IV. sympozium SPP

SBORNÍK PŘEDNÁŠEK
IV. SYMPOZIA SPOLEČNOSTI
PRO PROBIOTIKA A PREBIOTIKA
13. 5. 2009
Kongresové centrum Ústřední vojenské nemocnice,
Praha 6 – Střešovice
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE
PROGRAM
IV. SYMPOZIA SPOLEČNOSTI
PRO PROBIOTIKA A PREBIOTIKA
13.5 2009
Kongresové centrum Ústřední vojenské nemocnice, Praha 6 – Střešovice
7,30 Registrace
Dopolední program – 1. část: 8,45 – 10,50
8,45 – 9,00
Zahájení
Předsednictvo: P. Frič, H. Tlaskalová
9,00 - 9,45
Reid G.
Professor of Microbiology and Immunology University of Western Ontario,
Chair of Human Microbiology and Probiotics, Lawson Health Research
Institute, London Canada; and President, International Scientific
Association for Probiotics and Prebiotics.
Probiotic diplomacy: negotiations between the host and its microbiota
9,50 – 10,10
Tlaskalová-Hogenová H.
Department of Immunology and Gnotobiology, Institute of Microbiology,
Academy of Sciences of Czech Republic, v.v.i., Prague, Czech Republic
Účast mikroflory v etiopatogeneze zánětlivých a nádorových chorob.
10,10– 10,30
Frič P.
Interní klinika 1.LFUK a Ústřední vojenská nemocnice Praha
Střevní mikroflóra, slizniční bariéra a probiotika u některých interních
chorob
10,30 – 10,50
Kohout P.
II. interní klinika, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha
Čím nás mohou bakterie ještě překvapit?
10,50 – 11,20
Přestávka – občerstvení
Dopolední program – 2. část: 11,20 – 12,20
Předsednictvo: P. Kohout, H. Kozáková
11,20 - 11,40
Nováková D.
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie
Role probiotických bakterií v kojeneckém věku
1
11,40 - 12,00
Bronský J.
Pediatrická klinika UK 2.LF a FN Motol, Praha
Probiotické kmeny v mateřském mléce-přehled současné literatury.
12,00 - 12,20
Rada V.
Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, ČZU Praha
Je mateřské mléko přirozeným zdrojem bifidobakterií?
12,20 – 12,40
Lodinová-Žádníková R.
Ústav pro péči o matku a dítě
Preventivní použití probiotického kmene E.coli u dětí
12,40 – 13,20
Oběd
Odpolední program : 13,20 – 16,40
Předsednictvo: V. Rada, J. Nevoral
13,20 – 13,40
Janda J.
Pediatrická klinika FN a UK 2.LF Praha- Motol
Probiotika jako podpůrná léčba infekce močových cest
14,40 - 15,10
Broukal Z.
Výzkumný ústav stomatologický 1. LF a VFN Praha
Probiotika v preventivní stomatologii
15,10 - 15,30
Čapková J.
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., Praha
Intestinální mikroflora a kloubní onemocnění u myší
15,30 - 15,50
Bártová J.
Výzkumný ústav stomatologický, Praha
Imunomodulační efekt probiotik na mononukleární buňky izolované
z periferní krve zdravých dárců (studie in vitro).
15,50-16,10
Kopečný J.
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, Praha
Molekulární metody pro identifikace bifidobakterií u hmyzu
16,10-16,30
Němečková I.
MILCOM a.s., Praha
Bakterie mléčného kvašení v koncepci funkčních potravin na bázi
obilovin
16,30 – 16,40
Nevoral J.
Závěr
2
Sympozium je podporováno členy Poradní komise SPP- firmami:
Akacia Group Ltd
Ardeypharm GmbH
ASP Czech s.r.o.
Danone a.s.
Dyntec s.r.o.
Ferring Pharmaceuticals CZ, s.r.o.
Ferrosan Czech s.r.o
Goldim s.r.o.
Hero Czech s.r.o.
Hipp Czech s.r.o.
Nestlé Česko
Nutricia ČR a.s.
Rougier s.r.o.
S&D Pharmas CZ
Valosun a.s.
Walmark a.s.
Logo Pediatrie pro praxi- Mediální partner
3
4
PROBIOTIC DIPLOMACY:
NEGOTIATIONS BETWEEN THE HOST AND ITS MICROBIOTA
Reid G.
Professor of Microbiology and Immunology University of Western Ontario, Chair of Human
Microbiology and Probiotics, Lawson Health Research Institute, London Canada;
and President, International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics.
The emergence of human life from mere microbes is itself a miracle and a fascinating
journey. As 2009 residents of Planet Earth, we are at a intriguing point in history where our
scientific tools and intelligence provide the opportunity to better understand the complex
interactions between humans and microbes. Whether it be to influence conception and birth,
prime the immune system, home the development of organs, or digest food, microbes are a
human’s essential companion. From being a generally frowned upon concept, practiced on
societal extremities, to being part of mainstream food, probiotics have rapidly entered the fray.
Such is the interest in the topic that scientific studies are being carried out on the role of the
microbiota and probiotics in a vast array of areas, from brain to gut, vagina to skin, veins to ears.
Deciphering the mechanisms of action will become easier with genomic and metabolomic
studies. So far, mechanisms have been uncovered but the molecules responsible have not. This is
true for Bacteroides thetaiotamicron and angiogenesis, and Saccharomyces boulardii for
diarrhea. Our studies of the urogenital tract of females have uncovered organisms such as
Lactobacillus iners and Atopobium vaginae whose role in health versus disease remain to be
determined. Immunomodulatory activity has been well described, including up-regulation of IL10 and GCSF, but the molecules responsible remain to be verified. The ability of L. reuteri RC14 to down-regulate toxin and super antigen factors in Staphylococcus aureus illustrates an
outcome more in line with negotiation than outright attack and kill. On a daily basis, such back
and forth signaling occurs between species inhabating various body sites, and entering into new
ones. In vitro biofilm systems can to some degree mimic this process, but challenges still exist to
sample sites in real time. For now, a key element of probiotic research and development is for
scientists, regulatory agencies and industries to adhere to the definition of a probiotic (Live
microorganisms which when administered in adequate amounts confer a health benefit on the
host) and only call a product probiotic if it has human efficacy documentation.
5
ÚČAST MIKROFLORY V ETIOPATOGENEZE ZÁNĚTLIVÝCH
A NÁDOROVÝCH CHOROB
Tlaskalová-Hogenová H., Štěpánková R., Hudcovič T., Hrnčíř T., Kozáková H., Funda D.,
Klimešová K., Kverka M., Zákostelská Z., Čapková J., Šinkorová Z., Rossmann P.
Department of Immunology and Gnotobiology, Institute of Microbiology, Academy of Sciences of
Czech Republic, v.v.i., Prague, Czech Republic
Jedním z fyziologicky nejdůležitějších oddílů organizmu vystavených každodenní
stimulaci antigeny a noxami vnějšího prostředí jsou epitelem kryté povrchy sliznic, kde se
odehrává kontakt vnitřního prostředí organismu s prostředím. Imunitní systém sliznic zajišťuje
obranu proti patogenním mikroorganismům, brání průniku imunogenů do vnitřního prostředí a je
zodpovědný za vznik nereaktivnosti vůči komensálním bakteriím a potravinovým antigenům,
které pronikly nedostatečně rozštěpeny střevní sliznicí do vnitřního prostředí („orální, slizniční
tolerance“).
Zdá se, že mnoho chronických chorob vzniká u geneticky predisponovaných jedinců jako
následek porušené slizniční bariery, poruchy v mechanismech slizniční tolerance a aberantní
imunitní odpovědi na komensální mikrooganismy. Zvířecí modely lidských chorob pomáhají
osvětlit etiologii a patogenezu některých chorobných stavů. V naší gnotobiologické laboratoři
byly převedeny myší modely některých lidských chorob do bezmikrobního prostředí a hodnocení
klinického obrazu a histopatologických nálezů ukázalo nepřítomnost choroby nebo její velice
mírné formy. Příklady těchto chorob jsou: střevní zánět indukovaný opakovanou orální aplikací
dextran sulfátu v Balb/c myších nebo střevní zánět spontánně vznikající po přenosu patogenních
T buněk izolovaných ze sleziny konvenčních Balb/c myší do imunodeficitních SCID příjemců
(modely lidských idiopatických střevních zánětů), ankylozující entezopathie projevující se
na kloubech B10BR myší (model lidské ankylozující spondylitidy) a střevní adenokarcionom
vyvíjející se po orální aplikaci dextran sulfátu a karcinogenu azoxymethanu (model lidského
kolorektálního karcinomu). U konvenčních myší se tyto patologické stavy vyvíjí jako výsledek
neadekvátní imunitní odpovědi na komensální bakterie. Naopak NOD myši (model lidského
diabetu l. typu) chované v bezmikrobních podmínkách vykazují vyšší incidenci a časnější nástup
diabetu. Kolonizací definovanými bakteriálními kmeny nebo jejich směsí se pokoušíme určit
efekty, úlohu a charakteristiku mikrobiálních složek ovlivňujících vznik a vývoj zánětlivých a
nádorových procesů. Lze očekávat, že tento přístup může přinést i nové strategie v prevenci a
terapii těchto chronických chorob.
6
STŘEVNÍ MIKROFLÓRA (SM), SLIZNIČNÍ BARIÉRA (SB)
A PROBIOTIKA U NĚKTERÝCH INTERNÍCH CHOROB
Frič P.
Interní klinika 1.LFUK a Ústřední vojenská nemocnice Praha
SM je ovlivňována genetickým vybavením jedince, aplikací antibiotik a složením
potravy. SM reguluje vývoj slizničního imunitního systému (SIS), jeho lokální a systémové
odpovědi, jakož i vývoj a integritu SB. Interakce mikrobiálních ligandů s TLR a CD14
epiteliálních a dendritických buněk umožňují fyziologickou odpověď a tolerogenní prostředí
udržované mediátory jako je TGF-beta a IL-10. Tyto procesy mohou být narušeny různými
mechanizmy, které se uplatňují v různé míře v patogeneze a terapii obezity, syndromu krátkého
střeva, postinfekčního syndromu dráždivého střeva, idiopatických střevních zánětů, jaterní
encefalopatie a akutní pankreatitidy.
Paracelulární transport přes těsná spojení je složitě řízen a významně se na něm podílejí
SM a SIS, který rozhoduje o tolerogenní či imunogenní odpovědi na antigenní substance.
Zvýšená propustnost slizniční bariéry a vznik tzv. propustného střeva (leaky gut) hrají
významnou úlohu v etiopatogenéze autoimunitních chorob, z nichž byla zatím věnována
pozornost hlavně celiakii a diabetu 1. typu.
Nové poznatky o gastrointestinálním ekosystému mohou ovlivnit v příštích letech
diagnostiku a terapii gastrointestinálních i jiných chorob.
7
ČÍM NÁS MOHOU BAKTERIE JEŠTĚ PŘEKVAPIT
Kohout P.
II. interní klinika, Fakultní Thomayerova nemocnice, Praha
Střevní mikroflóra je unikátní orgán, který obsahuje kolem 100 trilionů bakterií s
metabolickou aktivitou odpovídající aktivitě jater. Tento unikátní system se vytváří brzy po
narození v závislosti na průběhu porodu, je modulován dietní intervencí, především tím, zda je
dítě kojeno či nikoliv.
Složení střevní mikroflóry je proto vyšetřováno v závislosti na různých situacích, u
pacientů s různými klinickými diagnózami, je řešen efekt změny střevní mikroflóry dietní
intervencí či aplikací probiotik na rozvoj klinické jednotky.
Změna střevní mikroflóry může ovlivnit rozvoj autoimunitního procesu u pacientů s
genetickým předpokladem vzniku diabetu mellitus I.typu a rozvoji této klinické jednotky. Také u
pacientů s dalšími autoimuntními chorobami – celiakie – lze vysledovat rozdílné složení střevní
mikroflóry proti zdravým kontrolám. Probiotické bakterie navíc dokážou hydrolyzovat
gliadinové peptidy a tím snížit toxicitu lepku u pacientů s celiakií.
Vzhledem k pandemii obesity probíhá též intenzivní výzkum na poli souvislosti mezi
složením střevní mikroflóry a vznikem obesity s cílem vytvořit probiotický preparát schopný
vstoupit do patogeneze obesity.
Zatímco v případě obesity a diabetu existují prvé studie potvrzující souvislost mezi
střevní mikroflórou a a těmito onemocněními, dostala léčba probiotiky úder po otevření studie
Propatria u nemocných s akutní pankreatitidou. U pacientů s těžkou akutní pankreatitidou,
kterým byla aplikována probiotika, nedošlo ke snížení infekčních komplikací ve srovnání s
kontrolní skupinou a naopak mortalita v tomto rameni byla statisticky signifikantně vyšší než u
kontrolních pacientů.
8
ROLE PROBIOTICKÝCH BAKTERIÍ V KOJENECKÉM VĚKU
Nováková D.1, Paulová M.2, Buriánová I.2
1
Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol,
2
Novorozenecké oddělení FTN Krč
Brzy po porodu dochází u novorozence k ustanovování intestinální flóry. Optimální flóra
novorozenců a kojenců je složena z rozmanitých bakteriálních kmenů, je stabilní a její součástí
jsou převážně probiotické bakterie. Složení bakteriální flóry má velký význam pro zdraví a to jak
v časném dětském věku, tak i v pozdějším období.
Vzájemná komunikace mezi bakteriemi, které kolonizují střevo, a mezi intestinálním
epitelem umožňuje správnou regulaci střevní imunity a zánětlivé odpovědi. Tato interakce
imunitního systému a bakterií je nutná proto, aby došlo ke správnému rozvoji imunitních funkcí.
Při správném osídlení střeva probiotickými bakteriemi dochází k:
1. podpoře bariérové funkce sliznice
2. podpoře motility střeva
3. regulaci osídlení patogenními bakteriemi
4. podpoře dozrávání a vyvážení imunitního systému
5. modulaci střevního zánětu
K navození výše zmíněných funkcí dochází na základě mnoha mechanizmů, které budou
diskutovány v našem sdělení.
Nesprávné osídlení střevní sliznice vhodnými bakteriemi s převahou probiotických
kmenů, je v kojeneckém věku spojeno s rizikem rozvoje řady onemocnění, mezi něž patří
především nekrotizující enterokolitida, průjmová a alergická onemocnění. Stav střevní sliznice
v ranném dětství je také spojen s rizikem alergických a autoimunitních onemocnění
manifestovaných v pozdějším věku.
9
PROBIOTICKÉ KMENY V MATEŘSKÉM MLÉCE PŘEHLED SOUČASNÉ LITERATURY
Bronský J.
Pediatrická klinika UK 2.LF a FN Motol, Praha
V posledních několika letech se objevují informace o tom, že zdrojem osídlení střeva
novorozence mohou být bakterie přítomné v mateřském mléce matky. Jsou popisovány zejména
stafylokoky, streptokoky, laktokoky, enterokoky, laktobacily a bifidobakterie. Některé z těchto
kmenů mohou vykazovat probiotické vlastnosti (L.gasseri, L.salivarius, L.rhamnosus,
L.plantarum, L.fermentum). Autor uvádí přehled dostupných literárních údajů k této
problematice.
V odborných publikacích stojí proti sobě několik názorů na zdroj těchto bakterií – od
teorie kontaminace z okolní kůže či úst kojence až po patofyziologické teorie transportu bakterií
krevním řečištěm. Kontroverzní jsou také množství bakterií, která jsou v jednotlivých studiích
popisována a která zdaleka nedosahují standardů dnes běžně doporučovaných pro probiotická
léčiva. Některé analýzy jsou založeny na molekulárně genetických metodách, které nemusí nutně
prokazovat živé bakterie, ale pouze jejich fragmenty. Literární zdroje se také liší v prevalenci
kmenů přítomných v mateřském mléce. Zdá se, že zcela převažující jsou komensální stafylokoky
a streptokoky, které jsou běžnou součástí kožní a slizniční mikroflóry člověka.
Uvedená data jsou velmi sporadická a neospravedlňují některá tvrzení o synbiotickém
charakteru mateřského mléka a o klinickém benefitu těchto kmenů pro zdraví člověka
v množství, ve kterém jsou v mléce přítomny. Nejistý je také původ těchto kmenů v mateřském
mléce a jejich úloha v kolonizaci novorozence a utváření jeho střevní mikroflóry.
Vzhledem k tomu, že mateřské mléko je zlatým standardem pro výživu kojence a tedy i
vývoj kojeneckých formulí, je do budoucna nezbytné objasnění úlohy probiotických bakterií
mateřského mléka a jejich vztahu k prebiotickým oligosacharidům, které podporují růst zejména
bifidobakterií a laktobacilů. Podpořeno grantem IGA MZ NR/8310-5.
10
JE MATEŘSKÉ MLÉKO PŘIROZENÝM ZDROJEM BIFIDOBAKTERIÍ?
Rada Vojtěch1, Nevoral Jiří2, Flajšmanová Kateřina2, Ročková Šárka1, Grmanová Martina1,
Vlková Eva1, Nováková Ivana3
1
Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky, ČZU Praha;
2
První pediatrická klinika UK Praha, FN Motol,
3
Katedra mikrobiologie, Slovenská polnohospodárská univerzita v Nitre
V poslední době se ve vědecké literatuře objevily zprávy o výskytu bakterií mléčného
kvašení a bifidobakterií v mateřském mléce (MM). Martín a kol. (1) testovali výskyt bakterií
mléčného kvašení v mateřském mléce a stěrech z povrchu kůže matky a ústní dutiny kojenců.
Jako hlavní druh nacházeli Lactobacillus gasseri. Další dvě práce (2, 3) informují o výskytu
bifidobakterií v mateřském mléce, přičemž vyslovují hypotézu, že mateřské mléko je přirozeným
zdrojem bifidobakterií. Tomuto tvrzení však zcela nenapovídá proměnlivý výskyt pozitivních
vzorků. Zatímco vzorky od matek z japonského venkova obsahovaly bifidobakterie ve 100 %
případů, vzorky z Dánska a Švédska měly počty těchto bakterií výrazně menší a často byly i
zcela negativní. Cílem práce bylo proto ověřit hypotézu některých autorů, že MM je primárním
zdrojem bifidobakterií. Celkem bylo testováno 18 vzorků MM od dárkyň, jejichž děti neměly
přítomné bifidobakterie ve stolici (skupina BIF-) a dále 43 vzorků od dárkyň, jejichž děti měly
naopak bohaté zastoupení těchto bakterií ve stolici (skupina BIF+). Přítomnost bakterií ve stolici
byla testována kultivačně a pomocí FISH, v MM byly přítomnost bifidobakterií pomocí detekce
fruktoso-6-fosfát fosfoketolázy, což je enzym specifický pro rod Bifidobacterium. Kojenci bez
bifidobakterií měly jako hlavní bakteriální skupinu ve stolici klostridie. Zatímco přítomnost
bifidobakterií byla spolehlivě prokázána jak pomocí kultivačních metod, tak pomocí FISH, počty
klostridií lze ve stolici spolehlivě prokázat pouze pomocí FISH, použita byla sonda specifická
pro skupinu Cl. butyricum. Bifidobakterie byly nalezeny pouze ve vzorcích mlék skupiny BIF+.
Celkem bylo pozitivních 35 % vzorků. Naprostá absence bifidobakterií u BIF- skupiny jasně
naznačuje, že mateřské mléko není primárním (endogenním) zdrojem bifidobakterií pro kojence.
Neexistuje ani žádné uspokojivé vysvětlení jakou cestou by se měly bifidobakterie, popř.
bakterie mléčného kvašení do MM dostat. MM uvnitř mléčné žlázy je (u zdravých jedinců)
sterilní jako je tomu i u ostatních savců. Testované vzorky MM měly obsah lysozymu 2-91
µg/ml. Přirozeným místem výskytu bifidobakterií je trávicí trakt, včetně ústní dutiny.
Bifidobakterie jsou v MM tedy s největší pravděpodobností přítomny jako sekundární
kontaminace, přičemž jako hlavní zdroj se jeví sám kojenec, v případě, že má plně vyvinutou
střevní flóru s obsahem bifidobakterií. (Práce byla sponzorována granty IGA MZ NR/8310-5 a
NAZV 1G58097).
1. Martín R., Langa S., Reviriego C., Jimínez E., Marín M.L., Xaus J., Fernández L., Rodríguez
J.M.: Human milk is a source of lactic acid bacteria for the infant gut. J. Pediatr. 143, 754758, 2003
2. Gueimonde M., Laitinen K., Salminen S., Isolauri E.: Breast milk: a source of bifidobacteria
for infant gut development and maturation? Neonatology 92, 64-66, 2007
3. Sinkiewicz G., Nordstrom E.A.: Occurence of Lactobacillus reuteri, lactobacilli and
bifidobacteria in human breast milk. Pediatr. Res. 58, 415, 2005
11
PREVENTIVNÍ POUŽITÍ PROBIOTICKÉHO KMENE E.COLI U DĚTÍ
Lodinová-Žádníková R.1, Kocourková I. 1, Prokešová L.2
1
Ústav pro péči o matku a dítě, 2Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF, Praha
Kontrolovaná kolonizace probiotickými bakteriemi by mohla být užitečným
preventivním i terapeutickým opatřením zvláště u rizikových a nekojených dětí. Výsledky našich
studií potvrdily, že používaný kmen E.coli výborně osídluje střevní trakt a stává se kmenem
rezidentním. Jeho dlouhodobá přítomnost ve střevě snižovala počet patogenů osídlujících střevní
ale i jiné sliznice, snižovala tím výskyt onemocnění, nutnost podávání antibiotik hlavně při
preventivním podávání u nedonošených dětí. Jeho příznivé působení je možné vysvětlit stimulací
lokální i celkové imunitní odpovědi. Předpokládaný mechanismus interference je podpořen
průkazem přítomnosti t1 fimbrií. Po osídlení v prvních dnech po narození též dochází k výrazné
kvantitativní převaze podaného kmene, která mu přináší různé výhody např. při nutritivní
kompetici.
Neonatální období je v mnoha směrech odlišné od všech ostatních životních období.
Imunitní systém je dosud „nezkušený“ a neschopný lokalizovat infekci.
Nahrazení přirozeného osídlení střeva po narození výhodným cíleným osídlením
nepatogenním kmenem E.coli, chránilo zvláště nedonošené děti před nosokomiálními infekcemi.
Kromě toho mělo však nečekaný dlouhodobý vliv na výskyt opakovaných infekcí a alergických
onemocnění.
Použití kmene s příprava vakciny byly patentovány v r.1992. Vakcina COLINFANT je
registrována SUKLem a vyráběna firmou DYNTEC Terezín.
Vakcina je určena
1. k prevenci gastrointestinálních a jiných nosokomiálních infekcí u nedonošených
novorozenců, donošených nekojených novorozenců, na oddělení intenzivní péče či jiných
zařízeních ohrožených nosokomiálními nákazami,
2. ve všech případech, kdy lze předpokládat poruchu složení střevní mikroflory, např. po léčbě
antibiotiky,
3. u nosičů enteropatogenních kmenů.
12
PROBIOTIKA JAKO PODPŮRNÁ LÉČBA INFEKCE MOČOVÝCH CEST
Janda J.
Pediatrická klinika FN a UK 2. LF Praha- Motol
Infekce močových cest (IMC) patří mezi nejčastější onemocnění vůbec, bez velkých rozdílů
geografických se opakovaně uvádí, že do nástupu dítěte do školy v 6 letech prodělá asi 7% děvčat a 2%
chlapců symptomatickou IMC. Při rozsáhlých screeningových akcí významné bakteriurie se prevalence
tohoto atributu IMC v populaci pohybuje mezi 1- 3%. Nejčastějším vyvolavatelem je kmen Escherichia
coli, event jiné mikroby běžně osidlující zažívací trakt. IMC je řádově častější u ženské populace, krátká
uretra a její vyústění blízko análního otvoru jsou podpůrným momentem vzestupu bakterií do močového
měchýře. Okolí zevního vyústění uretry je běžně osídleno řadou mikrobů, ascendentní infekce je
nejčastější, hematogenní původ IMC je daleko vzácnější. Zánět sliznice měchýře vede k polakizurii, což
je nejjednodušší způsob jak eliminovat mikroby z močových cest, napomáhá tomu zvýšená diuréza.
E.coli mají ale schopnost adherovat na povrchu uroepitelu a tak eliminace vázne. Dlouhou dobu je
známo, že některé přírodní látky jeví při IMC léčivé účinky. V posledních letech se i u nás rozšířilo
používání extraktů z kanadské brusinky (Vaccinium macrocarpon), význam má hlavně D-mannosa, která
se dostává do moče a váže se na fimbrie E.coli a brání tak jejich adherenci na uroepitel a tím usnadňuje
jejich eliminaci.
V poslední době byla publikována řada studií, které upozorňují na příznivý vliv užívání
probiotik na frekvenci recidiv IMC, především u žen, ojedinělé jsou i zprávy o použití u dětí, včetně
nejnižších věkových skupin, např. u dětí s vezikoureterálním refluxem (3). V dosud provedených studiích
se většinou používala kombinace Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus a Bifidobacterium
bifidus. Řada studií potvrzuje, že častější konzumace fermentovaných mléčných produktů obsahujících
probiotické bakterie je spojena se sníženým rizikem recidiv IMC. Koncem roku 2007 byla zahájena
rozsáhlá epidemiologická studie metaanalytická studie zaměřená na vliv probiotik (Cochrane Reviews Probiotics for preventing urinary tract infections). Metaanalýza by měla blíže posoudit efekt jejich
podávání v rámci Evidence based medicine a osvětlit některé kontraverzní nálezy (5).
Závěr: zájem o použití probiotik při prevenci IMC, zvláště pak jejich recidiv, v poslední době
stoupá. Zatím není dostatek dvojitých slepých studií prokazujících jednoznačně jejich efekt, ale řada
jednotlivých publikací poukazuje jejich příznivý efekt. Vzhledem k tomu, že probiotika nemají žádné
vedlejší účinky, lze z medicínského hlediska jejich použití v rámci prevence IMC doporučovat. Dnes je i
na našem trhu k dispozici řada preparátů obsahujících mimo extrakt z brusinek i probiotika.
Literatura:
1. Kontiokari T, Laitinen J, Järvi L, Pokka T, Sundqvist K, Uhari M. Dietary factors protecting women from
urinary tract infection.Am J Clin Nutr 2003;77:600–4.
2. Reid G, Bruce AW.: Probiotics to prevent urinary tract infections: the rationale and evidence. World J Urol.
2006 Feb;24(1):28-32
3. Lee SJ, Shim YH, Cho SJ, Lee JW: Probiotics prophylaxis in children with persistent primary vesicoureteral
reflux. Pediatr Nephrol. 2007, 22, 9, 1315-20.
4. Kontiokari T, Sundqvist K: Randomised trial of cranberry-lingonberry juice and Lactobacillus GG drink for
the prevention of urinary tract infections in women. BMJ 2001;322:1571 (30 June)
5. Craig J. : Cranberries for preventing urinary tract infections. Cochrane Database Syst Rev 2000;2:CD001321.
6. Poršová M, Kolombo I et al: Možnosti prevence recidivujících infekcí močových cest. Urolog. pro Praxi, 2006;
5: 204–209.
13
PROBIOTIKA V PREVENTIVNÍ STOMATOLOGII
Broukal Z., Dušková J.
Výzkumný ústav stomatologický 1. LF a VFN Praha
Zubní kaz a zánětlivá onemocnění dásní a parodontu jsou působeny oportunními
mikroorganizmy z mikrobiálního společenství dutiny ústní za účasti dalších faktorů ústního
prostředí. Jejich účast na atace tvrdých a měkkých tkání dutiny ústní je druhově specifická. Na
vzniku zubního kaz a jeho progrese se podílejí specifické druhy viridujících streptokoků (S.
mutans, S. sobrinus) a dalších acidurických a acidofilních mikroorganizmů, zánět gingivy a jeho
progrese do hlubších tkání parodontu je působen skupinou nesportujících anaerobních tyček a
vibrií (P. gingivalis, E. corrodens, W. recta, A. actinomycetemcomitans). Oba patologické stavy
jsou doprovázeny zvýšeným podílem uvedených mikroorganizmů v ústním mikrobiálním
společenství.
Standardní preventivní přístup k oběma patologickým stavům se opírá o mechanickou
redukci bakteriální biomasy v podobě zubního mikrobiálního povlaku pravidelnou a efektivní
ústní hygienou. Specifická kontrola zubního mikrobiálního povlaku lokálně aplikovanými
biocidy je neúčinná nebo riziková pro vznik dysmikrobie s vedlejšími účinky.
V poslední dekádě je věnována pozornost vlivu klasických probiotických organizmů a
dále i některých nepatogenních orálních mikroorganizmů s vlastnostmi probiotik na kontrolu
patogenního uspořádání mikrobiálního společenství dutiny ústní. Redukce kariogenních
streptokoků a snížení kazivosti v dětském věku byly popsány po intraorální implantaci probiotik
L. rhamnosus GG, L. reuteri ATCC 55730, Bifidobacterium DN-173010, L. paracasei a L.
thermophillus. Po tříměsíční aplikaci kmenů S. sanguinis, S. uberis, S. salivarius TOVE nebo L.
salivarius TI 2711 byl popsán ústup klinických známek zánětu gingivy a pokles hladin
zánětlivých cytokinů v sulkulární tekutině u mladších dospělých. Aplikace L. acidophillus
LAFTI L10 a L. rhamnosus LC705 u polymorbidních seniorů se snímacími zubními protézami
snížila výskyt orální kandidozy. Pro léčbu halitózy orálního původu byla úspěšně použita
probiotika W. cibaria CMU, S. salivarius K12 a L. fermenti.
Jako vehikula orálních probiotik byly použity pastilky, žvýkací guma, tekuté bakteriální
suspenze nebo mléčné výrobky. I když je na trhu již řada výrobků s probiotiky určenými
speciálně pro dutinu ústní (např. PerioBalance, Aktiv K12, Probiora3TM, Reladent a další)
v naprosté většině publikovaných studií byly použity nekomerční preparáty. Protagonisté použití
probiotik v preventivní stomatologii připomínají nutnost dodržovat při jejich výrobě Směrnice
FAO/WHO pro hodnocení probiotik v potravinách a potřebu dalších kvalitních longitudinálních
studií.
14
INTESTINÁLNÍ MIKROFLORA A KLOUBNÍ ONEMOCNĚNÍ U MYŠÍ
Čapková J.1, Šinkorová Z.2 , Štěpánková R.3
1
Biotechnologický ústav AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083, 142 20 Praha,
2
Universita obrany,Třebešská 1575, 500 02 Hradec Králové,
3
Mikrobilogický ústav AV ČR, v.v.i., 549 22 Nový Hrádek
U inbredního myšího kmene B10.BR se spontánně vyskytuje kloubní onemocnění
ankylosující enthesopathie (zkr. ANKENT), které postihuje kotník a tarsální klouby zadních
končetin. Onemocnění se shoduje v řadě znaků s lidskou ankylosující spondylitidou (AS) a je
považováno za experimentální model lidské nemoci. Mezi faktory, které zvyšují
pravděpodobnost výskytu nemoci, patří také mikrobiální osazení organismu. V naší studii
jsme zjištˇovali schopnost střevní mikroflory stimulovat vývoj nemoci. Germ free B10.BR
myši byly kolonizovány směsí anaerobních střevních bakterií nebo probiotickým kmenem
Lactobacillus brevis a sledován výskyt nemoci. Jako kontroly byly použity bezmikrobní (GF),
SPF (specific pathogen free) a konveční myši.
ANKENT byl stimulován anaerobními střevními bakteriemi, ale žádné onemocnění se
nevyskytlo u myší kolonizovaných lactobacilem.
15
IMUNOMODULAČNÍ EFEKT PROBIOTIK NA MONONUKLEÁRNÍ BUŇKY
IZOLOVANÉ Z PERIFERNÍ KRVE (STUDIE IN VITRO)
Bártová J.1, Kokešová A.2, Kverka M.3, Cimburek Z.3, Sokol D.3, Šalaková A.4,
Tlaskalová-Hogenová H.3
1
Výzkumný ústav stomatologický Vinohradská 48 Praha 2,
2
Pediatrická klinika, LF2 UK , Motol, Praha 5,
3
MBU AV-ČR, v.v.i., odd. Imunologie a Gnotobiologie, Vídeňská 1083, Praha 4,
4
Výzkumný ústav mlékárenský s.r.o. Ke Dvoru 12, Praha 6
Úvod a cíl studie:
Interakce mikroflóry se slizničním imunitním systémem střeva má významný vliv na
vývoj a funkci imunitního systému, potažmo na zdraví celého organismu. I přes významné
pokroky ve výzkumu těchto interakcí, zůstává řada z nich stále neznámá. Cílem této studie
bylo sledovat cytokinovou odpověď lidských mononukleárních buněk z periferní krve
(PBMC) po interakci s komensálními bakteriemi Escherichia coli O83:K24:H31 (EcO83),
Escherichia coli Nisssle 1917 O6: K5:H1 (EcN) a Lactobacillus casei DN 114001 (Lc).
Materiál a metody:
PBMC jsme izolovali z periferní krve zdravých dárců krve pomocí gradientové
centrifugace a naředili na koncentraci 107/ml tkáňovým médiem X-VIVO. K takto
připraveným buňkám jsme přidali promyté bakterie předem kultivované 24 hodin na Tryptonsojovém agaru (EcO83 a EcN) a nebo na agaru podle deMan, Rogosa a Sharpe (Lc) tak, aby
vysledný poměr mezi PBMC a bakteriemi byl 1:1. Po 72 hodinové kultivaci (37°C, 5% CO2)
jsme odebrali supernatant ke stanovení cytokinového spektra pomocí protilátkového čipu,
který umožnil semikvantitativní detekci 40ti cytokinů najednou. K přesné kvantifikaci
vybraných cytokinů (IL-10, IL-4 , IL-6 a INF-γ) jsme použili metodu ELISA.
Výsledky:
Každá z testovaných bakterií stimulovala PBMC k produkci unikátního cytokinového
profilu. V porovnání se samotným médiem vedly všechny bakterie ke snížení produkce TNFa kromě Lc též MCP-1. Typickými cytokiny pro EcO83 byly IL-6, RANTES a IL-10; pro
EcN IL-6, RANTES, IL-10 a IL-1 ; a pro Lc IL-6, IL-8, RANTES, IL-12, MCP-1 a IL-1 .
Na kvantitativní úrovni jsme prokázali, že v porovnání se samotným médiem zvyšuje EcN
produkci IFN- IL-6 a IL-10 a EcO83 pouze IFN- . V žádném z vzorků jsme nezaznamenali
produkci IL-4.
Závěr:
Z našich experimentů vyplývá, že každá z testovaných bakterií interaguje s imunitním
systémem specifickým způsobem. Tento nález ještě více zdůrazňuje potřebu komplexního
výzkumu v této oblasti, který by také mohl vysvětlit účinnost respektive neúčinnost
jednotlivých probiotických bakterií v léčbě konkrétních lidských onemocnění. Náš metodický
přístup testování by také mohl v budoucnosti usnadnit cílené nasazení probiotik v klinické
praxi.
16
MOLEKULÁRNÍ METODY PRO IDENTIFIKACE BIFIDOBAKTERIÍ U HMYZU
Kopečný J., Mrázek J., Killer J.
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, v.v.i., Vídeňská 1083,
Praha 4, 142 20, Česká republika
Cílem práce byl popis populace bifidobakterií kolonizující trávicí trakt u vybraných
druhů společenského hmyzu a švábů. U bezobratlých byl jejich výskyt pozorován u včely
medonosné (Apis mellifera ssp. carnica). V jejich trávicím traktu byly dříve popsány druhy
Bifidobakterium asteroides, Bifidobacterium coryneforme a Bifidobacterium indicum (Scardovi
& Trovatelli 1969). Cílem práce bylo zjistit rozšíření bifidobakterií u dalších druhů sociálního
hmyzu.
Ze střevního obsahu byla izolována bead-beaterem bakteriální DNA pomocí ZR Fecal
DNA Kitu (ZymoReserch), a následně amplifikovány pomocí nested-PCR fragmenty 16S rDNA
bifidobakterií a fragmenty se sponkou (clamp) potřebným pro gradientovou elektroforézu
(DGGE). Stanovení druhové příslušnosti bylo provedeno pomocí sekvenování z gelu
vyříznutých fragmentů. Kvantifikace byla provedena pomocí real-time PCR. Analýzy byly
provedeny u včely medonosné (Apis mellifera), vosy obecné (Vespula vulgarit), sršně obecného
(Vespa crabro), švába šedého (Nauphoeta cinerea) a tří druhů čmeláků (Bombus lucorum, B.
pascuorum a B. lapidarius).
U včel byly bifidobakterie stabilní části střevní mikroflóry a počty bifidobakterií se
pohybovaly v rozmezí 3 - 9% celkových počtů. Bylo pozorováno B. minimum (97%) a druh
příbuzný s B. indicum (89%).
Složení střevní mikroflóry vos a sršní není ve srovnání s včelami tak diverzifikované ale
stabilní. Naproti tomu byly počty bifidobakterií variabilní a pohybovaly se v rozmezí 0 – 37% a
nejpříbuznějším druhem bylo B. adolescent (94%).
Švábi vykazovali velké individuální rozdíly v analýze celkových bakterií. Na rozdíl od
ostatních testovaných druhů živočichů byla pozorována přítomnost laktobacilů. Populace
bifidobakterií byla naproti tomu homogenní a pohybovala se v intervalu 0 – 34% celkových
počtů bakterií.
Druhově nejrozmanitější byla populace bifidobakterií u čmeláků. Kromě popsaných
druhů hmyzích bifidobakterií B. asteroides, B. coryneforme a B. indicum jsme pozorovali
minimálně 4 nové druhy. Jeden z nich jsme popsali jako Bifidobacterium bombi (Killer a kol.
2009). Popis dalších se připravuje.
Scardovi V., Trovatelli D.L. 1969. New species of bifidobacteria from Apis mellifiera and Apis
indica.F.A. contribution to the taxonomy and biochemistry of the genus Bifidobacterium.
Zentrablatt fur Bakteriologie, Parasitenkunde Infektioniskrankheiten unde Hygiene123,
64-88.
Killer J., Kopečný J., Mrázek J., Rada V., Benada O., Koppová I., Havlík J., Straka J.
Bifidobacterium bombi sp. nov., a new bifidobacterium from the bumblebee digestive
tract. International Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology, in press
17
BAKTERIE MLÉČNÉHO KVAŠENÍ V KONCEPCI FUNKČNÍCH POTRAVIN
NA BÁZI OBILOVIN
Němečková I.1, Plechačová M.1, Dragounová H.1, Peroutková J.1, Binder M.1, Cicvárek J.1,
Roubal P.1, Ouhrabková J.2, Rysová J.2, Dana Gabrovská D.2
1
2
MILCOM a.s., Ke Dvoru 12a, 160 00 Praha 6
Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i., Radiová 1285/7, 102 31 Praha 10
Obecně se soudí, že konzumace bakterií mléčného kvašení (zejména probiotik) přispívá
k dobrému zdravotnímu stavu. Tyto bakterie jsou nejčastěji přijímány ve formě potravin nebo
doplňků stravy na bázi mléka. Existuje však relativně široký okruh spotřebitelů, kteří mléčné
výrobky nechtějí nebo ze zdravotních důvodů nemohou konzumovat vůbec, anebo jen
v omezené míře. Koncepce funkčních potravin, jako jsou dezerty, kaše, fermentované nápoje,
pomazánky, dressingy, apod., na bázi rostlinných surovin (obiloviny, pseudoobiloviny,
luštěniny) je zaměřena na pacienty s alergií na bílkoviny kravského mléka, laktosovou
intolerancí, fenylketonurií nebo s nízkobílkovinnou dietou, na vegetariány a vegany i na běžné
spotřebitele, kterým mají tyto potraviny obohatit jídelníček a nabídnout další nutriční benefity,
např. vysoký obsah vlákniny, nízkou energetickou hodnotu, obsah dalších funkčních složek.
Vybrány byly vhodné kombinace substrátů (např. rýžová, cizrnová nebo ječná mouka) a
kultur bakterií mléčného kvašení (smetanová CCDM 17, Lb. helveticus CCDM 92, Lb. casei
157, Ent. faecium CCDM 922, aj.), optimalizovány byly podmínky fermentace, naměřeny
fermentační profily, růstové a kysací křivky, sestaveny byly receptury a navrženy technologické
postupy pro různé varianty funkčních potravin, u kterých bylo provedeno senzorické a nutriční
hodnocení (včetně stanovení koncentrací bílkovin, fenylalaninu, kaseinu nebo laktosy u
vybraných vzorků). V potravinách pro různé skupiny konzumentů byly využity specifické
vlastnosti jednotlivých surovin a kultur, např. do potravin pro fenylketonuriky byly vybrány
kmeny laktobacilů (Lb. paracasei CCDM 212 a CCDM 213), které snížily koncentraci
fenylalaninu v substrátu s nízkým obsahem bílkovin.
18
Název
SBORNÍK PŘEDNÁŠEK IV. SYMPOZIA SPOLEČNOSTI PRO
PROBIOTIKA A PREBIOTIKA
Editor
prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc., prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc.
Vydavatel
ČZU v Praze
Počet stran
18
Rok vydání
2009
Vydání
první
Počet výtisků
150
Tisk
PowerPrint
ISBN
978-80-213-1929-5
Za obsahovou a jazykovou úpravu příspěvků odpovídají autoři.