číslo 1/2013 - Koně Čeřeniště

Milí přátelé a milovníci koní
V rukou držíte první číslo našeho stájového časopisu.
Ten je určen všem dětem i dospělým, všem stálým i nestálým
členům naší stáje.
Za celou redakci Vám můžu slíbit, že se budeme snažit Vás poučit a zároveň
pobavit.
Doufáme, že se Vám naše práce bude líbit a že budete zakoupením dalších čísel
podporovat naši stáj i koníky v ní.
Za redakci časopisu, šéfredaktorka Zůza
OBSAH
Něco o chystané Zlaté podkově 2013...............................................................3
Pravidla správného člena jezdeckého kroužku...............................................5
Čištění koní – proč je důležité a jak se správně provádí..............................7
Lonžujeme koně – jak a proč...............................................................................9
Koňské rekordy......................................................................................................11
Jízdárenské cviky – znáte je?............................................................................12
Křížovka o ceny......................................................................................................13
O nás a na co se můžete těšit příště ...........................................................14
2
Zlatá podkova 2013
Stalo se již tradicí, že každý podzim naše stáj pořádá závody k ukončení jezdecké
sezóny, vlastně místo tradiční Hubertovy jízdy.
Historie tohoto závodu sahá někam do roku 1998, kdy se konal její první ročník,
účastnilo se tehdy 5 koní a jezdců, kdy na jednom koni jeli dokonce jezdci dva (nedostatek
dopravních prostředků ) a jednalo se spíše o kamarádskou vyjížďku s úkoly. Ačkoliv to
nebyla nijak velká akce, položila základ pro tradici, která pokračuje každý rok. Závod se
vyvíjel a měnil, až dospěl do stádia, v jakém Vám ho představím. Mimochodem název
pochází od prvních cen pro jezdce, kterými byly čokoládové podkovy ve zlatém obalu .
Jak závod vypadá
Zlatá podkova je soutěží dvojic případně trojic jezdců s koňmi či poníky, kteří mají
za úkol projet trasu označenou barevnými fáborky. Na trase je potká několik stanovišť, kde
budou muset zodpovědět otázku s oblasti koní, nebo splnit nějaký úkol (přeskočit
překážku, projet slalom, zacvičit na koni...), nebo obojí. Na stanovišti vždy stojí nějaký
dozor, který zhodnotí provedený úkol a otázku a výsledky si zapíše do archu, který má
k dispozici. Úkolem závodníků zároveň je projet trasu v co nejkratším čase, ovšem o
celkovém umístění rozhodují zejména splněné úkoly. Za každý nesplněný úkol nebo
špatně zodpovězenou otázku čeká dvojici časová penalizace, která se přičte k jejich času
dosaženého čistě jízdou. Výsledný čas potom určuje závěrečné pořadí.
Kdo může závodit
Závod je určen pro jezdce s pronajatými koňmi. Přestože trasa není nijak náročná
svou délkou, je důležité umět již dobře ovládat svého koně či poníka, umět cválat a skákat a
podobně. Z tohoto důvodu se závodu nemohou účastnit děti z jezdeckého kroužku (ti ale
mohou mít jinou funkci, povíme si níže). Zároveň v rámci dvojice pronajatých jezdců
připadajících na jednoho koně by měl závodit ten, co ještě nejezdí parkurové závody, nebo
na ně jezdí méně častěji.
Dozor na stanovištích – důležití pomocníci
Na každém stanovišti je potřeba dozor, většinou se skládá ze třech pomocníků. Zde
se může zapojit každý člen naší stáje. I začátečníci tedy mohou pomoci a užít si tak
atmosféru závodů. Kdo by měl zájem a chuť nám pomoci, v sedlovně na nástěnce se může
přihlásit zapsáním svého jména na papír. Je potřeba zdůraznit, že teplé oblečení a
nepromokavé boty, svačina a odhodlání jsou nutnou výbavou každého pomocníka.
Pomoci všech si vážíme a na každého pomocníka čeká malá odměna 
3
Kamenná stáj Čeřeniště pořádá dne 20.10.2013
tradiční podzimní terénní závod.
Jedná se o soutěž dvojic případně trojic jezdců a koní,
kteří absolvují trasu vytyčenou fáborky, a během jízdy
plní různé úkoly a otázky. Hodnotí se především jejich
splnění, v druhé řadě rozhoduje čas.
Trasa nebude nijak náročná svou délkou, jedná se o soutěž
především pro začátečníky a amatérské jezdce, ale
přístupná je všem bez omezení věku nebo velikosti koně 
Prezentace jezdců 10-11 hodin
Start závodu v 11 hodin
Startovné 100 Kč za osobu
Předpokládaný konec závodu v 16-17 hodin, v závislosti na počtu účastníků
Přihlášky zasílejte na mail: [email protected]
Do přihlášky: jezdec, kůň, stáj a vyznačené dvojice případně trojice závodníků. S sebou očkovací
průkazy koní s předepsanými náležitostmi.
Nejlepší dvojice budou oceněny věcnými cenami.
Přijeďte s námi ukončit jezdeckou sezónu a naposledy si netradičně
zazávodit.
Občerstvení zajištěno, změna vyhrazena.
4
Pravidla správného člena našeho jezdeckého kroužku
Nazdar jezdci,
v tomhle článku si shrneme nejzákladnější pravidla, které se ve stáji musí dodržovat. A to
každý bez výjimky.
Takže povinně si toto každý pověsí nad postel a před spaním si to bude číst jako
ukolébavku, aby to uměl nazpaměť a mohl se podle toho následně chovat!!
Práce ve stáji:
 Udělenou práci od vedoucího kroužku poctivě dodělat až do konce (neodejít od
nedokončené práce)
 Neradit druhým, jak mají co udělat a starat se o svojí práci, aby byla správně
 Když mám svou práci hotovou, jít pomoct ostatním, aby bylo vše brzo hotovo a
mohlo se jít pro koníky
 Nářadí uklízet vždy na své místo
 Zamést po sobě i okolí po mé práci, uklidit, kde je nepořádek
 Když vidím na zemi papírek od sušenky nebo spadlé vidle, tak to neobcházet a sebrat
to nebo vidle uklidit na stranu, aby se nikomu nic nestalo
 Kolečka a nářadí dávat vždy z cesty koním
 Když něco omylem rozbiji nebo provedu, půjdu to hned oznámit vedoucím, hlavu vám
neutrhnou
 Nekřičet, neběhat když jsou ve stáji již koně
 Poslouchat starší členy, kteří tam jezdí déle a i ve stáji se pohybují déle, takže vědí co
a jak
Když se jde do pastviny pro koně:
 Pro koně jdu vždy s vodítkem
 Ke koni v pastvině přijdu zepředu, aby mě viděl a
promluvím na něho
 Nechodím tam samostatně, počkám na ostatní
 Koně netáhnu na vodítku jak psa, ale jdu vedle
jeho hlavy
 Pokud koník vesele odmítá se mnou odejít,
pobídnu ho za sebou koncem vodítka
5
Když už mám koníka přivedeného ve stáji:
 Ve stáji u koní se neběhá a nekřičí
 Koně si uvážu i když bydlí v boxe, aby mi při čištění v klidu stál
 Obcházím ho pod hlavou, ne kolem zadku
 Pořádně ho celého vyčistím, ať jezdím na koni a ne na praseti
 Když si nevím rady, jdu poprosit někoho staršího o pomoc
 Když mám koníka připraveného na ježdění, nikam se nehrnu a čekám, co zavelí
vedoucí
 Když dostanu koníka, o kterém si myslím, že je zlý nebo se ho bojím, není to za trest,
rozdělení koní je dle daných zkušeností jezdce a vhodnosti koně.
Když jezdím:
 Ať už venku nebo na jízdárně se
snažím správně sedět a ovládat
svého koně
 Nemachruju a poslouchám povely
 Nestarám se, jak sedí ostatní
 Nekřičím, když sedím na koni
 Nevztekám se, když mi to nejde, ale snažím se, aby mi ježdění šlo
 Každý kůň může mít dny, kdy se mu prostě jenom nechce poslouchat.
Toto je stručný přehled toho základního. Na prvním místě je vždy poslouchat starší
členy! A respektovat, že kůň je živé zvíře a má svojí hlavu, NENÍ TO STROJ!
Ája
6
Čištění koně – jak a proč? – od Zuzky
Myslím, že to známe všichni. Koník přijde z výběhu na sobě tunu bahna, plnou hřívu a
ohon bodláků a tváří se, jako že on nic . No na tomhle přece nemůžu jezdit, pomyslí si jezdec a
dá se do práce.
Pomůcky
Základní výbavou každého jezdec je jeho čištění na koně. To tvoří:

Hřbílko (gumové, plastové, případně na hrubé nečistoty kovové)

Kartáč (jeden z hrubšími a jeden s jemnějšími chlupy)

Hřeben na hřívu a ohon

Kopytní háček

Houba a hadr
Postup





Před čištěním je nutné zkontrolovat, zda je koník dobře uvázaný, aby nám u něj
nechodil a případně nám tak nešlápl na nohu. Ke koni přistupuji vždy ze předu nebo
alespoň tak, aby na mě viděl, a oslovím ho jménem.
První použiji hřbílko, kterým z koně odstraním všechny hrubé nečistoty, zejména
bláto a také s ním rozčešu koni slepené chlupy, třeba po dešti. Pokud musím koníka
čistit mokrého, netlačím tolik jako u suchého. Postupuju vždy od krku (hlava se
hřbílkem nečistí, to by koně bolelo) k zadku na jednom boku koně, a poté na druhém.
V průběhu čištění se mi hřbílko plní prachem, proto ho občas vyklepu o něco tvrdého
a vyklepu tak prach a chlupy, obzvláště v období línání koní, je třeba často vyklepávat.
Poté si vezmu kartáč z hrubými chlupy a opakuju stejný postup jako se hřbílkem.
Od krku po zadek z koně kartáče ometu zbývající prach a nečistoty. Kartáč je potřeba
také v průběhu čištění čistit a to tak, že ho několik otřu o hřbílko a to poté vyklepu.
Mám tedy v každé ruce jednu pomůcku.
Dále vezmu kartáč s jemnějšímu chlupy a vyčistím koni hlavu, postupuji opatrně,
koni kartáčem nečistím ani oči, ani nozdry. Na kartáč příliš netlačím, nebo koně
čistím tam, kde mu vystupují kosti a ne svaly, tudíž tlak lépe cítí a také ho to může
bolet. Jemnější kartáč může použít i na vystupujících kloubech koně, kde je
nejcitlivější.
Kopytní háček neboli kopyťák se používá
k odstranění nečistot z kopyt koně. To je
nutné dělat před každou jízdou a zejména u
vyjížďky i po návratu do stáje. Nejste.-li si
jisti, zda zvládnete koni zvednout a vyčistit
nohu, požádejte o pomoc starší a zkušenější
členy stáje. Pokud je kopyto hodně zablácené,
otřeme ho nejprve zvenku hadrem.Z kopyta
odstraníme všechny bláto, kameny a
7
zašlapanou špínu. Takhle by mělo vypadat čisté kopyto.

Hřebenem koni rozčešeme hřívu a ohon. Postupujeme opatrně, koně co nejméně
taháme. Pokud má kůň ve hřívě bodláky, větvičky nebo nějaké větší nečistoty,
vyndáme je nejdříve rukou, až poté použijeme hřeben.

Na závěr koni houbou otřeme oči a nozdry. Opatrně. Houbu je nutné po každém
použití vymáchat v čisté vodě. U světlých koní může být použita i k odstranění
zaschlým nečistot, které jinak nejdou vyčistit.
Na co si dát pozor
 Nejdůkladněji je nutné koně vyčistit pod sedlem, uzdečkou a tam kde mu vede
podbřišník. (za předními nohami). Pokud by koni pod sedlem zůstal nějaký prach nebo
bláto, při ježdění by se na tomto místě odřel, vznikl by mu strup a nemohl by nějaký čas
jezdit. Stejné to může být i s místy pod chrániči nohou, pokud je používáme.
 Někteří koně mohou být na určitou část svého těla citliví. Nejčastěji to bývají záda, břicho
či vnitřní strana zadních nohou. Pokud koníka čistíte na některém z těchto míst a on se
zašklebí, prohne, vycení zuby nebo varovně zvedne nohu či švihne ocasem, znamená to,
že je mu to nepříjemné. Pohlaďte ho, aby se uklidnil a poté na tomto místě postupujte
opatrněji. Na pomůcky méně tlačte a čistěte pomaleji.
 I když je koník přivázaný, může se mírně pohybovat. Pokud koník nestojí tak chci, třeba
jednou stranou je u zdi, kam já nemůžu, zatlačím mu do boku nebo do zadku a řeknu:
„Ustup“ a tlačím, dokud koník neustoupí. Poté tlak povolím a koně pochválím. Dávám
také pozor, aby mi koník omylem neublížil – nešlápl mi na nohu, nekopl mě pokud se
v létě ohání po mouše, nešvihl mě ocasem a podobně.
Nevím-li si z něčím rady, zeptám se staršího člena stáje nebo vedoucího mého kroužku.
Důležité
 Během čištění na koníka nekřičím, nenadávám mu pokud udělá jeden krůček ani ho
nebiju. Kůň je živé zvíře, nevydrží stát půl hodiny bez pohybu, tudíž pokud se pohne
mírně, nic nedělám. Pokud by šel na mě nebo odcházel pryč, přitáhnu ho, odstrčím
případně lehce plácnu, ale jen tolik, kolik je nutné!
 Koníka během čištění chválím a také na něj mile mluvím. (Já osobně koni vždycky něco
vyprávím, třeba co jsem ten den dělala, je pak klidnější a lépe postojí ). Kůň je
společenské zvíře, má člověka rád, rád slyší jeho hlas a pochvalu určitě ocení. Vy přece
také máte rádi, když Vás někdo chválí.
 Během drhnutí koně se věnuji pouze jemu. Nepokřikuju na své kamarády ani na statní
koně, nestarám se jak čistí koně. Mým úkolem je připraven koně, který mi byl přidělen na
jízdu – nic víc. Pokud mě někdo požádá o pomoc a já si na to troufám, nejprve dočistím
svého koně, poté pomáhám ostatním.
 Po čištění uklidím všechno na své místo – buď do své krabice nebo do společné nádoby
na čištění. Pomůcky ukládám v takovém stavu, v jakém jsem si je bral – vyklepaná,
očištěné.
Pokud se budete držet mých instrukcí, výsledek by měl být následující:
8
LONŽOVÁNÍ KONĚ
Nebudete potřebovat žádnou velkou výbavu, abyste mohli začít. Dobrou pomůckou je lonžovací
obnosek, i když v některých případech (například u citlivých plnokrevníků, pro které je příliš silný) ho
nahradí padnoucí nylonová ohlávka. A musí být pohodlná. Je ideální, pokud se může nastavovat
velikost na dvou místech, takže je možné ji přizpůsobit hlavě koně, aniž by sklouzávala do oka, tak,
jak na hlavě leží obnosek. Ten je mnohem těsnější okolo nosu, než normální nánosník, takže
nesklouzne na stranu, když zatáhnete za lonž.
Základní výstroj koně:





lonžovací obnosek (nebo padnoucí ohlávka, případně uzdečka),
lonž,
lonžovací bič,
obřišník nebo sedlo,
bandáže nebo kamaše, pokud má kůň tendenci se okopávat.
Základní výstroj pro lonžujícího:



rukavice - lonž může způsobit velmi nepříjemné popáleniny, když se do ní kůň náhle opře a
zatáhne za ni,
dobré boty,
přilba - pokud lonžujete skutečně neposlušného koně.
Než se ale dostaneme k vlastnímu lonžování, je velmi důležitá fáze ještě před tím, konkrétně je nutné
koně naučit na hlasové signály (povely). Standardní povely jsou „krok", „klus" (nebo častěji, aby se
rozlišilo od kroku „klusss") a „cval" (nebo „hop"). Pro cval by mělo být slovo vysloveno poměrně
rázně, aby se odlišilo od již ostřejšího povelu pro klus). Pro zpomalení se používá „hou" s dlouhým
tónem. Pro úplné zastavení lze koně naučit na různá slova. Pokud už nemáte něco naučeného, lze si
vybrat mezi „stůj", „stop", „šššš“, „prrr".
Koni můžete nasadit i uzdečku, která bude bez nánosníku. Ujistěte
se, že lícnice uzdečky jsou vně ohlávky nebo obnosku.
Když chcete koně naučit, nebo si osvěžit hlasové povely, nasaďte
mu ohlávku nebo obnosek a korektně ho voďte, jděte přitom
vedle jeho plece, takže jeho hlava bude před vámi.
Někdy, často, se při vodění stane, že kůň zastaví, protože zastavil
vodič - kůň neposlouchá hlasové povely. Čas, který strávíte v této
fázi, nebude nikdy promarněný; je dobré, když se ujistíte, že
přechody krok - zastavit - krok - klus - krok atd. kůň provedl na
vaše hlasové povely a nikoli na signály vašeho těla, které při
lonžování budou jiné, než při vodění. Taky je dobrý nápad vodit
koně v tomto stádiu z obou stran, abyste se stali vy i váš kůň
oboustrannými!
V další fázi je potřeba seznámit koně s lonžovacím bičem. Je dobré nechat koně, aby si nové věci
prohlédl, aby je očichal a dotkl se jich. Klisny jim často uštědří nesmělý štípanec, aby se nakonec
ujistily o jejich neškodnosti. Když se takto ujistí, že je to nesní, začněte je bičem lehce hladit po pleci a
nohách a pokládat šlahoun přes jejich hřbet, dolů po nohách a dotýkat se jich bičem ze všech úhlů,
dokud nepřestanou reagovat negativně.
Nyní je třeba provést dva velmi důležité úkony:
1. Dostat koně od sebe.
9
2. Být na svém místě.
Na prvním bodu je potřeba trochu zapracovat - a lze ho pak využít při jakékoli manipulaci, ne jen u
lonžování. Je velmi časté vidět člověka, jak před koněm couvne a někteří koně se zase přisunou ke
člověku, až, obrazně, člověka převálcují, když se po nich chce, aby odešli. Pokud se ale po koni
požaduje, aby respektoval osobní prostor člověka a aby oni byli tím, kdo uhne pryč, toto „vzdorovité"
chování bude mnohem vzácnější.
Druhý bod je další věc, kterou lidé jen málo dodržují. Znamená přesně to, co je napsáno. Máte zůstat
stát na jednom místě a otáčet se okolo své vnější nohy. Někteří lidé jako by měli problém to udělat a je
pro ně snadnější opisovat kruh - ne větší než poklop od kanálu nebo víko od popelnice - soustředný s
kruhem, který opisuje kůň. Veškerý účel a smysl lonžování ale přijde vniveč, pokud vás kůň vytáhne
ven z tohoto kroužku.
Dalším tématem je to, jak stojíte během lonžování. Optimální pozice
je ukázána na obrázku. Lonžující stojí na vrcholku trojúhelníku a
předek a záď koně představují jeho základnu. Lonžující se má dívat na
střed těla koně. Jsou spojeni lonží vepředu a bičem vzadu.
Pokud je kůň poněkud líný, můžete trochu ukročit, abyste se dostali za
něho, pokud má tendenci spěchat, můžete se přesunout trochu k jeho
hlavě - opět úkrokem do strany - a podržet zvednutý bič před jeho
nosem jako bariéru.
Když lonžujete, snažte se mít stejné pocity a svalový tonus, jako při
ježdění. Lokty ohnuté, ruka drží lonž na stejném pružném kontaktu,
jako by to byla otěž. A nezapomínat, že použití vašich hlubokých svalů se přenese do paží, podél lonže
až ke koni.
Koně je třeba povzbudit k tomu, aby měl svobodu v pohybu vpřed. Nechcete používat bič neustále
k tomu, abyste udrželi koně v pohybu - pamatujte si, že pomůcky jsou pro sdělení změny způsobu,
jakým se kůň pohybuje, ne k tomu, aby působily pořád.
Kůň je nyní v pohodě na lonžovacím kruhu a ochotně jde vpřed podél tohoto kruhu aspoň v kroku a
klusu. Vy se snažíte, aby se uvolnil během své práce a zvedl hřbet, vyklenul krk a uvolnil týl.
Možná to udělá sám od sebe, ale je mnohem pravděpodobnější, že padne na vnitřní plec a stočí hlavu
ven z kruhu. Musíte ho jemně přimět, aby se narovnal, a to tím, že jemně, pružně „zatáhnete" na lonž.
Chcete po něm, aby stočil nos zpět na linii kruhu. To bude provázet akce biče, který koně požádá, aby
vyšlápl dopředu svojí vnitřní zadní končetinou. Pokud však zatáhnete příliš tvrdě, stočí krk dovnitř a
zádí uhne ven.
Kůň se nyní pohybuje dopředu na kruhu a začíná vyhledávat
kontakt. To je začátek podélného natažení, které bude zlepšovat
jeho horní linii těla. Aby toto bylo kompletní, kůň musí být
rovný, tj. jeho vnitřní zadní bude došlapovat do nebo před stopu
vnitřní přední končetiny - na obě ruce.
Když kůň takto pracuje v pohodě, můžete začít používat
vyvazovací otěže. Při ježdění také přece nepoužíváme jenom nohy bez rukou, to by energie utekla
pryč „předními dveřmi". Koni je proto třeba ukázat signály pobízející ho dopředu i signály, které ho
budou vepředu omezovat.
Pája
10
KOŇSKÉ REKORDY
„Kůň běží s plícemi, setrvává srdcem a vyhrává charakterem.“- Tesio
Pojďme se tedy podívat na některé jeho rekordy.

Nejmenší kůň
Nejmenším koníkem je Black Beauty, která po narození vážila cca 4,5kg a měřila 30,5 cm.
Proto nemohla vyrůstat u své matky. Vyrostla do výšky 47 cm a její majitelka ji chová v bytě
jako domácího mazlíčka.

Největší koník
Největším žijícím koníkem je Priefert´s Radar plemene belgická chladnokrevník, který měří
202 cm a váží 1088kg. Za celý den sní 8 kg jádra, 20 kg sena a vypije 75 litrů vody.
Avšak Priefert´s Radar nepřekonal největšího rekordmana Samsona z Anglie, který ve 4
letech měřil 219,7 cm a vážil 1524 kg.

Nejstarší kůň a poník
Tento rekord padl v roce 1822 v Anglii, kdy zemřel clevelandský hnědák Old Billy, který se
narodil v roce 1760. Dožil se tady 62 let.
Zástupce poníků Teddy E. Bear zemřel v 55 letech.

Nejvyšší překonaná překážka
Překážku velikou 247 cm zdolali, na třetí pokus, kůň Huaso s jezdcem Albertem
Larraguibelem Moralesem. Rekord skočili 5. 2. 1949 na závodech ve Vina del Mar v Chille.
Neoficiální rekord překonal valach King´s Own (jezdec Fred Wettach). Jeho překážka měřila
252,7 cm. Tento rekord nikdo neuznal, protože nebyl pokořen na veřejné akci.

Nejdelší skok
Příkop široký 839,1 cm přeletěli Something a André Fereirov 25. 3. 1975 v Johannesburgu.

Největší rychlost
Big Racket a Onion Roll, tak tito dva koně dosáhli v závodě rychlosti 69,62 km/h. Big Racket
v roce 1945 a Onion Roll roce 1993.

Nejdražší koně
V roce 2000 byl prodán Fuasaichi Pegasus za 60 000 000 dolarů, což je nyní v přepočtu asi
1 020 000 000Kč.
Nejdražšího koně v ČR vlastní Jiří Charvát, jméno koně je Coral Blue, jeho cena v Irsku byla
v přepočtu 7 000 000 Kč.
Káťa :)
11
Znáš jízdárenské figury?
1..........................................................................
2.........................................................................
3.........................................................................
4........................................................................
5.......................................................................
6........................................................................
7.......................................................................
8........................................................................
Řešení: 1: v kruhu změnit směr, 2: velký kruh, 3: malý kruh, 4: kruhy změnit, 5: diagonálou změnit
směr, 6: obloukem změnit směr, 7: vlnovka o třech obloucích, 8: od stěny ke stěně
12
Znáte svoji stáj a okolí?
1.
2.
3.
-
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.
18.
19.
20.
21.
1. Jak se nazývá nejvýše položená vesnice v Českém Střebohoří?
12. Název pastviny, která je nejblíže stáji.
2. Nejvyšší koník ve stáji.
13. Terénní závody konané na Čeřeništi na podzim?
3. Jakého plemena je hřebec Dustin?
14. Značka repelentů používaná ve stáji.
4. Nejstarší koník ve stáji.
15. Které obilí je zalévané vroucí vodou?
5. Kdo je majitelem Šotka (křestní jméno)?
16. Koník slepý na jedno oko.
6. Jak se jmenují závody, které se na Čeřeništi konají obvykle v květnu?
17. Otec Gargamela.
7. Který pejsek je nejuštěkanější z celé stáje?
18. Jak se jmenuje rozhledna okolo které jezdíme při vyjížďce „Na
Skauta“?
8. Jaký poník je nejlepším skokanem ze stáje?
19. Který potok protéká Čeřeništěm?
9. V který měsíc má narozeniny nejvíce koní?
20. Který chod koníci rádi používají na loukách?
10. Matka Belly.
21. Který koník znamená v českém překladu „nebe“?
11. Jaký jezdecký styl jezdíme ve stáji?
13
Tajenku křížovky zasílejte na e-mail:
[email protected]
a to do 25.10.2013
Do e-mailu napište svoje jméno a tajenku. Ze správných
odpovědí vylosujeme jednoho výherce, který obdrží věcnou
cenu.
Důležité informace:
Šéfredaktor časopisu: Zuzana Pešoutová mladší
Pisatelky: Andrea Ježková, Pavla Jiřičová, Lea Zuzáková, Káťa Žáčková
Foto na obálce: Petra Suchomelová
Kontakt: [email protected]
Web
www.kone-cereniste.wbs.cz
Facebook
Kamenná stáj Čeřeniště s.r.o
Chcete se dozvědět něco o koních co v časopise nezaznělo? Nebo nám chcete jen tak něco napsat?
Neváhejte a pošlete e-mail, Vaše dotazy rádi otiskneme a zodpovíme.
Výtěžek časopisu půjde na společný nákup potřeb pro koně do stáje
Příští číslo vyjde 4.11.2013
Příště uvedeme: obsedání koně, první pomoc na vyjížďce, reportáž ze zlaté podkovy, Kdo jsou Káťa a
Lea a další...
14