advokacie dod rodina JCAHO

:!'. -v.*¿'i.."";3K'''ií;*'»"f.>.
y .^•••'?-.-'!;;-í--- >v. ieéfta
W3S
./
^„,-
,:-/ i-r
:' pr@ kaliíMB'stl
0ÍSii
wmF®jné @íázky
JUÍV íví^^^'iü':! íi íí;
'.••~i-: ••.::!-.•
; '
•2^-üi ^/leipiaiií 35 i i , leiMttiiwá Clsla i i fse
•V ::-.,!.rj: ;- vvr
Z obsahu
Mladí lidé'S© divaji na svét
Fií Nejedly
aa vesriici
Popiüacní a sociální pfesuiiY -na
jragedie z války zrozené
¥KratochvílovY Prameny
Josef Tráger
Bohumil Polan
Síudentské demonslrace umoznily pohled do dase
éásii studeaUM mládeze. Po pHvratu se vétM éási
studentstva klonila k socialislickym stranám. Dnes
lomii tak nenú Suédéí o tom volby v jednotUvóch
¡(íkuUních spolcích. Svédci o tom i posledni studenlxké demonslrace. Socíalistické §,trani¡ by se mély
ptát, }ak se io síalo, ze se studentstvo, které se pfed
leíy klonilú k socialisiick^m stranám, odklání od sociaiisiickych- stran a pnklání se k stranám pravicoviirn. Oslaíné nejde jen o mládez studentskou. Uréity
nezújern socialislickijch stran na studentstvu bylo by
mazno konec koncú pochopit, ne ovéem schvalovat.
Ale socíalistické strany nedovedou získat ani délp-iiické mládeze tolik, kolik by získat moMy a mély.
0^oéeí organisované mládeze v socialistickych stra'"' nách iieni üinérny celkovému poétu prlslusnlkü. Socíalistické strany Irpi jakousi apriorni vírou, íe mládez je pokroková a ze tak dfíve éi pozdéji spoji svü'j
ósud s osudem socialistickych stran. Tentó názor
o apriorni pokrokovosti mládeze, studentské i nestiidentské, jest bludem, ktery se zfetelné ukázal pfi
poslednich siudeídskych demonslracích, bludem, na
ktery socíalistické strany doplácejí a doplácet budou,
nep&idoLi-lí lepe nez dosud k mládeíi. Podívefte se
na' EUnku! Má kolem sebe mládei, mládez dosti poceinou a aldivni, Podivejie se, jak si agrárnici viímají své mládeze, jak cela prvni gafnltura agrárníkü
üyrukuje, kdyz rná agrárni mládei spé porady. Naproíí íomu socialislichá mládez zná nékteré své politiky jenom z fotografii a z letmpch zdravic, které
se po nékolika slovech konéi omtuvou, ée X. Y. jest
volán neodkladné nékam jinam. Jsou pravicovi polilikové, kteH maji velmi íivy styk s ¡mládeéi. kdezto
SQúialisiické strany se domnivaji, íe staéi, pfenechá-U se cela véc sekretariátu, ktery zañdi potfebné.
Sekreíariály si pak pleíou problém mládeze se snahóu .0 ovgnnísaci poslusné mládeze, která by véHla
vsemu, co se ji k véfení predkládá. Socialisticii poUiikové maji détí, ule jen zñdka je vidiie v organisacísh mládeze. Socialislické strany si prosté nevüirñáji mládeíe 'tak, jako by to bylo potfebi. Leviee si
iii nevMmá, co déla. pravice a proioze je pravice
éi?)^mém, zñstámji soctaUsíé vzadu.
V-'Ú".
''"•^"
„.
^
A 90
-,• C4f
• Autprita ci s¥oboda?
ftfasaryá'
howofi s
LmdwSgem
- ^ Jednáte s lidmi dnes Jinak, ptal Jsem se,
nez V dobé svého püsobeni vic teoretíekého?
A. vi date ted' Jiné lidi?
, »V politice Je znalost lidí naprosto nezbyt- '
ná; hlavné vüdci musí védét, s kym jednají,
musí si vybírat správné podvudce a pfidélovat Jim úkoly podle Jejich povahy. Mluvil
Jsem o vyznamu lásky k bliznímu- v politice;
V praxi to znamená znát lidi a sebe, poméry
Jednoílivcü i cí^Iku — j a k müzeme bliznimii
pomáhat, neznáme-li lidi, nemáme-H zkusenosti, uejsme-iJ obratni? Znal Jsem velmi- dobrého cioyeka,, ktery se hodné napsal o poza*
davku filanthropie, ale nepfisel na to, ze jeho
dobry ^známy,-. s.kterym.'se velmi casto stj'kal,
umírá skoro filady. Humánní politika vyza-'
,duje také: mít trpélivost, protoze ve vefejném •
zivoté demokratické republiky Je mnoho hlav,>
a z nich, prece jich víc dobfe myslí. Opravdová tolerance^ Je ctností demokracie. Dfiv
jsem casto' fíkával: nelhat a nekrást; ted' k tomu pfipojuju tfeti: mit kuráz! Ve Vídni, na ''
Josefském náméstí, Je na bráné nápis: Justitia reg^orum fundamentum! Vídeñáci to pfekládajir Just regnet's'aufs Fundamentl Ale '
áádnému desti se nepodafilo spláchnout tuto
správnou .formulku!«
Smáli Jsme se, a Já Jsem zacal o tom, Jak
do vede najít lid!, ktefi ttiu zprostfedkuji pravé mínéní lidü.
»V tona musím spoléhat' sám ^ a sebe., Pozoruju .lidi vsude a pozoruju, co se deje;, a
slysim, co o tom fíkaji Jini. Noviny, ty Btu
denné,* nejdülezitéjsi listy stran. Dostávám •
denné zprávy ministrü a nejrozmanitéjgích
úfadü, vyslancé a konsulíi,,a z toho ze vseh-o
si délám svüj úsudek o situaci doma i v ciziné.«
— Cetl jsem vase moto: „Pravda vitézi!".
To je nadéje, vira. Je také devise pro to,- Jak
jednat s lidmi?
., - . •
x>Já mam. Jen jedno |>sáyid!<>.:-;:,l3yí k sv^m
blizraím upfimny. Staré.í'6sIov||^||j?ápÍ£n: Mundus vult decipi, ergo ne'.éécÉiSturUí
IPg-axs 17. leéna
m3S
Vli^S
i&'sí pf® ktsiítSS'itB
wetBJtfé
oiázky
ffclázi l a f i f á r i l f Ctwrtel ® CeioriÉü pfeiplatié 35 i t jeiittiiwá fiísía U tSO
Z obsahu
O nedostatku kapiiálu
Idea tiskového prava
,
FraniSsels Fajie
Jaroslav Nebesáf
Trfzeñ draYych dusí
Jan Snobr
Ma vlnách SFIO
Jiri Stoh
Mladi se dí¥aií na divadlo
E. F. Burian
Vecernik Prava lidu si otiskl z Venkova odstavec
o tom, ze je lesní dfevní bohatstvi zemé z velké cásti
postáínéno, ale zastavíli jsme se pfed
postátnénim
pfírodního bohatstvi pod zemí. Uhelná loiiska jsou
vycerpatelná, tlm vice zálezi státu na tom, aby se nepromarnila. Kdyby se zalozila pro akcionáfe uhelnych spolecnosti náhradová kníha, jako ji má pozemková reforma, podle niz by se náhrada za posíáínéné doly rozvrhla na dlouhá desitileti pfi nepatrném zúrokování, vyplynul by z postátnénych
dolü znaény pfebytek pro boj proti
nezaméstnaností.
Venkov upozorñuje na to, ze dvé Petschkovy uhelné
spolecnosti získaly stábílisacnimí bílancemí a dañowou reformou pfes pul miliardy Kcl Senátor Vrany
p e dale ve Venkové postavíl proti postupa kladenskych tézafú v nékolika cláncích, v níchz navrhl
mimo jiné i postátnéni dolü.
Venkov jeété neni agrárni strana a proto by bylo
pfedcasné fikat, ze agrárni strana je pro postátnéni
dolü. Ale tyto clánky o zestátnéni dolü a mnohé jiné,
pozadujicí státni zásahy do soukromého
podnikáni,
jsou pñznaéné.
Socialisté obou smérü maji v svych programech
socialisaci dolü, k niz je postátnéni prvym krokem.
A kdy se doctete v socialistickém iisku, ze socíalistické strany na pozadavku trvají, íe se o jeho uskuteénéni zasazuji a ze vykonaly k tomu néjaké pfipravy? Kdyí dojde k velkému nestéstí na dolech, jako
bylo na pfíklad na dolé Nelson, vyskyíl se v íiskn
socialistickém poíadavek postátnéni dolü, ale jen
jako heslo, které nezavazuje, nikoli jako propracovany program, A tak jsme byli svédky toho, íe u dobé, kdy by bylo vefejné mínéní s postátnénim dolü
souhlasílo, provedly se jenom nékteré zmény horního zákona, do néhoí jako hrozba vsunuta moznost
vnucené správy na doly a rozéifena moznost dülni
ínspekce.
¿e v té dobé nedoslo k postátnéni dolü, Ize sí vysvétlit tim, ze tu nebyl pfesny plan a program. Po
pfevratu byla pfi minísterstvu vefejnych praci zfízena komise pro socialisaci, ale patrné v ni méli
velké slovo téíafí, nebof v pfihodné dobé se vysledek jeji práce nedal pouzit.
.. Lidé sice'nepfestali tvrdit, ze fád ve spolecnosti exi'
stuje priroícné nebo 2e pro spolecnost platí, ale ti, kdoz
maji moc a jimz dosavadní uspofádání spolecnosti svédci,
dobfe vedi, ze se jakékoli rozdélení moci, poslusnosti,
autority, práce a pozitkü musí provádét a udrzovat
velmi slozitymi duchovními a násilnymi prostfedky.
Vira v nemoinost dlouhého trvání nepfirozenych nebo
nesprávnych odchylek od domnélého Rádu je pfilis ,
mala a jest jen útéchou lidi slabych nebo vypomocí lidi
mimofádné klidnych nefku-H pohodlnych. Jednim z, pro'
stfedku, jimií se zabezpecuje i kritisuje skutecny spolecensky fád, je tisk.
Tisk je ovsem také soucástkou daného fádu spolecen'
ského. Jest jeho vyrazem a produktem. Novináfi a spisovatelé vymyslili rceni, ze je tisk sedmou velmocí.
Vskutku jeho vliv na spolecnost je omezeny tak, jako
je omezen vliv cásti na celek a vliv produktu na púvodce. Jeho tvofivé a uchovávající púsobeni na celek je
regulováno právním fádem, ío jest jinou slozkou téhoz
celku, která je právé tak vytvorem i tvurcem. Vse spolu
souvisí ve spolecnosti. Mezi tiskem, právním fádem
a spolecnosti je vzájemné napétí, soudélné i bojovné. Je
otázkou teoretikü státovédeckych a politickych vyjádfit
tyto vztahy néjakou obecnou ideou.
Pfed nékolika lety upozornil Jaroslav Stránsky (ve
Védecké rocence právnické fakulty Masarykovy uní'
versity, Vil, 1928, strana 187) na to, ze tiskové pravo
postrada dosud ideové orientace, ze nema regulativní
ideje úcelové. Tím patrné myslil, ze si tiskové pravo
dosud nezodpovédélo otázku, k ceiñu tisk vlastné jest,
o jakou spolecenskou hodnotu bézí ve vécech tiskovych,
jejíz ochrana a podpora má byt tiskovym práyem ustá'"
lena. Stránsky vytyká také, ze dosud nebyla funkce
novin v soudobém zivoté jednotlivce a národa ani eti¿ky
zhodnocena ani sociologicky urcena. Spatfuje pak ideu
tiskového prava — to jest úcel a smysl tisku — v p r a v
divosti vefejného mínéní. Právní fád teto pravdivosti
vefejného mínéní propüjcuje svou ochranou a podpo'
rou hodnotu právního statku. Myslenky Stránského pfe'
jímá a dale rozvádí i Hrabánek v nedávno vyslém spisu
Soustava ceskoslovenského prava tiskového (nákladem Orbisu). Tu podrobnéji a soustavnéji probírá i prO'
stfedky, jimiz má byt pravdivost vefejného mínéní zabezpecena právné. Upozornili jsme na Hrabánkñv spis
a na jeho právnické a literární pfednosti uz v minuléta
;\H£^úr
Sí'u
•.';.•:&}
'rii'ySS
¥IS^3
kaiiiii'iii
I m ^r©i%|if© oiézky
i'.jsiiS,-!! íiaJáf 3l.<5íií «ñ'ftnS o e^ist-sihíí SifKS;;:,v;>-S ii5 Kt, ¡iJllotlNa t l s l a ii8 fSC
z obsahu ^ Soclalism a Inieligence
Bohmsiaw Komtník
loman hrfinného srdce
A, M. Pisa
Dva projevy z posledni doby o vyznamu inteligence
V lidské spolecnosti vybízejí znovu k vyjasnéní teto
véci. Pfedseda sociálné demokratické strany poslanec
ie hezké. to je ceské?
Hampl prohlásil na schúzi zastupitelstva Délnické aka^méo Ocadlik demie' o poméru strany k inteligenci: »Socialism, jehoz
smyslem jest pronikavá analysa soucasnych fádü a boj
Smích BúwéiakYch dramañkü
• Petr Denk za lepsí uspofádání vécí, cítí instinktivné, jak düle^itá
funkce v tomto zapase nálezí inteligenci, zejména té,
která má odborné vzdélání.« Socialism podle'poslance
Hampla vi dobfe, ze jeste stále nema dost odbomíkü,
zejména hospodáfskych.
Politiéti lidovci spHMiU váleény pokfik. Na nátlak
S tímto vyrokem projevil nesouhlas Alfred Fuchs
bezvércü byly pro odsttmény kfíze z reálky v Pardubicích. Kraj pr^ fe ph&áiaou néíMnou katolickó V Lidovych Hstech na sklonku mínulého rocníku. Katoa proto pry odstranéní kfiiü je v pfimém rozporu se licky vzdélanostní ideal se lisí pry od socialistifikého
lásadami demokracie. A za nékolik dni potom novy právé v tom, ze jim není ideálem inteligenta odborník.
kfik. V obci Suchovrsicich u Üpíce koupili kaiolicí Naopak pry vsecka bída soudobého intelektuálního zi'
kfíze a zádalí, aby byly povéseny ve tñdách. Správce
skoly prohlásil, ze se musí otázat uéítelského sboru vota je v tom, ze jednostranní odborníci mluví jménem
a ten rozhodl, ze kfíze se nevyvésí, proioze by i jiné inteligence. Nfkdo pry mñze byt ve své véci velmi
nábozenské spoleénosti zádaly vyvéseni svych od- dobrym odborníkem a jeho obecná inteligence mñze byt
znakü, na pfíklad Volná myélenka by zádala za vyvé- pfi tom prñmérná a podprümérná. Jakou zivotní mouíeni macesky s nápisem: »nábozenství je opiem
drost, ptá se s posméchem Fuchs, mñzete ocekávat od
lidstva<!ü.
fc Uvedené dva pfípady zavdaly podnét k polemice clovéka, ktery se nevénoval nicemu jinému nez sbírání
^idovych
Ustü s Národním osvobozenim. Mimo argu- starofeckych pfedlozek nebo zdokonalování radiovych
ment, le o vyvééení náboíenskych odznakü má roz- aparátü? A chválí, co napsal Ortega y Gasset,Se pfí<
hodovat poéet obyvatelstva nebo zactva uréiíého
vyznáni v obci, uvádély Lidové listy, íe se Sustüv ciña okolnosti, ze se davové myslení dnes stalo takfká'
vynos o vyvésováni náboíenskych
odznakü nedá normou vkusu, je mimo jiné hlavné v tom, ze jménem
aplikovai na bezvérce, ponévadí tu nebéíí o nábo- védy mluví odborníci, ktefí by vlastné casto kromé
ienslvi.
svého odboru ani jména inteÜgentu nezasluhovali.
Pfedevsim se musime vypofádat s námítkou, íe
A dale cte Fuchs levity socialistüm. Marxisticky ma'
o vyvéSováni kfiiü nebo náboíenskych odznakü má
rozhodovat fakt, íe je ve skole nebo ve tfídé vétéína terialism nerozumí pry dosti dobfe funkci ducha, sO'
zactva uréiíého vyznáni.
cialisíé, i kdyz mluví o svém dobrém poméru k inteli'
Politiéti lidovci se v íomto pfipadé
neprávem
dovolávaji demokracie nebo sptSe principa véiSino- gend, uznávají pry jen védu uEtecnou, tedy apiikovavého. Jednak ústavní listina vóslovné stanoví. íe nou, asi tak, jako za svétové války úcetní sikovatelé vévSechna náboienská vyznáni jsou si pfed zákonem déli, ze Ize upotfebit inzenyru, právníku, medikü, ale
rovna, coi znamená, íe co se dovolí jednomu, musí
fílosofúm dávali opovrzlívé, na jevo, ze nejsoü k ni'
se dovolit také druhému. Pfi rovnosii nerozhoduje cemu. Ale k duchu pry nutno mít respekt, i kdyz nepoéet. Z uvedené úsíavnl z.ásady rovnosti
vyvodily
düsledky éetné obyéejné zákony, které chrání nejen slouzí primo k pfebudování hospodáfského fádu.
víechna náboíenstvi, n^bri póslovné i stav bez vyA nebyly by to ovsem Lidové lisfy a nebyl by to
znáni.
Alfred Fuchs, kdyby se to neskoncilo chválou stfedo*
Blavnim dükazem proti platnosti vétSinové zásady véku, ke které dospívá pfes Juliena Bendu a jeho''pnV otázce vyvéiováni kfíiü. ve Skolách je véak skuteónúst, íe tato véc spadá pod ustanoveni o ochrané rovnání inteligence ke stfedovekym klerikñm. Klerimmiin, kde staéi, ab¡j j edaotUv
ec mu sil kové pry tvofili mezinárodní físi ducha a méli autotitrespektován.
•
ritu, ponévadS se drzeli svého poslání. A tjmto poMi-rovou smlouvou se naSe republika zavázala, íe sláním pry byla tvñrcí síla ducha, která se pry nesmí
péjme do ástüvni ¡istiny ustanoveni o ochrané menMn márodnich, náboiensk^ch ó rasov^ch a íe iádny zaméñovat s odbornictvím, jez imponuje davum.
Vfdélecná práce Sen a pokles natally
r
/
'
Frantisek
Fdjfr
r Prazm M. února
Vil-4
19aS
iimi p r o kisiias'fííi
a wm¥®¡Bté oíázky
Uvíhjí!¿í ííjiáíí ¿ís-sjSsí ittvji^t « C e l i f i f i i i p f i i p l a t i i 38 ifi, ¡Biiitlivi filsla i í « i
z obsahu £ Q ^ rakouského faslsmu
Vrány n a d VYchodem
Fríis
Josef Kopta
Bmgel
pfed rokem ukoncili domobrana a kfestanstí sociálové
Marxism a pravo
pozvolny proces zfasisování, ktery zacali v bfeznu 1933
Radim Flousika násilnym uchopením veskeré moci, nebrzdéné zádnou
ústavou.
^ a c h k ñ v ficliY román
Zatykáním v masách, konfiskacemi jméní, zbavováBohumil Pidan
*í|ím státního obcanství, vyjimecnymi zákony a skvélymi
Politika V némeckém filmu
plesy se slaví v Rakousku toto vyrocí.
Jdra Broi
Nad Rakipuskem lezí temno diktatury. Jen velmi
dobfí znalci zemé si uciní pfedstavu o jeho vnitropolitic'
kém stavu. Tato neproniknutelnost je silou rezimu; tím
je dülezitéjsí pro celou Evropu prohlédnoup ty poméry,
Státni záslupce séfredaklorem vsech novin! Zni ío neboC z nich mohou vzniknout opét nejstrasnéjsí
podivné a pfece je to pravda, Chcete se snad dovédét, jak bude oddluzena nase samospráva? Musite zmatky.
Vládní rezim oznacuje za svou zásadu neodvisíost Rapockat, az bude vládní návrh zákona o finanéním
hospodáfslvi územni samosprávy rozdán tiskem ve kouska; to je zásada mezinárodné pfijatá a viada tvrdí,
snémovné.
O návrhu se sice viada usnesla v své ze je k jejímu zacáiování potfebi, aby byly lidové vrstvy
schüzi, konané dne 4. února, avk^ soucasné se
usnesla, ze obsah osnovy je povazováll za lajny ve zbaveny obcansky4j)ráv. Ve skutecnosti vsak byla pfesmyslu § 18 zákona, éíslo 140¡3^t. Státni zastupilelství vázná vétsina Raki^fe4.j)¿jszniku Tfetí físe pro ra'
lo oznámilo vsem novinám s upozornénim, ze listy, kouskou neodvisíost. Právé v onéch dnech, kdy uzavfela
které by zákazu uvefejnéní nedbaly, budou konfís- kfesCanskosociálné velkonémecká viada celní unii s N é '
kovány.
fc O zásadách zmínéné osnovy referoval v schüzi meckem, zádalo rakouské délnické hnutí, aby byla ne'
^ykonného
vyboru agrárni strany ministr vnitra dr utralita zemé zarucena mezinárodné. Mínéní vétsiny
Úerny a jeho referát otiskl Venkov v nedéli 3. února. rakouského obyvatelstva o anslusu se nezménilo. Ra'
Pro pfetisknuti mínistrovych informad byla v útery
zabavena Národni politika, nebof vysla jiz po usne- kousky lid neohrozuje rakouské neodvislosti.
seni vlády a po sdéleni siátniho
zastupiíelství.
Jenomze rakouská neodvisíost ztrácí pozvolna pro ra'
Pfípad, íe áfady upozorñují noviny, co se nesmí kousky lid svüj vyznam; neboC lid ztratil svá prava, je
avefejnit, není ojedinély. Dne 5. února byl tisk upo- jich zbaven víc nez pfed rokem 1848. Zda je pak kdo
zornén na zprávy o protiplynové obrané a 6. února zbaven práv v neodvislém Rakousku nebo v Tfetí físi
na zpüsob referování o trestnych éínech. Také CTK
— to je skoro jedno. Délníku nemüze nikdo vzít vice,
nékdy upozorñuje tisk,
I kdyí je nutno uznati, íe posledni dva pfípady ponévadz jiz nic nema. Siroké vrstvy pracujicích Raku'
jsou V zájmu vefejném, pfece jen prvni pfípad je sanu pro obranu takové neodvislosti, jako je dnesni, ne'
kfiklavy. Sanace samosprávnych financí dotyká se hnou prstem.
vSech poplatnikü a ti maji pravo védét, co se pro né
Jestlize vsak kdo lid Cffivobodí, vrátí-Ii jim kdo jejich
chystá.
Dr Jaroslav Stránsky vybudoval duchaplnou ideo- pravo sebeurcení a ucíní'li je kdo z obéanü desaté tfídy
logii o pravdivosti vefejného mínéní. Tisk podle ného svobodnymi obcany moderního právního státu, pak se
mábyti svobodny ve vüli k pravdé a pééi o ni. Kaidy jisté stanou nejjistéjsí a nezlomxiou ochranou skufecné
má mít moznost púsobit k pravdivosti
vefejného
mínéní. Tim odüvúéAuje vyznam tiskové opravy a rakouské neodvislosti.
Jesté vice: vnitfné svobodné Rakousko, v némí po'
éasopísü k uvefejnéní úfedních
vyhlááek.
f ovinnost
tránsky ovsem nevidi nepravdivost jen ve zprávé vládnou zásady právního státu, se stane nejdüleáitejsím
ny b r í i ve zprávé
zamlé
ene.
nástrojem v boji o svobodu némeckého lidu vübec. Na'"
Stránsky-poslanec
ovéem nevyvpdil
düsledkñ
z toho, co jako védec napsal, B neMufil ve snémovné cisticky fasismus nemüze byt porazen a pfemozen fapfi projednáváni tiskové ñovély 1934^, která nafizuje sismem konkurencním; Ize jej porazit jediné obnovenou
uvefejnéní projevü vlády, anii skytá moznost pouka- demokracií, jediné svobodnymi lidmi.
zu na nepravdivost nebo tendencnost projevu, a která
Ale právé svobodní lidé jsou dnes v Rakousku za'
pfipousli zákaz uvefejnéní o jednáni nebo obsahu
spisu vlády éi jejiho komitétu, kdyí se na tom hnáfii do illegality. Nejsilnéjsí rakouská strana, sociální
usnesly, ackoli se tim mñze pravda zamléovat.
demokracie, jediná skutecná záruka rakouské neodvislo'
Ustanoveni o nuceném uvefejnéní, projevu vlády sti, stojí v boji proti diktatufe, v boji za nejjednodussí ;
W Praxe
SS: w ^ e r a §999
¥II«S
Jisi p r o
kulias'ní
a w®fejɧé oiázky
f f c l á i í J i i i t d r i l l eifriel « Celere'Cii píeiflatií 35 m, jedaitliwá lisia I i tm
Z obsahu
Vefejné m t o é n i u M a s a r y k a
^
Zdenek Nmdly
' PoMedy do soudobé vesnice
' - .
Ladiskv St0hlik
^ v a r o k y v e l i k é Izi
' ^ .
W
Frantisek Schoner
Mladi se dí¥a|í n a rozMas .
- . Milmlav
Havel
Je to éfastná náhoda, ze oslavy 85. nar^zenin presidenta republiky T. G. Majsaryka spadaji ,do jednoho údobi s 15. vyroélm ústavní listíny
republiky
éeskoslovenské, pro níí dne 18. fíjna 1918 ve WasMñglomké deMlarüei dál ideovnií náplñ.
V teto památné a vyznamué' proklamaci se pravi:
•i^Naérlneme jen hlavni zásady ástavy éeskoslovenského národa. Koneéné rozhodnutí o ústmé samé nálezí zákonité zvolendm zástupcüm 'o'svo'Bmtného a
sjednoeeného
národa:
1, Ceskoslovensky stát bude
republikou.
2. Fe siálé snaze o pokrok zaruéi úplnou svobodu
svédomi, náboíenstvi a védy, literatury a uméni,
' wa, tisku a prava shromaéifovaciho a petiéniho.
S. Cirkev bude odloMetta od státu.
4. NaSe demokracie bude spoéivaíi na víeobecném
právu Masovacim.
.
5. 2eny budou postaveny politicky, sociálné'a kulturné na roheñ muíám.
6. Prava mensiny budou chránéna púmérnym zastoupením; národni menáiny budou- .poíívati r&vn^ch práv.
. ;
7. Viada bude mili formu patlairíentárni a bude
uznávati zásadu iniciativy a reférenda.
8. Stálé vújsko náhrazeno bude milicl.
9. Ceskoslovensky národ provede dalekosáhlé sociální a húspodáfské reformy; velkostatky budou vyvlasinény pro domáci kolonisaci; vósady Slechticá
budott zmietty.
i--;
ÍO. Národ náé pfevezme svou éást
pteiváleéi
siátniho dluhu rakousko-uherského;
váleéné
poneeháme tém, kdo do nich
zabfedli.
11. Fe své zahraniéni politice pñjme
éeskoslovenskg národ plnoa ¿ást odpovédnosti za reorgantsaci
'ñ^chodni Emopy. Pñjimá cele demokmticky
a sú.0álm princip národnosini a. souMasi s naukou, ¿^
veSkeré úmluwy a smlouvy malí hiyti uzavifány oteüfené a npHmné bez tajné
díplomacie.
12: Naée ústava postará se -o áéinnou, rozumaou a
sprmedli&otí vládu, Mera vglouéí ¡akékoUv zvláátní
v^sady a znemoíní tfldnl zákon&dárstift.^ . . -'
Porovnám'e-li tyto hlavni zásady budouói úsíavy
s ústavou uskuteénénou dne M. inora Í92Ú a § tím,
m
Duch a cln
BokmaSaw
Momimik
Lezi pfed námi nova kníáka o Masarykovi
od Emila Ludwiga, nadepsaná Ducti a cin.
Vydává Ji k •* pétaoámdesátym narozeninám
presidentovyni nakladatelstvi Cin. Má dvé
lástir Z Jejich dvou set sedesáti stran Je
prvních padesát sedm Ludwigovym portretem
T. G. Masaryka, dalsi cást Jsou jeho hovory
s presidentem.
"Povolme,: plnou svobodu skeptické otázce:
Müze nám nova knizka o Masarykovi povédét
néco nového? A müáe Masaryk, ktery tak rád
odk^zuje ke svym starSím pracim, ze J i i
V nich vsecko fekl, müze tato osobnost tak dovrsená, tak vlastnim úsilim vypracovaná v koneény útvar, naJít néco Jesté nefeceného, aeyysloveného? Pfistupme ke knize s témito
otázkami a Medejme odpovéd'.
Ludwigovy rozmluvy s Masarykem se konaly v únoru roku 1933 na lánském zámku.
ftecí hovoru byla néméina. President prohlédl
Jejich némecké znení püvodni i cesky p f e k k d ,
a Jak pravi Ludwig, máloco zménil, ale mnohé
pfidal. Naposled proSel Masaryk celou knihu
po svém uzdraveni v listopádu 1934.
Ludwig Je znám Jako spisovatel fady zivotopisü, z nichz Je snad nejlepli ten, kter^ véno;
val Vilémovi II. Pro |eho pojetí je pozorühodné, í e Je mmMasaryk protéjgkem Mussoíiniho, muz S V ^ Í M ! protéjgkem muze m o d .
Stavi Je protr'-SsÉibé i télesnym zjevera: taiñ
krátká zavalitá postava s kvadrátickoii'. Icbkou, sirokych, tézkych rysü, fidkych gest, zde
stihiy vysoky.muz, kostnaly, dlouholeBy, fivych^ posunkü. Tam typ Jizni, patheticky, cymchf, tvrdy, bez humoru, zde- typ seversky,
.Bepatheticky, dobrotiv^, nábozensky, milovnik
hümoru. Jejich. vzá|emn^ protiklad Je tím
ostfejsi, l e maji mnoho spolecnélio, v svéna
pñvodu, téáké cestí k vzdélání, ten i onen byl
y miádí na éas uéitelem a kováíem.
V ííéeni Masarykova 2ivotniho béhu nás
ovSem Ludwig sotva müze pfekvapit. V prvnf
kapitole o Masarykové mládi podtrhuje silné
Jeho..proletáfstvi. Nepfijimá tedy hlediska Nejedého,. .podle Jehol Mmi by bylo tíeba píi-
I^#f»@
/^/S .:!v^V-'í^'
®iázky
..:.,..
Z obsahu
Deset bodú k nadrealismu ,
^ Jindfick Chalutiecky
'Mcnaíra a m e t o d a v© dv©« r o m é n e c h '
Bohumil Pojan
'''^feímbol n o v é h o Turecka
^ ' .
ArtuS Cerne
Mti MasarYk
K. J.
Loni se uyrojila hojnost návrhñ aa zménu ústavy
a pfetvofeni zákonodárného i vládniho sysíéfnu. Nékolik návrhü pfícházelo se zrusenim dne§mho señala a jeho pfebudováním v h o s p o d á r s k o u komo ru. Podrobilí jsme tyto návrhy kritice^ a odmítali jsme zejména siavovskou komoru, to jé hospodáfsky parlament, z düvodu navrhovanéhó nedemokratického slozeni (élenové neméli byti voleni,
nybrz jmenovdni nebo vysiláni organisacemi), jakoz
i pro navrhovcmou kompetenci. Uvádéli jsme, íe není
iádnych otázek cisté hospodáfskych, nybrz íe otázky
jsou hospodáfsko-politícké
a tak dale. Dúkazovali
sme, ze jde o tvofenl jednotné obecné vüle, pokud
Me vzniknout jen kompromisem a v jednom sboru, ktery musí sporná hlediska rozhodnout.
Diskuse o hospodáfském parlamenté úplné utíchly.
Zato se vynofily návrhy nové, jez se tentokrát vyslovlly pro tale zvany presidentsky rezim. U pfileíitosti patnáctého vyrocí ústavní lístiny vysla fada clánkü, V níchz bylo poukazováno na praksi, ktérá se za
patnáct let vyvinula a která z kofene vyvrátila uéeni
o systému brzd a protivah, spatfovaném v dvoukomorovém systému, veta presideniové,
ústavnlm
soudu a tuhosli nasi ústavy. Zvlásté Emil Sobóla vyvrátil cetné omyly, jeí byly do uvedenych
instituci
vkládány. Zákon o üstavnim sondé je délán tak, íe
se tentó soud vlastné k pfezkoumáváni
ústavnosti
obyéejnych zákonü nedostane. Zákony pak platí,
i kdyz jsou protiústavní. Ostatné nyni se véci upravuji nafizenlm podle zmocñovaciho zákona; nafizeni ani ústavní soud pfezkoumávat nem&íe. .Zákonodárce, ktery dává zmocnéni vládé, neni brzdou a
protívahou, nybrz spíse podaécovaielem
nafizovaci
moci vykonné.
•
Také profesor dr Weyr, jeden z Mavnich spolupracqvníkü na ústavní listiné, v élánku Patnáct let
nasi ústavy, pise, ze budeme musit slevit z püvodntch
zásad a podotyká, íe takové slevy jsou vétéinou
proveditelné v rámci ústavní lístiny a bez vyslovné
jeji zmény a íe by se ntohly tykat obecného zesílení
vykonné níoci proti moci iákonodárné. 'Tím smérem
prfj. jiz plujeme následkerrf známé soüstavy zmocüodáiii- üláÜy parlamentem. Parlament, kiery sé chce
stafát o.nsechno sám a váechno sém rozhodovati, ne-
Cesta I i l i i i f Itéiii lispiiálstii
. Kwéimaiaw
tifiwna
Hlavni smysl veskerého snazeni lidstva na
poli hospodáfském Je,boj proti chudobé a nedostatku a pro izrust bíahobyíu vsech. V pfedchozíchstoletídh, a preváznou mérou Jesté nyni
sáaáilo se a snazí se lidstvo dosíci tohoto hospodáfského cíle na základé zfizeni soukromého
kapitálu. Nejvétsi soucasnou vyjimkou z tohoto systému Je nyni hospodáfství SSSR, budované na zásadé kapitálu nesoukromého.
Hospodáfsky systém soukromokapitalisticky zálezi v myslenkách liberalismu á individualismu. Je to systém, ktery vyuzitim snahy
po individuálnim prospéchu a tak zvanou souhrou pfirozenych hospodáfskych sil má samocinné udrzovat rovnováhu mezi vyrobou a
spotfebou, pomocí -regulátoru cenového a
proudéní vyrobnich sil do nejvynosnéjsích
oblasti a pomocí regulátoru úrokového a takto
vésti lidstvo k rostoucímu biahobytu. Nynéjsi
veliká svétová krise hospodáf ská ukázala váak
V plném svétle nedostatky a funkcní neschopnost tohoto systému. Bida a hlad po zivotních
potfebách na Jedné strané a obrovské fady
nezaméstnanych továren i lidí na strané druhé
Jsou düsledkem teto neschopnosti i dükazemí
nehospodárnosti tohoto systému. :
Mnoho se nyni mluví a pise o krisi a zániku
kapiíalismu. Jak tomu rozumét? Pfedevsim. Je
tfeba rozlisovat kapitalism státni a soukromy.
NaJisto se dnes nezdá byt v krisi hospodáfsky systém státnékapitalisticky v Sovétském
svazu. PraydépodobnéJsi Je, ze tentó systém, i
kdyz má také-své nesnáze podobajici se détskym nemocem, stoji teprve na 'prahu svého
vyvoje a má pfed sebou veliké pole dosud nevyuzitych moznosti urychlenéhoVzrüstu biahobytu vsech, ktefí- Jsou do tohoto systému vclenéni, Prakticky, bude ovsem jeho budoucnost
záviset na vyvoji politickych pomerft, organisacních schopnostech kolektivních a düsledném provádéni plánovitého hospodáfství.
O trvalé a vázné krisi Ize vsak'právem mluvit u hospodáfského systému soukromokapitalistického. Tu jsou vskutku neklamné pfízna^y stafeckosti. Avsak ani tu» chceme-li myslif
F r i x e zm. Mmxaa
mSS
^7 c
I
Vvchizi liatiit iirab« ítvrte:.
CdisFiCil ifeáplaíii 38 i i . ¡ t i i i f l l i i ilsla i f « i
Z obsahu
O kasórenské mluvé nemeclcYch voiákñ
Eugen Rippi
Lidé V© vYSia¥bé
Vádav Behounek
^ o n m d ñ v lozchod
P
Búhuslav Kúutmk
Sodologickf sMzzár
Jindnch Kohn
Dne 20. bfezna se otrávil v byté své matky v Praze
dvaatficetilety
operaéní elév chirurgické
kliniky
profesora Schloffera pfi némecké universiíé dr Josef
Gach. Na lístku, ktery pfed smrti napsal, oznámil, ze
»Wenzel a Schloffer vehnali ho do smrti^, Wenzel
byl prvním asisíentem kliniky profesora Schloffera.
Dr Gach pracoval na klinice sedm a pul roku bezplatné a ucházel se nyni o misto sekundáfe. Ponévadí byl íid a sm^slenl socialistíckého, postavili se
vsiehni lékafi s asisíentem Wenzlem v éele proti
némn, Gach mél nepfijemnosti 8 bytem na klinice a
Stoanice vyvrcholily tim, íe mu bylo oznámeno, aby
z kliniky vübec odesel. Jak listy sdélnji, til asisteníi
Mide, Mtefí se chtéli na klinice udríet, musell se dát
mokftit'.'
Ponévadí jde zfejmé o teror a patrné i o jiné trestné éíny podle zákona na ochranu republiky, ujala se
pfipadu policie a zavedla trestní vyéetfováni. Tim
ovéem neni a nemüíe byt véc skonéena.
Üfady, vládu i vefejnost musí zajímat poméry na
némecké université vübec, nebof pfípad dra Gacha
je jenom odleskem poméru, jaké trvají na teto univerdté.
Je jeété v dobré paméii, íe profesofi némecké universiíy áli za posluehaéi teto universiíy,
vyseifovanómi pro delikty podle zákona na ochranu republiky, do véznice na Pankrác, aby jim
umoinili
zkouiky. Tentó kuriosni pfípad- vyvolal y tisku odpor a ministerstvo ikphtpí zkomky zrusilo.
Tallé jiny pfípad osvétluje ducha teto universiíy.
Na universitu mél byt pñjdt profesor Hans Kelsen,
právník svétového jména, ktery jsa püvodu íidovského, musii po hakenkreazlerském pfevratu v Némecku aprchnoui do ciziny, O pHjeti se jedná dlouhou dobu, ale nemüíe k nema dojit, jeito se profesorskyj sbor stavi proti tomu.
Jíí tyto dva pfípady svédéi o tom, jaky duch vládae na némecké université. Je to ideologíe rasismu,
údkQukaná ze sousedni Tfetí fiée. Je tfeba se jen podivai do rüznych u&ebnic, v níchz pfevládá neplatné
pMvo rakouské a némecké, aby bylo patrno, jak je
dám&kfaiicki) n repnblikénsUy féá mnohym Méoj-cüm
•cizi. Némecká universita némá téméf 'védeckéhú do-
^M'^ .
Pfes poYlnnou
sYndikalisaci k rizenému
liospodolst¥Í
Zéemék
Fieríimger
Podnikatelské kruhy odjakziva vyfiitaly, ze státni
správa Je do znacné míry zbytecnou pfitlzi volného
hospodáfství; fomu by se d^'chalo volnéji bez stáínich zásahü. Vyroba zbavena vysokych dan! a povinnosíí dodrzovat pracovni podmínky by neznala
krisi. Nicraéné svétová hospodáfská tiseñ, jez vznikla ve Spojenych státech, klasické zemi volného podnikáni, názorné ukazuje, ze volné hospodáfství nezbyíné poífebuje usmérnéní, nepfedstavitelného bez
silné státni autority. Proto Je také jiz dnes v e t a !
mnoho prümyslníké, ktefí se bezradné tázi, Jak dlouho Ize pokracovat ve vyckávaci politice. Oni vedi,
ze jsme stále Jesté na iikmé pióse a ze prúmysl nemñze sám zdolat orgaaisacní úkoly, Jez mu dává novy
vyvoj svétového hospodáfství. Proto se domyslejí,
ze jen státni autorita a skutecná vüle fesit dnesni
problémy nás mohou vyvést z bludisté. Vsude proto
uzrává myslenka povinné syndikalisace. Jd® o problém naoko veími prosty, ve skutecnosti vsak nesmí rné slozity.
Cást prümyslu zajisté pracuje dosud se ziskem a
neni valné na^pnépa své konkurenei; proto by nerada vidéla, kdyby se s ni méla délit o odbytisté.
Nova v^Fobní odvétyí vznikají ovsem postupné s novymi potfebami. V téchto odvétvich se volná soutéi
jesté nemohla skodlivé projevit. Ale kde urcity prümysl dosáhi pfirozenych hranic produkcnich a vycerpal moznosti dalsiho rozmachu, tam .Je vlastné jii
dnes kartelisován, nebo jsou tam ji§ zralé podmínky
pro kartelisaci, Svobodná soutéz, která Je Jedníiii
z podstatn:;^eh rysft hospodáfského liberalismu, je
tam jii vylou«eaa.
Kartelové zákonodársívi proslo Jiá dlouhj'ni v^vojem. Zeiména Spojéné státy S. A. ucinily v tomto oboru zttüémé zkiiSeností za b#valych presidentü
Roosevelta a Tafia. Tehda ovsem zákonodárné sbory
byly ke kartelúm odmitavé a snazily:ae;Vlemi pro»stfédky znemoínit kartelové dohody. Slo tu o velttii
pfísné • protikartelové zákony, aebof politika kar-'
telé, sledujíei pfedevsim omezení spotfeby a vySsi
ceny, ukázala se velmi skoiliyo» a nebezpecnou.
Tyto kartelové zákony se pozdéji ukázaly nedosta-
k
.2
WM-8
r pmxm m. aubma mm
Msi/i^rm. kmiimrmi
ffclftzl l a l i t i r i l f eiYrtel e CeleisCii píeiplalMd S5 MC, lediefilifA iísia le
Z obsahu
O Vinohradské divadlo
m
SIoYens^o píed Yolboml
Jmsmi
Dwmfák
Josef Trager
NóbozensM a svétská kultara
^
"Siny vesnickt román
Diktétor doma
Lidmila
Koutnikovd
Bohumil Polan
Marie Majerová
Reforma vysokych skol. Profesor dr. Englis
pfednesl ve Vsehrdu a otiskl v 'Národohospodáfském obzoru (XL., 3) pfednásku o reformé
právnického studia.
Praví, i e se mnoho zménilo od püvodni
úpravy právnického studia. Úprava se opirá o
metodicky historismus, ktery pohltí polovinu
studia. Historické poznáváni vsak neni primárni, nybrz sekundárni. Historicky -oddíl stu'"« je tfeba zkrátiti pe prospéch oboru státovédeckého na dva semestry a studium historické je tfeba pfetvofiti na studium
pfipravné, jez by v sobé zahrnovalg stránku metodickou a historickou, a to jak pro pravo tak pro
hospodáfství.
Rostoucí látka siátovedecká vedla v ciziné
k rozUépeni právnickych fakult na fakulty
právnické pro vzdéláni judiciální a na fakulty
státovédecké. Pro maly stát se toto rozdéleni
nehodí. Englié.soudi, ze by se snad doporucovalo zfídit V Praze zvlástní a samostatnou
vysokou skoiu státnich ved, kde by se vsechny
pfednásky a seminare konaly soucasné v né~
kterém svétovém
jazyku.
Englis se obirá atézkoix' studia státovédeckého se zfetelem k spojeni studia domácího
prava s právem mezináróúnim a studiem poiitickym; obsirné se zabyvá otázkou státnich
zkousek. Dovozuje, ze by doktorát nemél byt
podminkou
praktického
povoláni
(advokacíe), nybrz vefejnym,osvédcenim
prim.árm
üédecké: zpüsohilosti. Pro praksi maji stacit
siáini zícousky.:
V pfednáékách by méla b^t vycerpána cela
Mocenské zápoleni, na které se pfipravuji
vsechny politické strany a jez se uz blizí bodu
varu tím Jistéjl, cím vice se hádá, kdy ze volby
vlastné budoü, vhání i stále neklidné Slpvensko do neklidu Jesté vétsiho, nebof tentokrát
vice nez kdy Jindy zálezi Jak pravici,' v niz
jsou sdruzeny strana l'udová a národná, tak
stranám demokratickym, vlastné koalicnim, na
tom, aby z téchto voleb nevysly oslabené. P r a vice se stále dovolává .lidUj Jeho souhlasu
a pfání po autonomii, strany demokratické
také právem ukazuji na to, ze tyto hlasy neJsou projevem lidové vüle, ale Jen zboznym
pfáním téch, kdo po Slovensku s témito hesly
uz celou fadu rokü pobíhají a kdo Je zejména.
rozsévají v dobé, kdy druhé strany usilovné
zápasi s hospodáfskou krisi a s politickymi
poméry, které maji vétsí sklon k rozkladu nez
k opaku. Mluví se o »buntoseni v opozicnej
krcme«, kam si l'udáci zasedli v dobé, kdy
právé je tfeba, aby i mezinárodní forum slyselo o kladné spolupráci pro stát, jednoté
a pevné odhodlanosti brániti republiky i proti
tém, kdo pronásejí nedemokratická hesla a
domnivaji se, ze pfisla uz jejich doba. Proto
není divu,- ze Slovenskd je mnohem neklidné j si nez tomu bylo v dobách minulych, nebof
oposicni strany -autonomistické v agitaci 'neustaly a vlastné ji uz püldruhého roku-vedou
velice houzevnaté. Eudáci vyuzili sedmdesátky
Andreje Hlinky k tomu, aby ro^mnozili^ své
fady. Zacali tedy uz roku 1934 hned v lednu
s pfehlídkami pfíslusnikü, tábory a schüzemi
domnívajíce se, ze volby budou vypsány na
podzim a ze tedy vítézstvi mají jisté.^ Hlinka
sám, ackoliv se i operaci musil podrobit, sebral vsechny sily. Nejen v nedéli, i v tydnu
byl nékolikráte na schüzi a skutecné pouáil
kaádé *pfílezitosti k tomu, aby své strané po~
mohl. Z voleb vsak sello. Vsechny útoky novináfské i fecnické vyznély naplano. Trumfy
byly vybity, penize spotfebovány a novych
neni, Nastává ochaMost a pozvolny rozklad.
E-udácké schüze Jsou bez nadseni. Vefejné
projevy nemají ohlasu. Zato se mnoáí kri-
W Praxe
2S.
dmbma
WII-®
más
iisi pr@ kmiimrmi
a wefejmé-miázkw
f f e l i z i l a i i f i r ü t itwrtek m C e l i r e i i í pfeiplatié 3S M, feinetüYá eisla U l'SO
Z obsahu
Dva rokY od ¥razdY
Mame studentskY román?
A. B. Tichy
Etokratické fenuti
FrantíSek
Fa^tr
Bylo uvedeno v zivot iniciativou inz. Josefa
Horáka, Jenz yydal koncem roku 1933 spisek
P C o cMéji sodalisté
Etokracii na «kofen krise, tvofí dnes spolek
R. N. Fousíka a k sifeni svych myslenek vydává kniznici
Vefejné svédomi. Jeho program Je haznacen
Mlii¥i s© o p f e k l a d e c h
V 1. svazku (Horák, Etokracie — fád dobra),
Eisner- Vokrovd-Majerovd základy objasñuje 2. svazek Bád mravní a
hospodáfsky od profesora ceské techniky
Viktora Felbra.
Etokratické hnutí vzniklo protikladem ke
Minuly tyden se skonciio zasedáni obou sné- hnutí, které roku 1920 podnitil kolümbijsky
moven. Byl jiz také vyhlásen dekret presi- profesor Howard Scott, totiz k technokracii.
denta republiky o rozpusténí snémoven a oce- Americká technokracie zfejmé opomijela ve
kává se jen vypsánl voleb do obou snémoven své metodé právní, politicky a eticky prvek
a do zemskych a okresnich
zastupitelstev.
spolecenského zivota, omezovala se na popis
Snémovny se rozcházeji o pul roku dfíve, technickych moznosti dnesni a pfistí spolecnonezli vyprselo funkcní ohdobí zvolenych zá- sti, ale feseni nenavrhovala leda snad, ze svym
stupcú. Viada v dnesním slozeni (az na zménu názvem naznacovala, ze by méla byt viada
V osobé ministra obchodu) fungovala od listo- odevzdána inzenyrüm. Ucené integrály a
pádu 1932. Vykonala znacny kus práce, ze- kfivky technokratü snad krásné dokazuji, ze
% jména pfihlízíme-li k tézké situaci hospodáf- byehom se mohli mít dobfe, ale úzkostné se
vyhybaji otázce kapitalistickych hranic techské i politické.
V té dobé dély se v okolních státech pfe- niky. Jak pf ekonat právé ony m.orální (právní,
vraty, které se odrázely v nasich
pomérech. politické a mravní) pfekázky bránicí tomu,
Pñ vsech tézkostech vyfesila viada tézky pro- aby se technické moznosti biahobytu staly skublém nové úpravy ceskoslovenské mény. Byla tecnosti pro vsechno obyvatelstvo, technokraopusténa zhoubná deflace a provedena deval- cie nefíká. Nase etokracie má mnoho spolecvace mény, jejíz dobré úcinky se jiz znatelné ného s technokracii, nejen inzenyráky püvod.
projevuji.
Skodlivé snizováni
zaméstnanec- Je Jisto, ze dnesním úpadkem spolecnosti Je
kych platü préstalo a od 1. dubna 1935 se také a dükladné vinna i nemravnost a nesvér^
vraci vefejnym. zaméstnancüm
30% srázek domitost lidí. Etokracie niá pravdu, volá-li po
s platü a pensi podle vládniho nafizeni cislo spoluvládé rozumu a srdce, chce-li, aby lidské
252133. Také neudrzitelny zákaz pfijimání no- srdce uvedlo pofádek do svétového zmatku.
vych sil byl odvolán a v nékterych oborech byl Budiz, ale neubránime se dojmu, ze tuto zásadu udélalo etokratické hnutí suchou cestou.
systemisouan^ stav dokonce rozsifen.
V napjaté dobé vlády^ lojneného kfíze v Né- Mravní horlivost, která ciní etiku zákonem
mecku sáhla viada k vyjmnecnym
zákonüm: spoleénosti, by snad byla vásnivéjsí a na soo rozpousténi a zastavovani cinnosti politic- ciální r^alitu, která ji rozhofcuje, dorázela by
kych stran, o omezení tiskové svobody a tak útocnéji a hlavné pfesnéji. Volat Jen po mravdale. Rikali jsme hned, ze téchto zákonü ne- nosti vübec, po lidském srdci Je ponékud stubylo tfeba, nebof proti vystfelküm by se vy- deny intelektualism, ktery prosté z fady logickycii moznosti, vyznacenych abstraktnimi postacilo se zákony
dfívéjSimi.
DMezitym. mezníkem ve vyvoji
parlament- Jmy (»technika«, »etika«, »politika« a tak
ního iivota bylo schváleni a prodlouzeni zmoc- dale) vyzdvihuje Jednu jako smérodatnou.
»Na otázku: fád liberalisticky, socialisticky,
ñovaciho zákona, podle liéhoi müée viada
Vdclav Bihoumk
''J iPpaxm 9. kwéima
'.<?<
i,I.J-
• •rj:ii:^ú tiU^
maS
¥ii» m
'mi ps"® kuHurnl
wefeíaé
oiázky
* ' y¿;/r;:??Éx Í^ ^ í i i i f i i i i p f s i i l a i i l 38 I i , ¡ e i i i l l i f i iisia i i « I
_,
Z obsahy
MasafykovY hovorY s Karlem Óapkem
Koutníkovd-Koutník Touha po neznámém
Marie Majerová
^Mová energie b á s n i c M
Miios Hldvka
l'novimw, tYPu literární MiikY
Bfetislav Mencdk
Volební aguace je v plném proudu. Nékteré politické strany zakoupily k úéelüm agiíaénim zvláSf
upravená aula se zesílovacím zafízením a tlampaéí,
s nimiz jezdí po vesnicích a reprodukují na desky
nahrané feéi pfedákü stran a kandidátü, jakoi i hudebni vloiky. Volíéstvo je zaplavováno leíáky a broiurami v takovém poétu, íe pfekvapuje
obétavost
stranikú, ktefí tak stédfe pamatovali na volební
fondy chudych politickych stran.
Také listy politickych stran se tuzi. Strana venkovského tídu zemédélského projevuje ai' nápadnou
starost o vefejné zaméstnance, jimí se snazí vyloíii
pojitost vefejnéXsluiby s püdou a vyhody zájmového
^Wnorganisovánl.
Pódala také vydávat líst pro hraniéáfe,
ktefí si nedovedou vysvétlit jeji benevolenci k Henleinovi; on pfece nazóvá volby plebíscitem — pro
koho? Ani na chudé pérlel'áfe tato váestranná strana
nezapomíná.
Národni sjednoceni, které bylo zpeéeténo ve vile
dra Kramáfe, mélo starost o název do voleb. Bóval¿ poslanec Nájemník, zvoleny na listinu Ligy
proti vázanym Ustinám, jení v parlamenté zñstal divokt¡m, hlásil se jménem Národniho sjednoceni úfednickozfizenecké strany o iitul, na kteró má pfednostni pravo. Üstfedni volebnt komise ponechala
titul Národni sjednoceni obéma stranám, aby nebylo
muéennikü. O umísíéni na kandidátních
lisíinách
zufil V kartelu zlatostfibrném zoufalú boj. Peí minui
pfed skonceaim Ihúty pfihnál se zmocnénec s listinou, která nebyla u nékterych kandidátü áol&íena
souMasem s kandidaturoa. Strana národni demokratická se na listinách úplné ztrácí. Je z nich patrno,
íe Hkvidovala tak dükladné, ze se jií nevzpamatuje.
JeMé V posledni chvlli utíkaji stafi národni demokraté, na pfíklad tajemnlk hostinsk^ch
Petrovickó,
k ¿ivnostniküm. I odjinud se Mási úték národnich
demokratü jako protest proti slou^.eni s Ligou Sifibrného. Oslava 1. maje, která hela bóti agitaci pro
národni sjednoceni, teto skupiné jen uikodila. Jejich
íprüvod, v^kfiky, faéistické pozdravg podaly pádnó
• dñkm o tom, íe celé hnutí je jen ubohou kopii Mtle'irovského Némecka. Jinak zlatoslfibrné
sjednoceni
\Metituje nákladü a mM potiátény papir do vSech
¥ídeñskY soud
Wáeíaw
SS^amií
•Vídeñská poiicie zatkia 3. února 1934 jedenadvacet
v^dcñ republikánského Ochranného svazu, obranné
ofganisáce rakouskych délEÍkú proti zmilitarisovanym svazúm domobrany, po zuby ozbrojenym. Teprve kdyz bylo zaíceno téchto Jedenadvacet muzú, doslo k vládnímu puci, Jejz se délnictvo mamé snazilo
odrazit 12. února a ve dnech následujících. Téchto
jedenadvacet muzü, obzalovanych v dubnu 1935
z viastizrady, se téchto bojú neúcasíniio; yííézové
V rakouské obcanské válce se vsak chtéli pomstít a
provedii svou pomstu s vralednou obfadností, s jakou kdysi popravovala inkvisice Svaté stoiice. Vysetfování éienú Ochranného svazu se skonéilo
V cervnu roku 1934; devét mésicú trvalo, nel doilo
k procesu: tak dnes vypadá právní stát Bakousko!
Soud pomsty, pfed nims se hájiío Jedenadvacet
muza, byla tak zvaná porota; aie diktátorské zákonodárstvi udélalo kruté násíroje vlády z porot, jimi se
dfíve fíkalo lidové soudy. Tentó soud dovolii proto
vypovidaí jen tém svédkám, jimiz si byl jist nebo
jimz aspoñ dfivéfoval. Zejména tu byl svidek, Korbel,
vládní spicl, b:^val^ 61en Ochranného svazu, Jení své
druhy zradil a pfitéáoval jim. Ale od prvního vysetfováni se stal opatrnéjsí; snazil se oslabovat své vypovédi a cinil se tak, ze i spiclové zacali pochyhovat o stálosti vlády. Ale v tomto procesu nesmíme vidét Jen a jen zrádce; také Jiny svédek se tu objevil,
státni návladni ho dal pfivést z trestnicé, a tak stál
trestanec Bergmann, proletáf Bergmann v trestáneck^y-ch satech pfed soudci, mél odpovidat n a jeiich
otázky, aby pfitíiil obzalovanym. Pevné a chiadné
fekl délnlk Bergmann do tváfe soudcüm, dnes mocn^m, ze ani Vézeni ve Steinu nedokázaio, aby zménil
své smyslení; Se odmítá jakkoli vypovídat, Jakkoli
pfitézovat soudruhüm.
Pak tu byli Jesté sami obzalovaní; muzné a Midng
znovu a znovu prohlasovali, ze toíiko pfipravovaii
"óbranu ústavy, a ze •— nikoli oni poruiili üstaVu.
V soudní síni se nesmélo mluvit o- rusitelich rakouské republikánské ústavy, o celé právné ústavní síránce veci se nesmélo ani ipetnout. Hlavni 'úkcl soudu ,
íkvél v tom, aby umléel kazdé slovo, které by panstvu mohicí b^t nepfíiemné. Proto nesmél bfi vyslychán ani vMce sociálních demokratü, volenf starosta
Vídné, Karéi Selíz, aby vypovídal o programu a ciJech své strany a ovsem také repubükánského
Ochranného Svazu. VIe, co viada chíéla" inít pravdou,
bylo V tomlii podivuhodném soudnim iiceni velmi
snadno dokáasáno.
Z Jedenadvaceti obzalovan:ych bylo dvacet mulü
odso«zeno celkem na 130 let téikého zaláfe; oba
hlayuí obSalovaní, dústojníci Eifler a Low, dostali Jeden 18 let a druh^ 15. K tomu Je tfeba zaznamenat:
asi-y tu dobu, kdy bylo skonfteno vyletfování proti
Eifleroyi, tedy v éervnu roku 19S4, dala si viada
pfivésf tohoto vadee. Ochranného svazu z vézeni na
¥il' 11
iisi pro iínHurts!
a werejné oiáziíy
íffclázi l a f i f irelf i l i r t t l « Celtr.teif p f e i i i a l i i 3S U, ¡eiietlifi Císla M tBi
Z obsahu
Polilka bez mleligence
;
Bohmlav Koutník
Básaik nortalgi© - Sergéj Jeseliiii
Frantisek LukáS
£FYrostlo n a spálenisli
Jdra Broz
Taienl profi -reaséistfí
J&sef Trager
^ -
Ppaáf k néioda
. Fmaimmk
Fa^tr
Filosofií národni sebevrazdy byly nazvány
asi pfed étyficeti leíy ideje a sméry pfináseJící novy ruch do naseh© zivota, ktery uz hrozil zatuchnout y obinezeném provincialismii.
Dnes tyá cerviv^ duch reakce a obskurantismu
ohlodává nejMubsí kofeny národniho zivota:
Jasnoe mysl, duchovní podnikavost a esteticlíou vnímavost, tyto podmínky národni t??ofivosti, která na konec rozhoduje 'o zivoté národü. A to se deje v dobés kdy se existéiicni
i
Po snémovnkh volbách Jeday volhy — totiz sné- podmínky haSeho náxoda natrvalo zhprsily.
^•movnt — jsou » námi. Pristí nedéli se jesté volt do Moznosti hospodáfské expanse do ciziny se
zeml{ych & o^rgsnkh zauupitelstev a hudou provede^ pro nás stále ztencuji, národni hospodáfství
ny obecní VQ^jy v Bme. OisUm, ze nejvétsi poz&most chudne, prümysl hyne nebo se stéhuje, skoro
osm set tisíe nezaméstnanych znamená» ze se
hyla vénována volhám snémovním. Podle jejich vysied^
asi pétina vseho obyvatelstva iitusi vselijak
\ü se jmenuje, vUd& a. pn^zuje se zastoupení ve mi'
movních vyborecKv pfedkeinictvu snémoven a u\ dáh. protíoukat. Hyautí se projevuje uz populacné:
Z\rátkfi tu jde o fozdSeni zakpnodárné, vládní a \on' V Cechách cinil pfirozeny pfebytek uz roku
trolni moci ve státe, cettmi se pn\lÁdá nejvétsi dülezi^
1930 jen 5 na tisíe obyvatelü, roku 1934 klesl
tost.
asi na %2; úpadek je zdráová» jea tim, ze se
Volehní \ampú,n cslk'sm \ráí,\á nenahyh zhesilé for'
také. úmrtnost sníáila (zvlásté kojenecká).
OsfetnéCechy' uz zá'áfly m'ésíce, kdy vice os'ob
\j'^y> jn\é js'me hyli svM\y pH nékterych mlbách pfed'
chozich. K tomu nemálo píispéla wmíüm 1{oalÍcnich zeitiféló'neá se narodilo (v prosinci 1932 a
stran o vzájemném neútoceni, \terá se'"b ceV{u zdclw V ledna 1983). Prorokovat Geskoslovensku, ze
sestou'^í.na uro ven dneSniho Bulharska nebo
vávala. Boj hyl veden oposici proti \oalici a naopa\.
Je pochopitslno, ze de'nio\r&tic\é strany soustredily Recka,. Je laoáno, ale hrát na tragiekou strunu •
úto\ na hnutí fasistic\á, Xppirujicí ha\en\reuzlers\é nebuíteme. Je néjaky' bod, o ktery byehom
Hemec\o a fasistic\ou Italii. Zlatostñhrné sjeáríOceni moMi opfít páku optimismu?
ckrlilo do ulic celé stohy potiMéného papíru, jejick tis\o'
V budoutínosfi budou asi jen ctyfi fózhoduviny foznásely placené sily po domech. Tato skupina. jíci národy: Anglie, Severní Amerika, Sovét\terá svymi sprostymi nálep\ami pocala znecistovat sky svaz a Ciña. Chceme-li obstát, musime uz
Préiii, snaztla se vsemozné opatriti si do voleb néjtí\ého nyni pfipravovat novou oríentaci svého zivota,
mucermi\a; nepodarih se ji to. Kyznar a V^\o,
\teñ a to duchovniho áivota, nebof to Je nutné uz
méli byti aydm nástrojem, se v zrcadle lírgíín&h lé\af'
tedP a bez ohíedu na praátické otázky hosposkych zpráv u\¿zali v jiné pravas.
(íáfske-politické soüstavy. Jisto je,, 'áe se pouPfi volbáck rúzhoduji hlasy — cisla, \terá jsou zá-- íiou kvantitou neudráíme. Pokroky ScxV-étského
Oérem preddiozi agitace. liejsc'vy & nemohou byti jesté svazu; dokazuji, ze dnes müie .b^t'..,|ii?direíiena
üplná, nebov s\rutinia vyz&ÓMjí délli ddby a na zbyti^y industtíalisace velmi rycMe. 0^?s«Mstvci,
se budou pri\azovat mandáty y íí. a ve IIL s\rutiiti'a-. které j'eSté- vcera- zite- Mvdtem stfedoy^^he" zemédélstvi, osvojí si snadno zrucnost nutnou
Ale i V teto prozatimní chvtíi jsou vygled}{y poucne.
'"' Pfsáevsím ph\vapil silny vzr&st poctu hlasu politic- pfi zmechanisované vfrobé" prümysl'bvé á 'po
kych zivnostrúhu; Ize jej cóste'&aé vysvétUti tim, ie js,; neyelkéidobé i smysl pro stroje. Pacifikace a
volili národni demokraté z fíjíd: ziynostenskych, \téri iad'Ui^f^Alisace Asie by yelmi pomohla stárnesovMlasi se Stnbrného a Ki^Jifo'úym sjednocerAm. tt^'^ÍP.-'í''-^;}t''., Ki to znamená také konec velké
Ta\é pfekvapil znacny poceplilmu, oüepzá^nyeh pro ~ • ^ ^ ^ ! %'.'r.íí•?.:•••:-'; .frtmyslu, lila-^<aé toh-oi jenz
W Praz» «. émrwna maS
¥iS' m
iisi pro iíuiiurni
m VBfejné oiáziíy
ffcbiil l a i d t i r i l t etfrfel • Selereiií pfeiplatpá 3S m, jedMeflIffi Cisia Ki 1*50
Z obsahu
Storosti sotétské ktilifeY
Vdclav Behounek
ioTf svazek Meiedléhodil^o^tasarykovi
O poYiniiYcli ¥Ytiscích
lozhodniíio
^,
' Bohmalaw
Mmuinik
•Vláda, s kterou jsme se nedávno rozloucili,
uskutecnila ve své posledni schüzi 28. kvétna
1935 néco, cím se velmi zaslouzila o národni
Frantisek Fajfr kulturu: schválila vládní nafizeni, podle
i;inocñovacího zákona o povinnych vytiscích a
¿áMBJm kmha IjAo-wa
P
Bohumil Polan provádécí narízení k nému. To znamená, ze se
sedmnáct let po prevratu dostalo nové zákonité úpravy povinym vytisküm, Jez se az d o sud zakládaly n a starém rakouském zákoné
o tisku ze 17. prosince roku 1862.
Po Vúlbách — do práce. Volby do obou snémoven
Stafi cíenáfi Cinu si vzpomenou, ze jsme
a do zemskych a okresnich zastupitelstev jsou hotovy. Viada, která v dosavadním sloíeni stran neméla méli o povinnych vytiscích élánek Jana
vélMny, pódala demisi. Byla jmenována nova. Je to Snobra. jiz v-prvém rocníku a müj ve tfetím
byvalá koalice, rozéífená zatlm o politické zivnost- rocníku. Bylo tam vylozeno, ze j d e o vytisky,
niky; pozdéji pfistoupi snad i ludáci. Henlein se které maji byt z nákladu kazdé publikace
nabidl k spolupráci. Ceskoslovenské strany, ochotné
tvofit vládní vétéina, jsou samy dosti silné a nebu- zdarma odvádény státním knihovnám. Podou jednat o Henleinovych pozadavcích. Nicneipá- mocí téchto vytisku mélo byt zajisténo uchorodovci ztratili po snémovnlch volbách elán. Jiz pfi vání veskeré :*nasí literární produkce a n a
rozdélováni mandátü ve 11. skrutiníu se ukázal ráezi nich spocivá tez soupis teto produkce, sestavonimi rozkol. Lígisté vefejné písí, ze byli sv^mi spq- vany v prazské universitni knihovné. Tyto
jenci pfipravení o dva mandáty. V celkn proiredeny
byly zemskymi a okresními volbami jen mensí ko- knizní sbírky a tentó soupis Jsou véci, o jenklury ve smyélenl obéanstva. Nové zvolené sné- jichá kulturním vyznamu a nezbytnosti nemovny se sejdou k ustavujícim schñzím a prvni je- musí snad byt feci.
^'ch dñlezitott prací bude, aby se své moci, kterou
Pfed pfevratem byly povinné vytisky právé
Ibami získaly, vzdaly ve prospéch 'vlády. Bude to- tak dualistické jako celé staré mocnáfství.
tiz nutno prodlouíít zmocAovací zákony, jeí koncem Z Pfedlitavska se odvádély tfi do Vídné, a to
éervna vyprsi. Pravomoci vlády k vydáváni nafizeni pfedsednictvu ministerské rady, minísterstvu
s moci zákona je tfeba vzhledem k dneSní mimofádné dobé, jakoz i k íomu, íe snémovny odejdou na vnitra a dvorní knihovné, ctvrty se rozdéloval
delsi prázdniny. Mimo to tfeba poéitati se silnéjél na jednotlivé ústfední knihovny a jejich oboposici. Kloféé plaiduje pro úzky koaliéni vybor, vody, tedy do Prahy z Cech, do studijní,
Instituci státnich tajemnikñ, obsazeni nékterych re- knihovny ze Slezská. Ze Zalitavska se odvásorte odborniky, pro spojeni minisíerstev zeleznic a dély ctyfi do Pesti národnímu museu, akadepoét V ministersívo dopravy a pro hospodáfsky mii, statistickému'úfadu a ^tátnímu, návladsbor. Jisto je, íe nové vláda méla by bjjti utvofena
M základé pracovního programu misto dlouhého nictvi. Jestlize tedy Cech m.él svou literaturu
jednáni. Lze jiz dnes fiel, ze jednáni ve vládé a sné- V Praze nebo Mora van v Olomouéi, S^ovák ji
movnách nebudou ani tak snadná jako dosud, kdy mél az V Pesti.
socialisté $ agrárníky pfece jen se p mnohych vécech
Po pfevratu byl tentó rakousko-uhersky stav
dohodli. Zivnostnici jsou pfilié stavovsky zaloíeni. pfedélán na ceskoslovensky fadou prozatímPrümyslaická strana bude mimo koalici a tale nezbude súcialistickym stranám nez pfevzíti oMiajobu nich nafizeni. Ministerské presidium a vnitro
iájmü üi^rqbttích vrstev misto nich. Eozsífení Icoalipe V Praze podédily j e po vídeñskych. pfedchüd- •
samo o sobé znamená ztííeni jednáni. Tésme se aspéñ cích, vytisk dvorní knihovny pfidélen zem2 toho, íe demokraticky rezim je zajisién a ze nebez- skym úfadüm, zemské knihovny züstaly pfi
Peéi silné opesice bude nutit strany vládní vétsiny , skromném opatfení püvodné provinciálním,
k práci.
•.'',
Jan $
rabanek
ze Slovenska dostala tfi vytisky bratislavská
• J. B. Capek
Z ceské sociologie o nórodtf
W
¥ Praxe
«©. c e r r » a
1935
wss-m
iisi pr® kmiimFmi
a wemjmé
miázk^
ffciiáií l i i i f i r i l f t l i r f i l m C e l i i i t i l pfüplaiié 3S iC. ¡üiitliiá fiísla iC tSi
Z obsahu
Inieligence aa ztracené vafté
Bghuslav Koutník
Üméní abstraktní
*' ,
Jindfich^ Chatupecky
Thomas M a n n i ¡osef a b r a t f i j e h o
I
Helena Mdífovd
Sofé t s k é r o m é a Y
Bfetislav Mencdk
President republiky svolal obé nové zvolené snémovny k zasedáni na den 18. éervna. Nové zvolení
poslanci a senátofi slozi do rukou pfedsedy vlády
slib; pak budou provedeny volby pfedseda a mísiopfedsedü. Koneéné bude podána zpráva o cinnosti
Slálého vijfboru, ktery, kdyz snémouna nezasedá, vykonáffá jeji funkci. Byly mu pfedloieny ke schváleni
smlouvy se sovétském Ruskem.
Cs. soc. dem. konali ¡ií prvni schüzi poslaneckého
klubu své strany. Po poslanci TomáSkoví, ktery je
nyni senátorem, stal se pfedsedou klubu dr. Meissner,
¡ednaíelem Klein. Vsneseno, íe na misto Stívina
misiopfedsedou poslanecké snémovny bude kandídován dr. Markovié.
Vláda pfednese v obou snémovnách svoje prohlání. Nebude nijak sensaénl. Staronová vláda bude
¡sokrácovat v tom, co stará vláda zaéala. Bude se staraí o potlránl nezaméstnaností a vübec odsirañováni
hospodáfské krise.
Pracovni program pfedprázdninovy
bude celkem
chudy. Prodlouíí se íermínované zákony, zejména
zákony zmocñovaci. Tu ovéem by bylo tfeba provésíi zmény. Není logické, aby nafizeni vydaná podle
mocñovacího zákona bylo mazno zruMt nebo zménil jenom kvalifikovanou véiSiítóu, kdyz zákon sám
müze b^tl ménéa nebo zruéen vétsinou prostou. —
Pad odejde parlament na prázdniny, aby se vráíil
k projednáváni státního rozpoétu na pfistí rok. Do
té doby bude moíno pripravil nékteré naléhavé
osnovy.
Také V zahraniéni politice se nezahálí. Po pakíu
se Sovétském svazem sjednáno nékolik smluv s tímto
státem. PfedevSim
obchodni smlouva a nmluva
o autorské ochrané. K ratifikaei paita o vzájemné
pomoci odjel do Moskvy zahraniéni ministr dr BeneS.
vúznam teto oficiálni návMévy daleko
pfekroéil
ramee návstévb diplomatické. Tfi dni
politickych
rozhovorñ se Stalinem, Litvinovem, Kaüninem, Molotovem a jinómi osobnostmi mély ráz pfátelsky.
Smlouvy doscmadni budou doplnény úmluvou kulturni, jeí má dopímti dosavmdnt styky intelektuálmt.
¿novu oíivujl také snahy po obnovení myélenky síú~
vanské.
É
Spálené knlha, zakázané
vfstava
'•
'
Josef
Hora
V* prazské Unitarii pfipravili nasi studenti
vystavku, která mohía byt nesmírné poucná
pro mnohého nasince. Mohla, ale nebyla, protoze prazské póliceJ ni feditelství s ohledem na
vefejny klid a na udrzení korektnich stykü se .
sousednim státem pofádání vystavky zakázalo. Tfetí físe by se na nás rozzlobila, kdyby
ceské oci shlédly plné stoly knih, v Némecku
zakázanych. Byla to totiz vystavka spálenych
knih ~ V Némecku spálenych knih.
Je docela mozno, ze némecké vyslanectví
V Praze by bylo protestovalo proti pofádání
vystavky. Uz Jednou musily z Mánesa zmizet
po takovém protestu nékteré karikatury hakenkreuzlerskych pohlavárñ. Némci si velmi
potrpí na korektnost. A my také. Zakazuje se
u nás vse, co by mohlo uraziíi Hitlera, hned
pfedem.
Ale proc by se méli Némci z Tfetí físe rozcilovat nad vystavou, na niz se mélo ukazovat
Jen to, co oni sami s velkou pychou provedii?
Zákazy knih byly po Hitlerove pfevratu provázeny vefejnym, okázalym Jejich pálením na>j
hranicích, jez hofely na berlínsk^'ch ulicích.
Patfí k samé podstaté nacistické ideólogie.
Zádnf hakenkreuzler se nestydí za" tyto ohné.
Naopak, Je Jeho povinností, je kusem Jeho
vlastenectví nicit vsechny knihy, v nichz- se
hlásá pacifismus, denaokracie, socialismus,
marxismus, humanita.'Nechces-li císt ttitlerüv
Mein Kampf, nebo nedostane-li se ti do ruky,
poucís se o duchu Tfetí físe nejlépe negativné.
Vezmi deset knih, v Némecku zakázanych, a
ideólogie némieckého rasismu ti bude "brzy,,j asna. Sefad' ty zakázané knihy vedie sebe '— a
bude ti jesté jasnéjsí. Nasi studenti'se chtéli
onou vystavou pfiéinit o to jasno, ale nepovedlo se Jim. Musime udrzovat se sousednim
státem korektni styky. Co je nám 'Cechüm do
povahopisu hákového kfíze? Staciz nám, ze
hitlerovstina se zazírá do nasi nic nez národni
burzoasie.
Myslime-li vázné na zákaz vystavy spálenych knih, Jenz je aktem opatrnosti nasi poli-
'/••'az@ S. cerwence
¥íi^ m
f93S
Imi p r o iíuiiisrisí
ái:' wetejité oiézlíy
%y^?nA
í;ii?::-i •iíMli^í ?:íVih,u
U-'j^jreCií p f e i p i a t i é 35 Mi, jeáietliwi Cisla M t s t
Z obsahy
I logionáli mohmi mluvit o áacipaálismu
Jaroslav Kratochvti
legionófská léta Jaroslava Holka
Marie Majerovd
pTfelí rola doma
Josef Kopta
Temno zavalilo Prahu
Vdclav Hostiny
Ve dnech 4. az 7. éervence koná se v Praze Il¡. vielegionáfsky sjezd. Na rozdil od pracovních sjezdü
Ceskoslovenské obce legionáfské, které se konají
V urcitych Ihñtách v Mavnich méstech nékteré zemé
republiky, nejsou manifestaéní
sjezdy
legionáfské
omezeny-,^n na ólenstvo jedné, byt' nejvétsi legionáfské organmace a konaji se vzdy v Praze, Na pracovních sjezdech se fesi vnitfni otázky organisaéní a
taktické, vSelegionáfské sjezdy jsou pak jen manifestaéni.
V uvedenych dnech sjedou se do Prahy legionáfi
ze vsech krajú republiky — bez rozdílu organisaéní
a politické pfísluSnosti — aby pfed vefejností byli
I iivúm dokladem veliké mySlenky a programu, které
I vedly k osvobození éeskoslovenského národa z pfedlouhé poroby, ke zfizeni samostatného státu a jeho
zafazení do spolecnosti ostatních státñ a národü.
Vefejnost si musí znovu a znovu pfipomlnat, ze
svobodu a státni samostatnost nám nikdo nedal darem, nybrz íe jsme si ji usilovnou prací a obétmi
vybojovali. To je skuteénost nesmírné dülezitá, nebof
z ni vyplyvá, ze jsme za samostatnost státu sami odpovédni a íe ji musime hájit.
Sejdou se tu po letech v Mstorickych krojích rustí,
iialsti a francouzSti legionáfi, jak bojovali na rüznych frontách pod vñdcem Masarykem za stejnou
myslenka,
Mladsi generace, která válku svétovou neprozila,
nedovede si pfedstavit, jaké mravní sily bylo tfeba,
aby se pfekonaly vsechny pfekáíky, které se ozbro¡enému odboji stavély v cestu. Nás národ byl v ciziné neznám^. Bylo tfeba nékolikaleté usilovné práce
Propagaéni, kterou vedli Masaryk, Benes, Stefánik,
Sychrava a éetní jini naSi krajané, usazeni v ciziné.
Bylo také tfeba hodné propagaéni a tnformaéni
práce V zajateck¿ch táborech, roztrousenyeh po nékolika rozleMóch státech. Myslenka osvobození národa V lidu íila, ale bylo ji tfeba vtéliti v cin. A tu
se ukázala prava dbse národa. Lidé uíyrani válecnymi útfapami s nadéji na odpocinek od bojñ ai do
konce války si uvédomili, íe nadesla osudová chvíle
— tect anebo nikdy. Obétovali pohodlí,
rodinné
vztahy a fadili se pod pmpory bojovnikü prbíi dáv-
Zac manifeslují legionáfi
Wáclaw
Cháb
Ceskoslqvenská'obec legionáfská svolává na letosni
rok po tfetí legionáfe k manifesíacnímu sjezdu do
Prahy. Dva sjezdy dosavadní pfekvapily vefejnost
pfedevsim pocetnosü. Nase vefejnost, hlavné prazská, zije po léta pod sugescí bulvárniho tisku protihradniho, a jeho informace, opakované po mésice a
po léta, se na konec stávají pro ni skoro pravdou.
V legionáfskych vécech má tentó tisk po léta jednu
pisnicku: legionáfi uz dávno odesli ze své organisace, organisuji se za Radolou Gajdou, za Rudolfem.
Medkem, za Antonínem Pavlem, protoze nemají nic
spolecného s hradní, socialistickou, polobolsevickou,
delegátskou, ulejváckoo a tak dale Obci. Stokrát jsme
tyto véci za ta léta ctli v novinách Stfíbrného. Tisickrát v novinách nebozky strany národné demokratické. I agrárni Vecer si casto právé v teto otázce poírpél na informaci nepfesnou, zato vsak stoprocentné pravicovou, nez na demokratickou pravdu.
Proto bylo prvním pfekvapením legionáfskych
sjezdñ to, jak na staré vojáky nasich revolucnich
armad malo púsobilo soustavné zrádcování, vylucování z národa, pomlouváni, upírání samého charakteru revolucního vojáka. Byvaly to pfece kampané,
které trvaly po léta. Mély vydatnou podpord v nékolika politickych stranách, které nemohou tuto legionáfskou organisaci ani vidét, snad uz proío, ze jejich vüdcové za války délali jinou politiku, hez nádeník, studení, chalupník nebo femeslnik, ktery vza¡
pusku a sel proti Rakousku.
Druh^m neméné silnym dojraem byvá poclivy demokratism tohoto hnuti. Obihá pfece po republice
voják, ktery b#val v legiich populárni a jehoz fecníci dnes, jako pfed dvéma a péti lety slibují legionáfñm, pñjdou-li za ním, ze z nich udélá pány republiky. Tentó voják získal v poslednich volbách nékolik desítek tisíe lidí. Malo Jich není. Ale legiónáfü je*
mezi nimi sotva sto. Legionáfi nic nedají na geiierálskou politiku, i kdyz Jim ta politika chce slibovat, ze
jim dá vsechno, co Jim demokracie nedala: pfedevsim
chleba hladovymj Mají rozum. Vidéli diktaturu na Sibifi. Jeji slávu a jeji konec. Poucili se z toho. Jsou
demokraty ne proto, ze prostfedí Je demokratické a
ze nikdy nic jiného na svété nevidéli. Jsou demokraty právé proto, ze vidéli faáisra dávno pfed tim.
¥!!• m
Pfm*» 1M. énrwemem 199S
mrflimi'^Fm
^
kmiimFmi
a werejmé. miázk^
.1 l a f i f i r i l f ftvrtsl • Seiereiei p f e i p l a t ü 3S i i , Isáeetllwí Éísla i i l-BI
'
Z obsalu
i
' PerspekíivY a prohfY a g r ó t í í pblffikY
Vdclav Kovdf
Socialism a Mesfanství
Lidmila Koutnikovd
Prri vYstorf a k éemu m n e pflvedlY
Jindnch Chalupecky
Opuitési Kondelici
Vdclav Hostiny
Legionáhky sjezd u\ázal velmi jasné, ze veli\á vétsina leponáfü se hlási pod jiné prapory, nez pod jakymi by je rada
vidéla nase burzoasie, malomésváci a cást vyso\é byrokracie,
z\rát\a vsiehni, \do své úzce osobnt cíle zastiraji praporem
V nároánich barvách. Legionáfi masovou úcastí na svém sjezdé
áokdzali, ze nezapominají: osvobození národa zpod ciz,tho
panství bylo, bys i nemalou, pfece toli\o cásti programu jeiich odboje. T^ezapominaji, ze vidina osvohozené vlasti, za
\terou sli znovu do zá\opü, byla vidinou státu spravedlivého
sociálné i hospodáfsky.
Do\ázdli vsdli vice. Do\ázali, ze, srovnávajíce tentó svüj
iáeál s dnesním stavem CSR., jsou odhoSáni zan dale hoMovat az do úplnéko jeho vydobytí. V^Mali se z\rát\a ja\o
P ¿ d r demo\ratic\é fronty v CSR.
Bylo by tfeba, aby tato manifestace prohudila vsechny der<o\raty a vsechny socialisty nejprve k pfemyslení a pa\
k cinüm. Pfi pohledu na tyto st% prostych lidí, J^tefí si na
svüj prapor napsali program Masary\üv, nutné se vttrala
myslenka, ze nás národ vübec a intelektuálni jeho cást zvlásté
se dosud nevyrovnal s Masarykem. Je velmi dobré, kdyz se
ucíme V ciziné. Je vsak tfeba, abychom se také ucili od donácích vzorü. Je tfeba, abychom, pfijímajke naucent z ciziny, pfizpüsobovali je svym pomérüm. A jako vydatny nástroj tohoto procesu musí nám slouzit právé uceni nasich
lidí, ktefí tak dobfe rozebrali nás zivot a vyvodili z tohoto
rozboru správné düsledky, J^ko Masaryk.
Masaryküv ideal lidské spolecnosti — hospodáfská a sociální demokmcie — je ideal spolecny vsem soríaliét&m, ideal
áosud zivy a dá se — i kdyz to zní paradoxné — v mnohém
podepfit ucením k^asikü socidlismu, i Marxe a Engelse. Jeho^
taktícky prostfedek — demokratícky vyvoj — je pak " dnesni
dobé prostfedkem jediné moznym, jak ná^ tfi^áze pfísné
miírxisackjs rozbor situace, í^íerá není revolúérú. S áynamicMymi prvky Masarykovy ideólogie jsme se dosud nevyrovnali.
]i na case, aby tíyía cela tato ideólogie pfísné zvázena. Uká'
ze se. co obsahup zlatych zrn!
A je tfeba práce, ^tera by ze zlatych zrn rüznych socialistickych ídeologü nashromázdila íJo^ad, J^terji by spolu s^ novymi poznatky znamenal novy ideologickJ podkhd nevé socialistické taktiky ^ nového náporu socialismu.
Legionáfsky sjezd u\dzal, kol<k zwe sily je t Masary\ové
ucent. to musí byt mementem kazdému. kdo toho dosud nepozorov&h
R. Ji-lPoustka
ProblémY fizeného
hospodéísíYÍ
JarmsSaw
Coeháñek
Syndikátní
organisace.
S,tala stí heslem dne. Ústfední svaz prümyslníkü se vyslovil pro syndikalisaci, ústredna obchodních komor prohlásila,
íe' komóry stojí na zásadním stanovisku, íe za jistych okolnosti je nutny zásah státu do soukroiného hospodáfství a
ministerská rada projednala minuly tyden syndikalisaci mlynü a brynzy. Tyto skutecnosti jsou jenom vysledkem dlúuholetého praktického i teoretíekého úsili zjednat jisty pofádek
V kapitalistické vyrobé, dospét k jisté jeji organisaci, zachránít, co se jesté zachránit dá a zjednat také jisté pfedpokiady
pro nástup nového hospodáfského rozmachu. Toto úsilí bylo
spolecné vyrobcum i délnictvu, tfebaíe ovsem kaídá strana
vycháaela zc zcela jinych predpokladü a docházela také k jiny m koncüm. Prümysl chtél mít regulovanou vyrobu a
ovsem regulované ceny, chtél se zbavit outsiderü v pfítomnosti i v budoucnosti, chtél dokonale vyuíít uí dnesních vyrobnich zaíízení, kdezto délnictvo vidélo v syndikátech moznost regulovanych raczd, stabilisované pracovni pfíleíitosti,
moznost vlivu na chod továren, rozhodování o cisté hospodáfskych otázkách a vliv na tvofení cen. Uí roku 1933 (v fíjnu a v listopádu) otiskl jsem spolu s Jaromírem Hlaváckem
v Cinu serii clánkfi, kde jsme navrhovalí zrízení nucenych >
syndikátu pro celou hospodáfskou oblast s nucenym zastoupenim délnictva, s delnickymi komorami, s nejvysií hospodáfskou radou v cele a se státni bankou. Naseho návrhu si
vsimla odborná literatura (Verunác), ale ve strané sociálnédemokratické nenalezl ohlasu. Rozhodující cinitelé nedosli
k jednotnému úsudku, majíce protichüdná mínéní. Je to
skoda, nikoliv pro autory, nybrz pro délnické hnutí, které
si .nechalo vzít iniciativu a ruky a dnes dodatecné se snazí
Zajistit si v syndikátech spolurozhodování
Syndi\át a \anel2ijeme v ovsdusí syndikátu a syndikalisace a proto v kruzích neinformovanych mohou 'vzniknout snadno prílis veliké
pfedstavy o cené téchto organisaci a o jejich hospodáfském
dosahu. Proto budil ihned uvedeno, íe ^aríel a syndik&t je
jtdno a totéz, tfebaíe se íu a tam uíívalo slovo *8yndikát«
V uísím smyslu pro oznacení spolecné prodejní kanceláfe
kartelu. Uvedomíme-li si totoínost téchto pojmü' a vz|pmeneme-lí houíevnaíého protikartelového aápasu, postfeHneme
ihned nebespccí takovéto organisace. Kartel (syndikát) kon'
tingentuje vyrobu, urcuje, kdo a kolik smí vyrábét. Rayonuje odbyt, protoze koídému urcí, kde a komu má :prodávat.
Stanoví üdbytové podmínky pro obchodníky, urcuje ceny
pro spotfebítele a má'Ii rozhodující vliv na vyrobu, je konsument vydán kartelu na pospas a müíe mu vzdorovat jenom
tím, íe pfejde ke konsumu zcela jiného zboaí. Kartel zhodnócuje dosavadní vyrobni zafizení, vykupuje své konkurenty,
racíonalisuje vyrobu, pietiási vyrobu z jednoho kartelového
podniku do druhého, nezdá-li se vyroba v onom podniku dosti
rcr.tabilní. a tak dale. Moc kartelu nad vyrobou, odbytera a
konsumem zpüsobuje, íe pfi vzestupné tendenci cenové kartel
rychle íene ceny nahoru, kdezto pfi ccnovcm pokiesu cen
Si
•^ W Pmxm f. mrpma mss
.••/.vi
'
¥Si' m
»
físi pt® kiiiigstiti
f f e l á i i l a i i f iriUf etwr^ir.-:.; ci CeieraCü pfeipiatMi 35 M, ieüetliwá filsla U rse
Z obsahu
tifíl naalé monograie
2oaa ¥ kttltiae AmerikY
Bohumil Polan
- BedUch Engels
Jmrmslaw Gmiis
(K" cíyficátému vyroéi Engelsovy srarti)
Dne 6. srpna 1895 dosel.do Stuttgartu z Londyna
lelegram:
»penerál vcera vecer v 10.30 klidné zesnul«.
'Z© Yzdélenélio svéta
Téraiío slovy oznaraoval Eduard Bernstein Karlu
A. M. Pisa Kautekému a ostatním pf átelñm velikou ztrátu, kterou
utrpélo mezinárodní délnické hnutí ümrtím jednoho
Ano a ne o sodalsmu
ze svych nejznamenitéjsích vüdcñ. Nebof »generál«
Bohmlav Koutník byl mladsi z obou zakladatelü védeckého socialismu,
Bedfich Engels.
Jméno Bedficha Engelse je v hisíorii nerozlucne
spjato se jménem Marxovym. Déjiny znají malo pfikladñ tak dokonalého pfátelství a spolupráce, jako je
dlouholety svazek obou zakladatelü marxismu. CtyVyty\alo se nasim spísovatelüm, ze si malo vstmaji ficet let pracovali tito dva muzové spolu na vytvofení velikého systému kritiky spolecnosti a socíalisoucasnosti, ze se ji vyhybaji, uti\ajtce do hermeticky
stické teorie a na ideovém vyzbrojení a politickém
uzüvfenych mistnosú svych bytu. Loni na podzim se vedení prvních mezinárodních organisaci délnick*
tfídy, Svazu komunistü, I. Internacionály a némecké
u\ázalo, ze tyto vyt\y byly ceí^m liché. Ces\oslovensociální demokracie, jez se stala základním kamenem
Internacionály
druhé. Cíyficet let se denné radili
i\y spisovatel zije ve své dobe a se svym národem, nao vsech teoretickych i praktickych, filosofickych, náprosto mu není Ihostejno, \am lod' jeho státu sméfuje rodohospodáfskych i politickych otázkách délnickénebo \am b)) ji ^do chtél zavléci. ^ije velmi intensivne ho hnutí; jejich následovnici mohou byt vdécni náhodé, která Je v emigraci na desetiletí místné rozdése svym lidem a politic\y cítí téméf ta\ ja\o \ulturné. lila, takze byli nuceni si dopisovat a zanechat po
sobé korespondenci, která Je nevycerpatelnou stud^yiárodné democratice a ligistic?^^ faSism, jenz hrozil
nicí poznání vsech téchto oborü. Je z ni Jasné vidét,
Züchvátit ja\o divy pozar veliky \omplex nasich lesu. ze marxistická teorie byla uz pfi svém vzniku dílem .
byl odvrácen a utlumen pfedevsim pohotovosti cesko- kolekíivnim nejen v tom sirsim smyslu, ze se v ni
zrcadlily zkusenosti osudñ a bojü celych déjinnych
f.\ovens\ych spisovatelü, ?(ten nece\ali ja\o v l<lémec\u
hnutí, nybrz i doslova proto, ze Ji vytvofili v úzké
nebo V Ra\ous\u jediné na revolucní pocin délníku, spolupráci dva velici muzové.
Touto úzkou spolupráci byla Engelsova osoba jaksi
\tefi vytáhli sami, spoléhajíce pfirozené ovsem na odezatlacena do stínu, do znacné míry neprávem. Zajisté
zvu V fádách stran socialisUcfiych.
Marx byl z obou prvni mezi rovnymi.'Sám Engels to
Vzpominám4i teto \ampané, je to proto, abych mnohokráte vyslovné uznal f opétovné prohlasoval,
ze hrál po cely zivot jen druhé housle, ze ío, co obta\é pfipomnél, ze fasisty spisovatelüm z ta\ zvaného jevil on, by byl Marx pozdéji sám nalezl také, ze
»Marx stál vyse, vidél dale, pfehlédl' toho vice a
levicového tabora hylo prudce vyty\áno, ze neprávem
rychleji nez vsiehni my ostatní«. A uznal to pfedeohsadili ja\é&i vyhodné posice, s nichz zajisté budou vsim cinem: Je Jisté Jednim z nejvétsleh pfíklaí|ñ
v zájmu pfátelství a spoleéné véci, jesflile
smeteniyjakmile Mafou\á národni wtr«. ]a\é to jsou obétavost!
Engels, sám zámozny a nesmírné nadany, po"desetivyhodné posice? Patrné prebendy. Patrné vyso\é honoletí vénoval znacnou cást svého casu a námah »zatracenému kseftu«, aby materiální pomocí umoznil síáráfe. ISlepochyhné odmény nejenom ve formé státnich lou
védieckou práci svému vét.símu druhu.
a ]irás\qvych cer¡. ]a\é to jsou prebendyl Zajisté
Avsak neni nesprávné ani to, co Marx Engeisovi
i mnohym dobryrh lidem ze spousty pomluv, \teré napsal Jednou v korespondenci po letech spolupráce:
»Vís, ze pfedné vse u rane pfichází pozdéji a za dru-hyly vizeny ve tváf nefasistic\ym spisovatelüm, tyto hé, ze vgdy následuji ve Tvych slépéjích«. Neboi? Enprebendy ut\vsÍ'y v mysli a ze se domnivaji dosud, ze gels mél ne-li tak hluboky, tedy namnoze rycMejsí
postfeh a zajisté byl originálni myslitei. Nejdülezií'Ociálni post<weni \aMého spisovatele, je-nz prümérne téjsi soucásti marxistické teorie, nauku o historickém
vydá jednu %iihu do rol{a, jest vice nez sluiné, ze mu maíerialismu a ekonomickou íeorii kapitálu, objevili
oba hádatele soucasné a spolecné.
Jéza Novotny
? •' '-Z
'•¡rmx® ÍS« m^prna f93S
¥li * 17
I imi pro kiiiinmi
Mí ^ veFBjifé oiézky
IfclAzI l a i i f irMhf etwrtel m CeltirsCii pfeiplatPfi.SS KC, liiietliwfi i i s ü ifi fiO
2 obsahu Jugoslavieskuiecné¥Ídéiié
o Mstoiickfch lomulacích
Ántoaia Kopai
(Pñvodní dopis)
Jaroslav Kratochvíl
'
,
Ve Splitu 25. éervence 1935.
f Zalaanictí debut Buritípova D 35
'>•
V nasi republice víme o Jugoslavii jenom to, co
'^
' - Josef,Trager. nám CTK o tamních pomérech povi. Síálého zpravodaje nema v Jugoslavii zádny cesky list. Qcitnou-li se
»Tñ drobné posffeliY o Yelkévéci
pfece V nasem tisku néjaké zprávy, pak Jsou to jen
W
Pavel Eisner reporíáze o casovych událosíech nebo komentáfe
zpráv
ve smyslu oficiálni politiky spojenecké. NaZboznost a bezboznost • kopitalismu -^ proti tomu
tisk anglicky a francouzsky má
a sodalismu
Bohmlav Koutmi •o pomérech svétovy
v Jugoslavii áoustavné objektivní infor-
I
Obílm. monopol nám nadélil denmlurované obílí,
Méli jsme v té punéose uí denalurovany líh a dena(urovajiy cukr. Nevzpirá se ve vas cit pro pofádek
a smysl pro pfirozené véci?
Obilní monopol pry znamená organisaci, pokus
o fád ve vyrobé. Müzete véfií v úspéch loho fádu,
zaéiná-li takhle niéivé a nesmyslné?
Mñze Sí socialista pfichvalovat obilní monopol a
jeho dílo? Zajisté, socialism nei^i nic jiného, nez
velká snaha a touha po organisaci v^roby a spotfeby.
Proto ovéem nemohou jeété socialisté souMasit skaédou organisaci vyroby. ¿elezáfsky kartel jest t§ké
organisace vyroby a odbytu. Socialisté nemají mak
düvodu s touto organisaci souMasit. Cukrovarnicky
kartel jest také organisace vyroby. Ale — jak dnes
véci vypadají -^ je ío organisace, která nesleduje nic
jiného, ne¿ zajiéíéní prospéchu cukrovarü, cukrovarníkü a bank, v jejicM koncernu cukrovary jsou.
Obilní monopol zajiéfuje sedláküm slusnou mzdu
za^ jejich práci. S tím bylo by mozno souMasit, Ale
véc dopada tak, ze prospéch zemédélce jest vykupován neprospéchem ostatních, také malych lidí, také
chudákñ. Zbude-U obili z minuté sklizné, bude se
denaturovat. Úesky: niéit. Pfi tom jesí nesmírné poéet lidi, ktefí by potfeboüali nékolik kilo dobré éeské mouky. Denaturované obili pro éesky dobytek
Dude. Dobrá éeská mouka'— která by mohla bót —
pro éeské chudákg nebude. Obilní monopol jest znameni sily agrárni strany. Sociální organisaci vsak
neni. Pokud lidé búdou mit hlad, pokud lidé nebudou mít cMéb a mouku, zatím eo dobré éeské obili
se denaturnje proto, aby se mpMo dávati jen dobytku, nelze tvdo organisaci povdiovati za sociální. Pokud se obili nebude sit proto, aby lidé se mohli dosyla nqjisti, pokud se na jedné strané bude mluviti
^ ntidürodukci, zatím na strané druhé lidé mnoho
véci by potfebovali, ale nemohou je mít,.protoíe netnají si je moznost opatfit, züsiane kazdá organisace
organisaci nesociální, organisaci, s kterou se v podstaté socíalistické nemohou smífit.
F. Hosiinó.
mace a Jeho zpravodajové si pozorné vsímaji i hnutí
oposicního, chodí na opósicní schñze a podobné.
Üstavni pfevrat z ledna 1929 byl náfti lícen Jako
Jediné vychodisko ze zmatku a politické rózbáranosti
V Jugoslavii. Oposice tvrdí, ze stfilení ve skupstiné
bylo zaranzováno vojenskou klikou bélehradskou.
Nema dnes smyslu se pfít o dúvodeeh vzniku událostl. Vice nás musí zajímat, Jaké skody diktatura natropila a jak mozno iyto následky odklidit.
Jihoslovansky král Álexandr padl v fíjnu rukou
vrahá v Marseille. Musita byt ucinéna nova opatfeni.
Se zménou rezimu se vsude na svéíé méni také politické poméry, zpravidla k lepsímu. Dává se rozsáhlá
amnestie, politické svobody. Tehdejsí ministersky
pfedseda Jevtic se vsak z historie nicemu nenaucil,,
Drzel stary rezim a Jesté se snazil Jej utuzit. Sest leí ,
nebylo v Jugoslavii svobody tisku, svobody sfiromazd'ováni a svobody slova. Tisk mohl pfináset Jen
úfední zprávy a kulturni zprávy, »shromazd'ovat« se
mohli jenom dva lidé.
Jihoslovansky lid mél vzdy velky zájem o. otázky
politické. Nemohl-li o politickych vécech mli?vit ani
éist a nemohl-li se shromaád'dyat, hledal' náhradu.
Shromazd'oval se hromadné v kostelích, na poutich
a na procesích. Nazyvají-li dnes Srbové Precany
(smysl tohoto slova dale vyloáím) klérikály, nemají
pravdu. Dnes za zménénych poméru zejí chrámy
prázdnotou.
Nástrojem Jevticova rezimu byl volební zákon,
kter^ zavedl vefejné volební pravo, libovMi v pfipoústéni kandidátek a moznost, ze nékde platilo 3000
hlasü vice nez Jinde 15.000 hlasú. S tímto voíebním
fádem se slo do voleb dne 5Í kvétna letosñího roku.
Jevtic ovsem dostal vétsinu, ale dlouho se neudrzel.
Voleb se sice nemoMí zúcastnit soclalist|^ a Jesté jiné
strany, ale oposice pfece Jen musila b^ti pfipusténa.
Pfes to, ze nebylo pfíznivych podmínek pro agitaci,
nebof nedávno z internace propusténí oposicníci se
Jesté nemoMi dobfe rozhlédnout, pfes to, ze nebylo
mozno agitovat v tisku a na schüzích, oposicni kandidátka dostala 1,100.000 hlasü. Tó pfi poctu volicü
(v Jugoslavii ieny nemají dosud volebniho prava)
vseobecné pfekvapilo. Tim vice, ze se voliío vefejné
a bylo tudí2 potfebi kuráze pfihlásit se k oposici.
Zdéáení zpñsobilo, ze se pro oposici vyslovilo 300.000
Srbá (sedlákñ). "
WPraxe
S9. mrpma
193S
¥11 ^m
^^^ Iisi pr@ kulias'Bil
a v®fejné oiázky
IfCbAzi l a i i f irpbf Ctirtel 9 CelrreCii pfeJplatii 31 U, jeiietlifá fifsla MC rso
f
.
.
;.
Z. obsahu
Imperialism ¥ kapesním''vYdání
...5 Búhuslav Koutník
I r i s e stylu a Tyrazu v íiiidb^
.„
PaufA. Pisk
Lod b e z k a p i t á n a
Auna Behdovd
X.
GmndoTa monografie o E. f, ErbenoYi
Ludvík
Tálenícek
Hospodáíslví ¥ diklataréch
•
'
FramtSiek
Faiir
Mohlo by se fíci, ze se diktaturám dafi vic
politika nez hospodárstvi a demokraciím vice
hospodáfství nez politika, ale neúprosná morálka obcanská zádá, abychom véfili v politickou i hospodáfskou úspésnost toho rezimu,
pro ktery jsme se rozhodli. Demokracie je
tedy úspésnou cestou politiky i hospodáfství,
diktatura vede k politickému i hospodáf skému
úpadku. Je to jasné a rozdéluje to svét na
dobry a zly, ale pro nás socialisty ÍÓ není tak
jednoduché. Je ovsem tézko fíci, jak má Socialista myslit o téchto vécech. Nezachová se
ani socialistüm, coz Je právé ta pptiz. Je dnes
tolik motivü a ohledú, které mají vliv na posuzováni správnosti socialistíckého fnyslení a
tak malo dohody o základních principech socialismu, ze je opravdu nevdécné pfihlásit se
k socialismu. Pfijímaje toto risiko, aie pfi tom
ochoten ustoupit moudrosti a zkusenosti lidí
V téch vécech lepe. zpravenych, soudil bych, <
ze vychodiskem a zásadou socialisty je Socia'lism, nikoli néco jiného, tedy ani antithese
diktatura ci demokracie. Socialista nemusí véfit, ze je politická i hospodáfská úspésnqst inherentní demokracií a ze diktatura znaínená
vsestranny úpadek nebo naopak. Socialista je
tfetí V teto hfe: jeho problematikou není politická ústava, nybrz spolecenská; nikoli státoprávní zfizeni, nybrí reální slozeni spolecnosti. S tohoto hlediska není jeho antithesí
protiklad demokracie a "diktatury, nybrz kapitalismu a socialismu.
V pfedchozích ctrnácti dnech kromé otázky
habeéské vénována byla vétsí pozornosi sjezdu Komunistícké internacionály v Moskvé a
otázce drahoty zivotních
potreb.
Reci, které byly pronáseny nedávno na
sjezdu V Moskvé, z nichz vysvltá urcity obrat
V poméru k socialistickym stranám, k demokracii a národnostním mensinám, nebyly nijak jasné. Dialektika — at' chténá ci osvojená — zatemñovala pravy smysl projevü, na
jejichz jasnosti zálezelo, na pfíklad
projevu
Dimitrovova. Ponévadz nikdo nepfelozil feci
do jazyka vsem, a zejména délníküm srozumitelného, jsme nuceni spokojit se celkovym dojmem z pfeóienych projevü. A tentó
dojem je: není valného rozdílu mezi jednotnou frontou a lidovou frontón, které mají
byti prostfedkem k sjednoceni délníku pod
komandem
komunistü.
I kdyz by bylo nerozumné zváti komunisty
hned do vlády, Mnebo od nich ocekávat ustup
Reální spolecenskou ústavou je dnes kapido vlády, jisto je, ze obrat v nazírání na situaci nastati musí. Püjde nyni o to, jak se talism; teprve V druhé fadé se tato spolecné
projeví. Jiz dnes je vidét, ze socialisté za- ¿fízení rozchází v diktaturu, Qbecné nazyvaujmou stanoviskp vyckávaci. Poskytnou ko- -nou (s jakousi licencí) fasismem, né'bo v burmunistüm cas, aby svym vplicüm vylozili, co zoasni demokracií. Protoze krise a. dosavadní
vedlo Komunistickou internacionálu k zméné deprese je poruchou reální spolecenské ústanázorü a jak oni si pfedstavuji dalsi postup vy, trpí oba rezimy stejnymi potízemi, které
u nás.jBudou 'pfezirat doznivajici
manévry, mohou místní podmínky zvétsovat a to nezákteré by mély lid másti a vyckají, jak komu- visie na lOTmé rezimu.
Pfi tomto,chorobném zákla<iu, ktery je sponisticti poslanci a senátoK pouzijí moci, kterou jim lid s veril, k podpo fe pozadavku pra- lecny obéma rezimüm, by bylo nesprávné soudil, ze jenom jeden z nich je pfedpokiadem
cujíciñé lidu. Komunisiicti poslanci a sená- hospodáfského vzrüsíu a druhy nutné vede
'!^ WPFase « . sáfí
mSS
¥11-ÍB
Imi ps"^ kali&srBtl
m wefejsié oiáasky
ffelAif/lafdf i f i l f UMÍÍ'ÍÚ -- Sslei-eéMí pfeáplatii 35 tt, ¡siiitiiwi iisla i f rse
' Z obsahu
Cesta Hendrika d© Man» k lío'véniu
refonniamu
BohaÜ a chmdl v politice
Meñki román
ffidni bol w zemédéktvi
Jaroslav Cechdéek
Bohuslav Koutnik
Karel Skdba
Frantisek Fajfr
Prohlásil-li jeden agrárni pfedák po volbách, ze fasisty pfehnojili, zdá se, ze tentó klasicki} vyrok platí tím spíse o henleinovclch,
ktefí mohou agrárníküm dékovat za ío, ze se
mohli zúcastnit volebniho boje a dostat svoje
záslupce do snémoven.
Roku 1933 byl schválen zákon o rozpousténi
politickych stran, ktery je namífen proti stranám protidemokratickym
a protistátním. Proti
•^enleinovcüm se ho nepouzilo, ac bylo obecné
^:námo, íe tato strana pfevzala pfíslmníky
roz' pusténé strany hakenkreuzlerské
a zastavené
' némeckonacionální.
Rikám-li, ze zákona nebylo pouzito, neslevuji niceho se stañoviska,
ze tentó zákon nemél byti vübec vydán, ponévadz umoiñuje libovüli a visí jako Damoklüv
meé i nad stranami, které jej
odhlasovaly.
Konstatuji prosté skutecny stav.
Agrárni strana, která hieda neustále nové
kombinace pro rüzné pfílezitosti a nechává si
nékolik zelizek u ohni, si patrné
neuvédomuje,
ze svym posiupem dopustila se neloyality vüci
ostatním stranám koalicním a vydala stát
vnitfnimu neklidu, ktery 'bude miti ohlas i
V zahranicí.
Henlein, jak známo, svolal veliky tábor lidu
do Boru u Ceské Lipy, kde hrozil
zostfenim
oposice, a aby své hrozbé dodal váhy, pozval
nsskoñémecké dopisovatele z Prahy do severnich .Cech, kde jim chce ukazovat bidu ve
znémceném
územi.
Nelze fíci, ze by ve znémceném územi bídy
nebylo. Bída tam-je, ale trpí ji Némci i Cesi.
Ridaopsem není jenom zjev severocesky. Je
« nás, w krajích cisté cesk^ch i slovemkych a
Kultumi spolupráce
se SovétY
Wáeiaw Bélsmunek
'
Konecné to bylo vefejné povédéno i se sovétské strany: ze éesky jazzband v hotelu Metropol
nijak nedostacuje, aby dal sovétskému posluehaéi pfedstavu o ceskoslovenské hudbé. Platí
.to zároveñ o vsech ostatních oborech kulturni
práce. Ve 190. cisle Izvéstiji si udéla! m'alou pfehlidku tohoto Dmitrij Bucharcev, ktery procestovai naái republiku od západoceskych lázni az po
Vysoké Tatty a vSude se pf esvédcil o nejzivéjSim
zájmu nasich lidi o Sovétsky svaz. Na teto oeste
také nabyl pouceni o potfebé seznámit sovétské
národy s bohatou a zajimavou kultufoü Ceskoslovenska, s jeho literaturou, starobylym uménim, architekturou a malífstvim. Mélo by pry
dojít k organisaci vyménnych zájezdü divadel-^
nich a hudebnich. Déjepisci by naSli práci v prazskych historickych a literárnich archivech. Nesmí se pry zapominat, ze Praha zaujímá vyzriamné misto v déjináeh ruské komunistícké strany.
V praáskych archivech je spousta materiálu,
ktery by mohl byti historiküm ruské re-'
voluce uzitecny. Bucharcey nzavirá svou staf
deyisou: zesilit, upevnit a systematicky rúzvíjet
intelektuálni svazek s Ceskoslovenskem! Zatím
co tato stfedoevropská zemé se snazi poznat SSSR
po vSech stránkách, Rusové a ostatni sovétské
národy vedi o Geskoslovensku velmi raálo. Dosud
v§ak na to byly vyslovovány stesky á stiánosti toíiko & ceské strany, kde se pfes t o i dáie snazí
prohloubit kulturni styky se Sovéty.
Ve stejné dobé jako élánek izvéstiji a proto
nezávisle na ném vyslovii Josef Jíópta v úvodníku Lidovych novin pfáni, aby kulturni vybor
naM snémovny se jednou zacal zajímat o kulturni styky se Sovétskym svazem, které jsou
stále jeSté v údobi improvisace nebo pouli:^ch
plánú a bez nichz dlio politického a hospodáfského , sbüáeni bude neúplné! Tyz den jsem
V Právu lidu poukázal, jak jsme z kulturni ustraSenosti ietos propásii moznost uvidéti v Praze
Vachtangovovo divadlo a zahodili pfileáitost ukázat vyménou v SSSR éesky herecky soubor.
Zároveñ jseni poukázal na pasivnost kulturni bilance na strané sovétské. V programu sovétského
ZS. san 1935
'eiereCii píeiplateé 35 U, Itieetliwfi Cisla i£ l'SO
ffclázi l a i i f i r e l f Mmi:
Z obsahu
Éizené ci plánoviié hospodáfství?
"*
Prazsky festival
Mirkm
Ocadlik
Zdenek Fisrlingef
f Zóvér Koptovy legionáfské trilogle
Prazsky festival Mezinárodní spolecnosti
pro soudobou hudbu se tedy zdafil, ackoliv
Bohumil Polan byl V svém organisacním údobi sabotován jako máloktery z podniku tohoto druhu. Jeho
Mezmárodní stadeníské sfeady
Eñse filosofie
byla doopravdy zamotána, nejen záMiroslav Bidias historie
sahem Karlovych Varü, kde püvodné mél byt
Lidmila
Koutnikovd
Dva rüzné svéty. Ministr sociálni péce inz. llecas mél
V sociálnépolitic\ém, vyboru poslanecké snémovny vy\lad
0 hospodárské k^isi a nezaméstnanosti. Ces\oslovens\o, re\l,
má jen 70% vyroby proti ro\u 1928. Koncem srpna 193S jsme
méli 556.000 neumísténych uchazecü o práci. Ani zaméstnanym se nevede dohre. Podle statisti\ Ústrední sociální pojútovny je v prvních tfech mzdovych tñdách, to je se mzdou
nejvyse 14 Kc denné, pres 5 3 % vsech pojisténcíX. Ro\u 1930
bylo V nejvyssích trech tñdách 24% pojisténcü, v roce 1935
jen 14% pojisténcü. Proti ro\u 1929 pol^lesly mzdy v roce
1934 prümérné o 18%. V roce 1934 ubylo na mzdách zawistnancá proti ro\u 1929 pét a pul miliardy Kc. Ministerstvo sociální péce se snazilo tentó po\les zastavit vydáním
nañzení o nevypovéditelnosti \ole\tivnich smluv, narízení,
í'imz se omezuje strojová vyroba ve s\láfství a nahrazuje se
prací rucní. 'hlañzením, ze bez svolent úfadü nesmí byti podni\ zastaven, hylo ochránéno pred propusténím 29.000 zaméstnancü. Je potfeba rozmnozit moznost vydél\u vefejnymi investicními pracemi, \teré j,^ou naléhavé a byly b^i rentahilní
a podporou stavehního ruchu. J^utnost z\rácení vyplyvá primo
z technic\ého rozvoje a nahrazování lids\é práce stroji. Zanéstnavatelé by méli potinné hlásit uprázdnéná ci nova mista
1 pfijmouti pn\ázané sily. Cifry o po\lesu düchodü a v düsledku toho, \onsumu: Spotfeba tukü pol^lesla téméf o 20%,
piva rovnéz, cu\ru o 10%, uhlí otojjného o 19%, zápale\
0 38%, vynos dáv\y ze zábav o 25%. Jen zvysení ceny
chicha znamená u ctyfclenné rodiny rocné zdrazení o 150 Kc.
T^ecasüv vyl^ad byl dolozen ctsly, \terá se ni\do nepo\usil vyvrátit. Lidé se mají spatné, opa\oval, je tfeba jim '
dáti práci a vydéle\, aby mohli \upovat. yiepodnikají-li souhomnici, musí podnií(at vefejné svaz\y.
V te'ze dobé, \dy Tuecas burcoval parlament, bylo otisténo
'"memorándum universitního profesora a guvernéra J^árodní
han'ky dra Englise, \teré dal Ietos v \vétnu pfeásedovi vlády,
1 V «efiz vládé radí, ja\ sí má v budoucnosti pocínat.
Englis se doty\á téméf vsech vec% o nichz -mluvil Tuecas;
je vsa\ vel\y rozdil v tom, ja\ on na jdéci pohlízí. Pfedevsim
vial vel\é státni dluhy a diví.se. ja\ mohlo dojíti \ odciñovaní^ sráze\ z platü, \dyz deflace (zhodnocování zlata •—•
íieneaj se neodcinila. Soudi, ze úvér je f>nf)ustny jen na
zbrojeni a investice, jez musí byti plné rentahilní, to je ta\ové,
které pfinásejí vlastní úhradu. Ac se hrozí novych neuhrazenych vydajü, naznacuje, ze bude nékde tfeba novych sanad
festival konán, a jimiz byl sest tydnü pfed
udanym termínem odfeknut, alé , i zásahy
prazskymi, které také zpüsobily jedno odfeknutí. Akta tohoto festivalu nebudou asi úplná,
protoze vétsinou rozhodující jednáni byla
ústní intervencí, takze z nich se sotva sezná,
kde vézela hlavni prazská sabotázní sila. Alois
Haba, jehoz organisaéní schopnost a osobnostní prüraznost festivalem triumfovala, je takovy fanatik budoucnosti, z e m u nestojí za to,
aby se ohlízel do minulosti a aby upozornil na
to, kde véci vázly. Domnívá se optimistickyv.
ze falesní proroci, ktefí prorokovali pfazskému festivalu fiasko, si po druhé dají pozor,
a tésí se jen z vysledku, jímz se pfed cizinou
nej dokonalej i répresentovala skladatelsky i
reprodukcné nase hudba, Praha i stát.' Festival mél tedy vsestranny úspéch k úzasu nejen
mnoha pfítomnych cizincú, ale i nás — n e j e n
skeptikü, ale i nejvétsích optimistü., Znanaenal opravdovy konsensus modernich ceskych
lidí. Poznalo se to na obecenstvu, v némz se
ukázala evropsfcá elita, která po stránce vnímavosti, gentlemanstvi a kázné nema sobé
rovného.
Letosni festival byl tfiñácty pódnik tohoto
druhu. Spolecnost, jez jej pofádá, vznikla
V dobé nejvétsi touhy po modernfch uméleckych vybojích. Bylo to po válce a podnét vy§el od skladatelü vídeñskych, vychovanych
Schónbergem a Schrekerem. Ofganisacné byl
V celo spolecnosti postaven Anglican, profesor
musikologíe na cambridgeské université fedvard Dent, autor pronikavych síudii z údobi,
V némz vyrüstal a rostí veliky a vrcholny typ
klasické hudby.
Dent byl a je i vysloveny hudcbni pedagog, teoretik, jenz vychoval fadu pozoruhodnych anglickych hudébních talentü skladatel-
mm m. fíina
m3S
¥M-2f
reiMf pfeiplalei 31 U, Jeiietilfi iisla m rse
• Spolecnost národü
' a'¥efeiné minéni
' ' Z ©bsahu
Poucem ¥cas o Masarykovi
Bfetislav Mencdk
Gusiaw miatmr
- ' .^
Habéis zemé obvméná z barbarsM
VelikoBt historickycli bkamzikü ize zjistit teprve 6a'm
Artus Cemik sovym
©(tetupem. A tak by snad toylo pfecl6asiio tvrdit,
ze jsme prozívali v Zenevé Mstorické chvíle v téch.
%ttBká emigranfta se vraci
daech, kdy se rozhodovalo o postupu Spolefinoatl národü.
Marie Svarcovd v konfliktu italsko-habeáském. Maáaá, ze byly historiCtéjáí, neí sami dmes tuáíme, moMá, 2e z nich nic, hi£vot a dilo Martina Andersena Nexo
storického nev22aikne. 2ádnym zpüsobem to vSak nebyly
váední. Spoleónost národü ukázala svou é^istenr
Vojtech Skaldkchvíle
6ní schopnost a svou uateénost právé v dobé, ¿dy se
Válka V Habesi. Jiz delsi dobu dopravovala Italie Suezs\ym
prúplavem^ do svych africkych \olonií Somalska a Erytreie
vojsko, válecny material a zásoby potravin. Konfliktem u
Vd-Ualu, kde hranice nejsou presné vymezeny, zabyval se
rozhodcí vybor; \dyz zjistil, ze vina byla na obou stranách.
rmla lulie nové düvody. Véci se zabyvala Rada Spolecnosti
národü a pa\ plenum Spolecnosti.
Dne 2. fijna promluvil Mussolini v Rimé do rozhlastí reí.
která nenechávala ni\oho na pochyhách, ze je to vyzva \ vál^ ce. S\utecné u\é dne 3. fijna nastoupila italská vojsko. ctyfmi proudy pochod do Habese.
^ Italie i Habes jsou cleny Spolecnosti národü. Hahes, k^erá
fcemá armády ani dobfe vycvicené, ani nálezité vyzbrojené,
~vtikala se od pocátku pod ochranu Spolecnosti národü. Jelikoz^ pfi takové ochrané hraje nejdülezitéjsi otázku, kdo je
útocníkem, stáhla Hahes svoje vojs\o 30 ^rn od hranic. Tu
pak,^ dojde'li ke srázkám, je hned hezpecné zjevno, kdo zacal
útocit. Ostatné Italie jiz se ani nesnazila, aspoñ materiálné.
útok popírat. Vyslala nad Aduu eskadru bombardovacich letüdel, jimz velel zet Mussoliniho, a byli v nich také oba jeho
synové jako letci.
Válka Italie s Hahesí má nezvy\ly ráz. Bez formálniho vy
pvvézeni války a pferuseni diplomatickych stykü pociná nepráteluvi. Zvlástnost je ta\é v tom, ze Anglie, \terá má
zájmy V Africe i ve Stfedozemnim mori, je naprosto podrohné
informovéna o síle válecnych opatfeni italskych. Vojski i material projizdéla Suezskym prüplavem, jeito jinak by musela
objizdét celou Afriku. Anglie má ve Spolecnosti suezského
prüplavu vMinu a\cii. Spolecnost vybirá za prüjezd poplate\
z hlavy (z cestujictho) i z dopravovaného zbozí. íádni vy
zvédaci V zádné válce nezjisti lepe stav nepfátelské armády^
.n\o^ zVtzenci Spolecnosti suezského prüplavu. S tim souvisi
neáávná zpráva, ze se ztratily ave italské divise. Jialodény
^yly V Janové a neprojely ani Gibraltarem, ani Suezem. Uká'
«alo se, ze byíy, t;yIodény v Trtjjoís^u.
Otázkou je pyní. co podni\ne Spolecnost národü. Cíe'
nové Spolecnosti národü. mezi nimiz vznikne spor, nesméfi
íe k valce uchyliti dríve, dokud nepredlozili véc hud' fizeni
rczhodcimu nebo Radé \ pfezkoumání — a nez uplynou tri
Víésice od rozsudku rozhodckh nebo od chvíle, k^y Rada
ukoncila svá setfent a vydala doporucení, tykajici se feseni
sporu.
16. Úlánek Ümluvy o Spolecnosti národü pak stanoví, ze
uchylt'U se clensky stát k válce, aniz pfedtim odevzdal spor
vübec poohybovalo, ie pfeáije nynéjáí komplikovanou
mezinároctoí situaci. Bez pfemrlStésaého c^timismu lze
dnes ríci, ¿e ji pfezije a ze vyjde dobre z teto veliké
zkouÉiky. »Co mne nezabije, to ¡ame posili«, tata Nietz**
scheova slova se právé dnes osvédéuji na tonevské mezinárodní instituci. Po velkych pqrááíkách, Jeá utrpéia
Spoleénost národü za svého dosavaidniho trvání — jmentsjme jen nezdar odzbrojovací konference, naprosté fi'
asko konference hospodárské, projev bezmoci v konfiiktu eínsko-Japonském — zdá, se, ze to, co mélo b:^t
iwsiední rajnou, naopak vzkfísilo k nové energii iimdleny
organism Spoleénosti.
Ale jak vübec mohlo dojít k situaci, v ní2 bylo-poehy,-j
bováno o existenci Spoleénosti národü? Jisté pfiedevSun
proto, áe Spoleénost sama podceñovala své áivotnl sily,
nesnaaia se probojovat si své mezinárodní misto, :spokojovala se éasto úlohou >toho, jeji políékujI«. Jeji pakt
jí dává velmi Siroká prava a érní z Mezinárodníiio úfadü
práce pouh^ jeji anex; srovnejme vSak, co udélal. zé
svého úfadu Albert Thomas, jeji bylo vSude vidét a
slySet, jená váude osobné zasaJioval, a jak slabé a chab^
vedie ného vypadal organism, j^iá mél by-t ústíedíim
a duSí mezinárodního politického 2ivota po válce. Sjr
Eric Drummond, prvni generální sekretáf Spoleénosti;
byl yfbonxf organisátor a bez jakjchkoll pf©dbé¿n^c!U
vzorü stvoíil V 2enevé úíQdnl aparát, jediny svého dxuhu. Ale ohybéla mu prübojnost politická a jeho kon-j
cepcí bylo vyfizovat pokud moíno vsechny nepííjeinné
otázky toez Spole&K^tl. Jen tak moMy véci dqspét aS,
tak dajeko. áé se uvaáovalo o direktoiriu étyf západnícli
velmocí, které by müno 2enevu bylo rozhodovalo o o8udu .avéta. Mezinárodní ufad práce áárlivé 'brápií* svou,
kompetenci a hledél ji, pokud moáno, rozáifovat; Spo'^,
leénost národü pasivné pfihMela k tomu, jak Jednou,
Rim, po druhé Berlüi, Londyn nebo Pafíá jednají pfes
jeji hlavu o vécech, o aichá méla jednat vyhradnf onat
NecMéli byehom nic fíci proti byrokratickém.u apa-.
rátu Spoleénosti; kdo jej vidí fxmgovat ablízka, pozoruje, 4e mu Sir Bric vdechl nejlepSí tradice e,nglického
Civil Service. Üfedníci Spoleénosti národü jsou znamenité placeni, ale taiké znamenlté pracuji; na.se vysoká
byrokracie nesaese s niimi srovnání ani co do Kiialostí.
a roííhledu, ani co do v^konnosti. Ale to, co m.Slo byt
jen. prostfedkem, stalo se v álenevé úéelem. Cely duch
Spoleénosti se zbyrokratisoval nmohem dfíve, neali se
kdo moM nadit u tak mladého organismu. S éisíé.bj'-
WPrage
^S.
fíina
WSS^22
mSS
iisi ^Fm--iímiimFmi
fieliázi l a l i t druhf etirtel m CeleroCü píeiplataé 35 Hí. ieinstiiwí efsla M t59
Z obsahu
Éecií pacifisté
,,''
' Frantisek Fajfr
Socialisté a YelkosialkY •
Kan! M&wf
Mésta, rikalo se nám ve skolách, byla Jiz
znémcena, avsak venkov, malé, chüdé chaPetr Denk loupky ceské si udrzely nejen 'zvyky svych
•odpora vfvozu nebo investice? '
predkü, ale i Jazyk; cesky národ vlastné vysel
Zdenek Fierlinger z venkova.
Vskutku také nejen ceská fec a mrav, ale i
Pravda o bou proti Tallchovi
gesta rukou a chüze ták casto prozrazuje nás
Auna Bendová selsky püvod. Podivejme se na diplómaty. Co
to dalo práce, nez se mnozi pánové naucili Jak
se slusi a patfí »chodit po parketách«! Jestlize
jsme celli Lockartúv Üstup ze slávy, znovu si
Eurá na chudé! Kqncem ro^u, 192.4 hyl vyhlásen ta\ pripomináme, j a k jsme tézce zacínali, Jak
zvany restri\cní zá\on, podle néhoz bylo propusténo nám vrzaly boty a Jak Jsme se hojné potili,
deset procent vefejnych zaméstnancü s odhytnym nebokdyz Jsme se méli setkat s nasi starou rodovou
slechtou: délej co délej, pofád jsme byli, treba
s penst. Slo vétsinou o mladsi za'(ne,stnance, takze od'
hytné.ani pense nebyly vyso\é Aby vsa\ tito zamest- jiz obyvatelé naést, syny podélkárü, tézce prananci pñlis nezhohath, posta-ral se ^ 17 a 18 o \rácenicujicích na láirech slechticú.
pmsi. Ten\rát ovsem vedlejsí prvjem nebo druhou pensi Jsme z vétsí miíry sedláci a j e pfirozeno, ze *
méli jenom vyssí zamhinancí, tcí\ze v zá\oné se stano-také se k pude priklánime. Vidéli jste viée záVilo, ze pense se krátí teprve, kdyz jiny vydélecny pfv riti tváf Prazana, nez kdyz vám müze fíci, ze
Jem pfeyysoval trojnásobek. poslednich a\tivnich pozit\umá tady kus zahrádky? Celou knihu o ctverci
P aspan polovina odpocivnych pozit\ü musila züstat. püdy napsal Karel Capek, a zé Je to mésfan a
Ha tyto mladé pensiszy si vzpomnél Zü\on cislo 204 Jaky!
, '
z ro\u 1932 a vzal jim penst tfeba celou, pfevysoval-li
Vedeni také hlasem starého ceského pudú
jiny vydélecny pfijem 36 000 Kc rocné. Vládní nafize- brali si zbytkové statky v pozemkové reformé
ni z ro\u 1933 pa\ sniiilo hrantct vydélecného pfijmu i nasi socialisté, záci ucení vyslého z m.ést, vüdna 24.000 Kc rocné, ta\ze restnngovani pensisié vy cové proletariátu. (Ostatné dávno jiz není
mizeli.
pravda, ze proletariát Je J e n v méstéch, dnesCelé úsporné nafizeni z ro\a 1933 chtélo postihnout ka Je ho právé na venkové vétsina,, lidi nezavydélecny pfijem. Jahjnile mél né\do pfes 6300 Kc méstnanych, ktefí neifaají, kam hlavu slozit!)
''ocvi a druhj manzel rovnéz. jiz se héfe obéma 40 Vedeni starym ceskym, a fekl bych prananebo 50% cinovného. To znamená u stfedos\olá\a cionálním pudem, zakupováli se a 'zakupují i
(ucitele) V Praze 2.400 Kc rocné. Sráz\y jsou dnes ta-vüdci, nácelníci i podnácelníci socialistictí na
kové. ze u ucitele s hruhym platem 1.750 Kc mésicné•ceské ci slovenské püdé. Nebylo a iféní tfeba,
pfipadá 499 Kc (slovy ctyfistadevadesátdevét) na aby vsecko pohltila jen partaj agrárni nebo lidová! Vsecko má byt podle politického klíce,,
Syli zavedeni: úfednicti a>prafesorsti aspiranti a ucihosi, nejen mista v úfadech a v Hypotecní
Jlstí praktikanti. s platem; 27.0 az 660 Kc mésicné. bance! Podle spravedlnosti, pánové, abychom:
Tento^^í|t dostanou vsa]{.a¿po£át\em pátého mésice; züsíali dobrym! pfáteli!
'n mésice pracuji zadarma a za. ctvrty mésic se plati Neprohlízeli jsme zádné archy na Státním
pozadu. Po patnácti mésicích zvysuje se pfidavek o 420pozemkovém úfadé, nelezli jsíne do áádnych
"z 900 Kc mésicné. Stane4i se aspirant ce\atelem, do' knih majetkovych, presto vífaé, ze pocet zbyt^flne ajuturum, \teré ciní v prvé polovine ce\atehké kovych statkü, které byly pijciéleny cleáüm so^ohy 10.200 ai 17.400 Kc rocné. v druhé polovine cialistickych stran, nebyl ti^..TOiiimální. Néí í-400 4117.400 Kc.
;
ktefi snád zkrachovali,_.,iimwii celkem snad
DétskY rozMas v Sovétském svazu
WPrmxm F» Hmimpaém
Í99e
ffctiázf latif^ i r i b f í t f r t e l ® Selerefiíi pfeipiateé 35'16, jeiüfliwí Cisla I i l'SI
Z obsahu
Z emigraniské poesie
' •
• A. M. Pisa
Dvé knihy Egona Hostov'ského
Bohumil "Polan
ravda o boji proti Talichovi
reformu
:a¥íiicketi 5 studia
Jan
Hfai ánelr
Ponevadí vsechny ankety profesorskych sboru právnickych
fakult o reformé právnickych studií nevedly k cíli,. vypracovalo ministerstvo skolství referentsky návrh zákona, ktery jií
Ocadlik — Isa Krejcí — Bendová rozeslalo k pfipomínkám.
¥tméiia Vfchodm a Západu
Hlavni zásady navrhované reformy jsou tyto: historické
Jindfich Honzl studium zkrátilo by se ze tfi semestrü na dva. Církevní pravo,
které je dosud samostatnym a zkusebním pfedmétem, zafadilo
by se jako soucást do studia historickoprávního, Jcam patfí.
Novym povinnym predmétem by byl úvod do studia ved právních jako metodika právní hospodáfská. Mezinárodní pravo
K re}{onstru\ci vlády. Úmrti pfedsedy poslanec\é
by bylo povinnym a zkusebním pfedmétem.
mémovny Bradáce postavilo politické strany pfed otázDosavadní systém tfí státnich zkousek by zñstal. K provo'
ku, \do bude jeho nástupcem. Agrárnici prosté prohlázování advokacie by stacily tyto zkousky a nebylo by tfeba
sili, ze podle néjakého k}xce je to jejich 'drzava a hledali
doktorátu.
\andidáta. V tisku se jich vyrojila cela fada. Pojednou
vsakbylavefejnost pfekvapena usnesenim pfedsednictva
Od základu by se zménily pfedpisy pro nabytí doktorátu
agrárni strany, podle néhoz bylo jednomyslné usneseno, práv. Mimo slozeni vsech státnich zkousek vyzadovala by se
ahy na pfedsedu poslanecké snémovny byl k<^ndidován disertacní práce a zkouska z právní filosofie a jednoho pfed'
dosavadni pfedseda vlády Malypetr (ktery jiz byl pfed' métu, ktery by volil kandidát. Rigorosa by odpadla a doktorát
sedou snémovny), a aby ostatnim k'^o^'^íf^^'^ stranám byl by hodností védeckou.
bylo sdéleno. ze pfedsednictvo navrhuje presidentoví
Takto navrhovaná reforma není nikterak radikáiní. Nepfiknpuhliky, ahy pfedsedou vlády jrhenoval dosavadního
hlízí se k novym velkym úsekñm právním, které by jako
ministra zemédéktuí dra Hodzu a ministrem zemédéh
povinné pfedméty mély byti zavedeny. Na pfíklad pravo prastvi dra Zadinu.
covni, státnézaméstnanecké, pojisCovací, prava imateriální
(autorské, známkové a patentní).
K usneseni agrárnikü doslo ve stfédu dopoledne a
S reformou právnického studia raéia by se reformovat také
odpoledne napsal nár.'Soc. Telegraf: Hodza pfedsedou
stfední skola, která ke studiu na vysoké skole pfipravuje.
vlády, Malypetr pfedsedou snémovny a Zadina mi'
nistrem zemédélstvi. To hylo v titulcich a cinilo to Také pfístup ke studiu na vysokych skolách by mél byt r e
formován. V nékolika státech je mozno, aby za fádného podojem, ze ministfi byli jiz presidentem republiky jmesluchace vysoké skoly byla pfipusténa osoba, která sice nema
nováni. Ve zprávé vsak se mluuilo jen o usneseni pfedmaturity, ale védeckymi .pracemi müze prokázat, íe muze, sé
sednictva agrárni strany. Zpruvw pfinesl pak i ostatni
zdarem sledovat pfednásky.
^i¿k a t^ké rozhlas.
Návrh nevyvolal dosud valné diskuse. Jak se dalo ocekávat,
Ve ctvrtek ^^ ohradily proti zpüsobu, jak agrárnici
postupovali. nékteré k<^a.licm. listy,' prohlásily, ze véc raá'li byti zrusen pfedmét, ktery se zkousí a jsou s ním spojeny taxy, vystoupili jiz profesofi, ktefí mají podíl, na téchto
nela byti pfedem sjednána s ostatnimi k^alicními stra'Wmí a pak teprve sd^élen návrh presidentü republiky- taxách, proti zrusení církevního prava jako zkusebního pfedPostup ag-rá'íniku hyl netakticky a zpüsohil také od' métu.
Prof. dr Turecek z Karlovy umVersity uvádél v Národni
yad, k^ery hy hyl jinak f"ít7'w nenastal. Üstavnim
politice ze dne 27. fijna, ze v úmluvé s Vatikánem se nase
cinitelem, ktery jediné je povolán k tomu, aby jmeru)vláda zavázala, ze se pficiní, ze co nejdfíve pfizpusobí zákony.
val a propouhél, ministr y, je president republiky. Tentó
cinitel mél' hyir'-tirvni informován o zamyslené re^dw- republiky modu vivendi (Turecek fíká konkordátem). Uvádí'
dale, ze úmluvy mají byti zachovávány a ze je na poyázenou,
struí{ci vlády. '\
I ?(dyz v dobé, k^^y tyto fádky píseme, jmenováci ze prvym krokem zákonodárcovym na smluvním poli konkordátu má byti odstranéní oboru církevního prava na es. právdekrety vydány nebyly. nepochyhujeme o tom. ie na
^•avrzích nehude niceho ménéno. Agrárnici hudou: ppj nickfch fakultách.
-•Fax0 SS^ limi&paém
t93S
I f c l i z i l a i d f i r i l f etirtel 9 Celereeií pfeiplatiá 35 M, iedietlifA Cfsla 86 l°5S
Z obsahu
Lev N i k o l a j e v i c Tolstol
Vdclav Cháb
Luéwik
JeStl
Letosni Tyden némecké knihy, pofádany ve velkéra méfítku v celém Némecku od 27. fijna do 3. 11.stopadu, byl pofádán hlaviié proto, aby byl zastaven
velky pokles némecké knizní produkce, patrny hlavMarie Majerová né za posledni dva roky. K tomuto Tydnu némecké
knihy byl vydán plakát, na némz je vyobrazena kniPro¿ s o c i a l i s m z á d á i e d n o i n o u s k o i u Milo Koldf ha a mee, jakoz i nápis: Kníha je meé ducha, aby
bylo dosazeno co mozná nejvétsího propa^acního
úciíjku.
Situace némecké knizní produkce se rok od roku
Zména ve vládé byla provedena tak, jak horsí a proto byl knizní obchod pojat do zákona o
¡sme pfedvídali. Netakticky a netaktní postup físské kulturni komofe, ktery obsahuje mnozstvi naagrárnikü zavinil jen zdrzení ve jmenováni rízení, jimiz má byt pomozeno pokleslé knizní ,propfedsedy vlády o tyden a ministra
zemédélstvi dukci jak na vnitfním trhu, tak i na írzích zahranlco dva tydny. Dostali lekci z koaliéni loyality a ních. Jednim z nejznáméjsich téchto opatfeni je
pfislusného respekiování ústavniho cinitelé.
nafizeni o tom, ze se cizi literatura a casopisy nePfedseda vlády dr. Hodza nezahajoval pod- .sméjí vysíavovati ve vykladnich skfíních a ze sraéjí
zimní zasedáni snémoven obvyklym
proje- byt prodávány jen na vyslovné pfáni kupujicího a
vem, ale mél projev k novináfüm a rozhovor nesméjí byt nabizeny.
s redaktorem Tempsu. V projevu k novináfüm
Dalsíra opaífením bylo rozhodnutí, provedené v
kzdüraznil potfebu dohody mezi prümyslem a dohodé s ministerstvera propagandy, které stanoví
zemédélstvím, mluvil o potfebé
podporováni pro némecké knihy na zahranicních trzich dumpinvefejnych i soukromych investicních praci, pfi gové ceny, nizsí o 25 procent nez v Némecku, je?, jsou
cerní dal dütku byrokracii, která práce tyto vyvozcüm nahrazovány ve formé vyvoznich prémii. ,
zdrzuje, a dal lekci nasim
nicneznárodovcúm Proti tomuto opatfeni se vsak oslfe postavili knihz vlastenectvi. V rozhovoni s
redaktorem kupci svycarstí, ktefí byli nadto podepfeni svycarTempsa, ktery se dotkl clánkú, jez stavély po- skou vládou, jakoí i knihkupci rakoustí, ktefí jsou
litiku dra Hodzi proti politice dra Benese, dr sdruzeni v organisaci Bórsenverein deuíscher BuchHodza uvedl: »Cs. vláda bude neochvéjné po- handler, která sdruzuje kromé knihkupcü físskonékracovati v teto politice se vsemi opravdu mi- meckych také asi dvacet procent knihkupcü ze zemi
mmilovnymi
státy na linii, kterou nacrtl a mimo Némecko, a to z Rakouská, Svycar.ska, P.olska,
Iderou jiz po léta vede ministr dr Benes.«
Mad'arska a také Ceskoslovenska.
Jinou akci, vyvolanou pro ozivení vyvozu némecVe éturtek hyl rozdán tiskem ve snémovné ké knihy, je zalození Vyvozní spolectsosti némeckych
návrh státního rozpoétu na rok 1936. Rozpocet knihkupcü, která jako prvou svou práci dala pro]e V rovnováze. Ministr financi dr Trapl ve vést statistické setfeni o tom, jaky je vlastné pokles
svém exposé vykládal, jak bude reseña otáz- vyvozu némecké knihy za posledni léta. Pfi tbmto
ka zadluzení státu, totii snizením úrokové mí- setfeni bylo zjisíéno, ie pokles ciní u nékterych na¡V; ohlásil pak novou úpravu dañé rentové, kladatelú 30 az 80 procent. Bude také zfízen cennovelisaci zákona o stabilisacnich
bilancich,
surní sbor, ktery bude censurovati knihy, které jsou
jakoz i zménu u pfedpisouání pfím^ch daní
(na dué léta misto na rok). Vsech invesiic má urceny pro vyvoz, tak aby neobsahovaly nic, co by
Hti provedeno. v cástce 3 miliardy Kó. Rozpo- se mohlo dotknout jinych národü a státü. Má byti
cet provázeji dvé nové spotfebni dañé, a to z uéinéno vSe, aby se zabránilo zákazüm némeck:^ch
kyseiiny octom a z pfípravkú pro kypfení té- knih V ciziné, protoie, jak se pravi, »|edin^ zákm
Nové cestY ú v é m
i
"Páté u h l i
' JaroHav Nebesáf
¿ir
I ,..
r^i
'.i^í
m^^ '• rrm
to
ffelizi l a i i f i r i l f eifrtel • egüfifii-pfiiplatié 31 I i , ledielllfi Císla EC t§l
Z obsahu
Filmo¥á censura -• aepfítel dobrého Slmu
Jaroslav
Broz
Tedmi^tó kniika 'pro áéñ ve SSSH
' '•
ftír
Dea*
Saldovi LoulkY a délnici'bozi:
•Lidé roslou ke kultufe
WáeBaw Bé^oimek
Na západé podceñovany lija E r e n b u r g síává
se dnes v sovétech neJctenéjSím a u t o r e m i pfi
názo^ové spornosti svych novych knih a pfes j e - .
í,
'
,
Otokar^ Fischer jich umélecky nedostatek a formáhií nehotovost.
Pfiéinu toho jsem uz povédél, kdyz jsem n a jare
' ¥f znam John Dos Passose v m&demim V Cinu psai o Erenburgovi jako autoru Dne druamerickém romané
j . j . ^f^^^^ hého a jako o spisovaíeli, jehoz hiavnim tématem se sta!a vystavba lidskych d¡así. Nebudu to
opakovat. Tézi mi dokládá jiz ctvrté vydán! Dne
druhého, nedávny Juzovského vyrok, ze- viádSíátnt rozpocet na rok ^^^^ ^y^ snémovné pfedlozen eem sovétskych myslí se dneska sta! E r e n b u r g
ktos zvlásté pozdé. V tisku vyskytly se hlasy, ze jej namlsto básnika Selvinského a dale zivy ohlas
nové knihy Jednim dechem (Ne perevodja dynehude mozno do konce roku v obou snémovnách prO'
c h a n i j a ) , k t e r á ted' vy&la t a k é v ceském Pí&kové
jednat a ze se bude muset odhlasovat jen rozpoctové
pfekladu v sovétské knihovné Odeonu. E r e n b u r g
provisorium. Hapsal jsem jiz 27. fíjna, ze fádny rozse tady znova vraci hlavné k mladym lidem,
pocet ke veas projednat — a jak- Véci, k^eré s rozpock jejlGh. dneSním citüm, o néz se déií zbytky
tem souvisi jen nepfimo, mohou se projednat v od'
s t a r é lidské psychiky, starého chování a jednáni,
hornych vyborech, k^eré mohou jednat soucasné s vys psychologickymi düsledky revoluénich, hospoborem rozpoctovym, jeito v ^azde'm vyboru jsou jini dáf sko-sociálních poméru zemé. Tentó proces je ^
clenové.
h l u b i i neá by se zdálo, A E r e n b u r g — i kdyá se
MyÜenk& P^^ na úrodnou püdu. Soucasné s vy- jej nezmocñuje v celé jeho §ifi a podstaté — a!eharem rozpoctovym zasedaji i jiné odbomé vyhory a spoñ Jej naznaéuje.
»
jedná se v nich o politickych prohlémech souvisícich
V Sovétském svazu zaéala rústi nova spole-<
s jednotlivymi rozpoctovymi k<^pitolami.
censká trida pracujicích, bez tradic, s viiií, ovláDobrá myslenka se vsak zvrhla — pro nedostatek
danou politicky z jediného centra a s jedinym
relie styku mezi parlamentem a vládou. Pfedpokiadem zfetelem. P o k u d byia a je takto z a m é s t n á n a a
zdaru mého námétu bylo. ahy zasedáni odhomych vy- vyéerpávána hospodáfskymi starosími, gtechnicboru hylo rozvrzeno a zejména ahy hylo zahránéno kymi a spoleéenskymi úkoiy, nezdá se na venek
hromadéní projevü ministrü v urcitém dni. Stalo se slozitou, je §edivá svym vnéjsím vzezfením a nevsak, <^o se státi nemélo. 'Hékolik vyhorü koi^d schüze zajimavá jednotlivymi osudy svych pí'ísluSnlkü.
tyz den a stal se pfípad, ze jednoho dne mluvilo sest
V pfesvédceni o teto uniformní skuteénosti za•ministrü ve vybor ech.
nikl pfed lety v SSSR psychologicky r o m á n a
Hezhytná puhlicita byla do nemoznosti zkompliko- byl i teoreticky odmítnut. Nebof literatura sovana, ^iovináfi hyli zaplaveni stohy papiru. ktery ne'
vétské inteligence (poputcické a pozdéji spojemohli veas zpracovat a rozsah listü nestacil ani na dü'
necké) se nezajimala o psychoiogii nového 61oleiité projevy ministrü.
véka. Méla zprvu véén;;^ a nedofe§eny problém
Myslenka délhy práce nesmi tim byti pohfhena, svého p o m é r u k revoluci a pozdéji pfijáia za své
heslo zobrazovat v uméni pétiletki|. Dala se ji
nebov pfi velkych osnovách unifikacnich (novém oh'
s t r h n o u t k obdivu technickych úkoiü a divü,canském zákoné a podobné) bude ji nezhytné tfeba.
Letos mélo provedeni myslenky i zvlástni vyznam m o h u t n o s t i vystavby, a zobrázovaia nové lidi,
psychologicky. Mladí poslanci. zvoleni v \vétnu. nc t a k zvané h r d i n y pétiletky,- údernlky, v r o m a n tickém osvétleni, staticky. Na konec t u zb'ylo
méli do podzimu pfílezitost zúcastniti se praci parla'
mentp, a neméli B^Í ji ani \dyhy rozpocet projednával holé schepaa sovétského élov^ka. Vyspélé délnicjsnom. vybor rozpoctovy. Rozdéknim práce do vseeh od' ké vrstvy proío brzy zaéaly volat po literátufe '
I
WPeáxe f». pnalmee
mSS
¥11" S@
Sisi p r ® kuliuB'ns
m vefe¡Bté
oiézky
lychÉzi kaidí druhf «tirlek e Celoroí*! písdRlatii 3S U, iednotiivá eisla U fSil
Z obsahu
_..
Sddova tailia krétkfd i próz
Eomáa o pfedeMe k gvetove válce
Bohumil Polan
Fotograie a ¡yriko
,
Lubomír
Linhart
Báie a sfailecnost soMch lidí
^ ^'
Marie Majerová
ladostnó hodlnka nád knlhoii Marie
MaÍ©ro¥é
Josef Strnadel
Socialism a zloclnnosl FramilSek
FaJiF
Historicky je zajímavé, ze ío byla také trestnéprávní otázka, jei dala mladému Marxovi dost siln^
popud k vypracování jeho socíalistické teorie (miním debaíy na rynském snému o zákonü proti krádezim dfíví roku 1842, o nichz psal Marx do Rheinische Zeitung). Soustavné vsak Marx ani Engels
nezpracovali stanovisko socialismu k otázce kriminality. Az vlivem lombrosovského sméru v ktiminologii
zacali se i socialisté zabyvaí vice touto otázkou.
Anthropologicky smér, zahájeny Lombrosem, snaiil
se totiá redukovat zloéinnost na uréité rysf fysiblogické a cinil tak zloéinnost nezávislou na sociálnim
Lidé a déjinné chvíle republiky. Dne 21. listopádu
a ekonomickém zfizeni spolecnosti. To ovsem znaoznámil president Masaryk pfedsedovi vlády dru Hod'
menalo popfení základní íhese socialismu, a proto
zovi iXmysl vzdáti se úfadu presidentského, jakmile
obsahem skoro vsech sociaÜsíickych studií o krimihudou ucinéna opatfeni, která s tim souvisí, to je, jak'
nalité pfed válkou je ponejvíce vyvraceni lombrosovmile se koalice dohodne o spolecném k<^ndidátu.
ského sméru. Po válce nova politická situace, v niz <
V nékolika dnech se ko<ilice dohodla, ze bude volit se octly socíalistické strany, a zvlásté krise vyító-,
dra Benese presidentem republiky a hned se také za'
cily problém kriminality z literatury socialistieké
cdo jednat o doplnéni vlády, totiz o novém obsazeni skoro úplné. Teprve obrat ve vyvoji trestniho prava
^^resla ministra zahranicí a o pfidélení druhého k^esla ¥ hitlerovském Némecku olivíl opét zájem o tyto
meskoslovenskym národnim socialistüm. O pozadavcích otázky.
1^
ptran^i agrárni se zminime jindy.
Stanovisko socialismu ke kriminalité mohli by^
Pocátkem prosince nawhli agrárnici. ahy Masaryk
fmkci podrzel. anebo byl zastoupen. J^eni jisto. zda chom shrnout v tyto these: 1. Kapitalistická spolefinost, jez se zakládá na tfídnim rozvrstveni lidi
chtéli jen zpüsohiti odkUd nebo zda pocitali s tím. ze
hude-li zvolen námést\em agrárník. ze pak i definitivní a pfedpokládá ekonomickou a kulturni zaoslalost
president republiky bude z fad pfíslusnikü jejich stra- velké vétsiny spoleénosti, tvofi tira samym podmínky
"liy. Mluvi-li se zde o agrárnicích, je tfeba poznamenat, pro vznik zlocinnosti a neni s ío, aby s ni úfiinné
bojovala. I v téch'f)fipadech, kde se zdá, ze je zíofiin
ze s jejich snahami nelze ztotozñovat pfedsedu vlády
dra Hodzu. ktery se loyálné snazil dodrzet püvodni podmínén fysiologickymi úchylkami delikventa,
béSí vskutku o degenerad zpüsobenou dnesním zfíaohodu.
Pravé kfidlo agrárni strany, které má v Praze v rw zením spoleéensk^m, z níi vlivem dalSich poméru
kou i tisk strany, se senátorem Vranym a moravskym vzniká zloéin. Reformy potfebuje víc spoleénost neí
Stoupalem v cele (za pomoci Sjednocenych. vedenych individuum.
Stfíbrnym) se snazilo ze vsech, sil zmafit vysledek pü2. Chudoba, hospodáfská a kulturni zaostalost jsou
^odní dohody a kdyz nemélo svého k<^ndidáta. pfislo v podstaté hlavním zdrojem zloéinnosti; proto je zlo^^profesorem Hémcem. Dr Hodza hyl svou stranou Éinec spíse obétí spolefienskych poméru, a mél by
] zcásti bpustén a jeho mise ztroskotala; nezhylo nez po- b^t zvláSíé v:^kon trestu upraven jinak ne2 dosud.
Socialism se íak stal pfedním zasláncem humánnéj• dat démisi. Masaryk P nepfijal.
Sího síanoviska ke zloáinci. Nékteré poáadavky v tom
^yly vydány dvé úfedni zprávy o demisi a jejim
'>^epfijeti. Tisk sám o pficinách nesmél psát. ale Tiskovy sméru byly ni pfed válkou cástecné uskutecnéoy (na
oahor predsednictva vlády dodal Ceskoslovenské tiskové pfíklad podmínéné odsouzeni, zvlástní trestní soudl^mcelári a tim také rozhksu J^omentáf Venkova, jimz nictvi pro mladistvé, odstranéní nebo zmírnéni trestu
hí dan nesprávny vyklad o pomérech v koalici a o pO'
smrti, práce ve véznicích a podobné).
«wení pfedsedy vlády. Dr Hod^a si nepotfehoval ové3. .Trestní pravo Je v rukách ífidni kapitaiistické
iisi pro ifuiiurní a vefejné oiázify
Rocník VIII 1936
Rídila
Marie M a j e r o v á
s r e d a k c n i m kruhem
1936
Cin • Praha
Obsah
Verse
Bart lija: Barcelónsky motiv
Blaiek Karel: Novináf
Brügel Fritz: Únorová balada
Hora Josef: Zasnény vlak
Hrubin Frantikek: O tora délení
Kadlec Svatopluk:
Zemi
hacina Václav: Dichtung ohne Wahrheit .
— Máchovská variace
— Némecko 1936
— Volkische Beobachtung
Malífová Helena: Don Quijote
.
402
410
56
74
394
8
. 210
298
274
98
146
Mencák Bfelislav: Máchovská variace 1936 .
Nechvátal Frantisek: Lesní délnlk
— Noclehárna
— Ozáfené okno
— Poesie
Noha Jan: Pisen
Pekárek Václav: Noc na Kladné
Soryl Emil: Optimisticky román
Taufer Jiri: Lístek do Spanél
Tomicek Bohuslav: De profundis
Volné podle Dyka
. 189
307
172
386
18
82
194
238
338
162
428
Clánky
Bart lija: Boris Pasternak
40
Baxton Francis: Spanélsky ohlas v CSR . . . 305
Behounek Václav: Politicky neklid v sovétské literátufe
193
Bidias Miroslav: Manzelství pranyfované zákony 202
Bloch Henryk: K zivotní otázce státni opery . . 200
Brügel Fritz: Dvaapadesát hofkych balad . . . 390
— Nova probiematika sovétské literatury . . .
83
— P r a c o v n i pfevrat
5
Burian E. F.: Hudebnost K. H. Máchy . . . . 2 2 9
Capek J. B.: O básnictví doby husitské . . . . 281
Cemik Artus: Jak spojit s marxismem filmové
vyjadfovací uméni
22
— Malé básnické kofisti
67
— Nedostizny pfíklad Básnictví
179
— Nové püvodni verse
263
— Poznáváme jádro jihoslovanstvi
294
— Rusky námét anglickymi brylemi . . . 88 (126)
— U ctyf sousedú SSSR
245
— Ütocník má pfednost?
307
Ccheidze K. A.: O národech severa SSSR . . .
38
Dancová Zlata: Elo Sándor: Zákonodárci . . . 422
Denk Petr: Gorkij o détské literátufe . . . . 344
— Pedagogická báseñ
102
— Vladimír Majakovskij v détské poesii . . . 405
Dolezal Jaromir: O Bedfichu Hlavácovi . . . 356
— Trojjazycny pamflet proticesky z Varsavy . 310
Dvofák Josef: Kongres slovenskych spisovatelü
a autonomista
167
— Novy slovensky román
357
— Zas po jedné sezoné Slovenského národniho
divadla
212
Eisner Pavel: Dante vivo a rartvy Komensky . . 180
— Noviny a národ
131
Fajfr Frcuitisek: André Gide o Sovétském svazu . 401
— Bauerüv integrální socialism
273
— Edvard Benes — rozum v cinnosti . . . .
1
— Hospodáfství s plánem nebo bez plánu? . . 81
— Hovory s T. G. Masarykem
177
— K Fischerové filosofií kvality
129
— Ne jen osla-vy
65
Fierlinger Zdenek: Od komunismu k hospodáfské demokracií
49
Fraenkl Pavel: Básník a spolecnost
135
Guth Jaroslav: ¿ivotopis diktátora
6
Guth Jifí: Oldenüv Hítler
233
— Knizka o Marxovi-revolucionáfi
321
Guth-Kokoschka:
Nad novou Hnédou knihou . . 267
Havel Miloslav: Hieda se rozhlasov.v námét . . 151
— Rozhlasové experimenty v roce 1935 . . .
23
Hora Josef: Hlas princezny Lyoleji . . . . . 116
Chalupecky Jindfich: Improvisace nebo metoda 40
— K spolecenskému postavení moderního uméni 104
— O Uméleckoprüravslovou skoiu
55
— Slovo o situaci nadrealismu u nás . . . . 2 1 7
Cháb Václav: Hanéná léta
337
— Nebrann:/ lid
358
— Vychova pfed Verdunem
293
Chlapcová-Gjorgjevicová
Julka: Srbsky sociálni
román
343
Jehl Ludvík:
Jediné vychodisko, druhá románová trilogie Josefa Kopty
228
— Vystava Sirény a jejiho kraje
58
Jirkü Gusti: Détské kresby v Sovétském svazu . 391
— Prosté véci
265
— Sest nedél hostem Gestapo
215
Kautsky Oldfich: Evropa ucí Asii
311
— Rasismus orientu
385
Kautsky Oto: Divadlo p r o lid
211
Koláf Mila: Ne úpadek mravü — ale anarchie . 308
Koutník Bohuslav: Dva knihovnické sborniky . 137
— Kompromis, ktery nekomproraituje . . . .
17
— Kfest'anství nekfest'anské
35
— Literatura a 28. fijen
353
— Nad Sirénou
9
— Novy Masaryk
408
— O Rádlovi a socialismu
86
— Objednávka individuální a sociální . . . . 241
— Postavy a osudy
161
— Socialisticky svétovy názor v ceské filosofií 289
— Vavfin spravedlivému
152
Legendy o marxismu (Jiri Stolz, Frantisek Fajfr) 369
Lipca Bohdan: Rus? Rusín? Ukrajinec? . . .
97
Majerová Marie: Cesty Sovétskym svazem . . .
26
— Ceská Alenka v zemi divü
406
— Dobrodruznost emigrantská
184
— Obraz zivé sopky spanélské
297
— Slovenska pfihláska do svétové kulturni tvofivosti
197
Malífová Helena: Traven a jeho dílo
214
Mencák Bfetislav: Sovétská literatura p r o déti
na nové koleji
134
Naurátil Josef: Masarykova Otázka sociální . . 249
— Poctívy intelektuál a — Masaryk
75
Nebesáf Jaroslav: Nase druhá devalvace v rámci
hospodáfského déní svétového
341
— Nesnáze spofení
359
— Úspory a tesaurace
373
Nováková Milena: Román o národni revoluci . 348
Novy Karel: Prazské vecerniky
182
Olden Rudolf: Hitlerovy plány
181
Olympiada a nase jednostrannost
258
Pachia Jan: Osmdesátka Sigmunda Freuda . . 145
Pálenicek Ludvík: Ucitelé o sovétské vychové . 164
— 2erotínská monografie
346
Patocka Jan: Titanism
99
Pekárek Václav: Marxistická kritika o Otakaru
Bfezinovi
326
— Marxovo a Engelsovo hodnocení Balzaca . . 417
Pojezdny J. K.: Polsky román proticesky . . . 257
Polan Bohumil: Gapkova satirická utopie . . . 101
— Josef Hora v roce Máchové
199
— Nové vydání Kratochvílovy Vesnice . . . 375
— Novy cesky romanopisec
323
— Román o ztracené generací
42
— Román Tfi feky od Vladislava Vancury . . 275
V
Pomn. Bohumil: Z pfínosu püvodni prózy . . . 424
— Zensky román A. M. Tilschové
84
Pospiáilová Anna: Estetická funkce, norma a
hodnota jako sociálni fakty
389
— Literatura hieda radost
89
Pfikryl Vladimír: Ceskoslovenska nekultura 1936 209
— Lékafské knihy
404
— Penize anebo zivot!
262
—- Sebevrazda Bohuslava Brouka
165
Roraánové seriály a soubory (Václav
Tichi),
A. Hujerová)
149
Sládek Václav: Fair play
133
Stolz Jifí: Némecké délnické hnulí v emigraci . 24
Strnadel Josef: Boj o Masaryküv poslanecky
mandál v roce 1907
328
— K pfekladu Eugena Onégina od Josefa Hory . 420
— Literatura podle hesla: K lidu niz . . . . 231
— Nad versi Frantiska Halase
403
— Nové knízky ceské lyriky
372
— Posledni povídka Bozeny Bencsüvé . . . . 392
- - Povídky vsedního dne
148
— T e d nebo nikdy
361
—- Trilogie Zelezny kruh
260
Set Anlonín a Dvofák Josef: Z Jugoslavie . . . 282
Tardu Vladimír: Husserlüv zák u nás . . . . 324
Teige Karel: Skola — nebo Akademie uzitych
uméni?
72
Tichy Vítézslav: Ani labuf ani Luna
— Do Máchova roku
— Dvé knihy básnické estetiky
— O milkováni, lásce a zradé
— Pfíspévky k Máchovu jubileu
— Sovovy zpévy dneskü a zítfkü
-7- Závér Máchova roku
Úvodníky:
Hostiny Václav
Hrabánek Jan . . . 1 7 , 33, 49, 65, 81, 113,
Inlentus 145, 101, 177, 193, 209, 257, 273, 289,
321, 337, 353, 369, 385, 401.
Sládek Václav
Vefejné knihovny zpytuji svédomi
(Ladislav
Reznícek, Jeden skalní knihovnik,
Bohuslav
Koutnik)
Weil Jifí: John Dos Passos a problémy sovétské
literatury
~— John Dos Passos a sovétská literatura . . .
— John Dos Passos a sovélsti ctenáfi . . . .
— Tolstoj a Gorkij
Winter Gustav: Dvé slé rodin
— Co se stalo ve Francii
— Nezaméstnanost v literátufe
— Pierre Laval
— Prava individuální a kolektivní
Zieris Karel F.: Amerika vidéná zespodu . . .
264
33
20
292
168
327
388
225
97
129
305
417
241
339
52
3
120
246
113
225
2
69
277
279
FeuilletonY
Eisner Pavel: Alotria ladicü pian
— Cebo potfebi a jak do toho
— Fejton, národni paslorek
— Kursiva stavovská
— O idealismu
— Plánicka versus Pantheon 80:0
— Poznejte svou vlast
— Skarohlíd o kritice
— Vzpoura zen
— Z mého herbáfe
— Zdolárae némcinu?
— Zemé klícü
44
235
12
330
154
170
268
362
. 393
107
252
219
Fuchs Rudolf: Otázka chroustü
Koutnik Bohuslav: Délej, co chces
— Svár citu a rozumu
Lacina Václav: Bratr, utopistická povídka ladéní
optimistického
— Povídky z tisíce a jedné kapsy
Novy Karel: Hrst citátü z Venkova. Nejdfíve
néco z domova
Polan Bohumil: Kouzlo h a p p y endu
Sonka: Mala autobiografie tuláka a básnika . .
Zeromski Stefan: Vojáci
185
345
376
285
319
27
140
123
428
Zprávy a poznámkY
(AktualÜY' citátY' divadlo, film, rozhlas, vYtvarniclvi)
A co ceny raésta P r a h y ? (Bohumil Polan) . . . 394
Anonymní Heine (Vítézslav Tichy)
124
Autorka Sirény
66
Básník a Bafa (P. E„ Ktk)
371
(Ktk)
394
Besedy spisovatelü se ctenáfi (EL)
172
Blok socialistickych spisovatelü Ceskoslovenska
(M. M.)
45
Cyklus o marxismu (F. F.)
91
Cesky film na lepsích cestách (Jara Broz)
. . 59
Cestina konversacní (Oldfich Bárta)
316
Cím dál tím hüf (Ktk)
109
Déjiny na jevisti D 37 (Erich Paulus) . . . . 332
Délník o stédrosti (Josef Pojar)
411
Demokratická dramalurgie? (Erich Paulus) . . 237
Dnesni stadium svétové hospodáfské krise (Jifí
V. Martin)
46
Dopis o paragrafu 144 (Julka Chlapcová) . . . 1 4 1
Doslov k aféfe (Bohuslav Koutník)
410
Druhy svazek Kvartu (ST)
238
Duch reakce (Ktk)
300
Dva mladí raalífi (J. Ch.) . . . . . . . .
187
Emigranti (Ktk)
253
Film jako mluvnická zvlástnost (A. C.) . . . . 378
Filmová censura . . . a jak se komu líbí (R.) . . 109
Filmová censura se hájí (Jaroslav Broz) . . .
92
Habsburk a »Serbiaken« (M. N.)
286
Henleinova strana v krisi (V. H.)
205
Chceme zit! (Josef Strnadel)
411
Interview s deviti kanáry (V. Hostiny)
. . . 171
J. D. n-eboli pfípad kriticky (Pavel Eisner) . . 331
Jak:^ je nás tisk (EL)
108
Vi
Jaroslav Kratochvíl uvádí knihu Vesnice . . . 354
K metodám pravice (Ktk)
395
K stachanovskému hnuti (Ktk)
30
K starostem a metodám pravice (V. P.) . . . 412
K zájezdu presidenta Benese na Moravu (E.
Soryl)
236
Katolická revue Novy národ (Oldfich Bárta) .
237
Kde je zacátek viny? (M. M.)
172
Kdo je odpovédny? (E. Paulus)
254
Literární politika (E. F.)
316
Mají prazské vecerniky ideu? (—bán—) . . . 141
Maly pokus (Ktk)
300
T. G. Masarykovi (R.)
71
Menschen auf der Flucht
178
Mést'ák v pfestrojení (V. W..^
155
Mezinárodní sjezd volnych myslitelü (Ktk) . . 125
Mládez potfebuje míru, mír potfebuje mládeze
(O. W. Kubinsky)
89
Mladi se sjednocuji (es)
412
Muz, jenz neposlechl Masaryka (v. v.) . . . .
28
Na i'ozloucenou (Marie Majerová, Frantisek
Fajfr,
Bohuslav Koutník)
427
Na shledanou (Nakladatelstvi
Cin)
427
Nacionalism a kosmopolitism (J.)
427
s>Napravo« s Henleinem? (Václav Hostiny)
. , 378
Národni listy (Ktk)
364
Nemocenská pojist'ovna a jedna pojisüovna
(V. G.)
142
Nezbytná pfipomínka k presidentské volbé
(L. J.)
50
Nova doba némeckého aktivismu? (Erich Paulus)
296
Novináfská kapitola (V. H.)
O kulturni pravici a levici (M. M.)
O Svobodné skole politickych nauk (B. Koutnik)
Obchod s dietetikou (V. P.)
Po presidentské volbé (Jan Hrabánek) . . . .
Podnikáni vefejné a soukromé (V. Hostini'i) . .
Pohled na mezinárodní fotografii v Praze (E. S.
Hokes)
Politická proroctví (Ktk)
Poznámka k véci Honzlové (Cesimír Jefábek) .
Proti bolsevickému nebeznecí (Ktk)
Pfíbéh jako z pohádky (L. J.)
Pfihlásil se casopis (Ktk)
Prúmvsl a Bolzano (V. H.)
Ragazüv ohlas (Ktk)
Redaktorka Cinu
Revue zasílané redakci Cinu (E. L.)
Rosenbergova literární cistka (L. J.) . . . .
Rozlicné agrárnické mínéní o státnich cenách
(Bohumil Polan)
Situace slovenské cinohrv (Josef Dvofák)
. .
Skunina ekonomistü v ceské sociální demokracii
(Frantisek
Faifr)
Sleoá bohyné (Erich Paulus)
Smutny hlas z Ju.Qoslavie (J. N.)
Solidarita, spolek zasvéceny pomoci
155
59
378
186
13
285
109
124
92
349
30
45
171
13
395
156
29
394
298
299
236
222
46
Sovétsky tisk s hlediska národnostního (Hja
Golub)
Svobodná skola politickych nauk (B. Koutnik) .
Saldüv zápisník (EL)
Sedesát let Akademického domu (EL) . . . .
Snanelské kostelv (Ktk)
Soanélsko, Snanélsko, Spanélsko (es) . . . .
Spanélsky puc a kudy na néj (—er—) . . . .
Spanel.stí marxiste a anarchisté pfed revoluci
(A. H.)
Tradice (Ktk)
Tfi drobné poznámky k branné vychové (Emil
- Skácel)
Ukfizované déjepisectví (m. b.)
V tábofe volnych myslitelü (Ktk)
Ve véci Národniho divadla
Ven z bvrokratickvch okovü! (F. F.) . . . .
Vsiehni Ciñané (Ktk)
Vüdcové a vedení (V. H.)
Vychova k brannosti (dr Miloslav Sefrna)
. .
Vysoké skoly (V. H.)
Vystava Sirény na Kladné (K)
(Vik)
Vzdejle se zaméstnání (F. F.)
Z prazskvch vystav (J. Ch.)
Z revuí doslvch redakci Cinu (EL)
Zpovéd' V. I. Némirovice Dancenka (V. Hostiny)
14
348
124
186
300
364
253
186
243
123
29
331
59
315
378
45
220
108
46
59
315
125
221
331
Knihy a c a s o p i s y
Alice G. Masarykova (A. Hujerová)
77
Almanach Kmene (R)
429
Aymé Marcel: Ulice hez iména (M. M.) . . . . 189
Azuela Mariano: Demetrio (M. M.)
189
Bednáf Jaroslav: Cervená zemé (EL) . . . . 317
Bonn H a n u s : Tolik krajin (es)
428
Brügel Fritz: Gedichte aus Europa
429
Bfezinova Modlitba vecerní (—le—)
. . . . 173
Calvin, kardinál a refnrmátor (es)
380
Carlisleová: 2ena (A. C.)
126
Co císt? (vbk)
126
Co se chystá?
189
Cosifi B.: Pokosené pole (st—)
61
Crabités P i e r r e : Benes, státník stfední Evropv
(F. F.)
.28
CasoDÍsy nám poslané (EL)
60, 158
Ctyfi knízky drobnvch próz (Josef Strnadel)
. 301
Darwin L e o n a r d : Co ie to eugenika
157
Délnictvo a rozhlas (M. M.)
380
Détské k n i h y letos
413
Dlouhán Frantisek: Láska dávného jara (L. Jehl) 317
Dlouhán F , : Na bludnych cestách (st—) . . . 1 5 7
Dolezel Karel: Hodnota es. koruny a co s lím
souvisí (F. F.)
287
Druce G.: V srdci-EvroDv (Frantisek Benes) . . 428
Duhamel G.: Zahrada selem (Vilém Tichy) . . 3 1 8
Elül Mirek: Mésta na pobfpzí (sí—)
14
Enclis Karel: Re.eulierte W^irtschaft (F. F.) . . 93
Falkner William: Svatvne a . 5.)
1.^7
Fischl Viktor:: Hebrej.ské melodie (es) . . . . 428
Frank B r u n o : Boje o Polnou (Vilém Tichy) . . 318
Freud: O sobé i psychoanalvse (V. P.) . . . . 380
Giono J e a n : Zelené mládí (M. M.)
158
Grmela J a n : Nikdo neunikne (A. C.) . . . . 157
Gudmundsson Kristmann: Jitro zivota (B. Mencák)
396
— Modré Dobfezí (M. M.)
189
Habfina B a i m u n d : Bfezina a Nietzsche (J. O.) . 174
Harding T e x : Ztraceni (L. J.)
157
Hefman Miroslav: Maxim Gorkij (EL) . . . . 303
Hilton J a m e s : S Bohem, pane profe.sore! (M. M.) 2.54
Hnedá síf
157
Hník F. M.: Pohnutkv dobrocinnosti a kfest'anství (V. Machotka)
379
Hoetzel J i f í : Ceskoslovenské správní pravo. Cást
vseobecná
156
Hoch Karel: Alois Rasín, jeho zivot a dílo (A. C.) 157
Horeéka Frantisek: Dan z lásky (J. O.) . . . . 174
Hort Desider: Sociologie státu (F. F.) . . . . 302
Honton Claude: Julián Grand hloudí (J. S.) . . 1 5 7
Cháb Václav: Karel Havlícek Borovsky (Ktk) . 316
Charlotte Masaryk (J. B. C.)
77
Chmelaf Josef: Polská mensina v CSR (L. Jehl) 188
Chystá se püvodni próza (M. M.)
332
litis Hugo: Rasa ve vedé a politice (m. b.) . . 13
J a n d í k : Masaryk na Valassku (Frantisek Benes) 316
Janko-Siebenschein: Pfírucní slovník némeckocesky (M. M.)
301
Jefábek Cestmír: Cesta pozemská
(Rajmund
Habfina)
30
Johannsen Karl: Gestapo v Praze (F. F.) . . . 286
Kaiser A. L.: Boi o Habes
157
Kapoun Karel: Závraf (es)
428
Kes.sel Josenh: Belladonna (A. C.)
318
KiDling R u d y a r d : Písné muzü (m. b.) . . . .
ti
Klimecky inpr. dr Vladimír: Strukturální zmény
V hosDodáfství svétovém i ceskoslovenskem
(F. F.)
93
Knihy dobré náladv (M. M.)
157
Knihy doslé redakci 94, 158, 174, 189, 223, 239, 255,
303. 318, 365, 381, 397, 413, 429
Knihy na prázdniny (M. M.)
270, 287
Knihy nro déti
397
Kocin N.: Dévcata od Volhy (es)
397
Kohn .Tindfich: Asimilace a véky (Ktk) . . . 429
Kostolny Andrei: Slovenské matky (es) . . . 380
Kozmínová Amalie: Olenina láska (M. M.) . . .
62
Krásná vvdání Máie (M. M.)
. 173
Leonov Leonid: Cesta na Oceán (vbk) . . . . 413
Literatura jednoho roku na Ostravsku (es) • . 380
Ludwie Emil: Duch a cin v Americe (R.) . . . 189
Lutherüv odkaz (es)
380
Macek Josef: Cesta z krise
125
Marczyñski Antoni: Zítra (st—)
61
Mayer. Horna a Sourek: Nové sméry v obchodni
politice (F. F.)
93
Meisth'k Karel: A neuvod' nás (A. C.) . . . . 3 1 7
Mezinárodní anglictina (A. E.)
302
Miljnkov Pavel Nikolajevic: Masaryk a Benes
(M. Z.)
286
Milne A. G.: Enslish of everyday life (M. M.) . 302
Miada sovétská Ivrika (EL) '. .'
302
Moravec E.: Válecné moznosti v Evropé a taíení
V Habesi (F. F.)
157
Moudrv Karel: Rasa a národ ve svétle zidovské
otázkv (mbs)
173
Müj boi. Hitler o sobé a svych cílech. Zpracoval
dr. Fr. Bauer. (Ktk)
429
Musil Alois: Pod Himalaiemi (—z—) . . . . 3 1 7
Muspratte E r i c : Plízil jsem se Evror»ou (J. S.) . 157
Nazval Vítézslav: P r a h a s prsty desté (es) . . . 428
Nielsen Fritz Walter: Kniha v plamenech (EL) . 188
VTT
Nové obzory (—le—)
270
Nové pfeklady z ELK (M.M.)
395
Novinkv sezony
13
Novorocní knizní dary
427
Novozilov N. F . : Vvvoj ctecích metod v car.ském
Rusku a V SSSR (—le-^)
302
Novy Karel: Na Tábofe 1420 (ST)
317
O Kamilu Kroftovi (Frantisek Benes)
. . . . 365
Ostrovskij: Jak se kalila ocel (vbk)
269
Palacky Frantisek: Déjiny národü ceského
(M. M.)
381
Palivec Viktor: Rasové hnuti dnesního Ncmecka
(L. J.)
157
Palkovsky B.: Za sovét.skou civilisaci . . . . 1 5 6
Papousek Jaroslav: Kronika ceskoslovenské svétové politiky za rok 1935 (F. Benes) . . . 2 8 6
Paustovskii: Kolchida (vbk)
270
Pavlová Milada: Déjinv Maffie (M. M.) . . . . 3 8 1
Poe.sie od Ostravice (Josef Strnadel)
. . . . 396
Polácek Karel: Michelup a motocykl (M. M.) . . 254
Postavy a dílo (~le~-)
269
Priestley J. B.: Andélská ulicka (vbk) . . . . 158
Pfíhoda Václav: Praxe skolského méfeni (-le-) 302
Pfírucní slovník némecko-6esky (M. M.) . . . 381
Pul roku ELK (M. M.)
187
Pu.skin A.: Poltava (T—y)
61
Roth Josef: Antikrist (EL)
380
Sahula J i f í : Husitsky tribun (st-—)
157
Sedlácková Jozka: Historie podivného nákupu
knih pro Svobodnou skoiu politickych nauk
V Praze (Ktk)
413Sesitek nfekladü (M. M.)
302
Sexuologická literatura (V. P.)
286
Scbeinoflugová Olga: Balada z Karlína (Artemis
Hujerová)
317
— Kouzelná obálka (es)
428
Siebenschein Hugo: Kratochvilné pfekládání
(M. M.)
301
Skofepa Miloslav: Ideólogie ucitelského povoláni
(—le—)
302
Sláma J a n : Konec rakousko-uherského státního
dluhu (F. F.)
287
Slovník jazyka ceského (M. M.)
381
Sméja F r a n : Pletky (J. O.)
174
Sobolev Leonid: Generální oprava (vbk) . . . 413
Sonka: Meine slovakische Fibel (A. Cernik) . . 317
Sorokin: Sociologické nauky nfítomnosti (F. F.) 125
SSSR propaRuje (Vladimír Pfikryl)
412
Stachanov.ské hnutí (es)
380
Stehlík Ladislav: Zpévem k zemi (es) . . . . 4 2 8
Stibralová J a r k a : Ostrovy st'astného mládí
(M. M.)
62
Studentské casooisy (EL)
93
Suchanov Pantélejmov: Ru.sky podle sovétskych
metod (M. M.)
'. . 381
— Ucebnik russkovo jazvka (M. M.)
302
Svoboda Ludvík: Filosofie ve SSSR (Václav Pekárek)
333
Salda F. X.: Macha snivec i bufic (ST) . . . . 302
Sapirová Eva: T. G. Masaryk (Leonid
Stambulcek)
76
Seba J a n : Rusko a Mala dohoda v politice svétové (Ktk)
397
Skorpil F e r d i n a n d : Dobré jitro (C)
31
Solochov: Azurová step (J. S.)
157
Sturm-Osvald: Dr Edvard Benes
189
Tésnohlídek Rudolf: Demanová (M. M.) . . . 254
Trávnícek Frantisek: Správná ceská vyslovnost
(M. M.)
301
Tryb Antonín: Císaf chudvch (Tichy) . . . .
30
Urban A. J.: Mésto, zvané Hollywood (A. C.) . . 77
Valja Jifí: Nohama v bláté (es)
428
Veda a zivot (M. M.)
381
Vrba .Fan: Kvetoucí hlozí (st—)
29
Werfel F r a n z : Velká otázka (EL)
380
Winter Zikmund: Mi.str Kampanus (M. M.) . . 381
Younk Gordon: Bojovná krev (L.J.)
. . . . 157
Zatloukal .laroslav: Tváf v rousce ticha (J. O.) . 173
Zernatto Quido: Zivot na ruby (Vilém Tic.hij) . 318
Zguriska Zuzka: Obrázky z Kopanic a Zenich
s masinou (M. M.)
254
Znova Svejk (M. M.;
188
Zivot (M. M.)
381
^10
^i
iisi pro kuStutní
a juné veíejné
-
.4U
I
oiázky
Rocník X 1938
Rídil
Bohumil Pfikryl
s redakcnim kruhem
1938
Cln • Praha
^í-'.
i*-
-• -
Obsah
Verse
Cüvrny Lumír: Tularka
. . . . 134
Dyk Viktor: Dumka novobydáov280
Sxíá
Sindeláf Karel: VerSe
s s í s 168
312
Tundra: Prosinee
. . . . . .
Vokáó Karel: Z domo viny . . . 123
Clánky
Bergviannová M.: Nad románem
naseho mládí
Burian E. F.: Naáe kulturni tradice
Capek Karel: Matka
Doberer Kurt: Jak se vypovídají
války
Fajfr Frantisek: Zena stateíSná .
Goldstücker Eduard: Za Otakarem
FiSGherem
Chalupecky Jindfich: O umélecké
tvofivosti
— Poesie programní
Joklová A. M.: Détské knihy od
Brazilie k Sovétskému svazu .
— Román o Basiliu Knoxovi . ;
Kopta Josef: Drama proáité a n a psané
— Slovo o zemi ruské eili sovétské
145, 163,
— Veliká pfíprava
— Za hvézdou
Kosina Jan: Descartova linie . .
Kotrly Josef (Pafíz):
Ctení o
Prancouzích
Ktátochvil Jaroslav: Leg-ionáfská
tradice v éeskoslovenské literátufe
Masaryk T. G.: Pangermanism a
v^chodní otázka
MdtouSek Miloslav:
Mezinárodní
lékafská pomoc demokratickému gpanélsku
—^ Ospalí demokraté
Navrátil Josef: Demokracie zvitézí
— Do nového áivota bez éerného
rámeéku
•— Jde o svétovy náaor! . . . .
• ^ Je Hitler nesmrteln;^? . . . .
— Krise inteligence . . . . ,
— Masarykova Otázka sociální
— Nejlepái oslava
— Politika védou a uméním .
71 — Soutéá kulturního národa
— Vítézové
35" — Vzdéláni nás zachrání . . .
— Zae bojovat?
197 Nebesáf Jaroslav: Pro novou, pro51
duktivnéjSí práci
Novák Jakub: NaSe krátké viny
a cizineck:^^ ruch
88
Nováková Milena:
K Sedesátce
246
Zdeñka Nejedlého
53 — Nova obrana éeského jazyka.
— Sbomik k V o d á k o v ^ seámdesátinám
6
23 — Spisovatele a brannost s t á t u .
— T. G. Masaryk ve vzpomínkách
spolüpl'acovnikóv^^h . . . .
65 Novotny Józa (New York): Ceskoslovensko v Americe . . .
180
Pilecky
Václav: s-Modemí* kolo113
niálni politika
1
Pñkryl Bohumil: Historie se ne292
konéí, ale zaéíná
— Podivuhodná historie Eduarda
Rady
170
— Podivuhodná obrana Eduarda
Rady
134 Roberts 8. H.: Filosofie nacionálního socialismu 233, 248, 263,
131 Schlesinger Rudolf: Diplomat hájl
svou zemi
Strnad Karel: Ceskoslovensko-né40
mecké kulturni styky . . . .
150 — >Cistota národa* a Ceská kultu119
ra
— Dnegní charakter ée.ské kultury
225 — Masarykova Nova Evropa . .
129 — Následník trünu
152 .— Nové vvdJSní Masarykovy Své276
tové revoiuce « . . . . . »
104
177
3
213
257
305
295
81
243
25
101
118
70
184
262
200
202
241
37
55
280
86
§3
289
310
2?0
103
211
— Ti.skovy m í r s Tfeti fíáí . . »
— Úctu k n á i o d u !
•— Volicüm i k a n d i d á t ü m ! . . .
Btrnadel Josef: K n i h a p r o dnesek
i ijro zítfek
— R o m á n o vynálezci podi vinovi
— Tfi p r a z s k é r o m á n y . . . .
$imsa Jaroslav: O vüdcovství T. G.
Masaryka
Bkrach Vasil: M a s a r y k a Anglie .
.— H l a v y vzhüru, bozi bojovnici .
Ules J.: Cesta R y n — D u n a j . . .
•— Henleinovo u l t i m á t u m
. . .
.— H o s p o d á f s k é následky anSlusu .
.— J a p o u s k á velikost ci velikáástvi?
21
273
4
83
165
215
49
17
228
218
138
97
56
— Kdo pfijde po R a k o u s k u ? . n
~ P á t é vyroéí
— P r a v d a vítézí!
— Stalin éi T r o c k i j ?
— Volby v e Spojenych s t á t e c h
.
Vokrová-Ambrosová
Libuée
(Londynj: Anglie a Óeskoslovensko .
— Cerveny kfíá mládeái
. . .
— M a s a r y k ü v lid nastoupil . . .
— Mobilisujme t a k é duchovné! .
— Poslání
— P r o t i vnitfnimu nepfiteli
. ,
— (Londyn)
Ted' je éas!
. . .
Wünsch Otakar: Kováci a zelezniCáfi u k á z a l i cestu
Zenkl Petr: Mésto P r a h a a cizinecky ruch
,
, ,
a?
75
161
116
279
151
98
193
186
209
115
167
258
67
FeuilletonY
Fibich Karel: M a s a r y k mezi s v y m i vojáky n a U k r a j i n é . .
John Jaromir:
Definice
. , ,
-— H a n b a pfirozenosti
. . .
•— N a k l a d a t e l s k á d o c e n t u r a
•— O zpupnosti a jiném . . .
.— Rádi byehom védéli, co je t o
plaglát
•— Slovanstvo s p a t n é bali . .
195
99
Jokloiiá A. M.: Podivny oblek B a
silia Knoxe a seda m y s . .
147
Mésil Ondfej:
Dvojí pouceni .
.
51
307
83
211
35
67
Nováková
Milena: Pohledy zpet a
kupfedu
19
Pileck^ Václav:
Naturalisace snek t , útoéiáté milionáfü a s t a v e b ni r u c h ve Svycarsku . . . . 179
— O b r a a a j a z y k a ceského p r o t i
zlobivym jeho brusicüm . . . 291
Rygl J, B.: J a k si M a s a r y k z a t a n cil
52
Slahy Jiri: Tfetí fíáe v Sudetech . 243
Strnad-Karel:
Válka svétü . . . 259
Svoboda Jan: Andélé m í r u . . , 275
Liieratura
Aldinciton
Richard:
Nebe samo
(LVA)
Bakardziev
G. N.: Cech v B u l h a r sku (L)
60
91
Bar Zdenek: P e t r B e z r u í ( R N ) . 189
Barbusse
ílenri:
Silenství l á s k y
(Bros)
125
Básnick;^ kalendáf let 1 9 1 8 - 1 9 3 8
fRoben
Konccny]
(ST) . , . 285
Ben",,^ Vojta: Na.se marninka (Josef
. Pojar)
281
Bencsová Bozcna: Ver.se (SL) . .
Bok Petr: Váemu na vzdoiy (ST) ,
Bonn Hann.s: Dalcky hlas (Ed. G.)
Bronétejn
Mn,tvé.j: píñbéh p r v k u
helium (V. P.)
172
28S
221
189
Broniman
L.: N a vrcholu s v é t a
(V. P.)
269
BuHnek-Dlotihán:
Rodice a cetba
mládeáe (V. PI.)
n
Burcs
Miloslav:
Zemi
krásnou
(Chai.)
94
Carrell Alexis: Clovék, tvor neznám y .(BROS)
H o
Capek Josef: Uméni pfírodních n á i'odü (Chai.)
. . . . . . .
205
Cerní/ Váfckiv: Es3j o básnickém
b a r o k u (L)
•
108
Ceské balady sociální [Rudolf
Illovy) (si)
124
Ceské písné kram'?..fské
[Robert
S-^^tana
a Bedfich
VáclavekJ
(ST>
n
X
Ceskoslovenska
fotografié
1938
[Frantisek
OupickyJ
(V. P.) .
Dokoupil Jan: H y m n y (si) . . .
Bilis Havelock:
Pohlavní psychologie ( M V A )
Krle.za
93
124
92
Famira Emanuel:
Co je s jeviStém
(M. R.)
78
Feininger
Andreas: Lidé pfed a p a r á t e m (V. P.)
287
Fraenkl
Pavel:
O t o k a r Bfezina
(RN)
188
Frey Jaroslav:
L i t e r á r n í místopis
zemé Ceské a Moravskoslezské
( J . O.)
204
du Gard Roger Martin: Rodina T h i baultü (LVA)
29
Gide André:
P a s t o r á l n í symfonie
(Bros)
91
Glabazñová Marie: Korálov]^ vénec
(Chai.)
205
Gurian L. G.: N o v i n á f s k á k n i h o v n a
A r n a Laxirina ( m v a ) . . . .
61
Habfina
Rajmunll:
Sasanky (J.
Oámera)
268
Hampl Frantisek:
Mezi berounskymi branami (SL)
141
Hlaváéek
Václav:
B a n k y kouzla
z ba ve né ( P V A )
Hlávka Miles: Vzduch Pafíze (si) .
Houghton
Claude: J s e m J o n a t h a n
Scrivener ( S L )
Hora Ota: g v é d s k o vola (L) . .
Hostáñ Jan:
V zemi E s k y m á k ü
(LVA)
Hsün Lu: Vfava (MVA) . . . .
Hynie Josef: Sexuální áivot a jeho
n e d o s t a t k y (MVA)
. . . .
Jaffe Bernard: Pfední hlídky védy
(V. P.)
Jirásek Josef: S o v é t s k á l i t e r a t u r a
r u s k á 1917—1936 (L) . . . .
John Jaromir:
Rajsk;/ ostrov
(K. S.)
Joklová A. M.: Basilius Knox ( D E )
Kapoun Karel: Závrat' (Chai.) . .
Kolbenheycr
E. O.: A m o r
dei
(Bros)
Kopta Josef:
Pfívoz pod ofecliy
(ST) . . •
— Véény p r a m e n (SL) . . . .
Kriebl Zdenek: 200 c h r y s a n t é m (J.
Osmera)
252
123
285
156
43
124
92
189
107
319
319
27
60
300
286
268
(si)
Miroslav:
Vybor
z ^'ásni
\;
. 124
L á s k a a s m r t [Frantisek
Halas oVladimír Holán] (Chai.) . . .
L a u r e á t i Nobelovy ceny (VAV) . .
Lehmannová
Rosamonda:
Ve víru
(LVA)
Literatura na vystavé Horácka ve
Velkém MezifíCí ( J . O.) . . .
Majerová Marie: Dcery zemé ( D E )
— P l a n é milování ( D E ) . . . .
Malífová
Helena:
D e s e t ¿ivotü
(LVA)
Mann Heinrich: Mládí k r á l e Jindficha C t v r t é h o ( E d . G.) . . .
— Pfijde den ( M V A )
Maurois
André:
Historie Anglie
(Bros)
Mikolaj Jozef: A k o to s najna bolo
(V. H.)
M o n u m e n t y a k v é t i n y [Miloé Jirkoj (si)
Morávek Jan: Srdce n a z á m e k ( S L )
N a á e m a m i n k y [Frantiéek
Halas]
(BROS)
. . . . . . . .
Obrtel Vít: Kstice B e r e n i k y ( A D E )
Od pefinky do ákoly [B. C. Weilová,
JD. A. Thom, Nadézda
Munková]
(LVA)
O n á s V Anglii [ T h e Czechoslovak
B r o a d s h e e t s ] (LVA) . . . .
Pernica Bohuslav:
Rok na moravs k é m H o r á c k u ( J . O.) . . , .
Podivuhodné o d k l a d y E d u a r d a R a dy (B. P.)
Podivuhodné konce o b r a n y E d u a r da R a d y (B. P.)
Pochod p a d e s á t i tisícü
107,
P r o s t f e n y stül (M. R.) . . . .
Pleva Josef V.: K a p k a vody ( D E )
Pfíhoda Václav: Védecká p f í p r a v a
ucitelstva ( m v a )
Rektorisová
Klemeniina:
Bezrucova básnická fec ( E L ) . . .
Renn Ludvík:
2ivot nelze p o p r a vit (V. P.)
Riccoboni
Giovanni: Cech v Italii
(L)
Rilke Rainer Maria: Slavení
(Chai.)
Rintelen:
Cerny vetfelec (V. P.) .
RuMnstein
Leo: Cesta S a m u r a j ü
(I^-vOS)
270
156
109
220
58
58
27
269
108
93
13
124
11
172
253
29
220
253
91
156
156
78
319
77
8
43
91
78
221
13
Seifert Jaroslav: Oshi dni (si) . .
8haw
G. B.:
N e b e s k ^ football
(VPA)
Sitone Ignazio:
Ghléb d o m o v a
(Bros)
. . . .'
Sinclair Üpton: N o p a s a r a n
(BROS)
Skála Dobr&slav: Lidé bez z á m é s t ftání ( J . O á m e r a )
Slezsko Bezrudovi ( E L ) . . . .
Sfñolák Vladimír: Céch mezi P r a n couisi (L)
SOjková Vera:
(LVA)
124
204
93
13
238
11
91
Bloüdéní v kruhu
125
Spiika Bfetislav:
Torzo ( J . O s m e fa)
Spiika Zdeúék:
Tfi paví p e r a ( J .
Oámera)
S t a t i s t í c k á r o é e n k a Ceskoslovenské republiky (mva) . . . .
Synek Éifíii: S v é t j a k y j e (V. P.)
Sach Vladimír: Z l a t y disk (Chai.) .
Bimek R. F.: B á s n í k O t a k a r P a tón ( R N )
Bip Ladislav:
S m r t n a louce
(Chai.)
BiSkov
Vjaóeslav:
Záludná feka
áivotá (SL)
Tilschová A. M.: U m c ^ r é h o kohout a (LVA) . , . , , . . ,
2GS
2G8
60
220
205
189
94
220
8
Trnka Bohumil:
Cech me2;i Ang-li¿ a n y (L)
Trnka Bohumil a Marchant Fr. P.:
The English Visitor in CzechoslovaKia (L)
Tropp Václav: Soudruzi (V. P e t r o vá)
Uméni n a Slovensku [Karel
Sourek] (Chai.)
Uméni v Ceskos]oven.sku pro cizince Lí.Ionuments oí A r t in Czechoslovakiaj (MVA) . . . .
Václavek
Bedfich: Tvorbou k r e a lité (L)
Vilaplana
Antonio
Ruiz:
Pfíseáné
potvrzuji (SL)
Votockoiiá-Lauermannová
O.: K a roiina Svétlá (LVA) . . . .
Vrba Jan: Eludiste ( D E ) . . . .
Vrchlicky
Jaroslav:
Selské b a l a d y
(adv.)
Vi^alpole Huyh: Modlitba z a s y n a
(LVA)
Watcrs
Cristopher
P.: P o v í d k a o
s t a r é m námofníkovi (TR) . .
Weil Jiri: M o s k v a — h r a n i c e
(LVA)
Wolkrovd
Zdena: Jifí W o l k e r ve
v z p o m í n k á c h své m a t k y (L) , ,
Zich Otakar: O tj^iech básnickych
(RN)
91
91
173
77
109
107
205
141
172
300
44
92
93
141
189
Masaryldana
A n k e t a Lidovych novift . . . .
Bli2 k M a s a r y k o v i
,
D e k l a d a pfíklad ( L V A ) . . . .
Heslo M a s a r y k
HóVory s T. G. M a s a r y k e m m a «farsky a óínsky
J a k éte P r a h a M a s a r y k o v a díla? .
M a S a r y k a Svehla ( J . S.)
. . .
M a s a r y k myslitel (V. H.)
. . .
T. G. M a s a r y k ve v z p o m í n k á c h lék a f ü (dr M. M.)
298
298
44
299
44
30
3Í7
299
30
Néjiedly Zdenek:
T. G. M a s a r y k
(-^a—)
299
Kéttieck^' vybor ze spisü T. G. M a saryka
14
Némeck;;^ ¿ivotopis T. G. M a s a r y ka
14
NeViditelné spojeni (VKg.) . . .
315
Kov;^ president republiky dr E m i l
Üácha
.
,298
Odkazu p r e s i d e n t a Osvoboditele .
O M a s a r y k ü v obraz ve skolách (z2)
P o m n í k p r e s i d e n t a Osvoboditele v
Teplicích-ganové
Pfehled v y s t a v M a s a r y k o v a díla .
P f e k l a d y z M a s a r y k a do angliétiny
S M a s a r y k e m a Beneáem 1918—
1938 (LVA)
Socha T. G. M a s a i ' y k a n a filosofické fakulté K a r l o v y university
V Praze
Spisy T. G. M a s a r y k a v nov;^ch vydáních
Bimsa Jaroslav: Zboánost a vira T.
G. M a s a r y k a (—a—) • . . .
Ü s t a v T. G. M a s a r y k a
Vydání Capkovych Hovorü s T. G.
M a s a r y k e m pro m l á d e ¿ . , ,
300
317
30
61
14
61
298
29
299
300
13
PoznámkY
Ceskoslovensko pfed naSím svédomírn a pfed historii (—ka) . .
Evropské hlasy
Jaroslav Durych, duch sporny a
paradoxní... (J. N.) . . . .
Jini nás pfipravili o nmohé, o rozum se pñpravujeme sami (-y-)
Mladi vpfed! (FR) . . . . . .
Nechod'te do Rigy! (—fr—)
Odpovéd* (B. P.) . . . . , «
O pogromech . . . . u i
Otázka (—ka)
. . . k i
Polsko a SSSR (FR)
Poifebujeme kulturni rozvoj
svobodé (—y—)
7. listopad (-be-) . . , ^ ,
283
267
312
283
252
B S
,
t »
t i
313
265
268
283
297
ve
297
i , 251
LisiY cienáfü
Branci zacali s Masarykem (J. Z.)
Kdo pomáhá Henleinovi? (S. H.)
Kolik je nás? (Ctenáfka) . . .
Mélnicky vysilaé (Legionáf z pohraniéí)
NaSe úcast na svétové vystavé v
New Yorku (Ing. Z. M.) . . .
126
15S
126
126
126
Proti útisku a nátlaku sudetonémecké strany
158
Sovétslcy lid a Ceskoslovensko
(F. J. épála, Uzhorod) . . . 221
Vsímejme si vice kulturních nepfátel uvnitf republiky! (Karnel)
158
Eullurni zprávy z celého svéta
15, 31, 47, 63, 79, 95, 111, 127, 143, 159, 175, 191, 207, 223, 239, 255, 271, 288,
304, 320
Knihy doslé redakci
14, 30, 46, 62, 94, 110, 142, 174, 190, 206, 222, 23S, 254, 303
Z nakladatelstvi Cin
!Í5t 174