Přešel Máj, lásky čas

Transkript

Přešel Máj, lásky čas
Stříbrné časy – 2. vydání
Ve druhém čísle najdete:
Gaudeamus
igitur –
rozloučení
s maturanty
School
drop-outs
'global
Recenze: kniha
Snídaně
u Tiffanyho, film
Kupec Benátský,
kniha Eragon
problem'
Obrázek publikován dne 17. února 2007 na
-1-
Reportáž
z koncertního
zájezdu sboru AG
List na
téma láska
www.empirewire.com.
Stříbrné časy – 2. vydání
Rozloučení s našimi
maturanty
(str. 1)
Co vše může znamenat jeden
měsíc… A co osm let?
Kultura
(str. 4, 5)
Snídaně u Tiffanyho, Kupec
Benátský, Eragon
Přešel máj, lásky čas
(str. 6)
Připravili jsme vám fejeton na
téma nevyčerpatelné a věčné…
School drop-outs 'global
problem'
(str. 7)
Připravili jsme vám další
anglický článek. Tentokrát
ze světa reálné žurnalistiky.
Gaudeamus igitur
Milí čtenáři,
Netrvalo dlouho a opět se s vámi setkáváme ve druhém čísle AG časů.
Pro naši redakci uběhl měsíc květen jako nic, přesto se toho událo mnoho.
Už jen samotné maturity, na které se oktaváni a jejich učitelé připravovali
celý rok, symbolizují cíl, k němuž možná neradi, ale nevyhnutelně všichni
směřujeme. A stejně jako je zvláštní vítat nově přijaté žáky v jednom
měsíci, tak neobvyklé je i loučit se s ročníkem, jenž tu byl osm let… Osm
let: co je to osm let? Během osmi let se dítě naučí chodit, mluvit, psát,
počítat malou násobilku, všechna čísla do sta… Během osmi let se může
narodit třeba i sedm dětí (ač nezbývá než litovat chudinku matku). Během
osmi let vám může někdo přirůst k srdci více, než byste si dokázali
představit… Během osmi let se člověk naučí právě tolik, aby mohl jít dál a
žít svůj život.
Přejeme všem maturantům mnoho štěstí v jejich životě, aby šli vždy tam,
kam chtějí.
Příjemné čtení přeje
Anežka Benešová, V.A
Letos skutečně POSLEDNÍ zvonění
Je právě 8:25 a já s potěšením zjišťuji, že pro tentokrát nebude můj pozdní příchod zaznamenán.
Tak jako každý rok zapomínám na focení, tak i poslední zvonění vždy z hlavy vypadne: ale na rozdíl
od prvního příkladu je to víceméně milá zpráva. Ne, že by mi dělalo potěšení smývat ze sebe lihovky
a razítka, nicméně stále ještě to znamená pro všechny studenty uvolněný program, příjemné
zpestření.
Jako tradičně mne zastavil nápor studentů, naoko se
snažících dostat skrz nový vchod do školní budovy,
kterou obsadili běsnící oktaváni. Po poměrně dlouhé
době (i pro pozdě příchozí) nás za trochu peněz
vpustili dovnitř. Je pravda, že ne všichni měli to štěstí
jako já, že dostali kostku „tripu“ pod jazyk, nicméně
nikdo neušel výše zmíněným atributům, které jakoby
neodmyslitelně patřily ke každému poslednímu zvonění: čmárání po lidských tělech, oktavánský bodyart.
a studentské skupiny o lepší taneční seanci. Mezi
profesory měli tu čest Veronika Valíková, Lukáš
Drbout, páter Gereon a Monika Synovcová. Mezi
studenty mimo jiné i od malička proslavený Martin
Váňa. Vyrovnanost těchto výkonů donutila oktavány
(ač se zdá, že o výsledku bylo předem rozhodnuto)
ke konečné remíze, kdy tančili studenti s profesory
a naopak. Dalo by se říci, že „bylo veselo“, jen kdyby
to neznělo tak družstevně…
První hodina byla uvolněná, zdá se, že záměrem
posledních ročníků bylo vytvořit především zmatek
a chaos: a to se jim povedlo. Ať už dobytím školního
rozhlasu, stanováním na chodbách nebo
nebezpečným hip-hop gangem.
Tentokrát bez bodíků
Závěrem veškerého – mírně prodlouženého – zvonění
byla
krátká
rozcvička
s paní
profesorkou
Tomáškovou. Spolu s tematickou techno hudbou celá
škola zvedala své ruce k výšinám na znamení
rozlučky, která nás potkala.
Místo činu: tělocvična
Program druhé hodiny byl bezpochyby zajímavější:
odehrával se v tělocvičně. Mimo dražbu školního
majetku následovala i tzv. „zábava“: boj učitelské
Loučíme se s vámi, milí oktaváni, a děkujeme za
příjemný program, který jste nám připravili.
Anežka Benešová, V.A
-2-
Stříbrné časy – 2. vydání
Zpráva z Frýdlantska 5. - 8. 5. 2007 – zpráva
Možná už po Přerovské hůře leckdo uvažoval o čtyřdenním cykloputování po Frýdlantsku, možná se někteří rozhodli
až později, ale účast 28 předčila všechna očekávání, zvláště s tak špatnou předpovědí počasí. Nečas však kupodivu
přišel vlastně až 3. den na Ještědu, a i to a pak následné chladno s přeháňkami se dalo vydržet.
Větší nesnáze zprvu přinesla velikost skupiny. Častější závady a drobná zranění dosti zpomalily náš postup,
pozvolný už tuhým stoupáním na hřebeny Jizerských hor. Prvních 16 km z Tanvaldu přes protrženou přehradu
a úbočím Jizery na Knejpu trvalo více než 3 hodiny, ale také to bylo skoro 600 m nahoru. Za další 4 hodiny jsme
projeli Jizerky k západu přes Krásnou Máří až do Oldřichovského sedla, opět k východu skvělou úboční cyklostezkou
do Hejnic a po zastávce u Obřího sudu nad Lázněmi Libverda jsme po 58 km zakotvili ve škole v Novém Městě
pod Smrkem. Byl to den perný, ale plný krásných výhledů a zákoutí, a přinesl také několik parádních sjezdů
(např. též 69,1 km/h).
Druhý den byl vyloženě odpočinkový. Mírné Frýdlantsko nabídlo malebnou krajinu bez větších kopců, dotkli jsme se
polské hranice a nečekaně brzy jsme skončili v tělocvičně školy Višňová. Bez brašen jsme tedy zajeli ještě
do Frýdlantu na zámek, abychom ulehčili náročné trase 3.dne, a dalo to zase 59 km. Večer byla ještě noční
vycházka k Pohanským kamenům a na hvězdy.
Třetí den nás čekalo 60 km a převýšení přes 1200 metrů, ale také zasloužená radost z dobytého Ještědu.Ten se
nato zatvrdil mlhou, deštěm, větrem, zimou, ovšem to už jsme měli nejtěžší za sebou. Sjezdy musely být opatrné
a k sokolovně v Proseči to bylo dokonce zase nahoru, ale přesto se večer, po prvním čtení, většina vydala deštivou
nocí na kopec Kamenný. Není tam ani patník a vrcholová mňamka jistě také nebyla tím pravým lákadlem. Možná
nám v té letošní sestavě bylo spolu dobře a chtěli jsme si poslední večer co nejvíc užít? Asi ano, protože
k poslednímu čtení s voňavým čajem přišlo do jídelny plno lidiček, a to půlnoc minula už dávno.
Závěr našeho putování byl stižen hromadným zaspáním (klíčový budík selhal), ale předchozími baleními zkušená
parta zabrala a stačili jsme i zastávku na Sychrově a v Nudvojovicích u největšího jasanu v ČR. Trochu nervů stálo
nalodění do rychlíku, ovšem kde se vzaly tu se vzaly téměř úžasné věnečky-větrníky, a to bylo zřejmě pro každého
potvrzení, že tenhle podnik se jednoznačně zdařil. Jistě přispěla pečlivá příprava, ale zasloužili se i všichni účastníci
– až překvapivě ukáznění; hlavní dík ovšem patří „vyšším mocnostem“, které svým ovečkám stále laskavě
pomáhaly. Tak tedy díky a na shledanou někdy příště!
Zdeněk Lauschmann
Básnický koutek: Když
Když spočítat znáš hromadu svých zisků
A na jediný hod vše riskovat,
Za po prohře se vracet k východisku
A nezavzdychnout nad hořem svých ztrát,
Když přinutit znáš srdce své a čivy,
By s tebou vytrvaly nejvěrněj,
Ač tep a pohyb uniká ti živý
A jen tvá vůle káže „Vytrvej!“,
Když bezhlavost svým okem klidně měříš,
Ač otupen, sám že nejsi bezhlavý,
Když, podezříván, pevně v sebe věříš,
Však neviníš svých soků z bezpráví,
Když čekat znáš, ba čekat beze mdloby,
Jsa obelháván, neupadat v lež,
Když, nenáviděn, sám jsi beze zloby,
slov ctnosti nadarmo však nebereš,
Když něhu sneseš přílišnou i tvrdost,
Když svůj jsi, všem nechť druhem jsi se stal,
Když, sbratřen s davem, uchováš si hrdost
A nezpyšníš, byť mluvil s tebou král,
Když řekneš: „Svými vteřinami všemi
mně, čase, jak bych závodník byl, služ!“,
pak pán, pak vítěz v širé jsi zemi –
a co je víc: pan, synu můj, jsi muž!
Když umíš snít a nepodlehnout snění,
Když hloubat znáš a dovedeš přec žít,
Když proti triumfu i ponížení
Jak proti svůdcům společný jsi kryt,
Když nezoufáš, nechť pravdivá tvá slova
Lství bídáků jsou pošlapána v kal,
Když hroutí se tvé stavení a znova
Jak dělník v potu lopotíš se dál,
Rudyard Kipling, Písně mužů (vydal Vilém
Šmidt, Praha 1948)
Dovolila jsem si výjimečně použít báseň, která není napsána nikým z našeho gymnázia, neboť mne
opravdu oslovila. Snad se bude líbit i vám.
Anežka Benešová. V.A
-3-
Stříbrné časy – 2. vydání
Přešel Máj, lásky čas
„Teprve když jsme nalezli lásku, víme, co jsme v životě postrádali.“
~ John Ruskin
Co je láska?
Tradiční otázka pokládaná
již od počátku lidstva.
Možná je to jen soubor
písmen, který tvoří jedno
obyčejné slovo. Možná si
pod
ním
představíme
nějaký obsah, cit, emoci,…
Láska byla odjakživa velmi
zneužívaná.
V naprosté
většině knih a jiných
pramenů se o ní dočteme,
všude o ní slyšíme.
Ve skutečnosti spousta lidí
doopravdy neví, co to
láska je. Ať už se baví
o milenecké lásce, rodičovské či náboženské.
Nedávno jsem se účastnila
diskuze několika katolíků
s buddhistou a samozřejmě došlo i na otázku:
„Co je to láska?“ V Bibli je
popsaná určitým specifickým způsobem a buddhisté ji popisují úplně jinak.
Společně
říkali
totéž,
popisovali stejnou lásku,
jen
jinými
slovy
a
nerozuměli si.
Proč neustále opakujeme
ty samé naučené fráze a
o jejích významech neuvažujeme, místo abychom se
doopravdy zastavili a zamysleli se, co je pro nás
pravá láska?
Vždyť kdo by láskou zval cit,
jenž změní se sám, sotvaže změnu tuší
a jenž by za zradu sám ihned zrazoval.
Ach to ne! Láska je maják, jenž hledí z dálky
vždy pevně bouřím vstříc jak neochvějná stráž
Láska, toť stálice pro všechny bludné bárky,
jejíž vliv nezměříš, ač její výšku znáš…
A jestli je to blud, jenž bych sám dosvědčoval,
pak nikdy nepsal jsem a nikdy nemiloval.
W. Shakespeare: Sonet 116
Snad každý pozná část jednoho z nejznámějších
Shakespearových sonetů, ale jen málokdo se
nad ním dnes pozastaví. Naskýtá se nám tedy
klasická otázka, proč? Je to jednoduché. Dnes je
láska brána spíše jako ryze hmotná fyzická věc. Kdo
by se tedy zamýšlel nad citátem autora, který žil
před několika staletími a naši dobu nezná? Ale
právě tento přístup, který tvrdí, že láska se
mění s dobou, nás odvrací a odtahuje od toho,
co vlastně láska doopravdy je. Nedovoluje nám
uvědomit si, že na tento cit si nemůžeme sáhnout,
ani jej přesně definovat, je totiž uvnitř nás. I když se
tedy všemožné snažíme hledat jej kolem sebe, vzít si
jej pro sebe, přivlastnit si jej, jednou třeba přijde
chvíle, kdy si uvědomíme, že cesta k jeho nalezení
vede mnohem kratší, avšak složitější cestou.
Barbora Kachlíková, V.A
Láska
Ohrané
téma,
řečená
slova. Popsané pocity. Je
snad jiný námět, o kterém
by se dalo říci tolik klišé?
Nevím o něm.
Soudě z toho, že kvůli ničemu
jinému
nebylo
popsáno tolik papírů, zazpíváno
tolik
písní,
zkomponováno tolik symfonií, vybrečeno tolik slz a
řečeno tolik slov, jako
o lásce, láska je jedním
z největších hybatelů světových
dějin,
nejvýznamnější motivací k jakékoliv činnosti, nejdůležitějším citem mezi lidmi.
(Vždyť – jen se zkuste
zamyslet – kolik věcí bylo
zbudováno a vytvořeno
ve jménu lásky? Od nádherného Tádž Mahalu, přes
celé
dílo
Williama
Shakespeara až po nejvýznamnější město téměř
celých západních dějin –
Říma. Jen si jeho jméno
přečtěte
pozpátku:
ROMA/AMOR.)
Zkrátka a dobře se zdá, že
snad celé lidské pokolení
již od svého zrodu miluje a
miluje.
Připadá vám to tak? Ani
mne ne. Leč, nechme
lásku, ať i nadále provází a
prostupuje náš svět –
ačkoliv to často není vidět.
A vzdejme hold citu, který
majestátně točí světem
podle svého.
Pro mě je Bůh pravá
naplněná láska, která nás
všechny převyšuje. V tom
je tolik výjimečný. Dokáže
nás všechny doopravdy
milovat..
Kristýna Drápalová, V.
Magdalena Nováková, V.A
„Láska je jako hruška. Zkuste definovat tvar hrušky.“
~ Trubadúr Marigold (Sapkowski: Čas opovržení)
-4-
Stříbrné časy – 2. vydání
Kultura
Recenze knihy: Snídaně u Tiffanyho
Recenze filmu: Kupec Benátský
Kdo zaslechne tento název, většinou si vybaví
stejnojmenný film v hlavní roli s krásnou
Audrey Hepburnovou. Ale už méně lidí ví, že je
natočen na motivy knihy.
Možná jste si již všimli, že naše redakce má v jisté
oblibě pana Shakespeara. V prvním čísle mu byla
věnována celá strana a já doufám v naší společnou
spolupráci i nadále, neboť ho považuji za společníka
nadaného a svědomitého.
Název je jeden z těch, které nemívají s obsahem zas
až tolik společného. Tiffany (obchod s luxusním
ozdobným zbožím a šperky) je v knize jen opakovaným motivem.
Ač mistr psal své dílo pro prkna, jež znamenají svět,
dokázali tvůrci ztvárnit slavné drama o nelidském
vztahu Židů a křesťanů opravdu realisticky. Snad
proto, že filmy jsou dnešní uspěchané době blíže než
dlouhé divadelní hry, na které beztak nezbývá čas,
si získal velmi záhy mou pozornost a musím se
přiznat, že ač dějovou linii znám, jakožto
i nejslavnější výroky, byla jsem napjatá, co se stane
dál – a nebylo to modifikací příběhu, ale profesionálním provedením.
A velké očekávání není až tak docela na místě.
Začátek se rozvíjí jen velmi pomalu, rychlejší spád
přijde, až když se hlavní aktér vrací ve vzpomínkách
do minulosti a začne nám velmi detailně popisovat
charakter jedné mladé dámy, která je v podstatě
ústředním tématem celé knihy.
Tato slečna Holly Golightly nemusí být každému
sympatická svým výstředním, možná až bohémským
chováním. A když už se zdá, že jste ji prohlédli,
objeví se další skutečnost, která vás ve vašem názoru
jen utvrdí. Avšak nějakým zvláštním způsobem umí
Holly všechny očarovat a v jistých věcech, ať se vám
to líbí nebo ne, s ní v duchu musíte souhlasit.
„Chci jen svoji libru masa!“
Rozhodně stojí za to zmínit i herecký výkon
od počátku sympatické chytré Porcie (Lynn Collins),
který byl osvěžující a každopádně pro film užitečný.
Vtipná je i „náhoda“ v podobě hereckého obsazení
Josepha Fiennese v hlavní roli (hrál stejně tak i ve
filmu Zamilovaný Shakespeare). Další důležitou roli, –
Šajloka – hraje Al Pacino, což je kapitola sama o sobě
– kdo ho poznal, ví o čem mluvím...
Dobrá polovina knihy nenese bohužel téměř žádný
děj, pak se zdá, že se konečně něco stane, ale
v očekávání zvratu je příběh ukončen, protože se
dostanete na poslední stránku.
Přesto, že znám mnohé, kteří nemají rádi
filmová zpracování divadelních her, jsem si
jista, že Kupec Benátský i s jeho právoplatnou
librou masa by okouzlil každého, kdo má
trochu citu pro umění.
Po dočtení vás možná
zastihne pocit jistého
prázdna,
možná
budete
zaskočení
z náhlého
konce.
Přesto vás kniha nutí
k jistému zamyšlení –
jestli chcete být jako
Holly Golightly nebo
jestli naopak NEchcete
být jako ona… a jak
asi správně naložit se
svým životem.
Jedinou vadou na kráse tedy zůstává pomalý rozjezd.
Jak už to bývá, byl nucen režisér nejprve uvést
do děje, aby divák poznal, jak byli Židé nenáviděni
a jak s nimi bylo zacházeno... Na druhou stranu si
tím ale Šajlok získal mou přízeň v tomto širém,
křesťanském světě.
Původní název: The Merchant of Venice
Žánr: Drama
Režie: Michael Radford
Původní název: Breakfast at Tiffany’s
Hrají: Jeremy Irons, Al Pacino, Lynn Collins, Joseph
Fiennes
Žánr: Komedie / Drama / Romantický
Země a rok výroby: USA / Itálie / Velká Británie /
Lucembursko, 2004
Autor: Truman Capote (1924-1984)
Osobní hodnocení: 45 % (40% za obálku)
Osobní hodnocení: 83%
Rok prvního angl. vydání: 1958
Hodnocení na CSFD: 78%
Překlad: Jarmila Fastrová, 1969, 2004
Hodnocení na IMDB: 7.2/10
Nakladatelství: Garamond, bilingvní edice
Anežka Benešová, V.A
Anna-Marie Reichlová, V.A
-5-
Stříbrné časy – 2. vydání
Recenze knihy: Eragon
Eragon je chudý farmářský chlapec, který
každý den bojuje o kus chleba. Když v Dračích
horách najde záhadný modrý kámen, chce ho
vyměnit za maso na zimu. Ještě než to stačí
uskutečnit, se z něj ale vyklube dračí mládě.
Eragon se o draka bojí a tak ho ukrývá v lese.
Kniha je velmi poutavě psaná. Pokud jste ji
ještě nečetli, vřele ji doporučuji. I přes
začátek, který mi připadal trochu rozvleklý
jsem se do knihy začetla a už neodtrhla –
dokonce tak, že následující den jsem si běžela
koupit druhý díl.
Poté co mu zabijí strýce, uprchne pryč spolu
s podivínským vypravěčem Bromem. Cesta je zavede
do nejrůznějších koutů království. Vzdorují temným
silám krále Galbatorixe, který po nich poslal pátrat
své temné služebníky. Moudrý Brom Eragona učí, jak
přežít, a zasvěcuje ho do tajů magie.
Původní název: Eragon
Žánr: Fantasy
Autor: Christopher Paolini
Osobní hodnocení: 90%
Rok prvního vydání: 2004
Eragon se dozvídá, že je vyvoleným Jezdcem, proto
se pro něj dráče vylíhlo. Bude muset bojovat proti
králi, jehož zlo nemá hranic. Nemá pře sebou lehkou
cestu, ale časem dokáže, že si zaslouží úctu a obdiv.
Překlad: Olga Machútová
Nakladatelství: Fragment
Kateřina Janoušková, V.A
Básnický koutek: Včela
Dopis z redakce AG časů
Milí čtenáři,
Včera večer včela,
nabodla mi ucho.
Prý je na ní letos,
příliš velké sucho
Od prvního vydání neuplynulo příliš času, nicméně se
mnohé změnilo. Lidé pomáhají, seč mohou, a já
nestačím žasnout nad nadšením, které do své pomoci
vkládají... A to jsme přitom organizace nezisková!
A že by přišlo k duhu,
kdybych tedy měla
trochu tuzemáku, rumu,
aby se netrápila včela.
Když se zakládá školní časopis, hlavní problém se
většinou zdá být pouhá maličkost – název.
Pro
jsme se rozhodli hned ze tří důvodů:
1. AG časy jsou parafrází na New York Times.
„AG Times“ tedy sehrávají úlohu slavných
školních novin.
Povídám jí: „Včelo,
copak je to za způsoby,
u nás je rum tuzemský
mládeži přísně
zakázaný.“
2. Jak jistě všichni víte, AG je značka stříbra.
Drahý kov tak symbolizuje cenné chvíle
strávené na našem gymnáziu.
3. Jistě znáte oblíbenou hlášku z řad našich
babiček: „Za našich mladých let, jó, to byly
časy…“ Až za pár let opustíte naši školu,
budete na ni zajisté myslet v dobrém.
A budete vzpomínat, jaké to byly časy…
Prosila však, plakala
přemlouvala sladce.
Tak jsem tedy odlila
trochu rumu
do malého svlačce.
Vše se daří a já z toho mám nesmírnou radost. Lidé
píší recenze, fejetony, básně a chodí s nimi za mnou.
Lucie Sezemská nám vytvořila logo – s cihličkou vztahující se k druhému bodu našeho názvu. Díky panu
řediteli máme nyní jakožto školní organizace kartu,
kterou můžeme kopírovat výtisky do všech tříd.
Včela vroucně děkovala,
prolétla se lesem.
Létavky pak našly ji
zpitou pod pařezem.
Děkuji vám všem, kteří podporují náš časopis.
Veškerá práce a pomoc je citelná a já jsem opravdu
vděčná za každé vlídné slovo a každý krok dál.
Anežka Benešová, V.A
-6-
Martina Cenková
Stříbrné časy – 2. vydání
English Corner
Introduction
And in the United Kingdom, truancy and drop-out
rates have remained stubbornly high, particularly
in deprived areas.
In our second issue of AG Times, we are going to
continue in the theme of the Global Problems. Last
time we talked about the dying out of pandas. Now
we will find out something about school drop-outs.
But there is one difference: the English, you see here
is the real journalist English from www.bbc.co.uk. It’s
because of the fact that it’s important to meet the
real native language and it’s useful. That’s why the
English is harder, and why the vocabulary is so large.
Enjoy the reading!
International experts
But in the Netherlands, the Czech Republic
and Scandinavian countries, she says there is almost
no drop-out problem.
In Japan, more than 1% of students dropped out last
year which, although comparitively small,
represents a 20% increase from two years ago.
School drop-outs 'global problem'
The campaign will bring together academics
and educationalists with expertise in the United
Kingdom, the United States, the Caribbean, Australia
and South America.
"Disaffection with school is a global problem,"
says a newly-launched international campaign
group.
This collaborative approach to disaffection has been
inspired by the National Dropout Prevention Centre
in South Carolina in the United States.
Anežka Benešová, V.A
Korektor: Ivana Hajičová
Zdroj: www.bbc.co.uk
The group, NDPC (National Dropout Prevention
Centre) International, says that a rejection
of school by youngsters has become "endemic" in
many education systems across the developed world.
Vocabulary
native
drop-out
And that such an international problem could most
effectively be tackled by considering experiences
from other countries.
disaffection
launch
rejection
youngster
consider
truancy
remain
significant minority
untenable
chair
current
emphasis
inclusion
gain
relevant
accessible
compel
survey
get on with
failure
pregnancy
stubbornly
deprived
comparatively
approach
Truancy has remained a problem in the UK
"There is a significant minority of school pupils
who find school untenable for a number
of reasons," says Reva Klein, the London-based
author who is chair of the campaign.
"In some United States cities it can be as high
as 50% of the school population. Given the current
emphasis on school inclusion, we all have much
to gain from sharing the experiences, analysis
and strategies from around the world.
"This will help make our schools not only more
relevant and accessible but also more compelling
places for young people."
In the United States, in October 2000 there were
3.8m young people over the age of 16 who had not
completed high school, representing 10.9% of the
16 to 24 year old population.
Surveys of school disaffection in the United States
have found that among the reasons cited
for dropping out are not liking school, not getting
on with teachers or other students, academic failure
and pregnancy.
-7-
rodilý
odpadávání, vypadnutí
(ze studia), ten, kdo vypadl
pro neprospěch
nepřátelství, nespokojenost
spustit, odstartovat, zahájit
zamítnutí, odmítnutí
výrostek, děcko (hovor.)
zvažovat, domnívat se
záškoláctví, chození za školu
zůstávat
významná menšina
neudržitelný, nehájitelný
židle, předseda
aktuální, nynější
důraz, zdůraznění
zahrnutí, započtení
získat
důležitý, relevantní
dostupný, přístupný
vynutit, donutit, dohnat
obhlídka, přehled, průzkum
vycházet s kým
selhání
těhotenství
úporně, neústupně
sociálně deprivovaný
poměrně
blížit se, přístup, postoj
Stříbrné časy – 2. vydání
SBOR AG – Koncertní zájezd
Rüsselsheim – Frankfurt
(10. – 13. 5. 2007)
Celý zájezd do Německa začal společným srazem ve čtvrtek 10. května před poliklinikou Antala Staška (u stanice
metra Budějovická). Všichni účastníci se v pořádku (po několika hodinách cesty autobusem) nakonec dostali
do Německa, konkrétně každý tam, kde měli trávit chvíle „odpočinku“, protože už byl večer. Část byla ubytována
v rodinách, část v penzionu a zbytek na faře. (Večer probíhala ještě malá zkouška, kde
se ti, co spali na faře, naučili nové písničky na následující koncerty v Německu).
Následující den v pátek jsme se sice nemohli zúčastnit posledního zvonění maturantů,
(které bylo určitě úžasné), místo toho nás čekala prohlídka Frankfurtu. Byla velmi
zajímavá, tlačil nás čas. Odpoledne jsme se konečně dostali k tomu, kvůli čemu jsme
sem přijeli – zkoušení na večerní koncert, který se konal v sále místní radnice (ve
frankfurtské Musikhochschule).
V sobotu ráno jsme se vydali společně na prohlídku Mohuče (Mainz), kde jsme měli
delší rozchod. (Při společné procházce všechny asi nejvíce zaujal „šlapací hudební
nástroj“). Po obědě v místí Menze a rozchodu po městě probíhala zkouška v kostele,
ve kterém jsme poté večer vystupovali.
V neděli ráno jsme se každý, kdo spal „na faře“ (poslední noc jsme tam totiž nespali), probudili na jiném místě
(např. „houpací kolo“, dřevěný domeček nad pískovištěm nebo „mezi kytičkami“ na místní zahradě). To ale nikoho
neodradilo od toho, aby si rychle zabalil, nasnídal se a šel doprovodit svým zpěvem bohoslužbu (od 10:30)
v kostele Katolícké farnosti sv. Gorazda. Jelikož byl kněz Slovák, některé části nám i překládal z NJ do SJ. Po této
bohoslužbě jsme se nakonec vydali zpět autobusem do Prahy. Okolo půl sedmé večer už byly oba autobusy zpět
před poliklin. Antala Staška a my jsme se všichni rozloučili – plni zážitků a nadšení z krásného koncertního výletu.
A tím bych chtěla poděkovat zejména Igoru Angelovi, Aleně Kulhavé a mnoha dalším za kvalitní organizaci
a celkově skvělý zájezd. Děkujeme.
Informace o Rüsselsheimu
Asi nejdůležitější informací je, že se zde nachází druhá nejproduktivnější
automobilka v Evropě (Opel Rüsselsheim), která právě vypustila sadu fotek
a tiskovou zprávu o novém voze Opel Antara. „Po nadšeném přijetí konceptu
Antara GTC na autosalonu IAA 2005 ve Frankfurtu nad Mohanem, Opel
tento rok uvede na trh produkční pětidveřovou verzi tohoto crossoveru.
S novým modelem Antara vstupujeme do jednoho z nejrychleji sílících
segmentů evropského automobilového trhu.“
Informace o Frankfurtu
Frankfurt nad Mohanem se nachází ve středu Německé spolkové republiky
(spolková země: Hessensko). Frankfurt je multikulturní velkoměsto, přezdívané
také Bankfurt, díky tomu, že je finančním srdcem Evropy (v jeho centru sídlí
bankovní instituty světového významu). Tato oblast Frankfurtu se nachází na
jednom břehu řeky Mohanu (Main) a je označována Mainhattan. Frankfurt nad
Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným
dopravním uzlem. Návštěvníci zde najdou jedno z nejfrekventovanějších
evropských letišť.
Lucie Sezemská, V.A
Na druhém vydání spolupracovali:
Hlavní redaktorka: Anežka Benešová
Autoři příspěvků: Anežka Benešová, Kristýna Drápalová, Martina Cenková, Kateřina Janoušková,
Barbora Kachlíková, Zdeněk Lauschmann, Magdalena Nováková, Anna-Marie Reichlová, Lucie Sezemská
Grafická úprava: Lucie Sezemská
Jazyková editace textu a korektura: Veronika Valíková (ČJ), Ivana Hajičová (AJ)
Kontakt: [email protected] nebo Kvinta A (učebna č. 205)
-8-

Podobné dokumenty