(Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem - Profil města

Transkript

AKTUALIZACE Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem – část 1 – Profil města
Novoborské dotační centrum o. s.
AKTUALIZACE
STRATEGIE ROZVOJE MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM – ČÁST 1 – PROFIL MĚSTA
Objednatel:
Město Stráž pod Ralskem
Zhotovitel:
Pracovní skupina: Bc. Věra Reslová
Ing. Jitka Urbánková
Helena Bušová
Ing. Jiří Mužák, Ph. D.
Ladislav Poncar
Patrik Želechovský
Michal Ptáček
2012
1
OBSAH:
Název kapitoly
Strana
1. ÚVOD
3
1.1. Krátce z historie
3
2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
2.1.
2.2.
2.3.
2.4.
4
Poloha
Administrativní členění
Využití území
Přírodní podmínky, životní prostředí
4
5
6
6
3. POSTAVENÍ STRÁŽE POD RALSKEM VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO KRAJE
3.1. Postavení Stráže pod Ralskem ve struktuře osídlení
3.2. Rozvojové předpoklady
4. OBYVATELSTVO
5. TRH PRÁCE
6. MÍSTNÍ EKONOMIKA
10
10
11
12
13
Struktura místní ekonomiky
Těžba uranu – historie a současnost
Investiční potenciál města
Srovnání ekonomických charakteristik Stráže pod Ralskem a okolí
Rozpočet města
7. BYDLENÍ
13
14
16
17
18
19
7.1. Bydlení
19
8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
8.1.
8.2.
8.3.
8.4.
8.5.
8
10
10
4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města
4.2. Pohyb obyvatelstva
4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity
6.1.
6.2.
6.3.
6.4.
6.5.
8
20
Voda
Kanalizace
Elektrická energie
Plyn a vytápění
Telekomunikace a radiokomunikace
20
20
21
21
21
9. DOPRAVA
9.1.
9.2.
9.3.
9.4.
21
Základní silniční síť
Městské komunikace, doprava v klidu
Veřejná doprava, dopravní obslužnost
Cyklistická a pěší doprava
21
22
23
23
10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY
10.1.
10.2.
10.3.
10.4.
10.5.
10.6.
23
Školství
Kultura
Zdravotnictví
Sociální péče
Sport a tělovýchova
Ostatní služby
23
25
27
28
28
29
11. CESTOVNÍ RUCH
30
11.1. Historie a současnost cestovního ruchu
11.2. Ubytování, stravování, služby
30
30
12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA
13. SHRNUTÍ – PROBLÉMOVÁ ANALÝZA
31
32
13.1. SWOT analýza
13.2. Problémová analýza
32
34
PŘÍLOHA Č.1 – PRAMENY
35
2
1. ÚVOD
Stráž pod Ralskem je od doby ukončení aktivní těžby uranových rud převážně turistickým městem s cca
4 tisíci obyvateli, ležící v zajímavé geografické poloze mezi horou Ralsko a bývalým stejnojmenným vojenským
výcvikovým prostorem na rozhraní Českolipska a Podještědí.
Orientace na těžbu uranových rud hlubinnou těžbou a chemickým loužením změnila v průběhu 70. – 90. let
minulého století výrazným způsobem urbanistickou strukturu a tvářnost města. V období mezi postupným
ukončením těžby uranových rud v devadesátých letech a současností prošlo město výraznou pozitivní
proměnou. Areály původně využívané k aktivní těžbě a zpracování uranových rud dostaly na konci
devadesátých let nové využití jako zázemí pro postupně vznikající menší výrobní a logistické společnosti.
V souvislosti s procesy na odstranění ekologických následků především chemické těžby byly mnohé areály
přetransformovány pro potřeby již nikoliv těžby, ale pro potřeby odstraňování jejích následků.
V současné době se město Stráž pod Ralskem výrazně a dynamicky mění, neboť včas zachytilo nastupující
trend cestovního ruchu v oblasti Podralska a tento trend maximálně využilo ve svůj prospěch. Existence
přírodních krás v bezprostředním okolí města (borové lesy, pískovcové skály, vodní plochy a toky, přírodní
a kulturní pamětihodnosti, atd.) jsou zásadními předpoklady pro přeměnu ve vnímání Stráže pod Ralskem
z průmyslového města postiženého těžbou uranových rud na město, které je důležitým místem pro cestovní
ruch celého regionu Podralska.
Pro stanovení optimálního směřování města a jeho transformace na moderní centrum na úrovni 21. století je
vypracován dokument Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem, jehož autorem byla v roce 2006 Agentura
regionálního rozvoje spol. s r.o. Tento koncepční dokument se skládá ze 4 samostatných částí, které popisují
profil města, návrh opatření na zlepšení definovaných rozvojových oblastí města, akční plán s detailním výčtem
rozvojových aktivit s přiřazením jejich důležitosti a závěrečný kompilát shrnující všechny tři předchozí části.
Město Stráž pod Ralskem se rozhodlo pro aktualizaci tohoto dokumentu a to s přihlédnutím ke stále se
zvyšujícímu tempu změn současnosti, k dynamicky se měnícím potřebám města a v neposlední řadě bylo
rozhodnuto o aktualizaci uvedeného dokumentu k nadcházejícímu konci programového období Evropské unie
2007 – 2013 a začátku dalšího programového období 2014 – 2020. Aktualizace Strategie rozvoje města Stráž
pod Ralskem bude provedena v období mezi lety 2012 a 2015 s důrazem na identifikaci možných finančních
zdrojů pro financování rozvojových potřeb města.
1.1. Krátce z historie
Počátky Stráže pod Ralskem spadají do druhé poloviny 13. století (první písemná zmínka pochází z roku
1281, dalším z dokladů potvrzujícím existenci starobylého sídliště Stráže je listina krále Václava II. z 28. srpna
roku 1283). Město vzniklo v podhradí a převzalo jméno svého mateřského hradu Vartenberk (německy
Wartenberg, název vznikl z „Warte auf Berge“ = stráž na vrchu). Hrad dal jméno mocnému šlechtickému rodu
„pánů z Vartenberka".
Členové čtyř rodových větví Vartenberků (kumburská, kostelecká, veselská a děčínská) zastávali ve
14. století vysoké úřady a aktivně zasahovali do politického dění. Znakem Vartenberků byl zlato-černý štít. Pan
Čeněk z Vartenberka dostal od císaře Zikmunda uherský Dračí řád. Pánové z Vartenberka dědičně zastávali
úřad nejvyššího číšníka českých králů, předsedali zemskému soudu a zastávali funkci pražského purkrabího.
Dvakrát doprovázeli české královny ke sňatku s českým králem (Beneš doprovázel Elišku Rejčku, dceru
Přemysla II. Velkolepého k Václavovi II., Jan doprovázel Elišku Přemyslovnu, budoucí matku českého krále
Karla IV., ke sňatku s Janem Lucemburským). Za nepřítomnosti českého krále spravoval Moravu Ješek
z Vartenberka, kanovníkem pražské kapituly byl Jan Chudoba z Vartenberka. Anna z Vartenberka je uváděna
jako matka českého krále Jiřího z Poděbrad. Nejdéle se udržela větev děčínská, jejíž poslední mužský člen Jan
Jiří zemřel po roce 1631.
Strategický význam Stráže potvrzují události za husitských válek, kdy r. 1426 Sirotci obsadili strážský hrad
Vartenberk z obavy před císařem Zikmundem. V 16. století byli Vartenberkové vystřídáni Hyršpergáry a hrad byl
přestavěn na zámek. Nastává výrazné podporování městských řemesel a obchodu.
Po třicetileté válce, kdy se vlády na panství postupně chopili Albrecht z Valdštejna, Lichtenštejnové
a Hartigové, se město Stráž usilovně, leč bezvýsledně, snažilo o zachování svých výsad. V této době zde
vypukla velká povstání venkovského lidu (1680 a 1775). V roce 1778, když opětovně hrozil válečný konflikt mezi
Rakouskem a Pruskem, pobýval ve Stráži císař Josef II., který odtud řídil budování ochranných valů. Do historie
národopisu se zapsal strážský cech tesařů, jehož příslušníci postavili mnoho krásných lidových staveb. V roce
1854 padlo výstavné dřevěné městečko Stráž za oběť velkému požáru.
Koncem 19. a počátkem 20. století se Stráž začala měnit v krásné letovisko. Na řece Ploučnici byla
napuštěna vodní nádrž Horka (dnes „vodní dílo Stráž pod Ralskem“). V 70. letech minulého století v souvislosti
s těžbou uranové rudy v okolí města dochází k prudkému nárůstu počtu obyvatel a výstavbě nových sídlišť. Od
90. let těžební činnost odeznívá a Stráž pod Ralskem začíná hledat svou novou tvář.
3
Znak města
Městský znak pochází z konce 16. století. Heraldický symbol –
městskou pečeť se znakem slunečnice – udělil městečku císař Rudolf II.
Doložen je poprvé pečetidlem z r. 1590. Na štítu spatřujeme květ, který
se někdy maluje jako růže, nejčastěji však jako slunečnice. Od 17. století
zobecněla forma podobná slunečnici, malovaná však červená na bílém
štítu. V 70. letech 20. století byl rozhodnutím MěNV znak upraven do
barevné kombinace zlatá na černé, která vyznačovala erby všech
předbělohorských vrchností Stráže pod Ralskem. Znak nabyl platnosti 1.
ledna 1977.
Osobnosti Stráže
Mezi nejvýznamnější osobnosti Stráže pod Ralskem patří hudební skladatel Jindřich Ignác František Biber
(Heinrich Ignaz Franz Biber – 1644-1704), pražský arcibiskup Daniel Josef Mayer (1656-1733), novinář
a pedagog PhDr. Vilém Gabler (1821-1897), univerzitní profesor a rektor Karlovy univerzity MUDr. Antonín
Jaksch a architekt Rudolf Bitzan (1872-1938), projektant divadel v Teplicích a Jablonci nad Nisou.
Dílo Jindřicha Ignáce Františka Bibera je primárně spojováno s houslovou tvorbou vrcholného baroka
v českomoravském a jihoněmeckém prostoru. Byl známým houslovým virtuosem, rovněž i významným
skladatelem církevní hudby. Je autorem četných sonát pro housle, ale i vokálně-instrumentální hudby (mše,
kantáty, operní tvorba). Intenzívně se zabýval technikou systematického přelaďování strun, skordaturou.
Život Daniela Josefa Mayera z Mayernu byl zasvěcen službě církvi, neboť jejím studiem na jezuitském
gymnáziu v Jičíně zahájil svou církevní kariéru. Stal se členem pražské kapituly a roku 1701 proboštem
Svatovítského chrámu. Rok poté byl jmenován generálním vikářem arcibiskupa a tuto funkci vykonával až do
roku 1731, kdy se stal na pouhý jeden rok arcibiskupem. Zemřel ve věku 77 let.
Dílo Viléma Gablera je spojováno zejména s jeho pedagogickou a novinářskou činností. Po získání titulu
doktora filozofie následujících dvacet let s přestávkami působil jako soukromý vychovatel v bohatých rodinách
v různých zemích. Byl redaktorem německého deníku Union a dopisovatelem Národních novin, se kterými ale
spolupráci ukončil kvůli politickým neshodám s šéfredaktorem Karlem Havlíčkem. Pražskou městskou radou mu
bylo nabídnuto místo prvního ředitele nově zřizované vyšší dívčí školy, které přijal, a tuto funkci vykonával až do
svého odchodu do důchodu. V poslední třetině doby, po kterou vykonával funkci ředitele dívčí školy, byl navíc
zvolen do českého sněmu a následně se stal i členem říšské rady.
Dílo Antona rytíře Jaksch von Wartenhorst je spojeno s péčí o zdraví. Tento potomek přistěhovalecké
irské šlechtické rodiny von Helly začínal svou lékařskou kariéru jako asistent na 2. lékařské klinice v Praze. Po
dokončení se stal předsedou a docentem nově zřízeného oddělení hrudních onemocnění, což mu zaručilo
profesorské místo na katedře Univerzity Karlovy. Za svou činnost byl jmenován dvorním radou a byla mu také
udělena hodnost Rytíře řádu železné koruny II. třídy.
Dílo posledního významného rodáka Stráže pod Ralskem, Rudolfa Bitzana, je spojeno s architekturou. Po
dokončení studia architektury v Mnichově se usadil v Drážďanech. Stal se význačný architektem geometrické
secese a rané moderny a je autorem mimo jiné i budovy hlavního vlakového nádraží v Lipsku, divadla v Ústí
nad Labem a Lidového domu, knihovny a dalších veřejných budov v Liberci.
2. VŠEOBECNÁ GEOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA
2.1. Poloha
Město Stráž pod Ralskem leží na severní výspě České kotliny, na okraji Ralské pahorkatiny, přibližně na
vzdušné spojnici mezi Českou Lípou a Libercem. Z hlediska dopravního spojení zaujímá polohu na trase silnice
II. třídy II/278, která propojuje silnici II/270 (Mimoň – Jablonné v Podještědí) s Českým Dubem a Hodkovicemi
nad Mohelkou (R 35).
Z hlediska administrativního členění České republiky leží město Stráž pod Ralskem v centru západní
poloviny Libereckého kraje na rozhraní okresů a dnes spádových obvodů obcí III. stupně Česká Lípa a Liberec.
Území obce po svém obvodu sousedí s těmito obcemi, event. sídly:
z jihu – město Ralsko,
z východu – obec Hamr na Jezeře,
4
ze severovýchodu – obec
Dubnice,
ze
severu
–
město
Jablonné v Podještědí,
ze severozápadu – obec
Brniště,
ze západu – obec Noviny
pod Ralskem
Nadmořská výška: 310 m n. m. (dle ČSÚ)
Poloha:
14° 48 ΄ východní délky
50° 42 ΄ severní šířky
Vzdálenost od důležitých center v km
Praha
Liberec
Česká Lípa
Mimoň
Jablonné v Podještědí
Český Dub
110
38
28
11
11
18
Nejbližší města – Mimoň a Jablonné v Podještědí leží ve vzdálenosti 11 km (silniční vzdálenost), centrum
spádového obvodu ORP – Česká Lípa je vzdálena 28 km a krajské město Liberec leží ve vzdálenosti 38 km
(přes Jablonné v Podještědí).
2.2. Administrativní členění
Město Stráž pod Ralskem není členěno na části obce a základní sídelní jednotky (sídla). Zaujímá pouze
jediné katastrální území o celkové rozloze 2158,2 ha. V tabulce je zachycen současný stav administrativního
členění obce, včetně kódů územních a sídelních jednotek.
Tab.: Územní členění města Stráž pod Ralskem
Název obce
Kód ZÚJ
Katastrální území
Kód NUTS
Výměra (ha)
Stráž pod Ralskem
562092
Stráž pod Ralskem
CZ0511562092
Pramen: ISVZ - Číselník základních územních jednotek k 31.12. 2011
2158,2
Pověřený obecní úřad pro Stráž pod Ralskem sídlí v Mimoni (kód POÚ 51013), příslušnou obcí s rozšířenou
působností je Česká Lípa (kód ORP 5101).
2.3. Využití území
Tab.: Struktura pozemků (stav k 30.6. 2012)
Druh pozemku
Zemědělská půda
Lesní půda
Vodní plochy
Ostatní plochy
Zastavěné plochy
Výměra celkem
Výměra (ha)
466,83
460,28
127,87
899,75
203,28
2158,1
Struktura zemědělské půdy (ZPF)
v%
Druh pozemku
21,6
21,3
5,9
41,7
9,4
100,0
Orná půda
Trvalé trávní porosty
Zahrady
Celkem – ZPF
Výměra (ha)
380,6
81,6
4,5
466,7
v % ZPF
81,5
17,5
1,0
100,0
Pramen: Český úřad zeměměřičský a katastrální
Struktura pozemků na katastru Stráže pod Ralskem je velmi specifická. Dle údajů ČÚZK zaujímají klíčové
postavení ostatní plochy (41,7%), což souvisí s největší pravděpodobností s následky těžby uranové rudy
(plochy výluhových polí, odkališť apod.). Zemědělská půda tvoří 21,6 % rozlohy obce (z toho orná půda tvoří
81,5 %, trvalé trávní porosty 17,5 % a zahrady cca 1,0 % celkové výměry ZPF). Zastavěná plocha zaujímá jen
9,4 % celkové katastrální výměry obce; významná je však velikost vodních ploch – 5,9 % (nádrž Horka aj.)
a lesních ploch (21,3 % celkové rozlohy území).
5
2.4. Přírodní podmínky, životní prostředí
Geomorfologie a geologie:
Území obce Stráž pod Ralskem leží dle orografického členění předního českého fyzického geografa, prof.
RNDr. Jaromíra Demka, DrSc., v subprovincii Česká tabule (VI), oblasti Severočeská tabule (VIA), celku Ralská
pahorkatina (VIA-l), podcelku Zákupská pahorkatina, okrsku Strážská kotlina. V bezprostředním okolí dosahuje
nejvyšší nadmořské výšky vrch Ralsko (696 m n. m.) jihozápadně od obce a vrch Tlustec (591 m n. m.) na
severozápad od obce. Nejníže položené je místo, kde řeka Ploučnice opouští území obce Stráž pod Ralskem,
a to se nachází v nadmořské výšce asi 295 m n. m.
Klima:
Řešené území spadá (dle E. Quitta) do mírně teplé oblasti MT 7, která je charakterizována takto: normálně
dlouhé, mírné, mírně suché léto, přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem, zima
je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.
Průměrné roční teploty se pohybují v rozmezí 7° – 8°C. Ro ční srážkový úhrn dosahuje 700 – 800 mm.
Hydrologie:
Řešené území spadá do úmoří Severního moře; hlavním povodím je povodí Labe, dílčím povodím je povodí
jeho přítoku Ploučnice, která napájí vodní dílo Horka a protéká Stráží pod Ralskem. Na území Stráže přibírá
Ploučnice dva pravostranné přítoky – Ještědský potok a Dubnický potok. Na území obce jsou kromě zmiňované
vodní nádrže ještě další větší vodní plochy: nádrž Ještědka a Metud. Na místě původního Sedlišťského rybníka
je dnes odkaliště s. p. DIAMO. Území obce Stráž pod Ralskem je součástí chráněné oblasti podzemní
akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída.
Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Hamr – Stráž pod Ralskem – Dubnice –
Noviny pod Ralskem. Ve městě je rovněž vybudována jednotná kanalizační síť, na kterou je připojeno asi 90 %
trvale bydlících obyvatel, a odpadní vody jsou čištěny ČOV s mechanicko-biologickým čištěním. Ostatní
obyvatelé používají žumpy, které jsou vyváženy do ČOV. Podrobnější údaje o vodovodní a kanalizační síti jsou
uvedeny v kapitole Technická infrastruktura.
Ovzduší:
Čistota ovzduší v řešeném území je ovlivňována převážně místními zdroji (kotelny a lokální topeniště +
emise z dopravy). Vliv zdrojů emisí mimo řešené území podle naměřených hodnot NO2 a SO2 není výrazný. Vliv
polské elektrárny Turów, vzdálené asi 30 km, je zřetelný v severní části Libereckého kraje, vliv elektrárny
Mělník, vzdálené asi 45 km, je zřetelný v jižní části Libereckého kraje (Kokořínsko). Stráž pod Ralskem však
leží v nižší nadmořské výšce, od severu je stíněna Lužickými horami a Ještědským hřbetem, od jihu Ralskou
pahorkatinou.
Na území města Stráž pod Ralskem patří k nejvýznamnějším zdrojům znečištění ovzduší s. p. DIAMO. Je
však na místě konstatovat, že objem znečišťujících látek se za uplynulých 5 let výrazně snížil. Emise
jednotlivých znečišťujících látek z DIAMO, s. p. v porovnání z let 2005 a 2011 jsou zřejmé z následující tabulky.
Tab.: Velké zdroje znečištění ovzduší ve Stráži pod Ralskem – emise z DIAMO, s. p. v roce 2005 a 2011
Emise z DIAMO, s.p. v roce 2005 a 2011 v tunách
Tuhé látky
SO2
NOX
CO
NH3
VOC
5,68 / 0,28
99,67 / 0,26
34,11 / 11,06
38,94 / 1,04
0,49 / 0,00
2,415 / 0,00
VOC = těkavé organické látky
Pramen: SOUHRNNÁ INFORMACE o výsledcích monitoringu a stavu složek životního prostředí DIAMO, s. p.
za roky 2005 a 2011
Středních zdrojů (od 0,2 MW do 5 MW) je na území Stráže pod Ralskem k 31. 12. 2011 celkem šest. Jejich
seznam včetně množství emitovaných škodlivin v roce 2011 je uveden v následující tabulce.
Tab.: Střední zdroje znečištění ovzduší ve Stráži pod Ralskem v roce 2011
Provozovatel
KM - PRONA, a.s.
Název zdroje
Množství emisí v roce 2011 v tunách
(palivo, instalovaný výkon
kW)
čerpací stanice PHM – benzín
6
Tuhé
látky
0,000
SO2
NOX
CO
0,000
0,000
0,000
VOC
0,045
Johnson Controls
Automobilové součástky,k.s.
DIAMO, s. p.
PRAKTIK systém s. r.o.
ZAPA beton a. s.
ČR Beton Bohemia s. s r. o.
Pramen: ORP Česká Lípa
kotelna (propan butan,
880kW)
olejová výtopna (280 kW)
linka drcení elektroodpadu
betonárna
betonárna
0,021
0,001
0,128
0,004
0,004
0,002
0,029
0,007
0,108
0,161
0,000
0,000
0,000
0,065
0,000
0,000
0,000
0,017
0,000
0,000
0,000
0,011
0,000
0,000
0,000
Základní údaje o malých zdrojích znečištění ovzduší udává následující tabulka:
Tab.: Malé zdroje znečištění ovzduší ve Stráži pod Ralskem v roce 2011
Zdroj znečištění
Informace o zdroji
Malé spalovací zdroje a zdroje emitující těkavé látky
KM – PRONA, a. s.
SČVaK a. s. (ČOV)
MEGA a. s.
DIAMO, s. p.
Pramen: ORP Česká Lípa
Na základě uvedených skutečností je možno kvalitu ovzduší ve Stráži pod Ralskem hodnotit jako dobrou.
V kategorii velkých zdrojů znečištění došlo v období mezi lety 2005 a 2011 ke snížení emisí až o 90 %,
k obdobnému razantnímu snížení došlo i v kategorii středních a malých zdrojů znečištění. Do budoucna lze
očekávat stagnaci nebo další pokles emisní zátěže, plynoucí z legislativy v oblasti ochrany ovzduší.
Významným zdrojem znečištění jsou mobilní zdroje (doprava) zatěžující ovzduší především oxidy dusíku,
oxidem uhelnatým a uhlovodíky. Přímo v řešeném území není žádná stanice monitorující čistotu ovzduší.
Ochrana přírody a environmentální vzdělávání:
V řešeném území se nenachází velkoplošná chráněná území (NP, CHKO). Na území obce Stráž pod
Ralskem se nachází jediné maloplošné chráněné území, přírodní památka Rašeliniště Černého rybníka,
nacházející se na území obcí Stráž pod Ralskem a Hamr na Jezeře. Území bylo, které bylo za chráněné
vyhlášeno 1. 1. 1996, má rozlohu 4,25 ha. Předmětem ochrany je rybník a přilehlé rašeliniště se vzácnou florou
a faunou. V bezprostředním okolí Stráže pod Ralskem se pak nachází několik dalších maloplošných
chráněných území. Nejvýznamnější je přírodní rezervace Ralsko, kde jsou předmětem ochrany vrchol
a skalnaté svahy se suťovým porostem a teplomilnými společenstvy. Dalšími jsou přírodní památky Děvín,
Ostrý a Schachtstein, Divadlo, Široký kámen, Stohánek, Malý a Velký Jelení vrch, Vranovské skály a Stříbrník.
Předmětem ochrany jsou pískovcové skály, neovulkanické elevace, sloupcový rozpad čediče a lesní
společenstva, především bučiny. V blízkosti Stráže pod Ralskem leží dvě regionální biocentra – Ralsko
o rozloze 341 ha a Jelení vrchy o rozloze 231 ha. Přes regionální biocentrum Jelení vrchy je v ÚP VÚC
Libereckého kraje navrženo trasování nadregionálního biokoridoru Břehyně – Pecopala – K19 – státní hranice.
Nejdůležitějším úkolem v této oblasti je sladit možné protichůdné zájmy ochrany přírody a rozvoje cestovního
ruchu.
Environmentální vzdělávání má ve Stráži pod Ralskem dlouholetou tradici založenou a udržovanou
především v základní škole a v pionýrské skupině Výři.
Zeleň, lesy:
Dle údajů ČÚZK lesní pozemky na území obce zabírají 460,28 ha, což je 21,3 % rozlohy obce. Hlavním
vlastníkem lesů jsou Vojenské lesy a statky, s. p. – divize Mimoň. V severovýchodní části území hospodaří
podnik Lesy České republiky, Lesní správa Ještěd.
Zdejší lesy dle kategorizace "Přírodních lesních oblastí" (www.uhul.cz) náleží do přírodní lesní oblasti 18 –
Severočeská pískovcová plošina a Český ráj. Platnost oblastního plánu rozvoje lesa je zde stanovena na léta
2001 – 2020.
Odpady:
Město Stráž pod Ralskem vyprodukovalo v roce 2011 dle informací ORP Česká Lípa celkem 707 t
směsného komunálního odpadu. Svoz a likvidaci odpadu zajišťuje společnost COMPAG CZ s. r. o. Odpad je
ukládán na řízenou skládku TKO ve Svébořicích, nebo předáván k termickému využití do Spalovny Liberec a. s.
Třídění odpadů je v současnosti zajištěno ve speciálních kontejnerech (papír, sklo a plasty). V roce 2011 bylo
7
ve Stráži pod Ralskem vytříděno 20,93 t papíru, 14,37 t plastu a 30,06 t skla. Celkové množství separovaného
odpadu se každoročně zvyšuje. Svoz těchto odpadů zajišťuje rovněž společnost COMPAG CZ s. r. o. Stejná
společnost rovněž zajišťuje svoz a likvidaci velkoobjemových (v roce 2011 celkem 224,37 t) a nebezpečných
(v roce 2011 celkem 2,68 t) odpadů. Tyto odpady se shromažďují ve sběrném dvoře, který provozuje město
Stráž pod Ralskem.
Co se týče rozšíření černých skládek, řeší Stráž pod Ralskem obdobné problémy jako jiná města. Černé
skládky se vyskytují hojně v bývalém vojenském prostoru – v lesích, v opuštěných objektech apod. Úklid
odpadů zajišťují zaměstnanci technické správy města (tzv. „rychlá rota“). V průmyslové zóně 1 sídlí firma
Praktik systém s. r. o., která zde provozuje středisko příjmu a zpracování chladicích zařízení a elektrošrotu.
3. POSTAVENÍ MĚSTA STRÁŽ POD RALSKEM VE STRUKTUŘE OSÍDLENÍ LIBERECKÉHO
KRAJE
3.1. Postavení Stráže pod Ralskem ve struktuře osídlení
Město Stráž pod Ralskem je se svými 4.055 obyvateli k 1. 1. 2012 sedmnáctým nejlidnatějším městem
Libereckého kraje. Současně je pátým nejlidnatějším městem okresu Česká Lípa (Česká Lípa 37.168, Nový Bor
12.061, Mimoň 6.720, Doksy 5.172, Cvikov 4.426, Stráž pod Ralskem 4.055).
Po provedené 2. etapě reformy veřejné správy se Stráž pod Ralskem stala součástí správního obvodu obce
s rozšířenou působností (III. stupně) Česká Lípa (viz mapa).
Nové administrativní uspořádání dle vyhlášky MV ČR č. 388/2002Sb. v platném znění rozčlenilo území
Libereckého kraje na 21 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (obce II. stupně). Stráž pod
Ralskem je součástí správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem Mimoň.
Mapa spádového území obcí s rozšířenou působností (III. stupně) a pověřených obcí (II. stupně).
8
Na základě zákona č. 128/2000 Sb. o obcích, ve znění změn a doplňků (úplné znění – Zákon č. 2/2003 Sb.)
je město Stráž pod Ralskem členem dobrovolného svazku obcí – mikroregionu „Podralsko“. Je rovněž členem
dobrovolného sdružení měst a obcí – Euroregionu Nisa.
Z hlediska struktury osídlení celkového počtu 216 obcí na území Libereckého kraje představuje 38 obcí
nesporná centra osídlení místního (subregionálního) významu. Z hlediska regionální (územní) působnosti lze
členit nesporná střediska osídlení (střediskové obce) do pěti kategorií (zdroj: Sociálně-geografická regionalizace
ČR – M.Hampl a kol., Přírodovědecká fakulta UK Praha – katedra sociální geografie):
mezoregionální centrum II. stupně (Liberec)
mezoregionální centrum I. stupně (Česká Lípa a Jablonec nad Nisou)
mikroregionální centrum II. stupně (Tanvald, Jilemnice, Turnov, Semily, Nový Bor
a Frýdlant)
mikroregionální centrum I. stupně (Doksy, Desná, Železný Brod, Rokytnice nad
Jizerou, Lomnice nad Popelkou, Český Dub a Smržovka)
subregionální centrum (Chrastava, Hrádek nad Nisou, Cvikov, Mimoň, Nové Město
pod Smrkem, Harrachov, Stráž pod Ralskem, Velké Hamry, Dubá, Kamenický Šenov,
Jablonné v Podještědí, Hejnice, Osečná, Jablonec nad Jizerou, Josefův Důl, Vysoké
nad Jizerou, Zákupy, Žandov, Raspenava, Rovensko pod Troskami, Hodkovice nad
Mohelkou a Rychnov u Jablonce nad Nisou)
Stráž pod Ralskem je tedy v rámci Sociálně-geografická regionalizace ČR zařazena mezi centra osídlení
místního (subregionálního) významu.
Dle zónace cestovního ruchu konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj lze Stráž pod Ralskem zařadit ve vazbě na
Hamr na Jezeře mezi střediska cestovního ruchu místního významu v rámci marketingového turistického
regionu Český sever, oblasti Máchův kraj, podoblasti Ralsko.
Mapa struktury osídlení (Pramen: Koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje)
9
Na základě Strategie rozvoje Libereckého kraje byly v rámci kraje vymezeny hlavní a vedlejší rozvojové osy,
které byly v Územním plánu VÚC Libereckého kraje doplněny osami spojovacími. Struktura osídlení a hlavní
vazby mezi středisky jsou zachyceny na přiloženém schématu (zdroj – koncept ÚPN VÚC Libereckého kraje).
Stráž pod Ralskem v kategorizaci struktury osídlení dle konceptu ÚPN VÚC Liberecký kraj představuje
centrum subregionálního významu s průměrnými rozvojovými předpoklady (viz dále) na regionální ose
s nutnou podporou rozvoje: Mimoň (Jablonné v Podještědí) – Český Dub – Hodkovice nad Mohelkou.
3.2. Rozvojové předpoklady
Na základě multikriteriální analýzy bylo v rámci Konceptu ÚPN VÚC Libereckého kraje zpracováno
hodnocení rozvojových předpokladů obcí a správních obvodů obcí II. a III. stupně. Podle bodovací stupnice
rozvojových předpokladů byly obce v kraji s přihlédnutím k dosaženým hodnotám rozděleny do pěti kategorií.
Město Stráž pod Ralskem se zařadilo do 3. kategorie mezi obce s průměrnými předpoklady rozvoje; k těm
patří kromě Stráže pod Ralskem centra osídlení Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Raspenava, Jablonné
v Podještědí, Mimoň aj.
(Pro ilustraci: mezi obce s nejlepšími předpoklady rozvoje patří větší centra osídlení – Liberec, Turnov,
Jablonec nad Nisou, Nový Bor, menší centra – Jilemnice, Doksy a Cvikov, ale také výhodně položená malá
střediska osídlení jako Český Dub, Hodkovice nad Mohelkou, Rychnov u Jablonce nad Nisou, Osečná,
Chrastava, Zákupy, Rovensko pod Troskami, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Velké Hamry a Smržovka).
4. OBYVATELSTVO
4.1. Základní údaje o obyvatelstvu města
Tab.: Retrospektivní vývoj obyvatelstva města Stráž pod Ralskem v období 1869 – 1.1. 2012
Obec
Počet obyvatel (k datu sčítání, 2005 – k 31.12.)
1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2005
Stráž pod
1661 1205 1061 869 756 898 2476 3873 4028 4079
Ralskem
Pramen: ČSÚ + Retrospektivní lexikon obcí Libereckého kraje (ČSÚ Liberec, 2012)
2010
4199
1.1. 2012
4055
Z hlediska populačního vývoje lze v průběhu sledovaného období s výjimkou období 2. světové války
a následného poválečného odsunu německého obyvatelstva zaznamenat kontinuální pokles počtu obyvatel od
prvního doloženého sčítání lidu v roce 1869 až do počátku 70. let minulého století. S rozvojem těžby uranové
rudy po roce 1970 počet obyvatel města výrazně roste v důsledku rozsáhlé bytové výstavby a s ní spojené
migrace mladších věkových ročníků. Lze předpokládat, že populační vývoj v následujícím období bude ve
znamení stabilizace až mírného růstu. Prognóza poklesu počtu obyvatel k roku 2005 z ÚPNSÚ z roku 1994 se
nenaplnila (územní plán předpokládal, že počet trvale bydlících obyvatel v obci se v roce 2005 bude pohybovat
v rozpětí 3400 – 3900 obyvatel).
4.2. Pohyb obyvatelstva
Celostátní tendence (stárnutí populace, pokles přirozeného přírůstku obyvatel) se projevují ve sledovaném
období 2006 – 2011 na území města Stráž pod Ralskem jen ve velmi omezené míře. Výrazně nadprůměrná
natalita a podprůměrná mortalita jsou důsledkem velmi atypické věkové struktury s nadprůměrným zastoupením
předproduktivní a produktivní složky populace a nízkého průměrného věku. Za celkové sledované období 2006
– 2011 se ve Stráži pod Ralskem na 1000 obyvatel narodilo ročně v průměru 14 dětí a zemřelo 7 obyvatel, což
výrazným způsobem vybočuje jak z průměru České republiky, tak i Libereckého kraje. Výrazné meziroční
rozdíly v migračním obratu svědčí o nadprůměrné fluktuaci (nízké míře populační stability) obyvatel města Stráž
pod Ralskem.
Tab.: Pohyb obyvatelstva ve Stráži pod Ralskem v letech 2006 – 2011
Kategorie
Počet obyv. K 1. 1.
Počet obyv. K 31. 12.
Živě narození
2006
4118
4071
49
2007
2008
4172
4220
73
4258
4282
59
10
2009
4195
4198
62
2010
4199
4224
56
2011
4061
4055
53
21
23
z toho muži
28
50
z toho ženy
29
36
Zemřelí
20
37
Přirozený přírůstek
217
374
Přistěhovalí
87
174
z toho muži
130
200
z toho ženy
245
262
Vystěhovalí
119
130
z toho muži
126
132
z toho ženy
- 8
149
Celkový přírůstek
Pramen: ČSÚ Praha: Demografická ročenka měst
28
31
25
34
263
131
132
235
108
127
62
33
29
34
28
146
83
63
257
116
141
- 83
27
29
41
15
186
89
97
176
86
90
25
28
25
27
26
152
68
84
187
88
90
- 9
4.3. Struktura obyvatelstva podle věku, vzdělání a ekonomické aktivity
Obyvatelstvo Stráže pod Ralskem je výrazně mladší než obyvatelstvo v Libereckém kraji i celé ČR.
Průměrný věk obyvatel Stráže pod Ralskem dosáhl k 1. 1. 2012 celkem 37,3 roku (průměr ČR činil 41,1 roku,
v Libereckém kraji 40,6 roku). Při zpětném pohledu na období let 2006 až 2012 se průměrný věk obyvatel
města Stráž pod Ralskem mírně zvyšuje zcela v souladu s trendem růstu průměrného věku obyvatel
Libereckého kraje i České republiky.
Tab.: Průměrný věk obyvatel v letech 2001 – 1.1. 2012
Kategorie
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 1.1. 2012
37,3
Stráž pod Ralskem 32,5 32,9 33,3 33,8 34,2 34,2 34,7 34,9 35,1 35,7 36,7
40,6
Liberecký kraj
38,3 38,6 38,9 39,2 39,4 39,4 39,7 39,8 40,0 40,1 40,4
41,1
Česká republika
39,0 39,3 39,5 39,8 40,0 40,0 40,2 40,3 40,5 40,6 40,9
Pramen: ČSÚ
Stráž pod Ralskem patří mezi města s nejmladší věkovou strukturou v celé České republice. Podíl dětí
do 15 let věku dosáhl k 31. 12. 2004 téměř 15 % (celkem 610 dětí z 4.079 obyvatel), k 1. 1. 2012 tento počet
dosáhl téměř 17 % (celkem 713 dětí z 4.055 obyvatel). Dle výsledků Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) v roce
2001 je možné detailně specifikovat věkovou strukturu obyvatel po 5letých věkových skupinách. Detailní
výsledky z následujícího Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011 o věkové struktuře obyvatel města po 5letých
věkových skupinách nejsou k datu zpracování této aktualizace Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem
dosud ze strany ČSÚ zpracovány.
Tab.: Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2011)
Obyvatelstvo
v tom ve věku
celkem
0–4
5 – 14 15 – 19 20 – 29 30 – 39 40 – 49 50 – 59 60 – 64 65 – 74 75+nezj.
Stráž pod Ral.–
226
694
330
778
602
593
483
115
147
60
abs.
Stráž pod Ral.–v %
5,6
17,2
8,2
19,3
14,9
14,7
12,0
2,9
3,6
1,5
Liberecký kraj– v %
4,6
12,2
6,7
17,2
13,3
14,2
14,7
4,3
7,5
5,3
ČR v %
4,3
11,8
6,7
16,7
13,5
14,3
14,2
4,6
8,2
5,6
Pramen: ČSÚ
Tab.: Věková struktura obyvatelstva (SLDB 2011)
Obyvatelstvo
celkem
0 – 14
Stráž pod Ral.–
713
abs.
Stráž pod Ral. v %
17
Liberecký kraj–abs.
66 505
Liberecký kraj v %
15
ČR–abs.
1 527 670
ČR v %
14
Pramen: ČSÚ
v tom ve věku
15 – 64
11
65 a více
3 045
362
75
306 874
69
7 360 249
69
8
65 893
16
1 674 295
17
Tab.: Obyvatelstvo podle pohlaví a věku k 1. 1. 2012 v %
Města
Obyvatelstvo ve věku
Muži ve věku
0 – 14
15 – 64
65+
0 – 14 15 – 64
65+
Stráž pod Ralskem
17,0
75,0
8,0
8,9
37,2
3,8
Liberecký kraj
15
69
16
7,8
7,4
35,2
Česká republika
14
69
17
7,4
7,1
35,3
Pramen: ČSÚ
Ženy ve věku
0 – 14 15 – 64
8,6
37,9
34,7
6,1
34,4
6,4
Tab.: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2011)
Územní
Obyvatelstvo 15leté a starší podle stupně vzdělání
jednotka
základní vč. vyučení a stř.
vyšší
úplné střední
vysokobez vzdělání neukonče- odborné bez
odborné a
s maturitou
školské
ného
maturity
nástavbové
Stráž – abs.
16
846
1328
674
73
115
Stráž – v %
0,5
27,2
42,7
21,7
2,3
3,7
LK v %
0,4
23,9
40,0
23,8
3,2
7,0
ČR v %
0,4
23,0
38,0
24,9
3,5
8,9
Pramen: ČSÚ
65+
3,6
8,8
9,4
nezjištěno
56
1,8
1,6
1,3
¨
Tab.: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (SLDB 2011)
Územní
Obyvatelstvo 15leté a starší podle stupně vzdělání
jednotka
vyučení a stř.
základní vč.
úplné střední
bez vzdělání
odborné bez
neukončeného
s maturitou
maturity
Stráž – abs.
22
786
1280
829
Stráž – v %
9,7
23,1
37,6
24,3
LK v %
0,6
18,5
35,7
29,7
ČR v %
0,5
17,4
32,8
30,9
Pramen: ČSÚ
vyšší odborné,
nástavbové a
vysokoškolské
179
5,3
9,8
12,4
Struktura obyvatelstva města Stráž pod Ralskem podle vzdělání je relativně méně příznivá než v Libereckém
kraji i České republice jako celku a odpovídá svým charakterem zejména socioekonomické skladbě
obyvatelstva definované těžbou uranových rud v minulosti (nižší podíl vysokoškoláků, vyšší zastoupení
populace se základním, učňovským a středním odborným vzděláním bez maturity).
Tab.: Struktura obyvatelstva podle ekonomické aktivity (SLDB 2011)
Ekonomicky
Obyvatelstvo
aktivní
v tom
celkem
celkem
osoby samostatně podnikatelé
zaměstnanci výdělečně činné zaměstnávající nezaměstnaní
(OSVČ)
zaměstnance
Stráž – abs.
2085
1560
95
26
235
Stráž – v %
51,4
74,8
4,56
1,25
11,27
LK – abs.
214 870
145 846
25 245
6 562
23 119
LK v %
52,2
67,88
11,75
3,05
10,76
ČR – abs.
5 172 737
3 615 579
593 132
165 668
506 504
ČR v %
55,6
69,9
11,5
3,2
15,4
Pramen: ČSÚ
12
Ekonomicky
neaktivní
celkem
1970
48,6
196 677
47,8
4 718 866
44,4
Ekonomická aktivita obyvatel Stráže pod Ralskem (51,4 %) byla v roce 2011 mírně pod průměrem
Libereckého kraje (52,2 %) i celé České republiky (55,6 %). K datu sčítání lidí, domů a bytů 2011 tvořili
nezaměstnaní cca 11,27 % práceschopného obyvatelstva města (průměr za LK byl 10,76 % a za celou ČR 15,4
%).
5. TRH PRÁCE
Město Stráž pod Ralskem patří k lokalitám s obdobnou mírou nezaměstnanosti jak v rámci okresu,
Libereckého kraje, tak i ČR. Ve městě a okolí je díky koncentraci ekonomických aktivit (zejména v sektoru
výrobního a zpracovatelského průmyslu a těžby a zpracování surovin) relativně dobrá nabídka pracovních míst,
ale trh práce velmi utrpěl po zavedení útlumového programu ve státním podniku DIAMO. Míra nezaměstnanosti
v posledním období kolísá kolem 10% úrovně, což je 3 – 4 procentní body nad průměrem Libereckého kraje.
Tab.: Míra nezaměstnanosti v % - (vývoj 2007 – 2011); údaje k 31. prosinci běžného roku
Město / region
Míra nezaměstnanosti v %
2007
2008
2009
2010
2011
7,1
7,5
10,1
10,6
8,9
Česká Lípa
5,9
6,6
11,1
10,9
9,7
Český Dub
6,4
7,5
10,8
10,9
9,8
Doksy
6,6
7,1
10,6
12,8
11,4
Jablonné v Podještědí
6,2
8,9
11,0
10,5
10,3
Mimoň
6,5
7,6
11,8
10,5
11,0
Okres Česká Lípa
7,2
6,7
12,3
12,2
11,2
Liberecký kraj
5,1
4,1
8,0
6,4
7,5
Česká republika
5,3
4,4
6,7
7,3
7,1
Pramen: ČSÚ
Srovnání míry nezaměstnanosti v jednotlivých okresech České republiky k 12/2011.
6. MÍSTNÍ EKONOMIKA
Ekonomika města byla několik desetiletí zaměřena téměř jednostranně na těžbu a úpravu uranové rudy.
Teprve v 90. letech minulého století se zahájením útlumového programu dochází k větší diverzifikaci ekonomiky
a k rozvoji dalších průmyslových odvětví a sektoru služeb.
13
6.1. Struktura místní ekonomiky
Ekonomika města je charakteristická poměrně diverzifikovanou strukturou s vysokým podílem zaměstnanosti
v odvětví těžby a zpracování uranové rudy (DIAMO s. p.) a v odvětví automobilového průmyslu (Johnson
Controls Automobilové součástky k. s.). Od 90. let minulého století se počet zaměstnanců v s. p. DIAMO snižuje
z původních 6.500 až na dnešních cca 1.200 pracovníků, orientovaných v rámci útlumového programu
převážně na sanaci následků chemické těžby uranu. Kromě rozhodujícího zaměstnavatele se ve Stráži pod
Ralskem nachází i několik z hlediska zaměstnanosti významnějších subjektů, které však mají sídlo mimo obec,
a proto nejsou zařazeny v tabulce s údaji z Registru ekonomických subjektů ČSÚ. Za všechny lze jmenovat
např. provozovnu firmy Johnson Controls Automobilové součástky, k. s. (dříve Trimco) či zařízení Vězeňské
služby (Věznice Stráž pod Ralskem) a Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR. Nemalé množství dalších
pracovních míst je rovněž vytvářeno středními a malými podnikatelskými subjekty působícími na území města
Stráž pod Ralskem.
Tab.: Ekonomické subjekty se sídlem ve Stráži pod Ralskem k 31. 12. 2011
v tom
Obec
Celkem
Fyzická
osoba podnikající
dle
živnostenského
zákona
s.r.o.
v.o.s.
Stráž pod Ralskem 768
558
57
3
Pramen: ARES Administrativní registr ekonomických subjektů
s.p.
a.s.
s.v.j.
1
3
34
ostatní
(obec, občanské
sdružení, organizační
složka státu,
zdravotnické zařízení,
školské zařízení, atd.)
112
Tab.: Přehled evidovaných aktivních ekonomických subjektů nad 25 zaměstnanců se sídlem ve Stráži pod
Ralskem
Firma/organizace
Právní forma
Adresa
OKEČ
DIAMO, státní podnik
státní podnik
Máchova 201
120000
MEGA, a.s.
a.s.
Pod Vinicí 83
755100
Obec
Náměstí 5. května 55
751100
Johnson Controls
k.s.
Jezerní 101
Automobilové součástky, k.s.
867100
OMA CZ, a.s.
a.s.
Borová 103
515100
Základní škola Stráž pod Ralskem
přísp. organizace
Pionýrů 141
801020
Panda sport Stráž pod Ralskem
přísp. organizace
Máchova 203
926100
Institut vzdělávání Vězeňské služby
org. složka
Máchova 200
976100
Vězeňská služby České republiky
org. složka
973100
Tab.: Přehled nejvýznamnějších podnikatelských subjektů ve Stráži pod Ralskem
Adresa
Poznámka
Firma/organizace
DIAMO, státní podnik
Máchova 201
těžba a úprava uranu
Johnson Controls
Jezerní 101
výroba potahů na sedačky do osobních automobilů
Automobilové součástky, k. s.
MEGA, a. s.
Pod Vinicí 87
výroba heterogenních ionexových membrán
PARAMO OMA, s. r. o.
Borová 103
dodávky produktů pro čerpací stanice
výroba a montáže střešních světlíkových konstrukcí
Aerolux, s. r. o.
Pod Vinicí 82
velkoobchodní prodej, opravy a servis čerpadel,
AQA čerpací technika, s. r. o.
Stráž p. R. 207
montáže čističek odpadních vod
PEKÁRNA STRÁŽ s. r. o.
Dubnická 95
pekařská výroba
Energetické centrum Stráž s. r. o.
Máchova 203
správa horkovodních rozvodů a prodej tepla
Praktik Liberec, s. r. o.
Pod Vinicí 81
recyklace elektroodpadu
výroba upomínkových předmětů, pohárů, plaket a
ADAVE – POHÁRY, MEDAILE s.r.o. Lesní 132
medailí
MemBrain s. r. o.
Pod Vinicí 87
membránové technologie
DEREK s. r. o.
Na Vršku 101
výroba lodí, bazénů a laminátových konstrukcí
14
Uvedený výčet podnikatelských subjektů nezahrnuje veškeré aktivní ekonomické subjekty působící na území
města Stráž pod Ralskem, má však dostatečně vypovídající schopnost o jejich diverzifikaci. Velkou výhodou
města je zaměření podnikatelské činnosti zejména na průmyslové odvětví strojírenské výroby, případně v rámci
České republiky ojedinělé technologie (membránové technologie).
6.2. Těžba uranu – historie a současnost
Stráž pod Ralskem patří s několika dalšími obcemi (Hamr na Jezeře, Osečná – Kotel, Hvězdov, Holičky,
Mimoň atd.) mezi největší ložiskovou oblast se zásobami uranu v Čechách. Téměř celá trasa od Mimoně přes
Stráž pod Ralskem do rašelinových Lázní Kunratic vede nad ložisky uranové rudy, která se zde nachází v téměř
několika vodorovných rudních plochách o průměru asi 200 m pod povrchem. Uranové a uranonosné minerály
se nachází převážně v křídových pískovcích.
Rozhodující události, které přispěly k objevení severočeského uranového ložiska v okolí Hamru na Jezeře
a Stráže pod Ralskem, se odehrály počátkem 60. let 20. století. Rozhodnutí o zahájení vrtného průmyslu bylo
podpořeno nálezy významných uranových anomálií ve vrtech u Hamru na Jezeře. První pozitivní výsledky
dokládající přítomnost uranu v hamerské oblasti byly získány v závěru roku 1963. Zatímco do roku 1960 bylo na
tomto území odvrtáno pouze 29 hlubokých vrtů do podloží křídových sedimentů, v letech 1970 – 1971 to již bylo
578 vrtů. Výsledky vrtných prací jednoznačně prokázaly, že bylo objeveno významné ložisko uranu – největší
v republice. V návaznosti na úspěšný vrtný průzkum bylo po roce 1965 vyhloubeno devět šachet. Bylo
předpokládáno, že vyhloubením šachet bude vytvořena možnost přímého získání uranové rudy, dojde ke
zjistění jejího přesného uložení a vytvoří se možnost odběru dostatečného množství rudy k technologickým
a úpravárenským zkouškám. Hloubení však přinášelo od počátku značné technické potíže. Hlubináři s potížemi
překonávali dvě silně zvodnělé vrstvy křídových pískovců – svrchní, tzv. Turonský, a spodní, tzv. cenomanský
obzor. Vody v cenomanském obzoru byly pod vysokým tlakem (artéské vody) a navíc byly radioaktivní. Během
3
let 1967 – 1977 bylo z hloubených šachet vyčerpáno přes 95 mil. m podzemních vod. Tyto částečně
radioaktivní vody musely být před vypouštěním do povrchových toků jímány do nádrží a teprve po usazení
jemných horninových částic a dekontaminaci od radioaktivních látek mohly být vypuštěny do blízké říčky
Ploučnice.
Na hamerské šachtě bylo podloží křídových sedimentů dosaženo v roce 1966. Na bázi sedimentů bylo
odkryto několik rudních poloh, ve kterých po dokončení hloubení začaly horizontální rozrážky přímo v uranové
rudě. Těžená ruda vypadala zcela neatraktivně a připomínala spíše rozmáčený šedivý písek do betonu než
rudní materiál. Mikroskopickým studiem nebyly viditelné žádné uranové minerály a technologické testy
naznačovaly, že část severočeských uranových rud je těžce loužitelná.
Mezitím rychle pokračovala výstavba nové chemické úpravny uranových rud ve Stráži pod Ralskem.
Nedostatek objektivních informací o složení uranových rud však komplikoval volbu efektivního technologického
vybavení úpravny. Koncem 60. let mohl být odbytovým produktem pouze uranový koncentrát, nikoliv původní
vytěžená uranová ruda.
Závěr 60. přinesl revoluční změny v technologii těžby uranu; v roce 1967 byl zahájen experiment
s podzemním loužením uranu pomocí vrtů z povrchu, tzv. hydrochemické těžby uranu. Její princip spočívá ve
vtlačování silně kyselých roztoků do zapažených vrtů, přičemž pažnice (duté umělohmotné roury zpevňující
stěny vrtů) jsou přerušeny pouze v místě uranových rudních poloh. Silně kyselé roztoky se tak dostávají do
přímého kontaktu s uranovou rudou, ve které cirkulují, rozpouštějí uran a ten je dalšími vrty ve formě kyselých
výluhů čerpán na povrch. Z výluhů je uran vysrážen a připraven k dalšímu zpracování. Tento moderní způsob
těžby byl sice ojediněle provozován v zahraničí, ale za jiných podmínek než v hamerské oblasti. Náklady na
experimentální těžbu se jevily příznivější v porovnání s klasickou hornickou těžbou, takže vznikl ekonomický tlak
na její urychlené rozšiřování. V té době však nebyly dostatečně vzaty v úvahu dopady na životní prostředí
a náklady na konečnou likvidaci následků chemické těžby.
V 70. letech, v období tzv. „normalizace“ došlo k extenzivnímu rozvoji těžby a úpravy uranu. V roce 1974
byla schválena metoda chemické těžby Báňským úřadem a experiment se změnil na standardní způsob těžby.
Obrovské státní subvence byly cíleny nejen na výstavbu nových dolů, ale také souběžně probíhaly velké
investice do bytové výstavby a občanské vybavenosti sídlišť ve Stráži pod Ralskem, České Lípě a Liberci.
Rozvoj těžby v oblasti však současně znamenal zánik rekreačních aktivit v okolí Stráže a Hamru na Jezeře.
Z bývalých rekreačních objektů se staly většinou kanceláře pro pracovníky uranového průmyslu, soukromé
chaty překážející uranové těžbě byly vykupovány státem. Strážský zámek, který byl ještě počátkem 60. let
využíván k ubytování rekreantů, byl zcela devastován – nejprve sovětskými vojáky, později úmyslně založenými
požáry.
S rozvojem těžby se v okolí Stráže pod Ralskem začaly hromadit nejrůznější technické a ekologické obtíže.
Čerpání důlních vod ohrožovalo hydrodynamický režim podzemních vod na sousední hydrochemické těžbě,
zatímco do důlních chodeb na hamerských šachtách začaly pronikat kyselé roztoky z hydrochemické těžby.
15
V té době se objevily první kontaminace podzemních vod v okolí Stráže pod Ralskem. Nedařilo se dokonaleji
čistit čerpané důlní vody před jejich vypouštěním do Ploučnice, nebyly známy příčiny zdlouhavého loužení
uranu na vyluhovacích polích, nebyla dořešena technologie účinné úpravy uranových rud ve strážské úpravně
a mnoho dalších problémů. Těžba uranu v oblasti se neustále prodražovala. Vzhledem k uvedeným obtížím byl
v r. 1971 vypsán dotovaný výzkumný úkol zaměřený na řešení těchto dopadů; většina problémů byla v rámci
úkolu vyřešena nebo objasněna, ale největším škodám již zabránit nešlo.
V polovině 80. let bylo možno konstatovat, že po technické stránce byly nejobtížnější problémy těžby
a úpravy uranových rud zvládnuty s výjimkou hydrochemické těžby. Ve druhé polovině let osmdesátých se však
stala řada událostí, které zcela zvrátily optimistické výhledy hornického rozvoje hamerské oblasti. První
spočívala ve změněné mezinárodní situaci – v srpnu 1985 zastavuje Michail Gorbačov jaderné pokusy v Rusku.
Sovětský svaz přestává mít zájem na dalším hromadění uranu. Vzhledem k rostoucím ekonomickým potížím se
muselo začít přihlížet k rentabilitě těžby a zpracování uranu v hamerské oblasti. Všechny uvedené skutečnosti,
včetně politického zvratu v listopadu 1989 a přechod k tržnímu hospodářství, vedly k tomu, že v hamerské
oblasti nastal prudký útlum a posléze konec průzkumných a těžebních prací, nejprve u klasické hlubinné těžby
(Hamr, Křižany), později i u chemické těžby uranu.
V roce 1996 byla zahájena likvidace následků (sanace) chemické těžby uranu v oblasti Stráž pod Ralskem –
Noviny pod Ralskem. Za období aktivního fungování chemické těžby bylo navrtáno cca 8.500 technologických
vrtů. Plocha vyluhovacích polí dosáhla 628 ha. Při těžbě bylo spotřebováno 4,1 mil. tun kyseliny sírové, 320 tis.
tun kyseliny dusičné, 111 tis. t čpavku, 26 tis. t kyseliny fluorovodíkové, aj. Rozsah kontaminace horninového
3
prostředí je obrovský; objem ovlivněných vod v cenomanské vrstvě je více než 370 mil. m , z toho je nutné
23
sanovat min. 180 mil. m . Množství rozpuštěných látek je cca 4,8 mil. tun, z toho sírany (SO4 ) tvoří 3,6 mil. t,
+
hliník 420 tis. t, železo 110 tis. t, NH4 90 tis. tun aj.
Cílem sanace je především:
uvést horninové prostředí do stavu, který umožní trvalé využívání turonských zásob pitné
vody v severočeské křídě
zlikvidovat vrty a povrchová zařízení
začlenit povrch vyluhovacích polí do ekosystémů s ohledem na ÚSES a rozvojové záměry
v regionu
Pro dosažení bezpečného stavu v podzemí bude třeba vyčerpat cca 3,7 mil. t kontaminantů. Stále probíhá
těžba diuranátu amonného, kterého se ročně vytěží cca 40 t (v období vrcholu chemické těžby to bylo až 800 t).
Sanace spočívá v přepracování kontaminantů na bezpečné a dále využitelné produkty a sloučeniny. Po
dokončení nové investice chemické technologie úpravy v rozsahu cca 2 mld. Kč začala probíhat přeměna
kyselých roztoků prostřednictvím odpařovací stanice na kamenec (síran hlinitoamonný) v rozsahu 70–100 tis. t
ročně, z něhož se část (cca 60 tis. tun) zpracuje na síran hlinitý, část (cca 40 tis. tun) je expedována externímu
odběrateli k přepracování na průmyslová hnojiva. Zbytek tvoří neutralizační kaly. Matečný louh je
prostřednictvím nové neutralizační stanice NDS 10 vtláčen jako vyčištěná voda do podzemí a kaly jsou
ukládány na odkališti.
Po dokončení nových investic do sanačních technologií v rozsahu cca 2 mld. Kč se počítá s ukončením
sanace kolem roku 2037. Celkem by mělo být vyprodukováno cca 1,8 mil. t kamence, 372 tis. t síranu hlinitého,
3
161 tis. t síranu amonného a cca 13,3 mil. m neutralizačních kalů, které budou ukládány na odkaliště. Náklady
na řešení sanace jsou odhadovány na 40,9 mld. Kč.
Co se týče majetkoprávního vypořádání, po dobu realizace sanace zůstanou v majetku s. p. DIAMO objekty
a areály nutné k provádění sanačních prací (cca 600 ha výluhových polí v okolí Ralska, areál Těžby a chemické
úpravny a odkaliště). Ostatní plochy by měly být navráceny původním majitelům (Vojenské lesy a statky, obce)
nebo převedeny na nové vlastníky. Nevyužitelné objekty budou zlikvidovány a plochy budou uvedeny do stavu
v souladu s jejich určením dle územního plánu. Areály VP 7 a VP 9 jsou určeny dle ÚPO na průmyslové zóny
pro lehkou výrobu a budou předány městu.
6.3. Investiční potenciál města
Město Stráž pod Ralskem má k dispozici dostatek volných ploch a areálů pro rozvoj výroby i nevýrobních
odvětví (průmyslové zóny) a leží v přijatelné poloze z hlediska dopravní dostupnosti v návaznosti na rychlostní
silnici R 10 a komunikace I. třídy I/9 a I/13, což je důvodem stále se zvyšujícího zájmu potencionálních investorů
o realizace záměrů v tomto dosud spíše průmyslovém městě. Město Stráž pod Ralskem má samozřejmě
eminentní snahu o získání investorů, a tím i zvýšení počtu pracovních míst pro obyvatele Stráže pod Ralskem.
Silné stránky města, které je možno prezentovat potencionálním investorům, jsou následující:
množství bývalých průmyslových areálů v různém technickém stavu, s množstvím
zpevněných manipulačních ploch a existujícími přípojkami inženýrských sítí, s dostatečně kapacitním
napojením na stávající silniční síť
16
kvalifikace obyvatelstva částečně odpovídající potřebám investorů z oblasti
zpracovatelského a těžebního průmyslu
kvalitní zázemí pro eventuální zaměstnance potencionálních investorů
dobré napojení města na hlavní komunikačních tahy (rychlostní silnice R 10, komunikace
I/9 a I/13) a blízkost železničního tahu Liberec – Cheb
Na katastru města jsou navrženy dvě výrobní zóny s označením Průmyslová zóna I. a Průmyslová zóna II.
Průmyslová zóna I. se nachází na území přiléhajícím k areálu Těžby a chemické úpravny mezi silnicí II/278
ve směru na Luhov a silnicí III. třídy ve směru na Noviny pod Ralskem. Rezervní plochy se nacházejí severně
od komunikace II/278 v blízkosti odkaliště.
Průmyslová zóna II. se nachází v sousedství areálu „Zátiší“ (sídlo provozovny firmy Johnson Controls)
v prostoru bývalých tankových kasáren při komunikační spojnici Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře.
6.4. Srovnání ekonomických charakteristik Stráže pod Ralskem a okolí
Aktuálně platný dokument Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013 vymezuje tzv. hospodářsky slabé
a podprůměrné oblasti na území Libereckého kraje. Tyto oblasti jsou vymezovány na základě 11 kritérií pomocí
tzv. multikriteriální analýzy. V uvedeném dokumentu je jako jedna z hospodářsky slabých oblastí uvedeno
Mimoňsko, zahrnující obce Mimoň, Ralsko, Stráž pod Ralskem a Zákupy (plus všechny obce, pro které jsou
uvedené 4 obce pověřenými obcemi). Současné (r. 2012) zařazení města Stráž pod Ralskem mezi
hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje je přinejmenším diskutabilní, a to zejména s přihlédnutím
k navyšujícímu se počtu potencionálních investorů.
Hodnocení bylo provedeno v členění obcí spadajících do vymezené hospodářsky slabé oblasti Mimoňsko
a bylo provedeno na základě kritérií, která jsou k datu aktualizace Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem
k dispozici.
Tab.: Hospodářsky slabá a ohrožená oblast „Mimoňsko“ k 31. 12. 2011
Název obce
Bohatice
Brniště
Dubnice
Hamr na Jezeře
Mimoň
Noviny pod Ralskem
Pertoltice pod Ralskem
Ralsko
Stráž pod Ralskem
III.
CL
CL
CL
CL
CL
CL
CL
CL
CL
OB
179
1360
641
396
6720
273
381
2042
4055
MN
15,1
9,2
8,1
9,7
11,0
7,7
18,1
26,0
8,9
Hust.
45,5
50,9
40,5
22,4
434,1
26,8
48,1
12,0
187,9
Stáří
77,8
79,0
60,7
48,1
90,4
95,5
45,9
38,1
56,6
FO
201,1
152,9
166,9
206,9
160,4
124,1
168,0
113,4
140,6
15-59
120
858
413
249
4095
167
249
1288
2684
Pramen: ČSÚ
Použitá kritéria pro bodové hodnocení obcí dostupná k datu aktualizace Strategie rozvoje
města Stráž pod Ralskem
III.st.
Spádový obvod III.stupně
OB
Počet obyvatel – SLDB 2011
MN
Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2011
Hust.
Hustota zalidnění (obyv./km2)
Stáří
Index stáří = podíl obyvatel v poproduktivním a předproduktivním věku
FO
Podnikatelé (FO) na 1000 obyvatel obce
15-59
Obyvatelstvo v produktivním věku
Pramen: Program rozvoje Libereckého kraje 2007 – 2013
LEGENDA:
Zařazení města Stráže pod Ralskem mezi hospodářsky slabé oblasti a současně skutečnost, že geografické
umístění města se nachází v regionu se soustředěnou podporou státu (usnesení vlády č. 141 ze dne 22. února
2010), zvýhodňuje město při získávání dotací, zejména ze státního rozpočtu České republiky.
Liberecký kraj s využitím upravených charakteristik (indikátorů) a novějších dat stanovil v rámci přípravy
Programu rozvoje Libereckého kraje na léta 2007 – 2013 nové vymezení hospodářsky slabých oblastí, které
bylo schváleno Zastupitelstvem Libereckého kraje v roce 2004 (usnesení 93/04/ZK); tyto oblasti jsou zachyceny
v následující mapě:
17
Pramen: Krajský úřad Libereckého kraje, odbor regionálního rozvoje a evropských projektů
6.5. Rozpočet města
Schválený rozpočet Stráže pod Ralskem se v letech 2008 – 2011 pohyboval na úrovni cca 50 – 65 mil. Kč.
Výrazným způsobem rozpočet města ovlivňují přijeté investiční i neinvestiční dotace, tyto dotace
několikanásobně převyšují běžné plánované příjmy každoročního rozpočtu města. Lze konstatovat, že město
Stráž pod Ralskem plně využilo v programovém období let 2007 – 2013 možností čerpání finančních prostředků
ze strukturálních fondů Evropské unie i ze státního rozpočtu České republiky.
Tab.: Hospodaření města Stráž pod Ralskem v období 2008 – 2011 (údaje v tis. Kč)
Ukazatel
2008
2009
2010
2011
Konsolidovaný rozpočet Konsolidovaný rozpočet Konsolidovaný rozpočet Konsolidovaný rozpočet
Příjmy celkem
90 533
67 981
85 529
73 031
Daňové příjmy
42 138
41 894
48 159
44 378
Nedaňové příjmy
8 958
12 578
14 673
13 944
Kapitálové příjmy
9 280
4 842
11 704
2 117
Přijaté transfery
7 603
31 218
10 992
12 591
Výdaje celkem
67 147
108 751
81 748
73 661
Provozní výdaje
56 091
69 949
64 787
66 881
Kapitálové výdaje
11 055
38 802
16 961
6 779
Saldo
(+přebytek
+ 833
- 18 217
+ 3 780
- 630
-schodek)
Financování
+ 809
- 2 407
+ 4 502
+ 3 412
Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem
Výdajová stránka rozpočtu města posuzovaná dle skutečnosti se pohybovala výrazně nad plánovaným
objemem finančních prostředků, a to zejména z důvodu realizace větších investičních akcí. Vlastní zdroje
města, zejména daňové příjmy, zaznamenávají trvalý mírný růst, kapitálové a nedaňové příjmy však klesají. Pro
nadcházející další programové období 2014 – 2020 by bylo vhodné definovat zastropování objemu finančních
prostředků jak v rámci jednotlivých investičních akcí, tak i v rámci každoročního plánování rozpočtu města.
18
7. BYDLENÍ
7.1. Bydlení
Tab.: Domovní fond (SLDB 2011)
Domy
celkem
Kategorie
Domy úhrnem
Trvale neobydlené domy celkem
Trvale obydlené domy celkem
Z počtu domů vlastnictví:
– soukromá fyzická osoba
– obec, stát
– bytové družstvo
– kombinace vlastníků
– spol. vlastníků jednotek
Pramen: ČSÚ
234
22
212
99
21
4
21
67
Tab.: Domovní fond (SLDB 2011)
Kategorie
Domy s počtem bytů
–1
– 2 až 3
– 4 až 11
– 12+
Z počtu domů období výstavby:
– do r. 1919
– 1920 – 1945
– 1946 – 1980
– 1981 – 1990
– 1991 – 2001
– 2001 – 2011
Pramen: ČSÚ
Domy
celkem
z toho
Poč. osob v domech
RD
v%
BD
v%
celkem
v RD
54
9
18
89
52
8
-
96,3
88,9
-
1
18
89
11,1
100,0
100,0
165
53
336
3462
154
47
-
19
15
62
46
28
0
17
14
8
1
18
18
89,5
93,3
12,9
2,2
64,3
64,3
1
53
44
10
10
6,7
85,5
95,7
35,7
35,7
62
45
1686
1797
430
430
55
43
32
2
65
65
Domovní fond v roce 2011 tvořilo 234 domů, z toho bylo 212 (90,6 %) obydlených a 22 (9,4 %)
neobydlených. Z neobydlených domů a bytů převažují ty, které jsou přechodně obydlené, údaje jsou však
neúplné, neboť informace v této kapitole aktualizace Strategie rozvoje města Stráže pod Ralskem vycházejí
pouze z předběžných výsledků sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011.
Z hlediska stáří domovního fondu zcela převažují domy postavené po r. 1945 (80 %). Největší rozmach
bytové výstavby nastal v 70. – 80. letech minulého století; za poslední desetiletí měřené posledním sčítáním
lidu, domů a bytů (2001 – 2011) výsledky vykazují nulovou hodnotu nově postavených bytů (nikoliv však domů).
Průměrné stáří domovního fondu ve Stráži pod Ralskem je neuvěřitelných 34,5 roku; méně příznivá věková
struktura je u rodinných domů (55,7 roků), u bytových domů je průměrné stáří pouhých 21,9 roku. Co se týče
výškové hladiny zástavby, převažují vícepodlažní (5+) bytové domy (57,3 %) a dále jednopodlažní až
dvoupodlažní rodinné domy (38,6 %). Technická vybavenost domů je výrazně nižšího standardu v případě
rodinných domů. Z hlediska stavebních konstrukcí jednoznačně převažují domy panelové (bytové domy).
Tab.: Trvale obydlené byty (SLDB 2011) – vlastnictví, velikostní struktura
Kategorie
Domy celkem
Trvale obydlené byty celkem
1503
19
v % z celkového počtu
100,0
– z toho právní důvod užívání bytu
– ve vlastním domě
– v osobním vlastnictví
– nájemní
– člena bytového družstva
Pramen: ČSÚ
111
759
343
256
7,38
50,50
22,82
17,03
Z hlediska struktury vlastnictví značně převažuje bydlení v bytech v osobním vlastnictví, což je způsobeno
dobíhající privatizací bytového fondu v majetku města ve prospěch nájemníků bytů v tomto bytovém fondu.
Technické vybavení bytů je na nadprůměrné úrovni, zejména díky vysokému počtu bytů I. kategorie
v panelových domech, postavených po roce 1970. Více než 96 % všech bytů je vytápěno ústředním topením;
u RD je pak podíl ústředního topení výrazně nižší. U bytových domů je teplo dodáváno většinou
z centrálního zdroje. Plyn není do Stráže pod Ralskem zaveden a teplo je rozváděno do domácností
prostřednictvím poměrně kvalitní soustavy centrálního zásobování teplem.
V současné době se připravuje několik lokalit pro bytovou výstavbu. Zpracována je zejména studie výstavby
RD a BD ve Fibichově ulici (35 RD – 54 b.j.) na ploše bývalého areálu Vojenských lesů a statků. Současně v ul.
Fibichova zbývá dokončit poslední etapu výstavy cca 5 rodinných domů, překážkou je ale nutnost výstavby
přečerpávací stanice kanalizace.
8. TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA
8.1. Voda
Řešené území leží v chráněné oblasti akumulace podzemních vod Severočeská křída. Na území nejsou
vyhlášena pásma hygienické ochrany vodních zdrojů. Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového
vodovodu Hamr na Jezeře – Stráž pod Ralskem – Dubnice – Noviny pod Ralskem. Původní zdroje vody byly
v souvislosti s těžbou uranu nahrazeny vybudováním 3 vrtů v prostoru Dubnice – s vydatností 25 l/s, 30 l/s a 40
3
l/s. Všechny tři zdroje jsou čerpány do úpravny vody Dubnice. S ní souvisí zemní vodojem o velikosti 2x150 m .
3
Voda se z této úpravny čerpá do vodojemu Štěchovický Špičák (objem 2x1500 m ), odkud jdou zásobní řady do
Stráže pod Ralskem a do Hamru na Jezeře. Přivaděč do Stráže pod Ralskem DN 400 a DN 500 přímo napájí
vyšší tlakové pásmo vodovodu (převážně nová výstavba) a rovněž přivádí vodu do 2 vodojemů (objem každého
3
je 100 m ) pro nižší tlakové pásmo. Z vodojemu Útěchovický Špičák jsou odbočkou napojeny provozy s.p.
DIAMO. Na vodovod je napojeno 100 % obyvatel. Majitelem vodovodu je Severočeská vodárenská společnost,
a.s. a provozovatelem jsou Severočeské vodovody a kanalizace, a.s..
Vodovodní síť je v dobrém stavu, vydatnost zdrojů i kapacita akumulačních nádrží je vzhledem k útlumu
uranové těžby i pro budoucí rozvoj dostačující. U sítě dolního tlakového pásma je třeba dokončit rekonstrukce
dožilých řadů. Relativně nově (r. 2009) je na vodovodní řad napojena ul. Lesní DN 80 (délka 200 m) a ul.
Fibichova DN 80 (délka 300 m). Nouzové zásobování pitnou vodou je plánováno dopravou ze zdroje Dubnice
pod Ralskem s balenou vodou jako doplňkovým zdrojem. Nouzové zásobování užitkovou vodou je plánováno
z vodovodu pro veřejnou potřebu a bude se postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.
(Zpracováno podle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje).
8.2. Kanalizace
Ve Stráži pod Ralskem je vybudována kanalizační síť jednotné soustavy a odpadní vody jsou čištěny
v mechanicko-biologické čistírně odpadních vod jihozápadně od města. Na tuto kanalizaci a ČOV je napojeno
2.800 obyvatel města Stráž pod Ralskem (z celkem 4.055 obyvatel). Kapacita ČOV je 7000 EO (ekvivalentních
obyvatel), a umožňuje tak napojení i sousedních obcí Hamr na Jezeře a Dubnice. Splaškové vody z Hamru na
3
Jezeře jsou již dnes do ČOV přečerpávány. Čistírna odpadních vod má kapacitu 3050 m /den, což je
dostačující i pro další rozvoj oblasti (předpokládá se nová výstavba ve Stráži a Dubnici, rozvoj rekreace
v Hamru na Jezeře a v okolních obcích). Odtok z ČOV je zaústěn do řeky Ploučnice. Nenapojena na ČOV je
téměř polovina obyvatel města, což vytváří značně poddimenzovaný stav využití nově rekonstruované ČOV.
Lze předpokládat, že objekty nenapojené na kanalizační řad zaústěný na ČOV jsou napojeny na žumpy
s odvozem na ČOV. Majitelem kanalizace je město Stráž pod Ralskem a provozovatelem jsou Severočeské
vodovody a kanalizace, a. s. V areálu s. p. DIAMO jsou v provozu 3 ČOV, čistírna kontaminovaných důlních vod
a stanice likvidace kyselých roztoků. Dešťové vody jsou odváděny dešťovou kanalizací a systémem struh,
příkopů a propustků do vodoteče, nebo vsakovány do terénu. V sídlištní zástavbě je vybudován samostatný
20
dešťový kanalizační systém vyústěný do odtokového kanálu. Nové investice v oblasti kanalizací budou
prováděny v souvislosti s novou výstavbou a rovněž připojováním dosud nepřipojených objektů.
8.3. Elektrická energie
Přes severní část území obce Stráž pod Ralskem mezi Stráží a Dubnicí prochází západovýchodním směrem
vedení VVN 400 kV Výškov – Babylon – Bezděčín - Neznášov. Nedaleko od něj ve stejném směru prochází
vedení VVN 220 kV Chotějovice – Bezděčín. Obě vedení jsou provozována ČEPS, a. s. a patří do základní
přenosové sítě České republiky. Jižně od nich při severní hranici intravilánu obce prochází vedení VVN 110 kV
Jeřmanice – Česká Lípa, které napojuje rozvodny Hamr na Jezeře a Noviny pod Ralskem. Obě jsou zřízeny na
transformační převod 110/35 kV a leží na území sousedních obcí. Slouží jako hlavní napájecí zdroje pro
zajištění elektrické energie v území. V ÚP VÚC LK je na území Stráže pod Ralskem navržena přeložka vedení
VVN 220 kV, což vyplynulo ze zpracované územně plánovací dokumentace pro uvolnění plochy pro navrženou
průmyslovou zónu a rovněž vedení VVN 110 kV. Vedení VN 35 kV má dva správce (vlastníky) - ČEZ a. s.
a DIAMO s. p.
8.4. Plyn a vytápění
Obec Stráž pod Ralskem není plynofikována. Západně od obce prochází VTL plynovod DN 500 Hospozín –
Liberec. O plynofikaci obce se ovšem nejen z důvodu vysoké a nadále rostoucí ceny plynu neuvažuje.
V současné době je město centrálně zásobováno teplem ze s. p. DIAMO. Tepelným zdrojem je zde výtopna
v areálu těžby a úpravy uranu (dále již jen TÚU). Výstupním teplonosným médiem je středotlaká přehřátá pára
o tlaku 1,35 MPa a teplotě 250 °C. Provozním palivem ve výtopn ě je těžký topný olej. Výtopna má tři kotlové
jednotky o celkovém výkonu 42,966 MWt. Horkovod Stráž zásobuje tepelnou energií město Stráž pod Ralskem.
Celkově je vytápěno asi 1.300 bytů, provozní a administrativní objekty, bazén, škola, zdravotní středisko,
věznice a objekty občanské vybavenosti. Tepelná energie z horké vody je v domovních předávacích stanicích
transformována pro ohřev topné a teplé užitkové vody. Z kotelny jsou dále vyvedeny i 3 parovody, které teplem
zásobují objekty areálů dolu chemické těžby, tzv. pomocných provozů a vybrané provozní a kancelářské
objekty. Teplovod pak slouží k vytápění objektů TÚU. Rozvody jsou relativně nové a funkční, v letech 2002 –
2004 byla provedena rekonstrukce, na kterou poskytl dotaci Státní fond životního prostředí České republiky. Do
doby, jež je uvedena ve smlouvě, na jejímž základě byla poskytnuta tato dotace, není možná změna způsobu
vytápění.
8.5. Telekomunikace a radiokomunikace
Stráž pod Ralskem je pevnou telefonní sítí pokryta dobře, signál je kvalitní. Míra telefonizace je vysoká.
O výrazném rozvoji se, vzhledem k rozšíření sítí mobilních operátorů a cenové politice společnosti O2
Telefónica a. s. (dříve Český Telecom), neuvažuje. Signál mobilních operátorů byl na šestistupňové škále
hodnocen druhým nejlepším stupněm.
Televizní vysílání je zajištěno základními televizními vysílači:
Liberec – Ještěd (ČT1 – 31. kanál, ČT2 – 43. kanál, Nova – 8. kanál, Prima – 60. kanál)
Ústí n. L. – Buková Hora (ČT1 – 33. kanál, ČT2 – 50. kanál, Nova – 12. kanál)
Vysílání rozhlasu je zajišťováno vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS:
RKS Liberec – Ještěd
RKS Ústí n.L. – Buková hora
RKS Mělník
RKS Mnichovo Hradiště
RKS Praha – Cukrák
RKS Praha – město (TV věž na Žižkově)
Ve městě rovněž existuje možnost příjmu kabelové televize. Jsou k dispozici 2 programové nabídky – Mini,
která slouží jako náhrada za společnou televizní anténu (součástí jsou i radiostanice na vlnách FM), a Standard,
která kromě programů z nabídky Mini a radiostanic FM obsahuje i dalších 15 programů. Pro příjem nabídky
Standard je však třeba mít kabelový tuner v pásmu hyperband.
9. DOPRAVA
9.1. Základní silniční síť
Základní silniční skelet v řešeném území města a širšího zázemí tvoří páteřní tahy silnic II/270 (Jablonné
v Podještědí – Mimoň) a II/278 (křižovatka Luhov – Stráž pod Ralskem – Osečná – Český Dub – Hodkovice nad
Mohelkou) a doplňkové trasy silnic III. třídy, které dopravně propojují okolní obce a sídla. Pro napojení na síť
21
silnic I. třídy jsou důležité i silniční tahy II/268 (Nový Bor – Zákupy – Mimoň – Kuřivody – Mnichovo Hradiště),
II/262 (Zákupy – Česká Lípa) a II/592 (Osečná – Chrastava).
Tab.: Délka a hustota silniční sítě – základní charakteristiky
Obec/region
Silnice
Místní komunikace
I. třída
II. třída
III. třída
délka
hustota
délka
hustota
délka
hustota
délka
hustota
Stráž p. Ralskem
0
0
4,7
0,22
1,1
0,05
12
0,56
okres Česká Lípa
104,5
0,092
153,5
0,115
435,3
0,383
x
x
okres Liberec
128,7
0,139
106,0
0,135
463,5
0,501
x
x
Liberecký kraj
365,5
0,116
488,3
0,154
1621,7
0,513
x
x
Česká republika
6156
0,076
14669
0,186
34128
0,434
x
x
Pramen: Odbor dopravy Krajského úřadu Libereckého kraje, Krajská správa Silnic LK a.s.
2
Legenda: jednotky: délka silnic – v km, hustota – v km/km (vztaženo k rozloze území obce, regionu)
Silnice II/270 propojuje v severojižním směru obec Petrovice (hraniční přechod se SRN) s městy Jablonné
v Podještědí, Mimoň, Doksy, Dubá (vazba na silnici I/9) a spojuje především Stráž pod Ralskem, Mimoň
a rekreační oblast Máchova jezera s liberecko-jabloneckou sídelní regionální aglomerací. Řešené území je
napojeno silnicí II/268 v prostoru křižovatky Luhov. Nejzatíženějším úsekem z hlediska intenzity dopravy je
právě úsek 4-1270 od napojení II/268 do Mimoně (5 262 vozidel/24 h – viz tabulka).
Tab.: Intenzita dopravy v roce 2005 (počet vozidel za 24 hodin)
Číslo Sčítací
T
O
M
S
Začátek úseku
silnice úsek
270 4-1270
882
4 360
20
5 262 Mimoň k.z.
270 4-1278
652
2 672
29
3 353 vyústění 278
278 4-1610
193
1 270
27
1 490 vyústění z 270
Pramen: ŘSD – Celostátní sčítání dopravy 2010
Legenda:
Konec úseku
vyústění 278
Jablonné v Podj., x se 13
Hamr na Jezeře z. z.
T – těžká vozidla, O – osobní automobily, M – motocykly, S – součet všech vozidel celkem
x – křižovatka, z. z. – začátek zástavby, k. z. – konec zástavby
Silnice II/278 propojuje komunikaci II/270 ve směru západ – východ se silnicí R 35 (v obci Hodkovice nad
Mohelkou); vede přes Stráž pod Ralskem (severním obchvatem města), Hamr na Jezeře, Osečnou a Český
Dub. Její zatížení není příliš významné, vzrůstá však v období letní rekreační sezóny (tvoří přístupovou
komunikaci k Hamerskému rybníku). V územním plánu VÚC i v původním ÚPNSÚ Stráž pod Ralskem – Hamr
na Jezeře je navrhována nová přeložka silnice II/278 v úseku Hamr – Břevniště s cílem odklonit tranzitní
nákladní dopravu z rekreačního prostoru Hamerského rybníka.
Silnice III. třídy mají v řešeném území místně obslužný význam ve zpřístupnění okolních sídel a obcí mezi
silnicemi vyšších tříd. Silnice III/27241 spojuje Stráž pod Ralskem s Dubnicí; využívána je i spojnice Stráž pod
Ralskem – Noviny pod Ralskem, zejména s ohledem na připojení areálu s. p. DIAMO a Průmyslové zóny č. I
a komunikační propojení Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře (III/2781) s napojením Průmyslové zóny č. II.
9.2. Městské komunikace, doprava v klidu
Kvalita místních komunikací je rozdílná; některé jsou v uspokojivém stavu, jiné vyžadují zásadní
rekonstrukci. Rekonstrukce komunikací, včetně související infrastruktury, a výstavba nových komunikací pro
zpřístupnění obytných i výrobních zón (ul. Luční, ul. Fibichova, komunikace spojující TÚU a přemostění toku
Ploučnice u hydrobariéry, atd.), je v současnosti prakticky dokončena.
V rozsahu řešeného území města mají některé komunikace dopravně-sběrný nebo dopravně-obslužný
význam ve zpřístupnění vzdálenějších obytných ploch nebo v přivedení dopravy na komunikace s vyšším
dopravním významem. Přístup nákladní dopravy do Průmyslové zóny II. (zejména Johnson Controls a. s.) je
směřována po severním obchvatu města mimo centrum i obytné čtvrti. V trasách obslužných komunikací bude
třeba provést i některé stavebně–technické úpravy pro zvýšení bezpečnosti provozu: korekce šířkového
a směrového uspořádání, zlepšení přehlednosti křižovatek, rozhledových poměrů a segregace pěší dopravy.
Problematika dopravy v klidu, resp. možnosti parkování vozidel, jsou dány historickým vývojem. Většina
domů ve Stráži pod Ralskem vznikla v období „uranového boomu“ v 70. až 80. letech minulého století, kdy
dopravní plochy byly řešeny podle tzv. technicko-hospodářských ukazatelů (THU), které nepředpokládaly
obrovský nárůst individuální automobilové dopravy, ke kterému došlo v souvislosti s transformačními
22
ekonomickými a společenskými změnami po roce 1989. Důsledkem je nedostatek parkovacích ploch
v obytných zónách, především na sídlištích, který bude nutno v následujících letech řešit v návaznosti na
program komplexní regenerace sídlištní zástavby. Pro zajištění vyšší bezpečnosti bude rovněž vhodné provést
technická opatření ke zklidnění a zpomalení dopravy v obytných zónách.
9.3. Veřejná doprava, dopravní obslužnost
Stráž pod Ralskem je celkem uspokojivě obsluhována autobusovými linkami, které jsou vedeny zejména
ze směrů od České Lípy, Mimoně, Jablonného v Podještědí, Liberce (přes Osečnou) a Českého Dubu. Celkově
je město obsluhováno 10 autobusovými linkami (viz tabulka), z toho 9 místními a 1 dálkovou na trase Praha –
Jablonné v Podještědí.
Tab.: Autobusové linky veřejné dopravy se zastávkou na území Stráže pod Ralskem
Název linky
Číslo linky
Česká Lípa – Mimoň – Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře
500260
Česká Lípa – Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře
500263
Česká Lípa – Stráž pod Ralskem, Johnson Controls
500264
Brniště – Stráž pod Ralskem
500266
Jablonné v Podj.– Dubnice – Stráž pod Ralskem
500272
Stráž pod Ralskem – Rynoltice – Jablonné v Podještědí
500273
Dubá – Doksy – Mimoň – Stráž pod Ralskem
500282
Nový Bor – Jablonné v.P. – Stráž pod Ralskem, VP 9
500471
Stráž p.Ralskem, aut.st. – Liberec
540320
Jablonné v Podještědí, žel.st. – Stráž pod Ralskem – Praha
500280
Pramen: KORID – Krajský úřad Libereckého kraje, odbor dopravy
Dopravce (provozovatel)
ČSAD Česká Lípa a.s.
ČSAD Liberec a.s.
Na území obce je 8 zastávek místních a 2 zastávky dálkových (mezikrajských) autobusových linek. Autobusové
nádraží ve Stráži pod Ralskem je situováno při ulici Ploučnické při výjezdu z města na severní obchvat
(komunikace II/278). V roce 2011 došlo k redukci nástupišť ze 3 na 2.
9.4. Cyklistická a pěší doprava
Hlavní pěší trasa je směřována centrem města; vede od autobusového nádraží přes historické náměstí ke
kostelu a souběžně s Revoluční ulicí pokračuje dále kolem školy, sportovního areálu ke kulturnímu domu a dále
až k pláži horeckého rybníka. Na tuto páteřní trasu navazují další pěší trasy vedené k dalším objektům
občanské vybavenosti a do obytné zóny.
Stráží pod Ralskem prochází významná turistická stezka, vedoucí z Ještědského hřbetu přes Osečnou,
Hamerský Špičák po jižním břehu Hamerského rybníka a vodní nádrže Horka do centra města a dále přes
Noviny pod Ralskem a vrchol Ralska do Mimoně, odtud přes Brennou a Žizníkov na Českou Lípu.
Cykloturistické trasy
Územím obce prochází mezinárodní cyklotrasa č. 241 (SRN) – Petrovice – Lvová – Janovice v Podještědí
– Dubnice – Stráž pod Ralskem – Noviny pod Ralskem – Mimoň – Ploužnice – Jabloneček – Mukařov (směr
Mnichovo Hradiště). Na tuto trasu navazuje významná nadregionální cyklotrasa č. 3007 vedoucí z vrcholu
Ještědu přes Křižany, Osečnou, Hamr na Jezeře do Stráže pod Ralskem, dále v souběhu s trasou č. 241 do
Novin pod Ralskem, odtud přes Velký Grunov, Brniště, Lindavu a Cvikov až na sedlo Nová Huť (na silnici I/9
z Nového Boru na Rumburk) a Tolštejn. Na tyto trasy navazuje síť místních cyklotras (např. č. 3046 Hamr na
Jezeře – Stohánek – Mimoň).
Stráž pod Ralskem společně se sousedním Hamrem na Jezeře tvoří významný nástupní bod do hojně
navštěvované a oblíbené cykloturistické destinace v prostoru bývalého vojenského újezdu Ralsko.
V současnosti (2012) je realizován projekt „Zelená cyklomagistrála Ploučnice“ v úseku od pramenů
Ploučnice k průrvě Ploučnice. Tento úsek je částí nadregionální cyklistické magistrály Ploučnice (od pramenů
řeky až po její soutok s Labem v Děčíně) jako součást turistického rozvojového koridoru nadregionálního
významu.
10. OBČANSKÁ VYBAVENOST, SLUŽBY
10.1. Školství
Město Stráž pod Ralskem má poměrně stabilní síť škol a předškolních zařízení a vzhledem ke
demografickému složení obyvatel města i odpovídající druhovou skladbu školských zařízení.
Mateřské školy:
23
Ve Stráži pod Ralskem je mateřská škola součástí subjektu Základní a mateřská škola Stráž pod Ralskem.
Mateřská škola má dvě odloučená pracoviště sídlící ve dvou budovách na adresách ul. Máchova 299 a ul. U
Potoka 137. V letech 2012 a 2013 plánuje Město Stráž pod Ralskem sloučit obě odloučená pracoviště do jedné
budovy objektu stávající mateřské školky v ul. Máchova 299. Zřizovatelem je Město Stráž pod Ralskem.
Celková kapacita obou odloučených pracovišť je 153 míst. Jak z níže uvedené tabulky vyplývá, vytížení
mateřské školy (využití kapacity, resp. skutečný počet dětí) je velmi dobré.
Tab.: Mateřské školy ve Stráži pod Ralskem
Název zařízení
Mateřská škola I.
Mateřská škola II.
Celkem – mateřské školy
Kapacita
(počet míst)
78
75
153
Adresa
Máchova 299
U Potoka 137
Skutečnost
(počet dětí)
65
75
140
Obě budovy mateřské školy mají výdejny obědů. Celková kapacita obou zařízení je 153 míst. Obědy se
připravují v jídelně základní školy.
Základní školství:
Základní škola ve Stráži pod Ralskem disponuje celkovou kapacitou 850 míst; ve školním roce 2012 – 2013
ji navštěvuje 359 žáků ve 22 třídách. Vytížení školy je poddimenzováno, do objektu základní školy je přesunuta
pobočka základní umělecké školy Mimoň. V posledních letech byly v pavilonech základní školy provedeny
rozsáhlé investice: byla položena nová střešní krytina na hospodářském a sportovním pavilonu, nová podlaha
v tělocvičně, nová technologie dávkování chlóru do bazénu a další dílčí investice a opravy. Největší investicí
však byla přístavba objektu šaten a sociálního zařízení a I. a II. etapy sportovního hřiště.
Tab.: Základní školy ve Stráži pod Ralskem
Název zařízení
Adresa
Základní škola
– ZŠ 1. – 9. ročník
– Školní družina při ZŠ
– Školní jídelna při ZŠ
Základní umělecká škola V. Snítila
(pobočka ZUŠ Mimoň)
Kapacita
(počet
míst)
850
Pionýrů 141
Pionýrů 141
Pionýrů 141
Přesunuto z
náměstí 5. května 55
do objektu Pionýrů 141
Celkem -– základní školy
Skutečnost
(počet dětí)
496
(ZŠ a MŠ)
125
700
1675
496
Školní jídelna (kuchyně) ZŠ připravuje obědy nejen pro žáky a zaměstnance základní školy, ale i pro
mateřskou školu a zájemce z řad veřejnosti.
Ve městě působí i pobočka Základní umělecké školy Václava Snítila v Mimoni.
Střední školy a učiliště:
Ve Stráži pod Ralskem nepůsobí žádná střední škola ani učiliště. Přestože je zastoupení mladších věkových
kategorií nadprůměrné, musí studenti a učni dojíždět do středních škol a učilišť mimo Stráž – nejčastěji do
České Lípy, Mimoně a Liberce. Mezi absolventy ZŠ převládají žáci odcházející do SOU a OU, dále na SOŠ
a na gymnázia.
Ostatní školy a školská zařízení:
Ve Stráži pod Ralskem jsou zřízena dvě speciální vzdělávací zařízení. Jejich výčet je uveden níže v tabulce.
Tabulka: Ostatní školy a školská zařízení ve Stráži pod Ralskem
24
Název zařízení
Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR
Mezinárodní školící středisko DIAMO, s. p.
Celkem – ostatní zařízení
Pramen: DIAMO, s. p., IVVS p. o.
Adresa
Máchova 200
Máchova 201
Kapacita
(počet míst pro
základní výuku)
280
20
300
Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR (IVVS) je rezortním vzdělávacím zařízením s celorepublikovou
působností. Zajišťuje profesní teoretickou a praktickou přípravu příslušníků a občanských pracovníků Vězeňské
služby ČR tak, aby byli náležitě vycvičeni a vyškoleni pro výkon služby a zvyšovala se jejich odborná úroveň pro
výkon práce. Nová budova Institutu vzdělávání Vězeňské služby byla ve Stráži pod Ralskem otevřena 31. 8.
2000. V areálu je k dispozici 12 základních učeben s celkovou kapacitou 280 míst, 6 specializovaných učeben
s celkovou kapacitou 128 míst, přednáškový sál s kapacitou 96 míst a víceúčelový sál s kapacitou 120 míst.
Posluchači kurzů využívají v rámci přípravy na své budoucí povolání speciální učebny, jakými jsou například
cvičná cela, učebna se simulátorem střelby či speciálně upravený sál pro tělesnou přípravu.
Mezinárodní školící středisko s. p. DIAMO zajišťuje kurzy, semináře, workshopy a jiné formy prohlubování
kvalifikace pro pracovníky zařazené na vybraných pracovních místech (funkcích), zejména v oblasti prezentace
výukových programů zaměřených na profesní trénink ve všech aspektech produkce uranu, tj. od průzkumu
ložisek, těžby různými dobývacími metodami přes úpravu uranových rud, ochranu životního prostředí a zdraví
pracovníků, až po zahlazování následků po těžbách. Mezinárodní školící středisko spolupracuje v některých
specializovaných oborech (jaderný palivový cyklus, úplný cyklus dobývání uranu) se zahraničním partnerem
(World Nuclear University, London).
10.2. Kultura
Stráž pod Ralskem disponuje následujícím výčtem kulturních zařízení a památek (viz tabulka):
Tab.: Přehled kulturních zařízení a významných objektů (památek) ve Stráži pod Ralskem
Adresa
Kult. pam.
Poznámka
Název zařízení
Kulturní dům U Jezera
Máchova 203
Kinosál, sály, učebny, restaurace
Městská knihovna
Revoluční 164
Dlouhodobě etapově restaurováno dle
Zámek Vartenberk s areálem
x
zpracované projektové dokumentace
Kostel sv. Zikmunda s areálem
x
Hřbitov (u kostela)
x
V roce 2011 restaurován strop márnice
Fara
x
V roce 2009 restaurována fasáda a vstupní
Kaple sv. Jana Nepomuckého Zámecký vrch
x
kované dvoukřídlé dveře
Morový (Mariánský) sloup
Nám. 5.května
x
V roce 2011 a 2012 etapově restaurováno
V roce 2009 komplexně restaurováno
Socha sv. Valentina
Nám. 5.května
x
s doplněním pozlacených atributů
Plánováno přemístění před budovu Základní
Pomník Antonína Sochora
Nám. 5.května
a mateřské školy Stráž pod Ralskem
Socha přemístěna v prostoru vyluhovacích
Sochy Panny Marie
Alej v ul.
polí v ul. Enkláva a bylo provedeno její
Sedmibolestné
Fibichova
restaurování.
Zpracována projektová dokumentace na
Gablerův dům
Mimoňská 142
komplexní rekonstrukci
Stará škola
Mimoňská 143
25
Kulturní památky – výběr:
Kostel sv. Zikmunda
Historie kostela sv. Zikmunda sahá do 2. poloviny 14. století (první písemný doklad o existenci stavby je
z roku 1363). Známější byla jeho renesanční podoba, současnou barokní tvář
získal přestavbou z let 1772 – 1779 dle projektu Jana Josefa Kunze. Kostel byl
celá desetiletí v čase komunistické moci neudržován, sloužil jako skladiště
a chátral, kolem roku 1960 byl uzavřen. Původně bohaté zařízení interiéru bylo
částečně uschováno do depozitáře, částečně do jiného kostela (pravděpodobně
kostel sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí). Je možné, že místní lidé mohli
také některé vzácné kusy zařízení zachránit před zkázou. Určité součásti
výzdoby zmizely asi navždy, například oltářní obraz Adorace svatého Zikmunda
od mistra Pamnicha z 18. století. Malba rozměrného plátna vysokého přes čtyři
metry byla vyříznutá z rámu a odcizena. Malba ornamentů z přelomu 19. a 20.
století je provedena šablonovou technikou a složité krásné květinové motivy
jsou ve stínování ukončeny volnou rukou.
Zajímavé jsou dochované fresky z období „socialistického realismu“ na dělicí
zdi mezi hlavní lodí a původní kaplí. V rámci církevní stavby se jedná o raritu.
V srpnu roku 2001 začaly restaurátorské práce na interiéru kostela,
počátkem jara v roce 2002 bylo ukončeno restaurování kněžiště a kruchty
a provedena rekonstrukce oltářního obrazu "Adorace sv. Zikmunda" (tento motiv malby je v Čechách unikátní –
svatý Zikmund je dnes téměř zapomenutý patron české země).
Morový sloup
Morový sloup je dominantou náměstí, které je protáhlého tvaru. Byl postaven roku 1682 a to
na počest vyhnutí se morové epidemii roku 1680. Roku 1682 byla postavena socha Panny Marie,
která byla později doplněna sv. Janem Nepomuckým, sv. Floriánem, sv. Šebestiánem a sv.
Prokopem. V současné době probíhá jeho restaurování.
Zámecká kaple
Kaple sv. Jana Nepomuckého byla postavena roku 1722. V roce 2009 bylo provedeno
komplexní restaurování vnější fasády kaple a restaurování vstupních kovaných dvoukřídlých
dveří, včetně obnovy vstupního schodiště.
Zámek Vartenberk
Zámek se nachází na vyvýšenině (Zámecký vrch) na severním okraji Stráže pod Ralskem. Byl postaven
Markvartici ve 13. století. V průběhu několika století se na něm vystřídalo velké množství majitelů (včetně
nechvalného působení posádky sovětské armády, která zámek zanechala v dezolátním stavu). V roce 1987
zámek zachvátil požár a doposud je nepřístupný.
Od roku 2003 započalo město s rekonstrukcí zámku, a to opravou klenby nad vstupní branou do zámku.
Zámek je již kompletně zastřešen a pokračují práce na obnově statiky celého objektu a na obnově zábradlí
mostu vedoucího k hlavnímu vstupu do zámku. Na statické zajištění zámku je zpracován projekt, jehož cílem je
odstranění havarijního stavu nosných konstrukcí a konsolidace objektu v rámci jeho záchrany pro další využití.
Až dosud provedené práce provedlo město za pomoci finančních prostředků Ministerstva kultury ČR
a Libereckého kraje. Podmínkou dalšího pokračování prací jsou dotace z jiných zdrojů, neboť realizace obnovy
zámku pouze z finančních prostředků městského rozpočtu není reálná. Město se snaží uvést zámek do
uspokojivého stavu i za cenu případného prodeje za symbolickou částku s podmínkou, aby se nový majitel
podílel na opravě a zpřístupnil ho veřejnosti.
Gablerův dům
Ve špatném stavu se nacházejí objekty Gablerova domu a sousedící staré školy. Město má v plánu oba
domy opravit a využít pro rozsáhlé muzeum těžby uranu, v objektu je plánováno vybudování stálé expozice
historie a současnosti těžby, muzeum města Stráž pod Ralskem, turistické informační středisko, jazyková
26
učebna, místnosti pro besedy a pořádání výstav a byt správce. Přilehlé pozemky je plánováno využít
k venkovnímu posezení s dětským koutkem (pro maminky s dětmi).
Zřícenina hradu Ralsko
Hrad není sice na katastru obce, ale patří mezi nejvýznamnější památky v okolí Stráže pod Ralskem a tvoří
dominantu celého kraje. Archeologické nálezy dokládají existenci hradu již ve 13. století, kdy nejspíše byl
markvartickým sídlem. Od konce 14. století byl hrad majetkem Jana z Vartenberka a Ralska. V roce 1426 hrad
obléhali husité, úspěšní však byli až při druhém obležení v roce 1435. Poté za rychle se střídajících majitelů
Ralsko počalo ztrácet svůj do té doby značný význam, přestalo být sídlem svých majitelů a již roku 1505 se
uvádí jako hrad pustý. Dílo zkázy bylo dokonáno pobytem sovětských vojsk ve vojenském výcvikovém prostoru
Ralsko v 70. a 80. letech minulého století (devastace, nápisy na zdivu aj.).
Kulturní zařízení:
Nejvýznamnějším kulturním zařízením města je kulturní dům U Jezera; disponuje velkým a malým
společenským sálem a dalšími prostory pro pořádání různých akcí. Kromě kulturního domu a kostela sv.
Zikmunda je ke kulturním akcím využíván areál zámku Vartenberk a pláž jezera Horka.
Ve městě se konají pravidelné kulturní akce. Výběr některých významnějších z nich je uveden v následující
tabulce:
Tab.: Významnější kulturní akce pořádané v roce 2011
Datum
Název akce
24. konání
6., 30. 7.
koncerty Vartenberské kulturní léto
25. 6.
Vartenberské slavnosti
25. 11.
zpívání pod vánočním stromem
Pořadatel
SPOROP o. p. s.
SPOROP o. p. s.
Největší kulturní akcí je každoročně „Vartenberské kulturní léto“ pořádané o. p. s. SPOROP. Tato kulturní
akce spočívá v pořádání koncertů známých folkových a country skupin (RANGERS, Ivo Jahelka, atd.)
a veřejného promítání vybraných filmových produkcí v areálu zámku Vartenberk.
Neméně významnou akcí jsou i koncerty vážné hudby pořádané Biberovou společností o. s. k památce
odkazu místního rodáka, hudebního skladatele Heinricha Ignaze Franze Bibera. Ten působil řadu let
v Salzburgu jako dirigent arcibiskupské kapely. Je řazen k proslulým skladatelům 17. století, byl znám jako
houslový virtuos a významný skladatel církevní hudby. Za své zásluhy o rozvoj hudební kultury byl císařem
Leopoldem I. povýšen do šlechtického stavu.
Město Stráž pod Ralskem rovněž každoročně pořádá „Vartenberské slavnosti“, které jsou vždy největší
kulturní akcí v daném roce na území města s průvodem historických postav, vystoupením hudebních
a tanečních skupin a skupin historického šermu. Na závěr akce je obvykle pořádán ohňostroj.
Ve městě se konají i další kulturní akce. V lednu a únoru jsou to především plesy, dále lze zmínit především
akce pro děti – pálení čarodějnic, dětský den, Mikuláš a rovněž slavení Vánoc a Velikonoc.
Ve Stráži pod Ralskem působí několik nevládních neziskových organizací. Jsou to zejména Sdružení
dobrovolných hasičů, základní organizace Českého rybářského svazu, Českého svazu chovatelů, SPOROP, o.
p. s., Šešule o. s., pionýrská skupina Výři, mateřské centrum Otevřeno dětem o. s., Biberova společnost o. s.,
Wartenberský kolař o. s. a mnohé další.
10.3. Zdravotnictví
Ve Stráži pod Ralskem funguje poliklinika, která poskytuje zdravotní péči i v různých lékařských
specializacích. Polikliniku využívají jako spádové zdravotnické zařízení i obyvatelé okolních obcí. Seznam
zdravotnických zařízení ve Stráži pod Ralskem je uveden v následující tabulce.
Tab.: Seznam zdravotnických zařízení ve Stráži pod Ralskem
Lékařská specializace
Poliklinika
– praktický lékař
– lékař pro děti a dorost
– stomatolog
– gynekolog
– chirurg
– kožní lékař
27
Počet zdravotnických zařízení
4
1
4
1
1
1
– ORL (ušní, nosní, krční)
– ortoped
– interna
– laboratoř
– rentgen
Rehabilitace
1
1
1
2 (1 x biochemická a histologická, 1 x stomatologická)
1
JUWA – M, s.r.o.
Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že okruh lékařských služeb, které jsou ve Stráži pod Ralskem
poskytovány, je poměrně široký. Město je tedy zdravotními zařízeními vybaveno dobře. Objekt polikliniky
převzalo v roce 2008 Město Stráž pod Ralskem od s. p. DIAMO. Nejbližší nemocnicí dle vzdálenosti po silnici
i časové dostupnosti veřejnou dopravou je Nemocnice s poliklinikou v České Lípě.
10.4. Sociální péče
Tab.: Zařízení sociální péče – základní údaje
Zařízení
Dům s pečovatelskou službou
Terénní pečovatelská služba
Adresa
Jižní 290
Jižní 290
Kapacita
(lůžka)
27
V oblasti zajištění sociální péče lze za nejdůležitější počin považovat zprovoznění domu s pečovatelskou
službou. DPS byl slavnostně otevřen 26. 9. 2003. Dům má 24 bytových jednotek, součástí bytové jednotky je
vlastní sociální zařízení. Každý nájemník má sepsanou nájemní smlouvu na byt. Budova je dvoupatrová a má
výtah. Součástí DPS jsou služby jak pro jeho obyvatele, tak i pro příjemce pečovatelské služby v terénu. O
přidělení bytu v DPS rozhoduje Rada města na základě doporučení sociální komise, vyjádření lékaře a šetření
celkových sociálních poměrů uchazeče, jde-li o občany ve věku nad 65 let. Celková cena za výstavbu byla
necelých 21 mil. Kč, z toho 16,8 mil. Kč činila dotace Státního fondu rozvoje bydlení, zbývající částku zaplatilo
město ze svého rozpočtu.
Obecný demografický vývoj ve společnosti je důvodem záměru společnosti PROMOVEO a. s. na výstavbu
komfortního areálu pro seniory v lokalitě ul. Jižní, v těsném sousedství stávajícího domu s pečovatelskou
službou. S předpokládanou zvýšenou koncentrací seniorů na území města (po vybudování areálu pro seniory
společnosti PROMOVEO a. s.) je nutné dbát na důsledné odstraňování stávajících bariér na komunikacích a ve
veřejných budovách. Důležitou součástí péče o seniory a postižené občany je rozvoj osobních služeb.
Stravování pro zájemce z řad veřejnosti zajišťuje místní základní škola.
10.5. Sport a tělovýchova
Správu kulturních a sportovních zařízení ve Stráži pod Ralskem má na starosti příspěvková organizace
Panda sport. Ta byla za tímto účelem zřízena městským zastupitelstvem v roce 1996. Ve Stráži pod Ralskem
se nachází vzhledem k velikosti obce velké množství sportovních zařízení. Jejich výčet je uveden v následující
tabulce.
Tab.: Přehled tělovýchovných zařízení ve Stráži pod Ralskem
Provozovatel
Zařízení
Druh sportu
Panda sport, p. o.
Sportovní hala
bazén, tělocvičny, fitness
Panda sport, p. o.
Areál vodního lyžování
vodní sporty
Panda sport, p. o.
Školní hřiště
atletika, fotbal
FK Stráž pod Ralskem
Fotbalové hřiště
fotbal
TJ Přetejk
Vodáci – loděnice
PS Výři
Sportovní areál Pod kaplí
volejbal
Šešule o. s.
Boulderingová stěna
horolezectví
SK Ralsko Bike o. s.
Krytý a venkovní skate park
skate
Pramen: MěÚ Stráž pod Ralskem, PS Výři, Šešule o.s., TJ Přetejk
Adresa
Pionýrů 168
P. O. Box 24
Nám. 5. května 35
Strmá 2
Hornická 319
Ve sportovní hale je k dispozici krytý plavecký bazén o rozměrech 25 x 12 m a s hloubkou 90–160 cm.
V areálu bazénu se dále nachází solárium, kosmetika, kadeřnictví, fitness pro 12 osob, 2 sauny pro 10 a 6 osob
a masáže. Ve stejném komplexu jsou k dispozici dvě tělocvičny. Malá má rozměry 8 x 17 m a dřevěnou
palubku, velká 30 x 17 m a nový povrch regupol. Obě umožňují provozovat řadu míčových sportů (basketbal,
volejbal, házená, soft tenis, stolní tenis), sportovní gymnastiku i např. bojová umění. Vodní lyžařský vlek je
28
umístěn na nádrži Horka a má délku 830 m. Kvalita sportovišť je velmi dobrá, funguje i sportovní zázemí.
Velkým handicapem je neupravená pláž jezera Horka, což výrazně ovlivňuje rekreační možnosti místních
obyvatel, ale i přilehlého okolí.
10.6. Ostatní služby
Do této kategorie zahrnujeme ostatní zařízení občanské vybavenosti jako obchodní síť, ubytovací,
stravovací a společensko-zábavní zařízení, nevýrobní služby, bankovnictví a pojišťovnictví a rovněž státní
i nestátní úřady a instituce.
Maloobchod:
Město Stráž pod Ralskem má poměrně úzkou síť maloobchodních zařízení se slabou nabídkou obchodů
a služeb. Ve městě byla v roce 2010 vybudována prodejna supermarketu PENNY a v současnosti (2012)
probíhá výstavba prodejny KIK. Obyvatelstvo Stráže pod Ralskem využívá při nákupu služeb a zboží dobré
dopravní dostupnosti převážně do Liberce a České Lípy. Obecně je nabídka v oblasti maloobchodu ve městě ze
strany obyvatel hodnocena jako nedostatečná, a to nejen v rámci obchodů, ale zejména služeb.
Ubytování, stravování:
Problematika ubytování a stravování je s ohledem na úzkou provázanost s turistickým ruchem a rekreací
zařazena do kapitoly Cestovní ruch.
Nevýrobní a výrobně-opravárenské služby:
Do této kategorie zařazujeme jak služby typu holičství–kadeřnictví, pedikúra, manikúra, solária, prádelny
a čistírny, zámečnictví, zakázkové krejčovství, kopírování a fotopráce, truhlářství, čalounictví, zámečnictví,
klempířství apod., tak i služby poradenské, účetní, daňové, právní, realitní kanceláře aj. Vybavenost Stráže pod
Ralskem v této kategorii služeb není dle názoru obyvatel města zcela dostatečná. Občané Stráže mohou
využívat služby: kadeřnictví, pedikúru, manikúru, kosmetiku, solária, kopírování a fotopráce, zednictví, malířství
a natěračství, truhlářství, autodílnu a pneuservis. Občany je přitom nedostatek těchto služeb vnímán jako jeden
z největších problémů. Relativně nejvíce je postrádána opravna obuvi, mandl a podobné služby.
Za těmito službami se proto dojíždí do Mimoně nebo až do České Lípy. Vyšší typ služeb je dostupný
v České Lípě, případně v Mladé Boleslavi a Liberci (např. regionální pobočky cestovních kanceláří aj.).
Bankovnictví a pojišťovnictví:
Ve Stráži pod Ralskem sídlí 2 pobočky, resp. obchodní místa bankovních ústavů:
Česká spořitelna
GE Money Bank
Bankomat zde mají obě pobočky obou bankovních ústavů. Otevírací doba obou poboček je vyhovující,
pobočka České spořitelny a. s. má zavřeno každý čtvrtek, pobočka GE Money Bank má otevřeno ve všechny
pracovní dny.
Úřady a instituce:
Městský úřad Stráž pod Ralskem (vč. matriky a stavebního úřadu)
Policie ČR – obvodní oddělení
Městská policie
Česká pošta, s. p.
Věznice Stráž pod Ralskem
Městský úřad ve Stráži pod Ralskem vykonává působnost stavebního úřadu i pro okolní obce: Dubnice,
Hamr na Jezeře a Noviny pod Ralskem. Pověřený obecní úřad (obec II. stupně) sídlí v Mimoni, úřad obce
s rozšířenou působností (obec III. stupně) má své sídlo v České Lípě. Pro Stráž pod Ralskem vykonává svoji
působnost úřad práce Česká Lípa. Finanční úřad sídlí v České Lípě. Ve Stráži pod Ralskem sídlí i městská
policie a obvodní oddělení Policie ČR, do jehož působnosti patří i obce Stráž pod Ralskem, Břevniště, Brniště,
Dubnice, Hamr na Jezeře, Hlemýždí, Jáchymov, Luhov, Nový Luhov, Útěchovice a Velký Grunov.
Požární ochrana je řešena na dobrovolné bázi (SDH). V rámci Hasičského záchranného sboru Libereckého
kraje Stráž pod Ralskem územně spadá pod územní odbor Česká Lípa, stanice je umístěna v Jablonném
v Podještědí. Město disponuje moderní hasičskou zbrojnicí pro SDH. Objekt hasičské zbrojnice byl vybudován
a vybaven převážně z dotačních zdrojů, v současnosti (2012) chybí pouze realizace fasády objektu. Plánovaná
věž na sušení požárních hadic byla nahrazena sušící skříní na požární hadice, která je umístěna uvnitř objektu.
Věznice Stráž pod Ralskem má kapacitu 783 odsouzených a je zařazena do kategorie „věznice s ostrahou“.
29
11. CESTOVNÍ RUCH
11.1. Historie a současnost cestovního ruchu
Cestovní ruch patřil v minulosti (v první polovině 20. století) k významným odvětvím ve struktuře ekonomiky
města. Po vzniku horeckého rybníka (dnes „vodní dílo Stráž pod Ralskem“) a v návaznosti na sousední Hamr
na Jezeře se i Stráž pod Ralskem stala významným rekreačním letoviskem. Pro ubytování návštěvníků byla
k dispozici řada hostinců – Müllerův, Seidlův, Telenského, Prihodův, Kunertův, Heinrichův, Strážský dvůr,
Střelnice, konaly se nejrůznější kulturní akce (např. v hostinci „U Bílé labutě“ bylo zahájeno promítání filmů).
Důležitým krokem v přerodu Stráže v letovisko se stalo spojení se železnicí. Automobilová společnost
v Liberci kalkulovala s rostoucím cizineckým ruchem a vyžádala si koncesi pro osobní dopravu od nádraží
v Brništi do Stráže a Hamru s provozem vždy od poloviny dubna do konce října. Koupání organizoval agilní
„Okrašlovací spolek“. Hamr, který se v letovisko vyvinul dříve než Stráž, měl sice pěkné koupaliště s módními
plážemi, neměl však dostatek ubytování, takže řada letních hostí bydlela ve Stráži a do Hamru za koupáním
dojížděla. Návštěvníci litovali, že nemají možnost se koupat přímo ve Stráži. Okrašlovací spolek byl nadále
aktivní a v roce 1930 byl na jezeře přímo ve Stráži rozšířen počet kabin, zřízeny tenisové kurty, zvýšen počet
lodiček k půjčování, postavena nová kavárna a parkoviště pro automobily. Počet letních návštěvníků rok od
roku rostl. V té době také Stráž vstoupila do Německého svazu severočeských lázní a letovisek a díky tomu
byla zařazena do různých propagačních akcí.
Po roce 1945 byla Stráž zahrnuta do rekreačního ráje ROH. Rozvoji letoviska bránila nejdříve stále se
rozšiřující zóna vojenského výcvikového pásma. V souvislosti s rozvojem těžby uranu od konce 60. let 20.
století byly veškeré aktivity v odvětví cestovního ruchu na dlouhých 30 let utlumeny, rekreační penziony byly
zabrány pro zřízení kanceláří. Město Stráž přestalo být majitelem svého jezera (dnes Povodí Ohře) a koupání je
možné jen na vlastní nebezpečí. Rozsáhlý komplex obslužných budov pro rekreanty z pláže zmizel. Jezero
zmenšilo svoji plochu kvůli značným naplaveninám, které od dob výstavby hráze nebyly odstraňovány. Lodičky
se nepůjčují, tobogán neexistuje…
Od 90. let se objevují snahy navázat na tradice a znovu rozvojový potenciál pro cestovní ruch využít.
Základem je revitalizace nádrže Horka a vytvoření odpovídajícího zázemí (pláž, lesopark, sportovní aktivity,
šatny, tobogán, půjčovna loděk, občerstvení…). První vlaštovkou je provozování závěsného vodního lyžování
(Panda sport), v další etapě se počítá s odbahněním jezera, vznikem kempu a vytvořením zázemí pro turisty
a cykloturisty. Nabízí se i využití přírodních i kulturních atraktivit v okolí (průrva Ploučnice, zřícenina hradu
Ralsko, cyklistické trasy v oblasti Ralska a po dokončení rekonstrukce i zámek Vartenberk).
11.2. Ubytování, stravování, služby
Kapacita ubytování a stravování je s ohledem na zaměření ekonomiky města na vyšší úrovni než u měst
obdobné velikosti. Zásadní problém však tkví v úrovni a kvalitě, zejména ubytovacích a stravovacích zařízení,
která byla realizována za jiným účelem, než pro potřeby cestovního ruchu.
Tab.: Přehled ubytovacích zařízení ve Stráži pod Ralskem
Kapacita
Název / kategorie
Adresa
(lůžek)
Hotely
DIAMO
Máchova 265
302
URAN
Revoluční 196
32
Ostatní ubytovací zařízení
Chatky PANDA SPORT
Máchova 203
24
Villa MIMOSA
Pod kaplí 206
5
Šešule
Nám. 5. května 35
30
Soví vrch
Pod Kaplí 484
25
Ubytovna IVVS
Jižní 267
190
Celkem kapacita lůžek
608
Poznámka
ubytovna hotelového typu, kategorie **
ubytovna hotelového typu
dřevěné chatky turistického typu
apartmány 1+kk až 3+1
ubytovna turistického typu
ubytovna turistického typu
Institut vzdělávání Vězeňské služby ČR
Celková kapacita ubytování v řešeném území je 608 lůžek, velkou část kapacity však tvoří ubytování
turistického typu nebo účelová ubytovací zařízení resortu Ministerstva spravedlnosti. Pro podporu rozvoje
cestovního ruchu a zejména vícedenních pobytů návštěvníků města Stráž pod Ralskem bude třeba výrazně
změnit strukturu ubytovacích zařízení, zlepšit úroveň ubytovacích kapacit a vyřešit absenci doplňkových služeb
k ubytování.
30
Stravovací zařízení ve Stráži pod Ralskem mají sice kapacitu pro současné potřeby dostačující, kvalita
služeb a úroveň zařízení však neodpovídá současným nárokům.
Doplňková nabídka služeb pro ubytované návštěvníky města je na území města poměrně dostatečná
(venkovní sportoviště, bazén, tenisové kurty, areál vodního lyžování), nicméně úroveň těchto služeb je
různorodá. V okolí města jsou velice příhodné podmínky pro cykloturistiku, vodáctví a pěší turistiku.
12. BEZPEČNOST, KRIMINALITA
Údaje o bezpečnostní situaci a úrovni kriminality, včetně vývojových trendů byly získány ze statistiky
Územního odboru Česká Lípa Policie České republiky, který vede statistiku trestné činnosti všech obvodních
oddělení Policie České republiky na okrese Česká Lípa. S ohledem na náročnost přípravy a zpracování dat
nebylo možné získat údaje za samotné město Stráž pod Ralskem, ale pouze za obvod celého OO PČR.
Tab.: Vývoj kriminality v období 2008 – 2011 – vybrané ukazatele (data za obvodní oddělení Policie ČR)
Kategorie
Zjištěno
Objasněno
2008
2009
2010
2011
2008
2009
2010
2011
Vraždy
0
0
0
0
0
0
0
0
Loupeže
2
1
1
0
2
1
1
0
Násilné činy celkem
29
16
22
20
24
13
19
15
Znásilnění
0
0
0
3
0
0
0
3
Mravnost. č. celkem
1
3
1
3
1
3
1
3
Krádeže vloupáním
53
42
43
50
18
14
12
17
Krádeže automobilů
25
13
15
8
11
4
3
4
Krádeže věcí z aut.
12
16
6
13
4
3
0
0
Majetk. činy celkem
150
126
117
134
54
35
33
42
Pramen: ÚO Česká Lípa PČR
Abychom mohli srovnat úroveň kriminality na území OO PČR Stráž pod Ralskem s průměrem České
republiky, přinášíme v tabulkách vybrané ukazatele ve vývojové řadě 2008 – 2011 za celou ČR a porovnáváme
relativní data.
Tab.: Vývoj kriminality v období 2008 – 2011 – vybrané ukazatele (údaje za Českou republiku celkem)
Kategorie
Zjištěno
Objasněno
2008
2009
2010
2011
2008
2009
2010
2011
Vraždy
Loupeže
Znásilnění
Mravnost. č. celkem
Krádeže věcí z aut.
Majetk. činy celkem
202
4515
17875
529
1680
53381
18793
49430
219347
181
4515
16887
480
1730
54848
14770
46613
212168
173
3874
18073
586
1811
58758
13109
39455
203717
173
3761
19409
675
2086
59672
12393
33230
203675
183
2235
12397
398
1291
11360
3296
3921
42761
163
2339
12422
378
1349
12523
2911
3995
44100
170
2082
13462
465
1520
13708
2302
3829
43478
158
1984
14533
499
1604
14155
2458
2928
45458
Pramen: MV ČR
Tab.: Vývoj kriminality v období 2008 – 2011 – zjištěné činy – relativní údaje na 1000 obyvatel za ČR –
porovnání územního obvodu OO Stráž pod Ralskem a České republiky celkem
Kategorie
Obvodní oddělení Stráž p. Ralskem
Česká republika
2008
2009
2010
2011
2008
2009
2010
2011
Vraždy
0
0
0
0
0,19
0,18
0,17
0,17
Loupeže
2
1
1
0
4,03
4,52
3,87
3,71
31
Znásilnění
Mravnostní činy celkem
Krádeže věcí z automobilů
Majetkové činy celkem
Pramen: ÚO Česká Lípa PČR
29
0
1
53
25
12
150
16
0
3
42
13
16
126
22
0
1
43
15
6
117
20
3
3
50
8
13
134
16,50
0,50
1,57
53,38
18,79
49,43
219,35
16,89
0,48
1,73
54,85
14,77
46,61
212,17
18,07
0,59
1,81
58,76
13,11
39,46
203,72
19,41
0,68
2,09
59,67
12,39
33,23
203,68
Kriminalita v oblasti Stráže pod Ralskem (obvod OO Policie ČR) je ve srovnání s průměrem České republiky
srovnatelná. Výrazně nižší jsou však krádeže věcí z automobilů. Nejhorší je situace u krádeží vloupáním
(zhruba dvojnásobně vyšší výskyt ve srovnání s republikovým průměrem) a u krádeží dvoustopých
motorových vozidel. Zřejmě to souvisí částečně se zaměřením oblasti na cestovní ruch, vyšším počtem
automobilů ze zahraničí (SRN, Nizozemí, Polsko aj.), které jsou nejčastěji předmětem krádeží, a relativní
blízkostí státní hranice.
13. SHRNUTÍ – PROBLÉMOVÁ ANALÝZA
V závěrečné kapitole analýzy přinášíme shrnutí nejvýznamnějších výstupů z analytické části (Profilu města),
analýzu silných a slabých stránek (SWOT) a definování nejdůležitějších rozvojových oblastí města.
13.1. SWOT analýza
SWOT analýza byla vytvořena ve spolupráci s členy pracovní skupiny pro aktualizaci Strategie rozvoje
města Stráž pod Ralskem. Informace uvedené ve SWOT analýze byly zjištěny především na základně informací
zpracovatele aktualizace Strategie a na základě realizovaného dotazníkového šetření mezi spolupracovníky
pracovní skupiny pro aktualizaci Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem.
Silné stránky
atraktivní krajina v okolí města (Ralská pahorkatina, hrad Ralsko, vodní nádrž Horka, rybník
Hamr na Jezeře, Ještěd, atd.)
dostatek možností pro sportovní vyžití (víceúčelové sportovní hřiště, tenisové kurty, bazén,
volejbalové hřiště, horolezecká stěna, tělocvična, skatepark, atd.)
klidné město mimo hlavní dopravní tahy a současně dobrá geografická poloha města
s dostupností do velkých měst i rekreačních oblastí
kvalitní zdravotnické služby v objektu polikliniky, nový rentgen
mateřská a základní škola ve městě, dobrá dopravní dostupnosti středních a vysokých škol
(Česká Lípa, Liberec, Nový Bor)
dobrá technická infrastruktura města (systém CZT, veřejné osvětlení, komunikace, vodovod
a kanalizace)
relativně dobrý technický stav bytových domů ve vlastnictví města
patriotismus obyvatel, hodnocení města jako dobrého místa pro život
dobrá poloha města na hlavních turistických trasách (cyklomagistrála „Ploučnice“, vodní tok
řeky Ploučnice)
32
Slabé stránky
nevyhovující struktura obchodů a služeb
nedostatek pracovních příležitostí, zejména pro ženy a znevýhodněné skupiny obyvatel
(matky s malými dětmi, absolventi, atd.)
špatné mezilidské vztahy obyvatel města
nedostatečné dopravní spojení pro dojíždění do zaměstnání, absence spojů o víkendech
špatná image města, dědictví minulosti – těžba uranu, věznice, převaha panelové výstavby
nedostatečná propagace nabídky města
nedostatek ubytovacích kapacit vyšší kvality
nedostatečné využití kapacit majetku města (poliklinika, sportoviště, kulturní dům)
Příležitosti
rozšíření struktury nabídky kulturního vyžití (kino, koncerty na hradě Vartenberk a na pláži
vodního díla Horka, apod.)
podpora vzdělávání obyvatel (jazykové kurzy, kurzy IT gramotnosti, finanční gramotnosti,
apod.)
maximalizace využití kapacit majetku města formou pořádání seminářů, konferencí,
workshopů (aktivní a cílená nabídka volných prostor krajským a státním institucím, sportovním organizacím,
apod.)
trvalá podpora vytváření nových pracovních míst ve městě s cílem zamezení odchodu
mladých obyvatel
vytváření rozvojových ploch s infrastrukturou pro stavbu RD
zlepšení spolupráce s okolními obcemi se zdůrazněním výhodné polohy Stráže pod
Ralskem jako výchozího místa pro návštěvy atraktivit cestovního ruchu
zlepšení propagace města se zaměřením na jeho jedinečný soubor nabídky sportovního
vyžití a vytvoření ucelené nabídky služeb na sezónu léto/zima
využití pláže vodního díla Horka jako rekreačního areálu pro volný čas
zlepšení sociálních vztahů mezi obyvateli města
Hrozby
závislost města na s. p. DIAMO v oblasti zásobování teplem a existence kolizních situací
mezi rozvojovými prioritami města a potřebami s. p. DIAMO
odchod mladých obyvatel města, strmý nárůst současného průměrného věku obyvatel
města (38 let)
obnova těžby uranové rudy (dobývacím či chemickým způsobem) a tím znehodnocení
aktivit zaměřených na rozvoj cestovního ruchu
další omezování struktury obchodů a služeb
nárůst nezaměstnanosti a následný odchod obyvatel města
33
13.2. Problémová analýza
Na základě existující Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem, dotazníkového šetření realizovaného mezi
členy pracovní skupiny pro aktualizaci Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem a jejími spolupracovníky
a znalostmi zpracovatele aktualizace Strategie jsou definovány hlavní rozvojové oblasti, které pokrývají všechny
oblasti rovnoměrného rozvoje města.
A) Ekonomický rozvoj, zaměstnanost
Vytváření podmínek pro tvorbu pracovních míst
Podpora zachování stávajících pracovních míst formou trvalé podpory pro malé a střední podnikatele
Cílená prezentace ekonomického potenciálu města případným investorům na úzce specializovaných
akcích (CzechInvest, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Okresní hospodářská komora Liberec,
veletrhy, atd.)
Revitalizace brownfields formou definování podmínky vzniku nových malých a středních podniků
primárně ve stávajících brownfields
B) Technická a dopravní infrastruktura, bydlení
Zpracování pasportů kanalizační sítě (splaškové i dešťové), horkovodního vedení, hlavních rozvodů
silové elektřiny a dalších inženýrských sítí uložených nad a pod zemí v digitální podobě a zajištění
jejich průběžné aktualizace
Ve spolupráci s obyvateli sídlišť zpracování koncepce rozvoje parkování ve městě, zpracování
projektové dokumentace jednotlivých parkovišť a výstavbu parkovišť řešit v rámci celkové regenerace
veřejných ploch na sídlišti
Zajištění bezpečného pohybu cyklistů v intravilánu města v souvislosti s budovanou „Zelenou
cyklomagistrálou Ploučnice“
Vstoupit v jednání s Krajským úřadem Libereckého kraje ve věci zlepšení dopravní obslužnosti,
zvláště o víkendech s cílem podpořit cestovní ruch i dostupnost do zaměstnání
Vytvářet podmínky pro vznik ploch vhodných pro individuální výstavbu RD
Zpracovat projekt celkové regenerace panelového sídliště (chodníky, komunikace, parkovací místa,
zeleň, herní prvky) a financovat tuto regeneraci s využitím vhodných dotačních programů
Poskytování poradenství Společenstvím vlastníků jednotek (SVJ) vzniklých v prodaných bytových
domech (minimálně v období prvních 3 let od uskutečnění prodeje)
C) Cestovní ruch a rekreace
Zajištění dostatečné a kvalitní nabídky služeb pro cestovní ruch, zejména pro cykloturisty v souvislosti
s realizovanou páteřní cyklotrasou „Zelená cyklomagistrála Ploučnice“ (absence kvalitních
ubytovacích a stravovacích zařízení, absence jednoduchých občerstvovacích míst na trase
cyklomagistrály, nedostatek či absence půjčoven, opraven a úschoven kol, absence nabídky přepravy
kol automobilem, nevyhovující provozní doba některých služeb a obchodů, atd.)
Zahájení činností pro odbahnění vodního díla Horka a následné vytvoření areálu pro letní rekreaci ve
spolupráci s Povodím Ohře s. p. a Krajským úřadem Libereckého kraje s využitím zkušeností o. p. s.
Máchovo jezero (komplexní revitalizace pláže vodního díla Horka, výstavba mola, zajištění služeb pro
rekreanty)
Pravidelná aktualizace stávajícího kvalitního navigačního a informačního systému na území města,
spolupracovat s Klubem českých turistů při pravidelné obnově turistických značek na území města
Vybudování přístaviště pro vodáky na řece Ploučnici, zajištění možnosti půjčení lodí s nabídkou
převozu kol k dalšímu přístavišti (např. Průrva Ploučnice)
Navázání kontaktů s potencionálními organizátory vzdělávacích seminářů, konferencí, workshopů
i firemních teambuldingů regionálního, krajského i celostátního významu s cílem upravit vhodné
prostory města i nabídku služeb jejich požadavkům (využití školicího střediska DIAMO, Justiční
akademie, Institutu vzdělávání Vězeňské služby, apod.)
Podporovat zvýšení kvalifikace lidských zdrojů působících v oblasti služeb cestovního ruchu formou
aktivního předávání zkušeností např. s partnery z polské a německé části Euroregionu Nisa na
workshopech cestovního ruchu
Podpora potenciálu pro rozvoj ekoturistiky a venkovské turistiky formou vytvoření produktů cestovního
ruchu (např. balíček: ubytování + návštěvy statků s chovem hospodářských zvířat v okolí města +
návštěva Průrvy Ploučnice + pozn. okruh po památkách města) a prezentace tohoto produktu na
veletrzích cestovního ruchu a v rekreačních oblastech
Zajištění vícedenního pobytu turistů ve městě formou vytvoření produktu cestovního ruchu (např.
balíček: ubytování + možnost využití všech sportovišť města a spolupracujících organizací F+
poznávací cyklookruh po okolí města + sjezd řeky Ploučnice)
Aktivní spolupráce mezi městem a podnikatelskými subjekty v cestovním ruchu s cílem koordinace
nabídky služeb v cestovním ruchu (zamezení duplicit v úrovních služeb, apod.)
34
Cílená a intenzivní propagace města v oblasti cestovního ruchu (sezónní prezentace v regionálním,
krajském i celostátním tisku, v rozhlasovém a televizím vysílání)
Výrazné zlepšení prezentace města zejména na hlavních dopravních (silničních i železničních)
trasách v nejbližším okolí města, instalace poutačů a využití komerčních billboardů
D) Sociální infrastruktura (maloobchod, služby, školství, kultura, tělovýchova, zdravotnictví a
sociální péče
Podpora rozvoje chybějících obchodů a služeb (čistírny, opravny obuvi apod.) dle dotazníkového
šetření mezi obyvateli města
Rekonstrukce mateřské školy U Potoka a sloučení mateřské školy U Potoka a mateřské školy
Máchova do jednoho objektu
Podpora vzdělávání obyvatel (jazykové kurzy, kurzy IT gramotnosti, finanční gramotnosti, apod.)
Zachování a rozvoj spektra zdravotnických služeb v objektu polikliniky
Rozšíření služeb pro seniory v závislosti na stárnutí populace o nabídku zdravotních a sociálních
služeb pro vyšší věkové skupiny (terénní péče, domy a areály pro seniory a další obdobná zařízení)
Zajištění sociální pomoci rodinám a jednotlivcům, pomoc sociálně slabým a postiženým občanům
E) Správa majetku města
Zpracovat analýzu majetku města s důrazem na jeho kapacitu a její využívání
Provedení koncentrace činnosti subjektů působících v objektech ve vlastnictví města (např. sloučení
dvou mateřských škol do jednoho centrálního objektu, přesun sběrného dvora do areálu hasičské
zbrojnice, apod.) a prodej uvolněných objektů města
Zpracování analýzy brownfields na území města s důrazem na majetkové vztahy a zahájit činnost
k jejich využití městem či stávajícími vlastníky
Odstranění havarijního stavu kulturních památek (zámek Vartenberk, Gablerův dům, Boží hrob, apod.)
provedením jejich restaurování a vytvoření turistických cílů pro návštěvníky města
Provedení revitalizace středu města – náměstí 5. května dle architektonické studie s využitím
dotačních zdrojů
Pravidelné opravy chodníků a komunikací na území města
F) Prevence kriminality
Posílení hlídkové činnosti v lokalitách označených obyvateli jako rizikové v oblasti bezpečnosti
Zavedení monitorovacího kamerového systému na exponovaných místech
Zavedení dohledu a sociální pomoci v problémových rodinách
Podporovat aktivity nestátních neziskových organizací, zájmových sdružení a spolků
PŘÍLOHA Č. 1 – PRAMENY
Analýza dopravy na území Libereckého kraje
DIAMO s. p. – konzultace + podklady k problematice sanace ložisek
Dopravní politika Libereckého kraje
František Lepka: kniha Český uran
http://max.af.czu.cz/kab/natural/text.htm- Porovnání klimatické regionalizace ČR podle
Moravce – Votýpky (1998) a Quitta (1971)
http://www.chmi.cz/meteo/ok/tr6190w.jpg- Průměrná roční teplota vzduchu za období
1961-1990 [ºC]. Česká republika
http://www.chmi.cz/meteo/ok/nsrz6190.jpg- Normály ročních srážkových úhrnů 1961-90
[mm] (Metoda splinningu dr.Květoně a ing. Retta)
http://www.straz.cz/index.php?text=189-mestem-projizdi-rychla-rota- otištěno
v Českolipském deníku
http://zsstraz.xhosting.cz/- Stránky ZŠ ve Stráži pod Ralskem
http://www.strazpr.cz- Oficiální stránky Stráže pod Ralskem
35
http://www.straz.cz/- Neoficiální stránky Stráže pod Ralskem
http://www.vscr.cz/institut- Stránky Institutu vzdělávání vězeňské služby ČR
http://portal.justice.cz/soud/soud.aspx?o=7&j=17&k=220- Stránky Justiční akademie
http://www.reflex.cz/Clanek23948.html- článek o brownfields v LK, mj. i o zámku ve Stráži
http://www.rozhlas.cz/rtip/portal/_zprava/7322- článek ČRO o skladateli Biberovi
http://www.suz.cz/modules.php?name=Content&pa=showpage&pid=13&page=10informace o pobytovém zařízení Stráž p. R. ze stránek Správy uprchlických zařízení MV ČR
Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí
– zvláště velké a velké zdroje znečištění
Městský úřad Česká Lípa, odbor životního prostředí – střední zdroje znečištění
Městský úřad Stráž pod Ralskem – poskytnuté studie a konzultace (stavební úřad)
Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje
Program rozvoje hospodářsky slabých oblastí – Podralsko (ARR, 2005–2006)
Statistická ročenka VS ČR za rok 2005 – www.vscr.cz
Územní plán sídelního útvaru Stráž pod Ralskem – Hamr na Jezeře (Archateliér, s. r. o.
Ústí ad Labem, 1994)
Územní plán velkého územního celku Liberecký kraj – koncept (SAUL, s. r. o.
Liberec)
36

(Strategie rozvoje města Stráž pod Ralskem - Profil města

Transkript

Podobné dokumenty

Architektura: Cheb a okolí - Interaktivní encyklopedie města Chebu

starostovo slovo - Město Stráž pod Ralskem

slovo starostky - Město Stráž pod Ralskem

PM 2 2016 - PragMoon

PM 2 2015 - PragMoon

Důlní noviny ročník XIX číslo 8

Územní plán města Mimoň – odůvodnění

Slovo StaRoStky - Město Stráž pod Ralskem