Untitled - i-classical.com

cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 1
20
ARCODIVA
1
UP 0142-2
UP 0136-2
UP 0123-2
UP 0066-2
UP 0031-2
UP 0053-2
UP 0130-2
UP 0121-2
UP 0141-2
Jaromírova 48, 128 00 Praha 2, Czech Republic
tel.: +420 223 006 934-5, +420 777 687 797 • fax: +420 223 006 935
www.arcodiva.cz
e-mail: [email protected]
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 2
3
2
PYOTR IªYICH TCHAIKOVSKY (1840–1893)
1/ Andante cantabile (1871)
XX:YY
2nd movement from String Quartet No.1 in D major, Op.11 – string orchestra version
2/ Variations on a Rococo Theme for Violoncello
and Orchestra, Op. 33 (1876) ORIGINAL VERSION
XX:YY
3/ Elegy for String Orchestra in G major
in Memory of Ivan Samarin (1884)
XX:YY
4/ Pezzo capriccioso (Morceau de concert) for Violoncello
and Orchestra, Op. 62 (1887) ORIGINAL VERSION
XX:YY
SERGEI PROKOFIEV (1891–1953)
Sinfonietta in A major, Op. 48
XX:YY
(originally Op. 5, 1909, composer’s own revision 1914)
5/
6/
7/
8/
9/
Allegro giocoso
Andante
Intermezzo: Vivace
Scherzo: Allegro risoluto
Allegro giocoso
XX:YY
XX:YY
XX:YY
XX:YY
XX:YY
Jifií Bárta – cello
Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice • Leo‰ Svárovsk˘ – conductor
Recorded at Pardubice House of Music, August 27–30, 2012
Music director Milan Puklick˘
Sound engineers, editing Karel Soukeník and Václav Roubal
Producer Jifií ·tilec
2
3
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 2
3
2
PYOTR IªYICH TCHAIKOVSKY (1840–1893)
1/ Andante cantabile (1871)
XX:YY
2nd movement from String Quartet No.1 in D major, Op.11 – string orchestra version
2/ Variations on a Rococo Theme for Violoncello
and Orchestra, Op. 33 (1876) ORIGINAL VERSION
XX:YY
3/ Elegy for String Orchestra in G major
in Memory of Ivan Samarin (1884)
XX:YY
4/ Pezzo capriccioso (Morceau de concert) for Violoncello
and Orchestra, Op. 62 (1887) ORIGINAL VERSION
XX:YY
SERGEI PROKOFIEV (1891–1953)
Sinfonietta in A major, Op. 48
XX:YY
(originally Op. 5, 1909, composer’s own revision 1914)
5/
6/
7/
8/
9/
Allegro giocoso
Andante
Intermezzo: Vivace
Scherzo: Allegro risoluto
Allegro giocoso
XX:YY
XX:YY
XX:YY
XX:YY
XX:YY
Jifií Bárta – cello
Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice • Leo‰ Svárovsk˘ – conductor
Recorded at Pardubice House of Music, August 27–30, 2012
Music director Milan Puklick˘
Sound engineers, editing Karel Soukeník and Václav Roubal
Producer Jifií ·tilec
2
3
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 3
4
5
The Andante cantabile by PYOTR IªYICH TCHAIKOVSKY (1840–1893) is one
of the best known pieces of the world repertoire. The original version is intended for
string quartet, as it is the slow second movement of Tchaikovsky’s String Quartet No. 1
in D major – the first major work by the Russian classic. The composer was only
30 when he wrote it. Its rich melodies (indirectly quoting some Russian songs) have
made it so popular that it has become better known as a separate piece in its own right.
SERGEI PROKOFIEV (1891–1953) wrote his Sinfonietta in 1908 at the age of
eighteen. It was originally scored for full symphony orchestra, but the composer
gradually reduced the orchestration and twenty years later revised the work altogether,
scoring it for a smaller orchestra while keeping its original idea and thematic material.
As a work of a young man it is admirable in its originality, even if it does not attain
the mastery of Prokofiev’s later modern scores. In the Sinfonietta he does not
abandon well tried paths of older models of composition, and yet reacts sensitively to
new stimuli. It occupies the shadows of his famous and well-known works, but every
new encounter with it is very interesting and surprising. We trust that this recording
– the first in the Czech Republic on a commercial disc – will add to the general
knowledge of this foremost symphonist of the 20th century.
The Variations on a Rococo Theme dating from 1876, are in effect a concerto for
violoncello and orchestra – the best known of the Russian repertoire of this nature.
Instead of the traditional movements, however, the work offers a string of variations
on a theme which betrays the composer’s admiration and respect for Mozart and the
classics. Tchaikovsky dedicated it to the violoncellist Wilhelm Fitzenhagen who
revised it, and his version has been played almost exclusively ever since. Our recording is the first Czech one that respects the little-known original, the story of which
is told in the note by the soloist.
Elegy in G major is a short piece for string orchestra. It was written in 1884, entitled
A Grateful Salute, as Tchaikovsky’s contribution to the celebrations of the 50th anniversary of the start of the artistic career of the important actor and poet Ivan Vasilyevich Samarin. The Elegy was first performed in December of the same year in
Moscow. After the poet’s death in 1885 Tchaikovsky gave the work its present title
and later on used it as part of the incidental music to Hamlet.
Pezzo capriccioso – a concert piece for violoncello – was written in 1887, originally
with piano accompaniment. Tchaikovsky dedicated it to the eminent cellist Anatoly
Brandukov who made several significant changes in the virtuoso solo passages. A year
later Tchaikovsky accompanied Brandukov on the piano at a private society concert
in Paris. In 1889 he again accompanied Brandukov in Moscow, this time conducting
the first performance with orchestra. Our recording sticks to the composer’s original
version without Brandukov’s amendments.
4
The violoncellist Jifií Bárta has been one of the top Czech players for many years and
his name is well known on world concert podiums. His wide-ranging concert activities include appearances with the Czech Philharmonic Orchestra, the Slovak Philharmonic, Prague Philharmonia, Prague Symphony Orchestra FOK, Royal Philharmonic Orchestra (London), Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic and the Berlin Symphony Orchestra. He has worked with conductors Jifií
Bûlohlávek, Charles Dutoit, Libor Pe‰ek, Gennady Rozhdestvensky, Maxim Shostakovich and others and is regularly invited to play at festivals and concerts in Europe,
both Americas, Asia and Australia. Jifií Bárta plays works of the basic repertoire, as
well as less well known ones of all periods. He is an enthusiastic promoter of contemporary music and has given Czech and world premières of many compositions, some
of them written specially for him. He does not hesitate to re-discover works by less
well known composers of the 19th century. He takes an active interest in authentic
interpretation of old music and devotes himself enthusiastically to chamber music.
Bárta’s numerous recordings on the Supraphon label have received many prizes,
among them the Harmonie Prize, Gramophone Editor’s Choice, Klassik Heute Empfehlung and others. Apart from Supraphon Bárta has made recordings for Lotos, Deutsche
Grammophon and recently also for the London Hyperion. He is the initiator,
5
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 3
4
5
The Andante cantabile by PYOTR IªYICH TCHAIKOVSKY (1840–1893) is one
of the best known pieces of the world repertoire. The original version is intended for
string quartet, as it is the slow second movement of Tchaikovsky’s String Quartet No. 1
in D major – the first major work by the Russian classic. The composer was only
30 when he wrote it. Its rich melodies (indirectly quoting some Russian songs) have
made it so popular that it has become better known as a separate piece in its own right.
SERGEI PROKOFIEV (1891–1953) wrote his Sinfonietta in 1908 at the age of
eighteen. It was originally scored for full symphony orchestra, but the composer
gradually reduced the orchestration and twenty years later revised the work altogether,
scoring it for a smaller orchestra while keeping its original idea and thematic material.
As a work of a young man it is admirable in its originality, even if it does not attain
the mastery of Prokofiev’s later modern scores. In the Sinfonietta he does not
abandon well tried paths of older models of composition, and yet reacts sensitively to
new stimuli. It occupies the shadows of his famous and well-known works, but every
new encounter with it is very interesting and surprising. We trust that this recording
– the first in the Czech Republic on a commercial disc – will add to the general
knowledge of this foremost symphonist of the 20th century.
The Variations on a Rococo Theme dating from 1876, are in effect a concerto for
violoncello and orchestra – the best known of the Russian repertoire of this nature.
Instead of the traditional movements, however, the work offers a string of variations
on a theme which betrays the composer’s admiration and respect for Mozart and the
classics. Tchaikovsky dedicated it to the violoncellist Wilhelm Fitzenhagen who
revised it, and his version has been played almost exclusively ever since. Our recording is the first Czech one that respects the little-known original, the story of which
is told in the note by the soloist.
Elegy in G major is a short piece for string orchestra. It was written in 1884, entitled
A Grateful Salute, as Tchaikovsky’s contribution to the celebrations of the 50th anniversary of the start of the artistic career of the important actor and poet Ivan Vasilyevich Samarin. The Elegy was first performed in December of the same year in
Moscow. After the poet’s death in 1885 Tchaikovsky gave the work its present title
and later on used it as part of the incidental music to Hamlet.
Pezzo capriccioso – a concert piece for violoncello – was written in 1887, originally
with piano accompaniment. Tchaikovsky dedicated it to the eminent cellist Anatoly
Brandukov who made several significant changes in the virtuoso solo passages. A year
later Tchaikovsky accompanied Brandukov on the piano at a private society concert
in Paris. In 1889 he again accompanied Brandukov in Moscow, this time conducting
the first performance with orchestra. Our recording sticks to the composer’s original
version without Brandukov’s amendments.
4
The violoncellist Jifií Bárta has been one of the top Czech players for many years and
his name is well known on world concert podiums. His wide-ranging concert activities include appearances with the Czech Philharmonic Orchestra, the Slovak Philharmonic, Prague Philharmonia, Prague Symphony Orchestra FOK, Royal Philharmonic Orchestra (London), Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool Philharmonic and the Berlin Symphony Orchestra. He has worked with conductors Jifií
Bûlohlávek, Charles Dutoit, Libor Pe‰ek, Gennady Rozhdestvensky, Maxim Shostakovich and others and is regularly invited to play at festivals and concerts in Europe,
both Americas, Asia and Australia. Jifií Bárta plays works of the basic repertoire, as
well as less well known ones of all periods. He is an enthusiastic promoter of contemporary music and has given Czech and world premières of many compositions, some
of them written specially for him. He does not hesitate to re-discover works by less
well known composers of the 19th century. He takes an active interest in authentic
interpretation of old music and devotes himself enthusiastically to chamber music.
Bárta’s numerous recordings on the Supraphon label have received many prizes,
among them the Harmonie Prize, Gramophone Editor’s Choice, Klassik Heute Empfehlung and others. Apart from Supraphon Bárta has made recordings for Lotos, Deutsche
Grammophon and recently also for the London Hyperion. He is the initiator,
5
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 4
6
7
has been permanent guest conductor of the Slovak Philharmonic. We has worked with
a number of the world’s outstanding orchestras and has been giving concerts at prestigious international music festivals. Among his important recent appearances has been
a concert with the Tchaikovsky Symphony Orchestra at the Moscow Conservatoire
Hall. He has worked with many outstanding soloists and has an impressive catalogue
of recordings for prestigious labels. His long-term activities in Japan are out of the
ordinary: he gave the Japanese première of Bedfiich Smetana’s opera The Bartered Bride
with the Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra at the Suntory Hall in Tokyo in
2010 and ended his 2011/2012 season with another concert tour of Japan. Beside the
Slovak Philharmonic he conducted there the Central Aichi Symphony Orchestra
Nagoya which offered him permanent collaboration and appointed him chief
conductor from 1st April 2014. From the year 2000 Leo‰ Svárovsk˘ has been teaching
at the Prague Academy of Performing Arts.
programme planner and co-founder of the International Chamber Music Festival in
Kutná Hora. He plays cello made by Dietmar Rexhausen in 2012.
The name Leo‰ Svárovsk˘ is known to audiences in European as well as world
concert halls. He has worked with all Czech orchestras. From 1997 to 2009 he was
chief conductor of the Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice, from 2001
he has been making regular appearances with the Czech Philharmonic and from 2007
6
The Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice has been one of the leading
orchestras ever since its beginnings in 1969. Its high artistic standard was set already by
its first chief conductor, Libor Pe‰ek, whose successors and guest conductors have continued to contribute to its improvement, among them Libor Hlaváãek, Josef Vlach,
Milan Munclinger, Petr Altrichter, Petr ·kvor, Leo‰ Svárovsk˘, István Dénes, Douglas
Bostock and a number of others. The orchestra specialises in the music of classicism
and in contemporary music, but its programmes also present works of the romantic
period and stylistically informed interpretations of Baroque music. The orchestra has
visited a number of European countries, the USA and Japan, playing in prestigious halls
(the Vienna Musikverein, Salzburg Festspielhaus, both halls in Munich, Concertgebouw in Amsterdam and others). At home it gives its subscription concerts at
the Pardubice House of Music and it regularly plays in Prague and other places in the
Czech Republic and at prestigious festivals (The Prague Spring, Smetana’s Litomy‰l,
Janáãek’s May and others). It has recorded dozens of LPs and CDs.
Bohuslav Vítek
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 4
6
7
has been permanent guest conductor of the Slovak Philharmonic. We has worked with
a number of the world’s outstanding orchestras and has been giving concerts at prestigious international music festivals. Among his important recent appearances has been
a concert with the Tchaikovsky Symphony Orchestra at the Moscow Conservatoire
Hall. He has worked with many outstanding soloists and has an impressive catalogue
of recordings for prestigious labels. His long-term activities in Japan are out of the
ordinary: he gave the Japanese première of Bedfiich Smetana’s opera The Bartered Bride
with the Tokyo Metropolitan Symphony Orchestra at the Suntory Hall in Tokyo in
2010 and ended his 2011/2012 season with another concert tour of Japan. Beside the
Slovak Philharmonic he conducted there the Central Aichi Symphony Orchestra
Nagoya which offered him permanent collaboration and appointed him chief
conductor from 1st April 2014. From the year 2000 Leo‰ Svárovsk˘ has been teaching
at the Prague Academy of Performing Arts.
programme planner and co-founder of the International Chamber Music Festival in
Kutná Hora. He plays cello made by Dietmar Rexhausen in 2012.
The name Leo‰ Svárovsk˘ is known to audiences in European as well as world
concert halls. He has worked with all Czech orchestras. From 1997 to 2009 he was
chief conductor of the Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice, from 2001
he has been making regular appearances with the Czech Philharmonic and from 2007
6
The Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice has been one of the leading
orchestras ever since its beginnings in 1969. Its high artistic standard was set already by
its first chief conductor, Libor Pe‰ek, whose successors and guest conductors have continued to contribute to its improvement, among them Libor Hlaváãek, Josef Vlach,
Milan Munclinger, Petr Altrichter, Petr ·kvor, Leo‰ Svárovsk˘, István Dénes, Douglas
Bostock and a number of others. The orchestra specialises in the music of classicism
and in contemporary music, but its programmes also present works of the romantic
period and stylistically informed interpretations of Baroque music. The orchestra has
visited a number of European countries, the USA and Japan, playing in prestigious halls
(the Vienna Musikverein, Salzburg Festspielhaus, both halls in Munich, Concertgebouw in Amsterdam and others). At home it gives its subscription concerts at
the Pardubice House of Music and it regularly plays in Prague and other places in the
Czech Republic and at prestigious festivals (The Prague Spring, Smetana’s Litomy‰l,
Janáãek’s May and others). It has recorded dozens of LPs and CDs.
Bohuslav Vítek
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 5
8
The story of a set of variations...
It was towards the end of the 1980s that Raphael Wallfish during a lesson at some
master classes brought to my attention the existence of another – the composer’s own
– version of the Variations on a Rococo Theme. I had no idea what Raphael was
talking about. In the music there was no mention of any exciting amendments or
perhaps even explanations á la urtext. Not a word. At school, concerts, competitions
everybody was playing the one and only version unpretentiously signed by Fitzenhagen. Nonetheless, a seed of curiosity had been sown but – rather due to inertia and
often the misgivings of promoters – I never got round to performing Tchaikovsky’s
original version of the Rococo Variations. Not until the present recording…
Today we can only surmise whether Tchaikovsky really agreed to the Fitzenhagen
version. It is a fact that the Russian virtuoso was asked by Tchaikovsky to perform the
work during his absence. In keeping with the artist’s usual concert practice aimed at
currying favour with his public, Fitzenhagen literally eviscerated the Tchaikovsky
score, leaving out the final variation with its hesitant beginning, thus losing the
wonderful reminiscences of the second variation and, to my mind, the absolutely brilliant build up to the coda. Using the discarded variation and the fourth variation
together, Fitzenhagen constructed his own final variation, leading the listener firmly to
the final A major chords. But once you have seen the original score, you miss the originality of Tchaikovsky. Fitzenhagen also wrote in a repetition of the theme and, with
the exception of the first two variations, had no scruples in demolishing the running
order of the rest of the variations. He then took care not only of the first performance
but also of the publication of ‘his’ variations, wiping out the very existence of Tchaikovsky’s original for the next fifty years, since he had made his changes in the composer’s score using new ink. Thanks to modern investigative methods, however, Fitzenhagen’s ink was eventually detected and a première of the original manuscript of the
8
9
Variations took place in Moscow in 1941 played by the Soviet cellist Daniil Shafran.
It has to be said that Fitzenhagen’s version still enjoys popularity, while performances
of the original are rare. The task of bringing the original version of the Rococo Variations to the attention of the public has been led by the British cellists Steven Isserlis
and Raphael Wallfish, the latter having prepared the score for a new publication.
JI¤Í BÁRTA
...and a word by the conductor:
When I was asked by the Czech Chamber Philharmonic Pardubice to take part in
this new CD project featuring this orchestra – which I could call ‘my own’ at one
time – together with the outstanding cellist Jifií Bárta, I didn’t hesitate a minute,
especially because I am fond of the music of Tchaikovsky and Prokofiev. I couldn’t
wait for the recording sessions to begin. I am convinced that the CD, containing
Tchaikovsky’s Elegy, his famous Andante cantabile and above all Prokofiev’s five-movement Sinfonietta (a work rarely performed at concerts) will find great favour
with both traditionalist listeners and connoisseurs. These works form the backbone
of our CD, joined by Jifií Bárta’s brilliant virtuoso playing in the original version of
Tchaikovsky’s Variations on a Rococo Theme and his Pezzo capriccioso.
I think CD fans are getting a fine recording here by an outstanding cellist and the
Czech Chamber Philharmonic Pardubice which is a top orchestra with a Europewide reputation. The sound of its strings in particular, trained for many years by
eminent conductors, testifies once again to its unique quality.
LEO· SVÁROVSK¯
9
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 5
8
The story of a set of variations...
It was towards the end of the 1980s that Raphael Wallfish during a lesson at some
master classes brought to my attention the existence of another – the composer’s own
– version of the Variations on a Rococo Theme. I had no idea what Raphael was
talking about. In the music there was no mention of any exciting amendments or
perhaps even explanations á la urtext. Not a word. At school, concerts, competitions
everybody was playing the one and only version unpretentiously signed by Fitzenhagen. Nonetheless, a seed of curiosity had been sown but – rather due to inertia and
often the misgivings of promoters – I never got round to performing Tchaikovsky’s
original version of the Rococo Variations. Not until the present recording…
Today we can only surmise whether Tchaikovsky really agreed to the Fitzenhagen
version. It is a fact that the Russian virtuoso was asked by Tchaikovsky to perform the
work during his absence. In keeping with the artist’s usual concert practice aimed at
currying favour with his public, Fitzenhagen literally eviscerated the Tchaikovsky
score, leaving out the final variation with its hesitant beginning, thus losing the
wonderful reminiscences of the second variation and, to my mind, the absolutely brilliant build up to the coda. Using the discarded variation and the fourth variation
together, Fitzenhagen constructed his own final variation, leading the listener firmly to
the final A major chords. But once you have seen the original score, you miss the originality of Tchaikovsky. Fitzenhagen also wrote in a repetition of the theme and, with
the exception of the first two variations, had no scruples in demolishing the running
order of the rest of the variations. He then took care not only of the first performance
but also of the publication of ‘his’ variations, wiping out the very existence of Tchaikovsky’s original for the next fifty years, since he had made his changes in the composer’s score using new ink. Thanks to modern investigative methods, however, Fitzenhagen’s ink was eventually detected and a première of the original manuscript of the
8
9
Variations took place in Moscow in 1941 played by the Soviet cellist Daniil Shafran.
It has to be said that Fitzenhagen’s version still enjoys popularity, while performances
of the original are rare. The task of bringing the original version of the Rococo Variations to the attention of the public has been led by the British cellists Steven Isserlis
and Raphael Wallfish, the latter having prepared the score for a new publication.
JI¤Í BÁRTA
...and a word by the conductor:
When I was asked by the Czech Chamber Philharmonic Pardubice to take part in
this new CD project featuring this orchestra – which I could call ‘my own’ at one
time – together with the outstanding cellist Jifií Bárta, I didn’t hesitate a minute,
especially because I am fond of the music of Tchaikovsky and Prokofiev. I couldn’t
wait for the recording sessions to begin. I am convinced that the CD, containing
Tchaikovsky’s Elegy, his famous Andante cantabile and above all Prokofiev’s five-movement Sinfonietta (a work rarely performed at concerts) will find great favour
with both traditionalist listeners and connoisseurs. These works form the backbone
of our CD, joined by Jifií Bárta’s brilliant virtuoso playing in the original version of
Tchaikovsky’s Variations on a Rococo Theme and his Pezzo capriccioso.
I think CD fans are getting a fine recording here by an outstanding cellist and the
Czech Chamber Philharmonic Pardubice which is a top orchestra with a Europewide reputation. The sound of its strings in particular, trained for many years by
eminent conductors, testifies once again to its unique quality.
LEO· SVÁROVSK¯
9
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
10
7:25
Str. 6
11
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
10
7:25
Str. 6
11
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 7
12
13
Andante cantabile PETRA ILJIâE âAJKOVSKÉHO (1840–1893) patfií k nejznámûj‰ím invencím ve svûtové hudbû. Originální verze je urãena smyãcovému kvartetu.
Jedná se totiÏ o pÛvodní pomalou druhou vûtu âajkovského Smyãcového kvartetu ã. 1
D dur, prvního vût‰ího díla ruského klasika. Tehdy bylo skladateli teprve tfiicet let.
Díky své melodiãnosti (nepfiímo cituje i ãásti nûkolika rusk˘ch písní) natolik zpopulárnûla, Ïe je známûj‰í jako samostatná skladba.
Svou Sinfoniettu komponoval SERGEJ PROKOFJEV (1891–1953) v roce 1908
ve sv˘ch osmnácti letech. PÛvodnû h˘fiila zvukem velkého symfonického orchestru,
ale skladatel tento rys postupnû eliminoval. O dvacet let pozdûji partituru zcela
pfiepracoval pro men‰í obsazení, ov‰em pfii zachování pÛvodní koncepce a tématického materiálu. Vzhledem k vûku autora se jedná o dílo obdivuhodné svou osobitostí, byÈ je‰tû nedosahující mistrovství budoucích moderních partitur. Nezfiíká se
osvûdãen˘ch cest star‰í tvorby, nicménû citlivû reaguje na nové podnûty. Pohybuje se
ve stínu Prokofjevov˘ch slavn˘ch a známûj‰ích skladeb, av‰ak kaÏdé nové setkání
s ním je velmi zajímavé a pfiekvapující. Vûfiíme, Ïe i tato nahrávka, v âeské republice na komerãní hudební nosiãe vÛbec první, pfiispûje k obohacení na‰ich znalostí
o pfiedním svûtovém symfonikovi dvacátého století.
Variace na rokokové téma z roku 1876 jsou vlastnû jak˘msi koncertem pro violoncello a orchestr v ruském teritoriu dokonce v tomto Ïánru nejznámûj‰ím. Namísto
tradiãních vût v‰ak skladba nabízí fiadu variací na téma, jeÏ prozrazuje âajkovského
vztah a úctu k Mozartovi a klasikÛm. Toto dílo skladatel dedikoval violoncellistovi
Wilhelmu Fitzenhagenovi. Ten provedl jeho úpravu a v ní se od té doby témûfi
zásadnû uvádí. Na‰e nahrávka je v âechách první, která respektuje ménû znám˘ skladatelÛv originál. O zajímavé genezi tohoto díla hovofií text sólisty.
Elegie G dur je drobnûj‰í skladba pro smyãcov˘ orchestr. Vznikla v roce 1884 pod
názvem Pozdrav vdûãnosti jako âajkovského pfiíspûvek k oslavám padesátého v˘roãí
poãátku umûlecké ãinnosti v˘znamného herce a básníka Ivana Vasiljeviãe Samarina.
Poprvé byla Elegie provedena v Moskvû v prosinci téhoÏ roku. Po básníkovû smrti
(v roce 1885) jí dal skladatel dne‰ní název a pozdûji ji pouÏil ve scénické hudbû
k Hamletovi.
Pezzo capriccioso – koncertní skladba pro violoncello vznikla v roce 1887 pÛvodnû
s klavírním doprovodem. âajkovskij ji vûnoval vynikajícímu violoncellistovi Anatoliji
Brandukovovi, kter˘ provedl nûkolik podstatn˘ch úprav virtuózních pasáÏí violoncellového partu. S Brandukovem ji také âajkovskij provedl – jako klavírista – o rok
pozdûji v jedné soukromé spoleãnosti v PafiíÏi. V roce 1889 doprovodil téhoÏ sólistu
v Moskvû jako dirigent prvního provedení s orchestrem. Na‰e nahrávka zachycuje
pÛvodní autorskou verzi bez Brandukovov˘ch úprav.
12
Violoncellista Jifií Bárta patfií jiÏ fiadu let ke ‰piãkov˘m ãesk˘m violoncellistÛm a jeho
jméno je známé i na pfiedních svûtov˘ch pódiích. V rámci své rozsáhlé koncertní
ãinnosti vystupuje s orchestry jako âeská filharmonie, Slovenská filharmonie, PraÏská
komorní filharmonie, Symfonick˘ orchestr hlavního mûsta Prahy FOK, Royal Philharmonic Orchestra London, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool
Philharmonic nebo Berliner Symphoniker. Mezi dirigenty, s nimiÏ spolupracoval,
figurují jména Jifií Bûlohlávek, Charles Dutoit, Libor Pe‰ek, Gennadij RoÏdûstvenskij
ãi Maxim ·ostakoviã. Je pravidelnû zván na festivaly a koncerty v Evropû, v obou
Amerikách, v Asii i Austrálii. Jifií Bárta uvádí základní i ménû známá díla v‰ech
období a je také nad‰en˘m propagátorem soudobé hudby. Mnoho skladeb, ãasto
napsan˘ch pfiímo pro nûj, uvedl v ãeské nebo svûtové premiéfie. Neváhá znovuobjevovat i skladby ménû znám˘ch autorÛ 19. století. Prakticky se zajímá i o autentickou
interpretaci staré hudby, vá‰nivû se vûnuje komorní tvorbû. Bártovy ãetné nahrávky
u firmy Supraphon byly mnohokrát ocenûny, mj. Cenou Harmonie, Grammophone
Editor’s Choice ãi Klassik Heute Empfehlung. Kromû Supraphonu Jifií Bárta natáãel
i pro firmy Lotos, Deutsche Grammophon a v poslední dobû pro lond˘nsk˘ Hyperion.
Je iniciátorem, dramaturgem a spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu komorní
13
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 7
12
13
Andante cantabile PETRA ILJIâE âAJKOVSKÉHO (1840–1893) patfií k nejznámûj‰ím invencím ve svûtové hudbû. Originální verze je urãena smyãcovému kvartetu.
Jedná se totiÏ o pÛvodní pomalou druhou vûtu âajkovského Smyãcového kvartetu ã. 1
D dur, prvního vût‰ího díla ruského klasika. Tehdy bylo skladateli teprve tfiicet let.
Díky své melodiãnosti (nepfiímo cituje i ãásti nûkolika rusk˘ch písní) natolik zpopulárnûla, Ïe je známûj‰í jako samostatná skladba.
Svou Sinfoniettu komponoval SERGEJ PROKOFJEV (1891–1953) v roce 1908
ve sv˘ch osmnácti letech. PÛvodnû h˘fiila zvukem velkého symfonického orchestru,
ale skladatel tento rys postupnû eliminoval. O dvacet let pozdûji partituru zcela
pfiepracoval pro men‰í obsazení, ov‰em pfii zachování pÛvodní koncepce a tématického materiálu. Vzhledem k vûku autora se jedná o dílo obdivuhodné svou osobitostí, byÈ je‰tû nedosahující mistrovství budoucích moderních partitur. Nezfiíká se
osvûdãen˘ch cest star‰í tvorby, nicménû citlivû reaguje na nové podnûty. Pohybuje se
ve stínu Prokofjevov˘ch slavn˘ch a známûj‰ích skladeb, av‰ak kaÏdé nové setkání
s ním je velmi zajímavé a pfiekvapující. Vûfiíme, Ïe i tato nahrávka, v âeské republice na komerãní hudební nosiãe vÛbec první, pfiispûje k obohacení na‰ich znalostí
o pfiedním svûtovém symfonikovi dvacátého století.
Variace na rokokové téma z roku 1876 jsou vlastnû jak˘msi koncertem pro violoncello a orchestr v ruském teritoriu dokonce v tomto Ïánru nejznámûj‰ím. Namísto
tradiãních vût v‰ak skladba nabízí fiadu variací na téma, jeÏ prozrazuje âajkovského
vztah a úctu k Mozartovi a klasikÛm. Toto dílo skladatel dedikoval violoncellistovi
Wilhelmu Fitzenhagenovi. Ten provedl jeho úpravu a v ní se od té doby témûfi
zásadnû uvádí. Na‰e nahrávka je v âechách první, která respektuje ménû znám˘ skladatelÛv originál. O zajímavé genezi tohoto díla hovofií text sólisty.
Elegie G dur je drobnûj‰í skladba pro smyãcov˘ orchestr. Vznikla v roce 1884 pod
názvem Pozdrav vdûãnosti jako âajkovského pfiíspûvek k oslavám padesátého v˘roãí
poãátku umûlecké ãinnosti v˘znamného herce a básníka Ivana Vasiljeviãe Samarina.
Poprvé byla Elegie provedena v Moskvû v prosinci téhoÏ roku. Po básníkovû smrti
(v roce 1885) jí dal skladatel dne‰ní název a pozdûji ji pouÏil ve scénické hudbû
k Hamletovi.
Pezzo capriccioso – koncertní skladba pro violoncello vznikla v roce 1887 pÛvodnû
s klavírním doprovodem. âajkovskij ji vûnoval vynikajícímu violoncellistovi Anatoliji
Brandukovovi, kter˘ provedl nûkolik podstatn˘ch úprav virtuózních pasáÏí violoncellového partu. S Brandukovem ji také âajkovskij provedl – jako klavírista – o rok
pozdûji v jedné soukromé spoleãnosti v PafiíÏi. V roce 1889 doprovodil téhoÏ sólistu
v Moskvû jako dirigent prvního provedení s orchestrem. Na‰e nahrávka zachycuje
pÛvodní autorskou verzi bez Brandukovov˘ch úprav.
12
Violoncellista Jifií Bárta patfií jiÏ fiadu let ke ‰piãkov˘m ãesk˘m violoncellistÛm a jeho
jméno je známé i na pfiedních svûtov˘ch pódiích. V rámci své rozsáhlé koncertní
ãinnosti vystupuje s orchestry jako âeská filharmonie, Slovenská filharmonie, PraÏská
komorní filharmonie, Symfonick˘ orchestr hlavního mûsta Prahy FOK, Royal Philharmonic Orchestra London, Royal Scottish National Orchestra, Royal Liverpool
Philharmonic nebo Berliner Symphoniker. Mezi dirigenty, s nimiÏ spolupracoval,
figurují jména Jifií Bûlohlávek, Charles Dutoit, Libor Pe‰ek, Gennadij RoÏdûstvenskij
ãi Maxim ·ostakoviã. Je pravidelnû zván na festivaly a koncerty v Evropû, v obou
Amerikách, v Asii i Austrálii. Jifií Bárta uvádí základní i ménû známá díla v‰ech
období a je také nad‰en˘m propagátorem soudobé hudby. Mnoho skladeb, ãasto
napsan˘ch pfiímo pro nûj, uvedl v ãeské nebo svûtové premiéfie. Neváhá znovuobjevovat i skladby ménû znám˘ch autorÛ 19. století. Prakticky se zajímá i o autentickou
interpretaci staré hudby, vá‰nivû se vûnuje komorní tvorbû. Bártovy ãetné nahrávky
u firmy Supraphon byly mnohokrát ocenûny, mj. Cenou Harmonie, Grammophone
Editor’s Choice ãi Klassik Heute Empfehlung. Kromû Supraphonu Jifií Bárta natáãel
i pro firmy Lotos, Deutsche Grammophon a v poslední dobû pro lond˘nsk˘ Hyperion.
Je iniciátorem, dramaturgem a spoluzakladatelem Mezinárodního festivalu komorní
13
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 8
14
15
hudby v Kutné Hofie. Hraje na violoncello postavené Dietmarem Rexhausenem
v roce 2012.
patfií koncert se Symfonick˘m orchestrem P. I. âajkovského v sále moskevské konzervatofie. Vystupoval s mnoha vynikajícími instrumentálními sólisty, velmi bohat˘
je jeho katalog nahrávek na zvukové nosiãe u prestiÏních labelÛ. Zcela mimofiádné je
jeho stálé pÛsobení v Japonsku. Zvlá‰tû pozoruhodn˘m tamûj‰ím projektem byla
premiéra opery Bedfiicha Smetany Prodaná nevûsta v roce 2010 s Tokyo Metropolitan
Symphony Orchestra v Suntory Hall v Tokiu. Sezonu 2011/2012 ukonãil opût
koncertním turné po Japonsku. Kromû Slovenské filharmonie tam vystoupil
i s Central Aichi Symphony Orchestra Nagoya, od nûhoÏ získal pozvání k trvalé
spolupráci a od 1. dubna 2014 bude jeho ‰éfdirigentem. Od roku 2000 pÛsobí Leo‰
Svárovsk˘ jako pedagog na Akademii múzick˘ch umûní v Praze.
Jméno Leo‰ Svárovsk˘ znají posluchaãi evropsk˘ch i svûtov˘ch koncertních síní.
Pracoval se v‰emi ãesk˘mi orchestry. V letech 1997–2009 byl ‰éfdirigentem Komorní
filharmonie Pardubice. Od roku 2001 pravidelnû vystupuje s âeskou filharmonií
a od roku 2007 je stál˘m hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie. Spolupracuje
s celou fiadou vynikajících svûtov˘ch orchestrÛ, je zván do programÛ prestiÏních
mezinárodních hudebních festivalÛ. K nejv˘znamnûj‰ím poãinÛm v poslední dobû
Komorní filharmonie Pardubice patfií k pfiedním orchestrálním tûlesÛm jiÏ od dob
svého zaloÏení (1969). LaÈku její umûlecké úrovnû stanovil uÏ její první ‰éf Libor Pe‰ek
a k jejímu zlep‰ování pfiispívali sv˘m osobním vkladem i dal‰í pfiední ‰éfdirigenti
a jejich hostující kolegové (Libor Hlaváãek, Josef Vlach, Milan Munclinger,
Petr Altrichter, Petr ·kvor, Leo‰ Svárovsk˘, István Dénes, Douglas Bostock a fiada
dal‰ích). Její dramaturgickou doménou je hudba klasicismu a novodobá tvorba, av‰ak
na repertoáru se objevují i díla romantismu a v pouãené interpretaci i tvorba barokní.
Orchestr nav‰tívil fiadu zemí Evropy, USA a Japonsko, vystoupil v prestiÏních sálech
(vídeÀsk˘ Musikverein, salcbursk˘ Festspielhaus, oba mnichovské sály, amsterodamsk˘
Concertgebouw a dal‰í). Doma koncertuje v rámci sv˘ch abonmá v Domû hudby
v Pardubicích. Pravidelnû úãinkuje v Praze a na dal‰ích místech âeské republiky, aÈ uÏ
na samostatn˘ch koncertech, tak i na prestiÏních festivalech (PraÏské jaro, Smetanova
Litomy‰l, JanáãkÛv máj ad.). Natoãil desítky LP desek a kompaktních diskÛ.
Bohuslav Vítek
14
15
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 8
14
15
hudby v Kutné Hofie. Hraje na violoncello postavené Dietmarem Rexhausenem
v roce 2012.
patfií koncert se Symfonick˘m orchestrem P. I. âajkovského v sále moskevské konzervatofie. Vystupoval s mnoha vynikajícími instrumentálními sólisty, velmi bohat˘
je jeho katalog nahrávek na zvukové nosiãe u prestiÏních labelÛ. Zcela mimofiádné je
jeho stálé pÛsobení v Japonsku. Zvlá‰tû pozoruhodn˘m tamûj‰ím projektem byla
premiéra opery Bedfiicha Smetany Prodaná nevûsta v roce 2010 s Tokyo Metropolitan
Symphony Orchestra v Suntory Hall v Tokiu. Sezonu 2011/2012 ukonãil opût
koncertním turné po Japonsku. Kromû Slovenské filharmonie tam vystoupil
i s Central Aichi Symphony Orchestra Nagoya, od nûhoÏ získal pozvání k trvalé
spolupráci a od 1. dubna 2014 bude jeho ‰éfdirigentem. Od roku 2000 pÛsobí Leo‰
Svárovsk˘ jako pedagog na Akademii múzick˘ch umûní v Praze.
Jméno Leo‰ Svárovsk˘ znají posluchaãi evropsk˘ch i svûtov˘ch koncertních síní.
Pracoval se v‰emi ãesk˘mi orchestry. V letech 1997–2009 byl ‰éfdirigentem Komorní
filharmonie Pardubice. Od roku 2001 pravidelnû vystupuje s âeskou filharmonií
a od roku 2007 je stál˘m hostujícím dirigentem Slovenské filharmonie. Spolupracuje
s celou fiadou vynikajících svûtov˘ch orchestrÛ, je zván do programÛ prestiÏních
mezinárodních hudebních festivalÛ. K nejv˘znamnûj‰ím poãinÛm v poslední dobû
Komorní filharmonie Pardubice patfií k pfiedním orchestrálním tûlesÛm jiÏ od dob
svého zaloÏení (1969). LaÈku její umûlecké úrovnû stanovil uÏ její první ‰éf Libor Pe‰ek
a k jejímu zlep‰ování pfiispívali sv˘m osobním vkladem i dal‰í pfiední ‰éfdirigenti
a jejich hostující kolegové (Libor Hlaváãek, Josef Vlach, Milan Munclinger,
Petr Altrichter, Petr ·kvor, Leo‰ Svárovsk˘, István Dénes, Douglas Bostock a fiada
dal‰ích). Její dramaturgickou doménou je hudba klasicismu a novodobá tvorba, av‰ak
na repertoáru se objevují i díla romantismu a v pouãené interpretaci i tvorba barokní.
Orchestr nav‰tívil fiadu zemí Evropy, USA a Japonsko, vystoupil v prestiÏních sálech
(vídeÀsk˘ Musikverein, salcbursk˘ Festspielhaus, oba mnichovské sály, amsterodamsk˘
Concertgebouw a dal‰í). Doma koncertuje v rámci sv˘ch abonmá v Domû hudby
v Pardubicích. Pravidelnû úãinkuje v Praze a na dal‰ích místech âeské republiky, aÈ uÏ
na samostatn˘ch koncertech, tak i na prestiÏních festivalech (PraÏské jaro, Smetanova
Litomy‰l, JanáãkÛv máj ad.). Natoãil desítky LP desek a kompaktních diskÛ.
Bohuslav Vítek
14
15
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 9
16
Pfiíbûh jednûch variací…
Bylo to koncem osmdesát˘ch let minulého století, kdy mû Raphael Wallfisch na
hodinû kdesi na mistrovsk˘ch kurzech poprvé upozornil na existenci jakési jiné
„autorské“ verze Variací na rokokové téma pro violoncello a orchestr. VÛbec mi nebylo
jasné, o ãem Raphael mluví. V notách o nûjak˘ch dramatick˘ch úpravách, nebo snad
dokonce o vysvûtlivkách á la urtext edice nebyla ani zmínka. Na ‰kole, koncertech
i soutûÏích v‰ichni hráli jen tu jedinou verzi, skromnû podepsanou Fitzenhagenem.
Nicménû, semínko zvûdavosti bylo zaseto a spí‰e ze setrvaãnosti a ãasto z nedÛvûry
pofiadatelÛ jsem se k definitivnímu nastudování a provedení âajkovského pÛvodní
verze Rokokov˘ch variací nikdy nedostal. AÏ s touto nahrávkou...
Dnes uÏ se mÛÏeme jen dohadovat, jestli âajkovskij s Fitzenhagenovou verzí
opravdu souhlasil. Faktem je, Ïe rusk˘ virtuos byl âajkovsk˘m povûfien provést
skladbu v dobû skladatelovy nepfiítomnosti. Veden praxí koncertního umûlce, milujícího ovace publika, Fitzenhagen doslova rozpáral âajkovského partituru, vyfiadil na
první pohled rozpaãitû se rozjíÏdûjící poslední variaci, ãímÏ ji zbavil nádhern˘ch
reminiscencí na druhou variaci a podle mû naprosto geniální gradace do cody. Z ní
a ze ãtvrté variace pak sestavil svou variaci poslední, pfiesvûdãující posluchaãe
dÛsledn˘m tahem k cíli do finálních A dur akordÛ. Av‰ak tomu, kdo jednou pozná
pÛvodní partituru, chybí originalita âajkovského. Fitzenhagen dále opatfiil téma
repeticí a kromû prvních dvou variací se nerozpakoval rozbourat celou strukturu
fiazení variací. Postaral se nejen o premiéru, ale prosadil „své“ variace i k vydání.
Podafiilo se mu tak pfiinejmen‰ím v následujících padesáti letech vymazat âajkovského partituru ze svûta, a to doslova. PÛvodní rukopis âajkovského totiÏ pfiepsal
nov˘m inkoustem a ten byl odhalen aÏ s pomocí moderních vy‰etfiovacích metod.
V roce 1941 uskuteãnil v Moskvû premiéru pÛvodního rukopisu variací sovûtsk˘
violoncellista Daniil ·afran.
16
17
DluÏno fiíci, Ïe Fitzenhagenova verze se stále tû‰í popularitû a provedení pÛvodní
verze jsou spí‰e v˘jimeãná. O popularizaci pÛvodních Rokokov˘ch variací se nejvíce
zaslouÏili brit‰tí violoncellisté v ãele se Stevenem Isserlisem a Raphaelem Wallfischem. Poslední jmenovan˘ skladbu pfiipravil i pro novodobé vydání.
JI¤Í BÁRTA
... a slovo dirigenta
KdyÏ jsem byl osloven Komorní filharmonií Pardubice, abych se zúãastnil projektu
nového CD s tímto kdysi „m˘m“ orchestrem a navíc s vynikajícím violoncellistou
Jifiím Bártou, nezaváhal jsem ani vtefiinu. Tím spí‰, Ïe díla Petra Iljiãe âajkovského
a Sergeje Prokofjeva jsou mou srdeãní záleÏitostí. Proto jsem se uÏ dlouhou dobu
nemohl doãkat první natáãecí frekvence nového CD. Jsem pfiesvûdãen, Ïe âajkovského
Elegie, slavné Andante cantabile a pfiedev‰ím Prokofjevova pûtivûtá Sinfonietta (mimochodem koncertnû velmi zfiídka uvádûné dílo) naleznou velkou oblibu jak u konzervativnûj‰ích posluchaãÛ, tak stejnû i u hudebních „fajn‰mekrÛ“. Tato díla tvofií pátefi
na‰eho CD. K tûmto skladbám pfiistupuje virtuózní, brilantní hra Jifiího Bárty
v pÛvodní verzi Variací na rokokové téma a Pezza capricciosa Petra Iljiãe âajkovského.
Myslím, Ïe do rukou diskofilÛ se dostává velmi kvalitní nahrávka vynikajícího violoncellisty a Komorní filharmonie Pardubice, která je ‰piãkov˘m tûlesem s evropsk˘m
renomé. Zvlá‰tû zvuk jejích smyãcÛ, po léta vychovávan˘ch dirigenty zvuãn˘ch jmen,
zde opût pfiiná‰í dÛkaz své jedineãné kvality.
LEO· SVÁROVSK¯
17
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 9
16
Pfiíbûh jednûch variací…
Bylo to koncem osmdesát˘ch let minulého století, kdy mû Raphael Wallfisch na
hodinû kdesi na mistrovsk˘ch kurzech poprvé upozornil na existenci jakési jiné
„autorské“ verze Variací na rokokové téma pro violoncello a orchestr. VÛbec mi nebylo
jasné, o ãem Raphael mluví. V notách o nûjak˘ch dramatick˘ch úpravách, nebo snad
dokonce o vysvûtlivkách á la urtext edice nebyla ani zmínka. Na ‰kole, koncertech
i soutûÏích v‰ichni hráli jen tu jedinou verzi, skromnû podepsanou Fitzenhagenem.
Nicménû, semínko zvûdavosti bylo zaseto a spí‰e ze setrvaãnosti a ãasto z nedÛvûry
pofiadatelÛ jsem se k definitivnímu nastudování a provedení âajkovského pÛvodní
verze Rokokov˘ch variací nikdy nedostal. AÏ s touto nahrávkou...
Dnes uÏ se mÛÏeme jen dohadovat, jestli âajkovskij s Fitzenhagenovou verzí
opravdu souhlasil. Faktem je, Ïe rusk˘ virtuos byl âajkovsk˘m povûfien provést
skladbu v dobû skladatelovy nepfiítomnosti. Veden praxí koncertního umûlce, milujícího ovace publika, Fitzenhagen doslova rozpáral âajkovského partituru, vyfiadil na
první pohled rozpaãitû se rozjíÏdûjící poslední variaci, ãímÏ ji zbavil nádhern˘ch
reminiscencí na druhou variaci a podle mû naprosto geniální gradace do cody. Z ní
a ze ãtvrté variace pak sestavil svou variaci poslední, pfiesvûdãující posluchaãe
dÛsledn˘m tahem k cíli do finálních A dur akordÛ. Av‰ak tomu, kdo jednou pozná
pÛvodní partituru, chybí originalita âajkovského. Fitzenhagen dále opatfiil téma
repeticí a kromû prvních dvou variací se nerozpakoval rozbourat celou strukturu
fiazení variací. Postaral se nejen o premiéru, ale prosadil „své“ variace i k vydání.
Podafiilo se mu tak pfiinejmen‰ím v následujících padesáti letech vymazat âajkovského partituru ze svûta, a to doslova. PÛvodní rukopis âajkovského totiÏ pfiepsal
nov˘m inkoustem a ten byl odhalen aÏ s pomocí moderních vy‰etfiovacích metod.
V roce 1941 uskuteãnil v Moskvû premiéru pÛvodního rukopisu variací sovûtsk˘
violoncellista Daniil ·afran.
16
17
DluÏno fiíci, Ïe Fitzenhagenova verze se stále tû‰í popularitû a provedení pÛvodní
verze jsou spí‰e v˘jimeãná. O popularizaci pÛvodních Rokokov˘ch variací se nejvíce
zaslouÏili brit‰tí violoncellisté v ãele se Stevenem Isserlisem a Raphaelem Wallfischem. Poslední jmenovan˘ skladbu pfiipravil i pro novodobé vydání.
JI¤Í BÁRTA
... a slovo dirigenta
KdyÏ jsem byl osloven Komorní filharmonií Pardubice, abych se zúãastnil projektu
nového CD s tímto kdysi „m˘m“ orchestrem a navíc s vynikajícím violoncellistou
Jifiím Bártou, nezaváhal jsem ani vtefiinu. Tím spí‰, Ïe díla Petra Iljiãe âajkovského
a Sergeje Prokofjeva jsou mou srdeãní záleÏitostí. Proto jsem se uÏ dlouhou dobu
nemohl doãkat první natáãecí frekvence nového CD. Jsem pfiesvûdãen, Ïe âajkovského
Elegie, slavné Andante cantabile a pfiedev‰ím Prokofjevova pûtivûtá Sinfonietta (mimochodem koncertnû velmi zfiídka uvádûné dílo) naleznou velkou oblibu jak u konzervativnûj‰ích posluchaãÛ, tak stejnû i u hudebních „fajn‰mekrÛ“. Tato díla tvofií pátefi
na‰eho CD. K tûmto skladbám pfiistupuje virtuózní, brilantní hra Jifiího Bárty
v pÛvodní verzi Variací na rokokové téma a Pezza capricciosa Petra Iljiãe âajkovského.
Myslím, Ïe do rukou diskofilÛ se dostává velmi kvalitní nahrávka vynikajícího violoncellisty a Komorní filharmonie Pardubice, která je ‰piãkov˘m tûlesem s evropsk˘m
renomé. Zvlá‰tû zvuk jejích smyãcÛ, po léta vychovávan˘ch dirigenty zvuãn˘ch jmen,
zde opût pfiiná‰í dÛkaz své jedineãné kvality.
LEO· SVÁROVSK¯
17
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 10
18
19
Generální partner Komorní filharmonie Pardubice
a partner tohoto CD
General Partner of the Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice
and Partner of this CD
Sleeve note © 2012 Jifií Bárta, Leo‰ Svárovsk˘, Bohuslav Vítek
Translation © 2012 Karel Janovick˘
Front cover design © 2012 Ludûk Turek
Photos © Franti‰ek Renza, Archive
18
Elektrárny Opatovice, a.s.
Opatovice nad Labem, 532 13 Pardubice 2
www.eop.cz
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 10
18
19
Generální partner Komorní filharmonie Pardubice
a partner tohoto CD
General Partner of the Czech Chamber Philharmonic Orchestra Pardubice
and Partner of this CD
Sleeve note © 2012 Jifií Bárta, Leo‰ Svárovsk˘, Bohuslav Vítek
Translation © 2012 Karel Janovick˘
Front cover design © 2012 Ludûk Turek
Photos © Franti‰ek Renza, Archive
18
Elektrárny Opatovice, a.s.
Opatovice nad Labem, 532 13 Pardubice 2
www.eop.cz
cd_tchaikovsky_prokofiev
16.10.2012
7:25
Str. 1
20
ARCODIVA
1
UP 0142-2
UP 0136-2
UP 0123-2
UP 0066-2
UP 0031-2
UP 0053-2
UP 0130-2
UP 0121-2
UP 0141-2
Jaromírova 48, 128 00 Praha 2, Czech Republic
tel.: +420 223 006 934-5, +420 777 687 797 • fax: +420 223 006 935
www.arcodiva.cz
e-mail: [email protected]