Plzeňský kraj_číslo 3/2006

Transkript

Plzeňský kraj_číslo 3/2006
PtaÁí chÐipka
Od bÑezna jsou na portálu PlzeËského
kraje www.plzensky-kraj.cz/krize.asp
pod složkou Informace k Ñešení ptaÂí
chÑipky respektive pandemie chÑipky
prÒbÆžnÆ zveÑejËovány informace pro.
širokou veÑejnost, obce a složky IZS.
NÁKLAD
Bruselské okénko
DÅtská olympiáda
PlzeËský kraj má v Bruselu
svého zástupce. PÑipravili
jsme pro vás proto novou
pravidelnou rubriku o jeho
Âinnosti.
Reprezentanti PlzeËského
kraje bojovali se svými
vrstevníky z celé republiky
na II. zimní OlympiádÆ dÆtí
a mládeže ¢R 2006.
strana 8
strana 6
Ročník 4 z číslo 3 z 6. 3. 2006 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA
Noviny jsou součástí projektu
www.ceskydomov.cz
250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU
UšetÐené peníze pomohou hlavnÅ školám
SLOUPEK RADNÍHO
PlzeÊský kraj pokraÁuje v dobré tradici a stejnÅ jako v pÐedchozích obdobích
skonÁilo jeho hospodaÐení za uplynulý rok pÐebytkem.
DAVID HRDINA
„
Mgr. Martin Baxa, radní (ODS)
Vážení ÁtenáÐi,
pÑi svých cestách po PlzeËském kraji se v rÒzných místech setkávám s mnohdy
až pÑekvapující aktivitou, az už
kulturní Âi obecnÆ spoleÂenskou. Je nÆkdy témÆÑ neuvÆÑitelné, s jakou vehemencí se
pÑes nejrÒznÆjší pÑekážky
a obtíže v nÆkterých obcích Âi
mÆstech rozvíjí kulturní a spoleÂenský život. V mnoha pÑípadech je to zásluhou osoby
pana starosty Âi paní starostky, kteÑí se ve svých úÑadech
kromÆ praktického zajištÆní
základních funkcí veÑejné
správy snaží vtisknout Âi
vdechnout svým obcím atmosféru místa, kde je možné žít
v plném a dobrém slova smyslu. Místa, kde obÂan, obyvatel
své obce nebo mÆsta, získává
pocit sounáležitosti se svými
sousedy a kde svÒj život neohraniÂuje jenom stÆnami Âi
plotem svého bytu nebo
domku. Kde se zkrátka nÆco
dÆje, fungují divadelní Âi
pÆvecký spolek, koncerty, pÑehlídky, výstavy Âi „pouze“ obyÂejné scházení se pÑi vesnických zábavách nebo tradiÂních slavnostech, jako je
masopust a jiné. K tomu patÑí
i postupná obnova památek,
návsí, námÆstí, domkÒ Âi
domÒ. Kultura zde hraje
naprosto
nezastupitelnou
úlohu, už jenom proto, aby se
z tÆchto míst nestaly pouhé
ubytovny, sloužící jen k pÑespání, Âi aby nedocházelo
k jejich úplnému vylidËování.
Kultura v jakékoliv podobÆ
zkrátka dává životu smysl.
UvÆdomuji si, že toto jsou
obecnÆ známé myšlenky,
nejsem si ale jistý tím, že by
byly vždy takto samozÑejmÆ
vnímány. Zkusme si pro zajímavost obrátit onu otázku,
jakou úlohu sehrává v lidském
životÆ kultura: jaký by byl život
v místÆ, kde se nic nedÆje, kde
není kam jít, kde se lidé nedokážou sejít a kde schází i prostor pro tato setkávání, snad
kromÆ restaurace, jejíž existence však ještÆ nutnÆ nemusí znamenat kulturní nebo
jakoukoliv spoleÂenskou aktivitu? Znám pár takovýchto
míst.
PokraÁování na stranÅ 3
edná se o 111 milionÒ korun,
což je asi o 40 milionÒ více, než
zbylo v minulém roce, tedy
z rozpoÂtu na rok 2004. Navýšení
pÑebytku z roku 2005 zpÒsobila
i zmÆna v rozpoÂtovém urÂení
daní. V loËském roce jsme poprvé
hospodaÑili s vÆtšími pÑíjmy
z daËových výnosÒ,“ Ñíká námÆstek hejtmana Vladislav Vilímec.
Podle nÆj se pÑebytku v hospodaÑení docílilo zachováním rozpoÂtové káznÆ a nastavením
správných parametrÒ rozpoÂtu.
Mnohé projekty, které bude kraj
spolufinancovat s Evropskou
unií, byly v minulém roce teprve
ve stadiu schvalování. Ukázalo
se, že PlzeËský kraj dokáže financovat své bÆžné výdaje z vlastních
pÑíjmÒ a nemusí si pomáhat bÆžnými ani pÑeklenovacími úvÆry.
„StejnÆ , jako se stalo tradicí
dobré hospodaÑení kraje, stává se
tradicí i rozumné rozdÆlování pÑebytku hospodaÑení. Prioritou pro
letošní rozdÆlení ušetÑených penÆz
bude posílení investic do našich
škol. Odhaduji, že ve školství
skonÂí z celkových 111 milionÒ
J
korun zhruba 40 milionÒ. Použijeme je hlavnÆ na odstranÆní havarijních situací, hygienických závad
v jídelnách, dojde i na nÆjaké
rekonstrukce. Škol zÑizuje kraj pÑibližnÆ 110, takže možností, kam
peníze investovat, je mnoho,“
vysvÆtluje námÆstek Vilímec.
Rekonstrukce jídelny a topení
se tak zÑejmÆ doÂká StÑední elektrotechnická škola v Plzni, která
by jinak nesplËovala hygienické
normy. Zahájena bude také
rekonstrukce budovy bývalé poštovní školy v HusovÆ ulici.
„AktuálnÆ je tato budova pÑevedena na KonzervatoÑ PlzeË, která
potÑebuje získat další zázemí vÂetnÆ sálu, kam by mÆla pÑístup
i veÑejnost. Mohlo by zde také
vzniknout nahrávací studio, které
3. ples PlzeÊského kraje
by využívali nejen studenti,“
pokraÂuje Vladislav Vilímec.
VÆtších penÆz se doÂká také
StÑední odborné uÂilištÆ v HoražÉovicích nebo DÆtský domov
v Kašperských Horách. Vedení
kraje také uvažuje o koupi dvou
domÒ v Plzni, které jsou v majetku mÆsta, ale sídlí v nich krajem
zÑizovaná gymnázia.
„Jedním z hlavních dÒvodÒ,
pro chceme od mÆsta koupit tyto
nemovitosti, je fakt, že pro tyto
školy, které nesídlí ve vlastních
prostorách, nemÒžeme žádat
dotace z evropských fondÒ. MÆsto
je pÑipraveno o prodeji budov jednat,“ podotýká námÆstek Vilímec.
Další oblastí, kam budou smÆÑovat ušetÑené peníze, jsou pÑíspÆvky na nákup hasiÂských cisteren. Kraj se, stejnÆ jako minulý
rok, pÑipojí ke státu, který vybraným žadatelÒm poskytuje dotaci
do výše 2 miliónÒ korun.
„Ve výjimeÂných pÑípadech
pomÒžeme pÑi odstraËování havárií nÆkterým obcím, ale to budou
ojedinÆlé pÑípady, protože nemáme prostÑedky na masivnÆjší podporu v takovéto podobÆ.
PokraÁování na stranÅ 3
Krajští zastupitelé tlaÃí na ministerstvo dopravy
Na rozvoj silniÁní sítÅ není dostatek penÅz
apojení jihozápadního
prostoru na dálnici D5
formou zkvalitnÆní pÑeshraniÂního spojení s Bavorskem
a rozvoj železniÂní tratÆ PlzeËDomažlice–Regensburg–Donau
–Moldau–Bahn budou hlavní
priority rozvoje dopravní infrastruktury PlzeËského kraje.
Shodli se na tom radní v Âele
s hejtmanem Petrem Zimmermannem na semináÑi O rozvoji
dopravní infrastruktury, který se
za úÂasti ministra dopravy M.
Šimonovského konal v polovinÆ
února ve Zbirohu. ¨
N
MÆšzanské besedÆ v Plzni se 10. února 2005 konal již 3. ples
PlzeËského kraje. Program byl v tomto roce sestaven a ladÆn
v duchu 30. let. PrÒvodcem celého veÂera byl OndÑej Havelka a jeho Melody Makers, nechybÆly ani ukázky standardních
tancÒ, latinsko-amerických tancÒ Âi swingové taneÂní vystoupení.
PÑed pÒlnocí Melody Makers vystÑídala skupina Timbre – Music,
v jejímž podání zaznÆly nejznámÆjší svÆtové i Âeské hity a pÑedstavila i jejich pÆveckou a kostýmní show.
Pro ty, kteÑí si chtÆli od tance odpoÂinout, bylo v KlostermannovÆ
kavárnÆ pÑipraveno po celý veÂer improvizovné kino, kde byly promítány staré nÆmé grotesky, doprovázené stylovou hudbou.
–REDFotoseriál najdete na stranÅ 4
V
PokraÁování na stranÅ 3
PÐežije Áeské zdravotnictví rok 2006?
Posilování centrálního Ðízení je podle odborníkÑ
v rozporu s vývojem ve vyspÅlých evropských zemích
DAVID HRDINA
irektivní politika ministra zdravotnictví Davida
Ratha a jím schválené
vyhlášky pro první pololetí roku
2006, to byla hlavní témata krajské konference o zdravotnictví,
která se 9. února konala v Plzni
pod záštitou hejtmana PlzeËského kraje Petra Zimmermanna.
ÚÂastníci konference z Ñad lékaÑÒ, zástupcÒ zdravotnických zaÑízení, lékárníkÒ a ÂlenÒ pacient-
D
ských organizací se shodli na tom,
že vÆtšinu nedávných opatÑení lze
oznaÂit spíše za úÂetní škrty než za
systematický pÑístup, smÆÑující ke
zvýšení efektivity zdravotnictví. Ve
vládÆ ani na ministerstvu neexistuje žádná koncepce Âi dlouhodobÆjší
pÑedstava o smÆÑování Âeského
zdravotnictví. ÚÂastníci konference kritizovali ministerstvo pÑedevším za schválení úhradové a lékové vyhlášky, snížení marže lékáren
a novely zákonÒ o pojišzovnách
a neziskových zdravotnických zaÑí-
zeních. PrávÆ návrh zákona
o neziskových zdravotnických zaÑízeních podrobil na konferenci analýze advokát Jaroslav Svejkovský:
„Tento návrh pÑedstavuje potlaÂení
práv krajÒ, obcí i dalších vlastníkÒ
lékaÑských zaÑízení. Nemocnice
budou prostÑednictvím správní
rady ovládány ministerstvem
a lékaÑskou komorou.“ Podle Svejkovského tento akt splËuje veškeré
aspekty zestátnÆní.
Centralizaci moci v rukou úzké
skupiny politikÒ a pÑedevším kontroverzní zákon razantnÆ kritizoval
i hejtman PlzeËského kraje Petr
Zimmermann. „Je nutné zbavit
zdravotnictví závislosti na centrálním Ñízení a vrátit kontrolu samosprávám, jimž byla protiústavnÆ
odebrána,“ vyjádÑil svoji nespoko-
jenost hejtman, podle kterého byly
kraje vždy dobrými a odpovÆdnými vlastníky nemocnic.
PokraÁování na stranÅ 3
2 |BÐezen
P LZE«SKÝ
Informace z úÐadu
KRAJ
SLOVO ZASTUPITELE
PlzeËského kraje na rok 2006,
dovolím si vás informovat o problematice rozpoÂtových nákladÒ
na dopravu kraje, která je mi
profesnÆ a z Âinnosti Âlena
dopravní komise velmi blízká.
Vážení ÁtenáÐi,
vzhledem k tomu, že jsme
nedávno schvalovali rozpoÂet
RozpoÂet kapitoly doprava na
rok 2006 ve výši 1.405 ml KÂ byl
vÒÂi pÑedchozímu roku snížen
o 31,7 ml KÂ. V oblasti investiÂních prostÑedkÒ Âiní 251,7 ml KÂ
(tj. – 34,4 ml KÂ), v oblasti neinvestiÂních prostÑedkÒ Âiní
1.153,3 ml KÂ ( tj. + 2,7 ml KÂ).
Toto snížení by z hlediska celkových rozpoÂtovaných nákladÒ
nebylo zásadním problémem. PÑi
podrobnÆjším rozboru na jednotlivé druhy doprav a zajištÆní
funkÂnosti dopravního systému
kraje je zarážející, že finanÂnÆ
posiluje silniÂní hromadná doprava na úkor železniÂní dopravy.
Jako železniÂáÑe mÆ velmi
mrzí, že pÑi sestavÆ rozpoÂtu není
objektivnÆ zhodnocen vstÑícný
pÑístup dopravce ¢D, a. s.,
k zajišzování veÑejné služby formou základní dopravní obslužnosti, což lze dokladovat na úhradách za rok 2005. PÑi mírném
navýšení celkového smluvního
výkonu 5,1 milionu vlkm základní dopravní obslužnosti zajišzované ¢D, a. s., bez nároku na
navýšení schválené rozpoÂtové
úhrady ve výši 340,6 ml KÂ v roce
2005. ProstÑednictvím mÆsíÂních
záloh a následným doplatkem
bylo PlzeËským krajem uhrazeno
pouze 290 ml KÂ. V rozpoÂtu na
rok 2006 je pÑi stejném objemu
výkonu vlkm jako v roce minulém
schváleno pouze 310 ml KÂ.
Z toho vyplývá, že se nejedná
o navýšení, jak bylo nedávno
publikováno, ale ve skuteÂnosti
celkové oslabení kapitoly doprava je na úkor železniÂní dopravy
a tím úhrady základní dopravní
obslužnosti provádÆné ¢D, a. s.
Po zkušenostech z roku 2005
nelze pÑedpokládat, že budou
dodrženy sliby o mÆsíÂních zálohách ve výši 1/12 rozpoÂtovaných nákladÒ.
ING. ŠIDLO KAREL (KSČM)
Plzeňský kraj vyhlašuje na základě usnesení
Rady Plzeňského kraje program
„Podpora činnosti informačních center na území
Plzeňského kraje“
a schvaluje Pravidla pro poskytování finančních
prostředků na realizaci tohoto programu.
Cíl: Podporovat činnost a rozvoj informačních center, poskytujících
kompletní turistické informace
Aktualizace dat cestovního ruchu pro potřeby Odboru cestovního
ruchu a propagace Krajského úřadu Plzeňského kraje
Konzultační místo a kontaktní osoba:
Krajský úřad Plzeňského kraje
Odbor cestovního ruchu a propagace
Ing. Šárka Tomanová, telefon: 377 195 187
E-mail: [email protected]
O dotaci lze žádat osobním doručením vyplněné žádosti na předepsaném formuláři, nejpozději 15. 3. 2006 do 12:00 hodin na podatelnu
Krajského úřadu Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň.
Více informací najdete na adrese: www.plzensky-kraj.cz
Na pÐeshraniÁní projekty ještÅ zbývají peníze
O udÅlení evropských dotací Áeským a bavorským projektÑm, rozvíjejícím pÐeshraniÁní spolupráci, jednal
koncem února ve Strakonicích ±ídící výbor Iniciativy SpoleÁenství Interreg IIIA. O dotaci z tohoto programu mohly na Áeské stranÅ žádat veÐejné instituce PlzeÊského, JihoÁeského a Karlovarského kraje, na
bavorské stranÅ veÐejné i soukromé subjekty z pÐíhraniÁních regionÑ.
inanÂní prostÑedky na Âeské projekty
jsou již témÆÑ vyÂerpány, což se odrazi„
lo také v nízkém poÂtu pÑijatých žádostí
o dotaci. Peníze k rozdÆlení v rámci tohoto
jednání byly k dispozici pouze v oblasti
cestovního ruchu, ostatní infrastruktuÑe
a vzdÆlávání. Celkem výbor rozhodl o udÆlení
dotace 13 Âeským a 15 bavorským žadatelÒm. Nezbytnou podmínkou pro získání
finanÂní podpory byl pÑeshraniÂní partner
žadatele a také významný dopad projektu na
opaÂnou stranu hranice.
„V oblasti cestovního ruchu byly v PlzeËském kraji schváleny necelé 3 miliony korun.
Nejvíc penÆz, témÆÑ 1,5 milionu, pÒjde na
opravu Šumavské cyklotrasy Â. 38 v úseku
ChotÆšov–Radvanice, zhruba 700 tisíc na
druhou realizaÂní fázi budování ¢esko-bavorského Geoparku a témÆÑ 740 tisíc korun na
instalaci trojjazyÂných informaÂních boxÒ
v obcích Euroregionu Šumava – Jihozápadní
¢echy. Projekt Rekvalifikace pracovní síly
v hostinské Âinnosti z oblasti vzdÆlávání získal
360 tisíc,“ Ñíká radní JiÑí Kalista.
Vzhledem k tomu, že ještÆ stále zbývají
finanÂní prostÑedky v opatÑeních vÆnovaných
cestovnímu ruchu a ostatní infrastruktuÑe,
bude v nejbližší dobÆ opÆt zahájen pÑíjem
projektÒ ve zmínÆných oblastech. Až bude
F
Plzeňský kraj vyhlašuje na základě usnesení
Rady Plzeňského kraje
Pravidla pro poskytování finančních prostředků
na realizaci programu
„Program podpory rozvoje venkovského cestovního
ruchu v Plzeňském kraji pro rok 2006“
Cíl: Podporovat obnovu a další budování venkovské a turistické infrastruktury (tradiční výrobu potravin, řemeslnou výrobu, turistické informační systémy, ubytovací zařízení, zařízení pro volný čas a sport) a
propagaci turistických cílů prostřednictvím propagačních materiálů.
Termín podání žádostí:
Žádosti o poskytnutí finanční dotace musí být níže uvedeným způsobem doručeny nejpozději 21. března 2006 do 15 hodin do podatelny
Krajského úřadu. Žádosti mohou být podávány poštovní zásilkou na
adresu Krajského úřadu Plzeňského kraje, odbor cestovního ruchu,
Škroupova 18, 306 13 Plzeň, nebo osobně do podatelny Krajského
úřadu Plzeňského kraje.
Kontaktní osoba:
Ilona Šnebergerová
Odbor cestovního ruchu a propagace
Krajského úřadu Plzeňského kraje, Škroupova 18, 306 13 Plzeň
tel.: 377 195 692, fax. 377 195 155
e-mail: [email protected]
Více informací najdete na adrese: www.plzensky-kraj.cz
Vyhlášení výběrového řízení
ministerstvem pro místní
termín, bude uveÑejnÆn na
kách PlzeËského kraje
kraj.cz , pÑípadnÆ jej rády
rozvoj stanoven
webových stránwww.plzenskysdÆlí pracovnice
Sekretariátu Regionální rady – Petra KÒsová
(tel. 377 195 618) a Ladislava Khaurová (tel.
377 195 265).
Bližší informace najdete na webových stránkách Plzeňského kraje:
www.plzensky-kraj.cz
-RED-
UžiteÁné internetové odkazy
Vážené ÁtenáÐky, vážení ÁtenáÐi,
protože se blíží termín podání daËových pÑiznání, budu se v tomto
Âísle vÆnovat možnostem, jak co nejsnadnÆji podat daËové pÑiznání
s využitím internetu. Na úvod jednu dÒležitou informaci. Poslanecká
snÆmovna schválila v únoru novelu zákona o informaÂních systémech
veÑejné správy. Mimo jiné je v nÆm ustanovení, které umožní vydávání rÒzných oficiálních výpisÒ (z rejstÑíku trestÒ, z katastru nemovitostí atd.) v nÆkterých obcích, na poboÂkách ¢eské pošty, u notáÑÒ nebo
na HospodáÑské komoÑe. Jako vÆtšina vÆcí má ale i tato svÒj háÂek.
Tento zákon to umožËuje, ale neÑíká nic o tom, kdy a jak taková vÆc
musí skuteÂnÆ fungovat. První vlaštovkou budou zÑejmÆ výpisy
z katastru nemovitostí. Jak praví tisková zpráva ministerstva informatiky, „¢eská pošta i katastr nemovitostí se na zmÆnu pÑipravují už
dnes tak, aby první poboÂky ¢eské pošty mohly výpisy z katastru
nemovitostí zaÂít vydávat ještÆ v prÒbÆhu letošního roku“. VÆÑme, že
se takové vÆci stanou samozÑejmostí, nebo ještÆ lépe, že od nás žádný
úÑad podobné výpisy vÒbec chtít nebude a zajistí si je sám.
PÑivítám, pokud mi pošlete váš názor na tuto rubriku, pÑípadnÆ váš
vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected].
K samotnému pÑiznání: Pokud zvolíte v horním menu položku „DanÆ
elektronicky“, a dále v pravém menu volbu „EPO – elektronické daËové
podání“, pÑivítá vás úvodní strana aplikace. Zde zvolte odkaz „Vstoupit“.
Pak následuje konkrétní výbÆr pÑíslušného daËového pÑiznání, prázdné
formuláÑe najdete pod volbou „Vyplnit nový formuláÑ“. V prÒbÆhu práce
s aplikací mÒžete být vyzváni k tomu, abyste okamžik poÂkali, že se
instalují potÑebné Âásti systému. Samotné vyplËování formuláÑÒ je stejné jako u papírové podoby a formuláÑe i obdobnÆ vypadají. TÆm zdatnÆjším uživatelÒm mohu doporuÂit sekci „Pro zkušené uživatele“, kde si
mÒžete mimo jiné stáhnout z internetu program, kterým vyplníte daËové pÑiznání ve svém poÂítaÂi, aniž byste museli být neustále pÑipojeni
k internetu. To ocení pÑedevším ti, co se pÑipojují pÑes telefonní linku.
Vyplnit pÑiznání a odeslat je vÂetnÆ elektronického podpisu na
finanÂní úÑad je operace, kterou bez problémÒ zvládne bÆžný uživatel
PC. DÒležité je neleknout se rÒzných „hlášek“ a upozornÆní pÑi vstupu do aplikace a pÑi samotném vyplËování a odesílání.
Daňová přiznání elektronicky (http://cds.mfcr.cz/)
Památky v Plzeňském kraji (www.plzensky-kraj.cz)
Pokud chcete podávat daËové pÑiznání v klidu z domova bez front na
finanÂních úÑadech, mÒžete využít služby pÑístupné prostÑednictvím
webu ministerstva financí (www.mfcr.cz), pÑesnÆji ÑeÂeno jeho DaËové
správy. PoÂet el. daËových pÑiznání stoupá exponenciálnÆ a významnÆ
rychleji roste poÂet s elektronickým podpisem. Je patrné, že se tento zpÒsob komunikace s finanÂním úÑadem postupnÆ stane hojnÆ využívaným.
Rada Plzeňského kraje svým usnesení ze dne 21. 2.
2006 vyhlásila výběrová řízení na místa ředitelů příspěvkových organizací zřizovaných Plzeňským krajem: Ústav sociální péče Kralovice – pro dospělé
občany tělesně postižené a Domov-penzion ve Vlčicích. Termín pro podání přihlášek je stanoven na 7. dubna 2006.
Pokud jste milovníkem památek a rÒzných výletÒ po zajímavých
místech našeho kraje spojených s nÆjakou historickou zajímavostí,
podívejte se na portál kraje do sekce „Kultura a památková péÂe“, kde
pod volbou „Památky v PlzeËském kraji“ najdete témÆÑ vyÂerpávající
pÑehled všeho z této oblasti. Prvotní rozÂlenÆní je podle tematických
okruhÒ, jako napÑ. archeologické, technické, vojenské nebo sakrální.
O každé památce mÒžete získat buÉ její jednoduchý popis Âi velmi
detailní informace vÂetnÆ fotografií a zobrazení v mapÆ.
Na tomto pÑíkladu je i dobré ukázat, jak jsou jedna data využívána
pro dva rÒzné úÂely. Stejná data najdete také na turistickém webu
našeho kraje www.turisturaj.cz v sekci „Historické památky“. Jsou
zde sice trochu jinak ÂlenÆna, aby to bylo pÑitažlivÆjší pro turistu, ale
všechny informace oba portály „tahají“ z jedné databáze. PÑeji všem,
aby i díky této službÆ na našem portálu našli napÑíklad zajímavý tip na
nedÆlní výlet s rodinou.
Systém elektronických zdravotních knížek IZIP
(www.izip.cz)
Tento pÑípÆvek zde uvádím z toho dÒvodu, že je v posední dobÆ celá
problematika až hystericky pÑemílána tu nÆkterým politikem Âi ministrem, tu v novinách nebo v televizi. PÑitom je celá záležitost velmi racionální a ve svém dÒsledku jednoduchá. DoporuÂuji každému, aby si pÑeÂetl v sekci „Co je IZIP?“ všechny dÒvody, které mohou obÂana vést
k využívání tohoto systému. Každý se mÒže svobodnÆ rozhodnout, zda
systém chce, nebo nechce používat a zda mu dÒvÆÑuje a bere v úvahu
i možná rizika. OsobnÆ si myslím, že tento nebo jiný systém bude pro
tyto úÂely fungovat, a to jak pro výmÆnu dat mezi nemocnicemi a lékaÑi, tak i pro komunikaci lékaÑe s pacientem. Podle poÂtu uživatelÒ s ním
VÁCLAV KOUDELE
má celá Ñada z vás i své osobní zkušenosti.
VEDOUCÍ ODBORU INFORMATIKY
Informace z kraje
SLOUPEK RADNÍHO
DokonÁení ze strany 1
Musím konstatovat, že již
na první vnÆjškový pohled to
lze poznat – vÆtšinou neupravená a zanedbaná veÑejná prostranství, celkový „šedivý“
vzhled vracející nás nÆkam do
dob pÑedlistopadových, je
zkrátka vidÆt nezájem o dÆní
kolem sebe. JistÆ, vždycky to
záleží na jedinci (a nemusí to
být jen starosta) nebo na nÆkolika aktivních lidech, kteÑí
však dokážou „vydupat ze
zemÆ“ takÑka nemožné a pÑesvÆdÂit lidi kolem sebe. Tak
tomu vždycky bylo, je a bude,
jinak to nejspíš ani fungovat
nemÒže. Tam se rodí ten
základní vztah k lidem okolo,
k místu, kde žiji, tam vzniká již
zmiËovaný pocit sounáležitosti, který je mimo jiné tou nejlepší obranou proti nejrÒznÆjším zvratÒm Âi revolucím,
obranou demokracie a otevÑené a sebevÆdomé spoleÂnosti.
I proto PlzeËský kraj zÑizuje
muzea a galerie a prostÑednictvím grantového programu
podporuje nejrÒznÆjší spolky,
sdružení i kulturní aktivity obcí
a jednotlivcÒ s vÆdomím, že
taková podpora kultury napomáhá též ve vztahu ke svému
regionu. Regionu jako je PlzeËský kraj, svébytnému, samostatnému a nezamÆnitelnému.
P LZE«SKÝ
3 |BÐezen
KRAJ
Na rozvoj silniÁní sítÅ není dostatek penÅz
DokonÁení ze strany 1
„²editelství silnic a dálnic
pÑedstavilo investice na silnicích
I. tÑídy. Odhadovaná minimální
potÑeba roÂního objemu prostÑedkÒ pro rozvoj silniÂní sítÆ
I. tÑídy v PlzeËském kraji do roku
2018 Âiní cca 1,4 miliardy korun
(všechny plánované akce do roku
2018 poÂítají s celkovou investicí
16,9 miliard). SouÂasné prostÑedky urÂené pro rozvoj této
sítÆ silnic tomuto pÑedpokladu
zdaleka neodpovídají,“ Ñíká
radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš. Kraj proto navrhuje
posílit finanÂní zdroje Evropské
unie na rozvoj dopravní infrastruktury roÂnÆ o 200–300 milio-
nÒ korun. Na peníze z EU je však
tÑeba pÑipravit kvalitní projekty.
„Z dalších bych
mohl jmenovat zlepšení
dopravních
systémÒ v severojižní
ose Kralovicko PlzeË - Klatovy,
zkvalitnÆní železniÂní tratÆ ve stejném
smÆru (PlzeË Žatec, PlzeË-Klatovy-Železná Ruda).
Zlepšení vztahu krajských center PlznÆ
a ¢eských BudÆjovic
z hlediska silniÂního i železniÂního
spojení a mnoho jiných,“ vyjmenovává radní Jaroš a dodal, že kraj
bude apelovat na vládu a ministerstvo dopravy, aby dopravní infrastruktura byla prioritou a podaÑilo se
na ni získat co nejvíce prostÑedkÒ, neboz
na ní závisí rozvoj
dalších oblastí.
„Rozvoj dopravní infrastruktury je
pro PlzeËský kraj
prvoÑadou záležitostí.
Pozitivní
vývoj v dalších
odvÆtvích je totiž
v zásadÆ podmínÆn
existencí kvalitní dopravní sítÆ
a z ní plynoucí dobré dostupnosti
celého území regionu,“ shrnuje
závÆry konference radní pro
oblast dopravy Miroslav Jaroš.
SemináÑ byl rozdÆlen na nÆkolik blokÒ. V úvodu pÑedstavil kraj
i ministerstvo své zámÆry v oblasti dopravní politiky a pÑítomní se
seznámili také s koncepcí dopravy PlzeËského kraje. Ve druhé
Âásti hovoÑili pÑítomní už o konkrétních akcích.
SemináÑ, kterého se zúÂastnili
i senátoÑi, poslanci, starostové,
námÆstek
Státního
fondu
dopravní infrastruktury, zástupci
¢D, ²editelství silnic a dálnic,
primátor PlznÆ a zástupci stavebních firem, uspoÑádal PlzeËský
kraj ve spolupráci s Regionální
-REDrozvojovou agenturou.
PÐežije Áeské zdravotnictví rok 2006?
DokonÁení ze strany 1
Na nejdÒležitÆjší otázku – jaký dopad bude mít
politika ministra Ratha na péÂi opacienty – odpovÆdÆl Pavel HroboË, expert v oblasti systémÒ
zdravotního pojištÆní: „Takzvané úspory, které
realizuje ministr zdravotnictví, pocítí pÑedevším
chronicky nemocní, tedy nejzranitelnÆjší skupiny
obyvatelstva. Nadále jsou hrazeny banality,
a nikoliv životnÆ dÒležité léky. Veškeré uspoÑené
peníze navíc padnou na zvýšení platÒ lékaÑÒ.“
Ministerstvem pÑedepsané limity podle
HrobonÆ zpÒsobují odkládání nezbytné péÂe
– dramaticky se prodlužují Âekací lhÒty na
operace, u nichž je používán drahý zdravot-
nický materiál, napÑíklad endoprotézy. Jde
o ukázkový pÑíklad souÂasného pÑístupu
ministerstva. Problémy se neÑeší, ale v rámci
pÑedstíraných úspor pouze odsouvají.
Ze závÆrÒ konference vyplynulo, že jediným Ñešením souÂasné kritické situace ve
zdravotnictví je co nerychlejší nastartování
zmÆn, ne však smÆrem ke státnímu dirigismu
a pÑesunem moci do podruÂí politikÒ. Je tÑeba
uÂinit zdravotnictví ménÆ závislým na centrálním Ñízení a politice a umožnit rozvoj iniciativy, lepší Ñízení a lokálnÆ vhodná Ñešení.
Takové zmÆny jsou v souladu s vývojem ve
všech zemích Evropské unie.
„Aktuální situace ve zdravotnictví je charakterizována nepromyšlenými kroky ministerstva zdravotnictví. PÑitom nám na dveÑe klepou dlouhodobé výzvy, jako je stárnutí obyvatelstva,“ míní P. HroboË. Ten také vidí hlavní
problém v pÑístupu ministerstva zdravotnictví.
Namísto seriózní diskuse o možnostech Ñešení
ze strany ministra jsou zatím slyšet jen politická prohlášení a urážky všech oponentÒ. „Problémy Âeského zdravotnictví nedokáže vyÑešit
koncentrace moci v rukou ministra zdravotnictví. Naopak, posilování centrálního Ñízení
je zcela v rozporu s vývojem ve všech vyspÆlých
evropských zemích,“ dodává Pavel HroboË.
STŘÍPKY
Plzeň – Střední odborné učiliště
elektrotechnické Plzeň bylo pověřeno pořádáním 11. ročníku soutěže odborných dovedností žáků
elektrotechnických oborů, která
se uskutečnila koncem února
v prostorách SOU. Zúčastnilo se
jí 30 dvoučlenných družstev
z celé republiky. Jako hosté se do
soutěže zapojila i tři SOU energetická ze Slovenska, a to z Žiliny,
Trnavy a Velkých Kapušan, a dvě
družstva z učňovských středisek
RWE z Trieru ze SRN.
Nepomuk – Dotace 2,3 milionu
korun pomůže Nepomuku k rozvoji cestovního ruchu. Projekt,
se kterým radnice loni uspěla
v grantovém řízení Společného
regionálního operačního programu Plzeňského kraje, má přilákat a udržet co nejvíce návštěvníků v rodišti jednoho z nejznámějších světců ve světě.
Plzeňský kraj – Kraj musí letos
podpořit deseti procenty nákladů dotace ministerstva zemědělství na stavbu nových vodovodů, čistíren odpadních vod
a opravu kanalizací. Pokud kraj
nepřispěje, nedostanou malé
obce, pro něž je tento několikaletý program často jediným
investičním zdrojem, žádné
peníze. Kraj sice bojoval s ministerstvem proti těmto neočekávaným letošním výdajům, ale
nakonec obcím pomůže.
UšetÓené peníze Regionální politici chtÅjí vÅtší podíl prostÐedkÑ z EU na rozvoj krajÑ
pomohou
pÑíští šestiletém plánovacím období, JiÐí Kalista (ODS)
urÂitÆ by bylo možné prostÑedky v regionech
a obcí oproti
které zaÂíná v roce 2007, by mÆlo do
A d m i n i s t r a c e lépe využít, o Âem svÆdÂí i stávající stav.
státu roste a je
¢eské republiky plynout až 90 militohoto procesu
potÑeba,
aby
hlavnÇ školám ard korun
roÂnÆ. RozdÆlení tohoto význambude stát dvoj- Václav Šlajs (¢SSD)
mÆly dostatek
V
ného balíku penÆz je prakticky ponecháno
na jednotlivých Âlenských státech, Brusel
pouze stanovuje rámcové mantinely. Vláda
¢R bude v nejbližší dobÆ schvalovat zásadní dokumenty, jejichž souÂástí je i klí k rozdÆlení finanÂních prostÑedkÒ, které spravují jednotlivá ministerstva a tzv. Regionální
operaÂní programy, které budou mít ve své
kompetenci jednotlivé regiony, sestávající
vÆtšinou ze dvou Âi více krajÒ.
DokonÁení ze strany 1
VÆÑím, že s pÑebytkem bude
slušnÆ naloženo,“ uzavírá námÆstek hejtmana Vladislav Vilímec.
Podle nÆj nebude pÑebytek rozdÆlen celý, Âást penÆz si kraj
ponechá jako rezervu, Âást použije na profinancování nÆkterých
evropských projektÒ.
Krajským zastupitelÒm jsme proto
položili otázku k této problematice.
Co Ðíkáte návrhu vládního materiálu,
podle kterého mají kraje obdržet pro
svÑj regionální rozvoj pouze 12% prostÐedkÑ z penÅz Evropské unie a zbylých 88% zÑstane v pravomoci státu?
násobnÆ více,
než kolik dostanou kraje. Navrhovaných 12% si
rozdÆlí 13 krajÒ,
takže
každý
získá na rozvoj svého území necelé 1%
a úÑedníci, kteÑí budou rozdÆlování penÆz
Ñídit z centrální úrovnÆ dostanou 2%.
Václav ¢ervený (KDU-¢SL)
Toto je pÑesnÆ
v duchu decentralizace podle
pÑedstav sociální
demokracie.
Domnívám se,
že 20% i více je
málo a zcela
AÂkoliv chápu,
že stát si chce
zachovat strategické rozhodování, pÑesto se
domnívám, že
kraje by mÆly
mít vÆtší možnost rozhodovat
o rozvoji vlastního území. Stát by mÆl do
znaÂné míry respektovat návrhy jednotlivých krajských samospráv.
ZdeÊka Hornofová (KS¢M)
Jestliže se stát se zbavuje pravomocí a pÑenáší je na kraje, je tÑeba aby na tyto kompetence dostaly kraje pÑimÆÑené finanÂní
prostÑedky a nesouhlasíme s tímto procentuelním pÑerozdÆlením. Úloha krajÒ
finanÂních prostÑedkÒ ne jednotlivé oblasti
správy.
Václav Petrus (SNK)
Považuji to za
projev
velké
nedÒvÆry státu
vÒÂi
krajÒm,
kam by mÆlo být
pÑeneseno tÆžištÆ regionálního
rozvoje. Doufám, že Asociace
krajÒ ¢R bude mít možnost o této problematice ještÆ jednat s vládou a že tato jednání
budou pro kraje úspÆšná a dojde k posílení
prostÑedkÒ z EU do regionálních projektÒ.
NÅmecký odpad dorazil i do našeho regionu
Zavážení komunálního odpadu ze Spolkové republiky NÅmecko do ¢ech
je jedním ze žhavých témat souÁasné doby. Nejvíce vyhrocená situace je
v kraji Ústeckém a Libereckém, nicménÅ ušetÐen nezÑstal ani PlzeÊský kraj.
NaštÅstí jde zatím pouze o jednu obec, která byla takto postižena, zdejší
situace je však modelová.
SytnÆ u StÑíbra bylo
vyskladnÆno zhruba 100
tun pÑedevším textilního
odpadu. Ve velké kÒlnÆ jsou uloženy dávno použité hadry. Skladové prostory pronajala jedna
nejmenovaná firma, mající sídlo
mimo PlzeËský kraj, další firmÆ
Âi podnikatelské osobÆ s tím, že
uskladnÆný odpad mÒže být
ještÆ použit, tÑeba pro obchody
typu second hand,“ vysvÆtluje
radní pro oblast životního prostÑedí Boris Kreuzberg.
Pozoruhodné je, že nÆmeÂtí
dovozci odpadu i Âeští skladovatelé si jsou zÑejmÆ vÆdomi probíhající diskuse na úrovni Evropské
komise v Bruselu, kde se objevují
tendence umožnit dovoz odpadu
pÑes hranice jednotlivých státÒ
EU, pakliže mÒže být nÆjakým
zpÒsobem zužitkován (napÑíklad
mÒže sloužit jako palivo). VÒÂi
tÆmto tendencím je však významný odpor Ñady státÒ Unie, zejména ze strany tÆch, které pÑistoupi-
V
ly v roce 2004. Lze si totiž pÑedstavit, že v pÑípadÆ prosazení smÆrnice Evropské komise by nastal
velký dovoz odpadu z bohatších
státÒ unie do chudších, protože
likvidace odpadu v pÒvodních 15
zemích EU je mnohem dražší než
jejich zavezení pÑes hranice
a uskladnÆní. ZároveË se již ukázalo, že hamižnost nÆkterých
našich firem nezná mezí, a i když
jim hrozí pokuta, odmÆna, kterou
dostanou od pÒvodcÒ odpadÒ,
pÑesahuje finanÂní postih, jejž pÑi
odhalení dostanou od našich
úÑadÒ.
„Jaká je ochrana proti tomuto
zavážení republiky odpadem?
SamozÑejmÆ na prvém místÆ
stojí zadržení odpadu již na hranicích a dÒkladná kontrola kamionÒ. Na druhém je vyhledávání
ilegálních skladÒ Inspekcí životního prostÑedí a významné pokutování pÒvodcÒ. Jestliže jsou
dosavadní pokuty pouze do výše
10 milionÒ korun a nÆkterým
podnikavcÒm stojí za to riskovat,
pak az je možná pokuta zvýšena
až na 50 milionÒ. Otázkou by se
rozhodnÆ mÆli zabývat na jednáních i pÑedstavitelé státÒ, tedy
ministÑi životního prostÑedí
¢eské republiky a Spolkové
republiky NÆmecko a možná
i Rakouska,“ míní B. Kreuzberg.
Podle dosavadních odhalení
už bylo do naší republiky takto
dovezeno 15 tisíc tun odpadu.
„Je ovšem dosti ostudné, když
se dozvídáme, že na skládku textilu v SytnÆ podnikají nájezdy
nÆkteÑí naši spoluobÂané, hrabou se v hadrech a snaží se z nich
vyzískat ještÆ nÆco použitelného.
Myslím, že jde o odsouzeníhod-
né aktivity, a to nejen z hlediska
hygienického. Domnívám se, že
nás mohou degradovat v oÂích
našich sousedÒ a jsou vodou na
mlýn nÆkterým ÂlenÒm Evropské komise, kteÑí chtÆjí otevÑít
hranice pro dovoz odpadu. Tyto
tendence pÑicházející z Bruselu
rozhodnÆ nejsou tím, co uÂiní
Evropskou unii pÑitažlivÆjší
v oÂích vÆtšiny našich obÂanÒ,“
-REDdodává radní Kreuzberg.
4 |BÐezen
P LZE«SKÝ
SouÁástí plesu byl také fotograf s dobovým fotoaparátem.
Zajímavosti
KRAJ
Poslanec Pospíšil dal pÐed tancem pÐednost debatÅ s krajskými
politiky Martinem Baxou a Petrem Zimmermannem (zleva).
NechybÅlo ani nÅkolik pÐedtanÁení v dobových kostýmech.
StylovÅ obleÁená dorazila na ples námÅstkynÅ hejtmana Olga KalÁíková.
PÐi promítání nÅmých grotesek nemohl nechybÅt ani pianista.
Jako z 30. let vypadal prÑvodce veÁera OndÐej Havelka.
inzerce
Parlamentní televize 24cz – Politika pod lupou
Parlamentní satelitní a kabelová televize 24cz zahájila své vysílání v České republice 17. 11. 2004, a vyplnila tak svým zaměřením existující mezeru na českém televizním trhu. Existence televize tohoto zaměření poskytuje nejen odborné veřejnosti, ale i běžným občanům lepší přístup k informacím a službám státní správy a samosprávy. 24cz zvyšuje přímou zainteresovanost občanů v oblastech politického, ekonomického a společenského života. Prostřednictvím 24cz dochází k prohloubení
komunikace mezi veřejnou správou a občany se zpětnou vazbou.
ákladem vysílacího schématu jsou přímé přenosy
zasedání plén Poslanecké
sněmovny a Senátu Parlamentu
ČR, záznamy vybraných výborů
a komisí Parlamentu ČR a pořady vlastní tvorby:
Studio 24 – diskusní pořad
Z
k aktuálním politickým a ekonomickým tématům vycházející
z jednání Poslanecké sněmovny
a prezentující postoje politiků
k schváleným či zamítnutým
zákonům.
Profily – rozhovory s politiky
a významnými osobnostmi
o aktuálním dění, profesi a životě.
Burzovní týden – pořad vyráběný ve spolupráci s Burzou cenných papírů Praha zaměřený
na rozbory a predikce burzovního trhu.
Ptejte se svého premiéra – premiér Jiří Paroubek se vyjadřuje
k aktuálnímu dění a odpovídá na
otázky diváků ve vlastním pravidelném exkluzivním pořadu.
Očima předsedy Senátu –
předseda Senátu PČR Přemysl
Sobotka v pravidelném exkluzivním pořadu komentuje aktuální
události a odpovídá na otázky
diváků.
Hradní glosy – hostem pravidelného exkluzivního pořadu je tajemník prezidenta republiky Ladislav
Jakl, který v první části hovoří
obecně o činnosti Kanceláře prezidenta republiky a aktuálních tématech, ve druhé části pořadu odpovídá na dotazy diváků.
Dotazy do pořadů mohou diváci zasílat na: [email protected],
pr [email protected]
a [email protected].
Televizní kanál 24cz je nekódovaný televizní kanál a je přenášen volně přes nejsledovanější
satelitní systém družic Astra,
současně je v nabídce kabelových sítí UPC a Karneval a vysílání je možné sledovat i na internetových stránkách www.24cztv.cz.
Počet registrovaných uživatelů ve zmíněných sítích je
2 196 000.
Televize 24cz vysílá nepřetržitě 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Inzerce
5 |BÐezen
KRAJ
SC-51879/2
P LZE«SKÝ
Inzerujte v novinách
Plzeňský kraj
SC-60139/1
Strategic Consulting, spol. s. r. o.,
vedoucí vydavatelství tiskových periodik
pro krajskou a místní samosprávu,
hledá právě vás:
Obchodní zástupce pro měsíčník Plzeňský kraj
Bazény,
bazénové zastřešení,
jímky, vodoměrné
a kanalizační šachty,
ČOV, lapoly, pramice,
zahradní skluzavky
a tobogány
Renoplast Plzeň, Chotíkov 345, Zemědělský areál
Chotíkov u Plzně, tel/fax: 377 821 199, mobil: 608 220 014
www.renoplast.cz, [email protected]
SC-60138/1
Nabízíme: • práci pro prestižní krajské médium •
• jistotu silného zázemí •
• kvalitní produktové a obchodní školení •
• výdělek ovlivněný pouze vlastním výkonem •
• obchodní materiály
Práce je vhodná i pro studenty či seniory.
Nevyžadujeme živnostenské oprávnění.
Více info na www.ceskydomov.cz. Vaše profesní C.V.
očekáváme na e-mailu:
[email protected] nebo faxem: 224 816 818
Noviny do každé domácnosti
www.ceskydomov.cz
Inzerujte v projektu „Český domov“
náklad více jak 1 500 000 měsíčně
pokrytí 70 % území ČR
distribuce přímo do schránek
nejlevnější inzerce
Info telefon: 224 816 821, mobil: 777 747 455
SC-51887/3
6 |BÐezen
P LZE«SKÝ
Informace z kraje
KRAJ
Modrý sloup propojí Šumavu a Bavorsko
novuotevÑení historického
hraniÂního
pÑechodu
Modrý sloup u Modravy
v jedné z nejkrásnÆjších Âástí
Šumavy pÑipravuje Správa
národního parku ve spolupráci
s obcí Modrava a PlzeËským krajem. Tyto tÑi subjekty už odsouhlasily harmonogram jednotlivých krokÒ a dohodly se na spolupráci pÑi otevírání cesty k Modrému sloupu i hraniÂního pÑechodu jako takového, vÂetnÆ nutných technických opatÑení.
„PlzeËský kraj vítá snahu
o otevÑení turistické stezky na
Modrý sloup, která by odhalila
dosud skryté krásy údolí pod
Z
Kraj radí
kempaÐÑm
nformace o pÑípravÆ na využití prostÑedkÒ Evropské
unie v letech 2007–2013
a mnoho dalších, které souvisejí
s turismem, získali majitelé
a provozovatelé kempÒ na pravidelném každoroÂním setkání
s námÆstkyní hejtmana pro
oblast cestovního ruchu Olgou
KalÂíkovou. SchÒzka, jejímž
cílem bylo informovat mimo jiné
o Âinnosti kraje a jeho propagaci,
se uskuteÂnila 22. února
a zástupci kraje tu také hovoÑili
o novÆ vydaném Katalogu ubyto-REDvání v PlzeËském kraji.
I
Luzným a zpÑístupnila bÆžným
turistÒm vrchol Luzného,“ uvedl
hejtman PlzeËského kraje Petr
Zimmermann.
²editel správy Národního
parku a ChránÆné krajinné oblasti Šumava Alois PavliÂko zdÒraznil, že cesta na Modrý sloup je
pÑímo symbolická pro možnost
sledování
procesu zániku
a obnovy ekosystémÒ, k nÆmuž
právÆ v této oblasti výraznÆ došlo
a který jinde než v národních parcích není k vidÆní: „Vyváženost
ochrany pÑírody, poznání, turistiky a rozvoje zázemí v nástupních
místech se pÑímo nabízí v této
Âásti Šumavy. Nikde jinde nemÒ-
U
restižní ceny – Zlaté erby –
pÑedal hejtman PlzeËského
kraje Petr Zimmermann ve
stÑedu 1. bÑezna finalistÒm krajského kola soutÆže. V letošním
klání, jehož první roÂník uspoÑádal Svaz mÆst a obcí ¢R již v roce
1999, byly hodnoceny subjekty ve
tÑech kategoriích – nejlepší
webové stránky mÆsta, obce
a nejlepší elektronická služba.
V tÆchto skupinách získali
v PlzeËském kraji ocenÆní stránky mÆst Rokycany, Nýrsko a BÆlá
nad Radbuzou, mezi obcemi se
umístily NÆmÂovice, Kasejovice
a Dolní Lukavice. Zvláštní Cenu
P
ský kraj a vytvoÑenou databázi
kontaktÒ. Aby vyhovÆli potÑebám
mladších klientÒ, nabízejí i internetové poradenství.
Odbornost práce je zajištÆna kvalitním výbÆrem
pracovníkÒ,
vzdÆláním v telefonické
krizové
intervenci, dobÑe
fungujícím intervizním a supervizním
systémem. PlzeËská
linka dÒvÆry má
také osvÆdÂení o kvalitÆ poskytovaných služeb od ¢eské asociace pracovníkÒ linek dÒvÆry.
Na sklonku loËského roku
linka dÒvÆry navázala úzkou spolupráci s Terénní krizovou službou Diecézní charity v Plzni.
V naléhavých pÑípadech tak
pomoc mÒže poslat blíže k lidem.
Linka dÒvÆry dÆkuje všem partnerÒm za pomoc a podporu Âinnosti, hlavnÆ Magistrátu mÆsta
PlznÆ a PlzeËskému kraji.
V rámci oslavy výroÂí založení
linky dÒvÆry se v Plzni ve dnech
10.–11. 2. 2006 uskuteÂnil v prostorách Krajského úÑadu PlzeËského kraje celorepublikový
odborný semináÑ ¢eské asociace
-REDpracovníkÒ linek dÒvÆry.
Bruselské okénko
rvní aktivity Evropské kanceláÑe
PlzeËského kraje byly ve znamení
pÑípravy nového programovacího
období 2007–2013 a poskytování informací o harmonogramu a náplni jednání
s Evropskou komisí o regionálních operaÂních programech. V tÆchto týdnech
P
nÆ zachovalém pÑírodním území
Luzenské slatÆ mezi horami
ŠpiÂník a Malá a Velká MokrÒvka. Je tu napÑíklad unikátní svahové rašeliništÆ a hnízdní oblast
tetÑeva hlušce, který je kriticky
ohroženým druhem.
Rozhodující pro definitivní
variantu bude vliv na stav ekosystémÒ a rozsah nutných technických opatÑení. Všechny
aspekty posoudí správní Ñízení,
které by mÆlo být ukonÂeno
zhruba v polovinÆ letošního
roku. Tak by bylo možno dodržet
ministerstvem životního prostÑedí již navržený termín zkušební-REDho provozu k 1. 7. 2006.
Hejtman pÐedal krajské Zlaté erby
Linka dÑvÅry pomáhá už 10 let
ž deset let pomáhá lidem
v nouzi a nÆkdy i zachraËuje životy Linka dÒvÆry
a psychologické pomoci v Plzni.
Je to jediné nonstop pracovištÆ v PlzeËském
a
Karlovarském
kraji, které nabízí
okamžitou anonymní, akutní
a bezbariérovou
pomoc lidem
a dÆtem v tíživé
životní Âi krizové
situaci formou telefonické intervence Âi
osobní návštÆvy. DlouhodobÆ podporuje také lidi osamÆlé, staré, nemocné a handicapované i pÑi bÆžných lidských starostech. Za 10 let probÆhlo více
než 46 tisíc kontaktÒ a linka dÒvÆry se stala nedílnou souÂástí psychosociální sítÆ obou regionÒ.
Aktuálním cílem pomoci je stabilizace stavu volajícího a snížení
nebezpeÂí, že se krize bude prohlubovat. V dlouhodobém horizontu se pak pracovníci linky
snaží s klientem hledat východisko z jeho obtížné situace. V pÑípadÆ potÑeby navigují klienty na
další psychosociální a zdravotní
síz, slouží jako informaÂní servis
pro odborníky v této oblasti, mají
zmapovaný PlzeËský a Karlovar-
že být ukázána na dostateÂné
ploše divoká krása a život pÑírody
návštÆvníkÒm. Prezentace obou
národních parkÒ a sousedících
obcí díky každodenním kontaktÒm obyvatel a návštÆvníkÒ
nechz je dÒkazem,“ Ñekl PavliÂko.
PÑechod v oblasti BÑezníku je
od roku 1992 tématem horkých
diskusí na Âeské i bavorské stranÆ. TradiÂní obchodní cesta
a hraniÂní pÑechod tu fungovaly
do roku 1948. Modrý sloup leží
mezi turistickými pÑechody
Gsenget u Prášil a BuÂina u Kvildy tÆsnÆ pod hraniÂní horou
Luzný. PÑístup k pÑechodu se
nachází v klidovém a mimoÑád-
veÑejnosti si odnesl Karel Ferschmann, starosta vyznamenaných NÆmÂovic. Jejich oficiální
stránky dominovaly i v kategorii
„nejlepší webové stránky obce“.
Novým hlediskem hodnocení
webových prezentací v letošním
roÂníku bylo kritérium týkající se
elektronické úÑední desky v souvislosti se souÂasným platným
správním Ñádem. Za každý kraj se
celostátního kola úÂastní maximálnÆ tÑi pÑedstavitelé, a to držitelé prvního místa v každé kategorii. PlzeËský kraj tak budou
prezentovat Rokycany, NÆmÂovice a Vochov (nejlepší elektronická služba). Cílem soutÆže je podpoÑit modernizaci místní a regionální veÑejné správy prostÑednictvím rozvoje informaÂních služeb
poskytovaných obÂanÒm s využitím internetu a ostatních elektro-REDnických médií.
Dotace jsou i na vodu
otace ve výši témÆÑ 22 milionÒ korun na ochranu vod a pro
zásobování obyvatelstva pitnou vodou schválili pro žadatele
z Ñad obcí zastupitelé PlzeËského kraje. „Do stanoveného termínu jsme obdrželi celkem 16 žádostí, z toho jsme vyhovÆli sedmi
z nich,“ Ñíká radní pro oblast životního prostÑedí Boris Kreuzberg.
NejvÆtší Âástku, 3,5 milionu korun, získala obec Rybnice na Âistírnu odpadních vod, na stejnou akci, rozšíÑenou ještÆ o budování kanalizace, dostal KoÂov 3 miliony. Nýrsko si vylepší rozpoÂet o dva miliony na rekonstrukci kanalizace v Hadravské Âtvrti. Necelé 3 miliony
-REDzískali na stejnou akci i ve StrážovÆ.
D
Pracovní Sobota zamÅstnává postižené
Se zajímavým projektem, který má pomoci zdravotnÅ handicapovaným lidem zaÁlenit se do spoleÁnosti, pÐišlo sdružení Ledovec. Náplní jeho Áinnosti je
poskytovat podporu lidem s duševním onemocnÅním Ái mentálním handicapem.
oto sdružení iniciovalo na
podzim roku 2005 vznik
„
firmy Pracovní Sobota,
která nabízí zahradnické a úklidové práce. Tato firma nabízí na
otevÑeném trhu práce své služby
a pÑitom zamÆstnává ty klienty
Ledovce, kteÑí dobÑe zvládli
výcvikové programy v Terapeutickém centru Ledovec a chtÆjí
udÆlat další krok k samostatnému životu,“ vysvÆtluje námÆstkynÆ hejtmana Olga KalÂíková.
T
se definují parametry regionální politiky
Evropské unie a vymezují se kompetence. Vzniká Rada Regionu soudržnosti
Jihozápad (PlzeËský a JihoÂeský kraj)
a sestavují se týmy pro negociace
s Evropskou komisí. V této souvislosti
Evropská kanceláÑ PlzeËského kraje
v Bruselu iniciovala vznik výmÆnné platformy v rámci Týdne Âeských regionÒ,
jenž probÆhne v Âervnu ve Výboru regionÒ v Bruselu. MÆly by se zde setkat regiony, jež jsou pÑíjemci pomoci Cíle 1
a vymÆËovat si know-how, jak nejen
dobÑe vyjednat vstupní podmínky, ale
rovnÆž programy dobÑe spravovat. ProstÑedky z fondÒ EU urÂené ¢eské republice v pÑíštím sedmiletém období budou
historicky nejvyšší a zÑejmÆ v takovém
objemu i poslední. I když regionální operaÂní programy pÑedstavují pouze 12%
celkové Âástky soudržnosti, zavazují nás
tyto prostÑedky k maximální profesionalitÆ a úÂelnému využívání.
V Bruselu je dÒležité být vidÆt. Jednou
z hlavní cest jsou setkání s klíÂovými
„Jsme pÑesvÆdÂeni, že podpora
integrace lidí se zdravotním omezením formou sociální firmy a
terénních doplËkových služeb je
mnohem vhodnÆjší než jejich izolace v ústavech. Z toho dÒvodu
velice usilujeme o to, aby firma
Pracovní Sobota dobÑe zvládla
svÒj rozjezd a vybudovala si na
trhu pozici, díky níž bude moci
nejen poskytovat dobré a cenovÆ
pÑívÆtivé služby zákazníkÒm, ale i
nabízet možnost integrace dalším
klientÒm našeho sdružení,“ doplËuje námÆstkyni Martin FojtíÂek
ze Sdružení Ledovec.
V souÂasné dobÆ firma nabízí
práci jedné pracovní skupiny
(vedoucí skupiny, 2 pracovníci,
pracovní asistent) pÑi úpravÆ
ploch (výhraby, sekání), vyklízení a úklidech (vÂetnÆ odvozu
odpadu), prÒklestech a kácení a
(ve spolupráci s dalšími „patronátními“ zahradnickými firmami) i pÑi realizaci výsadeb, úpravách terénu atd.
Pracovní Sobota už nyní pravidelnÆ peÂuje o úklid Borského
parku a Homolky, realizovala již
likvidaci náletÒ a úklid hÑbitova u
Všech svatých na Roudné, pomáhala pÑi podzimích výhrabech na
Vinicích, úpravách terénu na
novém úseku dálniÂního obchvatu.
Díky zamÆstnávání osob se
zdravotním postižením nabízí
také firma podnikÒm výhodu
náhradního plnÆní (pro podniky
s více než 25 zamÆstnanci, které
nezamÆstnávají povinná ÂtyÑi
procenta osob se zdravotním
postižením).
Máte-li zájem o služby této
sociální firmy Âi jen o nezávazné
informace, obrazte se na Ledovec
nebo pÑímo na Milana Sobotu,
vedoucího firmy (tel: +420 604
518 141, e-mail: [email protected]). Web firmy je
http://pracovni.sobota.sweb.cz.
-RED-
napÑ. s komisaÑkou pro regionální politiku Danutou Hübner nebo s nÆkterými
vysokými pÑedstaviteli Evropské komise. Na duben PlzeËský kraj pÑipravuje
slavností zahájení Âinnost bruselské
kanceláÑe, jež probÆhne v prostorách
Stálého zastoupení ¢eské republiky pÑi
EU. PÑi této pÑíležitosti bude mimo jiné
pÑedstaven klíÂový projekt TÑetího
železniÂního koridoru Praha-Norimberk, jenž bude význaÂnÆ ovlivËovat
rozvoj PlzeËského kraje. Úzké vztahy
kraj navázal s partnerským britským
regionem East Midlands, na jehož pÑíkladÆ si mÒžeme otestovat interregionální spolupráci v Evropské unii. SamozÑejmá je úzká souÂinnost jednotlivých
Âeských krajských zastoupení v Bruselu.
NeménÆ dÒležitá je ale i práce v PlzeËském kraji. Ve spolupráci s Regionální
rozvojovou agenturou PlzeËského kraje
jsou ujasËovány rozvojové priority kraje.
aktéry evropské politiky, které jsou pÑínosné pro získání ucelených a pÑesných
informací o evropské politice soudržnosti. NÆkolik jednání již probÆhlo,
KAREL LIZEROT,
VYSLANEC PLZEŇSKÉHO KRAJE V BRUSELU
Kultura
P LZE«SKÝ
7 |BÐezen
KRAJ
PÓedstavujeme kulturní organizace zÓizované PlzeÍským krajem
Muzeum jižního PlzeÊska v Blovicích
oÂátky muzejní Âinnosti
v Blovicích spadají do roku
1913, kdy z iniciativy Ñeditele blovických škol Františka
Raušara byl pÑi místním okrašlovacím spolku založen muzejní
odbor. V roce 1936 se stal muzejní odbor Âlenem Svazu Âeských
muzeí v Praze. VlastivÆdné sbírky
z Blovic a z okolních obcí byly
postupnÆ shromažÉovány a uloženy v bytÆ Františka Raušara.
František Raušar umírá roku
1941 a jeho posledním pÑáním
bylo odkázat veškerý majetek
mÆstu za úÂelem zÑízení muzea.
PÒvodnÆ mÆstské Raušarovo
vlastivÆdné muzeum rozšíÑilo
v šedesátých letech svoji pÒsobnost na oblast jižního PlzeËska.
Roku 1976 bylo muzeum pÑejmenováno na Okresní muzeum PlzeË
- jih se sídlem v Blovicích. PostupnÆ nashromáždilo a zpÑístupnilo
veÑejnosti bohaté sbírky archeologické, národopisné, umÆleckoprÒ-
P
• Galerie Klatovy/Klenová
• Hvězdárna v Rokycanech
• Muzeum a galerie severního Plzeňska
v Mariánské Týnici
• Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech
• Muzeum Českého lesa v Tachově
• Muzeum Chodska v Domažlicích
• Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích
• Muzeum Šumavy Sušice
• Stálá divadelní scéna Klatovy
• Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
• Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech
• Západočeská galerie v Plzni
• Západočeské muzeum
Krajský úřad
Plzeňského
kraje
P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň
elektronická adresa: [email protected]
telefon
spojovatelka: 377 195 111
provolba: 377 195; fax: 377 195 078
úřední hodiny
pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00
ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:
Ředitel KÚPK
Plán výstavní Ãinnosti – rok 2006
František Jaroslav Vacek
Kamenický - život a dílo
Doba trvání: 19. 1. – 10. 3.
myslové, výtvarné a literárnÆhistorické Ñadou výstav a expozic. Rok
2000 se stal historickým mezníkem v dÆjinách muzea. To získalo
do majetku k muzejním úÂelÒm
zámek HradištÆ spolu se zámeckým parkem. VnitÑní Âást objektu
prošla celkovou rekonstrukcí, byl
restaurován kazetový strop
a zapoÂaty pÑípravné práce na restauraci zámecké kaple.
Rok 2002 tak pÑinesl dlouho
oÂekávané otevÑení a zpÑístupnÆní zámku veÑejnosti – Âásti jeho
historických expozic a výstavních síní.
Granty pomohou zachovat unikátní pÐehlídky
rantový program v oblasti kultury pro rok
2006 vyhlásil PlzeËský kraj. O podporu
mohou žádat zájemci na projekty v oblastech divadlo, hudba a tanec, výtvarné umÆní, literatura, audiovize (film, foto, nová informaÂní média),
kulturní dÆdictví a také na postupové pÑehlídky
neprofesionálních umÆleckých aktivit.
„Forma pÑidÆlování dotací se stává v oblasti
veÑejné správy samozÑejmostí – má pomoci
povzbudit iniciativu lidí, kteÑí by bez finanÂní podpory nedokázali akce v oblasti kultury zaplatit.
Když je dobrý projekt, kraj rád pomÒže v rámci konkrétního grantového programu,“ vysvÆtluje Vladimír Líbal, vedoucí oddÆlení kultury krajského
úÑadu PlzeËského kraje.
Žadatelé mohou podávat rÒznÆ finanÂnÆ nároÂné
projekty, limitující jsou však prostÑedky, které kraj
uvolní, takže vÆtšinou je nutné spolufinancování
projektu ze strany žadatele. Není vylouÂeno, že
nÆkterý projekt bude financován stoprocentnÆ krajem zkušenost ale napovídá, že spolufinancování ze
strany žadatele je preferováno pÑi výbÆru žádostí o
dotaci.
„Specialitou letošního grantu je podpora postupových pÑehlídek neprofesionálních umÆleckých
aktivit. Jde o unikátní systém pÑehlídek ochotnických divadelních souborÒ, v celé Evropské unii je
G
Kostel sv. Jana Evangelisty –
fotografie z opravy vnějšího
pláště
Doba trvání: 19. 1. – 10. 3.
Veselé Velikonoce
Doba trvání: 30. 3. – 21. 4.
Stanislav Bukovský – naivní
realismus regionu
Vernisáž: 27. 4. v 17.00 hod.
Doba trvání: 27. 4. – 21. 5.
Vladislav Rupert – péče
o sbírkový fond muzea v roce
2005
Drahomíra Synáčová – foto-
dokumentace
Doba trvání: 27. 4. – 21. 5.
Pohádky a pověsti na zámku
Doba trvání: 1. 6. – 10. 9.
Řemesla na Blovicku
Doba trvání : 1. 6. – 31. 12.
Obrazy – Pavel Jirsa
Vernisáž: 14. 9. 2006 v 17.00
hod
Doba trvání: 14. 9. – 19. 10.
Grafika – šperky Jana Vacková, Dagmar Česáková
Vernisáž: 3.11. v 17.00 hod.
Doba trvání: 3. 11. – 29. 12.
Vánoce na zámku
Doba trvání: 28.11. – 30. 12.
Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích
www.muzeum-blovice.cz
zámek Hradiště 1, Blovice 336 01
tel: 371 522 208, e-mail: [email protected]
Vstupné: dospělí
– expozice
20,- Kč
– výstavy
20,- Kč
důchodci, studenti a děti (5-16)
– expozice
15,- Kč
– výstavy
15,- Kč
rodinné vstupné 2 okruhy
90,- Kč
prohlídky organizované školou
– 1 okruh/1 žák
8,-Kč
– 2 okruhy
16,-Kč
hromadné vstupné s průvodcem
– 1 okruh
– 2 okruhy
20,-Kč
30,-Kč
Kraj bude na mnichovském letišti „lovit“ turisty
Ñi prosincové návštÆvÆ Âeského
konzulátu v MnichovÆ nabídl náš
konzul PlzeËskému kraji spolupráci, která bude smÆÑována na propagaci
kraje v této Âásti Bavorska. „Jedná se
o velmi lukrativní prostory mnichovského mezinárodního letištÆ, kde chceme
v jednotlivých krocích postupnÆ pÑedstavovat náš region. První akcí bude odborný semináÑ o PlzeËském kraji jako atraktivním a moderním evropském regionu,
který se uskuteÂní 13. bÑezna v areálu
letištÆ. Tady budeme náš kraj pÑedstavovat jako velmi zajímavou destinaci
P
z pohledu cestovního ruchu,
která je schopna zajistit turistÒm i dostateÂné zázemí,“ Ñíká
námÆstkynÆ hejtmana Olga
KalÂíková. SemináÑe se zúÂastní firmy, hoteliéÑi a ostatní podnikatelé v cestovním ruchu,
kteÑí se pÑedstaví zástupcÒm
nÆmeckých cestovních kanceláÑí a bavorským novináÑÒm.
„VÆÑím, že se na semináÑi podaÑí navázat podnikatelÒm v oblasti cestovního ruchu z obou stran hranice spolupráci, která bude prospÆšná všem zúÂast-
nÆným. Na toto setkání navážeme zaÂátkem dubna, kdy se
zúÂastníme otevÑení zastoupení CzechInvestu v MnichovÆ.
Tam chceme pÑedstavit inovovaný materiál o investiÂních
zónách v PlzeËském kraji,
který mapuje aktuální investiÂní možnosti v našem regionu
pro nÆmecké firmy a podnikatele,“ pokraÂuje Olga KalÂíková. Dalším krokem pÑi propagaci kraje
v MnichovÆ bude využití Âeské restaurace
na stadionu, kde se v Âervnu uskuteÂní
odbor kancelář hejtmana
vedoucí odboru
Bc. Alena Šatrová
e-mail: [email protected]
odbor kancelář ředitele
pověřena řízením
Mgr. Drahomíra Janoušková
e-mail: [email protected]
odbor vnitřních věcí
a krajský živnostenský úřad
vedoucí odboru
Ing. Jan Nový
e-mail: [email protected]
odbor cestovního ruchu a propagace
vedoucí odboru
Bc. Tomáš Kotora
e-mail: [email protected]
odbor informatiky
vedoucí odboru
Bc. Václav Koudele
e-mail: [email protected]
odbor ekonomický
vedoucí odboru
Otevírací doba muzea:
květen – září: út – ne 9.00–17.00 hod.
říjen – duben: út – pá 9.00–16.00 hod.
jen u nás. Na místní a krajské úrovni je chce finanÂnÆ podpoÑit kraj, protože ministerstvo už v tomto
roce zaplatí pouze celostátní kolo a my nechceme,
aby tato zajímavá aktivita v regionu zanikla,“ uzavírá V. Líbal.
Více informací vÂetnÆ žádostí a formuláÑÒ najdete na webu kraje: www.plzensky-kraj.cz - uzávÆrka
žádostí je 10.3. 2006. FinanÂní prostÑedky budou
k Âerpání po schválení radou (v dubnu) nebo zastu-REDpitelstvem (v Âervnu).
Mgr. Jiří Leščinský
mistrovství svÆta ve fotbale. NávštÆvníkÒm mistrovství budou moci nabízet své
produkty i podnikatelé z PlzeËského
kraje, plánovány jsou i výlety do krajského mÆsta spojené s návštÆvou pivovaru
a podobnÆ. „Poslední fází propagace
kraje v MnichovÆ bude využití plochy na
letišti k celoroÂní prezentaci všeho zajímavého, co mÒže náš kraj návštÆvníkÒm
ze zahraniÂí nabídnout. Druhé nejvÆtší
nÆmecké letištÆ roÂnÆ odbaví statisíce
cestujících, které tímto zpÒsobem chceme nalákat k návštÆvÆ našeho regionu,“
RED
uzavírá námÆstkynÆ KalÂíková.
Ing. Roman Reiser
e-mail: [email protected]
odbor regionálního rozvoje
vedoucí odboru
Ing. arch. Miloslav Michalec
e-mail: [email protected]
odbor životního prostředí
vedoucí odboru
Mgr. Vladimír Dlouhý
e-mail: [email protected]
odbor majetku
vedoucí odboru
Ing. Alena Hemrová
e-mail: [email protected]
odbor školství mládeže a sportu
pověřena řízením
JUDr. Jaroslava Havlíčková
e-mail: [email protected]
odbor kultury a památkové péče
vedoucí odboru
Mgr. Vlasta Frouzová
e-mail: [email protected]
odbor sociálních věcí a zdravotnictví
vedoucí odboru
Bc. Erika Kunešová
e-mail: [email protected]
Výtvarnou cenu Osobnost roku získal Jan Merta
enu Osobnost roku, jedinou ve
výtvarném umÆní, která je srovnatelná s divadelními Cenami Thálie
Âi filmovými ¢eskými lvy, pÑipravila letos
již poÂtvrté Galerie Klatovy/Klenová.
„Každý rok galerie osloví historiky
umÆní, kritiky, Ñeditele muzeí a galerií s
prosbou, aby zhodnotili nejvýznamnÆjší poÂiny na naší výtvarné scénÆ uplynulého roku,“ vysvÆtluje radní pro
oblast kultury Martin Baxa. Letos cenu
získal malíÑ Jan Merta za dvojici retrospektivních výstav v Moravské galerii v
BrnÆ a ve VýchodoÂeské galerii v Pardubicích. Cena mu byla pÑedána 18.
února na slavnostním veÂeru, který
Galerie Klatovy/Klenová každoroÂnÆ
poÑádá v klatovském KinÆ Šumava v
Klatovech. Cenu pÑedaly Ñeditel galerie
Marcel Fišer a klatovská rodaÂka Ester
KoÂiÂková, která v druhé Âásti veÂera
vystoupila se svými šansony. Kompletní výsledky ceny jsou publikovány v
C
galerijním Âasopise PARS. „Jan Merta
mÆl dlouho v Âeském prostÑedí ambivalentní pozici autora, za kterým stojí
významní kurátoÑi, vystavuje v zahraniÂí (zastupuje jej kolínská Galerie Johnen + Schöttle), ale širší veÑejnost o
nÆm moc neví a velká muzea jeho práci
ponÆkud opomíjejí,“ upÑesËuje Ñeditel
Galerie Klatovy/Klenová Marcel Fišer.
Na první opravdu velké výstavy si Jan
Merta musel poÂkat až do doby, kdy
dva z kurátorÒ stanuli v Âele významných muzejních institucí (Marek
Pokorný v Moravské galerii v BrnÆ,
Martin Dostál ve VýchodoÂeské galerii
v Pardubicích).
„Tiché a soustÑedÆné kvality Mertovy
tvorby jako by zároveË vytváÑely urÂitou
bariéru, která brání v hlasitém uznání
její výjimeÂnosti,“ napsal Marek Pokorný. ÚspÆch v anketÆ Osobnost roku
potvrzuje, že tato výstava koneÂnÆ
uvedla Mertu v širší známost, pÑedsta-
odbor dopravy
a silničního hospodářství
vedoucí odboru
Ing. Jaroslav Vejprava
e-mail: [email protected]
odbor krizového řízení
vedoucí odboru
Ing. Milan Řihošek
e-mail: [email protected]
odbor právní
vedoucí odboru
JUDr. Blanka Žižková
e-mail: [email protected]
útvar interního auditu
vedoucí
Ing. Martin Zaoral
e-mail: [email protected]
Cenu Janu Mertovi pÐedala moderátorka Ester KoÁiÁková.
vila ho jako vysokou kvalitu, soumÆÑitelnou s vrcholnými projevy Âeského
umÆní dvacátého století a respektova-REDnou i v mezinárodním kontextu.
odbor fondů a programů EU
vedoucí odboru
Ing. Eva Jindrová
e-mail: [email protected]
8 |BÐezen
P LZE«SKÝ
FOTOHÁDANKA
právnou odpovÆdí na minulou hádanku byl zámek HradištÆ v Blovicích. V místech dnešního zámku na Hradišti stávala tvrz, prvnÆ
uvádÆná roku 1545. PatÑila rodu Hradišzských z HoÑovic, kteÑí
vlastnili též dvÒr a ves HradištÆ s Ñadou okolních vsí. Hradišzské panství
náleželo od roku 1618 rodu KarlÒ ze Svárova. Po tÑicetileté válce se uvádí
jako držitel tvrze Maxmilián hrabÆ z Gutenštejna. Koncem 17. století se
stal držitelem Jan Josef z Újezda, který dal v roce 1704 zdejší tvrz baroknÆ
pÑestavÆt. Od roku 1728 se dostalo panství odkazem Vilému Albrechtu
Krakovskému z Kolovrat a roku 1741 Prokopu Krakovskému. Roku 1775
za Josefa hrabÆte Krakovského z Kolovrat byl zámek upraven v pozdnÆ
barokním stylu. Od roku 1824 se stává majitelem hradišzského, bÑeznického a merklínského panství hrabÆ Hanuš z Kolovrat.Ten dal zÑídit ve
východní Âásti Âásti zámku HradištÆ roku 1853 kapli sv. OndÑeje. V roce
1873 byl celý hradišzský zámek pÑestavÆn Eduardem Pállfym z Erdödu
dle starších návrhÒ J. F. Jöndla ve slohu anglické gotiky. Roku 1918 koupil hradišzské panství hronovský továrník Adolf Klikar, který ho držel až
do roku 1945. Poté byl objekt pÑizpÒsoben potÑebám zemÆdÆlského školství. V roce 2000 byl zámek pÑedán do majetku okresního muzea.
S
Zámecký park
Nedílnou souÂástí zámku HradištÆ je zámecký park o rozloze 4,8 ha.
Je zÂásti lemován Ñekou Úslavou, do níž se vlévá voda z mlýnského
náhonu a voda z potoka, který tvoÑí v parku meandry. Park byl pravdÆpodobnÆ založen kolem roku 1800. Velké zmÆny zaznamenal za hrabÆte Hanuše Kolovrata a pÑedevším v letech 1872–1873 za hrabÆte Eduarda Pállfyho, který dal park upravit ve slohu anglickém. Došlo k výsadbÆ nových stromÒ, zÑídily se vodotrysky, vodopád, rybníÂek s ostrÒvkem, besídky, ve sklenících se pÆstovaly vzácné tropické kvÆtiny. Park
dnes zdobí mnoho rÒzných stromÒ a kÑovin dosahujících znaÂného
stáÑí a pÑedevším majících vysokou historickopÑírodovÆdnou hodnotu.
Zajímavosti
KRAJ
Tip na výlet po kraji – Přírodní památka Krasíkov
entokrát vás chceme
pozvat na výlet do okresu
Tachov, konkrétnÆ na vrch
Krasíkov nedaleko Konstantinových Lázní. Nachází se v katastrálním území obce Kokašice,
v nadmoÑské výšce 610–634 m,
jeho výmÆra Âiní 4,24 ha.
Vrch Krasíkov je tvoÑen tÆlesem ÂediÂových hornin tÑetihorního stáÑí. Spontánní vývoj lesních ekosystémÒ byl razantnÆ
pÑerušen v souvislosti s budováním opevnÆného sídla ŠvamberkÒ v 1. polovinÆ 14. století. Rozsáhlé odlesnÆní znamenalo ve
svém dÒsledku zánik pÒvodních
lesÒ. Za prohlídku stojí zÑícenina
hradu, která je celoroÂnÆ pÑístupná, výlet je možné rozšíÑit
o návštÆvu blízkého OvÂího vrchu
s rotundou a památníkem obÆtí
selských bouÑí. Oba vrchy jsou
souÂástí nauÂné stezky s informaÂními tabulemi.
T
Mladí sportovci si vyzkoušeli olympiádu
Ze správných odpovÅdí jsme vylosovali tÐi výherce, kteÐí obdrží
pozornost od Krajského úÐadu PlzeÊského kraje. Jsou jimi: Jana
PeÐinová, Klášter; Václav Kotáb, Dlažov; Martina Velleková, Dýšina.
Tentokrát chceme znát název mÆsta na fotografii. Pište na adresu:
PlzeËský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 PlzeË, e-mail:
[email protected].
eprezentanti PlzeËského
kraje bojovali se svými
vrstevníky z celé republiky na II. zimní OlympiádÆ dÆtí
a mládeže ¢R 2006. Ta se uskuteÂnila ve dnech 21.–26. ledna
v Královéhradeckém kraji. Hostitelem bezmála tisíce mladých
sportovcÒ se staly ŠpindlerÒv
Mlýn, Vrchlabí, Trutnov, DvÒr
Králové a další sportovní areály
východních ¢ech.
„Naše výprava patÑila k tÆm
ménÆ poÂetným, ale pÑesto se na
hrách neztratila,“ Ñíká 1. námÆstek hejtmana PlzeËského kraje
pro oblasti školství, mládeže
a sportu Václav ¢ervený a dodává: „PlzeËský kraj úÂast zorgani-
R
zoval a také podpoÑil významnou
finanÂní Âástkou. ChtÆl bych
podÆkovat všem úÂastníkÒm
z Ñad mladých sportovcÒ za vzornou reprezentaci kraje. Dík patÑí
také jejich rodiÂÒm, uÂitelÒm
a ÑeditelÒm škol, které navštÆvují, i pÑedstavitelÒm krajských
sportovních svazÒ a trenérÒm.“
K atmosféÑe her pÑispÆla také
úÂast významných Âeských sportovcÒ, napÑíklad Jeriové, PaulÒ,
Martince, Dopity a dalších, kteÑí
jako vlajkonoši pÑivedli své krajské výpravy na zimní stadion
v Hradci Králové. PlzeËskou
výpravu v poÂtu 50 sportovcÒ, 11
trenérÒ
a
2
vedoucích
výpravy vedl bývalý vynikající
hokejista Vladimír BednáÑ, úÂastník tÑí mistrovství svÆta, jednou
mistr svÆta a jednou stÑíbrný
z OH v Saporu v roce 1972. Nejvíce bodÒ pro PlzeËský kraj získali
závodníci v alpském lyžování, a to
zejména zásluhou Valentiny
Volopichové z 31. ZŠ PlzeË, která
si domÒ pÑivezla zlato za slalom
Super G a stÑíbro za obÑí slalom
v kategorii mladších žákyË. Ve
starších žácích se pyšnil bronzovou medailí Jan Henig ze Sportovního gymnázia v Plzni za obÑí
slalom. Cenné body pÑinesla naší
výpravÆ také svým 4. místem ve
slalomu mladších žákyË Tereza
Karešová ze Sportovního gymnázia v Plzni.
Druhým nejúspÆšnÆjším spor-
tem bylo pro výpravu PlzeËského
kraje klasické lyžování, kde zazáÑil zejména žák ZŠ Chodov
LudÆk Keller, když vybojoval
zlato v bÆhu na 2 km klasicky a 4.
místo v bÆhu na 2 km volnou
technikou. V kategorii starších
žákyË byla nejlepší Vendula
Janoušková ze Sportovního gymnázia v Plzni, která obsadila 4.
místo na 3 km volnou technikou,
5. místo ve štafetÆ 3 x 2 km klasicky spolu s Annou Šambergerovou a Terezou Vališovou a 6.
místo v bÆhu na 3 km klasicky.
Ani v dalších sportech nechybÆli
zástupci naší výpravy mezi nejlepšími, v krasobruslení se jako
5. mezi mladšími žákynÆmi
umístila Magdalena Roušavá
a stejné místo získal mezi snowboardisty Petr BohÒnek. Také
hokejisté PlzeËského kraje, kteÑí
skonÂili šestí, podali vynikající
výkon a sehráli nÆkolik vítÆzných
zápasÒ.
-RED-
PlzeÍský kraj, mÇsto PlzeÍ a PlzeÍský Prazdroj na veletrhu cestovního ruchu Holiday World
SpoleÁné úsilí partnerÑ pÐináší ovoce v prezentaci kraje
DAVID HRDINA
RybáÐi se utkají o PlzeÊskou udici
OjedinÅlá akce, jež nemá v kraji obdoby a kterou
podporuje PlzeÊský kraj prostÐednictvím fondÑ EU,
se uskuteÁní 23. dubna na Boleveckém rybníce
v Plzni. Nový rybáÐský závod, na který už se pÐihlásili i úÁastníci ze zahraniÁí, si klade za cíl nabídnout
zábavu, napÅtí i pouÁení pro širokou veÐejnost.
edná se o prestižní závod
v lovu ryb udicí, kterého se
„
mÒže zúÂastnit maximálnÆ
300 závodníkÒ z celé ¢eské
republiky i ze zahraniÂí. Je pro nÆ
pÑipraven mimoÑádný sportovní
zážitek ohodnocený na prvním
místÆ osobním automobilem.
Zajímavé ceny jsou pÑipraveny
i pro dalších 149 soutÆžících.
Navíc budou ocenÆna také
firemní družstva složená ze 3
závodníkÒ,“ vysvÆtluje za poÑádající místní organizaci ¢eského
rybáÑského svazu PlzeË 3eCity
OndÑej Svoboda. SpolupoÑadatelem je i Správa veÑejného statku
mÆsta PlznÆ.
J
Závod se uskuteÂní na tÑi
smÆny, losování míst bude provedeno elektronicky se zajištÆným
notáÑským dozorem. Také celý
prÒbÆh závodu a jeho vyhodnocení zkontroluje státní notáÑ.
Doprovodný program zaÂíná už
v sobotu 22. dubna. KromÆ
rybáÑských atrakcí pro diváky
bude pro závodníky umožnÆno
vyzkoušet si revír a na veÂerní Âas
je pÑipravena spoleÂná zábava
s výmÆnou zkušeností.
Více podrobností o akci vÂetnÆ
možnosti pÑihlášení lze získat na
internetových adresách: www.
rybariplzen.cz nebo www.plzen-REDskaudice.com.
o loËském mimoÑádném
úspÆchu spoleÂné expozice
se PlzeËský kraj, mÆsto
PlzeË a PlzeËský Prazdroj rozhodly znovu oslovit návštÆvníky
veletrhu cestovního ruchu Holiday World. V levém kÑídle PrÒmyslového paláce na pražském
Výstavišti tak opÆt pÑivítaly
návštÆvníky pivem, specialitami
a hlavnÆ širokou nabídkou atraktivních destinací u stánku v podobÆ tradiÂní Âeské hospÒdky.
„PokraÂujeme v úspÆšné spolupráci s našimi partnery, což
dokazuje i letošní spoleÂná prezentace. VÆÑím, že nejenom
úÂast na tomto veletrhu, ale
i další aktivity PlzeËského kraje
svÆdÂí o otevÑenosti našeho regionu pro tuzemské i zahraniÂní
návštÆvníky a naší snaze poskytnout ty nejlepší možné služby,“
Ñíká hejtman PlzeËského kraje
Petr Zimmermann.
SpoleÂná vÒle partnerÒ
v oblasti turistického ruchu,
vyjádÑená poprvé bÆhem loËského veletrhu Holiday World, našla
P
své konkrétní uplatnÆní v koordinované podpoÑe takových akcí,
jakými byly v roce 2005 kvÆtnové
oslavy 60. výroÂí osvobození
PlznÆ americkou armádou nebo
svÆtová turistická olympiáda
v Âervenci 2005. PlzeËský kraj
a PlzeËský Prazdroj podepsaly
zaÂátkem roku 2006 deklaraci,
která prohloubila spoleÂné aktivity v oblasti cestovního ruchu
a rozšíÑila zábÆr spolupráce na
další aktivity, vÂetnÆ prezentace
regionu v Bruselu.
„Jednotná propagace regionu
je aktuálnÆ udržována a rozšiÑována propagaÂními materiály,
které na sebe navazují. Z hlediska obsahu jsou propojeny a tvoÑí
integrující a tematicky vyvážený
celek. Z hlediska grafického
a vizuálního stylu i vnímání tvoÑí
souvislý komplet. Jsou vydávány
v nÆkolika jazykových mutacích
a právÆ cizojazyÂná mutace byla
taktéž ocenÆna,“ uvádí námÆstkynÆ hejtmana pro oblast cestovního ruchu Olga KalÂíková.
PlzeËský kraj realizuje Ñadu
projektÒ z oblasti cestovního
ruchu, které jsou podpoÑeny
z grantových prostÑedkÒ Evropských fondÒ. ProstÑednictvím
odboru cestovního ruchu a propagace každoroÂnÆ vyhlašuje
také podporu v oblasti venkovské
turistiky a pro informaÂní centra.
V loËském roce získalo finance 50
projektÒ v celkové výši 1,5 milionu korun. V oblasti informaÂních
center bylo vyhodnoceno a podpoÑeno 27 subjektÒ a rozdÆleno
témÆÑ pÒl milionu korun.
V minulých dnech probÆhla
v PlzeËském kraji cyklokonference za úÂasti dalších krajÒ a zástupcÒ státních orgánÒ i nadací.
V bÑeznu 2006 uspoÑádá kraj
semináÑ s názvem „PlzeËský kraj
jako moderní evropský region“
v prostorách kongresového centra
Municon na mnichovském letišti
a také prezentaci na mezinárodním kongresu ASTA v Praze. „Na
podzim poÂítáme s realizací dalšího roÂníku Veletrhu cestovního
ruchu PlzeËského kraje v Plzni,
který mÆl v minulosti velký ohlas,“
uzavírá O. KalÂíková.
z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z
z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Bc. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z
z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Ing. František Trávníček (603 450 254, [email protected]) z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z
z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z

Podobné dokumenty

Stáhnout logo manuál společnosti Zelená hvezda v

Stáhnout logo manuál společnosti Zelená hvezda v Na menším formátu, než je A4, je povoleno zmenšovat logo (hvězdu a nápis), velikost claimu však zůstává 7 b. Je to proto, aby při zmenšování celého loga nedošlo ke zmenšení claimu pod hranici čitel...

Více