Otázky ke státním záv re ným zkouškám ze základ spole

Otázky ke státním závěrečným zkouškám ze základů společenských
věd pro SSK a ZS2
Okruh 2 – politické systémy, mezinárodní vztahy, historie, ekonomie, sociologie
1. TEORIE A MODELY DEMOKRACIE
1.1. Antická demokracie, moderní a současné teorie demokracie (elitní teorie demokracie,
polyarchie);
1.2. přímá a reprezentativní demokracie;
1.3. konsociační/konsensuální demokracie, většinová (konkurenční) demokracie.
Literatura:
Cabada, L., Kubát, M. 2004. Úvod do studia politické vědy. Praha: Eurolex Bohemia, 321–
361.
Hloušek, V., Kopeček, L. (eds.). 2004. Demokracie. Teorie, modely, osobnosti a perspektivy
demokracie. Brno: Masarykova univerzita, 15–108, 149–192, 203–231, 251–258.
Lijphart, A. 1984. Democracies. Patterns of Majoritarian and Consensus Government in
Twenty-One Countries. New Haven a London: Yale University Press, 1–36.
Novák, M. 1998. „Je konsensuální „model“ demokracie nejlepší?“ Sociologický časopis 34, č.
1 a 2, 3–21 a 131–144.
Říchová, B. 2000. Přehled moderních politologických teorií. Praha: Portál, 159–175, 197–
221.
2. VZNIK A VÝVOJ POLITICKÝCH STRAN, SYSTÉMY POLITICKÝCH STRAN
2.1 Okolnosti, podmínky a způsob vzniku stran; problematika definicí stran;
2.2 Vývojová typologie stran; organizace politických stran.
2.3 Formát a mechanismus stranických systémů; soutěživé a nesoutěživé systémy; malé a
velké strany; kritéria relevance stran.
Literatura:
Fiala, P., Strmiska, M. 1998. Teorie politických stran. Brno: Barrister & Principal.
Klíma, M. 1996. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix.
Novák, M. 1997. Systémy politických stran. Praha: SLON.
3. PRVKY VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ , VĚ TŠINOVÉ SYSTÉMY, SYSTÉMY
POMĚ RNÉHO ZASTOUPENÍ, SMÍŠENÉ VOLEBNÍ SYSTÉMY, ÚČ INKY
VOLEBNÍCH SYSTÉMŮ , VOLBY V Č R
3.1 Volební právo; typy volebních formulí; struktura hlasu; formule relativní a absolutní
většiny; jednokolové a dvoukolové hlasování; alternativní hlasování; použití, výhody
a nevýhody většinových systémů.
3.2 Systémy kandidátních listin a jediného přenosného hlasu; proměnné poměrných
systémů, jejich charakteristika a účinek; zjišťování výsledků voleb (včetně
jednoduchého praktického příkladu); použití, výhody a nevýhody poměrných
systémů.
3.3 Typologie, charakteristika a použití smíšených volebních systémů; vliv volebního
systému na stranický systém; charakteristika volebního systému ČR.
Literatura:
Chytilek, R., Šedo, J. 2004. Volební systémy. Brno: Masarykova univerzita.
Klíma, M. 1998. Volby a politické strany v moderních demokraciích. Praha: Radix, 184-254.
Kubát, M. 2002. "Volby a volební systémy". In: Úvod do studia politické vědy. Eds. Ladislav
Cabada, L., Kubát, M. Praha: Eurolex Bohemia, 268-301.
Novák, M., Lebeda, T. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání.
Dobrá Voda: Aleš Čeněk.
Sartori, G. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků.
Praha: Slon, 13-89.
Lebeda, T. 2001. "Hlavní proměnné proporčních volebních systémů". Sociologický časopis
37 (4/2001), 425-448.
Lebeda, T. 2001. "Přirozený práh poměrných systémů, teorie a realita". Politologický časopis
8 (2/2001), 134-149.
Cabada, L. a Ženíšek, M. 2003. Smíšené volební systémy. Dobrá Voda: Aleš Čeněk.
4. POLITICKÉ STRANY, VOLBY A STRANICKÝ SYSTÉM Č R. ÚSTAVNÍ
INSTITUCE A PROCESY V Č R
4.1 Moc zákonodárná, výkonná a soudní; legislativní proces
4.2 Místní a krajská samospráva; právní postavení politických stran.
Literatura:
Fiala, P. a Hloušek, V. 2003. "Stranický systém České republiky". In: Středoevropské systémy
politických stran. Eds. Petr Fiala a Ryszard Herbut. Brno: Masarykova univerzita, 13-54.
(Hloušek, V. a Kopeček, L. 2004. Konfliktní demokracie. Moderní masová politika ve střední
Evropě. Brno: Masarykova univerzita, 47-54 a 89-101.)
Kunc, J. 2000. Stranické systémy v re/konstrukci. Praha: Slon, 188-226.
Novák, M, Lebeda, T. 2004. Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. Dobrá
Voda: Aleš Čeněk.
Pšeja, P. 2005. Stranický systém České republiky. Brno: Masarykova univerzita.
Klíma, K. 2002. Ústavní právo. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 258-269 a 339-404.
5. KLASIFIKACE POLITICKÝCH SYSTÉMŮ V ZÁPADOEVROPSKÝCH ZEMÍCH
A USA
5.1 Klasifikace politických systémů v západoevropských zemích a USA.
5.2 Analýza fungování systémů prezidentských, parlamentních a poloprezidentských.
5.3 Typy států: republiky a monarchie; státy unitární a federální. Využití prvků přímé
demokracie v Z.E. a USA.
Literatura:
Dvořáková, V. a kol. 2005. Komparace politických systémů I. 4. přepracované vydání. Praha:
VŠE.
Gallagher, M., Laver, M., Mair, P. 2006. Representative Government in Modern Europe.
Institutions, Parties, and Governments. 4. vydání. New York: McGraw-Hill.
Klokočka, V., Wagnerová, E. 2004. Ústavy států Evropské unie. 1. díl. 2. vydání. Praha:
Linde.
Klokočka, V. 1996. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde.
Říchová, B. a kol. 2004. Komparace politických systémů II. 3. vydání. Praha: VŠE.
6. CHARAKTERISTIKA OBORU MEZINÁRODNÍ VZTAHY (MV); VYMEZENÍ
ZÁKLADNÍCH A STRUKTURÁLNÍCH POJMŮ MV
6.1 Historie a charakteristika oboru mezinárodní vztahy (MV); vztah MV k politologii
6.2 Vymezení základních pojmů MV - národ, stát, národní zájem;
6.3 Strukturální pojmy (hierarchie, polarita, závislost, nezávislost, symetrie, asymetrie,
centrum, periferie atd.).
Literatura:
Smith, S. 2001. "Sebepojetí jednoho oboru: genealogie teorie mezinárodních vztahů." In:
Současné teorie mezinárodních vztahů. Eds. Ken Booth a Steve Smith. Brno: Barrister &
Principal, 9–46.
Waisová, Š. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 11–34.
7. TEORIE MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ (MV); Č TYŘ I VELKÉ DEBATY
7.1 Teorie MV - první debata (liberalismus, idealismus vs. realismus);
7.2 Základní charakteristiky druhé, třetí a čtvrté debaty.
7.3 Šest zásad politického realismu Hanse Morgenthaua.
Literatura:
Drulák, P. 2003. Teorie mezinárodních vztahů. Praha: Portál, 54-144.
Morgenthau, J. H. 1992. Politics among Nations. The Struggle for Power and Peace. 6.
vydání. New York: Mc Graw Hill, 3-16.
Pšeja, P. (ed.). 2005. Přehled teorií mezinárodních vztahů. Brno: Mezinárodní politologický
ústav, 15–144.
Waisová, Š. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 35–77.
8. MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE. UNIVERZÁLNÍ, PARTIKULÁRNÍ A
REGIONÁLNÍ MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE. REGIONÁLNÍ BEZPEČ NOSTNÍ
ORGANIZACE
8.1 Mezinárodní organizace (definice, klasifikace, role, funkce a typologie).
8.2 Struktura a role univerzálních (OSN, IMF, OECD, WB, WTO) organizací v MV.
8.3 Struktura a role partikulárních a regionálních mezinárodních organizací (EU, NATO,
OPEC, RE, ASEAN, NAFTA, AU) v MV.
Literatura:
Baňouch, H., Fedorko, M., eds. 2001. Mezinárodní organizace. Brno: MPÚ.
Waisová, Š. 2003. Mezinárodní organizace a režimy. Praha: Eurolex Bohemia, 19-81.
Waisová, Š. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 107–116.
Waisová, Š. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 97–128.
9. TEORIE Ř EŠENÍ KONFLIKTŮ V MV
9.1 Teorie řešení konfliktů v MV (pojem a definice konfliktu, klasifikace konfliktů)
9.2 Dynamika a fáze konfliktu
9.3 Prevence konfliktu a její nástroje.
Literatura:
Kriesberg, L. 1998. Constructive Conflicts: From Escalation to Resolution. Boston: Rowman
& Littlefield Publisher.
Waisová, Š. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál, 17-116.
Waisová, Š. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 78–96.
10. ÚLOHA OSN A DALŠÍCH MEZINÁRODNÍCH ORGANIZACÍ PŘ I PREVENCI A
Ř EŠENÍ KONFLIKTŮ . VÁLKA, NÁSILÍ A MÍR V MEZINÁRODNÍM
SYSTÉMU. ZBROJENÍ, ODZBROJENÍ A KONTROLA ZBROJENÍ. ROLE
DIPLOMACIE V MV.
10.1 Úloha OSN při prevenci a řešení konfliktů (podíl jednotlivých orgánů OSN na
řešení konfliktů, kolektivní management konfliktů - mírové operace OSN).
10.2 Válka, násilí a mír v mezinárodním systému (definice, klasifikace a příčiny vzniku
válek, specifičnost občanské války, otázka spravedlivé války).
10.3 Diplomacie (historický nástin, protokol, imunity, Vídeňská úmluva, typy
diplomacií) a mezinárodní právo.
Literatura:
Waisová, Š. 2005. Řešení konfliktů v mezinárodních vztazích. Praha: Portál, 117–163.
Waisová, Š. 2003. Současné otázky mezinárodní bezpečnosti. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 91–106.
Waisová, Š. 2002. Úvod do studia mezinárodních vztahů. Dobrá voda u Pelhřimova:
Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 78–96.
Adamová, K., Křížkovský, L. 2002. Stručné dějiny diplomacie. Praha: C. H. Beck.
Krejčí, O. 1997. Mezinárodní politika. Praha: Victoria Publishing, 188–190, , 198–200, 270–
272, 272–274.
11. MEZINÁRODNÍ VZTAHY MEZI DVĚ MA SVĚ TOVÝMI VÁLKAMI.
11.1Velká válka a Versailleský systém;
11.2 Druhá světová válka.
Literatura:
Knutsen, T. L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií,
227–258.
Keynes, M. John. 2004. Ekonomické důsledky míru. Brno: CDK, 22-38.
Krumeich, G. 2000. „Versailles.“ Dějiny a současnost 22, č. 1, 20-25.
Moravcová, D., Bělina, P. 1998. Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů 1914 – 1941. Praha:
ISE, 7-159.
Nálevka, V. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 1. Praha: Aleš Skřivan ml., 7-186.
12. KOLONIALISMUS A DEKOLONIZACE.
12.1 Základní charakteristika a etapy kolonialismu
12.2 Hlavní koloniální mocnosti a jejich impéria.
12.3 Proces dekolonizace, jeho průběh a nejzávažnější problémy.
Literatura:
Klíma, J. 2000. „Dědictví dekolonizace aneb měl Salazar pravdu?“ Dějiny a současnost
22, č. 6, 43-48.
Kváča, V. 2003. „Politická nestabilita v Africe, 1960-2000.“ Mezinárodní vztahy 38, č. 4,
47-73.
13. MEZINÁRODNÍ VZTAHY A BEZPEČ NOSTNÍ HROZBY V OBDOBÍ STUDENÉ
VÁLKY.
13.1 Základní periodizace, hlavní předěly a charakteristika mezinárodních vztahů v době
studené války
13.2 Bezpečnostní hrozby v období studené války.
Literatura:
Eichler, J. 2003. „Vyhodnocování bezpečnostních hrozeb v době studené války.“ Historie a
vojenství 52, č. 3-4, 507-536.
Eichler, J. 2006. Mezinárodní bezpečnost na počátku 21. století. Praha: Ministerstvo Obrany
ČR – AVIS, 51–80.
Knutsen, T. L. 2005. Dějiny teorie mezinárodních vztahů. Brno: Centrum strategických studií,
259–289.
Luňák, P. 1997. Západ. Spojené státy a Západní Evropa ve studené válce. Praha: Libri.
Nálevka, V. 1997. Kapitoly z dějiny studené války. Praha.
Nálevka, V. 2000. Světová politika ve 20. století, díl 2. Praha: Aleš Skřivan ml., 9-218.
Vykoukal, J., Litera, B. a Tejchman, M. 2000. Východ. Vznik, vývoj a rozpad sovětského
bloku 1944-1989. Praha: Libri, 55-78.
14. PŘ ÍČ INY A VÝSLEDKY PRVNÍ SVĚ TOVÉ VÁLKY. VERSAILLESKÝ SYSTÉM.
POVÁLEČ NÉ USPOŘ ÁDÁNÍ STŘ EDNÍ EVROPY.
14.1 Co vedlo podle vás k počátkům první světové války? Charakterizujte mocenské,
hospodářské a národnostní vztahy v Evropě a zvláště pak v Rakousku-Uhersku na
konci a na počátku 20. století.
14.2 Naznačte průběh druhé světové války, roli exilu, důvody a mechanizmy vzniku
Versaillského systému.
14.3 Jaké byly základní problémy, se kterými se tzv. nástupnické státy musely potýkat?
Literatura:
Davies, N. 2005. Evropa – Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Academia
Křen, J. 2005. Dvě století střední Evropy. Praha
Veber, V. 2004. Dějiny sjednocené Evropy. Praha
15. SVĚ TOVÁ HOSPODÁŘ SKÁ KRIZE. VNITŘ NÍ A VNĚ JŠÍ PROBLÉMY Č SR.
POLITIKA POVÁLEČ NÉHO NĚ MECKA, FRANCIE, USA A SOVĚ TSKÉHO
SVAZU. SITUACE NA BALKÁNĚ .
15.1 Co vedlo k vzniku světové hospodářské krize? Jaký byl její průběh a dopady na
světovou hospodářskou a politickou situaci?
15.2 Popište příčinny, charakter a průběh vzniku Československa. Jaká byla role exilu?
Jaká byla bezpečnostní situace Československa bezprostředně po jeho vzniku? Jaké
byly základní cíle vnitřní a zahraniční politiky ČSR?
15.3 Jaká byla poválečná politika Německa, Francie, USA a Sovětského svazu? Jaká
byla situace na Balkáně?
Literatura:
Cuhra, J. a kol. 2006. České země v evropských dějinách, díl III. a IV. Litomyšl
Davies, N. 2005. Evropa – Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Academia
Křen, J. 2005. Dvě století střední Evropy. Praha
Malíř, J., Marek, P. a kol. 2005. Politické strany -vývoj politických stran a hnutí v českých
zemích a Československu 1861 - 2004. Brno.
Veber, V. 2004. Dějiny sjednocené Evropy. Praha
16. FAŠISTICKÁ A NACISTICKÁ HNUTÍ V EVROPĚ . VÝVOJ V NĚ MECKU VE 20.
A 30. LETECH 20. STOLETÍ. VÝVOJ V SSSR VE 20. A 30. LETECH 20.
STOLETÍ. MENŠINOVÁ POLITIKA Č SR A VÝVOJ K MNICHOVU A TZV.
DRUHÉ REPUBLICE.
16.1 Charakterizujte nacizmus a fašizmus. Jaký byl vývoj v Německu ve 20. a 30. letech
20. století? Jaká byla pozice tzv. Výmarské republiky v uspořádání Evropy?
16.2 Jaká byla menšinová politika Československa? Jaké bylo postavení menšin?
Charakterizujte přínosy a rizika tzv. aktivizmu? Charakterizujte tzv. mnichovskou
krizi.
16.3 Jaká byla situace v SSSR ve 20. a 30. letech 20. století? S jakými vnitřními a
vnějšími problémy se SSSR potýkalo? Na co se zaměřovala jeho zahraniční politika?
Charakterizujte tzv. stalinizmus.
Literatura:
Cuhra, J. a kol. 2006. České země v evropských dějinách,díl III. a IV. Litomyšl
Davies, N. 2005. Evropa – Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Academia
Křen, J. 2005. Dvě století střední Evropy. Praha
Malíř, J., Marek, P. a kol. 2005. Politické strany -vývoj politických stran a hnutí v českých
zemích a Československu 1861 - 2004. Brno.
Veber, V. 2004. Dějiny sjednocené Evropy. Praha
17. DRUHÁ SVĚ TOVÁ VÁLKA. PŘ ÍČ INY, VÝVOJ, DŮ SLEDKY. POVÁLEČ NÉ
USPOŘ ÁDÁNÍ EVROPY. VZNIK A VÝVOJ EVROPSKÉHO SPOLEČ ENSTVÍ.
POZICE EVROPSKÉ UNIE V SOUČ ASNÉM SVĚ TĚ .
17.1 Charakterizujte příčiny, vývoj a důsledky druhé světové války.
17.2 Jaké bylo poválečné uspořádání světa, čím se řídilo a jaké s sebou neslo důsledky?
17.3 Charakterizujte příčiny vzniku Evropského společenství? Jaký byl a je průběh
sjednocovacích snah? Charakterizujte pozici Evropské unie v současném světě? Jaké
jsou její vnitřní a vnější obtíže?
Literatura:
Cuhra, J. a kol. 2006. České země v evropských dějinách, díl III. a IV. Litomyšl
Davies, N. 2005. Evropa – Dějiny jednoho kontinentu. Praha: Academia
Křen, J. 2005. Dvě století střední Evropy. Praha
Malíř, J., Marek, P. a kol. 2005. Politické strany - vývoj politických stran a hnutí v českých
zemích a Československu 1861 - 2004. Brno.
Veber, V. 2004. Dějiny sjednocené Evropy. Praha
18. PŘ EDMĚ T, STRUKTURA A FUNKCE SOCIOLOGIE, STRUČ NÝ PŘ EHLED
VÝVOJOVÝCH ETAP SOCIOLOGIE JAKO MULTIPARADIGMATICKÉ VĚ DY
18.1 Co je předmětem sociologie, jaká je její struktura, jaké má funkce?
18.2 Jak byste charakterizovali vývoj sociologie v jejím 1. vývojovém období (40. léta
19. stol. – 20. léta 20. stol) a jak pokračoval vývoj sociologického myšlení mezi
světovými válkami v období „velkých výzkumů“ (20. - 50. léta 20. stol.)?
18.3 Jaký byl vývoj sociologického myšlení po 2. světové válce v období hledání „nových
teorií“ (tři základní paradigmata)?
Literatura:
Petrusek, M. a kol. 1997. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, s. 7–14. ISBN 80-04-26689-4
Havlík, R. 1999. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, s. 5–12, 21–29. ISBN 807184-814-X
Giddens, A. 1999. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, s. 13–30. ISBN 80-7203-124-4
Jandourek, J. 2003. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, s. 9–55. ISBN 80-7178-749-3.
19. KULTURA, SPOLEČ NOST A JEDINEC, PROCES SOCIALIZACE, MASOVÁ
KULTURA
19.1 Jaké je sociologické pojetí kultury, jakou má strukturu a funkce, čím ovlivňuje život
jednotlivců i celé společnosti?
19.2 Kdy vzniká masová kultura a jak byste charakterizovali její pozitiva a negativa?
19.3 Co znamená proces socializace, jaké je sociologické pojetí osobnosti, čím je lidské
jednání ve společnosti regulováno (sociální role, rituály)?
Literatura:
Petrusek, M. a kol.1997. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, s. 21–26 ISBN 80-04-26689-4
Havlík, R. 1999. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, s.34–41, 42–53. ISBN 807184-814-X
Giddens, A. 1999. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, s. 31–42, 61–83, 359–390. ISBN 807203-124-4
Jandourek, J. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, 2003, s. 174–189. ISBN 80-7178749-3.
20. SOCIÁLNÍ STRUKTURA SPOLEČ NOSTI, HLAVNÍ SPOLEČ ENSKÉ
DIFERENCIACE, SOCIÁLNÍ STRATIFIKACE
20.1 Jak byste charakterizovali sociální strukturu společnosti, jaké jsou hlavní
společenské diferenciace?
20.2 Vysvětlete pojmy sociální pozice, sociální role, status, vertikální a horizontální
sociální mobilita, sociální stratifikace (stratifikační přístup M. Webera v porovnání
s třídním přístupem K. Marxe).
Literatura:
Petrusek, M. a kol. 1997. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, s. 47–51. ISBN 80-04-26689-4
Havlík, R. 1999. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, s. 55–68.
ISBN 80-7184-814-X
Giddens, A. 1999. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, s. 253–285. ISBN 80-7203-124-4
Jandourek, J. 2003. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, s. 92–108.
ISBN 80-7178-749-3.
21. VZÁJEMNÝ VZTAH PŘ ÍRODY A SPOLEČ NOSTI, POJEM Ž IVOTNÍ
PROSTŘ EDÍ, EKOLOGICKÁ KRIZE
21.1Jak se vyvíjel vzájemný vztah přírody a společnosti, jak se vzájemně ovlivňují a jaké
znáte etapy vývoje vztahu přírody a společnosti?
21.2Charakterizujte pojem životní prostředí, čím se zabývá ekologie, kdy nastala
ekologická krize a jmenujte nejzávažnější ekologické problémy.
Literatura:
Petrusek, M. a kol. 1997. Sociologie. 3. vyd. Praha: SPN, s. 15–20. ISBN 80-04-26689-4
Havlík, R. 1999. Úvod do sociologie. 3. vyd. Praha: Karolinum, s. 30–34.
ISBN 80-7184-814-X
Giddens, A. 1999. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, s. 485–501. ISBN 80-7203-124-4
Jandourek, J. 2003. Úvod do sociologie. 1. vyd. Praha: Portál, s. 190–195.
ISBN 80-7178-749-3.
22. EKONOMIE - ZÁKLADNÍ POJMY
22.1 Charakterizujte makroekonomii, mikroekonomii, využití ekonomie;
22.2 Problematika peněz. Vysvětlete pojem peněz, historie peněz, motivy držby peněz,
banky, centrální bankovnictví, inflaci a deflaci.
22.3 Charakterizujte poptávku a nabídku a faktory určující křivku nabídky a poptávky.
Literatura:
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D. 2005. Ekonomie. Praha: Svoboda
23. ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA A KATEGORIE EKONOMICKÉ VĚ DY
23.1 Charakterizujte základní pojmy ekonomické vědy (potřeby, výroba, ekonomické
statky, výrobní faktory, hranice produkčních možností, klesající výnosy).
23.2 Charakterizujte základní ekonomické teorie (keynesiánství a monetarizmus, hlavní
představitelé).
Literatura:
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D. (2005). Ekonomie. Praha: Svoboda
Sojka, M. 1991. Dějiny ekonomických teorií. Vysoká škola ekonomická: Praha.
24. NEZAMĚ STNANOST
24.1 Charakterizujte nezaměstnanost z pohledu ekonomické teorie, ekonomický dopad,
měření nezaměstnanosti a přirozenou míru nezaměstnanosti.
24.2 Charakterizujte vztah faktoru nezaměstnanosti k sociální politice a sociálním
službám, nezaměstnanost jako zdroj tržních příležitostí.
Literatura:
Samuelson, P. A., Nordhaus, W. D. 2005. Ekonomie. Praha: Svoboda
25. VEŘ EJNÉ FINANCE
25.1 Charakterizujte veřejné finance, finance soukromé, smíšené, veřejné statky, syndrom
„černého pasažéra", pozitivní a negativní externality.
25.2 Charakterizujte systém dotací, fiskální politiku, deficit rozpočtu, vládní dluh, vliv
politického volebního cyklu
Literatura:
Hamerníková, Bojka. Veřejné finance. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1996. 182 s.