Leden 2014 - farnost

leden 2014
noviny
farnosti sv. Anežky České na Spořilově, ročník XVI
Milí farníci,
přejeme oba do nového roku 2014 Boží požehnání, pokoj a radost do vašich životů,
vztahů a rodin! Nebo jak říkávala svatá Klára svým spolusestrám, když jim žehnala,
ať je Pán Bůh s námi a my s Ním.
Jsme moc vděční za milé společenství s vámi ve farnosti, za společné putování ve
víře. Děkujeme zvláště všem, kdo se za naši farnost modlíte a kdo jste měli odvahu
začít nebo převzít některé aktivity ve farnosti, jako např. modlitební společenství ve
čtvrtek, několik krásných hudebních a pěveckých sborů, Noc kostelů, ministranty,
katecheze při dětských mších nebo jste pomohli zorganizovat farní poutě, večery či
obnovy. Díky všem, kdo jste se k některým společenstvím přidali, a také všem, kdo
pomáháte prakticky v našem kostele viditelnou nebo často i málo viditelnou skrytou
pomocí, výukou náboženství, vedením společenství, skupinek, farních novin,
úklidem, hraním, benefičními koncerty, pěknou květinovou výzdobou, přípravou farní kávy, opravami na kostele či faře, kostelnickou činností, finanční
pomocí, vedením Šnečků či skautů.
Jsme rádi, že ve farnosti panuje radostná atmosféra a tvůrčí duch.
Jsme moc vděční i za prosincovou obnovu, přednášky organizované Sekulárním františkánským řádem i obnovenou
půlnoční mši svatou o Vánocích. Děkujeme také
za pomoc spolubratřím kněžím P. Vladimírovi
Slámečkovi a P. Miloslavu Fialovi.
V příštím čísle novin bychom nastínili, co nás
pravděpodobně čeká tento farní rok.
Ať vám Pán žehná
+ Jakub a Regalát
2. strana
farní noviny leden 2014
Prosincová farní duchovní obnova
byla krásnou příležitostí pro každého farníka od svaté Anežky prohloubit osobní
adventní rozjímání a duchovně se přiblížit k Vánocům, a to pod moudrým vedením. Otec Antonín Příkazský (toho času farář u svatého Havla na Starém Městě)
přišel, přestože nebyl úplně zdráv. Vděčnost patří i otci Jakubovi a Regalátovi, kteří otce Příkazského pozvali a kteří byli po celou dobu rekolekce k dispozici a zpovídali nebo vedli s jednotlivci duchovní rozhovory.
Rozdělení duchovního cvičení na přednášky a adorace, při nichž jsme právě mohli
přistupovat ke svátosti smíření, se osvědčilo. Otec Antonín pro tuto možnost i mírně porušoval stanovený harmonogram. Podle osobních svědectví penitentů to bylo
potřebné. Doufám, že s námi budete souhlasit, že skutečnost, že se někdo odhodlal jít ke sv. zpovědi i po několika letech, mluví sama za sebe. Ony se zázraky dějí
i dnes, jen je vidět a dát se překvapit, jak říká papež František.
Tématem prvního dne byla radost z příchodu Mesiáše. Kladla se otázka: Koho
máme očekávat? Odpověď: 1. Příchod Ducha (Zvěstování), 2. Příchod v těle
(Betlém), 3. Příchod na konci věků.
V sobotu se probíralo odpouštění, tedy jak odpouštět. Když je odpuštění opravdové, z hloubky člověka (jeho duše i srdce), tak působí radost.
Nebe je plné těch nedokonalých – hříšníků, ovšem činících pokání, tj. pokorných
(viz celník v příběhu o farizeovi a celníkovi v Luk 18,10–14). Zato peklo je zas naopak plné lidí, kteří vlastně dobře činili, avšak byli na to „patřičně hrdí“, vlastně pyšní. „Já jsem hříšník, na kterého pohlédl Bůh,“ řekl papež František jednomu novináři, který se ho ptal: „Kdo jsi?“ A takovou otázku si má položit každý z nás. Odpověď by měla být ve stejném duchu, jak odpověděl papež.
Mše svatá byla sloužena na svátek Jana z Boha, což je jeden z karmelitánů, tedy
z řádu, ke kterému patří P. Příkazský. Tento řád nemá lidského zakladatele. Vznikl v Jeruzalémě na hoře Karmel z poutníků i bojovníků, kteří se tam shromažďovali
a společně žili. Jednoho dne toto společenství požádalo jeruzalémského patriarchu, aby sepsal pravidla. Následně je předložili svatému otci. Pak byli ustanoveni
oficiálně jako řád. Za své patrony považují Pannu Marii, proroka Eliáše (na Karmelu se nachází jeho studna) a Jana Křtitele (druhého Eliáše).
Po mši svaté byl společný oběd. Potom ještě následovala diskuse s otcem Příkazským na téma: Kudy k nám přichází zlo, a jak mu máme vzdorovat? P. Příkazský
je stejně jako P. Kodet exorcistou.
Ještě zbývá poděkovat farnici Markétě, která při adoracích i mši sv. hrála na kytaru
a vedla zpívání zpěvů z Taizé. Děkujeme i všem, které a kteří připravovali pohoštění, např. terciářkám Marii a Zuzaně. Na příští duchovní obnovu se těší
Eva a Jirka Petrusovi
f a rn
í nov
iny leden
2 014
s tra
na 3
Hymnus na
vodu
Oriano Gran
ella
Podivuhodn
á jsi,
Boží Vodo!
Z tebe měl
počátek Život:
ž
s
y
e
d
k
Bož
í Duch
na úsvitu st
voření
vznášel nad
racek,
tebou jako
vodo prvotn
ího chaosu,
na jeho přík
vše.
az jsi zrodila
t
e
z
b
e
e
B
, Bo
ždý tvor
ží vodo, ka
umírá:
e uha
umírá člově
ž
ů
m
s
k, jenž ne
it žíze ,
ň
.
zmírají zvíř
ata a rostliny..
Celá země vy
nnou a p
rašno
sychá v kame
ť,
u pouš
t
ž
kdy y ji neza
o
r
p
íš sv
vlažíš a nesk
ým de
štěm!
Tajemná jsi
,
Boží Vodo,
světlem a te
jež dáváš živ
hlubiná
ot na zemi i v
plem
ch m
.
o
.
ře.
nového Slu
Ale také dá
n
,
váš smrt...
ce,
vzkříšeného
náporem sv
prudký
Krista,
ých přívalů a
mi de ...,
šti
plodíš nový
h dětí".
jako při pot
ž
i v o t "B o ž í c
opě,
v
o
,
d
y
o,
T
když jsi pok
ryla zemi,
v
ě
s
c
o
e
é
d
i
p
ná
l
i
zvíř
a
Bohem,
ata se utopili.
i
v
ž
o
i
tem
js
Podivuhodn
c
írkve,
á jsi,
jsi silou, kte
..,
Boží Vodo!
rá ničí hřích.
u
R
d
p
i
e
ý
l
t
e
s
m
m
j
S
ce
dává svobo
moře
a sv
Slun
m, které
ě
m
du. . . ,
t
l
e
plodíš život
jsi pramene
m živé vody,
na zemi:
život lidí,
která hasí ž
idu,
ízeň Božího l
t
o
z
v
v
i
ž
n
í
a
n
ž
řat
máh
je
a rostlin
avě kráčí
š
t
u
í
o
s
.
a jsi v každ
.
věta
.
p
i
é živé bytost
Požehnaná
až k zaslíbe
jsi,
né zemi...,
Boží Vodo,
Podivuhodn
á jsi
s Duchem S
Boží Vodo!
vatým,
Přip
tr
ravil bra
Regalát
4. strana
farní noviny leden 2014
R
KOLEM
NÁS
FARNÍCI
ozhovor s Marií Klikovou se
natáčel ještě v době adventu
poté, co ji bratr Jakub zaopatřil
svátostmi. Po letech do jejího domku
vtrhla také větší skupina lidí, improvizovaně se totiž po mši sezpívalo několik mladých z naší farnosti a přišli
starou paní potěšit vánočně laděnými
písničkami. Byla překvapená a dojatá.
Žije sice sama, ale v dosahu má hodné sousedy a příbuzné. Paní Kliková
oslaví v tomto roce neuvěřitelné 102.
narozeniny.
ROZHOVOR
S MARIÍ
KLIKOVOU
Narodila jsem se 8. dubna 1912. Když mi
byly dva roky, tak tatínek narukoval do
první války a vracel se jako jeden z posledních. Žádné sourozence jsem pak už
neměla. Maminka nebyla městsky zvyklá,
bylo těžký ji nechat tady v Praze, ta byla
ze sedmi holek. Tatínek, který byl z osmi
dětí, měl knihařskou živnost v Ječné ulici
proti klášteru. Než se oženil, prošel Vídní,
Německem, byl v Brémách na zkušené.
To jste chodila do první třídy, když
vznikla republika.
A když jsem chodila do třetí třídy, tak
jsme se nastěhovali do domku v Hosti-
vaři i s babičkou a dědečkem, ten žil až
do 91 let. Všichni jsme žili pohromadě.
V Habru se hospodářství, který nebylo
velký, prodalo.
Jak jste se dostali na Spořilov?
Hned když ho dostavěli a začali obsazovat. Ale to je dlouhá historie. V rodině
byla nějaká úmrtí a bylo potřeba se přestěhovat do většího. Pak se zjistilo, že
v domku na Spořilově nemůžeme být se
strýčkem dvě rodiny. To byl živ ještě dědeček. Tak si nakonec tatínek vzal půjčku na tento domek. Zálohu složil ve spořitelně díky tomu, že se zrovna v té době
ve firmě dělala alba s fotografiemi k výročí vzniku republiky ze surového hedvábí
a tatínek za to dostal dost peněz. Takže
na Spořilov jsme se nastěhovali v roce
1928. Dědeček byl s námi, pamatuju se,
jak učil sousedy roubovat stromky. To už
jsem byla v učení jako modistka. Tatínek
ze mě chtěl vždycky holku a ne slečinku.
Byl na mě přísný a měl mě strašně rád.
A maminka taky. Ta trpěla na silný astma, já do toho dostala černý kašel, doktor v Hostivaři si nevěděl rady, měla ošklivý záchvaty a lapala po dechu. A když
jsme se nastěhovali na Spořilov, maminku to přešlo, jak zázrak.
A u koho jste se učila?
U Přeučilů v Ječný ulici. V té době, když
jsem se vyučila, přešli z výroby klobouků, protože se neprodávaly, na čepice rádiovky. Klobouky mě bavily. Ještě
předtím mě rodiče chtěli dát na výměnu
do zahraničí, abych se naučila německy. Nakonec jsem byla v klášteře v Litoměřicích, byla tam německá škola, a tam
jsem dělala znovu čtvrtou měšťanku.
Do kostela jste chodili celá rodina?
Odmalička. Maminka mě vždycky nastrojila. Chodili jsme nejdřív v Hostivaři,
a když jsme se přestěhovali, tak do kap-
farní noviny leden 2014
le svaté Kláry, která byla z bývalé kantýny. Jako jeptiška františkánka tam byla
sestřenice. S tatínkem jsem chodila taky
do Prahy, protože se často potřeboval
i v neděli stavit v tiskařské dílně a třeba
něco namočit. Tatínek měl dělníka, byl
spolehlivý, uměl zlatit, a protože měl maminku Němku, dělal cizojazyčný nápisy
bez chyb. Byl u něj dlouhá léta.
Kde jste byla po vyučení zaměstnaná?
Rodiče říkali: „Co s tebou? Jdi zase do
Litoměřic. Znáš to tam.“ Sháněla jsem
tam místo. Byla jsem nakonec u jedné
modistky, která neuměla slovo česky, ale
její manžel byl učitelem na české škole.
Byli moc hodní lidé. Bydlela jsem u nich.
Ale hodně jsem pracovně dojížděla do
Prahy pro klobouky, a to bylo úmorné.
Nakonec si mě u sebe ve firmě nechal
tatínek a dělala jsem mu účetnictví. Složila jsem pro to zkoušky.
Po roce 1948 tatínkovi knihařství zabavili?
Nezabavili, tatínek umřel. Moc jsem
pro něj plakala. Nevěděl, že má rakovinu. Pak jsem na to přišla, že to Pánbůh
vlastně zařídil. Protože kdyby býval byl
živ, měl šestnáct strojů, a to by nám bývali vzali i tenhle domek. Maminka, která
byla nemocná, firmu mohla držet, ale nesměla mít dělníka. Všechno zůstalo na
mně. Tak jsem firmu na půl roku otevřela a na půl zase zavřela. Sama jsem tam
pracovat nemohla, balíky byly těžký. Dílnu jsem dost dlouho opatrovala, ale udala mě domovnice, že to neprovozuju. Pozvali mě na výbor, sepsali všechny stroje, na chvíli to utichlo, ale pak jsem to
musela stejně vystěhovat, tři místnosti.
Požádala jsem o pomoc příbuzné a souseda pana Kratochvíla. Ve třech autech
se odvezly stroje, materiál a odpad. Tím
jsme o všechno přišli.
strana 5
Čím jste se v padesátých letech živila?
Nějaký čas jsem se učila vařit, chvilku
zase dělala klobouky, šila jsem doma pro
Drutěvu trenýrky, to bylo 2,40 Kč za hodinu, to byly špatný časy. Tam jsem si
vyšila důchod. Ale nejvíc jsem pracovala
tady na zahrádce. Tatínek ji nechal upravit od pana Svobody.
Vy jste se nakonec neprovdala.
Měla jsem hodně známostí, přesto že
jsem byla jen knihařova dcera. Ale nikdy to nedopadlo. Vždycky jsem měla
v sobě povinnost, že musím hodně pracovat, všechno udržovat. V rodině jsme
měli dvě jeptišky – Růženku Klikovou, co
byla v kapli dole na Roztylském náměstí. Celé noci tam hlídala, protože ta kaple byla hospoda, chlapi tam chodili na pití
a na jídlo a kněží měli strach, aby tam
někdo neudělal nepořádek. Tak ji tam
otec Urban nechával spát. A druhá jeptiška byla dominikánka. Uměla anglicky,
jela s panem farářem do Ameriky. Taky
jsem o tom uvažovala, být jeptiškou, ale
nakonec jsem neměla to povolání.
Jak vzpomínáte na stavbu kostela na
Spořilově?
6. strana
Byli jsme u toho. Takový malý františkán, na jeho jméno si teď nevzpomenu,
ten řekl při kázání u mřížek, byl temperamentní, vrazil do nich, až se rozletěly:
„Potřebujeme dostavět kostel, podívejte, vy, co tady bydlíte na Spořilově, máte
plno sousedů, tak jim řekněte, aby taky
přispěli.“ Brala jsem jednoho po druhým
a šla jsem žebrat na kostel. A všichni lidi
mi dávali. Blahoslavená Anežka se přimlouvala. Když se otvíral kostel, tak jsme
se tam s paní Haškovou motaly, a někdo
prosil pana Pavlištíka, který hlídal hlavní
dveře, aby ho tam pustil a on ne. Když
pak už nemohla kostelnice Sekaninová
dělat službu, tak jsem to vzala. To už bylo
za otce Řehoře. Připravila jsem za ty roky
primici čtyřem nebo pěti kněžím.
Jak vzpomínáte na zdejší kněze?
Na všechny vzpomínám. Všichni byli
moc dobří, jen jiné povahy. Kadlec byl
dobrej. Jednou večír tma jak v pytli a zazvonil u nás s klukama, sháněl se po
tehdejší kostelnici paní Novotné. Vedla
jsem ho v bačkorách k Herainům, jestli
tam není. Tam nebyla také. Tak jsem po-
farní noviny leden 2014
vídala: „Pane faráři, jestli chcete, můžete u mě spát.“ A on, že ji musí najít, zapomněl totiž klíče od fary. Byla jsem taková výpomocná. Z Paříže přivezl vzory na antependia, dole u oltáře to vyšívání, a já jsem ho dělala podle toho, ale to
bylo v době, když jsem ještě nekostelničila. Když zemřel, připravovala jsem kostel na pohřeb. V kostele ale není žádný
katafalk, tak se sbily dohromady dvě lavice. Byli jsme se na otce Kadlece, který
v rakvi ležel ve zpěvárně, podívat s Inocencem a Řehořem, ale měl bílou rouškou přikrytý obličej, tak jsme se u něho
společně pomodlili.
A otec Řehoř?
Byl vzdělaný a byl si toho vědom. Měl
rád děti. Na chodníku si tady hrávaly, on
se u nich vždycky zastavil. Říkal: Co potřebujete, to vám udělám. Pekla jsem mu
týdně buchty, ale jenom dvě, víc nechtěl.
Chodil na mši svatou do Chodova rovnou ze mše u Anežky, měl jenom teplý pití, tak jsem mu dávala ty buchty. On
mně zase spravil v domku elektřinu. Byl
hodně na práci.
strana 7
farní noviny leden 2014
Jak vypadá váš den? Co děláte?
Dohromady nic. Jen než se ráno oblíknu. Ruce už mi neslouží, trvá to dlouho.
Pak si udělám snídani, vařím vodu, teď ji
rozleju, naučila jsem se do půlky dvou hrnků, k tomu chleba s máslem. Už nešiju,
jehlu nenavlíknu. Dopoledne dělám úklid,
ve všední den mi přivezou oběd, tak koukám tady sedět na křesle, abych slyšela
zazvonit. Potom zas než to umeju a jsem
najednou unavená, tak si sednu. Číst nemůžu, ale poslouchám rádio. Nejradši ty
katolický věci. Hlavně v neděli mše svatý.
Zrovna dneska byla řeckokatolická. Taky
pěkná.
A baví vás to ještě tady na světě?
Musí. Co můžu dělat. Život si nevezmu.
Už nechodím ven, ani kolem domu. Nepamatuju si, kdy jsem byla naposledy.
Co bylo, je pryč. Je toho spousta, co
jsem za ten život zažila a prožila, to se
nedá vypovídat. Myslím na poslední
věci. Pohřeb bych chtěla obyčejnej, kněz
aby mi vykropil hrob na Vinohradském
hřbitově, kde už jsou pochováni moji rodiče. Jsem ráda, že mi kněží přinesou
svátosti a můžu se vyzpovídat. Chodil
otec Řehoř, páter Fiala a teď otec Jakub.
Život už mi běží stejně a pomalu, mám
ale Pána Boha a hodně se modlím.
To je dobře. Tak se, prosím, můžete
modlit i za nás ve farnosti.
Připravila Michaela Tučková
Duchovní život v dnešní době – přednáška
Kateřiny Lachmanové
Ani zvučné jméno, ani zajímavé téma nedokázaly přitáhnout na prosincovou přednášku pořádanou místním společenstvím SFŘ víc než dvacet pět posluchačů. Zde
je tedy několik stručných poznámek pro ty, které téma zajímá, ale v adventní době
neměli čas:
Podle K. Lachmanové by se duchovní život v dnešní době měl opírat o tři pilíře:
o modlitbu pramenící ze vztahu k Bohu, o vnímavost pro Boží milosrdenství a o křesťanskou naději.
Bez modlitby není duchovní život myslitelný. Kdo říká, že mu na modlitbu nezbývá čas, že se modlí prací, dobrými skutky apod., ještě ke skutečnému vztahu s Bohem nedošel, jinak by mu modlitba chyběla. Akčním typům K. L. doporučuje využívat k modlitbě krátké okamžiky během dne, obracet se v nich k Bohu a volat ho do
všech situací.
Boží milosrdenství je podle K. L. tou tváří Boží lásky, která se obrací k naší nedokonalosti, nedostatečnosti. Je třeba pěstovat vnímavost pro Boží milosrdenství a nechat se jím postupně proměňovat, abychom i my dokázali být milosrdní tam, kam nás
Bůh vede. Nejméně pozorní, říká K. L., jsme k potřebám těch nejbližších.
Křesťanská naděje je podle K. L. bojovná ctnost, která nám umožňuje jít proti beznaději. Stručně řečeno je to právě naděje, co lidem umožňuje, že se život dá žít. Skepse do křesťanství nepatří, protože jeho podstatou je radostná zvěst. Naděje ale bývá
nedoceněná, upozaďovaná ctnost a je jí u nás velmi málo, zejména Pražáci jsou negativističtí.
Takže závěrem přeju všem nám negativistickým Pražákům od sv. Anežky jménem
místního společenství SFŘ do roku 2014 hodně naděje. A víru a lásku nádavkem.
Zuzana Holasová
8. strana
farní noviny leden 2014
farní noviny leden 2014
strana 9
Šnečkové se těší na zimu
Seminář obnovy v Duchu svatém
Prosincové počasí i nám někdy připomínalo jaro, a tak se Šnečkové spřátelili s paní Zimou. Na schůzce jsme jí společně rozsvítili lampionky a světýlka, aby našla cestu zpět
a mohla vládnout. Cesta spořilovskými uličkami byla napínavá, protože černočerná tma
místy vítězila. Vítr nám sfoukával svíčky a naše lampiónky tak nepomáhaly hledat tu
správnou cestičku. Odměnou nám pak bylo, že paní Zima mohla do lesa a my, Šnečkové, do naší vyhřáté klubovny s teplým čajem.
Veselé příhody, ale i pilné nacvičování jsme zažívali při secvičování Mikulášského představení. Někteří přednášeli básničky, jiní tancovali jako andílci, většina z nás si zahrála ve scénce ze života sv. Mikuláše a všichni jsme zpívali a tancovali. Naše úsilí se nám
mnohokrát vrátilo, jelikož nás navštívil Mikuláš i se čtyřmi anděly. Všechny nás moc
chválil. Vyzkoušel jak děti v sále, tak i jejich rodiče. Ve vymýšlení dobrých skutků jsme
se zapotili tedy všichni. Mikuláš obdaroval všech 60 dětí, které byly přítomny v sále. My
jsme ho pak poprosili, aby, až zas za rok půjde kolem, se nezapomněl zastavit!
Před Vánocemi jsme si ještě ozdobili stromeček, vyrobili větvičku s ozdůbkami, slavnostně posvačili cukroví a dokonce si i nadělili dárečky.
Někdy to ale u nás vypadá, jak při rojení včel. Na začátku schůzky se již nemůžeme vejít do klubovny a věšáky na bundy se prohýbají a praskají ve švech. Proto velmi rádi uvítáme nějaké pomocníky (třeba jen na vaření čajíků nebo pomocníky při mytí rukou, či
nějaké šikovné další vedoucí a praktikanty-tky). Do oddílu dochází pravidelně 45 dětí
ve věku od 3 do 8 let. Děkujeme všem, kdo do Šnečků patříte nebo nám pomáháte.
Veronika, Adam, Melounek, Pája, Bety, Áďa, Helča, Klárka, Bára a Lenka
Od února bude probíhat (společně s chodovskou farností a Pannou Marií Sněžnou)
seminář k prohloubení duchovního života a hlubšímu vylití Ducha svatého do našeho
života. Seminář začne asi na začátku února a bude v úterky večer (cca od 19 hodin)
asi hodinu a půl a měl by být zakončen do Velikonoc. Místem konání semináře by byl
kostel sv. Františka na Chodově a asi tři setkání by proběhla u Panny Marie Sněžné.
Přednost budou mít pomocníci a biřmovanci z farností Chodov, Spořilov a Panna Matěchto farností.
ria Sněžná. Zbylá místa budou moci doplnit i další zájemci z našich
Forma semináře by se skládala z úvodní půhodiny společné modlitby chvály a díků,
půlhodiny přednášky a půlhodiny sdílení ve skupinkách. Ve stylu podobném charismatické obnově. Více informací u bratra Jakuba.
Sběr víček pro Mirečka stále pokračuje
Za poslední měsíc se nám podařilo nasbírat šest pytlů. Odesíláme je rodině Mirečka,
která peníze použije na rehabilitační pobyt.
Děkujeme všem, kdo jste se zapojili. Je velmi milé vidět, jak někteří nosíte pravidelně třeba pár víček v sáčku a jiní mě oslovujete, že sbíráte společně s kolegy v práci.
Rodina Mirečka nás opět zdraví z Benešova: Přejeme krásný nový rok, plný štědrosti
a radostných okamžiků. Mireček je velmi spontánní a jistě se dokáže radovat z vaší
pomoci. Velmi si vážíme, že nás podporujete a pomáháte nám nastřádat na rehabilitaci pro našeho synka. Martina s rodinou.
Veronika Koběrská
Sběr použitých orazítkovaných známek.
Jedná se o sbírání použitých, orazítkovaných poštovních známek z pohlednic a dopisů. Tato akce probíhá nejen u nás, ale v mnoha dalších zemích Evropy a i ve
světě. Všechny nasbírané známky se soustředí do německého Schőnstattu – mezinárodního centra hnutí rodin. Tam dochází k jejich třídění a uspořádávání podle různých požadavků a kritérií německých filatelistických společností, od kterých
se známky dostávají zase dál k samotným sběratelům. Za takto získané peníze jsou pořizovány různé potřebné věci pro misijní oblasti, v tomto případě zejména pro Indii (např. 1 známka = 1 krajíc chleba, 100 známek = 1 injekční stříkačka;
200 známek = 1kg sušeného mléka; 300 známek = oběd pro 10 dětí ve školce).
Známku stačí vystřihnout asi 1cm kolem dokola a přinést do označené krabičky u východu z našeho kostela. Pokud nejsou známky odlepené – neodlepovat, obálky, pohledy a vše se známkou nebo razítkem do roku 1950 nechat vcelku. Nasbírané známky budeme zasílat na určené místo společně s hostivařskou farností.
Veronika Koběrská
P o h l e d n i c e p r o š k o l u v Ta r t u
Šnečci na Mikulášské besídce
Od začátku adventu byly v kostele k dispozici vánoční pohlednice. Díky vydatné pomoci Šnečků při kreslení a sbírce při mikulášské besídce se vybralo 4 454 Kč. Na pohlednice, které se nerozebraly, při poslední hodině náboženství před Vánocemi děti napsaly text přání. Tyto pohlednice společně s pozvánkou na půlnoční bohoslužbu roznesli
obětaví farníci do dopisních schránek po Spořilově. Doufáme, že pohlednice nejen
naše sousedy potěšily, ale i přivedly o Vánocích do našeho kostela. Vybranými penězi podpoříme katolickou školu v estonském Tartu.
Klára Kudrnová
10. strana
farní noviny leden 2014
farní noviny leden 2014
s t r a n a 11
B i b l i c k á h o d i n a s d o c . R N D r. J o z e f e m N a g y e m
V sobotu 7. prosince jsme se sešli na druhé biblické hodině pod vedením prof.
Josefa Nagye. Pokračovali jsme v rozboru Evangelia podle Jana od 19. kapitoly
o svědectví Jana Křtitele a souvisejících textů o zaslíbení Mesiáše a o prorocích
(2 Sam, 7. kap., 2 Královská 2.11 a dalších), to vše v návaznosti na povolání křesťanů ke svědectví o Boží lásce.
K tomu prof. J. Nagy zopakoval slova otce Řehoře, že „nejhlubším smyslem naší
práce je, aby přibývalo lásky na této zemi“ a doporučil knihu Pět jazyků lásky od
G. Chapmana, neboť „jestli chci Boha jiným sdělovat, měl bych vědět, jakým způsobem“. Další Biblické hodiny pod vedením prof. Josefa Nagye se konají 11. a 25.
ledna od 9.30 hodin v sále pod kostelem.
Marie Myslilová
Komorní koncert s poezií
17. ledna v 19 hodin vás srdečně zveme do kostela sv. Anežky na koncert seskupení
Duo semplice. Účinkují: Blanka Suriaková – přednes, Lukáš Dobrodinský – harfa,
Vít Homér – flétna, Jiří Želivský – tenor. Na programu skladby autorů: A. Corelli,
W. Shakespeare, J. Kř. Krumpholtz, J. Hruška, J. Seifert, B. Hilse, J. Jevtušenko,
B. Godard, M. Tournier a V. Homér. Během večera bude provedeno dílo J. Želivského
Žalmy krále Davida pro tenor, flétnu a harfu.
Lednové odpoledne s tučňáky
Odpoledne 19. ledna v prostorách pod kostelem je určeno pro rodiny s dětmi.
Program: 15.00 divadlo, 16.00 občerstvení v sále (prosíme, kdo můžete, něco
přineste), zároveň od 16.00 v přilehlých klubovnách tvořivé dílny pro děti – případné
pomocníky uvítáme (kontakt Veronika 604 82 16 00)
19. 1. v 15 hodin vás srdečně zveme na divadelní představení na motivy hry Ulricha
Huba Tučňáci na arše v sále kostela na Spořilově. Zahrají a zazpívají děti z druhého
stupně ZŠ Veselá škola z Prahy 1.
Hra je o hledání Boha a kamarádství mezi tučňáky – jakákoli podobnost s lidmi je čistě
náhodná. Budeme se těšit na vaši návštěvu!
Svědectví – bratři františkáni se představují
a zvou všechny muže ve věku 18 až 35 let, kteří chtějí víc poznat františkánský řád,
na setkání do Hájku u Prahy i Prahy od 18 hodin v pátek 14. 2. do 14 hodin v neděli 16. 2.
Jde o možnost potkat se s františkány a dozvědět se více o jejich společenství
a spiritualitě.
Společně budeme: modlit se, povídat, slavit výročí blahoslavených františkánů
u Panny Marie Sněžné, pracovat na obnově kláštera v Hájku. S sebou: spacák, karimatku, breviář (kdo má) sportovní / pracovní oblečení.
Na setkání se můžete přihlásit bratrovi Jakubovi nejlépe do konce ledna.
Kontakt: [email protected]
[email protected]
12. strana
10.1. ministrantská schůzka
v 17 hodin
11.1. v 9.30 hodin Setkávání nad
Biblí s prof. Jozefem Nagyem
farní noviny leden 2014
STANE
SE
dílny pro děti – případné
pomocníky uvítáme (kontakt
Veronika 604 82 16 00)
19.1. v 15 hodin vás srdečně zveme
divadelní představení na motivy hry
13.1. tradiční pouť do Filipova. Mše8 . s t r a nna
a
farní noviny –
Ulricha
Huba Tučňáci na arše
v sále
sv. je v ten den ve 4 hod. ráno. Odjezd
kostela
na
Spořilově.
autobusem o půlnoci od strašnického
9. 1. budou
po vmších
S T A Nnad
E Biblíty u nás i ve s
kostela.
25.1.
9.30svatých
hodin Setkávání
vybírat jako každoročně malí kochovního asiste
S
E
s prof. Jozefem Nagyem
15.1. bude v sále pod kostelem
ledníci pro TŘÍKRÁLOVOU SBÍRMarečka OFM, form
ukončena velká výstava Betémů, které
KU ve prospěch
farní charity
Chodov.
tá, nešpory. Všichni js
31.1. Světový
den
pomoci malomocvytvořily děti ze ZUŠ Dunická. V sále
ným, křesťané se poslední neděli
den pomoci malomocným.
6. 2. při dětské
jsou k dispozici k rozebrání také stále31. 1. Světový
v lednu
modlí za všechny malomocné
po mši v 10.30
Finanční pomocí můžeme přispět na
Uvedení Páně do chrámu
ještě nějaké knihy z knihovny.
celém světě. Finanční pomocí můžeme
konto: LL-Likvidace lepry, Londýnská 44,
konto:
LL-TB, účet Fio
banka:úklid kostela
16.1. po mši svaté Zamýšlení nad vírou:
Pravidelný
Praha 2, přispět
120 00, č.na
účtu:
189914227/0300
2400259272/2010.
náct
dní v pátek v 8 hodin
dokončení tématu: „Narodil se z Marie
var. symbol: 111.
21. 1. a 4. 2. Velmi vás
Panny. Vede br. Regalát.
2.2. Uvedení Páně do chrámu
2. 2. Uvedení Páně do chrámu (Hromni-
nám pomoci.
Anežky. Program: františkánské aktuali-
nočních svátků.
17.1. v 19 hodin Komorní koncert ce), svěcení
(Hromnice),
svěcení svíček, kytarová
svíček
Děkujeme všem dobrovo
s poezií v provedení seskupení Duo
mše v 10.30 hodin, vede R. Koběrský,
4. 2. sezkouška
scházejí vfrantiškánští
a výzdobu kostela a všem
semplice.
9.30 hodinterciáři
v sále pod
v 16. 30 kostelem.
hodin ve třídě pod kostelem sv.
leli na hudebním doprovo
19.1. zveme všechny, kteří si chtějí za-
zpívat na dětské mši. Zkouška sboru na 6.2. v 17.30 hodin tichá adorace
tuto mši se bude konat v sobotu 18.1.
od angličtiny pro dospělé: nabídka z Vršovic je určena těm, k
Kroužek
7.2. setkání terciářů v 16.30 hodin.
18 hodin pod kostelem. Těšíme se naučili
no-anglicky.
Nejde o „normální“ vyučování, ale o nabídku zopakovat
Setkáváme
se v místnosti pod presvé členy. Vilma Petrusová: 732 586 406
znalosti a to v malé skupině. Účastníci jsou mírně až středně pokročilí. J
bytářem
kostela, pak je mše svatá
v angličtině, třeba jednoduchými slovy. (Bez možnosti použít praktick
19.1. menší děti, které si budou chtít při
kostele
možno sevjej
naučit.) v 18. hodin a po jejím skončení
mši svaté zazpívat pod vedením Ivy Kroužek se
je schází
plánována
jste na Vršovickém n
na fařepřednáška.
vedle kostelíkaVšichni
sv. Mikuláše
Ryzové se sejdou před mší v sále podv pondělízváni.
od 18.30 do 19.30 hodin. Kdo můžete potřebovat angličtinu,
kostelem v 10 hodin. Iva Ryzová, se různá témata. Vyučování je zdarma. Doporučuje se však dobrovolný
14. – 16.2. Svědectví – bratři františkáni
777 026 223
charity, podle vlastního uvážení. Kurz vede M. Müller, terciář od sv. An
se více
představují,
Hájku
Prahy
vě. Ten sdělí
na telefonusetkání
272 76 50v83
(večer)unebo
na mobilu 732
19.1. Lednové odpoledne s tučňáky
pro muže 18 – 36 let.
[email protected].
Program: 15.00 divadlo,
Pravidelný úklid kostela jednou
16.00 občerstvení v sále (prosíme,
8 hodin,
tentokrát
kdo můžete, něco přineste), zároveň od
P r o szai nčtrnáct
e c dní vKřest:
Adéla Slaničková
Úmrtí: Julie
v pátek 10., 24.1 a 7.2.
16.00 v přilehlých klubovnách tvořivé
Křty:
Jiří František Huptych
Úmrtí:
Hans Joachim Finger
ARCIBISKUPSKÉ GYMNÁZIUM
dny
otevřených dveřígymnázium
Arcibiskupské
den otevřených dve
v úterý 11. 1. a 25. 1.
Dnyod
otevřených
vždy
17 hodin dveří studenty 12. 1. v 17
14. a 28. ledna od 17 hodin.
www.krestanskegym
www.arcig.cz
Stránky farnosti www.anezka.ic.cz, číslo
68349399/0800
u České
spořitelny
Cena:účtu
4 Kč.farnosti
Číslo vyšlo
9.1. 2011 Redakce:
Michaela
Tučková, Magdalena
Cena: 12 Kč. Číslo vyšlo 11. 1. 2013 Naše
Redakce:
Michaela
Tučková
noviny
si můžete
přečíst–i [email protected],
na internetové adrese www.a
Magdalena Martinovská – [email protected]