jenı́ dovednostı́, znalostı́ a postojů, které připravujı́ lidi na budoucı́ širšı́,
náročnějšı́ a z hlediska úrovně i vyššı́ úkoly. [1]
1.1.2
Současný stav podnikového vzdělávánı́ v ČR
Jen asi čtvrtina českých podniků považuje podnikové vzdělávánı́ za prioritnı́ součást
své personálnı́ politiky a řı́zenı́ lidských zdrojů za součást strategie svého rozvoje.
Totéž platı́ i o investicı́ch zaměstnavatelů do řı́zenı́ lidských zdrojů. V ČR se věnujı́
lidé ve věku 16 až 65 let dalšı́mu vzdělávánı́ průměrně 43 hodin ročně. V 19
evropských zemı́ch byl zjištěn průměr 69 hodin a v některých z těchto zemı́ dokonce
přes 90 hodin. [24]
Stejně jako je vzdělávánı́ nesmı́rně důležité, je též nesmı́rně nákladné. Vyžaduje čas
zaměstnanců, který nemůže být využit k produktivnı́ práci, čas kvalifikovaných lektorů, nutnost přesunů a s nı́m spojeného neproduktivnı́ho času, alokaci vhodně vybavených prostor,
logistickou i technickou podporu a mnohdy i nákladné učebnı́ pomůcky.
Tato situace dostává firmy a předevšı́m pak jejich personalisty či pracovnı́ky útvarů
internı́ho vzdělávánı́ do velmi svı́zelné situace. Na jedné straně stojı́ nutnost systematického
a kvalitnı́ho vzdělávánı́ a rozvoje všech zaměstnanců, zatı́mco na druhé straně s nemenšı́ urgencı́
stojı́ nutnost pracovat efektivně a snižovat náklady.
KAPITOLA 1. DEFINICE PROBLÉMU
4
1.1.3
Klasické formy vzdělávánı́
Vzdělávánı́ – jeden ze způsobů učenı́ (se), organizovaný a institucionalizovaný
způsob učenı́. Vzdělávacı́ aktivity jsou ohraničené (diskrétnı́) – majı́ svůj začátek
a konec. [15]
Demonstrace a výklad jsou vzdělávacı́ metody staré téměř jako lidstvo samo a studium dokumentů provázı́ člověka od úsvitu prvnı́ch civilizacı́. I dnes tyto metody často tvořı́
základ vzdělávacı́ho programu většiny firem. Ač jsou obě bez pochyb účinné, stále vzrůstajı́cı́
cena času zaměstnanců je činı́ též nesmı́rně nákladnými.
Vzdělávánı́ zaměstnanců zahrnuje širokou škálu vzdělávacı́ch aktivit, které doplňujı́,
rozšiřujı́ a aktualizujı́ školnı́ vzdělánı́ v souladu s praktickými potřebami jednotlivců
a organizacı́, kde jsou zaměstnáni. [24]
Zatı́mco slova starověkých mudrců vytesaná do kamene zůstávajı́ i po tisı́cı́ch let v platnosti, brožura s přesným popisem firemnı́ch produktů může být zastaralá ještě před tı́m, než
na nı́ zaschne tiskařská barva.
1.2
Cı́l práce
Mnoho firem se snažı́ najı́t novou cestu, jak předávat svým zaměstnancům potřebné znalosti
efektivněji a s nižšı́mi náklady. Jednou z možnostı́, ke které velkou měrou přispěl překotný rozvoj
informačnı́ch a komunikačnı́ch technologiı́ (ICT), je e-learning. Významem tohoto pojmu,
jeho možnostmi a omezenı́mi, stejně tak jako jeho důsledky a významem pro firmy bych se rád
zabýval v následujı́cı́ práci.
• V prvnı́ kapitole představı́m a definuji pojem e-learning a rozeberu možnosti i omezenı́
elektronického vzdělávánı́ v obecné teoretické rovině.
• Ve druhé kapitole se budu věnovat ekonomickým aspektům vzdělávánı́ a hodnocenı́ jeho
efektivity a přı́nosů pro podnik. Zároveň zanalyzuji, jak se jednotlivé položky změnı́ při
nasazenı́ elektronického vzdělávánı́.
• V následujı́cı́ kapitole se zaměřı́m na aplikaci poznatků a spočı́tám efekty převedenı́ kurzu
Bankopojištěnı́“ v ČSOB, a. s. do elektronické podoby. Navrhnu jednoduchý a posléze
”
komplexnı́ model pro vyhodnocenı́ výhodnosti zavedenı́ elektronického vzdělávánı́. Zároveň doplnı́m specifické výhody a omezenı́ vyplývajı́cı́ z konkrétnı́ch podmı́nek aplikace elearningu v dané firmě. Zı́skaná data nakonec srovnám s daty z jiných, veřejně dostupných
pracı́.
• V poslednı́ kapitole bych se rád podrobněji věnoval jednomu z klı́čových standardů na
poli e-learningu: SCORMu, stručně popsal, jaké ekonomické výhody jeho užitı́ přinášı́,
a demonstroval technické možnosti standardu na praktickém přı́kladu modelového kurzu
v jednom z nejvýznamnějšı́ch nástrojů na poli distribuce elektronického vzdělávánı́ –
systému SAP LS.
Za hlavnı́ přı́nos této práce považuji zhodnocenı́ efektivity a přı́nosů zavedenı́ elektronického vzdělávánı́ na tvrdých datech z reálné podnikové praxe.
Teoretický rozbor problematiky
5
KAPITOLA 2. E-LEARNING
7
2 e-Learning
2.1
Vznik elektronického vzdělávánı́
Počı́tače od doby svého vzniku ve 40. letech urazily ohromný kus cesty a předevšı́m v poslednı́ch
20 letech nenásilně penetrovaly téměř do všech oblastı́ lidského života. Logickým důsledkem
tohoto vývoje je snaha využı́t jimi nabı́zené možnosti ke snı́ženı́ nákladů a zvýšenı́ efektivity výuky. Jednotlivé etapy zapojovánı́ počı́tačů do výuky přehledně uvádı́ [26] v tabulce 2.1
(výňatek).
1960 -
1970 1980 1990 -
rozvoj programovaného učenı́, větvené programy, zmatené učebnice, sálové počı́tače – realizace výukových algoritmů, systémový
přı́stup k navrhovánı́ výuky
velké a střednı́ počı́tače, výukové algoritmy, adaptivnı́ programy,
kybernetické přı́stupy k pojetı́ učebnı́ch procesů
PC, pokusy s mikropočı́tači, Computer Based Training
autorské systémy, rozvoj CBT, WBT, LMS, LCMS, e-learning
Tabulka 2.1: Etapy zapojovánı́ počı́tačů do výuky [26]
2.2
Vymezenı́ pojmu e-learning
Ač se s termı́nem e-learning setkáváme již delšı́ dobu (šı́řeji se objevuje v 90. letech, prvnı́
zmı́nky jsou již z let 60.), význam tohoto slova stále nebyl mezi autory sjednocen a předevšı́m
rozsah činnostı́ chápaných pod tı́mto pojmem se mezi různými pracemi může diametrálně lišit.
Poznámka: Ani samotný způsob psanı́ tohoto slova nenı́ jednotný. Někteřı́ autoři využı́vajı́
velké počátečnı́ pı́smeno dle standardnı́ch gramatických pravidel – E-learning. Jindy se ovšem
v přı́padě nutnosti užitı́ velkého pı́smena setkáme se i zápisem e-Learning. S ohledem na definici
tohoto pojmu v této práci (viz nı́že) mi přijde, že tento zápis lépe akcentuje hlavnı́ význam slova
– learning (učenı́, vzdělávánı́) – a budu jej proto v rámci této práce použı́vat v přı́padech, kde
by pravidla pravopisu vyžadovala velké počátečnı́ pı́smeno.
Termı́n e-learning vnikl spojenı́m dvou slov: e, zkratky slova electronic (elektronické), a learning (vzdělávánı́), čili v přesném překladu elektronické vzdělávánı́“. Co však elektronické
”
vzdělávánı́ skutečně znamená?
Pro samotné zapojenı́ modernı́ch informačnı́ch a komunikačnı́ch technologiı́ (ICT) do
výuky vzniklo mnoho pojmů, některé z nich uvádı́ [35]; dovoluji si uvést anglickou citaci, protože
některé výrazy dosud nemajı́ ustálený překlad do českého jazyka, vlastnı́ překlad nabı́dnu nı́že:
Various terms are being used to name these emerging training methods, i. e., asynchronous learning, distributed learning, on-line learning, web-based learning, computer based training, and distance learning. [35]
Každý z uvedených pojmů lze chápat jako specifický pohled podtrhujı́cı́ jeden
aspekt studia podpořeného ICT:
• slovo asynchronnı́ zdůrazňuje možnost časového oddělenı́ aktivit žáka a učitele,
• slova distribuované či distančnı́ akcentujı́ prostorové oddělenı́ žáků a učitele,
KAPITOLA 2. E-LEARNING
8
• spojenı́ on-line výuka stejně jako webem podporovaná výuka předjı́má využitı́ technologiı́ internetu jako studijnı́ho média, slovo on-line navı́c implicitně zahrnuje i možnost
interakce mezi subjekty v reálném čase,
• spojenı́ počı́tačem podporovaná výuka předjı́má jakékoliv využitı́ počı́tačů k podpoře
vzdělávacı́ho procesu.
Zmı́něný přehled lze chápat též jako výčet základnı́ch vlastnostı́, které ke vzdělávánı́
pomocı́ modernı́ch informačnı́ch technologiı́ náležı́. Úspěšný modernı́ vzdělávacı́ program by
měl vykazovat všechny. Mnoho definic e-learningu nicméně zachovává právě akcent pouze na
jednu z vlastnostı́. Přı́klady takových definic shrnuje [26] (upraveno):
• Procesnı́: e-Learning (elektronické vzdělávánı́) je série procesů, spojených s procesy
učenı́ a jejich řı́zenı́ (vyučovánı́), realizovaných elektronickými prostředky.
• Technologická: e-Learning znamená počı́tačem podporovanou výuku, resp. výuku prostřednictvı́m webu (CBT/WBT, Computer Based Training, Web Based Training), řı́dicı́
systém výuky (LMS, Learning Management System) a komunikačnı́ prostředky. Tedy
e-learning znamená počı́tačovou výuku, jejı́ řı́zenı́ a komunikaci v systému.
• Internetová: e-Learning je učenı́ umožněné internetem. Jeho komponenty mohou začleňovat dodávku obsahu v rozličných formátech, řı́zenı́ výuky a propojenı́ komunity žáků,
vývojářů obsahu a expertů.
Tyto definice bych dle svého názoru právě pro jejich jednostrannost označil za nevhodné
pro obecné použitı́.
Někteřı́ autoři [18] též poukazujı́ na fakt, že stejně jako jsme nikdy neřı́kali printed
”
learning“ (tištěné vyučovánı́), nemá smysl zavádět ani termı́n electronic learning“, respektive
”
e-learning“ (elektronické vyučovánı́), protože učenı́ je v prvnı́ řadě lidská aktivita a knihy nebo
”
počı́tače jsou pouze pomůckami.
S tı́mto pohledem bych na jednu stranu souhlasil, avšak na druhou stranu si myslı́m,
že s ohledem na specifika výuky podpořené počı́tači, která v dnešnı́ době může zahrnovat
mnohem vı́ce stránek než zmı́něné učenı́, předevšı́m řešenı́ organizačnı́ch a plánovacı́ch stránek
vzdělávacı́ho procesu, bych slovo e-learning nezatracoval, a naopak se přiklonil k širšı́ definici
podtrhujı́cı́ právě tuto skutečnost, tj. definici zahrnujı́cı́ do e-learningu vı́ce než jen samotné
vstřebávánı́ znalostı́ žákem. Takovou definici z pohledu firmy nabı́zı́ [1]:
e-Learning je poskytovánı́ a správa přı́ležitostı́ ke vzdělávánı́ a jejich podpora pomocı́ počı́tačové, sı́t’ové a internetové technologie za účelem napomáhánı́ pracovnı́mu
výkonu a rozvoji jedinců.
Zavedenı́ elektronického vzdělávánı́ v podniku tedy znamená mnohem vı́ce nežli pouhé
studium z obrazovky“.
”
2.2.1
Vymezenı́ pojmu e-learning v rámci této práce
Ač osobně vnı́mám termı́n e-learning v širšı́m smyslu nezávislým na konkrétnı́ implementaci
a vybraných technologiı́ch, konkrétnı́ podmı́nky této práce umožňujı́ definici e-learningu značně
zúžit, což je výhodné pro dosaženı́ srovnatelnosti nalezených zjištěnı́. V následujı́cı́ch částech
této práce proto budu pod pojmem e-learning rozumět: proces asynchronnı́ho distančnı́ho
vzdělávánı́ pracovnı́ků organizace pomocı́ on-line aplikacı́ distribuovaných na firemnı́ počı́tače prostřednictvı́m firemnı́ho intranetu podporovaný, plánovaný, řı́zený
a organizovaný vhodným systémem řı́zenı́ výuky (LMS).
KAPITOLA 2. E-LEARNING
9
Pokud budu hovořit pouze o předávánı́ znalostı́ elektronicky podpořenými metodami, bez
zdůrazňovánı́ celkového kontextu řı́zenı́ procesu vzdělávánı́, budu použı́vat termı́ny elektronický kurz nebo elektronická výuka.
2.3
Co je a co nenı́ e-learning
Často se můžeme setkat s produkty, které se za elektronické vzdělávánı́ vydávajı́, avšak
nepřinášejı́ jinou přidanou hodnotu nežli zobrazenı́ studijnı́ch materiálů na obrazovce. Proto
by se za elektronické vzdělávánı́ s ohledem na přijatou definici neměly považovat. Aby se dalo
hovořit o elektronickém vzdělávánı́ dle přijaté definice, tak by následujı́cı́ části měly splňovat
uvedená kritéria (sestaveno na základě [27] a [26]):
Kurz by měl
• dodržovat didaktické zásady a využı́vat vhodné strategie výuky,
• zohledňovat individuálnı́ styly učenı́ žáků,
• vhodně využı́vat grafiky a multimédiı́,
• mı́t jasně vymezené vzdělávacı́ cı́le,
• být hierarchicky strukturován,
• motivovat žáka k aktivitě a pozornosti,
• poskytovat zpětnou vazbu,
• splňovat ergonomická kritéria,
• mı́t přehlednou navigaci a organizaci,
• poskytovat žákovi jasné informace o tom, kudy dál.
Řı́dicı́ systém výuky a výukový portál by měl
• nabı́zet aktuálnı́ informace o vzdělávacı́ch možnostech,
• registrovat účastnı́ky (starat se o výzvy a pozvánky na základě vzdělávacı́ch plánů),
• spolupracovat s HR systémem a podporovat jeho studijnı́ a kvalifikačnı́ cesty,
• spravovat hodnocenı́ výsledků školenı́,
• nabı́zet potřebné zprávy a přehledy a umožňovat měřit a exportovat výsledky vzdělávánı́.
2.4
2.4.1
Souvisejı́cı́ pojmy
Blended Learning
Termı́n blended learning“ použı́váme k označenı́ kurzu na pomezı́ dvou extrémů,
”
kdy studenti trávı́ s učitelem ve třı́dě od 25 - 75 % vzdělávacı́ho času. Pokud by
množstvı́ společně stráveného času bylo nižšı́, jednalo by se o distančnı́ kurz, pokud
by bylo vyššı́, jednalo by se o klasický prezenčnı́ kurz. [18] (přeloženo)
KAPITOLA 2. E-LEARNING
10
Klasickou aplikacı́ blended learningu, využı́vanou i v podmı́nkách ČSOB, je kombinovaný kurz, ve kterém studenti nejprve absolvujı́ úvodnı́ část elektronicky a po úspěšném složenı́
závěrečného testu mohou přistoupit k praktické části. Dı́ky tomuto systému lze efektivně
dosáhnout stejné vstupnı́ úrovně znalostı́ účastnı́ků a praktická část se proto může plně a efektivně soustředit na novu látku a praktické procvičovánı́.
Společnost Thomson ve své studii uvádı́, že v řešenı́ reálných úloh vykazujı́ účastnı́ci
z kombinovaného pojetı́ výcviku o 30 % lepšı́ výkonnost než účastnı́ci téhož výcviku
ve formě čistého e-learningu. Toho zároveň dosáhnou v kratšı́m čase, diference je
41 % ve prospěch kombinovaného tréninku. [4]
2.4.2
CBT – Computer Based Training – počı́tačem podporovaná výuka
Jakákoliv výuka podporovaná počı́tači; předevšı́m vyžitı́ výukových, testovacı́ch či simulačnı́ch
programů, distribuovaných jak na přenosných nosičı́ch, tak prostřednictvı́m internetu.
2.4.3
WBT – Web Based Training – výuka podporovaná internetem
Výuka dodávaná on-line prostřednictvı́m sı́tě internet, klient interaguje (vnı́má, odpovı́dá, komunikuje) s dodávaným obsahem prostřednictvı́m svého internetového prohlı́žeče.
2.4.4
On-line výuka
Obdobné jako výše uvedené, avšak kladoucı́ vyššı́ důraz na možnost interakce v reálném čase.
2.4.5
TBT – Technology Based Training – výuka s využitı́m technologiı́
Jakákoliv výuka podpořená modernı́mi komunikačnı́mi technologiemi – video přenosy, TV programy, rozhlasové vysı́lánı́, počı́tačové programy a podobně ...
2.4.6
LMS – Learning Management System – řı́dicı́ systém výuky
Počı́tačový systém (software), který zajišt’uje organizačnı́ funkce firemnı́ho vzdělávacı́ho procesu
– pracuje s žáky, kurzy a učebnı́mi plány, organizuje výuku (plánovánı́, registrace, hodnocenı́,
reporting, administrace), shromažd’uje data o postupu jednotlivých studentů vzdělávacı́m procesem a nabı́zı́ tato personálnı́m systémům firmy, viz obrázek 2.1. Jednotkou výuky je kurz.
Obrázek 2.1: Diagram rolı́ uživatelů v LMS [26]
KAPITOLA 2. E-LEARNING
2.4.7
11
LCMS – Learning Content Management System – řı́dicı́ systém obsahu
výuky
Obrázek 2.2: Vztahy LMS a LCMS [26]
Systém pro přı́pravu kurzů a správu výukových objektů často integruje depozitář již hotových výukových prvků a integruje nástroje pro jejich tvorbu (editory médiı́, textů a podobně).
Je určen předevšı́m autorům kurzů, v něm vytvořené kurzy se posléze exportujı́ do LMS. Vztah
LMS a LCMS ukazuje obrázek 2.2.
2.4.8
Learning Portal – vzdělávacı́ portál
Centralizovaná brána ke všem vzdělávacı́m službám v podniku. Z uživatelského pohledu integruje všechny součásti vzdělávacı́ho systému a nabı́zı́ studentům i správcům snadný přı́stup
a dobrý přehled. Často bývá jednou ze služeb integrovaných do modernı́ch LMS, ale nenı́ to
nezbytné.
2.5
Hranice e-learningu
e-Learning nasazený v komerčnı́ch organizacı́ch můžeme chápat jako průnik následujı́cı́ch
činnostı́ a technologiı́, jak ukazuje diagram 2.3 (přeloženo, upraveno).
2.5.1
Čı́m se lišı́ e-learning od distančnı́ho vzdělávánı́?
Nejprve uvedu definici distančnı́ho vzdělávánı́.
Distančnı́ vzdělávánı́ je definováno jako multimediálnı́ forma řı́zeného samostatného
studia, v němž jsou vzdělavatelé (pedagogové) v průběhu vzdělávacı́ho procesu trvale
nebo převážně fyzicky odděleni od vzdělávaných (studujı́cı́ch). Jedná se tedy o vysoce
individualizovanou výuku, v nı́ž jsou studujı́cı́ méně závislı́ nebo zcela nezávislı́ na
učitelı́ch. [43]
Elektronické vzdělávánı́ může být realizováno distančně. Distančnı́ vzdělávánı́ může být
realizováno pomocı́ informačnı́ch technologiı́ (elektronicky). Pokud se nynı́ (rok 2009) podı́váme
KAPITOLA 2. E-LEARNING
12
Obrázek 2.3: Hranice e-learningu [18]
na stránky Národnı́ho centra distančnı́ho vzdělávánı́ [48], zjistı́me, že mnoho kurzů, které
zmiňuje, je nabı́zeno v elektronické podobě. Důvod je prostý, většinu prostředků, které elearning využı́vá k podpoře učenı́, lze použı́vat vzdáleně, navı́c často lépe a účinněji nežli metody
klasické.
Nicméně v souladu s definicı́ e-learningu použitou v této práci musı́m poukázat na to,
že e-learning znamená podstatně vı́ce nežli distančnı́ vzdělávánı́ s využitı́m informačnı́ch technologiı́. Zatı́mco distančnı́ vzdělávánı́ je předevšı́m souborem metod výuky bez fyzické prezence
vyučujı́cı́ho, e-learning (ve firemnı́m pojetı́) znamená kompletnı́ řešenı́ celého vzdělávacı́ho procesu.
Též je nutné podotknout, že lze vytvořit elektronické vzdělávánı́, které nenı́ distančnı́
(řešenı́ interaktivnı́ch úloh ve třı́dě za podpory lektora).
2.6
Evaluace e-learningu
Ač se podstatou a metodami e-learning mnohem vı́ce blı́žı́ distančnı́mu vzdělávánı́, v rámci
podnikové praxe často docházı́ k jeho srovnávánı́ s prezenčnı́ výukou, protože právě tuto často
nahrazuje nebo má nahradit.
2.6.1
2.6.1.1
Výhody e-learningu
Dostupnost
• Student může ke studijnı́m materiálům přistupovat v libovolnou dobu (pokud k tomu má
dostatečné technologické prostředky) a může tak studium přizpůsobit ostatnı́m povinnostem.
• Fyzické vzdálenosti nehrajı́ roli a lze uspořit čas i penı́ze za přesuny.
• Pokud kurz zůstane otevřený i po absolvovánı́, zaměstnanec si může látku kdykoliv snadno
osvěžit.
2.6.1.2
Rychlost
• Jednou připravený kurz může student započı́t ihned, nemusı́ čekat na naplněnı́ kapacity
učebny.
• Hotový kurz většinou nenı́ vázán na konkrétnı́ nositele znalostı́ (lektory) a lze jej proto
distribuovat všem zaměstnancům velmi rychle, zaměstnanci mohou zı́skat nové poznatky
bez čekánı́.
KAPITOLA 2. E-LEARNING
13
• Aktualizaci je možné provést v krátkém čase a ta se ihned projevı́ všem studentům.
2.6.1.3
Efektivita
• Nenı́ třeba držet nadbytečné kapacity pro zvládánı́ výkyvů poptávky.
• Nenı́ třeba vynakládat zdroje na činnosti bez přidané (vzdělávacı́) hodnoty:
1. přesuny,
2. čekánı́.
• Nenı́ třeba organizovat logistiku vzdělávánı́ – úspory v administrativě.
• Nenı́ třeba zřizovat speciálnı́ učebny, lze využı́t počı́tače na pracovišti, přı́padně stačı́
méně počı́tačů, protože se studenti mohou střı́dat – viz přı́padová studie [20], stačı́ jen
jeden počı́tač na provozovnu.
• Studenti se mohou vzdělávat v době, která je pro ně nejvhodnějšı́ (mohou být přı́tomni
na pracovišti v době zvýšené poptávky), docházı́ ke zkrácenı́ nepřı́tomnosti zaměstnanců
na pracovišti z důvodu vzdělávánı́.
• Čas výuky může zahrnovat i ten, který by nebyl produktivně využit na pracovišti (prostoje).
• Nenı́ třeba delšı́ nepřetržitá absence.
• Každý student postupuje svým tempem a nemusı́ čekat na pomalejšı́ kolegy, studijnı́
čas je využit efektivně, každý student může výuce věnovat přesně tolik času, kolik sám
potřebuje.
• Jednou vytvořený výukový obsah lze snadno znovu využı́t pro jiné kurzy a nenı́ třeba
platit za jeho znovuvytvářenı́.
• Je snazšı́ do jedné třı́dy“ zı́skat studenty z podstatně většı́ho prostoru bez nereálných
”
nákladů na dopravu – to umožňuje přesnějšı́ specializaci výuky, vyrovnánı́ vstupnı́ch
znalostı́ účastnı́ků a tı́m zajı́mavějšı́ a efektivnějšı́ výuku.
2.6.1.4
Flexibilita
• Výuka je dostupná ve vhodnou dobu, čas na výuku se řı́dı́ potřebami zaměstnance a nikoliv kapacitami školı́cı́ho centra.
• On-line kurzy lze rychle a levně aktualizovat, proto e-learning přinášı́ možnost rychlejšı́
odezvy na změny vnějšı́ho prostředı́.
• Lze vytvářet rozmanité kurzy přesně odpovı́dajı́cı́ vzdělávacı́m potřebám (např. krátký
jednohodinový kurz, který by se při klasické administraci nikdy nevyplatil).
2.6.1.5
Personalizace
• Snazšı́ možnost testovánı́ umožnı́ dřı́ve ověřit, zda student látce rozumı́, a umožnı́
přı́padně mu znovu nabı́dnout vysvětlenı́ či zopakovánı́.
• Pravidelné testovánı́ umožnı́ přesnějšı́ zjištěnı́ skutečných vědomostı́ pracovnı́ků.
• Lze efektivně realizovat i menšı́ vzdělávacı́ jednotky a kurzy tak mohou být cı́lenějšı́, lze
aplikovat dávkovánı́ znalostı́.
KAPITOLA 2. E-LEARNING
14
2.6.1.6
Kvalita
• Využitı́ multimédiı́ a interaktivnı́ch prvků může značně zvýšit koncentraci studentů
a úroveň zapamatovánı́ znalostı́.
• Kvalita kurzu nenı́ odvislá od výkonu lektora – všichni studenti absolvujı́ stejně kvalitnı́
kurz. Penı́ze vynaložené na přı́pravu kvalitnı́ho kurzu budou přı́nosem všem studentům.
2.6.2
Nevýhody elektronického vzdělávánı́
e-Learning má nicméně i jistá omezenı́ a potenciálnı́ bariéry, které v určitých přı́padech bránı́
jeho efektivnı́mu využitı́.
• Zavedenı́ e-learningu přinášı́ značné počátečnı́ náklady předevšı́m na infrastrukturu, technologie, software, pořı́zenı́ obsahu a vyškolenı́ personálu.
• e-Learning je závislý na informačnı́ch technologiı́ch a v přı́padě jejich problémů (výpadky
spojenı́ atd.) je postižen.
• Ač existujı́ standardy, stále může dojı́t k problémům s dodávkami nekompatibilnı́ch kurzů.
• Zatı́m (2009) nenı́ dostatek lidı́ s vhodnými zkušenostmi a praxı́ pro přı́pravu a vedenı́
e-kurzů.
• Elektronicky lze předat znalosti, s předánı́m dovednostı́ je to ovšem problematické. Ne
všechny dovednosti lze zı́skat tı́mto způsobem.
• Značným problémem je udrženı́ motivace studentů k sebevzdělávánı́, je potřeba nasadit
nové metody.
• Pokud výuka probı́há na pracovišti, často může docházet k rozptylovánı́ studentů, at’ již
kolegy nebo neodkladnými pracovnı́mi povinnostmi.
• Pro některé, předevšı́m výrobnı́ podniky může být překážkou nedostatečná počı́tačová
gramotnost řady pracovnı́ků a chybějı́cı́ technologické vybavenı́.
• Dosud neexistuje uznávaný systém hodnocenı́ kvality na trhu nabı́zených kurzů, a proto
se může zákaznı́k snadno setkat i s nekvalitnı́mi kurzy.
• Je nutná změna vzdělávacı́ho paradigmatu a myšlenı́ lidı́ v HR.
• Docházı́ k oddělenı́ žáků od lektorů, kteřı́ připravujı́ kurzy, tito musı́ zı́skat zpětnou vazbu
jinými kanály, jinak hrozı́ snı́ženı́ kvality kurzů.
• Čas věnovaný studiu studenty bývá často roztřı́štěný, [12] na studii kurzu pro 49 pedagogů
ukázal, že průměrná doba studia 12,88 h byla rozdělena na cca. 60 sezenı́ po 13 minutách
(0,22 h). Toto je třeba zohlednit při návrhu studijnı́ch materiálů, jinak to může být značný
handicap.
2.7
2.7.1
Význam e-learningu v současné firmě
Proč nasadit e-learning
Mnoho studiı́ prezentuje e-learning jako odpověd’ na klı́čové vzdělávacı́ potřeby organizacı́
předevšı́m dı́ky jeho značnému potenciálu v odbouránı́ neproduktivnı́ch nákladů spojených
KAPITOLA 2. E-LEARNING
15
s klasickými metodami vzdělávánı́ – viz odstavec 2.6. Stejně tak e-learning umožňuje efektivnějšı́ a cı́lenějšı́ výuku, kterou je možné snáze upravovat a přizpůsobovat dynamicky se
měnı́cı́mu okolı́. Toto otevı́rá firmám připraveným na změnu vzdělávacı́ho paradigmatu nové
přı́ležitosti, jak zvýšit dostupnost vzdělánı́ svým zaměstnancům a dlouhodobě tak rozvı́jet svůj
nejcennějšı́ zdroj.
2.7.1.1
e-Learning lze úspěšně nasadit na kurzy, které:
• jsou zaměřené předevšı́m na předánı́ tvrdých znalostı́,
• vyžadujı́ interaktivnı́ úlohy,
• majı́ vysokou návštěvnost“,
”
• nestojı́ na motorických nebo interpersonálnı́ch dovednostech.
Na mnoho dalšı́ch aplikacı́ se potom vyplatı́ využı́t blended learning. Podrobněji se bude
tı́mto tématem zabývat následujı́cı́ kapitola.
Vlastnı́ e-learningové řešenı́ se vyplatı́ předevšı́m ve většı́ch organizacı́ch (od 500 zaměstnanců) [37], ty mohou s jeho pomocı́ realizovat komplexnı́ řešenı́ vzdělávacı́ch potřeb organizace,
často je takový projekt nazýván on-line podniková universita (On-line Corporate University).
Menšı́ organizace mohou nakupovat konkrétnı́ kurzy jako službu. Do budoucna lze
očekávat, v zahraničı́ se tak již i děje, že celé e-learningové řešenı́ bude nabı́zeno firmám jako
služba, čı́mž se stane dostupné i menšı́m organizacı́m.
2.7.2
Proč nenasadit e-learning
e-Learning nenı́ vhodný pro všechny typy kurzů. Některé znalosti a předevšı́m dovednosti nelze
studujı́cı́m předat jen pomocı́ technologiı́, a proto je nutné zachovat v procesu vzdělávánı́ lidský
faktor. Jedná se zejména o školenı́, která vyžadujı́ [3]:
• praktický přı́stup k aplikaci znalostı́ (ne jen virtuálnı́, ale manuálnı́ psychomotorické učenı́),
• prováděnı́ rychlých rozhodnutı́,
• klı́čovou podporu spolupráce s ostatnı́mi členy (nebo jen vizuálnı́ kontakt),
• přı́mé sdı́lenı́ zkušenostı́ s ostatnı́mi,
• neustálou komunikaci a výměnu informacı́ či hmotných objektů,
• vnı́mánı́ řeči těla ostatnı́ch studujı́cı́ch.
Hlavnı́m důvodem pro nenasazenı́ elektronického vzdělávánı́ je právě jeho zmı́něná
nevhodnost pro určité přı́pady. Mnoho firem se ovšem snažı́ za pomoci špičkových odbornı́ků
z oblasti psychologie a pedagogiky navrhnout elektronické kurzy tak, aby dokázaly předat
a naučit i výše uvedené měkké kompetence.
Dalšı́m z častých důvodů pro nezavedenı́ e-learningu (či pro odloženı́ zavedenı́) je relativně vysoká nákladnost jeho zavedenı́ formou nasazenı́ celého řešenı́ (nákup licencı́, hardwaru
a vyškolenı́ personálu). Pokud firma nemá systematický plán vzdělávánı́ zaměstnanců a/nebo
je relativně malá (pod 500 zaměstnanců), může zaváděnı́ vlastnı́ho řešenı́ znamenat přı́liš velký
finančnı́ výdaj, který se bude vracet delšı́ dobu, protože se nepodařı́ realizovat potřebné úspory
KAPITOLA 2. E-LEARNING
16
z rozsahu. Řešenı́m je nákup e-learningu jako služby, avšak nabı́dka kvalitnı́ch kurzů v češtině
je zatı́m omezena na obecné kurzy.
e-Learning též nemusı́ být výhodný ve firmách, které nemajı́ potřebné technologické vybavenı́ a kde zaměstnanci neovládajı́ práci s počı́tačem. Je ovšem nutné podotknout, že dle [20]
lze i tento problém efektivně překonat.
2.8
2.8.1
Standardy v oblasti e-learningu
Proč standardy?
Základnı́m motivem pro standardizaci ve většině oborů lidské činnosti je zajištěnı́
nezávislosti jednotlivých dodavatelů a odběratelů, vzájemné kompatibility a zaměnitelnosti výrobků a jejich součástı́, s cı́lem dosaženı́ vyššı́ celkové efektivity, bezpečnosti, opakovatelnosti a kvality. [52]
Se stejnými motivy vznikla i standardizace v oblasti elektronického vzdělávánı́. Prvnı́
počátky tohoto úsilı́ se objevujı́ v leteckém průmyslu a souvisejı́cı́ch oborech. Nutnost rigoróznı́ho a verifikovatelného procesu při přı́pravě pilotů, dispečerů a mechaniků vedla k nutnosti
vytvořenı́ preciznı́ch vzdělávacı́ch standardů dávno před zavedenı́m počı́tačů. Nutnost simulace reálných situacı́ dále motivovala subjekty k zaváděnı́ výpočetnı́ techniky do vzdělávacı́ho
procesu dlouho před jejı́m masovým rozšı́řenı́m. Proto se zde objevily standardy souvisejı́cı́
s elektronickým vzdělávánı́m dlouho před tı́m, než se toto stalo rozšı́řené. Standardizacı́ v této
oblasti se zabývala Aviation Industry Computer Based Training Committee (AICC) [40].
Standardizacı́ mnohých informačnı́ch technologiı́, dnes hojně využı́vaných v elektronickém vzdělávánı́, se nezávisle zabývaly různé organizace, předevšı́m The World Wide Web
Consortium [53] a Institute of Electrical and Electronics Engineers (IEEE) Learning Technology Standards Committee (LTSC) [44].
Standardizacı́ v oboru vzdělávánı́ se též zabývaly organizace IMS Global Learning Consortium, Inc. [45] a Alliance of Remote Instructional Authoring & Distribution Networks for
Europe (ARIADNE) [39].
Standardy těchto subjektů se věnovaly různým oblastem a přı́mo spolu nikterak nesouvisely.
2.8.2
Stručná historie nejvýznamnějšı́ho standardu v e-learningu
V roce 1997 založilo Ministerstvo obrany USA (US Department of Defense) společně s Kancelářı́ Bı́lého domu pro koordinaci vědy a výzkumu (White House Office of Science and Technology Policy) agenturu Advanced Learning Initiative (ADL) [38] a pověřilo ji vypracovánı́m návrhu strategie modernizace svého vzdělávacı́ho systému a podporou kooperace se
vzdělávacı́mi institucemi, průmyslem a dalšı́mi subjekty v této oblasti. ADL byla posléze v lednu
1999 pověřena (Executive Order 13111) přı́mo vývojem specifikacı́ a standardů pro elektronické
vzdělávánı́.
• V lednu 2000 ADL publikovala Sharable Courseware Object Reference Model
Version 1.0, který integroval a shrnoval některé již existujı́cı́ standardy bez vyššı́ přidané
hodnoty. Jednalo se předevšı́m o podklady k dalšı́ diskusi a vývoji.
• Přesně rok poté následovala verze 1.1, která pro ukládánı́ dat využı́vala XML a je obecně
považována za prvnı́ použitelnou verzi.
KAPITOLA 2. E-LEARNING
17
• V řı́jnu 2001 vyšla verze 1.2, přejmenovaná na Shareable Content Object Reference
Model, která přinesla některé praktické nástroje pro vývojáře a možnost balı́čkovánı́
obsahu.
• Během roku 2004 se objevil SCORM 2004 (postupně ve třech verzı́ch), který přinesl
podporu navigace a uspořádánı́ obsahu. Tato verze je v současnosti považována za stabilnı́
a jejı́ podporu postupně integruje většina dodavatelů e-learningových řešenı́.
2.8.3
SCORM
SCORM – Shareable Content Object Reference Model (referenčnı́ model objektů pro sdı́lenı́ obsahu) je v dnešnı́ době nejrozšı́řenějšı́m standardem v oblasti e-learningu. Vycházı́ z původnı́ch
standardů navržených organizacemi zmı́něnými výše a integruje je do jednoho balı́čku s cı́lem
zajistit přenositelnost, znovupoužitelnost, přı́stupnost a trvalost učebnı́ho obsahu a učebnı́ho
prostředı́. Popisuje jak nezbytné vlastnosti výukového systému (LMS), tak způsob a formát
ukládánı́ výukového obsahu. Technologické aspekty tohoto balı́ku standardů budou přiblı́ženy
ve čtvrté kapitole.
2.9
Přehled vybraných e-learningových řešenı́
2.9.1
Vybranı́ zástupci hlavnı́ch produktů
Každý z následujı́cı́ produktů představuje zástupce jednoho z hlavnı́ch trendů v oblasti vývoje
systémů pro elektronické vzdělávánı́.
2.9.1.1
BlackBoard Learn
Velice robustnı́ a rozsáhlý systém, původně určený předevšı́m vzdělávacı́m institucı́m; v současné době je samozřejmě dostupný i ve verzı́ch vhodných pro podniky. Nynı́ pokrývá prakticky
celý vzdělávacı́ proces a nabı́zı́ velice širokou paletu nástrojů jak pro organizaci vzdělávacı́ho
procesu (i celé instituce) a komunikaci, tak pro samotnou elektronickou výuku a tvorbu učebnı́ho
obsahu. BlackBoard pohltil druhého největšı́ho hráče WebCT. Tento systém vznikl rozšiřovánı́m
systému pro administrativnı́ podporu výuky a distribuci studijnı́ch materiálů univerzit [41].
2.9.1.2
Moodle
Modulárnı́ OpenSource LMS a LCMS umožňujı́cı́ správu kurzů, interakci studentů a učitelů
a tvorbu i distribuci učebnı́ho obsahu. V některých ohledech nenabı́zı́ takový komfort jako
komerčnı́ systémy, ale je zdarma a je k němu k dispozici mnoho podpůrných nástrojů třetı́ch
stran. V ČR zı́skal značnou popularitu, nasadily jej mimo jiné UK a ČVUT (viz napřı́klad
[23], [54], [42]). Vznikl postupným rozšiřovánı́m nástrojů pro distribuci vzdělávacı́ho obsahu
a komunikaci o organizačnı́ a plánovacı́ prvky [47].
2.9.1.3
SAP Enterprise Learning (původně SAP Learning Solution)
Vzniklo doplněnı́ nástrojů pro distribuci vzdělávacı́ho obsahu do modulu pro komplexnı́ správu
vzdělávánı́ v podniku sytému SAP (mySAPT M ERP Human Capital Management). Systém
podporuje import kurzů, zajišt’uje organizačnı́ část výuky a sleduje aktivity a výsledky žáků.
Nové verze přinášejı́ moduly pro přı́pravu obsahu. Hlavnı́ přednost spočı́vá v provázanosti
s personálnı́m systémem, elektronické kurzy jsou jen jednou z nabı́zených a podporovaných
forem vzdělávánı́ [51].
KAPITOLA 2. E-LEARNING
18
2.9.2
Některé dalšı́ produkty
Tabulka 2.2 ukazuje několik dalšı́ch vybraných LMS (většinou integrujı́cı́ch LCMS) nabı́zených
v ČR a ve světě.
CERTPOINT VLS Suite
Cisco Learning Connection
eDoceo
Eduweb
iTutor
KnowledgeHub LMS
Lotus LMS
Oracle iLearning
Plateau LMS
SAP Larning Solution
TopClass
TotalLMS
www.certpointsystems.com
www.cisco.com
www.edoceo.cz
www.eduweb.com
www.kontis.cz
www.elementk.com
www.ibm.com
www.oracle.com/ilearning
www.plateau.com
www.sap.de
www.wbtsystems.com
www.sumtotalsystems.com
CERTPOINT Systems Inc.
Cisco Systems Inc.
Trask solutions s.r.o.
Educational Web Adventures, Inc.
Kontis s.r.o.
Element K Corporation
IBM Corp.
Oracle Corporation
Plateau
SAP AG
WBT Systems
SumTotal Systems, Inc.
Tabulka 2.2: Přehled vybraných LMS
2.9.3
Vybranı́ poskytovatelé e-learningových kurzů
Firmy uvedené v tabulce 2.3 (vybrán pouze malý vzorek) nabı́zejı́ na svých stránkách elektronické kurzy jako službu, tj. bez nutnosti mı́t nasazeno vlastnı́ systémové řešenı́:
Počı́tačová škola GOPAS
www.gopas.cz
Společnost pro elektornické vzdělávánı́ www.ella.cz
SkillSoft
www.netg.com
Tabulka 2.3: Přehled vybraných poskytovatelů elektronikcých kurzů
2.10
Budoucnost e-learningu
2.10.1
Obecné trendy
Využitı́ elektronického vzdělávánı́ v komerčnı́ i akademické sféře je na vzestupu [37]. Jak bylo
nastı́něno v této kapitole a bude na konkrétnı́ch čı́slech demonstrováno v kapitole následujı́cı́,
nasazenı́ e-learningu v podnikové sféře může přinést při vzdělávánı́ zaměstnanců výrazné úspory
a přinášı́ potenciál pro zkvalitněnı́ a zpřı́stupněnı́ výuky. Na druhou stranu existuje celá řada
otázek, které ještě nejsou uspokojivě zodpovězeny, a problémů, které nejsou vyřešeny. Akademická sféra se zabývá předevšı́m řešenı́m otázek dlouhodobějšı́ho rozvoje, zatı́mco komerčnı́
subjekty se zaměřujı́ na zlepšenı́ a zefektivněnı́ současného řešenı́.
2.10.1.1
Směry vývoje v komerčnı́ sféře
• Snaha o vývoj kurzů uspokojivě učı́cı́ch i pro měkké dovednosti a kompetence a hledánı́
vhodné kombinace elektronické a prezenčnı́ výuky.
• Integrace vzdělávacı́ch a podnikových systémů: Vznik ucelených vzdělávacı́ch řešenı́, pod
křı́dla e-learningu se dostává i klasická prezenčnı́ výuka, v některých podnicı́ch to již je
jen speciálnı́ část elektronického kurzu; e-development.
KAPITOLA 2. E-LEARNING
19
• Pokračujı́cı́ standardizace a integrace technologiı́ a obsahu od různých dodavatelů: Zatı́m
standardy přinášejı́ předevšı́m kompatibilitu na úrovni datového formátu, hlubšı́ kompatibilita na úrovni učebnı́ch objektů a didaktických metod je sice zkoumána, ale v praxi se
přı́liš nevyskytuje.
• Sdı́lené repositáře vzdělávacı́ch objektů: Jednou z představ výzkumnı́ků, která se v praxi
zatı́m téměř nevyskytuje, je existence sdı́lených národnı́ch nebo oborových repositářů
vzdělávacı́ch prvků. Tyto zatı́m existujı́ pouze na úrovni jednotlivých firem. Hlavnı́
překážkou je neuchopitelnost problému hodnocenı́ obsahu a s nı́m souvisejı́cı́ho vyváženı́
vkladů a přı́nosů subjektů do repositáře.
2.10.1.2
Hlavnı́ výzkumná témata v oblasti e-learningu
• Metody a postupy umožňujı́cı́ počı́tačům chápat a autonomně hledat a spojovat výukový
obsah (metadata a meta-metadata, content discovery, sémantický web).
• Adaptivita – viz odstavec 2.10.2.
2.10.2
Adaptivita
Jednou z oblastı́, na kterou se nynı́ zaměřuje pozornost výzkumnı́ků v oblasti elektronického vzdělávánı́, je adaptivita – schopnost výuky přizpůsobit se žákovi. Současné kurzy totiž
trpı́ přı́stupem one-size-fits-all“ [5] neboli stejný obsah je nabı́zen všem studentům stejným
”
způsobem a ve stejné podobě. Přitom lidé se od sebe lišı́; každý jednotlivec preferuje různý
způsob vstřebávánı́ látky, dává přednost různým médiı́m, má různé předchozı́ znalosti a často
i různé učebnı́ cı́le.
Pro malé a nezávislé kurzy, jakými jsou napřı́klad kurz bezpečnosti práce nebo představenı́
jednoduchého produktu, lze zmı́něná znevýhodněnı́ zanedbat, avšak při plánovánı́ dlouhodobého vzdělávánı́ může zohledněnı́ těchto aspektů značně zvýšit efektivitu učenı́ na straně studenta.
Proto se úsilı́ vědců upı́ná na problém, jak naučit počı́tač porozumět a přizpůsobit se studentovi, přizpůsobit ve smyslu zvolenı́ optimálnı́ho průchodu kurzem, vhodné učebnı́ strategie,
vhodných metod prezentace a podpory při orientaci.
Některé z těchto prvků se objevujı́ v existujı́cı́ch kurzech, a dokonce i existujı́cı́ch standardech; napřı́klad SCORM 2004 předjı́má možnost zaznamenávánı́ dat o studentovi pro využitı́
k přizpůsobenı́ a personalizaci. Tyto přı́stupy jsou ovšem zatı́m roztřı́štěné, většinou ad-hoc
a vzájemně nekompatibilnı́. Cı́lem výzkumu je přinést jednotný standard, který by umožnil
sběr a využı́vánı́ dat o vzdělávacı́ch preferencı́ch studenta napřı́č kurzy v průběhu dlouhodobého
vzdělávánı́ studenta.
Z ekonomického pohledu je přı́prava těchto kurzů ještě nákladnějšı́, protože majı́ složitějšı́
strukturu, musı́ je připravovat didaktičtı́ odbornı́ci a mnoho obsahu je potřeba vytvořit redundantně ve vı́ce formách, avšak v přı́padě nasazenı́ přinášejı́ ještě vyššı́ úspory, předevšı́m
zkrácenı́m individuálnı́ho času potřebného ke studiu, a zlepšenı́ kvality studia [6].
Zájemcům o hlubšı́ seznámenı́ se s tı́mto zajı́mavým tématem bych rád doporučil svoji
rešeršnı́ práci [22], která přinášı́ vyčerpávajı́cı́ přehled dosažených výsledků do roku 2007.
2.11
Shrnutı́ kapitoly
Zodpovědné a systematické vzdělávánı́ vlastnı́ch zaměstnanců je jednı́m z klı́čových kamenů
úspěchu firmy na současných vysoce konkurenčnı́ch a turbulentnı́ch trzı́ch. Bohužel vzdělávánı́
20
KAPITOLA 2. E-LEARNING
přinášı́ značné náklady, což zdůrazňuje nutnost jej realizovat co nejefektivněji. Klasické vzdělávacı́ postupy prověřené staletı́mi mohou být v dnešnı́ době pro určité situace přı́liš nákladné
a neflexibilnı́ a firmy proto hledajı́ nové metody, jak své zaměstnance vzdělávat.
e-Learning již zdaleka nenı́ jen elektronická distribuce vzdělávacı́ch materiálů. V dnešnı́
době se jedná o komplexnı́ systém řešenı́ vzdělávacı́ch potřeb organizace od administrativy
spojené se vzdělávacı́m procesem přes samotnou výuku až po plánovánı́ znalostı́ jednotlivých
zaměstnanců.
Většinu typů kurzů je možné převést do elektronické podoby a dát tak zaměstnancům
možnost studovat v preferovanou dobu, na svém mı́stě a vlastnı́m tempem. To přinášı́ úspory
nákladů na dopravu a úspory času dı́ky odbouránı́ prostojů a dalšı́ch neproduktivnı́ch činnostı́.
e-Learning umožnı́ věnovat podstatně vı́ce zdrojů činnostem s přidanou vzdělávacı́ hodnotou
a méně času administrativě, logistice a jiným podpůrným činnostem. e-Learning je efektivnı́,
flexibilnı́, dostupné, rychlé, personalizované a kvalitnı́ vzdělávánı́.
Je ovšem nutno dodat, že elektronické kurzy zatı́m stále nemohou pokrýt všechny
vzdělávacı́ potřeby a komplexnı́ zavedenı́ e-learningu do firmy může být relativně nákladné.
Studium elektronických materiálů dále vyžaduje nové metody podpory motivace zaměstnanců
a v neposlednı́ řadě technické vybavenı́ a minimálnı́ znalosti práce s počı́tačem. I přes tyto
nevýhody e-learning pro dnešnı́ firmy znamená velice efektivnı́ metodu řešenı́ vzdělávacı́ch
potřeb.
Předevšı́m dı́ky aktivitě ADL existujı́ v oblasti e-learningu celosvětově uznávané standardy SCORM, které zaručujı́ základnı́ přenositelnost a znovupoužitelnost obsahu.
Tato kapitola dı́ky svému rozsahu nemůže být kompletnı́m přehledem a zhodnocenı́m
všech vlastnostı́ a aspektů e-learningu, ani si nekladla za cı́l jı́m být. Mnoho témat e-learningu
bylo zmı́něno pouze okrajově a některé oblasti, jako e-development, nebyly rozebrány vůbec.
Primárnı́m cı́lem této kapitoly bylo poskytnout pojmologický aparát a nastı́nit základnı́ souvislosti nezbytné pro porozuměnı́ zbytku této práce.
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
21
3 Ekonomické aspekty vzdělávánı́
3.1
Proč se analýzou ekonomické výhodnosti zabývat?
Každá vzdělávacı́ aktivita v podnikovém prostředı́ si v prvnı́m plánu klade za cı́l
zvýšit pracovnı́ výkon. Proto nezbytně potřebujeme vědět, v jaké mı́ře designovaná
a realizovaná aktivita naplnila svůj cı́l. [15]
Hlavnı́m cı́lem podnikového vzdělávánı́ je zvyšovánı́ hodnoty lidského kapitálu, které má
sloužit k efektivnějšı́mu a lepšı́mu vytvářenı́ přidané hodnoty pro zákaznı́ky a tı́m zvyšovánı́
hodnoty podniku pro jeho vlastnı́ky.
Nelze ovšem hodnotit pouze výsledky, ale také množstvı́ zdrojů, které bylo k jejich
dosaženı́ nutno vynaložit. Dosahovánı́ zamýšlených výsledků s co nejnižšı́mi náklady neboli
co nejefektivněji je klı́čem k úspěchu každého podniku. Proto je i u vzdělávánı́ potřeba posuzovat efektivitu různých přı́stupů a volit takový mix vzdělávacı́ch metod, který bude pro podnik
optimálnı́.
Dvě otázky, které je potřeba zodpovědět, při měřenı́ efektivity vzdělávánı́:
• Jaké jsou celkové přı́nosy vzdělávánı́?
• Jaké jsou skutečné celkové náklady na vzdělávánı́?
Kompletnı́ zodpovězenı́ těchto otázek je ovšem nesmı́rně obtı́žné a v podnikové praxi,
ve stále se měnı́cı́m prostředı́, mnohdy prakticky nemožné. Cı́lem této kapitoly proto bude
navrhnout takové metody hodnocenı́ efektivity vzdělávánı́ a předevšı́m elektronického vzdělávánı́, které jsou realizovatelné, demonstrovat jejich funkčnost a diskutovat o jejich možnostech
a přı́padných omezenı́ch.
3.2
Měřenı́ efektivity vzdělávánı́ obecně
Náklady na vzdělávánı́ zaměstnanců nejsou pouze vynaložené prostředky, ale předevšı́m investice. Jako takové by proto měly být hodnoceny. Před hlubšı́ analýzou výhodnosti e-learningu
bych proto rád představil několik základnı́ch metod, které odborná literatura doporučuje
k měřenı́ výsledné efektivity (nikoliv pouze výsledků) vzdělávánı́.
3.2.1
Return on Investment
Jako prvnı́ lze uvést klasickou metodu hodnocenı́ investic: ROI – Return on Investment
(návratnost investice) [32]. To znamená najı́t odpověd’ na otázku, jaký zisk přinesly investice do daného kurzu v poměru k jeho nákladům, přı́padně, jak vzdělávánı́ zvýšilo zisk firmy
k poměru k celkovým nákladům na něj. Odpovědět přesně na tyto otázky je ovšem, jak již bylo
řečeno, nesmı́rně obtı́žné a často dokonce nemožné, obzvláště napřı́klad efekty výuky měkkých
dovednostı́ lze jen obtı́žně separovat a kvantifikovat v krátkém obdobı́ a výsledky tedy mohou
být značně zkreslené. Proto, ač je z business hlediska tı́m nejvhodnějšı́m ukazatelem, se tato
metoda přı́liš nepoužı́vá a někteřı́ autoři jejı́ použitı́ přı́mo nedoporučujı́ [25].
3.2.2
Return on Expectations
Druhou metodou, kterou lze k hodnocenı́ investic použı́t, je ROE ve smyslu Return on Expectations (volně přeloženo: naplněnı́ očekávánı́) [28]. Spočı́vá v tom, že se před zahájenı́m
kurzu jasně stanovı́, jaká očekávánı́ by měl splnit, respektive co a o kolik se zlepšı́ tı́m, že
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
22
jej zaměstnanci absolvujı́. V principu se jedná o něco, co by se mělo stanovit V KAŽDÉM
PŘÍPADĚ, avšak ne vždy se tomu tak děje. Tato metoda to zdůrazňuje. Základem metody
je stanovenı́ realistických očekávánı́ změny vybraných ukazatelů:
• Kolik materiálu pracovnı́ci ve výrobě ušetřı́ po absolvovánı́ školenı́?
• O kolik se zvýšı́ produktivita práce zaměstnanců?
• O kolik se zvednou prodeje prodejnı́ho týmu?
Úspěšnost programu se nakonec měřı́ splněnı́m těchto kritériı́. Výhodou metody je, že
poskytne výslednou a snadno interpretovatelnou cifru v procentech (v českých podmı́nkách
poněkud historicky zatı́žené splněnı́ plánu“, respektive naplněnı́ očekávánı́). Zásadnı́ nevýho”
dou je, že kvalita výsledku zůstává přı́mo úměrná kvalitě očekávánı́, při nevhodném stanovenı́
očekávánı́ postrádajı́ výsledky smysl. Tato metoda může být finálnı́m zastřešenı́m některých
dalšı́ch metod.
3.2.3
Return on Knowledge
Poslednı́ metodou je ROK – Return on Knowledge (návratnost znalostı́), spočı́vá v nalezenı́
indikátorů, předevšı́m ve způsobu práce zaměstnanců, které by mohly přı́mo souviset se
zı́skánı́m nových znalostı́ a jejich uvedenı́m do praxe, a sledovánı́ jejich zlepšenı́. Don Cohen
[7] navrhuje, že tyto indikátory zdaleka nemusı́ být exaktnı́, ale může se jednat i o subjektivnı́
a kvalitativnı́ skutečnosti, napřı́klad o dokumentaci přı́padů z praxe, při kterých byly znalosti
nabyté na školenı́ úspěšně využity, nebo hodnocenı́ názorů zaměstnanců a zákaznı́ků. Cı́lem je
podchytit, zda došlo k převedenı́ nových znalostı́ do praxe vhodným způsobem. Na rozdı́l od
předchozı́ metody, která měřı́ splněnı́ předem daných cı́lů, tato metoda se zaměřuje předevšı́m
na následné nalezenı́ a zdokumentovánı́ přı́nosů vzdělávánı́. Jejı́ úspěšné využitı́ ovšem zásadně
závisı́ na zdravém úsudku hodnotitelů při hledánı́ a kvalifikaci výstupů.
3.3
Měřenı́ výsledků vzdělávánı́
Prvnı́m krokem k faktickému zjištěnı́ efektivity vzdělávánı́ je stanovenı́ skutečných výsledků
vzdělávánı́, předevšı́m pak jeho přı́nosů pro podnik.
3.3.1
Pět úrovnı́ měřenı́ výsledků vzdělávánı́
Kirkpatrick popsal čtyři úrovně kvality měřenı́ výsledků vzdělávánı́ ve firmě [19]:
• úroveň reakce (pozitivnı́, negativnı́; spokojenost účastnı́ků se školenı́m) – vypovı́dá
o přı́nosech pro podnik nejméně, avšak je snadno zjistitelná,
• úroveň naučenı́ (zjišt’ovánı́ nově zı́skaných znalostı́) – vypovı́dá o efektivitě předánı́ nových
znalostı́, ale nic neřı́ká o tom, zda zaměstnancům nějak pomohou,
• úroveň chovánı́ (zjišt’ovánı́, zda se nové znalosti projevujı́ v každodennı́m chovánı́ zaměstnanců) – ukazuje, zda zaměstnanci nové poznatky uplatňujı́ v praxi,
• úroveň výsledků (zjišt’ovánı́ dopadů vzdělávánı́ na reálnou výkonnost a kvalitu práce)
– zkoumánı́, zda vzdělánı́ skutečně přineslo přidanou hodnotu pro podnik čili zda byl
naplněn hlavnı́ cı́l; toto se bohužel se zjišt’uje nejobtı́žněji.
Hronı́k [15] a někteřı́ dalšı́ autoři uvádějı́ ještě pátou úroveň:
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
23
• úroveň postojů (zjišt’ovánı́ změn postojů a přı́stupů zaměstnanců) – vstřebánı́ firemnı́
kultury nebo zı́skánı́ nového přı́stupu k práci, formovánı́ osobnosti.
3.3.2
Metody zjišt’ovánı́ přı́nosů vzdělávánı́
Zjištěnı́ skutečných přı́nosů konkrétnı́ho vzdělávacı́ho kurzu pro podnik nenı́ jednoduché, ve
většině přı́padů je to naopak ta nejobtı́žnějšı́ část v celém procesu hodnocenı́ efektivity. Snadno
lze zjistit, co se zaměstnanci naučili, avšak nenı́ snadné kvantifikovat vztah mezi zı́skánı́m
znalostı́ a ekonomickými výsledky.
Samotné metody zjištěnı́ přı́nosu kurzu mohou být následujı́cı́, často se překrývajı́ s metodami zjišt’ovánı́ potřeb vzdělávánı́ [26], [15], [1]:
• Dotaznı́k spokojenosti – nejrychlejšı́ i na vyplněnı́ i vyhodnocenı́, avšak subjektivnı́;
lze jej distribuovat ihned po kurzu nebo s odstupem, jedná se o měřenı́ výsledků na úrovni
reakce: Kurz se mi lı́bil a myslı́m si, že byl užitečný.“
”
• Dopis lektorovi/dopis sobě – je většinou sestavován (zadáván) s určitým odstupem.
Má absolventům poskytnout prostor pro zamyšlenı́ nad tı́m, co jim školenı́ skutečně
přineslo. Jeho kvalita ovšem do značné mı́ry závisı́ na schopnostech reflexe absolventa. Absolventům se často navrhuje konkrétnı́ struktura dopisu a otázky, které majı́ zodpovědět,
čı́mž se dopis stává méně strukturovaným otevřeným dotaznı́kem. Jeho vyhodnocenı́ je
náročnějšı́. Primárně zjišt’uje výsledky též na úrovni reakce.
• Autofeedback – obdobně jako dopis sobě je zaměřen na reflexi absolventa (tento však
může proběhnout formou rozhovoru) na téma, čeho se mu podařilo absolvovánı́m kurzu
dosáhnout a v čem se zlepšil. Ve spojenı́ s dalšı́mi metodami (např. rozvojovým plánem)
může být zásadnı́m elementem při plánovánı́ a uskutečňovánı́ rozvoje zaměstnanců. Cı́lem
je zjišt’ovat informace na úrovni změn chovánı́ a výsledků (přı́padně i změn postojů), avšak
skutečné výsledky silně závisı́ na sebehodnotı́cı́ch schopnostech zaměstnance.
• 360◦ zpětná vazba – znamená zı́skánı́ hodnocenı́ (pokroků) od nadřı́zených, podřı́zených,
zákaznı́ků i spolupracovnı́ků vybraného zaměstnance. Jedná se o náročnou, avšak velmi
informativnı́ metodu. Většinou se neprovádı́ v návaznosti na konkrétnı́ kurz, ale v rámci
pravidelného (ročnı́ho, půlročnı́ho) hodnocenı́, což může být při jejı́m vztaženı́ ke konkrétnı́mu kurzu problém. Jejı́ vyhodnocenı́ je náročné, avšak může přinést velmi relevantnı́
hodnocenı́ přı́nosů vzdělávánı́ na úrovni změn chovánı́ a výsledků.
• Test (pretest-posttest) – zaměstnanci absolvujı́ test schopnostı́, vědomostı́ nebo dovednostı́, který může velice přesně hodnotit přı́nos na úrovni naučenı́. Pro přesnějšı́ posouzenı́
lze pretestem změřit počátečnı́ stav znalostı́ a posttestem stav po absolvovánı́ kurzu. Efekt
učenı́ je velice přesně dán rozdı́lem obou výsledků. Tyto je možné zanést za celou skupinu
do grafu nárůstu znalostı́.
• Kontrolnı́ skupina – ve většı́ch organizacı́ch je možné porovnávat výsledky skupin,
které školenı́ absolvovaly, s těmi, které tak neučinily; očištěnı́ od okolnı́ch vlivů může být
obtı́žné, avšak na druhou stranu lze zı́skat velmi relevantnı́ měřenı́ na úrovni výsledků.
• Řešenı́ přı́padových studiı́ – zaměstnanci bud’to samostatně, nebo v týmu (přı́padně
v rámci AC/DC) řešı́ přı́padové studie. Tato metoda je velmi náročná, avšak může podat
hluboké informace o schopnostech zaměstnanců a přı́nosech kurzu.
• Změna variabilnı́ části mzdy – u profesı́, kde variabilnı́ složka mzdy přı́mo závisı́ na
pracovnı́m výkonu, lze jejı́ změnu použı́t jako dobrý indikátor přı́nosu školenı́ [15]. Vhodné
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
24
svázánı́ variabilnı́ složky mzdy s pracovnı́m výkonem je ovšem často obtı́žné a tam, kde
výkon závisı́ i na práci jiných, je tato metoda často kontraproduktivnı́, protože vede
k frustraci a pracovnı́m konfliktům. Proto lze tuto metodu použı́t jen u některých profesı́
a navı́c je potřeba informace očistit od dalšı́ch vlivů.
• Měřenı́ spokojenosti zákaznı́ků – samotné zjišt’ovánı́ spokojenosti (internı́ch) zákaznı́ků lze provádět přı́mo dotazovánı́m nebo ověřenı́m kvality služby pomocı́ mystery shopping/mystery calling. Tato metoda bývá často jednı́m z ukazatelů, které se sledujı́ při
zjišt’ovánı́ ROE. Může podat relevantnı́ informace o změnách a úrovni znalostı́, chovánı́
i výsledků.
3.4
Zjišt’ovánı́ nákladů na vzdělávánı́
Ač by se mohlo zdát, že v modernı́ch účetnı́ch systémech nenı́ problém snadno zı́skat všechny
náklady na vzdělávánı́, nemusı́ to být pravda; mnoho nákladů, předevšı́m ve formě ušlé produktivity, se v účetnı́m systému nikdy neobjevı́, a je proto potřeba s nimi kalkulovat zvlášt’. Studie
[34] identifikuje následujı́cı́ faktory vstupujı́cı́ do ceny vzdělávánı́ (přeloženo a upraveno):
• přı́mo
– cena vývoje a přı́pravy kurzu
– odměna lektorů
– nákup placených informačnı́ch zdrojů
– výroba studijnı́ch pomůcek
– cestovné
– náklady na učebnu
• nepřı́mo
– ušlá produktivita za čistou dobu výuky
– ušlá produktivita za nevyhnutelné prostoje při běžné výuce (přestávky, čekánı́
a pod.)
– ušlá produktivita při nı́zké efektivitě výuky (málo využitý čas)
– ušlá produktivita při chybějı́cı́ anebo nedostupné výuce (práce bez dostatečných
znalostı́)
– ušlá produktivita při čekánı́ na výuku (pokud se znalosti, např. o novém produktu,
nedostanou ke všem včas, obdobné jako výše)
– náklady na korekce v přı́padě nekonzistence předávané informace, pokud bylo
použito výukových metod, které nezaručı́ všem studentům ekvivalentnı́ znalosti
3.4.1
Přehled nákladů na prezenčnı́ kurz
Předchozı́ přehled lze dále konkretizovat a rozebrat na jednotlivé položky pro prezenčnı́
učebnový“ kurz (a dále i pro e-learningový kurz, což umožnı́ přesné srovnánı́). Ač ve výsledku
”
prakticky všechny náklady na výuku nese zaměstnavatel, je pro jejich hledánı́ a určenı́ výhodné
rozčlenit tyto podle vzniku mezi zaměstnance a zaměstnavatele. Rozhodujı́cı́m kritériem pro
přiřazenı́ je strana, jejı́ž činnostı́, přı́padně vynucenou nečinnostı́ náklady vznikly.
Náklady označené J jsou jednorázové, spojené s přı́pravou kurzu, při jeho opakovánı́ se
znovu nevyskytujı́ nebo vyskytujı́ ve značně snı́žené (zanedbatelné) mı́ře.
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
3.4.1.1
25
Náklady na straně zaměstnavatele
• náklady na přı́pravu kurzu
– náklady na přı́pravu obsahu kurzu J
∗ odměna zaměstnanců
– nákup placených informačnı́ch zdrojů
– náklady na výrobu učebnı́ch pomůcek
– náklady na pravidelnou aktualizaci kurzu
• náklady na organizaci kurzu
– administrativa
∗ spojená s přı́pravou kurzu J
∗ spojená s aktualizacı́ kurzu
– spojená s výběrem a přihlašovánı́m účastnı́ků na kurz
– spojená se zajištěnı́m kurzu (prostory, logistika)
• náklady na lektora
– odměna lektora nebo ušlá produktivita lektora, je-li tento zároveň pracovnı́kem
∗
∗
∗
∗
za
za
za
za
čas výuky
čas přesunu
čas přı́pravy kurzu
přı́padné prostoje
– cestovné lektora
• náklady na učebnu/výukový prostor
– mı́stnost, provoz, vybavenı́ a obsluha (propočteno na základě nákladů školicı́ho centra) nebo nájem
• dalšı́ položky
– utopené náklady při nutnosti realizovat kurz s nižšı́m obsazenı́m pro zajištěnı́
včasného předánı́ klı́čových kompetencı́
3.4.1.2
Náklady na straně zaměstnance
• náklady spojené s výukou
– ušlý zisk/produktivita (respektive vyplacená mzda)
∗ čas výuky
∗ čas přesunu do mı́sta výuky
∗ za prostoje
– cestovné a jiné s cestou spojené výlohy
• náklady na neobsazené pracovnı́ mı́sto (ušlı́ zákaznı́ci, přesčasy kolegů)
• náklady na čekánı́ na vzdělávánı́
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
26
– ušlý zisk/snı́žená produktivita za dobu čekánı́ na kurz (práce bez klı́čových znalostı́
v době, kdy čeká na absolvovánı́ kurzu; může být značná, pokud jsou zaměstnanci
přijı́máni průběžně)
Zı́skaný přehled nákladů prezenčnı́ výuky posloužı́ jako vstupnı́ materiál pro dalšı́ analýzu
a srovnánı́ s náklady na e-learning.
3.4.2
Přehled nákladů na elektronický kurz
Jedná se o kurz konaný plně distančnı́ formou pomocı́ počı́tače, při kterém nemusı́ zaměstnanec
opouštět své současné pracovnı́ mı́sto, které je ke studiu vhodně vybaveno.
3.4.2.1
Na straně zaměstnavatele
• přı́prava kurzu J
– náklady na přı́pravu obsahu kurzu J
– nákup placených informačnı́ch zdrojů J
– přı́prava elektronické podoby J
∗ převedenı́ materiálů do elektronické podoby J
∗ nasazenı́ kurzu na server J
– náklady na pravidelnou aktualizaci kurzu
• provoz kurzu
– provoz serveru
∗ správa serveru
∗ licence na použı́vaný software
– čas (plat) lektora (zahrnuje-li kurz odevzdávánı́ a vyhodnocovánı́ materiálů či
konzultace s lektorem)
– čas moderátora v diskusnı́ch mı́stnostech (má-li kurz diskusnı́ mı́stnosti, může a nemusı́ být totožný s lektorem)
• náklady na organizaci kurzu
– administrativa
∗ spojená s přı́pravou kurzu J
∗ spojená s výběrem a přihlašovánı́m účastnı́ků na kurz (pokud nenı́ plně elektronická)
3.4.2.2
Na straně zaměstnance
• náklady spojené s výukou
– ušlý zisk/produktivita zaměstnance (respektive vyplácená mzda)
∗ čas výuky
– ušlá produktivita pracovnı́ho mı́sta
∗ využitı́ pracovnı́ho mı́sta k neproduktivnı́“ činnosti (přı́padně náklady na
”
vyhrazené studijnı́ mı́sto“)
”
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
3.4.3
27
Předpokládané úspory spojené s nasazenı́m e-learningu
Správná implementace e-learningu pro řešenı́ podnikových vzdělávacı́ch potřeb přinášı́ úspory
nákladů, předevšı́m pak v oblastech:
• výdajů na cestovánı́, ubytovánı́ a stravné,
• snı́ženı́ nepřı́tomnosti pracovnı́ků na pracovišti,
• výdajů na lektory, učebny a technické prostředky,
• odbouránı́ rizik spojených s odloženı́m vzdělávánı́ z kapacitnı́ch důvodů,
• dı́ky zvýšenı́ přı́stupnosti vzdělávánı́ docházı́ k odbourávánı́ nákladů kvůli nevzdělávánı́.
3.4.4
Rozbor nákladů na vývoj elektronického kurzu
Před rozborem konkrétnı́ho elektronického kurzu bych se rád věnoval některým obecným
publikovaným poznatkům týkajı́cı́m se struktury nákladů na e-learning a elektronické kurzy.
Stěžejnı́m poznatkem všech studiı́ je fakt, že značná část nákladů spojených s elektronickým
kurzem (obecně e-learningem) je jednorázových a spojených předevšı́m s jeho zaváděnı́m,
přı́pravou a rozšiřovánı́m. Náročnost přı́pravy je ovšem značná. V porovnánı́ s přı́pravou klasického prezenčnı́ho kurzu se může skutečně jednat až o násobky, jak uvádějı́ některé studie.
Podle většiny studiı́ jsou náklady na vytvářenı́ e-learningových kurzů zhruba dvacetkrát
vyššı́ než náklady na vytvářenı́ kurzů tradičnı́ch. Pokud jde o čas, potom na jednu
hodinu e-learningové aktivity uživatele je potřeba asi 200 hodin práce oproti 10 až
20 hodinám, které potřebuje lektor na vývoj jedné hodiny tradičnı́ho kurzu. [2] (upraveno)
Někteřı́ autoři však nevidı́ rozdı́l takto zásadnı́, Paul T. Walliker [34] uvádı́, že Caterpillar
při odhadovánı́ náročnosti přı́pravy kurzu počı́tá, že přı́prava elektronické verze zabere přibližně
3x vı́ce času nežli přı́prava verze prezenčnı́. Tento fakt bude podrobněji rozebrán v následujı́cı́
kapitole.
Obdobným způsobem lze uvažovat i o nákladech na nasazenı́ e-learningu jako celkového
řešenı́ podnikových vzdělávacı́ch potřeb. Nákup hardwarového vybavenı́, potřebných systémů,
jejich integrace do podnikové sı́tě, vyškolenı́ zaměstnanců útvaru Řı́zenı́ znalostı́ pro jejich
použı́vánı́ a zavedenı́ prvnı́ch kurzů představujı́ značný finančnı́ výdaj, který mnohé firmy
zatı́m odrazuje od využitı́ této technologie. Částečně jej lze redukovat pronájmem či nákupem
vzdělávánı́ jako služby [37].
3.4.4.1
Proč je vývoj elektronického kurzu nákladnějšı́?
Ve zkratce proto, že stojı́ vı́ce práce. Při přı́pravě prezenčnı́ výuky lektorovi stačı́ promyslet
základnı́ strukturu výkladu a připravit pro ni potřebné podklady; přı́padné speciálnı́ přı́pady
nebo doplňujı́cı́ a ujasňujı́cı́ informace může zařadit až během výuky, pokud o ně bude zájem.
Naopak při přı́pravě e-learningového kurzu musı́ (pokud chce vytvořit dobrý kurz)
vyučujı́cı́ promyslet všechny možné dotazy, nejasnosti a problémy dopředu a v kurzu na ně
připravit odpovědi, jinak hrozı́, že se student dostane do nepřı́jemné situace, kdy si nevı́ rady
a nenalézá odpověd’, což je velice frustrujı́cı́. Fakt, že student procházı́ kurzem sám, zdůrazňuje
potřebu vhodného didaktického uspořádánı́ látky. Navı́c je nezbytné připravit elektronickou
verzi vhodnou pro použı́vaný LMS, kterou často musı́ dělat profesionálnı́ programátor.
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
28
3.4.4.2
Nástin procesu vývoje elektronického kurzu
Na vývoji elektronického kurzu by se měly podı́let osoby s následujı́cı́ odbornostı́:
• pedagog, odbornı́k na didaktiku (Instructional Designer),
• garant, resp. autor obsahu (SME, Subject Matter Expert),
• grafik, respektive tvůrce multimédiı́,
• programátor.
Pedagog a garant obsahu bývajı́ často jednou osobou. Kumulace ostatnı́ch rolı́ do jedné
osoby většinou nebývá žádoucı́, protože každá z nich vyžaduje jiný typ znalostı́ a předevšı́m
jiný typ uvažovánı́. Napřı́klad dobřı́ programátoři málokdy mı́vajı́ dobré didaktické schopnosti.
Standardnı́ postup vývoje kurzu je dle popisu firmy Kontis [27], jednoho z přednı́ch
českých dodavatelů elektronického vzdělávánı́, následujı́cı́:
• Autoři obsahu a didaktičtı́ pracovnı́ci připravı́ obsah kurzu pomocı́ prostředků jim
blı́zkých, např. dokumentů MS Word či PowerPoint; popı́šı́ požadované interaktivity kurzu
(zpětné dotazy, postupné odkrývánı́, reakce na akce studenta či simulace) a použitá multimédia pomocı́ slovnı́ho popisu.
• Programátoři kurz sestavı́ a naprogramujı́ požadovanou interaktivitu. Tvůrci médiı́
(zvukaři, grafici, animátoři ...) dodajı́ potřebná média.
• Po vytvořenı́ jde kurz k připomı́nkovánı́ zpět autorům obsahu.
• Pokud vznikl nesoulad mezi záměry autorů a výsledkem, celý cyklus se opakuje až do
jejich odstraněnı́.
3.5
Měřenı́ výhodnosti e-learningu
Cı́lem této části je rozebrat elektronické vzdělávánı́ z ekonomického hlediska a rozkrýt vztah
mezi náklady na vzdělávánı́ a počtem účastnı́ků.
Samotné určenı́ přı́nosů vzdělávánı́ je většinou nesmı́rně obtı́žné. Avšak protože se
v současné době mnoho analýz efektivity e-learningu zabývá posouzenı́m výhodnosti jeho
přı́padného zavedenı́, lze často narazit na přı́pad, kdy nenı́ nezbytné zjistit celkovou efektivitu
vzdělávánı́, ale pouze srovnat e-learning s již existujı́cı́m systémem.
3.5.1
Princip ekvivalentnı́ho přı́nosu
Zatı́mco při analýze výhodnosti investic do vzdělávánı́ jako takového je třeba srovnávat na jedné
straně jeho náklady a na druhé straně jeho přı́nosy, v přı́padě nasazenı́ e-learningu v podniku
se lze často setkat s přı́stupem, kdy se nesrovnávajı́ náklady a přı́nosy, ale náklady zavedenı́
e-learningu a náklady dosud užı́vaných vzdělávacı́ch metod. Tento přı́stup vycházı́
z předpokladu, že současná úroveň vzdělávánı́ je nezbytná pro plněnı́ cı́lů podniku a diskuse se
vede pouze v rovině, jak ji dosáhnout s co nejnižšı́mi náklady. Ve své práci budu tento přı́stup
nazývat principem ekvivalentnı́ho přı́nosu“.
”
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
3.5.1.1
29
Výhody principu ekvivalentnı́ho přı́nosu:
• je relativně jednoduchý, protože většina vstupnı́ch údajů je přesně vyčı́slitelná,
• lze se vyhnout nepřesným osobnı́m a často zaujatým odhadům,
• celková pracnost je většinou výrazně nižšı́,
• pro vedenı́ jsou úspory často dostatečně silným argumentem.
Na druhou stranu přinášı́ několik otázek, kterými by se měli zodpovědnı́ personalisté
důsledně zabývat. Většina z nich ležı́ předevšı́m v rovině soft“ aspektů vzdělávánı́. Vycházejı́
”
z toho, že elektronický kurz nelze i při stejném faktickém obsahu vždy považovat za ekvivalentnı́,
protože některé informace lze jen obtı́žně předat elektronicky, napřı́klad:
• emočnı́ postoje,
• identifikaci s týmem a firmou,
• upevněnı́ firemnı́ch hodnot a firemnı́ kultury.
Při užitı́ principu ekvivalentnı́ho přı́nosu je proto potřeba vždy pečlivě a zodpovědně
zvážit, zda je předpoklad srovnatelných výsledků splnitelný a zda cı́lem konkrétnı́ho kurzu
nebylo i něco dalšı́ho, nežli pouhé předánı́ faktů.
3.5.2
Práce s obtı́žně měřitelnými efekty vzdělávánı́
Jak již bylo uvedeno, některé efekty vzdělávánı́ lze měřit velmi obtı́žně, protože se projevujı́
pouze dlouhodobě a zprostředkovaně. Přitom se však často jedná o aspekty, které jsou pro
udrženı́ dlouhodobé vysoké loajality a produktivity zaměstnanců stěžejnı́. Jedná se předevšı́m
o následujı́cı́ aspekty vzdělávacı́ho procesu:
• přenos a upevňovánı́ firemnı́ kultury (styl práce a komunikace, řešenı́ problémů, vzorce
chovánı́, způsoby firemnı́ho růstu),
• upevněnı́ správných postojů a přı́stupů (k práci i k zákaznı́kům),
• integrace/desintegrace pracovnı́ho kolektivu (poznánı́ spolupracovnı́ků, integrace po profesnı́ i osobnı́ stránce),
• hlubšı́ poznávánı́ a vhled do fungovánı́ firmy (procesy, metody, postoje, lidé),
• předávánı́ praktických zkušenostı́ mezi účastnı́ky (např. mezi jednotlivými prodejnı́mi
týmy),
• neformálnı́ sdı́lenı́ kontaktů (na klı́čové osoby ve firmě nebo oboru),
• přı́má zpětná vazba na lektora, která může mı́t vysoký význam, pokud je lektor jednı́m
z pracovnı́ků firmy a může se tak neformálně dozvědět o skutečném stavu věcı́ na nižšı́ch
úrovnı́ch.
Vhodná práce s těmito aspekty dokáže být elementem, který z individuálnı́ch pracovnı́ků vytvářı́ dobře fungujı́cı́ stroj úspěšné firmy. V dnešnı́ době se setkáváme se specifickými
vzdělávacı́mi aktivitami přı́mo zaměřenými tı́mto směrem (např. teambuilding), avšak mnoho
běžných vzdělávacı́ch aktivit zprostředkovává podobné efekty mimoděk tı́m, že na jedno mı́sto
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
30
soustředı́ lidi z různých částı́ firmy a během přestávek jim poskytne prostor k neformálnı́mu
hovoru.
Nelze však jednoznačně řı́ci, který způsob vzdělávánı́ je v této oblasti výhodnějšı́.
e-Learningový kurz mohou vytvářet skutečně odbornı́ci, kteřı́ jsou s problematikou práce
s těmito aspekty obeznámeni a mohou vhodně formovat studenta vhodným kontextovým
začleněnı́m potřebných informacı́ i do jiné látky (napřı́klad výběrem vhodných demonstračnı́ch
přı́kladů a souvisejı́cı́ch textů). Efekt prezenčnı́ho vzdělávánı́ navı́c silně závisı́ na schopnostech konkrétnı́ho lektora a aktuálnı́m složenı́ studentů, proto zdaleka nelze řı́ci, že prezenčnı́
vzdělávánı́ řešı́ zmı́něnou problematiku vždy.
V každém přı́padě se jedná o relativně neprobádanou oblast, jejı́ž hlubšı́ analýza by vydala
na celou knihu. Proto pouze zmı́nı́m, že zváženı́ těchto aspektů v přı́padě posuzovánı́ výhodnosti
různých metod vzdělávánı́ je nezbytné, avšak nebudu se pokoušet téma dále rozebı́rat a kvantifikovat. Zájemce odkáži napřı́klad na [36].
3.5.3
Specifika elektronického vzdělávánı́
Při posuzovánı́ výhodnosti elektronického vzdělávánı́ (či elektronických kurzů) je potřeba mı́t
na paměti několik specifik.
U e-žáka předpokládáme základnı́ dovednosti práce s PC. Rovněž očekáváme základnı́
znalosti práce s internetem. Pokud náš žák takové dovednosti nemá, musı́me počı́tat
s tı́m, že provoz systému e-learningu musı́ začı́t právě kurzy těchto dovednostı́. [26]
(upraveno)
Výskyt tohoto problému je spjat předevšı́m s typem podniku. Dı́ky skutečně rychlému
rozšiřovánı́ internetu do domácnostı́ a osobnı́ho života lidı́ lze ovšem konstatovat, že tento
problém pozvolna ustupuje.
Studijnı́ materiály, které zaměstnanec dostal na prezenčnı́m kurzu, může v přı́padě
zájmu studovat i ve svém volném čase mimo pracoviště. To nemusı́ být u elektronického
vzdělávánı́ vždy možné nebo praktické, často je potřeba zı́skat vzdálený přı́stup do firemnı́
sı́tě, což vyžaduje specifické softwarové prostředky a nastavenı́ (a může pro firmu představovat
bezpečnostnı́ riziko) nebo je nezbytné tisknout studijnı́ materiály na papı́r (což bylo u prezenčnı́ho kurzu často zajištěno centrálně – organizátorem), v čemž mohou být zaměstnanci
omezeni.
Naopak pozitivnı́m specifikem elektronických kurzů je fakt, že mohou s relativně nı́zkými,
v dnešnı́ době často takřka nulovými, náklady dosáhnout i mimo podnik a lze jejich prostřednictvı́m efektivně umožnit vzdělávánı́ napřı́klad zákaznı́kům či dalšı́m partnerům, což by dřı́ve
nebylo ekonomicky reálné [26]. Napřı́klad společnost Volvo Car Corporation na svém webu
nabı́zı́ celou řadu multimediálnı́ch kurzů na téma, jak pečovat o své vozidlo [46].
3.5.4
Analýza bodu zvratu nasazenı́ e-learningu
Hlavnı́ teze ekonomické analýzy e-learningu lze shrnout následovně:
• počátečnı́ náklady na přı́pravu elektronického kurzu jsou výrazně vyššı́,
• možnost znovupoužitı́, respektive šı́řenı́ většı́mu počtu studentů je vyššı́,
• marginálnı́ náklady spojené s každým dalšı́m studentem jsou relativně nı́zké (výjimkou
jsou synchronnı́ kurzy či blended kurzy).
Protože elektronické vzdělávánı́ přinášı́ vyššı́ počátečnı́ náklady, avšak snižuje náklady na
vzdělávánı́ jednoho studenta (tam, kde jej lze efektivně nasadit), rozhodnutı́ o tom, který typ
KAPITOLA 3. EKONOMICKÉ ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ
31
výuky bude vhodnějšı́ (prezenčnı́ x elektronická), se transformuje v úlohu hledánı́ bodu zvratu
neboli počtu studentů, pro který se již nasazenı́ elektronického vzdělávánı́ vyplatı́.
Tı́mto problémem se zabýval napřı́klad Paul T. Walliker z Caterpillar University; své
výsledky publikoval ve studii [34], ze které v několika bodech čerpá i tato práce. Zmı́něná
studie je velice zajı́mavá, avšak jejı́ nevýhodou je zvolené měřı́tko vztažené k velké nadnárodnı́
korporaci – kurz pro 100 studentů je považován za velmi malý, menšı́mi se studie vůbec
nezabývá, a naopak velký kurz může být až pro 40 000 žáků. Proto jsou některé zı́skané
výsledky v podmı́nkách ČR irelevantnı́. Studie docházı́ k tomu, že při takto velkých
počtech žáků je e-learning vždy levnějšı́. Jednı́m z cı́lů této práce je proto podrobněji
prozkoumat ekonomiku elektronického vzdělávánı́ v přı́padě pouhých desı́tek studentů.
Obdobným tématem se v širšı́m pohledu zabýval také Brandon Hall ve studii [14].
Analýzou situace v 8 velkých firmách (např.: IBM, Cisco Systems, Shell) docházı́ k závěru,
že elektronické vzdělávánı́ je ekonomicky efektivnı́ a podrobněji rozebı́rá podmı́nky, které je
potřeba dodržet, aby toho bylo dosaženo (řádově alespoň stovky zájemců jsou jednou z nich).
Ve veřejně dostupné části studie jsou dostupná pouze souhrnná čı́sla.
Eger [11] však uvádı́ minimálnı́ potřebný počet k dosaženı́ výhodnosti e-learningu okolo
1 000 studentů. Tyto rozdı́lné výsledky jsou důvodem k hlubšı́mu zamyšlenı́ a zkoumánı́ problematiky.
V následujı́cı́ kapitole proto provedu podrobnou analýzu bodu zvratu na datech z konkrétnı́ho kurzu ČSOB, a. s. a představı́m dva modely pro jejı́ pro obecné vyhodnocenı́ výhodnosti
a nalezenı́ bodu zvratu na základě vstupnı́ch parametrů kurzu.
3.6
Shrnutı́ kapitoly
Ač je význam systematického vzdělávánı́ vlastnı́ch zaměstnanců pro úspěšný a dlouhodobý
chod a rozvoj firmy nepopiratelný, nelze řı́ci, že by každé vzdělávánı́ bylo přı́nosem; vždy je
třeba pečlivě sledovat jeho přı́nosy a náklady a zjišt’ovat, zda na něj vynaložené prostředky byly
užity efektivně.
Vypočtenı́ návratnosti investice do vzdělávánı́ by bylo v tomto kontextu nejvhodnějšı́m
ukazatelem. Jeho spolehlivé určenı́ v praxi však nenı́ z mnoha důvodů reálné, a proto existuje
několik dalšı́ch metod, které se snažı́ efektivitu vzdělávánı́ zjistit jiným způsobem, jedná se
předevšı́m o Return on Expectation a Return on Knowledge.
Zjištěnı́ přı́nosů vzdělávánı́ pro zaměstnance lze provést napřı́klad dotaznı́kem spokojenosti, zpracovánı́m dopisu lektorovi nebo sobě, autofeedbackem, 360◦ zpětnou vazbou, testem,
porovnánı́m výsledků s kontrolnı́ skupinou, řešenı́m přı́padových studiı́, sledovánı́m změn variabilnı́ části mzdy, měřenı́m spokojenosti zákaznı́ků nebo kombinacı́ těchto metod.
Rozbor nákladů na vzdělávánı́ odhalil, že e-learning má ve srovnánı́ s prezenčnı́m
vzdělávánı́m vyššı́ podı́l fixnı́ch nákladů a relativně nižšı́ podı́l variabilnı́ch nákladů, většina
variabilnı́ch nákladů prezenčnı́ výuky je nasazenı́m elektronického vzdělávánı́ eliminována
a naopak vývoj elektronického kurzu (obecně zavedenı́ e-learningu) je podstatně náročnějšı́ než
přı́prava prezenčnı́ho vzdělávánı́. Rozhodnutı́ o nasazenı́ e-learningu je proto často klasickou
úlohou hledánı́ bodu zvratu.
Při rozhodovánı́ o tom, zda e-learning nasadit, často docházı́ ke zjednodušenı́ rozhodovacı́ho problému tı́m, že současná potřeba vzdělávánı́ je považována za danou a neměnnou a hledá
se pouze nejlevnějšı́ metoda, jak jı́ dosáhnout, tento přı́stup lze nazvat metodou ekvivalentnı́ho
přı́nosu. Při užitı́ této metody je však třeba mı́t na paměti, že vzdělávánı́ má i některé obtı́žně
měřitelné aspekty, jako napřı́klad upevňovánı́ firemnı́ kultury, integrace pracovnı́ho kolektivu,
předávánı́ praktických zkušenostı́ mezi účastnı́ky a neformálnı́ sdı́lenı́ kontaktů, jejichž přı́nos
lze jen obtı́žně hodnotit a které e-learning nemusı́ přinášet.
Vzdělávánı́ zaměstnanců v ČSOB
33
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
35
4 Rozbor nákladů na vzdělávánı́ v ČSOB
4.1
O společnosti ČSOB a. s.
ČSOB byla založena v roce 1964 jako jediná banka pro poskytovánı́ služeb v oblasti financovánı́
zahraničnı́ho obchodu. Po roce 1989 postupně ČSOB rozšı́řila svou činnost o širokou paletu
služeb pro běžné právnické a fyzické osoby. V červnu 1999 byla privatizována a majoritnı́m
vlastnı́kem se stala belgická KBC Bank (součást Skupiny KBC), jež patřı́ mezi největšı́ finančnı́
skupiny ve Střednı́ Evropě. V červnu 2000 ČSOB převzala Investičnı́ a Poštovnı́ banku, a.s.
Základnı́ údaje o ČSOB relevantnı́ pro tuto práci ukazuje tabulka 4.1. Dalšı́ informace o bance
jsou k dispozici na stránkách http://www.csob.cz/.
Zaměstnanci (na plný úvazek)
Klienti
Pobočky
6 677
2 949 tis.
216
Tabulka 4.1: Základnı́ údaje o společnosti ČSOB, a. s. platné k 30.6.2007 [33]
4.2
4.2.1
Současný stav vzdělávánı́ v ČSOB
Rozsah vzdělávánı́
Absolutnı́ náklady na vzdělávánı́ činily v ČSOB v roce 2006 cca 105 milionů (za
školenı́ a tréninky banka ročně zaplatı́ cca 42 milionů Kč) a zaměstnanci při něm
strávili téměř 80 000 člověkodnů. V roce 2006 strávil průměrný zaměstnanec na
školenı́ téměř 10 dnı́, což je skoro trojnásobek celoevropského průměru (3,4 dne)
z roku 2005. Během těchto dnı́ se zaměstnanec zúčastnil zejména odborných kurzů
(produktových, počı́tačových apod.), jazykových a kurzů soft-skills. [24]
V roce 2007 náklady na vzdělávánı́ a školenı́ zaměstnanců vzrostly až na 129 mil. Kč [33],
tı́m se ČSOB řadı́ k vedoucı́m podnikům v oblasti vzdělávánı́ zaměstnanců v ČR. Vzdělávacı́m
programům je přisuzována značná váha i odpovı́dajı́cı́ význam v podnikové struktuře.
4.2.2
Členěnı́ internı́ch vzdělávacı́ch akcı́ pořádaných v ČSOB
• Katalogové – všechny standardnı́ vzdělávacı́ akce (kurzy, školenı́), jsou součástı́ Katalogu
školenı́ ČSOB. Těmto kurzům se bude věnovat dalšı́ část této práce.
– produktová školenı́
– kurzy soft skills
– jazykové kurzy
– kurzy počı́tačových dovednostı́
– kurzy povinné ze zákona
• Mimokatalogové – specifické a jednorázové vzdělávacı́ akce vycházejı́cı́ z okamžité specifické potřeby jednotlivých útvarů ČSOB, přı́padně reagujı́cı́ na změny s celobankovnı́
působnostı́, nejsou zařazeny v Katalogu školenı́ ČSOB.
Kurzy povinné ze zákona jsou automaticky přı́stupné všem zaměstnancům na intranetu banky, přičemž každý kurz je zakončen závěrečným testem. Po úspěšném
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
36
složenı́ závěrečného testu je možné si vytisknout osvědčenı́ o jeho absolvovánı́. Obdobným způsobem jsou realizovány produktové kurzy, které však jsou podle potřeby
zpřı́stupněny pouze vybraným zaměstnancům. [24]
4.2.3
Nasazenı́ e-learningu
S ohledem na význam vzdělávánı́ v ČSOB nenı́ překvapenı́m, že se pozornost e-learningu věnuje
již delšı́ dobu. Prvnı́ e-learningové řešenı́, konkrétně aplikaci TUTOR, do banky dodala firma
Kontis. Toto řešenı́ se úspěšně použı́valo k firemnı́mu vzdělávánı́ ve vybraných kurzech po
několik let.
Integrace ČSOB, a. s. do skupiny KBC však postupně přinesla sdı́lenı́ a standardizaci
technických prostředků ve skupině. V roce 2007 byl proto v ČSOB do provozu nasazen systém
SAP, nainstalovaný a spravovaný mateřskou společnostı́ KBC v Belgii. Jedná se o jednu z referenčnı́ch instalacı́ tohoto systému. Postupně do něj byla převedena správa řı́zenı́ celé oblasti
lidských zdrojů včetně vzdělávánı́, což samozřejmě přineslo přechod na e-learningové řešenı́,
které je součástı́ tohoto systému, který byl zaveden na začátku roku 2008. V době zpracovánı́
této práce (jaro 2008) byl e-learning provozován v SAP Learning Solution 600.
Ač systém nabı́zı́ možnost sdı́lenı́ výukového obsahu v celé skupině KBC, nenı́ s ohledem
na jazykové bariéry a lokálnı́ rozdı́ly tato funkcionalita přı́liš využitelná. ČSOB, a. s. proto
pořizuje vlastnı́ kurzy.
4.2.3.1
Způsoby pořizovánı́ elektronických kurzů v ČSOB:
• nakupovánı́m již hotových kurzů (např. BOZP, jazykové kurzy),
• vytvářenı́m kurzů na zakázku (např. právnı́ minimum či produktové kurzy, bude detailně
popsáno nı́že),
• pronajı́mánı́m kurzů od externı́ho dodavatele (např. kurzy pro uživatele PC).
4.2.4
Lokálnı́ výhody a nevýhody e-learningu
Specifické prostředı́ ČSOB a zvolené řešenı́ při nasazenı́ e-learningu přinášı́ některé dalšı́ výhody
a nevýhody elektronických kurzů, které bych rád v dalšı́ části práce zohlednil. Specifické aspekty
přibližuje Ing. Karel Chmel z útvaru Řı́zenı́ znalostı́ banky:
4.2.4.1
Pozitiva
• Elektronicky lze proškolit vı́ce lidı́ za kratšı́ dobu, což může být důležité v přı́padě zaváděnı́
nových produktů. Dostat všechny potřebné informace včas na všechny pobočky byl dřı́ve
náročný úkol, protože se musı́ v relativně krátkém čase proškolit doslova tisı́ce lidı́.
• Všichni studenti zı́skajı́ jednotné a nezkreslené informace, což při výuce na vı́ce mı́stech
s vı́ce lektory (často při zprostředkovánı́ znalostı́) nelze vždy zaručit.
• Elektronické kurzy je možné poskytnout najednou velkému počtu zájemců, zatı́mco
u prezenčnı́ch kurzů je tato rychlost limitována kapacitami školı́cı́ho centra.
• Odpadajı́ neefektivně obsazené kurzy (někdy bylo nezbytné realizovat běh i částečně obsazeného prezenčnı́ho kurzu z důvodu nutnosti předánı́ klı́čových kompetencı́).
• Konzistence informacı́ mezi jednotlivými běhy je při elektronické výuce vysoká, zatı́mco
u prezenčnı́ se informace mezi jednotlivými kurzy mohou lišit, u vı́ceúrovňového vzdělávánı́
typu train the trainer“ je konzistence nezaručená.
”
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
37
• Nenı́ třeba čekat na obsazenı́ kurzu, nováčci se mohou začı́t učit ihned.
• Zaměstnanci se mohou k e-kurzům vracet, což skutečně činı́, a kurzy tak sloužı́ jako zdroj
informacı́ i v pozdějšı́ době při upevňovánı́ a osvěžovánı́ znalostı́.
4.2.4.2
Negativa
• Ztráta kontaktu lektora se skupinou a snı́ženı́ možnosti zı́skánı́ zpětné vazby. Lektoři při
prezenčnı́ch školenı́ch zı́skávajı́ možnost přı́mé zpětné vazby od klientských pracovnı́ků –
dozvědı́ se, jak klienti reagujı́ na přepážkách. V kontextu ČSOB, kdy specialisté navrhujı́cı́
produkty bývajı́ často lektory, se jedná o velmi důležitý aspekt, který by se neměl vytratit
a je třeba pro něj nalézt nový kanál.
• Možnost předávánı́ rad a zkušenostı́ mezi jednotlivými účastnı́ky je omezená, elektronické
kurzy bez fór ji téměř vylučujı́ a i kurzy s diskusnı́ mı́stnostı́ ji zatı́m nepodporujı́ tak
dobře jako neformálnı́ diskuse o přestávkách.
• Existuje problém s motivacı́ k výuce – u počı́tače studenta často někdo vyrušuje, rozptyluje a je obtı́žnějšı́ se soustředit. Proto by e-kurz vždy měl měřit úspěšnost osvojenı́ látky.
• Ze začátku byl problém v nedostatečné podpoře samostudia e-kurzů ze strany vedoucı́ch
pracovnı́ků poboček; zatı́mco tito byli na jednu stranu ochotni vyslat zaměstnance do
Prahy na školenı́, tak na druhou stranu nechtěli nechat zaměstnancům na pobočce volný
prostor pro studium e-kurzů. Toto se zlepšuje s pokračujı́cı́ osvětou.
4.3
Současný postup určenı́ ceny kurzu v ČSOB
Cı́lem této části je představit současný systém výpočtu nákladů na výuku v rámci ČSOB, a. s.
Zı́skaná data by měla být dokladem toho, které položky ceny jsou již známy, v praxi použı́vány
a lze je proto zahrnout do srovnávacı́ho modelu ceny kurzu.
4.3.1
Oceněnı́ prezenčnı́ho katalogového kurzu
Jedná se o kurz, který je dlouhodobě v nabı́dce Střediska správy znalostı́, jeho obsah je pevně
dán a mezi běhy se měnı́ jen minimálně. Kurz se opakuje, pokud se sejde potřebný počet
zájemců. Cena kurzu, která je účtována střediskům, z nichž pocházejı́ zaměstnanci (zákaznı́ci),
je stanovena v katalogu a je konečná, měnı́ se maximálně jednou ročně. Cenu tohoto kurzu lze
rozdělit do čtyř složek, viz obrázek 4.1.
4.3.1.1
Externı́ náklady
Jedná se o náklady fakturované externı́mi dodavateli služeb nebo materiálů. Jejich výše se
může výrazně lišit v závislosti na typu kurzu, naopak některé kurzy majı́ tuto položku nulovou.
Položka zahrnuje napřı́klad:
• odměnu a dalšı́ náhrady externı́ho lektora,
• ubytovánı́ účastnı́ků,
• doprava účastnı́ků (je-li společně organizovaná),
• náklady na stravovánı́ nebo občerstvenı́,
• pronájem prostor a techniky.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
38
Externí náklady
Náklady na
interní lektory
Cena
kurzu
Náklady na
v ukové prostory
Organiza ní náklady
Obrázek 4.1: Diagram skládánı́ nákladů na prezenčnı́ kurz
4.3.1.2
Náklady na výukové prostory
Jedná se o náklady na vlastnı́ učebnu ve školı́cı́m centru ČSOB. Jejich výše se odvı́jı́ od nákladů
na pronájem a provoz budovy školı́cı́ho centra a poměru plochy učebny ku celkové ploše centra.
Cena na osobu se vypočte s ohledem na průměrnou obsazenost kurzů.
4.3.1.3
Náklady na internı́ lektory
Internı́ lektor může být:
• profesionál – je smluvně najat přı́mo na výuku a placen za odučené hodiny,
• zaměstnanec banky vykonávajı́cı́ primárně jinou činnost (napřı́klad produktový specialista) – učı́ navı́c ke svému běžnému pracovnı́mu úvazku a výuka je mu proplácena jako
přesčasy.
4.3.1.4
Organizačnı́ náklady
Jedná se o podı́l mzdových nákladů zaměstnanců útvaru Řı́zenı́ znalostı́ a dalšı́ náklady spojené
s přı́pravou kurzu, předevšı́m na:
• výpočetnı́ techniku,
• kancelářské potřeby,
• výrobu studijnı́ch pomůcek.
4.3.1.5
Určenı́ výsledné ceny
Celková cena kurzu je dána součtem všech čtyř složek nákladů. Dle typu kurzu se určı́ průměrný
počet účastnı́ků, který se dále upravı́ s ohledem na očekávané využitı́ kapacity. Vydělenı́m
celkové ceny tı́mto počtem se určı́ cena kurzu na osobu. Tato se potom jako náklad účtuje na
nákladová centra účastnı́ků.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
39
4.3.2
Mimokatalogový ad-hoc“ kurz
”
Jedná se o speciálnı́ kurzy pro specifické přı́pady, většinou určené pouze pro úzký okruh zájemců
(často do deseti osob), které potřebujı́ zı́skat specifické dovednosti, na jejichž výuku nemá školı́cı́
centrum potřebné vlastnı́ kapacity. Tyto kurzy jsou nakupovány externě od subdodavatelů.
4.3.2.1
Určenı́ výsledné ceny
Cena kurzu odpovı́dá skutečné částce fakturované dodavatelem dělené počtem účastnı́ků.
4.4
Proces přı́pravy e-kurzu v ČSOB
Standardizovaný proces přı́pravy elektronického kurzu zahrnuje interakci několika aktérů;
je znázorněn na obrázku 4.2. Tento proces kopı́ruje doporučený postup přı́pravy uváděný
v odborných publikacı́ch i teoretické části této práce; názvy rolı́ jsou pozměněny, aby reflektovaly terminologii banky.
Zadavatel
1
U ivatel
7
Koordi
-nátor
2
Autor
obsahu
Progra
-mátor
Obrázek 4.2: Diagram interakce rolı́ při přı́pravě e-kurzu v ČSOB, popis interakcı́ viz dostavec
4.4.2
4.4.1
Role
• Zadavatel – vytvářı́ poptávku, většinou se jedná o jiné útvary banky, které potřebujı́
zajistit svým zaměstnancům zı́skánı́ nových konkrétnı́ch znalostı́, výjimečně kurz vzniká
z vnitřnı́ho rozhodnutı́ útvaru Řı́zenı́ znalostı́.
• Autor obsahu – fundovaný odbornı́k, specialista na danou problematiku, který vytvářı́
náplň kurzu po obsahové stránce, u produktových kurzů se většinou jedná přı́mo o tvůrce
zmı́něných produktů.
• Programátor – převádı́ dodaný obsah do elektronické podoby vhodné k nasazenı́ v LMS
banky, většinou externı́ firma.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
40
• Uživatel – studuje vyrobený kurz, zaměstnanec banky.
• Koordinátor – organizačně zajišt’uje přı́pravu a koordinuje komunikaci ostatnı́ch aktérů.
V ČSOB se jedná o útvar Řı́zenı́ znalostı́.
4.4.2
Činnosti
1. Návrh – specifikace znalostı́, které by měli účastnı́ci absolvovánı́m kurzu zı́skat, napřı́klad
porozuměnı́ konkrétnı́mu produktu, jedná se o jakési zadánı́.
2. Výběr a oslovenı́ autora – koordinátor najde vhodného autora obsahu, napřı́klad produktového specialistu. Autor na základě zadánı́ zpracuje obsah kurzu.
3. Kontrola obsahu kurzu – autor obsahu konzultuje se zadavatelem navržený obsahu
kurzu, po dohodě může dojı́t k úpravám, diskuze se účastnı́ koordinátor.
4. Předánı́ programátorovi – schválený obsah je autorem předán programátorovi, ten
naprogramuje modul SCORM použitelný v systému banky.
5. Předánı́ elektronické verze – elektronická verze je programátorem předložena autorovi
ke schválenı́, opět může dojı́t k diskuzi a drobným úpravám kurzu.
6. Schválenı́ finálnı́ verze – elektronická verze kurzu je posouzena a schválena zadavatelem, diskuze se opět účastnı́ koordinátor.
7. Nasazenı́ – koordinátor nasadı́ kurz do LMS a nabı́zı́ jej zákaznı́kům – zaměstnancům
banky.
4.5
Výběr metody hodnocenı́ efektivity elektronického vzdělávánı́ v ČSOB
Specifikem vzdělávánı́ v ČSOB (či jiných obdobných institucı́ch) je fakt, že u mnoha kurzů jsou
znalosti, které musı́ absolvent zı́skat, jasně dané a snadno ověřitelné. Předevšı́m produktové
kurzy vyžadujı́ předánı́ tvrdých znalostı́, které může být následně prokazatelně ověřeno.
Pokud přijmeme premisu, že je v zájmu banky, aby zaměstnanci znali jı́ nabı́zené produkty, odpadá, minimálně u produktových kurzů, složitý problém vyhodnocenı́ celkových
přı́nosů – výsledek kurzu bude vždy stejný a porovnatelný nezávisle na metodě – kurz bude
úspěšným, pokud zaměstnanci po jeho absolvovánı́ zı́skajı́ potřebné tvrdé znalosti, a lze se
zaměřit výhradně na zkoumánı́ nákladů, které musely být pro předánı́ vybraných vědomostı́
vynaloženy. Toto je pádný argument pro výběr metody zaměřené na analýzu nákladů, respektive využitı́ principu ekvivalentnı́ho přı́nosu.
Druhým argumentem pro užitı́ této metody je fakt, že se nynı́ řešı́ předevšı́m otázka,
které kurzy převést do elektronické podoby, pro jejı́ž zodpovězenı́ je argument snı́ženı́ nákladů
(při zachovánı́ výsledků) dostatečně silný.
V následujı́cı́m textu budu proto hodnotit náklady na realizaci kurzu a tyto považovat
za hlavnı́ a jediný indikátor efektivity vzdělávánı́ – metoda, která dosáhne stejných výsledků
s nižšı́mi náklady, bude považována za lepšı́.
4.6
Zhodnocenı́ převodu kurzu Bankopojištěnı́“ do elektronické podoby
”
Na jaře roku 2008 došlo k převedenı́ kurzu Bankopojištěnı́“, pojednávajı́cı́ho o hlavnı́ch
”
principech pojištěnı́, z prezenčnı́ do elektronické podoby. Jednalo se o jeden ze základnı́ch
kurzů, který musela absolvovat většina nových pracovnı́ků banky.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
4.6.1
41
Charakteristika prezenčnı́ verze kurzu
Klasická prezenčnı́ verze kurzu probı́hala prezenčnı́ formou v učebnách školı́cı́ho centra ČSOB.
Parametry kurzu uvádı́ tabulka 4.2.
doba trvánı́
katalogová cena
počet lidı́ v učebně
4 hodiny (půl pracovnı́ho dne), bez oběda
294 Kč na jednoho účastnı́ka (účtovaná dalšı́m útvarům)
20 +/- 5 lidı́
(jednalo se o relativně většı́ kurz s ohledem na charakter látky)
Tabulka 4.2: Charakteristika prezenčnı́ verze kurzu Bankopojištěnı́“
”
Rozsah prezenčnı́ho kurzu byl většı́ než rozsah nové elektronické verze, předevšı́m
z důvodu, že nemělo smysl v podmı́nkách banky vytvářet kurz kratšı́ než polovinu pracovnı́ho
dne (i tak se jednalo o jeden z nejkratšı́ch kurzů). Pokud se sešli studenti s vyššı́mi vstupnı́mi
znalostmi a lektor zvládl probrat látku danou osnovami rychleji, většinou se věnoval navazujı́cı́m
tématům. Kurz byl primárně určen pro nové zaměstnance.
4.6.2
Charakteristika elektronické verze kurzu
Při tvorbě elektronické verze došlo k úpravě obsahu. Nový obsah odpovı́dá přibližně polovině
osnov prezenčnı́ho kurzu, tj. 2 hodinám prezenčnı́ výuky. Prezenčnı́ kurz byl primárně určen pro
nové zaměstnance. Elektronický kurz je otevřený zdarma pro všechny pracovnı́ky. Zájemcům
je umožněno libovolné opakovánı́ kurzu. Parametry kurzu uvádı́ tabulka 4.3.
rozsah
odměna autora za tvorbu e-obsahu
vývoj e-verze
počet zapsaných studentů
průměrná hrubá délka průchodu kurzu
průměrný počet projitı́
12 stran
(žádný test, pouze interaktivnı́ otázky)
2 400 Kč
14 600 Kč
245
19 minut, rozloženı́ viz graf 4.3)
1,6
Tabulka 4.3: Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojištěnı́“
”
Za 3 měsı́ce od spuštěnı́ kurzu se do něj zapsalo 240 zaměstnanců banky viz graf 4.3. To by
při průměrné kapacitě prezenčnı́ho kurzu představovalo 12 běhů. Organizace tolika prezenčnı́ch
kurzů by z kapacitnı́ho hlediska nebyla reálná. Elektronicky je naopak možné poskytnout informace vı́ce lidem najednou s minimálnı́mi náklady a bez omezenı́ kapacitami školı́cı́ho centra.
S ohledem na počet průchodů je vidět, že se zaměstnanci k e-kurzům vracejı́ a tyto tak
pro ně sloužı́ jako zdroj informacı́ i v pozdějšı́ době. Tuto skutečnost lze považovat za typický
přı́klad odbouránı́ nákladů na nevzdělávánı́, kdy se zaměstnanec z různých důvodů nechtěl
nebo nemohl znovu účastnit kurzu, který již dřı́ve absolvoval, ač některé znalosti zapomněl.
4.6.3
Komentář
Přı́mé srovnánı́ zı́skaných dat hovořı́ jasně ve prospěch elektronického kurzu. Zjištěné doplňujı́cı́
informace ovšem poukazujı́ na to, že ne všechna data jsou reálně srovnatelná, a proto budou
pro dalšı́ hodnocenı́ statisticky očištěna.
Systém SAP eviduje dobu, po kterou měl zaměstnanec otevřené okno výukového systému
s materiály kurzu. Pro hlubšı́ analýzu banka poskytla záznam časů, které účastnı́ci strávili
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
42
140
120
100
80
incomplete
complete
60
40
20
0
< 10 minut
10-20 minut
20-30 minut
30-40 minut
40-50 minut
50-60 minut
> 1 hodina
Obrázek 4.3: Graf časů průchodu účastnı́ků elektronickou verzı́ kurzu Bankopojištěnı́“
”
v kurzu, společně s informacı́ o tom, kolikrát kurz otevřeli a zda jej korektně ukončili (prošli do
konce se zodpovězenı́m interaktivnı́ch otázek). Tato data umožňujı́ provedenı́ hlubšı́ analýzy
a očištěnı́ záznamů od nesrovnatelných jevů.
4.6.4
Očištěnı́ dat
Pro zı́skánı́ věrohodnějšı́ho a srovnatelného vzorku účastnı́ků byly ze souboru vypuštěny
následujı́cı́ záznamy:
• studenti, kteřı́ neprošli celý kurz (v prezenčnı́ formě je vždy kurz absolvován celý),
• 5 % krajnı́ch hodnot na obou koncı́ch (někdo mohl nechat výukové prostředı́ otevřené po
dobu oběda, někdo mohl kurz otevřı́t omylem).
• přı́liš krátké průchodové časy (pod 1 minutu, což znamená méně než 5 vteřin na stránku) –
někteřı́ studenti zřejmě prošli kurz, aby prozkoumali jeho obsah, avšak nenašli nic nového;
lze očekávat, že tito studenti by se v přı́padě prezenčnı́ho kurzu blı́že seznámili s osnovou
a do výuky se nikdy nezapsali.
Očištěná data ukazuje tabulka 4.4 a graf 4.4.
počet studentů, kteřı́ dokončili kurz
průměrná délka dokončeného průchodu kurzem
průměrný počet dokončených projitı́ na 1 studenta
142
14 minut 30 sekund
1,5
Tabulka 4.4: Charakteristika elektronické verze kurzu Bankopojištěnı́“ po očištěnı́ datového
”
souboru
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
43
90
80
70
60
50
40
30
20
10
0
< 10 minut
10-20 minut
20-30 minut
30-40 minut
40-50 minut
50-60 minut
> 1 hodina
Obrázek 4.4: Graf očištěných časů průchodu účastnı́ků elektronickou verzı́ kurzu Bankopojiš”
těnı́“
4.6.5
Hodnocenı́
Převedenı́ tohoto kurzu do elektronické podoby bylo ze všech hledisek velmi výhodné. Lze
předpokládat, že v něm obsažené znalosti lze stejně úspěšně předat elektronicky (jedná se
o tvrdé znalosti), a tak nemohlo dojı́t k žádnému z dřı́ve popsaných negativnı́ch efektů, naopak
došlo k drastickému snı́ženı́ studijnı́ho času a s nı́m souvisejı́cı́ úspoře nákladů ušlé přı́ležitosti
a samozřejmě nákladů na cestovánı́.
4.6.5.1
Dosažené výhody
• Kurz se stal dostupný většı́mu počtu studentů (znalosti si mohli doplnit i ti, kteřı́ by se
na prezenčnı́ kurz nikdy nezapsali).
• Odpadla nutnost cestovánı́ (někteřı́ zapsanı́ studenti byli mimopražštı́).
• Novı́ zaměstnanci mohli začı́t studovat bez čekánı́ na vypsánı́ kurzu.
• Efektivita studia se prudce zvýšila, čistý čas strávený studiem srovnatelné látky se snı́žil
8x; v celkovém pohledu lze řı́ci, že informace, kvůli kterým byl původně zaměstnanec
mimo pracoviště půl dne, nynı́ zı́ská za 15 minut.
Ukázalo se, že pro mnoho studentů byla látka v kurzu relativně známá a mohli ji probrat
rychle, zatı́mco při prezenčnı́ výuce museli absolvovat celý čtyřhodinový kurz. Pouze 7 studentů
strávilo v kurzu (po očištěnı́) vı́ce než 1 hodinu (nejvı́ce 1:30).
Nasazenı́m e-learningu v této oblasti banka zaručı́, že všichni zaměstnanci budou mı́t
stejnou úroveň základnı́ch znalostı́ bez zbytečného plýtvánı́ časem lépe připravených studentů.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
44
Na základě těchto závěrů nelze než maximálně doporučit převedenı́ všech kurzů podobného
typu do elektronické podoby v co nejkratšı́m čase.
4.7
Návrh srovnávacı́ho modelu nákladů na elektronickou a prezenčnı́ výuku
Cı́lem této části je zpracovat prakticky využitelný model srovnávajı́cı́ náklady na prezenčnı́
( učebnovou“) výuku s náklady na výuku elektronickou v konkrétnı́ch podmı́nkách ČSOB,
”
a. s. Model by měl pomoci při rozhodovánı́, zda je kurz výhodnějšı́ realizovat prezenčnı́ formou,
či zda jej převést do elektronické formy. Bude se jednat o specifický přı́pad analýzy bodu zvratu.
Výsledný model by měl být snadno využitelný v praxi.
4.7.1
Podmı́nky pro zpracovánı́ modelu
• Vstupnı́ data pro model musı́ být dostupná a zjistitelná s přiměřenými (nı́zkými) náklady,
je proto potřeba pracovat pokud možno s již existujı́cı́mi daty dostupnými v informačnı́m
systému banky.
• Model musı́ být snadno použitelný, a proto by měl být přehledný a pokud možno ne přı́liš
komplikovaný. Z toho vyplývá snaha o redukci množstvı́ vstupnı́ch dat, což znamená
snahu nezahrnovat marginálnı́ nebo v obou přı́padech srovnatelné položky.
4.7.2
4.7.2.1
Předpoklady modelu
Čas potřebný k absolvovánı́ kurzu
Doba výuky v učebně je prakticky vždy delšı́ nežli doba, kterou by pokrytı́ stejné látky věnoval
student procházejı́cı́ elektronický kurz. Úspora vycházejı́cı́ z odbouránı́ neproduktivnı́ho času
může být opravdu značná, což bude v následujı́cı́ části doloženo.
Poznámka
Omezenı́ prodlev spojených s cestovánı́m je již zohledněno v jiných položkách a nebude proto
součástı́ tohoto poměru; ten by měl vyjadřovat pouze poměr časů přı́mo souvisejı́cı́ch s výukou
v elektronické a prezenčnı́ formě.
Definice pojmu
poměrná časová náročnost =
4.7.2.2
doba potřebná ke studiu elektronického kurzu
doba potřebná k absolvováni prezenčniho kurzu
× 100 %
Určenı́ poměrné časové náročnosti elektronické výuky
Faktory vedoucı́ k vyššı́ časové náročnosti prezenčnı́ výuky:
• nutnost navázánı́ a udrženı́ sociálnı́ho kontaktu mezi studenty a lektorem,
• postup skupiny podle nejpomalejšı́ho studenta (ač ostatnı́ jsou často rychlejšı́),
• snaha lektora plně využı́t alokovaný čas – v přı́padě, kdy je téma plně probráno dřı́ve,
lektor si z různých důvodů nedovolı́ skončit před plánovaným termı́nem a pokusı́ se zbylý
čas vyplnit probı́ránı́m látky, která nenı́ předmětem kurzu nebo opakovánı́m,
• přestávky, které jsou nezbytné a nelze je využı́t k produktivnı́ činnosti (mohou však být
využity k mı́sty přı́nosným neformálnı́m aktivitám; tento fenomén byl nicméně rozebrán
výše a nebude zde zohledněn).
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
45
Zkušenosti z ČSOB
Kurz Úrok, který v prezenčnı́ formě zabral 6-8 hodin (jeden pracovnı́ den), zvládne po
převedenı́ do elektronické podoby průměrný student přibližně za 1-1,5 hodiny. Specifikem tohoto
kurzu je fakt, že se jedná o jeden ze základnı́ch kurzů, u kterých mohou být vstupnı́ znalosti
studentů značně nestejnoměrné, takže vzdělanı́ studenti mohou v elektronické formě postupovat rychle, zatı́mco v prezenčnı́ formě bylo nutné vždy projı́t celou látku. Kurz Bankopojištěnı́
nebudu do analýzy pro jeho specifičnost zahrnovat, jeho poměrná časová náročnost by byla
dokonce kolem 12 %.
• poměrná časová náročnost: 25 %, zdroj: internı́ informace ČSOB, a. s.
Caterpillar University
Walliker ve své studii použı́vá pojem efektivita výuky, který definuje jako poměr (přeloženo
a upraveno) času stráveného zı́skánı́m relevantnı́ch vědomostı́ ku celkovému času výuky. Pokud
tedy student během celé hodiny pouze 15 minut poslouchá látku, kterou dosud neznal, je
efektivita 25 %. Studie pracuje s předpokladem, že k pokrytı́ dané látky stačı́ při elektronickém
kurzu pouze polovina času. [34]
• poměrná časová náročnost: 50 %
Brandon Hall
Brandon Hall ve své studii uvádı́ (přeloženo a upraveno), že student zvládne stejnou látku
v elektronické formě nastudovat přibližně za polovinu času, ve veřejné části studie však nenı́
tento údaj doložen reálnými daty. [14]
• poměrná časová náročnost: 50 %
4.7.2.3
Určenı́ výsledného poměru
Na základě výše popsaných skutečnostı́ a zkušenostı́ s převodem prvnı́ch kurzů budu v dalšı́
práci předpokládat, že ke zvládnutı́ ekvivalentnı́ho obsahu potřebuje student elektronického
kurzu v podmı́nkách ČSOB pouze 33 % času oproti prezenčnı́mu kurzu. Tento předpoklad je
opodstatněný pro většinu základnı́ch kurzů, kde se masivně projevı́ efekt předchozı́ch znalostı́
některých studentů. V přı́padě měřenı́ výhodnosti specifických kurzů může být nezbytné
zmı́něný předpoklad upravit na základě faktických zkušenostı́.
• poměrná časová náročnost pro model ceny kurzu v ČSOB: 33 %.
4.7.2.4
Čas potřebný k přı́pravě kurzu
Náročnost přı́pravy elektronického kurzu je obecně vyššı́, minimálně kvůli nutnosti konverze
materiálů do elektronické podoby. Pro vyššı́ nároky na kvalitu materiálů a absenci lektora při
studiu by měly být materiály připraveny pečlivěji. Vývoj interaktivnı́ho kurzu musı́ být svěřen
odbornı́kovi.
Fakta z ČSOB (zdroj: útvar Řézenı́ znalostı́ ČSOB)
• Na odučenou hodinu v učebně potřebuje lektor v přı́padě prvnı́ho běhu kurzu přibližně 4
hodiny přı́pravy; každé opakovánı́ je kratšı́.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
46
• Náročnost přı́pravy základnı́ch podkladů pro programátory je dle současných zkušenostı́
obdobná (vycházı́ se z toho, že podklady pro prezenčnı́ kurz již existujı́ a použijı́ se jako
výchozı́ bod), avšak po jejı́m dokončenı́ následujı́ dalšı́ práce:
– programátor vytvořı́ elektronickou podobu kurzu,
– lektor musı́ verifikovat, zda je vše správně, přı́padně žádat změny (viz Proces
přı́pravy e-kurzu v ČSOB).
• Výroba elektronického kurzu na zakázku externı́ firmou je drahá (ČSOB nezaměstnává
internı́ programátory na tvorbu kurzů).
• Kurzy off the shelf“ jsou výrazně levnějšı́, avšak jsou obecné, lze je užı́t napřı́klad pro
”
kurzy bezpečnosti práce, nehodı́ se ovšem pro většinu dalšı́ho vzdělávánı́, kde převažujı́
produktové kurzy, ty je samozřejmě třeba připravovat zakázkově.
Data z praxe
P. T. Walliker ve své studii [34] uvádı́, že společnost Caterpillar při svých výpočtech užı́vá
poměr 3 : 1 k vyjádřenı́ náročnosti na přı́pravu elektronického a prezenčnı́ho kurzu.
Některé publikace [2] ovšem uvádějı́ i diametrálně odlišné údaje, vyčı́slujı́cı́ náklady
na vytvářenı́ e-learningových kurzů zhruba dvacetkrát vyššı́ než náklady na vytvářenı́ kurzů
tradičnı́ch. Na jednu hodinu e-learningové aktivity uživatele kalkulujı́ až 200 hodin práce oproti
10 až 20 hodinám na vývoj jedné hodiny tradičnı́ho kurzu. Z podkladů nenı́ zřejmé, jak je práce
rozdělena mezi jednotlivé členy týmu.
Pavlı́ček [26] uvádı́ dokonce ještě vyššı́ čı́sla: 25 hodin přı́pravy a vývoje na jednu hodinu
běžné výuky a 200-300 hodin vývoje pro 1 hodinu obsahu výukového programu. Z údajů ovšem
nenı́ jasně patrné, o jaký typ programu se jedná. Uvedená čı́sla by odpovı́dala zakázkovému
vývoji vlastnı́ho programu, nikoliv přı́pravě jednotky obsahu pro LCMS, zvláště v přı́padě, kdy
lektor již má zpracované podklady pro prezenčnı́ kurz (učebnı́ text i prezentaci) a pouze je
převádı́ do podoby vhodné pro přı́pravu interaktivnı́ho kurzu.
V dalšı́ práci proto budou využity podklady z ČSOB a ze studie [34], které jsou relativně
konzistentnı́ a pocházejı́ ze srovnatelného prostředı́. Data z převodu kurzu Bankopojištěnı́ jsou
následujı́cı́:
• Na převedenı́ existujı́cı́ch podkladů kurzu v rozsahu 2 hodin prezenčnı́ výuky a v elektronické podobě čı́tajı́cı́m 12 stran vynaložil lektor celkem 8 hodin práce, tj. čtyřnásobek
času výuky. Obdobně náročná byla i přı́prava původnı́ch podkladů pro prezenčnı́ výuku.
Náročnost přı́pravy elektronických podkladů pro úplně nový kurz by tedy byla dvojnásobně náročná ve srovnánı́ s přı́pravou nových podkladů pro stejný prezenčnı́ kurz,
což by odpovı́dalo 8 hodinám přı́pravy na jednu hodinu studia.
• Náklady účtované externı́ firmou za vytvořenı́ elektronické verze kurzu ve formátu
SCORM odpovı́daly přibližně 6násobku odměny lektora za převedenı́ podkladů kurzu
do elektronické podoby.
Přesný vztah mezi rozsahem podkladů a cenou jejich převodu do elektronické verze
(SCORM modul) nenı́ znám ani bance, částku fakturuje dodavatelská firma celkově, sama
ji pravděpodobně stanovuje na základě časové náročnosti.
4.7.3
Náklady na jednotlivé činnosti
Po praktické použitı́ modelu je nezbytné definovat podkladová data, předevšı́m náklady na
jednotlivé činnosti.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
4.7.3.1
47
Náklady ušlé přı́ležitosti a personálnı́ náklady
V několika mı́stech kalkulace použı́vá náklady ušlé přı́ležitosti, aby zohlednila využitı́ času
aktérů nesouvisejı́cı́ s jejich náplnı́ práce (vzdělávánı́, prostoje). Protože nelze v praktických
podmı́nkách určit skutečnou hodnotu ušlé produktivity zaměstnance, který se mı́sto jiné pracovnı́ činnosti vzdělává, budu k oceněnı́ této položky použı́vat průměrnou hodnotu práce
zaměstnance v podobném pracovnı́m zařazenı́, respektive jeho mzdu nebo poměrnou část platu.
Průměrný hrubý měsı́čnı́ plat zaměstnance ČSOB činil v roce 2007 přibližně 31 000 Kč. Lze
očekávat, že produktovı́ specialisté (lektoři) pracujı́ za vyššı́ odměnu a naopak odměna nových
pracovnı́ků, kteřı́ tvořı́ značnou část účastnı́ků úvodnı́ch kurzů, bude poměrně nižšı́ (u velkých
základnı́ch kurzů se většinou jedná o začı́najı́cı́ pracovnı́ky). Tyto údaje ČSOB neposkytla,
nicméně je lze na základě znalosti tržnı́ch reáliı́ odhadnout [30].
Náklady na čas zaměstnanců
Náklady na pracovnı́ mı́sto (kancelář) nejsou v následujı́cı́ kalkulaci zahrnuty, protože jak bude
uvedeno nı́že, by jejich alokace, vzhledem k organizaci práce v ČSOB, byla nejednoznačná
(v mnoha přı́padech může být neobsazené mı́sto využito jiným zaměstnancem). Náklady uvedené v tabulce 4.5 vycházejı́ ze superhrubé mzdy.
zaměstnanci připravujı́cı́ podklady
odhadované náklady na specialistu (SME)
hodinový ekvivalent (zaokrouhlený)
odhadované náklady na pracovnı́ka ÚZZ
hodinový ekvivalent (zaokrouhlený)
lektoři
odhadované náklady na lektora
odměna lektora (hodinový ekvivalent)
řadovı́ zaměstnanci (účastnı́ci vzdělávánı́)
odhadované náklady na řadového pracovnı́ka pobočky
hodinový ekvivalent (zaokrouhlený)
60 000 Kč/měsı́c
300 Kč/h
40 000 Kč/měsı́c
200 Kč/h
60 000 Kč/měsı́c
300 Kč/h
28 000 Kč/měsı́c
130 Kč/h
Tabulka 4.5: Uvažované náklady na čas zaměstnanců
Právě řadovı́ zaměstnanci tvořı́ největšı́ část návštěvnı́ků kurzů, které jsou kandidáty na
převod do elektronické podoby; čı́m vyššı́ je pozice a plat zaměstnance studenta, tı́m specializovanějšı́ jsou jim nabı́zené kurzy. Převáděnı́ menšı́ch kurzů se zatı́m neplánuje.
4.7.3.2
Ostatnı́ náklady
Ostatnı́ náklady přehledně shrnuje tabulka 4.6.
průměrné náklady na hodinový provoz učebny ve školı́cı́m centru
(nejedná se o tržnı́ cenu, ale o náklady účtované v rámci banky)
Tabulka 4.6: Uvažované náklady na výuku
4.7.3.3
Obtı́žně vyčı́slitelné náklady
• cestovné lektora
• cestovné zaměstnanců
425 Kč/h
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
48
• přı́prava výuky/učebny
• studijnı́ pomůcky a dalšı́ materiál
Tyto náklady závisı́ předevšı́m na konkrétnı́ch podmı́nkách a v obecném měřı́tku je
lze pouze hrubě odhadnout. Cesty zaměstnanců (studentů) jsou většinou hrazeny vysı́lajı́cı́m
útvarem, neexistuje centrálnı́ statistika. Obdobné to je i pro dalšı́ náklady.
4.7.3.4
Diskuznı́ fóra
Tato fóra jsou zřı́zena i pro některé prezenčnı́ kurzy. Jejich zřı́zenı́ vyplývá předevšı́m z povahy
obsahu kurzu, nikoliv z toho, zda je elektronický, či prezenčnı́. Tato položka proto nebude
v modelu zahrnuta, protože by byla pro obě varianty obdobná.
4.7.3.5
Licence na výukový systém (LMS)
Banka nakupuje licenci na systém SAP centrálně v nadnárodnı́m měřı́tku. V nı́ je zahrnuto
i výukové řešenı́. Jeho cenu proto v tomto konkrétnı́m přı́padě nebudu zahrnovat do modelu,
protože jejı́ smysluplné stanovenı́ by bylo obtı́žné, navı́c se z pohledu ČSOB jedná o utopené
náklady, v současné situaci se nelze vyvázat z jejich vynaloženı́.
4.7.3.6
Náklady na nevyužité pracovnı́ mı́sto
Dı́ky organizaci práce v ČSOB lze zanedbat náklady na nevyužité pracovnı́ mı́sto zaměstnance
– prázdnou židli“ na pobočce v přı́padě cesty zaměstnance na školenı́. Lidé na pobočkách se
”
často střı́dajı́ a jejich pracovnı́ mı́sto v době nepřı́tomnosti může využı́t jiný pracovnı́k. Proto
tato položka nebude v nákladech prezenčnı́ho kurzu zohledněna.
4.8
Model 1: Bod zvratu pro elektronický kurz
Cı́lem je vytvořit velice jednoduchý model, který na základě odhadnutých vstupnı́ch údajů
ukáže, v jakých relacı́ch by se pohybovaly relevantnı́ ukazatele, předevšı́m náklady na 1 studenta
z pohledu poskytovatele kurzů – střediska řı́zenı́ znalostı́ – a s nimi souvisejı́cı́ bod zvratu v počtu
účastnı́ků pro elektronický kurz.
• Model by měl být jednoduchý, snadno použitelný a prokazatelný.
• Model by měl zanedbat cenu času zaměstnanců stráveného cestovánı́m za studiem, protože
tyto výdaje se velice různı́ dle typu kurzu a jsou obtı́žně kvantifikovatelné.
4.8.1
Parametry modelu
• délka kurzu ve dnech
• průměrný počet účastnı́ků v učebně (závisı́ na charakteru kurzu)
• typ lektora
– internı́
– externı́
• mı́sto kurzu
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
49
– vlastnı́ školicı́ středisko
– externı́ prostory
• očekávaná náročnost přı́pravy elektronické verze
– přı́prava obsahu
– náklady převedenı́ do elektronické podoby
4.8.1.1
Názvoslovı́
T
S
C
CT
CS
BE
běh
4.8.1.2
time
size
cost
total cost
student cost
break-even point
1 konánı́ katalogového kurzu daného typu
Vstupnı́ hodnoty
Výchozı́ hodnoty parametrů jsou vudeny v tabulce 4.7, všechny parametry modelu lze samozřejmě modifikovat a použı́t jinou nežli doporučenou hodnotu, hlavnı́ vstupnı́ parametry jsou
označeny.
Tvyuky
Stridy
Cucebna
Clektor
Cobed
Cbeh
Ce−vyvoj
Ce−konverze
délka kurzu ve dnech
průměrný počet účastnı́ků v kurzu
náklady na učebnu za den
(počı́tá se, že je učebna obsazená vždy celý den)
náklady na lektora za den
hodinový ekvivalent
náklady na stravovánı́ za den/a studenta
účastnı́ci majı́ ve školı́cı́m centru oběd zdarma
organizačnı́ náklady na 1 běh kurzu
cena vývoje obsahu pro elektronický kurz
cena tvorby modulu SCORM
vstupnı́ parametr
20
3 000 Kč
2 400 Kč
300 Kč/h
55 Kč
2 500 Kč
vstupnı́ parametr
vstupnı́ parametr
Tabulka 4.7: Parametry modelu 1
4.8.1.3
Popis užitých hodnot
CTkurz
CSprezencni
CTe−learning
BEstudenti
BEbehy
celková cena jednoho běhu prezenčnı́ho kurzu
náklady na jednoho studenta
celkové náklady elektronické verze
bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený v počtu studentů
bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený v počtu běhů
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
50
4.8.2
4.8.2.1
Princip modelu
Popis
Jedná se o velmi jednoduchý lineárnı́ model. Náklady na jednoho účastnı́ka prezenčnı́ho kurzu
jsou vypočteny prostým součtem všech nákladových položek a dělenı́m počtem účastnı́ků
v učebně. Nepočı́tá se s náklady na tvorbu prezenčnı́ho kurzu, protože se posuzujı́ pouze kurzy
již existujı́cı́ a probı́hajı́cı́ (srovnánı́ současné existujı́cı́ alternativy s novou elektronickou).
Stejně tak náklady na tvorbu elektronické verze zahrnujı́ pouze převedenı́ existujı́cı́ch podkladů kurzu do elektronické verze, nikoliv design a tvorbu nových. Náklady na e-learningovou
verzi jsou tvořeny součtem obou položek (obě musı́ odhadnout uživatel, model neimplementuje
logiku odhadujı́cı́ náklady na tvorbu na základě délky kurzu). Následně lze prostým dělenı́m
spočı́tat počet účastnı́ků (respektive počet běhů kurzu), při kterém se elektronická realizace
stává výhodnějšı́.
4.8.2.2
Matematické vyjádřenı́ modelu
CTkurz
CSprezencni
CTe−learning
= Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor + Cobed )
= CTkurz /Stridy
= Ce−vyvoj + Ce−konverze
BEstudenti
=
BEbehy
= BESstudenti
tridy
4.8.3
CTe−learning
CSprezencni Realizace
Praktická verze modelu byla implementována prostřednictvı́m aplikace MS-Excel, obrazovku
ukazuje obrázek 4.5.
Poznámka k implementaci v Excelu
V přı́padě internı́ho lektora se k výpočtu nákladů použije předdefinovaná konstanta, v přı́padě
externı́ho lektora se zobrazı́ polı́čko pro zadánı́ nákladů uživatelem (jedná se tedy čistě
o uživatelské nastavenı́, které neměnı́ logiku modelu). Obdobně se postupuje v přı́padě učebny,
ve školı́cı́m centru se užije internı́ cena a započte se oběd, jinak je uživatel dotázán na zadánı́
ceny a oběd se nezapočte.
4.8.4
Aplikace modelu na kurzu Bankopojištěnı́“
”
Hodnoty parametrů
délka
průměrný počet účastnı́ků v učebně
typ lektora
mı́sto kurzu
0,5 dne (4 hodiny)
20
internı́
školı́cı́ centrum
rozsah
odměna autora za tvorbu e-obsahu
vývoj e-verze
12 stran (žádný test, pouze interaktivnı́ otázky)
2 400 Kč
14 600 Kč, prováděla externı́ firma (viz výše)
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
51
Obrázek 4.5: Ukázka implementace modelu 1 v aplikaci MS-Excel
Výsledky
cena elektronické verze
cena 1 běhu učebnové verze
náklady na 1 účastnı́ka
bod zvratu
17 000 Kč
5 200 Kč
288 Kč
60 účastnı́ků = 3 běhy
Model byl aplikován na dřı́ve zmı́něný kurz Bankopojištěnı́“. Vypočtená cena kurzu činı́
”
288 Kč na účastnı́ka, skutečná katalogová cena v roce 2008 činila 294 Kč na jednoho účastnı́ka.
Lze tedy konstatovat, že v tomto směru je model přesný a jeho předpovědi odpovı́dajı́ realitě.
Bod zvratu vycházı́ na 60 účastnı́ků, to pouze potvrzuje předchozı́ závěr, že převod tohoto
kurzu do elektronické podoby byl velice rozumný a skutečně efektivnı́ tah, obzvláště vezmeme-li
v úvahu, že se za prvnı́ tři měsı́ce do elektronického kurzu zapsalo 245 účastnı́ků a absolvovali
jej (po očištěnı́) 142 lidi. Lze proto konstatovat, že náklady na přı́pravu elektronické verze kurzu
se vrátily téměř po jeden a půl měsı́ci. Pro úplnost je však nutno dodat, že na prezenčnı́ kurz
by se z různých důvodů nezapsalo tolik studentů, i přesto by se návratnost stále pohybovala
v řádu měsı́ců.
Pro názornost je připojen též graf sestrojený sp omocı́ tohoto modelu pro hledánı́ bodu
zvratu grafickou metodou (graf 4.6, na ose x je vynesen celkový počet účastnı́ků a na ose y
celkové náklady na vzdělávánı́).
4.8.5
Hodnocenı́ modelu
Výsledný model je velice jednoduchý, nenáročný na vstupnı́ data a snadno použitelný zaměstnanci útvaru Řı́zenı́ znalostı́. Ve velice krátkém čase poskytne představu o tom, zda je
smysluplné se podrobnějšı́m hodnocenı́m alternativ zabývat. Implementace modelu v Excelu
byla předána bance a je využı́vána pracovnı́ky útvaru Řı́zenı́ znalostı́.
Model zahrnuje pouze náklady, se kterými se setká přı́mo útvar Řı́zenı́ znalostı́, ne-
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
52
50 000 Kč
45 000 Kč
40 000 Kč
35 000 Kč
30 000 Kč
25 000 Kč
prezenční kurz
e-kurz
20 000 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
5 000 Kč
- Kč
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
130
140
150
Obrázek 4.6: Grafické vyjádřenı́ bodu zvratu pro kurz Bankopojištěnı́“ dle modelu 1
”
zohledňuje napřı́klad náklady na ušlou přı́ležitost. Pro analýzu z celopodnikového hlediska
proto postrádá některé podstatné informace. Proto bych rád v druhém kroku sestrojil komplexnějšı́ model, který bude zahrnovat většı́ počet parametrů a bude řešit problematiku ze širšı́
perspektivy.
4.9
Model 2: Srovnánı́ nákladů prezenčnı́ a elektronické výuky
Prvnı́ model vycházel z návrhu pracovnı́ků útvaru Řı́zenı́ znalostı́ a jejich pohledu na problém;
v rámci zjednodušenı́ nezohlednil mnoho diskutovaných parametrů. Proto se nynı́ pokusı́m sestavit rozšı́řený model, do kterého zahrnu co nejvyššı́ možný smysluplný počet v teoretické části
diskutovaných parametrů. Model bude stále vycházet z reáliı́ ČSOB, abych mohl demonstrovat
jeho použitelnost.
Při zahrnovánı́ konkrétnı́ch položek je potřeba zodpovědět následujı́cı́ otázky:
• Co lze reálně zjistit?
• Co lze zodpovědně odhadnout?
• Co je podstatné, respektive co má marginálnı́ vliv a lze zanedbat?
• Co se skutečně projevı́ v praxi ČSOB?
4.9.1
Vstupnı́ parametry
Při sestavovánı́ modelu vycházı́m z teoretického přehledu sestaveného v předchozı́ kapitole
a modelu čı́slo 1. Při rozboru jednotlivých nákladových položek jim přiřadı́m konkrétnı́ cenu
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
53
(náklady), nebo je do modelu nezařadı́m z následujı́cı́ch důvodů:
• Nezahrnuty: Vyskytujı́ se, ale nelze je zjistit, kvalifikovaně odhadnout, ani jinak
důvěryhodně určit.
• Zanedbány: Jejich podı́l na výši celkových nákladů je marginálnı́.
• Neuplatňujı́ se: V přı́padě ČSOB se nevyskytujı́.
4.9.1.1
Základnı́ položky
Pro náklady na zaměstnance a základnı́ konstanty využı́vám stejné hodnoty jako v prvnı́m
modelu. Původ těchto hodnot je uveden tamtéž. Náklady na zaměstnance jsou přepočteny na
hodinu (ač ve skutečnosti mohou pobı́rat plat, nikoliv mzdu). Jedná se o náklady založené
pouze na hrubém platu/mzdě zaměstnanců, náklady na pracovnı́ mı́sto a dalšı́ náklady nejsou
zohledněny. Přehled hodinových nákladů je uveden v tabulce 4.8 a užité konstanty jsou uvedeny
v tabulce 4.9. Dalšı́ parametry (neuvedené v modelu 1) budou představeny a diskutovány
v následujı́cı́ch odstavı́ch.
Přı́pravná fáze
organizačnı́ přı́prava
specialista/SME
pracovnı́k ÚZZ
Výuka
lektor
řadový pracovnı́k na pobočce
náklady na hodinový provoz učebny ve školı́cı́m centru
cena občerstvenı́
2 500 Kč na kurz
300 Kč/h
200 Kč/h
300 Kč/h
130 Kč/h
425 Kč/h
55 Kč/den
Tabulka 4.8: Rekapitulace hlavnı́ch nákladů pro model 2
délka pracovnı́ho dne:
průměrný počet lidı́ v kurzu:
náročnost přı́pravy podkladů (čas přı́pravy/výuky)
náročnosti přı́pravy podkladů el./uč.
cena převodu kurzu do formátu SCORM
poměrná časová náročnost e-kurzu:
délka dodatečných časových prodlev pro prezenčnı́ kurz
(lektor, studenti)
8h
20 lidı́
4:1
2:1
6x cena podkladů
33 %
nezahrnuta
Tabulka 4.9: Rekapitulace vstupnı́ch paramterů pro model 2
4.9.1.2
Rozbor doplňujı́cı́ch položek
Prezenčnı́ kurz
Dalšı́ položky, které mohou být zahrnuty do ceny prezenčnı́ho kurzu na straně zaměstnavatele
rozebı́rá tabulka 4.10 a ze strany zaměstnance pak tabulka 4.11.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
54
Zaměstnavatel – fixnı́
odměna lektora za přı́pravu podkladů; odhadnutá sazba
za předpokladu koeficientu náročnosti přı́pravy 4.0
organizačnı́ a administrativnı́ náklady, konstanta (odhad)
utopené náklady při nutnosti realizovat kurz s nižšı́m obsazenı́m
pro zajištěnı́ včasného předánı́ klı́čových kompetencı́; tyto lze jen
velmi obtı́žně odhadnout
Zaměstnavatel – variabilnı́
výroba pomůcek (přı́padně platba licencı́ za užitı́ materiálů)
ČSOB neuvádı́, podle [34] činı́ až 20 $ na studenta; s ohledem na
předchozı́ model lze nicméně usoudit, že v přı́padě ČSOB budou
v řádu maximálně desı́tek Kč.
náklady na pravidelnou aktualizaci kurzu
Závisı́ na typu kurzu, pro desı́tky běhů ročně lze zanedbat.
náklady na organizaci jednoho běhu kurzu; udané bankou
odměna lektora za čas výuky a nezbytných prostojů
odměna lektora (ušlá produktivita) za čas přesunu
Viz obdobná položka u zaměstnance (nı́že).
cestovné lektora; banka neuvádı́, [34] počı́tá 10 % z nákladů
300 Kč/h práce
1 200 Kč/h výuky
5 000 Kč/kurz
nezahrnuty
zanedbány
zanedbány
2 500 Kč/běh
300 Kč/h výuky
neuplatňujı́ se
+10 % k nák. výuky
Tabulka 4.10: Přehled dodatečných nákladů na prezenčnı́ kurz na straně zaměstnavatele
Elektronický kurz
Dalšı́ položky, které mohou být zahrnuty do ceny elektronického kurzu rozebı́rá na straně
zaměstnavatele tabulka 4.12 a na straně zaměstnance tabulka 4.13.
4.9.1.3
Nezahrnuté položky
• Úspora času – zaměstnanec může ke studiu v elektronické formě využı́t duté chvı́le, např.
pokud na pobočce nenı́ žádný zákaznı́k, zatı́mco prezenčnı́ forma vyžaduje absenci na
pracovišti.
Tuto úsporu lze i nelze efektivně odhadnout, závisı́ na charakteru práce zaměstnance a jejı́
organizaci nadřı́zeným.
Jak bylo ukázáno výše, mnoho teoreticky uvažovaných nákladů prezenčnı́ výuky, předevšı́m oportunitnı́ch, lze z hlediska zaměstnavatele odbourat (nebo přesunout na zaměstnance)
vhodnou organizacı́ výuky, napřı́klad celodennı́mi kurzy, které na zaměstnance přesunou čas
spojený s cestovánı́m. Na druhou stranu při nevhodné aplikaci těchto postupů vznikajı́ nové
skryté náklady, viz napřı́klad kurz Bankopojištěnı́, který online studenti absolvujı́ za 15 minut
a který ve snaze pokrýt alespoň polovinu dne v prezenčnı́ podobě trval 4 hodiny.
4.9.1.4
λ
µ
Koeficienty
koeficient nároků na tutora (k reálnému času výuky)
koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky)
Uvažuji, že mohou být použity i kurzy s nároky na moderátora nebo tutora. Čas, který
strávı́ tutor (vyjasněnı́m problémů, konzultacemi nebo hodnocenı́m složitějšı́ch úloh), odhadnu
na 1/18 času, který každý student strávı́ výukou (tj. v přı́padě 18členné třı́dy tutor strávı́
řı́zenı́m kurzu stejně času jako lektor při prezenčnı́ výuce; pravda se zohledněnı́m snı́ženı́ časové
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
Zaměstnanec – variabilnı́
ušlá produktivita (respektive vyplacená mzda) za čas výuky
a prostoje při výuce
ušlá produktivita za čas přesunu do mı́sta výuky
Nenı́ zohledněno; při organizaci celodennı́ch kurzů jde tento čas
k tı́ži zaměstnance (obdobně jako při cestě na pracovnı́ mı́sto),
výjimkou jsou dlouhé přesuny, tyto lze však jen obtı́žně vyjádřit
obecně).
cestovné a jiné s cestou spojené výlohy
Nelze kvalifikovaně odhadnout, závisı́ na typu kurzu a vzdálenosti
účastnı́ků.
cena občerstvenı́ (oběda)
náklady na neobsazené pracovnı́ mı́sto
Při organizaci práce v ČSOB nejsou relevantnı́, zaměstnanci se
na pracovnı́ch mı́stech střı́dajı́ pravidelně, a tak mı́sto nezůstává
neobsazeno.
náklady na čekánı́ na vzdělánı́
Vyjádřenı́ těchto nákladů v obecné rovině by bylo nesmı́rně obtı́žné.
55
130 Kč/h výuky
zanedbána
nezahrnuto
55 Kč/stud./den
neuplatňujı́ se
nezahrnuty
Tabulka 4.11: Přehled dodatečných nákladů na prezenčnı́ kurz na straně zaměstnance
náročnosti elektronické výuky, toto je velice štědrý předpoklad vedoucı́ ke kurzům s velice
solidnı́ podporou). Obdobně u moderátora (řı́zenı́ diskuse v diskusnı́ mı́stnosti, zodpovı́dánı́
jednoduchých otázek) počı́tám s náročnostı́ 1/36 studijnı́ho času každého studenta. Oba koeficienty silně závisı́ na koncepci a pojetı́ kurzu a je proto potřeba je podle podmı́nek upravit.
Napřı́klad pro kurz Bankopojištěnı́ by se oba rovnaly 0.
4.9.1.5
Názvoslovı́
Přehled užitých zkratek a symbolů.
běh
BE
C
CP
CS
CT
S
SB
T
TB
VCR
VCS
4.9.2
1 konánı́ katalogového kurzu daného typu
break-even point
cost
preparation costs
student cost
total cost
size
benefit per student
time
total benefit
run variable cost
student variable cost
Investičnı́ horizont
Pro správnou alokaci fixnı́ch nákladů je nezbytné určit investičnı́ horizont kurzu, respektive
časové obdobı́, ve kterém budou celkové náklady posuzovány, nebo celkový počet studentů,
ke kterým budou vztahovány. Druhá varianta se jevı́ jako praktičtějšı́, investičnı́ horizont bude
vyjádřen celkovým počtem studentů, kteřı́ projdou kurz za dobu jeho existence. Volı́m relativně
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
56
Zaměstnavatel – fixnı́
náklady na přı́pravu obsahu kurzu, odhadnutá sazba
odměna SME dle stráveného času
nákup placených informačnı́ch zdrojů
V ČSOB se nevyskytujı́, užı́vajı́ se vlastnı́ databanky.
převedenı́ materiálů do elektronické podoby
částka fakturovaná externı́ firmou
organizace a koordinace vývoje kurzu a nasazenı́ kurzu na server
Částka fakticky zahrnutá v rámci režie útvaru Řı́zenı́ znalostı́. Koordinace přı́pravy elektronického kurzu je náročnějšı́, zahrnuje vı́ce
subjektů.
Zaměstnavatel – variabilnı́
náklady na provoz serveru (správa serveru, licence)
V rámci ČSOB se nezahrnuje, vzhledem k vybranému řešenı́ se
jedná o utopené náklady; v přı́padě zobecněnı́ modelu by toto byla
jedna z položek, které by bylo nutné zohlednit.
náklady na lektora/tutora (zahrnuje-li kurz odevzdávánı́ materiálů, či konzultace s lektorem)
závisı́ na typu kurzu; vyjádřena na žáka
náklady na čas moderátora v diskusnı́ch mı́stnostech
Závisı́ na typu kurzu; v přepočtu na žáka.
náklady na administrativu spojenou s výběrem a přihlašovánı́m
účastnı́ků na kurz
Zaměstnanci se zapisujı́ samostatně prostřednictvı́m LMS.
300 Kč/h přı́pravy
neuplatňuje se
6x cena přı́pravy
10 000 Kč
neuplatňujı́ se
300 Kč/h podpory
200 Kč/h podpory
neuplatňujı́ se
Tabulka 4.12: Přehled dodatečných nákladů na elektronický kurz na straně zaměstnavatele
nı́zkou hodnotu, s ohledem na cı́le práce jsou to právě menšı́ kurzy, pro které je zjištěnı́ bodu
zvratu zajı́mavé.
Ač je vzdělánı́ předevšı́m dlouhodobá investice, vzhledem k tomu, že v tomto modelu jsou
srovnávány předevšı́m náklady, lze investičnı́ horizont výrazně zkrátit. S ohledem na nutnost
aktualizacı́ a změn lze konkrétnı́ kurz provozovat maximálně jednotky let.
Nezohledňuji časové hledisko, respektive změnu hodnoty peněz v čase; v přı́padě užitı́
horizontu v řádu jednoho, maximálně několika let a předpokládánı́ stabilnı́ ekonomiky lze tento
parametr zanedbat a dı́ky tomu zachovat linearitu modelu.
Protože je cı́lem této práce prozkoumat výhodnost elektronického vzdělávánı́ i pro menšı́
počty studentů, nelze fixnı́ náklady zanedbat.
4.9.3
Shrnutı́ užitých parametrů
Vstupnı́ parametry kurzu
Tabulka 4.14 udává základnı́ vstupnı́ parametry (primárně zadávané uživatelem) modelu 2
a jejich vychozı́ hodnoty.
Parametry kurzu
Tabulka 4.16 přehledně shrnuje všechny dřı́ve dikutované parametry modelu 2 a použité výchozı́
hodnoty, tabulka 4.15 pak shrnuje všechny užité koeficienty modelu 2 a jejich výchozı́ hodnodty.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
Zaměstnanec – variabilnı́
ušlý zisk/produktivita zaměstnance za čas výuky a nutné prostoje
Odpovı́dá délce výuky; ekvivalent mzdy/platu.
ušlá produktivita pracovnı́ho mı́sta
Pokud bude zaměstnanec na mı́stě studovat, nemůže jej využı́t
k produktivnı́ činnosti ani on, ani jiný zaměstnanec. Podle rozvrhu
a vhodnosti organizace práce i studia toto může, či nemusı́ přinášet
ztráty. Tuto okolnost však nelze objektivně generalzovat; model
bude počı́tat s efektivnı́ organizacı́ práce.
57
130 Kč/h studia
neuplatňuje se
Tabulka 4.13: Přehled dodatečných nákladů na elektronický kurz na straně zaměstnance
Stridy
Skurzu
Tvyuky
průměrný počet lidı́ v kurzu
celkový počet účastnı́ků během investičnı́ho horizontu
délka prezenčnı́ verze kurzu v hodinách
18 lidı́
100 lidı́
16
Tabulka 4.14: Primárnı́ vstupnı́ parametry modelu 2
Koeficienty
α
koeficient náročnosti přı́pravy podkladů
β
koeficient náročnosti přı́pravy podkladů e-verze
(vztažený k náročnosti přı́pravy prezenčnı́ verze)
γ
koeficient ceny převodu do formátu SCORM
(vztažený k celkovým nákladům na přı́pravu)
δ
koeficient časové náročnosti e-kurzu
η
koeficient cestovného lektora (k nákladům výuky)
λ
koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky)
µ
koeficient nároků na moderátora (k rel. času výuky)
4,000
2,000
3,000
0,330
0,100
0,056
0,028
Tabulka 4.15: Výchozı́ hodnoty koeficientů modelu 2
Společné náklady
CSM E
odměna SME za přı́pravu podkladů
Cstudent
ušlá produktivita studenta/zaměstnance za čas výuky
Náklady na přı́pravu prezenčnı́ho kurzu
Cpriprava
organizačnı́ a administrativnı́ náklady přı́pravy kurzu
Cbeh
organizačnı́ a administrativnı́ náklady přı́pravy běhu
Náklady na prezenčnı́ výuku
Clektor
náklady na lektora
Cucebna
náklady na učebnu/výukový prostor
Cobcerstveni
náklady na občerstvenı́
Náklady na e-kurz
Ce−priprava
koordinace vývoje kurzu, nasazenı́ na server
Ce−tutor
náklady na tutora
Ce−moderator náklady na moderátora v diskusnı́ch mı́stnostech
300 Kč/h práce
130 Kč/h výuky
5 000 Kč/kurz
2 500 Kč/běh
300 Kč/h výuky
425 Kč/h výuky
7 Kč/h výuky
10 000 Kč/kurz
300 Kč/h podpory
200 Kč/h podpory
Tabulka 4.16: Výchozı́ hodnoty parametrů modelu 2
Významy vypočtených hodnot
V CSprezencni
variabilnı́ náklady na jednoho studenta
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
58
V CRprezencni
CPprezencni
CTprezencni
CSprezencni
CPe−learning
CTe−learning
CSe−learning
BEstudent
T Be−learning
SBe−learning
4.9.4
4.9.4.1
variabilnı́ náklady na jeden běh prezenčnı́ho kurzu (bez studentů)
celkové náklady na přı́pravu prezenčnı́ výuky
celkové náklady na prezenčnı́ výuku
náklady na jednoho studenta prezenčnı́ho kurzu
celkové náklady na přı́pravu elektronické výuky
celkové náklady na elektronickou výuku
náklady na jednoho studenta e-kurzu
bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený počtem studentů
celkové úspory při využitı́ elektronického vzdělávánı́
úspora na studenta při využitı́ elektronického vzdělávánı́
Princip modelu
Popis
Princip tohoto modelu je obdobný jako u modelu č. 1. Položky jsou sečteny a násobeny
vstupnı́mi parametry s ohledem na jejich charakter a výše nákladů pro oba způsoby realizace
v závěru porovnána.
4.9.4.2
Matematické vyjádřenı́
CSprezencni
= Cpriprava + Tvyuky × α × CSM E
= Tvyuky × (Cstudent + Cobcerstveni )
= Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor × (1 + η))
= CPprezencni + SSkurzu
× V CRprezencni + Skurzu × V CSprezencni
tridy
= (Cpriprava + Tvyuky × α × CSM E )+
× (Cbeh + Tvyuky × (Cucebna + Clektor × (1 + η)))
+ SSkurzu
tridy
+Skurzu × (Tvyuky × (Cstudent + Cobcerstveni ))
CT
= Sprezencni
kurzu
CPe−learning
CTe−learning
CSe−learning
= Ce−priprava + Tvyuky × (1 + γ) × α × β × CSM E
= CPe−learning + Skurzu × (Tvyuky × δ) × (Cstudent + λ × Ce−tutor + µ × Ce−moderator )
CT
= e−learning
Skurzu
BEstudent
T Be−learning
SBe−learning
= CSe−learning
prezencni
= CTprezencni − CTe−learning
= CSprezencni − CSe−learning
CPprezencni
V CSprezencni
V CRprezencni
CTprezencni
4.9.5
CT
Realizace
Stejně jako prvnı́ model byl i tento realizován formou interaktivnı́ho programu v tabulkovém
procesoru MS-Excel. Toto řešenı́ umožňuje velice snadnou aplikaci algoritmů i na rozsáhlejšı́
soubory dat.
4.9.6
Apliakce modelu na kurz Bankopojištěnı́“
”
Model 2 byl pro srovnánı́ též aplikován na kurz Bankopojištěnı́, všechna specifika tohoto kurzu
byla zohledněna a vstupnı́ informace patřičně upraveny.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
4.9.6.1
59
Vstupnı́ hodnoty
Kompletnı́ přehled vstupů do modelu lze nalézt v přı́loze A.
4.9.6.2
Vypočtené hodnoty
Pro srovnánı́ jsou v tabulce uvedeny výsledky pro oba modely.
položka
CTprezencni
CSprezencni
CPe−learning
CTe−learning
CSe−learning
T Be−learning
BEstudent
model 1
86 400 Kč
288 Kč
17 000 Kč
17 000 Kč
57 Kč
69 400 Kč
60 stu.
model 2
257 000 Kč
857 Kč
29 200 Kč
68 200 Kč
227 Kč
188 800 Kč
80 stu.
Tabulka 4.17: Srovnánı́ výsledků modelu 1 a 2 pro kurz Bankopojištěnı́“
”
Průběh nákladů pro obě verze kurzů v závislosti na počtu studentů naleznete na obrázku
4.7.
135 000 Kč
120 000 Kč
105 000 Kč
90 000 Kč
75 000 Kč
prezenční kurz
e-kurz
60 000 Kč
45 000 Kč
30 000 Kč
15 000 Kč
- Kč
10
20
30
40
50
60
70
80
90
100
110
120
130
140
150
Obrázek 4.7: Grafické vyjádřenı́ bodu zvratu pro kurz Bankopojištěnı́“ dle modelu 2
”
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
60
4.9.6.3
Komentář
Zajı́mavé je předevšı́m srovnánı́ s výsledky prvnı́ho modelu. Výsledky se diametrálně lišı́,
náklady na jednoho studenta prezenčnı́ho kurzu jsou po započtenı́ ceny jeho času 3krát vyššı́
než v prvnı́m modelu, který tuto položku nezahrnoval.
Na druhou stranu i náklady na pořı́zenı́ elektronické verze jsou výrazně vyššı́, téměř
dvojnásobně, a to předevšı́m zahrnutı́m nákladů na organizaci přı́pravy a zohledněnı́m plné
ceny vývoje podkladů (nikoliv jen převedenı́ prezenčnı́ verze). S ohledem na to, že tato položka
je odhadnutá, je jejı́ výše u takto krátkého kurzu diskutabilnı́. Dı́ky tomu vycházı́ nutný počet
účastnı́ků k dosaženı́ bodu zvratu vyššı́. I tak je ovšem hluboce pod počtem účastnı́ků elektronické verze v prvnı́ch měsı́cı́ch. Úspora nákladů podniku jako celku je značně vyššı́, než by
předpovı́dal prvnı́ model.
Za zmı́nku stojı́ i fakt, že po zahrnutı́ všech cen jsou náklady na jednoho studenta v elektronické verzi skoro stejně vysoké jako náklady na jednoho studenta prezenčnı́ho kurzu současně
účtované.
Srovnánı́ grafů průběhu nákladů též ukazuje, že marginálnı́ náklady na vzdělávánı́ jednoho
studenta v elektronické verzi nejsou nulové, jak počı́tal prvnı́ model.
4.9.7
Apliakce modelu na hypotetický kurz běžného rozsahu
Pro lepšı́ demonstraci schopnostı́ modelu jsem navrhl hypotetický kurz o délce 2 dny (s celkovou
návštěvnostı́ 100 osob v 18členných třı́dách prezenčně a podporou studentů jak tutorem, tak
moderátorem v elektronické verzi) a na základě dostupných údajů spočetl jednotlivé hodnoty
pro tento hypotetický kurz. (Užı́vajı́ se výchozı́ hodnoty vstupnı́ch parametrů modelu 2, tak
jak byly navrženy.)
4.9.7.1
Vstupnı́ hodnoty
Kompletnı́ přehled vstupů do modelu lze nalézt v přı́loze B.
4.9.7.2
Vypočtené hodnoty
Pro srovnánı́ jsou v tabulce opět uvedeny výsledky pro oba modely. Protože skutečné náklady
na tvorbu elektronické verze nejsou známy jsou některé položky vynechány.
položka
CTprezencni
CSprezencni
CPe−learning
CTe−learning
CSe−learning
T Be−learning
BEstudent
model 1
79 800 Kč
849 Kč
?
? Kč
?
?
?
model 2
330 880 Kč
3 309 Kč
163 600 Kč
245 440 Kč
2 454 Kč
85 440 Kč
75 st.
Tabulka 4.18: Srovnánı́ výsledků modelu 1 a 2 pro hypotetický kurz
Průběh nákladů pro obě verze kurzů v závislosti na počtu studentů dle modelu 2 naleznete
v grafu 4.8.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
61
500 000 Kč
400 000 Kč
300 000 Kč
prezenční kurz
e-kurz
200 000 Kč
100 000 Kč
- Kč
10
30
50
70
90
110
130
150
Obrázek 4.8: Grafické vyjádřenı́ bodu zvratu pro hypotetický kurz dle modelu 2
4.9.7.3
Komentář
Model ukazuje, že i přes skutečně vysoké odhadované náklady na vývoj rozsáhlého elektronického kurzu (odpovı́dajı́cı́mu 16 hodinám studia v učebně) se při zohledněnı́ úspor vzešlých
z lepšı́ho využitı́ času studentů a s nimi souvisejı́cı́ho odbouránı́ části ušlé produktivity bod
zvratu přı́liš neposune. Zůstává na relativně stejné úrovni jako pro malý kurz Bankopojištěnı́.
4.9.8
Širšı́ porovnánı́ výhodnosti vzdělávacı́ch metod
Hlubšı́ srovnánı́ výhodnosti obou metod vzdělávánı́ optikou druhého modelu nabı́zı́ obrázek 4.9
na straně 62. Rozdı́l nákladů (osa z) vyjadřuje, o kolik se bude lišit celková cena vzdělávánı́
daného počtu studentů (osa x) v kurzu dlouhém daný počet hodiny (osa y) v prezenčnı́ verzi,
oproti celkové ceně vzdělávánı́ elektronickým způsobem; záporná hodnota znamená, o kolik je
levnějšı́ prezenčnı́ výuka, kladná hodnota značı́, o kolik je výhodnějšı́ elektronické řešenı́. Osa
y indikuje délku kurzu ve vyučovacı́ch hodinách, začı́ná 4hodinovým kurzem a končı́ týdennı́m
kurzem. Graf vycházı́ z modelu 2, proměnné majı́ výchozı́ vstupnı́ hodnoty.
4.9.9
Hodnocenı́ modelu
Tento model poskytuje relativně věrný a komplexnı́ pohled na nákladovou stránku vzdělávacı́ho
procesu v ČSOB. Ač rozšı́řený, stále se vztahuje ke konkrétnı́m podmı́nkám ČSOB a vycházı́
z toho, že některé náklady jsou utopené a lze je při výpočtu ceny zanedbat (napřı́klad náklady
na licence), pro jeho obecnou použitelnost by jej proto bylo nutné dále rozšı́řit. V rámci banky
však poskytuje velice zajı́mavé a předevšı́m kompletnı́ výsledky, aniž by byl přı́liš náročný na
použı́vánı́.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
62
150 000 Kč
Rozdíl nákladů prezenční/e-kurz
100 000 Kč
74
78
82
86
90
70
66
50 000 Kč
62
58
0 Kč
36
-50 000 Kč 28
-100 000 Kč
-150 000 Kč
-200 000 Kč
54
50
46
20
42
12
100 000 Kč-150 000 Kč
38
34
4
30
Počet studentů
50 000 Kč-100 000 Kč
0 Kč-50 000 Kč
-50 000 Kč-0 Kč
-100 000 Kč--50 000 Kč
-150 000 Kč--100 000 Kč
-200 000 Kč--150 000 Kč
Obrázek 4.9: Grafické srovnánı́ nákladů metod vzdělávánı́ v závislosti na počtu studendtů a
délce kurzu
Bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený v počtu studentů (BEstudent )
lze ihned srovnat s počtem studentů kurzu během investičnı́ho horizontu (života kurzu) a lze
okamžitě rozhodnout, zda se elektronický kurz vyplatı́, či nikoliv. Pokud je hodnota nižšı́,
elektronický kurz se finančně vyplatı́, jinak nikoliv.
Na rozdı́l od prvnı́ho modelu však tento při výpočtu poskytne i některé dalšı́ zajı́mavé
ukazatele podrobněji rozebı́rajı́cı́ skladbu nákladů a přı́nosů obou vzdělávacı́ch metod a umožnı́
tak důkladnějšı́ analýzu přı́padných přı́nosů a dopadů.
Ač model zahrnuje většı́ počet proměnných, dı́ky vestavěné logice vyčı́slenı́ některých
nákladů a odhadnutým parametrům stačı́ uživateli zadat pouze velikost kurzu a celkový počet
studentů, model (respektive jeho elektronická implementace) posléze vypočte dalšı́ potřebné
proměnné na základě vstupnı́ch předpokladů. Dı́ky tomu je i přes svoji vyššı́ komplexitu tento
model velice snadný na užı́vánı́.
Je zajı́mavé srovnat druhý model s prvnı́m modelem, který sice nezahrnuje nezanedbatelnou část nákladů, avšak tı́m, že tak činı́ pro obě vzdělávacı́ metody, docházı́ k řádově
srovnatelnému bodu zvratu při řádově menšı́m počtu položek. Lze tedy řı́ci, že využitı́ prvnı́ho
modelu může mı́t své opodstatněnı́.
KAPITOLA 4. ROZBOR NÁKLADŮ NA VZDĚLÁVÁNÍ V ČSOB
4.10
63
Shrnutı́ kapitoly
Ač se e-learning v ČSOB, a. s. použı́vá již delšı́ dobu, nynı́ banka stojı́ na prahu jeho skutečného
nasazenı́ k řešenı́ podnikového vzdělávánı́, který s sebou samozřejmě přinášı́ otázku, pro které
kurzy se tento postup vyplatı́ a pro které nikoliv.
Pro srovnánı́ obou vzdělávacı́ch metod lze využı́t metodu ekvivalentnı́ho přı́nosu, která se
zaměřuje na srovnánı́ nákladů při předpokladu stejného vzdělávacı́ho výsledku, tı́mto odpadá
velmi složitý proces měřenı́ skutečných přı́nosů vzdělávánı́. Nelze při tom ovšem zcela zanedbat
některé specifické aspekty, které současný model vzdělávánı́ v bance má, nelze je přı́mo převézt
do elektronického vzdělávánı́ a musı́ být posuzovány a řešeny zvlášt’.
Převedenı́ kurzu Bankopojištěnı́“ do elektronické podoby se ukázalo být nesmı́rně
”
výhodné, nicméně se jednalo o velice specifický kurz, předevšı́m s ohledem na velmi rozdı́lné
vstupnı́ znalosti účastnı́ků, a tak nelze zı́skané poznatky zobecnit bez dalšı́ch úprav.
Podrobné zkoumánı́ procesu tvorby ceny prezenčnı́ch i elektronických kurzů v bance
umožnilo konstrukci modelů, které zobecňujı́ poznatky zı́skané při převodu prvnı́ch kurzů, zapojujı́ poznatky z jiných podniků a dokážı́ dı́ky tomu dopředu předpovědět náklady na oba
typy vzdělávánı́, a tak značně usnadnit proces rozhodovánı́ mezi variantami.
Prvnı́ model zahrnuje jen minimálnı́ část nákladů, předevšı́m pak náklady, které přı́mo
protečou útvarem Řı́zenı́ znalostı́. Dı́ky své jednoduchosti je velice snadno použitelný a přitom
poskytuje řádově srovnatelné výsledky jako druhý model. Tento byl sestaven tak, aby po pečlivé
analýze zahrnoval co největšı́ šı́ři jednotlivých nákladových položek, které do vzdělávacı́ho procesu v bance vstupujı́, předevšı́m pak náklady ušlé přı́ležitosti. Dı́ky tomu poskytuje podstatně
věrnějšı́ obraz o ceně celého procesu. Přitom však jeho elektronická implementace zůstává velice
jednoduchá na užı́vánı́.
Dı́ky těmto modelům mohou pracovnı́ci banky snadno a rychle posoudit, pro které kurzy
se převod do elektronické podoby vyplatı́, přı́padně určit cenu, jakou je nutné zaplatit navı́c,
pokud má být e-kurz nasazen i v přı́padě, kdy to sice nenı́ efektivnı́, ale lze nalézt jiné důvody
– předevšı́m náklady na čekánı́ na vzdělánı́, které model neumı́ zohlednit.
Oba modely jsou však stále stavěné na konkrétnı́ prostředı́ ČSOB, a. s., což jim na jednu
stranu dává možnost práce s konkrétnı́mi a jednoznačně danými hodnotami, ale na druhou
stranu omezuje jejich širšı́ nasazenı́ bez dalšı́ch úprav mimo banku.
KAPITOLA 5. TECHNICKÉ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTÉMU SAP
65
5 Technické aspekty e-learningu v LS systému SAP
LS – Learning Solution, modul systému SAP nabı́zejı́cı́ služby pro podporu a řı́zenı́ výuky.
5.1
Cı́l kapitoly
Jak bylo uvedeno v prvnı́ kapitole, SCORM (Sharable Content Object Reference Model –
referenčnı́ model sdı́leného obsahu) se stal de facto jediným standardem v oblasti elektronického
vzdělávánı́. Všichni výrobci se postupně snažı́ jeho podporu zahrnout do svých řešenı́. Obdobně
postupuje i firma SAP AG u svého produktu SAP Learning Solution (poznámka: v nové verzi
přejmenovaného na SAP Enterprise Learning).
S ohledem na to, že se jedná o relativně nový standard (poslednı́ verze SCORM 2004,
v. 3 vyšla v řı́jnu 2006), podporuje SAP LS 600 pouze nižšı́ verzi SCORM 1.2 a dodatečně
nad rámec specifikacı́ jsou přı́stupné některé z funkcı́ vyššı́ch verzı́. Proto se částečně jevı́ jako
podporujı́cı́ verzi SCORM 2004, ač tomu tak fakticky nenı́.
Jednı́m z cı́lů této práce proto bylo připravit jednoduchý (jednostránkový) kurz ve
formátu SCORM, který by prověřil reálnou podporu jednotlivých funkcı́ a shodu systému SAP
LS 600 se standardem SCORM, vypsal souhrn podporovaných specifikacı́ a poskytl tak bance
cennou pomoc při komunikaci s dodavateli elektronických kurzů.
5.2
Základnı́ principy SCORMu
Jak již bylo uvedeno v prvnı́ kapitole, cı́lem SCORMu je přinést výhody standardizace i do
světa elektronického vzdělávánı́; hlavnı́ výhody by se daly v praktické rovině shrnout do šesti
klı́čových bodů [21]:
• Přı́stupnost (vzdělávacı́ obsah bude přı́stupný z různých mı́st a různých platforem).
• Přizpůsobenı́ (většı́ základna zaměnitelných dodavatelů umožnı́ hlubšı́ specializaci).
• Dostupnost (zaměnitelnost a znovupoužitelnost obsahu snı́žı́ náklady na jeho pořı́zenı́).
• Trvalost (obsah nebude závislý na konkrétnı́m systému a bude moci sloužit delšı́ dobu).
• Vzájemná kompatibilita (spolupráce prvků od různých dodavatelů a z různých systémů).
• Znovupoužitelnost (možnost stavět nové kurzy a nový obsah s užitı́m plně fungujı́cı́ch
částı́ stávajı́cı́ho obsahu bez nutnosti jeho změn).
5.3
Stručný popis konceptu standardu SCORM
V oblasti e-learningu a e-learningem podporovaného vzdělávánı́ stále vı́ce vzrůstá
nutnost respektovat a dodržovat určité normy (standardy), které umožňujı́ zachovat kompatibilitu vzdělávacı́ho obsahu v rámci vı́ce různých softwarových produktů
(tj. zachovat interoperabilitu). V současnosti již patřı́ podpora standardů (zejména
standardu SCORM) mezi základnı́ podmı́nky pro výběr LMS (Learning Management
System) či WBT (Web Based Training) ... SCORM (Sharable Content Object Reference Model = referenčnı́ model sdı́leného obsahu) si klade za cı́l vytvořit a zpracovat tzv. vzdělávacı́ objekty“ (objekty, které jsou schopny opětovně sdělovat nějaký
”
obsah) v rámci běžných technologických soustav pro počı́tače a vzdělávánı́ s podporou webových technologiı́ (WBT). SCORM popisuje technologické soustavy poskytujı́cı́ sladěný systém směrnic, specifikacı́ a standardů. Organizace ADL tak vytvořila
KAPITOLA 5. TECHNICKÉ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTÉMU SAP
66
univerzálnı́ model pro tvorbu a distribuci e-learningu ... SCORM se zaměřuje na
web/webová prostředı́ jako na základnı́ platformy pro dodávku vzdělávacı́ho obsahu ...
Tato strategie eliminuje většinu vývojářské práce potřebné pro přizpůsobenı́ elektronického obsahu různým technologickým platformám ... Podpora standardu SCORM
umožňuje integrovat do LMS/WBT kurzy a produkty různých dodavatelů a subdodavatelů a využı́vat tak v jednom systému/standardu to nejlepšı́, co v současnosti
e-learningový trh nabı́zı́. Soulad se standardy je pak jednou z hlavnı́ch podmı́nek pro
výběr dostupných LMS. [21]
SCORM se nynı́ členı́ do 3 hlavnı́ch a dvou dı́lčı́ch částı́, které se nazývajı́ knihy (books),
viz obrázek 5.1.
Obrázek 5.1: Členěnı́ standardu SCORM [21]
5.3.1
Content Aggregation Model – model shromažd’ovánı́ (strukturovánı́) obsahu
Tato kniha popisuje, jak budou jednotlivé části obsahu a výukové jednotky ukládány a zapouzdřeny do balı́čků s doplňujı́cı́mi informacemi (metadaty). Základnı́mi prvky datového modelu jsou:
• Asset (prvek) – elementárnı́ elektronická reprezentace obsahu (textová, multimediálnı́
nebo jiná podporovaná webovými standardy).
• Asset Metadata (metadata prvku) – popisujı́ daný prvek, jeho typ i obsah pro snazšı́
manipulaci, katalogizaci a hledánı́.
• Content Organization (organizace obsahu) – popisuje jak je možné definovat hierarchickou
strukturu obsahu (povoleným typem struktury je strom).
• Content Packaging (zapouzdřenı́ obsahu) – popisuje, jak budou jednotlivé části obsahu
zapouzdřeny a informace v nich uloženy.
• Sharable Content Object, SCO (přenosný obsahový objekt) – zapouzdřená sada prvků
reprezentujı́cı́ch spustitelnou výukovou jednotku schopnou komunikovat s RTE. Záměrem
standardu je, aby výsledný obsahový objekt pro počı́tač vypadal podobně, jako pro
člověka krabice v obchodě – podrobně a jasně popsaný a hned připravený k použitı́
v jakémkoliv LMS, které podporuje kurzy vytvořené podle standardu SCORM [8].
Terminologie pro označovánı́ jednotlivých částı́ užı́vaná v různých verzı́ch standardu
SCORM a v systému SAP se bohužel částečně lišı́, jak ukazuje obrázek 5.2.
KAPITOLA 5. TECHNICKÉ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTÉMU SAP
67
Obrázek 5.2: Rozdı́ly v názvoslovı́ standardu SCORM [13]
Základnı́mi částmi standardu jsou:
• definice metadat (popisujı́ samotná data) LOM (Learning Object Metadata),
• definice způsobu zapouzdřenı́,
• definice vnitřnı́ struktury.
5.3.2
Run-Time Environment – prostředı́ pro běh (výuky)
Tato kniha popisuje, jak bude výukové prostředı́ komunikovat s jednotlivými zobrazovanými
výukovými (obsahovými) jednotkami; popisuje formáty dat, aplikačnı́ rozhranı́ (API) a komunikačnı́ protokoly. Standardnı́ metodou pro implementaci komunikačnı́ch primitivů je JavaScript.
SCORM předpokládá existenci výukového prostředı́ – run-time environment (RTE), které
nazývá LMS (Learning Management System), toto prostředı́ spouštı́ jednotlivé části obsahu,
zaznamenává údaje o výsledcı́ch studenta, určuje dalšı́ postup a poskytuje data o dosažených
výsledcı́ch (v terminologii této práce by se jednalo o hybrid mezi LCMS a LMS).
5.3.3
Sequencing and Navigation – třı́děnı́ (řazenı́) a navigace
Tato kniha popisuje, jak je možné obsah výukové jednotky větvit a jak bude LMS vyhodnocovat, kterou větev zvolit; jedná se o sadu sbı́raných dat a formátů pravidel, která je budou
vyhodnocovat.
5.3.4
Overview – přehled
Tato kniha popisuje záměr, globálnı́ koncepty a vztah jednotlivých částı́ standardu.
5.3.5
Conformance Requirements – požadavky na shodu
Tato kniha popisuje přesný postup ověřenı́ kompatibility obsahu (výukových jednotek) a výukového
prostředı́ (RTE) se standardem a popisuje veřejně dostupné nástroje pro provedenı́ těchto
ověřenı́.
KAPITOLA 5. TECHNICKÉ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTÉMU SAP
68
5.4
Stručná technická charakteristika
Výukový obsah je klientům distribuován prostřednictvı́m osvědčeného protokolu HTTP a jazyka
HTML, komunikačnı́ metody vyžadované normou SCORM (pro interakci RTE a výukového obsahu) jsou implementovány prostřednictvı́m jazyka JavaScript. Obsah je uložen ve formátech
definovaných pro webové technologie (obrázky, html stránky, video, zvuky, animace a podobně)
a popisy obsahu jsou uložené v jazyce XML. Řešenı́ tedy stavı́ na existujı́cı́ch, dostupných
a osvědčených technologiı́ch. Vstupnı́m bodem do každého balı́čku (pro RTE) je soubor imsmanifest.xml.
5.5
Teoretický pohled na podporu standardu SCORM v SAP LS 600
Obrázek 5.3: Struktura systému LS SAP [49]
Strukturu SAP Learning Solution ukazuje obrázek 5.3.
Oficiálnı́ informace SAP AG uvádějı́ pro Learning Solution následujı́cı́ certifikovanou kompatibilitu:
• SAP LS 600 komponenta Authoring Environment – SCORM 1.2.
• SAP LS 600 komponenta Learning Solution – SCORM 1.2
• SAP LS 602 všechny komponenty – SCORM 2004 v3 [50].
Protože v době návrhu konceptu systému SAP LS byl dostupný pouze standard SCORM
1.1 a firma chtěla nabı́dnout zákaznı́kům komplexnějšı́ řešenı́, než popisoval standard (výsledek
SAP Corporate Research Center’s Life-Long Learning (L3) research project), použı́vá systém
SAP některé dalšı́ prvky a vlastnı́ způsob ukládánı́ dat; objekty SCORM proto musı́ být do
tohoto při nahránı́ převedeny [13]. Shoda s vyššı́ verzı́ standardu SCORM byla dosažena později
uvedenı́m rozšiřujı́cı́ho balı́čku č. 602.
Zatı́mco SCORM 1.1 a 1.2 vyžadujı́ sledovánı́ výsledků studenta pouze na úrovni
splnil/nesplnil, SAP LS umožňuje sledovánı́ výkonu studenta na úrovni jednotlivých testových
otázek, proto nabı́zı́ některé datové prvky, které nejsou součástı́ standardu [13]. Část těchto
prvků se však posléze objevila v normě SCORM 2004. Některá dalšı́ rozšı́řenı́ byla posléze implementována dodatečně formou JavaScriptového wrapperu“ neboli obalu na standardnı́ SCORM
”
API poskytované RTE systému SAP LS, poskytovaného zákaznı́kům spolu se systémem. To
způsobilo jisté nejasnosti mezi vývojáři a podrobné prozkoumánı́ této problematiky je jednı́m
z motivů této kapitoly.
KAPITOLA 5. TECHNICKÉ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTÉMU SAP
5.6
69
Návrh testovacı́ho kurzu
Předmětem této části bylo navrženı́ a implementace kurzu podle normy SCORM, který při
svém spuštěnı́ ověřı́ dostupnost jednotlivých funkcı́ a prvků. Modul obsahuje přehled všech
datových položek, které definuje norma SCORM 1.2 a vybrané prvky z normy SCORM 2004:
• cmi.comments
• cmi.comments form lms
• cmi.comments form lms. children
• cmi.core. children
• cmi.core.credit
• cmi.core.entry
• cmi.core.entry. children
• cmi.core.exit
• cmi.core.lesson location
• cmi.core.lesson mode
• cmi.core.lesson status
• cmi.core.score
• cmi.core.score.max
• cmi.core.score.min
• cmi.core.score.raw
• cmi.core.session time
• cmi.core.student id
• cmi.core.student name
• cmi.core.total time
• cmi.interactions
• cmi.interactions. count
• cmi.interactions. children
• cmi.launch data
• cmi.objectives
• cmi.objectives. children
• cmi.student data
• cmi.student data.mastery score
KAPITOLA 5. TECHNICKÉ ASPEKTY E-LEARNINGU V LS SYSTÉMU SAP
70
• cmi.student data.max time allowed
• cmi.student data.time limit action
• cmi.student preference
• cmi.suspend data
• cmi.version
• cmi.version. children
Při svém spuštěnı́, respektive při zobrazenı́ své stránky, se kurz prostřednictvı́m API
dotazuje na existenci každé položky a na to jaká data obsahuje, existuje-li. Dı́ky tomu lze
jednoznačně zobrazit, které prvky jsou čı́m podporovány a které prvky proto mohou vývojáři
využı́vat. Dostupnost se ověřuje následujı́cı́m způsobem:
• Volánı́m metody boolean IsElementSupportedByLMS (name) – implementované JS wrapperem.
• Volánı́m metody array [error code, value] doLMSGetValue (name, default value)
– implementované JS wrapperem, maskujı́cı́ metodu api.LMSGetValue(name) a rozšiřujı́cı́
jejı́ funkčnost o návrat kódu chyby, nastala-li chyba.
• Volánı́m metody mixed LMSGetValue (name) – implementované přı́mo prostřednictvı́m
SCORM API.
Výsledný kurz obsahuje jeden prvek (asset), webovou stránku s textem a kódem, který
komunikuje s RTE (v tomto přı́padě upravený webový prohlı́žeč užitý systémem SAP), provádı́
zmı́něné testovánı́ přı́tomnosti datových položek a výsledky zapisuje do přehledné tabulky
prostřednictvı́m přı́mé modifikace struktury dokumentu DOM.
5.7
Výsledky
Kurz byl spuštěn v testovacı́m prostředı́ systému SAP banky pro nové kurzy a jeho výsledky
byly předány pracovnı́kům banky, kterým posloužı́ jako cenné podklady pro vývojáře kurzů.
Kompletnı́ přehled výstupů naleznete v přı́loze C. Zdrojový kód je přiložen v přı́loze D. Popsaný
problém byl osvětlen v plném rozsahu.
5.8
Shrnutı́ kapitoly
Byl implementován jednoduchý kurz standardu SCORM, který zcela splnil očekávánı́ banky
a demonstroval klı́čovou funkcionalitu a podporu standardu a poskytl prostředky pro komunikaci s dodavateli elektronických kurzů. Dále bylo podrobně zmapováno specifické řešenı́, které
je užité k podpoře standardu SCORM v této verzi systému.
Lze konstatovat, že se jedná o symptomatický přı́klad současného stavu, respektive stavu,
který panoval v poslednı́ch letech. SCORM se stal uznávaným a rozšı́řeným standardem, avšak
jeho podpora zatı́m nenı́ úplně perfektnı́ a předevšı́m ideálu znovupoužitelnosti a přenositelnosti
nebylo zdaleka dosaženo. Na druhou stranu je nutné řı́ci, že se standard stále rozšiřuje a jeho
podpora zlepšuje a lze předpokládat, že v budoucnu budou jednotlivé kurzy skutečně snadno
přenositelné a funkčnı́ v různých LMS, což značně rozšı́řı́ možnost zı́skávánı́ cenově přijatelných
kvalitnı́ch vzdělávacı́ch programů off-the-shelf.
KAPITOLA 6. ZÁVĚR
71
6 Závěr
6.1
Výsledky
Tato práce podrobně rozebı́rá obecné aspekty elektronického vzdělávánı́ a popisuje výhody,
přı́nosy a náklady na zavedenı́ e-learningu do komerčnı́ho podniku se zaměřenı́m na překážky
a otázky, které musı́ management při zaváděnı́ této metody vzdělávánı́ překonat a odpovědět.
Dále se zabývá známými metodami hodnocenı́ a posuzovánı́ efektivity vzdělávánı́ a po
podrobné analýze navrhuje způsob, který lze aplikovat na data zı́skaná z reálné praxe –
představuje, popisuje a následně uplatňuje metodu ekvivalentnı́ho přı́nosu, která za
určitých podmı́nek umožňuje srovnat různé způsoby vzdělávánı́ pouze na základě jejich vstupnı́ch nákladů.
Posléze se práce zabývá velice podrobným mapovánı́m nákladů, které vstupujı́ do procesu vzdělávánı́ zaměstnanců v ČSOB, a. s., at’ již realizovaného elektronickou formou, nebo
klasicky prezenčně, a na jejich základě zpracovává dva modely pro určenı́ nejvhodnějšı́ metody
vzdělávánı́. Prvnı́ model i přes svoji maximálnı́ jednoduchost poskytuje, jak bylo později
potvrzeno, řádově shodné výsledky. Druhý model představuje velice detailnı́ nástroj popisujı́cı́
a hodnotı́cı́ vzdělávacı́ proces po nákladové stránce. Modely jsou navrženy a vstupnı́ data nastavena na podmı́nky ČSOB, avšak lze řı́ci, že po patřičné úpravě vstupnı́ch hodnot je lze použı́t
i v jiném prostředı́.
Pomocı́ analýzy provedené s použitı́m těchto modelů jsou následně nalezeny body zvratu
pro nasazenı́ různých typů elektronických kurzů, výsledky jsou vzájemně srovnány a je o nich
diskutováno. Podrobné zmapovánı́ této oblasti, předevšı́m pak vyčı́slenı́ bodů zvratu pro menšı́
kurzy (<100 studentů), představuje jeden z hlavnı́ch přı́nosů této práce, protože přesná čı́sla
z této oblasti nebyla dosud veřejně publikována. V konkrétnı́ch podmı́nkách ČSOB se e-learning
vyplatı́ i pro menšı́ kurzy; obecně lze konstatovat, že bod zvratu pro uplatněnı́ elektronického vzdělávánı́ ležı́ v závislosti na zahrnutých nákladech a parametrech kurzu
mezi 60 – 80 studenty. Při zahrnutı́ všech nákladů (i ušlé produktivity) je při vyššı́ch počtech
studentů e-learning masivně výhodný a náklady na relativně drahou přı́pravu kurzů se velice
rychle vrátı́, u navštěvovanějšı́ch kurzů se návratnost investice pohybuje v řádu měsı́ců.
Práce se zároveň věnuje popisu aspektů vzdělávacı́ho systému, které nejsou do vzdělávánı́
přı́mo zahrnuty, avšak jsou pro chod banky jako podniku důležité. Ač nenı́ představen způsob,
jak tyto faktory vyčı́slit a zahrnout přı́mo do modelu, tak je navržen postup, jak majı́ být
zvažovány, aby nedošlo k závažným opomenutı́m.
Na závěr práce představuje a hodnotı́ standard SCORM, který je v dnešnı́ době klı́čovým
standardem v oblasti vzdělávánı́. Lze očekávat, že s postupným šı́řenı́m standardu SCORM
a nástupem nových technologiı́ a efektivnějšı́ch editačnı́ch nástrojů poklesnou náklady na
přı́pravu elektronických verzı́ kurzů. Podpora je v současné době spı́še na základnı́ úrovni
s určitými nedostatky.
e-Learning jako formu řešenı́ vzdělávacı́ch potřeb organizace lze v dnešnı́ době označit za velice
výhodné a flexibilnı́ řešenı́, které se pro většı́ podniky i při vyššı́ch vstupnı́ch nákladech většinou
velice vyplatı́, protože umožnı́ investovat firemnı́ prostředky do zvyšovánı́ znalostı́ zaměstnanců,
nikoliv do souvisejı́cı́ch podpůrných činnostı́. Postupně se na trhu objevujı́ řešenı́ vhodná
i pro menšı́ podniky. Jak podrobně popisuje tato práce, nejpodstatnějšı́ položkou při zaváděnı́
elektronického vzdělávánı́, předevšı́m pak konkrétnı́ch elektronických kurzů, jsou náklady na
přı́pravu, která dı́ky nutnosti součinnosti několika subjektů, jak bylo podrobně popsáno, nenı́
ani jednoduchá, ani levná. Tato práce přinášı́ podrobné nástroje na to, aby management mohl
snadno a jednoznačně posoudit, zda se tato investice vyplatı́, a ospravedlnit s nı́ spojené náklady.
KAPITOLA 6. ZÁVĚR
72
6.2
Doporučenı́
• e-Learning přinášı́ unikátnı́ přı́ležitost k redukci nákladů na vzdělávánı́ nepřinášejı́cı́ch
přidanou hodnotu, umožnı́ zaměřit penı́ze určené na vzdělávánı́ na skutečné vzdělávánı́,
a nikoliv na podpůrné činnosti; pro management by proto mělo být imperativem zkoumat
jeho možnosti a maximálně podporovat jeho zavedenı́ tam, kde to je vhodné. Nástroje
k provedenı́ tohoto posouzenı́ nabı́zı́ napřı́klad tato práce.
• Management ČSOB by měl všemi prostředky podporovat nasazenı́ e-learningu na určité
typy kurzů – předevšı́m produktových, které nabı́zejı́ velký potenciál úspor a zvýšenı́ efektivity, jak ukázala analýza provedená v této práci. Podpora by měla být směřována jednak přı́mo útvaru Řı́zenı́ znalostı́, ale také osvětě mezi zaměstnanci a liniovými manažery
o tom, jak e-learning správně využı́vat a kdy studovat. Je opravdu nesmı́rně důležité
věnovat pozornost integraci e-learningu nejen do podnikového systému, ale předevšı́m do
podnikové kultury [9]. Jak uvádı́ [29], pokud se při zaváděnı́ e-learningu soustředı́ pozornost pouze na technologii, výsledkem bude průměrné nebo dokonce neúspěšné řešenı́.
• Stejně jako podpoře zaváděnı́ by měla být věnována pozornost též průběžnému hodnocenı́
úspěšnosti e-learningu, hodnocenı́ nejen v rovině úspor nákladů, ale i hodnocenı́ využı́vánı́
a spokojenosti vzdělávaných zaměstnanců [31].
• e-Learning nabı́zı́ velký potenciál při řešenı́ vzdělávacı́ch potřeb společnosti, předevšı́m
ve smyslu komplexnı́ho zastřešenı́ celého procesu vzdělávánı́ od identifikace potřeb až po
kontrolu výsledků. Management by proto měl usilovat a trvat na tom, aby podnik zı́skal
skutečně e-learning“, nikoliv pouze nástroje pro elektronické studium, které lze v dnešnı́
”
době považovat za překonaný mezikrok.
• e-Learning však nenı́ univerzálnı́m všelékem a při jeho zaváděnı́ nelze zapomenout na
některé z nevýhod popsaných v této práci; úspěšné zavedenı́ e-learningu musı́ proto řešit
i tyto otázky. Jedná se předevšı́m o výuku měkkých dovednostı́, harmonizaci a upevňovánı́
pracovnı́ho kolektivu a firemnı́ kultury a zachovánı́ zpětné vazby mezi studenty a lektory. Část ušetřených zdrojů by proto měla být alokována právě na programy, které tyto
nevýhody eliminujı́ (např. speciálnı́ workshopy a diskusnı́ panely).
• Při nasazenı́ e-learningu by měl management zahrnout všechny náklady, včetně nákladů
za ušlou produktivitu, protože jinak může zı́skat zkreslená data a v závislosti na typech
kurzů tento rozdı́l může být značný. Nezohledňovánı́ celkových nákladů na vzdělánı́ může
vést k neefektivnı́ alokaci zdrojů; je potřeba nehodnotit vzdělávánı́ pouze z pozice útvaru,
který jej organizuje, ale také z pozice celého podniku.
6.3
Zamyšlenı́ a náměty na dalšı́ výzkum
Produktové kurzy banky mnohdy navrhujı́ produktovı́ specialisté, ale ověřuje banka, že majı́
dostatečné didaktické znalosti? Nenı́ zde prostor pro zlepšenı́ efektivity vzdělávánı́ tı́m, že se
producenti kurzů naučı́ je dělat efektivnějšı́ pro studenty? Je měřena skutečná efektivita studia
a pochopenı́ látky?
Předevšı́m při hodnocenı́ efektivity převodu kurzu Bankopojištěnı́ do elektronické verze se
vyskytla následujı́cı́ otázka: Pokud jsou e-kurzy tak efektivnı́, nenı́ to známka toho, že původnı́
řešenı́ vzdělávánı́ bylo až přı́liš neefektivnı́?
To, čı́m se tato práce primárně přı́liš nezabývala, je reálné hodnocenı́ výsledků a přı́nosů
vzdělávánı́. S ohledem na dostupnost vzdělávánı́, kterou e-learning přinášı́, se však jedná
KAPITOLA 6. ZÁVĚR
73
o faktor, který by neměl být z dlouhodobého hlediska zanedbán. Vyššı́ dostupnost vzdělánı́
totiž může znamenat zásadnı́ změnu paradigmatu fungovánı́ podniku. Průměrný evropský
zaměstnanec se v roce 2006 školil krátce přes tři dny. Neukáže nová analýza přı́nosů a nákladů,
že se vyplatı́ zaměstnance vzdělávat vı́cenásobně? Tradičnı́mi formami nemuselo být vı́ce vzdělávánı́ ekonomicky smysluplné, toto se však může změnit. Ke stanovenı́ nového rozsahu je však
potřeba měřit nejen nákladovou stranu, ale i přenosovou stranu rovnice.
Jednı́m ze zajı́mavých vedlejšı́ch zjištěnı́ této práce je uváděnı́ výrazně vyššı́ch hodnot náročnosti zaváděnı́ elektronických kurzů ve veřejných, předevšı́m univerzitnı́ch, projektech. Při srovnánı́ s firemnı́mi náklady se může jednat až o řádově vyššı́ hodnoty. Pokud
přı́prava podkladů elektronického kurzu odpovı́dajı́cı́ho přibližně jedné hodině studia zabrala
odbornı́kovi banky 5 až 10 hodin práce, pak nároky uváděné v univerzitnı́ch studiı́ch hovořı́
o stovkách. Námětem k zamyšlenı́ a přı́padnému dalšı́mu studiu je průzkum této nerovnováhy.
Těžı́ podniky z úspor z většı́ho rozsahu při nasazenı́ vı́ce kurzů najednou a tı́m rozprostřenı́
nákladů, zatı́mco univerzity často implementujı́ jeden pilotnı́ kurz, pro který jsou náklady
vyššı́? Vytvářejı́ univerzity sofistikovanějšı́ obsah? Kurzy v bance majı́ jasně danou strukturu
a lektoři pravděpodobně značnou praxi, je to taková výhoda? Banka vytvářı́ pouze podklady,
implementaci svěřuje třetı́m stranám, jejichž služby jsou sice relativně drahé, ale při přepočtu
na čas práce experta stále dosahujı́ pouhé třetiny času uváděného neziskovými organizacemi. Je
tedy tento model efektivnějšı́? Či jsou pracovnı́ci univerzit levnějšı́ a lze jejich časem plýtvat?
KAPITOLA 7. LITERATURA
75
7 Literatura
[1] ARMSTRONG, M.: Řı́zenı́ lidských zdrojů. 10.5.2009 vyd. Praha: Grada Publishing,
2007. 800 stran. ISBN 978-80-247-1407-3.
[2] BAREŠOVÁ, A.: E-learning ve vzdělávánı́ dospělých. Praha: VOX, 2003 174 s. ISBN
80-863324-27-3.
[3] BAŘINOVÁ, D., LAZAR, J.: Výukový modul účetnictvı́ v internetovém prostředı́ a jeho
srovnánı́ s prezenčnı́ formou výuky. V Sbornı́k IV. národnı́ konference Distančnı́
”
vzdělávánı́ v ČR – současnost a budoucnost“. Centrum pro studium vysokého školstvı́,
Národnı́ centrum distančnı́ho vzdělávánı́, Praha. Ostrava 28.5.2009 – 30.5.2009 června
2006. ISBN 80-86302-36-9. Dostupné z WWW:
http://www.csvs.cz/konference/NCDiV2006 sbornik/Barinova Lazar.pdf
[4] BONNER, B.: Thomson Job Impact Study: The next Generation of Corporate Learning.
[studie] Thomson, Inc. únor 2002. Dostupné z WWW:
www.delmarlearning.com/resources/job impact study whitepaper.pdf
[5] BRUSILOVSKY, P.: Adaptive Hypermedia: An attempt to Analyze and Generalize. V
Multimedia, Hypermedia, and Virtual Reality. Lecture Notes in Computer Science, Vol.
1077 Springer-Verlag, Berlin, 1996 strany 288-304.
[6] BRUSILOVSKY, P., EKLUND, J.: A Study of User Model Based Link Annotation in
Educational Hypermedia. V Journal of Universal Computer Science. 4 (4), 1998 strany
429-448.
[7] COHEN, D.: What’s Your Return on Knowledge? Harvard Business Review. Prosinec
2006. Dostupné z WWW:
http://hbr.harvardbusiness.org/2006/12/whats-your-return-on-knowledge/ar/1
[8] KŘIVÁNEK, P.: SCORM. [webová stránka] Dostupné z WWW:
[http://mrakoplas.phil.muni.cz/˜tenpetr/elearning/scorm.htm]
[9] DUBLIN, L.: Success with E-Learning. learningCIRCUITS, 2001. Dostupné z WWW:
http://www.astd.org/LC/2007/0507 dublin.htm
[10] DVOŘÁKOVÁ, Z.: Slovnı́k pojmů k řı́zenı́ lidských zdrojů. 1.5.2009 vyd. Praha: C. H.
Beck, 2004. 158 s. ISBN 80-7179-468-6.
[11] EGER, L.: E-learning, evaluace e-learningu + přı́padová studie z projektu Comenius.
1.5.2009 vydánı́, Plzeň: Západočeská univerzita, 2004 74 s. ISBN 80-7043-265-9.
[12] EGER, L.: E-learning v dalšı́m vzdělávánı́. V Sbornı́k III. národnı́ konference Distančnı́
”
vzdělávánı́ v ČR – současnost a budoucnost“. Národnı́ vzdělávacı́ fond, o.p.s. Praha 2004.
ISBN 80-86302-02-4. Dostupné z WWW:
http://www.csvs.cz/konference/NCDiV2004 sbornik/Eger-65-70.doc
[13] ELDRIDGE, T., MORRISON, D.: SAP Learning Solution and SCORM. 2005. Dostupné
z WWW: www.hrexpertonline.com/downloads/SCORM%20download%20V3.pdf
[14] HALL, B., LECAVALIER, J.: Benchmark Study of Best Practices: e-Learning Across the
Enterprise. 2000. Dostupné z WWW: http://www.brandon-hall.com/
76
KAPITOLA 7. LITERATURA
[15] HRONÍK, F.: Rozvoj a vzdělávánı́ pracovnı́ků. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2007.
240 s. ISBN 978-80-247-1457-8.
[16] HRONÍK, F.: Elektronické učenı́ – mýty a trendy. Hospodářské noviny. 13.11.2003 ISSN
1213-7693. Dostupné z WWW:
http://vzdelavani.ihned.cz/1-10014180-13637570-d00000 detail-c7
[17] JEGER, D.: E-learning nenı́ všelékem. Modernı́ řı́zenı́. 7.9.2007 ISSN 1213-7693.
Dostupné z WWW: http://modernirizeni.ihned.cz/2-21959450-600000 d-86
[18] KAPLÚN, G.: Learning and teaching in the Internet age. Distance learning and new
technologies for vocational training. Montevideo: CINTERFOR/ILO, 2006. 199 stran.
ISBN: 92-9088-217-4
[19] KIRKPATRICK, D. L.: Evaluating training programs: the four levels. 2.5.2009 vydánı́,
San Francisco, USA: Berrett-Koehler Publishers, 1998. 289 stran. ISBN: 1576750426.
[20] KONTIS. E-learning v Mc Donald’s. [přı́padová studie] Kontis, s. r. o. 2002. Dostupné z
WWW: http://www.kontis.cz/
[21] KOPECKÝ, K.: The Sharable Content Object Reference Model (SCORM). Praha: Net
University 2006. Dostupné z WWW:
http://www.net-university.cz/?sekce=6&akce=CLANEK&soubor=scorm
[22] KUBEŠ, T.: Application of Hypermedia Systems in e-Learning. [Diplomová práce]
Praha: ČVUT v Praze, 2007. Dostupné z WWW:
http://www.tomaskubes.net/eat/download/kubes-thesis-application of hypermedia in elearning.pdf
[23] KUBEŠ, T.: Využitı́ systému Moodle pro elektronickou podporu výuky předmětu Řı́zenı́
softwarových projektů. V BIELIKOVÁ, M., MANNOVÁ, B., ŠALOUN, P.: Technologie
pro e-vzdělávánı́ 2005. Praha, 17.5.2009 června 2005 strana 68-70, ISBN 81-01-03167-5.
Dostupné z WWW: http://www.tomaskubes.net/download/tpev2005 Moodle.pdf
[24] MAREDOVÁ, Š.: Koncepce vzdělávánı́ zaměstnanců v ČSOB. [diplomová práce] Praha:
Vysoká škola finančnı́ a správnı́, o.p.s., 2008.
[25] PANGARKAR, A., KIRKWOOD, T.: Measuring the return on leadership training.
Canadian HR Reporter, 27.5.2009 března 2006 s. 14.5.2009
[26] PAVLÍČEK, J.: E-learning v podnikovém vzdělávánı́. 1.5.2009 vydánı́. Ostrava: Ostravská
univerzita v Ostravě 2003. 74 stran. ISBN 80-7042-920-8.
[27] PEJŠA, J.: Vztah LMS a LCMS. Praha: Kontis, s. r. o. 2002. 6 stran. Dostupné z
WWW: http://www.kontis.cz/
[28] RITACCO, G.: Why Return on Expectations... ROE is What You Measure With Your
Elearning Management Solution. Dostupné z WWW:
http://cruisecontroltraining.blogspot.com/2008/01/why-return-on-expectations-roe-iswhat.html
[29] ROSENBERG, M. J.: Technology Euphoria. T+D Magazine, červen 2008. Dostupné z
WWW: http://www.astd.org/lc/2008/0608 rosenberg.html
KAPITOLA 7. LITERATURA
77
[30] RUTTNER, M.: CITI Bank Central. [přednáška] Praha: VŠE; předmět Personálnı́ řı́zenı́
II, 19. 10. 2007.
[31] SPARKS, R.: Analyze This! learningCIRCUITS. 2008. Dostupné z WWW:
http://www.astd.org/LC/2007/1107 sparks.htm
[32] SYNEK, M. a Kol.: Podniková ekonomika. Praha: C. H. Beck. ISBN: 80-7179-892-4.
[33] Výročnı́ zpráva 2007 Československá obchodnı́ banka, a. s. Praha: ČSOB, a. s. 2007.
[34] WALLIKER, P. T.: Cost Comparison: Instructor-Led Vs. E-Learning.
learningCIRCUITS. červen 2005. Dostupné z WWW:
http://www.astd.org/LC/2005/0605 walliker.htm
[35] WENTLING, T. L., PARK, J.: Cost Analysis of E-learning: A Case Study of A
University Program. University of Illinois at Urbana-Champaign, IL, USA, 2002. 11 stran.
[36] WILLIAMS, S. D., GRAHAM, T. S., BAKER, B.: Evaluating outdoor experiential
training for leadership and team building. The Journal of Management Development.
čı́slo 1 svazek 22 únor 2003 strana 45.
[37] ZAJÍCOVÁ, B.: E-learning v podnikovém vzdělávánı́. [diplomová práce] Praha: Vysoká
škola finančnı́ a správnı́, o.p.s., 2006.
[38] Advanced Distributed Learning. http://www.adlnet.gov/
[39] ARIADNE Foundation for the Knowledge Pool. http://www.ariadne-eu.org/
[40] Aviation Industry Computer-Based Training Committee. http://www.aicc.org/
[41] Blackboard Inc. http://www.blackboard.com.
[42] Courseware na ČVUT. https://ocw.cvut.cz/ocw/
[43] Distančnı́ vzdělávánı́. Praha: CESNET, elearning.cesnet.cz 2006. Dostupné z WWW:
http://elearning.cesnet.cz/page.php?18
[44] IEEE Learning Technology Standards Committee. http://ieeeltsc.wordpress.com/
[45] IMS Global Learning Consortium, Inc. http://www.imsglobal.org/
[46] Know your Volvo. Volvo Car Corporation. Dostupné z WWW:
http://www.volvocars.com/intl/tools/Owners/Know/Pages/default.aspx (staženo
1.5.2009 4.5.2009 2009)
[47] Moodle. http://www.moodle.org/
[48] Národnı́ centrum distančnı́ho vzdělávánı́. CSVŠ - Centrum pro studium vysokého
školstvı́, v.v.i. http://www.csvs.cz/csvs ncdiv.shtml
[49] Overview: SAP Learning Solution. SAP Knowledge Warehouse, SAP AG. Dostupné z
WWW: http://help.sap.com/saphelp erp2005vp/helpdata/en/
65/a3a73b6594fc26e10000000a11402f/frameset.htm (staženo 1.5.2009 4.5.2009 2009)
[50] Release Notes: SAP ERP Human Capital Management: SAP enhancement package 2 for
SAP ERP 6.0. SAP AG 2007.
78
KAPITOLA 7. LITERATURA
[51] SAP Enterprise Learning. SAP AG. Dostupné z WWW:
http://www.sap.com/solutions/business-suite/erp/hcm/learningsolution/index.epx
(staženo 1.5.2009 4.5.2009 2009)
[52] Standardization. From Wikipedia, the free encyclopedia. Dostupné z
WWW:http://en.wikipedia.org/wiki/Standardization (staženo 1.5.2009 4.5.2009 2009)
[53] The World Wide Web Consortium. http://www.w3.org/
[54] UK v Praze, Pedagogická fakulta - online kurzy. http://moodle.pedf.cuni.cz/
KAPITOLA 8. KDE DÁLE HLEDAT
79
8 Kde dále hledat
Následujı́cı́ publikace a internetové stránky mohou být zajı́mavé pro ty, kteřı́ by se chtěli o tématu této práce (e-learningu a vzdělávánı́) dozvědět vı́ce.
8.1
8.1.1
Česky psané zdroje
Webové stránky
• Net University: http://www.net-university.cz/?sekce=6
• Česká společnost pro rozvoj lidských zdrojů: http://www.lidske-zdroje.org/
• Kontis: http://www.e-learn.cz/
• e-Learning Konference: http://www.e-univerzita.cz/
• in-Forum: www.inforum.cz
• E-learning Portál: http://vsportal.osu.cz:8080/vsportal/
• E-univerzita: http://www.e-univerzita.cz/index2.html
• PDF - Cooking Up a SCORM - česky: http://suzelly.opf.slu.cz/˜korviny/ Moodle OPF/progs/cooking
cz-skorvanek.pdf
• Asociace institucı́ vzdělávánı́ dospělých ČR, o.s.: http://www.aivd.cz/
8.1.2
Knihy
• KOLEKTIV: E-learning v praxi firemnı́ho vzdělávánı́. [odborná konference] 14. března
2002: Praha: Sbornı́k přı́spěvků ATKM, 1. vydánı́, Brno: ECON, 2002, 148 s., ISBN
80-86433-11-0
• KOLIBAČ R.: E-learning – modernı́ forma vzdělávánı́. 1. vydánı́, Ostrava: Ostravská
univerzita, 2003, 75 s., ISBN 80-7042-970-4
• ŠIKO, P. 2005.:Modernı́ formy elektronického vzdělávánı́. Modernı́ řı́zenı́. 2005, roč. 40,
č. 9, s. 59-61. ISSN 0026-8720.
• TELNAROVÁ Z.: E-learning. 1. vydánı́, Ostrava: Ostravská univerzita, 2004, 68 s., ISBN
80-7042-874-0
8.2
Anglicky psané zdroje
• The American Distance Education Consortium: http://www.adec.edu/
• E-learning Center: http://www.elearningcenter.com/
• Edutools: http://www.aace.org/pubs/etr/issue3/ingraham.cfm
• Learning Circuits: http://www.learningcircuits.org/
• American Society for Training & Development: http://www.astd.org/
• World Wide Learn: http://www.worldwidelearn.com/
80
KAPITOLA 8. KDE DÁLE HLEDAT
• PrimeLearning Group Ltd. http://www.primelearning.com/
• SCORM 1.2 Resource Kit: http://academiaelearning.com/contenido/scorm/cooking/
• elearningeuropa.info: http://www.elearningeuropa.info/
Appendix
81
82PŘÍLOHA A. POČTAČOVÁ IMPLEMENTACE MODELU 2 PRO KURZ BANKOPOJIŠTĚNÍ“
”
A Počtačová implementace modelu 2 pro kurz
Bankopojištěnı́“
”
Parametry kurzu
Střídy
průměrný počet lidí v kurzu
Skurzu
celkový počet účastníků během invesčního horizontu
Tvýuky
délka prezenční verze kurzu v hodinách
20 vstupní parametr (16 lidí)
300 vstupní parametr (100 lidí)
4 vstupní parametr (16 h)
Koeficienty
α
β
γ
δ
η
λ
μ
4
2 (opro prezenční verzi)
3
0,25
0,1
0
0
koeficient náročnos přípravy podkladů
koeficient náročnos přípravy podkladů e-verze
koeficient ceny převodu do formátu SCORM
koeficient časové náročnos e-kurzu
cestovného lektora (k nákladům výuky)
koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky)
koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky)
Společné náklady
CSME
odměna SME za přípravu podkladů
Cstudent
ušlá produkvita studenta/zaměstnance za čas výuky
Náklady, prezenční kurz
Cpříprava
organizační a administravní náklady přípravy
Cběh
organizační a administravní náklady přípravy běhu
Výuka
Clektor
Cučebna
Cobčerstvení
náklady na lektora
náklady na učebnu/výukový prostor
náklady na občerstvení
Náklady, e-Kurz
Ce-příprava
organizace a koordinace vývoje kurzu, nasazení na server
Ce-tutor
náklady na tutora
Ce-moderátor náklady na moderátora v diskusních místnostech
300 Kč/h práce
130 Kč/h výuky
5000 Kč/kurz
2500 Kč/běh
300 Kč/h výuky
425 Kč/h výuky
7 Kč/h výuky
10000 Kč/kurz
300 Kč/h podpory
200 Kč/h podpory
Vypočtené hodnoty
Legenda
VCRprezenční variabilní náklady na jeden běh prezenčního kurzu
CPprezenční celkové náklady na přípravu prezenční výuky
CTprezenční celkové náklady na prezenční výuku
CSprezenční náklady na jednoho studenta prezenčního kurzu
CPe-learning celkové náklady na přípravu elektronické výuky
CTe-learning celkové náklady na elektronickou výuku
CSe-learning náklady na jednoho studenta e-kurzu
BEstudent
bod zvratu pro elektronickou verzi vyjádřený v počtu studentů
TBe-learning celkové úspory při využi elektronického vzdělávání
SBe-learning úspora na studenta při využi elektronického vzdělávání
Hodnoty
CPprezenční
VCSprezenční
VCRprezenční
CTprezenční
CSprezenční
CPe-learning
CTe-learning
CSe-learning
Cpříprava + Tvýuky * α * CSME
9 800 Kč
Cstudent + Cobčerstvení
548 Kč
Cběh + Tvýuky * (Cučebna + Clektor * (1 + η))
5 520 Kč
CPprezenční + (\Skurzu / Střídy\) * VCRprezenční + Skurzu * V 257 000 Kč
CTprezenční / Skurzu
857 Kč
Ce-příprava + Tvýuky * (1 + γ) * α * β * CSME
29 200 Kč
CPe-learning + Skurzu * (Tvýuky * δ) * (Cstudent + λ * Ce-tut 68 200 Kč
CTe-learning / Skurzu
227 Kč
TBe-learning
SBe-learning
BEstudent
CTprezenční - CTe-learning
CSprezenční - CSe-learning
\ CTe-learning / CSprezenční \
188 800 Kč
629 Kč
80 studentů
PŘÍLOHA B. POČTAČOVÁ IMPLEMENTACE MODELU 2 PRO HYPOTETICKÝ KURZ83
B Počtačová implementace modelu 2 pro hypotetický kurz
Parametry kurzu
Střídy
průměrný počet lidí v kurzu
Skurzu
celkový počet účastníků během invesčního horizontu
Tvýuky
délka prezenční verze kurzu v hodinách
18
100
16
Koeficienty
α
koeficient náročnos přípravy podkladů
β
koeficient náročnos přípravy podkladů e-verze
γ
koeficient ceny převodu do formátu SCORM
δ
koeficient časové náročnos e-kurzu
η
cestovného lektora (k nákladům výuky)
λ
koeficient nároků na tutora (ke reálnému času výuky)
μ
koeficient nároků na moderátora (k reálnému času výuky)
4
2
3
0,33
0,1
0,0625
0,03125
Společné náklady
CSME
odměna SME za přípravu podkladů
Cstudent ušlá produkvita studenta/zaměstnance za čas výuky
300 Kč
130 Kč
Náklady, prezenční kurz
Cpříprava organizační a administravní náklady přípravy
Cběh
organizační a administravní náklady přípravy běhu
Výuka
Clektor
náklady na lektora
Cučebna náklady na učebnu/výukový prostor
Cobčerstve náklady na občerstvení
Náklady, e-Kurz
Ce-přípravaorganizace a koordinace vývoje kurzu, nasazení na server
Ce-tutor náklady na tutora
Ce-moderá náklady na moderátora v diskusních místnostech
5 000 Kč
2 500 Kč
300 Kč
425 Kč
7 Kč
10 000 Kč
300 Kč
200 Kč
Vypočtené hodnoty
CPprezenčnCpříprava + Tvýuky * α * CSME
24 200 Kč
VCSprezenčCstudent + Cobčerstvení
2 192 Kč
VCRprezenčCběh + Tvýuky * (Cučebna + Clektor * (1 + η))
14 580 Kč
CTprezenčnCPprezenční + (\Skurzu / Střídy\) * VCRprezenční + Skurzu * VC 330 880 Kč
CSprezenčnCTprezenční / Skurzu
3 309 Kč
CPe-learninCe-příprava + Tvýuky * (1 + γ) * α * β * CSME
163 600 Kč
CTe-learninCPe-learning + Skurzu * (Tvýuky * δ) * (Cstudent + λ * Ce-tutor 245 440 Kč
CSe-learnin CTe-learning / Skurzu
2 454 Kč
TBe-learninCTprezenční - CTe-learning
SBe-learnin CSprezenční - CSe-learning
BEstudent \ CTe-learning / CSprezenční \
85 440 Kč
854 Kč
75
Element Name
cmi.comments
cmi.comments_form_lms
cmi.comments_form_lms._children
cmi.core._children
cmi.core.credit
cmi.core.entry
cmi.core.entry._children
cmi.core.exit
IsElementSupportedByLMS (name)
true
true
false
false
true
true
false
true
Error (source: doLMSGetValue) api.LMSGetValue
No error
InvalidArgumentError
NotImplementedError
No error
credit
No error
No error
ab-initio
Error code not recognized!
ElementWriteOnly
Support of SCORM Run-Time Environment Data Model Elements
boolean IsElementSupportedByLMS (name) - implemented by provided JavaScript files.
array [error code, value] doLMSGetValue (name, default_value) - implemented by provided JavaScript, masks api.LMSGetValue
(name).
mixed api.LMSGetValue (name) - SCORM API call.
Function Descriptions
NoError 0
GeneralException 101
InvalidArgumentError 201
NotInitialized 301
NotImplementedError 401
InvalidSetValue 402 - when writing wrong value into a set object
ElementWriteOnly 404
Error Codes (returned by SCORM API)
Supported Elements
SCORM API Testing Suite (v 1. 6. 2008)
84
PŘÍLOHA C. VÝSTUPNÍ OBRAZOVKA TESTOVACÍHO KURZU
C Výstupnı́ obrazovka testovacı́ho kurzu
cmi.core.lesson_location
cmi.core.lesson_mode
cmi.core.lesson_status
cmi.core.score
cmi.core.score.max
cmi.core.score.min
cmi.core.score.raw
cmi.core.session_time
cmi.core.student_id
cmi.core.student_name
cmi.core.total_time
cmi.interactions
cmi.interactions._children
cmi.interactions._count
cmi.launch_data
cmi.objectives
cmi.objectives._children
cmi.student_data
cmi.student_data.mastery_score
cmi.student_data.max_time_allowed
cmi.student_data.time_limit_action
cmi.student_preference
cmi.student_preference
cmi.suspend_data
cmi.version
cmi.version._children
No error
No error
No error
Error code not recognized!
No error
No error
No error
ElementWriteOnly
No error
No error
No error
InvalidArgumentError
NotImplementedError
NotImplementedError
No error
InvalidArgumentError
NotImplementedError
NotImplementedError
NotImplementedError
NotImplementedError
NotImplementedError
NotImplementedError
No error
InvalidArgumentError
NotImplementedError
true
true
true
true
true
true
true
true
true
true
true
true
false
false
true
true
false
true
false
false
false
true
true
true
false
01P06557514
Chmel, Karel
0000:00:00.00
normal
incomplete
PŘÍLOHA C. VÝSTUPNÍ OBRAZOVKA TESTOVACÍHO KURZU
85
api.LSOShowHeader()
LSOShowHeader () - displays the header line again, provided that it was hidden.
api.LSOHideHeader()
LSOHideHeader () - completely collapses the header line. However, the header line is displayed automatically as soon as you navigate to another
SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the header line again if required.
api.LSOShowFooter()
LSOShowFooter () - displays the navigation bar again, provided that it was collapsed.
api.LSOHideFooter()
Can be called like:
var my_api = getAPI();
my_api.LSOHideFooter();
LSOHideFooter () - Completely collapses the navigation bar. However, the navigation bar is displayed automatically as soon as you navigate to
another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the navigation bar again if required.
Interface Functions
cmi.interactions element is not supported by SAP LS 600 directly, but its support is emulated by used JavaScript files: api_interface.js and
sco_functions.js.
Note
Populate Values!
86
PŘÍLOHA C. VÝSTUPNÍ OBRAZOVKA TESTOVACÍHO KURZU
PŘÍLOHA D. ZDROJOVÝ KÓD TESTOVACÍHO KURZU
87
D Zdrojový kód testovacı́ho kurzu
Obrázek D.1: Struktura vytvořeného kurzu ve formátu SCORM
Organizaci souborů zdrojového kódu kurzu ukazuje obrázek D.1. Následujı́cı́ soubory byly
během vývoje kurzu vytvořeny nebo upraveny a jejich zdorjový kód je uveden na následujı́cı́ch
stránkách: sco06.htm, sco06.xml, imsmanifest.xml. Následujı́cı́ soubory vycházejı́ ze vzorů dodaných ADL a nebyly měněny: adlcp rootv1p2.xsd, ims xml.xsd, imscp rootv1p1p2
.xsd, imsmd rootv1p2p1.xsd. Následujı́cı́ soubory jou součástı́ LS SAP (zmiňovaný JS wrapper) a z důvodu licenčnı́ch podmı́nek nemohou být veřejně šı́řeny (v průběhu vývoje niméně
nebyly uživatelsky měněny): scripts/api interface.js, scripts/sco functions.js.
1 · ims_xml.xsd · 2009-05-04 10:31 · Tomáš Kubeš
<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<!-- filename=ims_xml.xsd -->
<xsd:schema xmlns="http://www.w3.org/XML/1998/namespace"
targetNamespace="http://www.w3.org/XML/1998/namespace"
xmlns:xsd="http://www.w3.org/2001/XMLSchema"
elementFormDefault="qualified">
<!-- 2001-02-22 edited by Thomas Wason IMS Global Learning Consortium, Inc. -->
<xsd:annotation>
<xsd:documentation>In namespace-aware XML processors, the &quot;xml&quot; prefix
is bound to the namespace name http://www.w3.org/XML/1998/namespace.</xsd:documentation>
<xsd:documentation>Do not reference this file in XML instances</
xsd:documentation>
<xsd:documentation>Schawn Thropp: Changed the uriReference type to string
type</xsd:documentation>
</xsd:annotation>
<xsd:attribute name="lang" type="xsd:language">
<xsd:annotation>
<xsd:documentation>Refers to universal XML 1.0 lang attribute</
xsd:documentation>
</xsd:annotation>
</xsd:attribute>
<xsd:attribute name="base" type="xsd:string">
<xsd:annotation>
<xsd:documentation>Refers to XML Base: http://www.w3.org/TR/xmlbase</
xsd:documentation>
</xsd:annotation>
</xsd:attribute>
<xsd:attribute name="link" type="xsd:string"/>
</xsd:schema>
1 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš
<!DOCTYPE
<HTML>
<HEAD>
<meta
<META
<META
<META
HTML PUBLIC "-//W3C//DTD HTML 4.01 Transitional//EN">
http-equiv="Content-Type" content="text/html; charset=UTF-8">
HTTP-EQUIV="PRAGMA" CONTENT="NO-CACHE">
HTTP-EQUIV="CACHE-CONTROL" CONTENT="NO-CACHE">
HTTP-EQUIV="Content-language" content="en">
<TITLE>SCORM API Testing Suite</TITLE>
<SCRIPT LANGUAGE="JAVASCRIPT" SRC="scripts/api_interface.js"></script>
<SCRIPT LANGUAGE="JAVASCRIPT" SRC="scripts/sco_functions.js"></script>
<script type="text/javascript">
//basic information about this page
//used when calling sco_init
var gLicencedSCO = false;
var licenceName = ""
var testStatus = "";
var pageStatus = "";
var idTest = "";
testStatus = "0";
pageStatus = "";
idTest = "";
function play_swfs()
{
//this function is needed - called by load page function
//no action required on this page
return true;
}
function user_script(){
//this function is needed - called by load page function
//no action required on this page
return true;
}
//variables for API testing - simple array of strings of names
//SCORM Run-Time Environment Data Model
var att_list = new Array ("cmi.student_data.max_time_allowed",
"cmi.student_data.time_limit_action",
"cmi.core.student_name", "cmi.core.student_id",
"cmi.core._children", "cmi.core.score.raw",
"cmi.student_data.mastery_score",
"cmi.core.lesson_status", "cmi.interactions._children",
"cmi.version", "cmi.core.lesson_location", "cmi.core.credit",
"cmi.core.entry", "cmi.core.score.min",
"cmi.core.score.max", "cmi.core.total_time", "cmi.core.lesson_mode",
"cmi.core.exit", "cmi.core.session_time", "cmi.suspend_data",
"cmi.launch_data", "cmi.comments", "cmi.comments_form_lms",
"cmi.objectives", "cmi.student_data", "cmi.student_preference",
"cmi.interactions", "cmi.core.score",
"cmi.core.entry._children", "cmi.version._children", "cmi.objectives._children",
"cmi.comments_form_lms._children",
"cmi.interactions._count", "cmi.student_preference"
);
//shortened version for debuging purposes
2 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš
//var att_list = new Array ("cmi.core.student_name", "cmi.core.student_id");
//sorts elements by name (optional)
att_list.sort();
//simple conversion of an integer error code to string
function decode_error_code (code)
{
switch (code)
{
case 0:
return "No error";
case 101: return "GeneralException";
case 201: return "InvalidArgumentError";
case 301: return "NotInitialized";
case 401: return "NotImplementedError";
case 404: return "ElementWriteOnly";
default:
return "Error code not recognized!";
}
}
function generate_table_cells (attributes)
{
alert('generate_table_cells(): Generating table cells.');
//columns: IsElementSupportedByLMS(name)
doLMSGetValue(name,
default_value) api.LMSGetValue(name)
//attributes[i].replace(/\./g,"_") - replacese all dots by underlines needed, because ID cannot contain a dot
document.write("<TABLE border='1'><tr><th>Element Name</
th><th>IsElementSupportedByLMS (name)</th><th>Error (source: doLMSGetValue)</
th><th>api.LMSGetValue</th></tr>");
for (var i = 0; i < attributes.length; i++)
{
//each cell need unique ID for further reference, ID cannot contain dots
document.write("<tr id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") + "'>");
document.write("<td><b>" + attributes[i] + "</b></td>");
document.write("<td id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") +
"IsElementSupportedByLMS'>&nbsp;</td>");
document.write("<td id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") +
"doLMSGetValue'>&nbsp;</td>");
document.write("<td id='" + attributes[i].replace(/\./g,"_") +
"LMSGetValue'>&nbsp;</td>");
document.write("</tr>");
}
document.write("</table>");
//flush the write buffer
document.close();
return true;
}
function populate_values (attributes)
{
//get LMS API object
var my_api = getAPI();
//temporary
3 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš
var exists = false, my_error_code = 0;
//columns
IsElementSupportedByLMS(name)
doLMSGetValue(name,
default_value) api.LMSGetValue(name)
//list over all rows
for (var i = 0; i < attributes.length; i++)
{
//retrieve data
exists = IsElementSupportedByLMS(attributes[i]);
my_error_code = doLMSGetValue(attributes[i], null)[0];
//coloring
if (exists) document.getElementById(attributes[i].replace(/\./
g,"_")).bgColor = "#BAFFD9";
else
document.getElementById(attributes[i].replace(/\./
g,"_")).bgColor = "#FFBABA";
//directly touches each table cell element and changes its content to a
new value
//each cell has unique ID
document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") +
'IsElementSupportedByLMS').innerHTML = exists;
document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") +
'doLMSGetValue').innerHTML = decode_error_code(my_error_code);
//only query for element value if it is supported
if (exists) document.getElementById(attributes[i].replace(/\./g,"_") +
'LMSGetValue').innerHTML = my_api.LMSGetValue(attributes[i]);
}
return true;
}
</script>
</HEAD>
<BODY onload="sco_init();" onbeforeunload="return sco_quit();" onunload="return sco_quit
();">
<H1>SCORM API Testing Suite (v 1. 6. 2008)</H1>
<h2>Supported Elements</h2>
<h3>Error Codes (returned by SCORM API)</h3>
<tt>
NoError
0<br>
GeneralException
101<br>
InvalidArgumentError 201<br>
NotInitialized
301<br>
NotImplementedError 401<br>
InvalidSetValue 402 - when writing wrong value into a set object<br>
ElementWriteOnly 404
</tt>
<h3>Function Descriptions</h3>
<tt>
boolean <b>IsElementSupportedByLMS</b> (name) - implemented by provided JavaScript
files.<br>
array [error code, value] <b>doLMSGetValue</b> (name, default_value) - implemented by
provided JavaScript, masks api.LMSGetValue(name).<br>
mixed <b>api.LMSGetValue</b> (name) - SCORM API call.
4 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš
</tt>
<h3>Support of SCORM Run-Time Environment Data Model Elements</h3>
<SCRIPT language="javascript">
//generates only the plain table with variable names, but calls no functions to
retrieve values
generate_table_cells (att_list);
</SCRIPT>
<p>
<form>
<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="Populate Values!" onClick="populate_values
(att_list)" id='Populate' name='Populate'>
</form>
</p>
<h3>Note</h3>
<p>cmi.interactions element is not supported by SAP LS 600 directly, but its support is
emulated by used JavaScript files: api_interface.js and sco_functions.js.</p>
<HR>
<h2>Interface Functions</h2>
<form>
<p><b>LSOHideFooter ()</b> - Completely collapses the navigation bar.
However, the navigation bar is displayed automatically as soon as you
navigate to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse
the navigation bar again if required.</p>
<p><tt>
Can be called like:<br>
var my_api = getAPI();<br>
my_api.LSOHideFooter();<br>
</tt></p>
<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOHideFooter()" onClick="getAPI().LSOHideFooter();"
id='hide_footer' name='hide_footer'>
<p><b>LSOShowFooter ()</b> displays the navigation bar again, provided that it was collapsed.</p>
<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOShowFooter()" onClick="getAPI().LSOShowFooter();"
id='show_footer' name='show_footer'>
<p><b>LSOHideHeader ()</b> completely collapses the header line.
However, the header line is displayed automatically as soon as you navigate
to another SCO. The SCO to which you navigated must then collapse the
header line again if required.</p>
<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOHideHeader()" onClick="getAPI().LSOHideHeader();"
id='hide_Header' name='hide_Header'>
<p><b>LSOShowHeader ()</b> displays the header line again, provided that it was hidden.</p>
5 · sco06.htm · 2009-05-04 10:29 · Tomáš Kubeš
<INPUT TYPE="BUTTON" VALUE="api.LSOShowHeader()" onClick="getAPI().LSOShowHeader();"
id='show_Header' name='show_Header'>
</form>
<HR>
<form>
<TABLE cols=2 width=100% ALIGN=CENTER>
<TR>
<TD align=center><INPUT TYPE = "BUTTON" VALUE = "
id=BUTTON2 name=BUTTON2></TD>
<TD align=center><INPUT TYPE = "BUTTON" VALUE = "
('completed')" id=BUTTON3 name=BUTTON3></TD>
</TR>
</TABLE>
</form>
</BODY>
</HTML>
Quit
" onClick = "doQuit()"
Done " onClick = "doContinue
1 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš
<?xml version="1.0"?>
<lom xmlns="http://www.imsglobal.org/xsd/imsmd_rootv1p2p1"
xmlns:xsi="http://www.w3.org/2001/XMLSchema-instance"
xsi:schemaLocation="http://www.imsglobal.org/xsd/imsmd_rootv1p2p1
imsmd_rootv1p2p1.xsd">
<general>
<title>
<langstring>Compatibility Testing Suite</langstring>
</title>
<catalogentry>
<catalog>Sample Courses</catalog>
<entry>
<langstring>1000-01-06</langstring>
</entry>
</catalogentry>
<language>en</language>
<description>
<langstring>Testing SCORM API</langstring>
</description>
<keyword>
<langstring>SCORM</langstring>
</keyword>
<keyword>
<langstring>Example</langstring>
</keyword>
<keyword>
<langstring>API</langstring>
</keyword>
<keyword>
<langstring>Test</langstring>
</keyword>
<aggregationlevel>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">1</langstring>
</value>
</aggregationlevel>
</general>
<lifecycle>
<version>
<langstring>0.1</langstring>
</version>
<status>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">Draft</langstring>
</value>
</status>
<contribute>
<role>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">Author</langstring>
</value>
</role>
2 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš
<centity>
<vcard>BEGIN:vCard PERS:Tomas Kubes END:vCard</vcard>
</centity>
<date>
<datetime>2000-01-27</datetime>
</date>
</contribute>
</lifecycle>
<metametadata>
<metadatascheme>ADL SCORM 1.2</metadatascheme>
</metametadata>
<technical>
<format>text/html</format>
<size>2473</size>
<location type="URI">sco06.htm</location>
<requirement>
<type>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">Browser</langstring>
</value>
</type>
<name>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">Any</langstring>
</value>
</name>
</requirement>
</technical>
<educational>
<learningresourcetype>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">Narrative Text</langstring>
</value>
</learningresourcetype>
<typicallearningtime>
<datetime>0000-00-00T00:05:00</datetime>
</typicallearningtime>
</educational>
<rights>
<cost>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">no</langstring>
</value>
</cost>
<copyrightandotherrestrictions>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
3 · sco06.xml · 2009-05-04 10:30 · Tomáš Kubeš
<value>
<langstring xml:lang="x-none">no</langstring>
</value>
</copyrightandotherrestrictions>
</rights>
<classification>
<purpose>
<source>
<langstring xml:lang="x-none">LOMv1.0</langstring>
</source>
<value>
<langstring xml:lang="x-none">Educational Objective</langstring>
</value>
</purpose>
<description>
<langstring>This Sharable Content Object tests calls of SCORM API.</langstring>
</description>
<keyword>
<langstring>SCORM API</langstring>
</keyword>
<keyword>
<langstring>Example</langstring>
</keyword>
</classification>
</lom>

Podobné dokumenty

NÁVOD / INSTRUCTION SH48117 CAC-13 Boomerang

NÁVOD / INSTRUCTION SH48117 CAC-13 Boomerang stíhací bombardéry. Tato činnost je proslavila. Mimo to samozřejmě sloužily k výcviku v jednotkách OTU. V roce 1946 byly Boomerangy vyřazeny ze služby v RAAF. Do dnešních dnů se zachovalo několik s...

Více

zde

zde jazyk zaměřený v tomto případě na vytváření instalačních balíčků. Díky tomu, že je jednoúčelový, je i velmi jednoduchý.1 Na program v tomto skriptovacím jazyce se můžeme dívat jako na posloupnost v...

Více

Cooking Up a SCORM

Cooking Up a SCORM jakým mají být doplněny předpisy pro řazení. Tato nová verze pravděpodobně nebude dokončena dříve než v roce 2003 a výukový obsah, který splňuje podmínky standardu SCORM 1.2 by měl být funkční i př...

Více