5IE405_01-02_LS_2013_final

5IE405
Behaviorální
právo a ekonomie
Přednášející:
Petr Koblovský
KIE NF VŠE
1. + 2.
Úvod + Vymezení předmětu a nástrojů
behaviorální (psychologické) ekonomie
(přehled normativní ekonomie a
psychologie)
Specializace 5BE – Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský)
Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.
Informace k průběhu kurzu
•
•
•
•
KH v ISIS (NB316, pátek 12:15-14:15) nebo [email protected]
Dr. Koblovský – řádný přednášející – převezme kurz od 3. přednášky.
Věnujte pozornost detailnímu syllabu na
http://kie.vse.cz/studium/materialy/5ie405-behavioralni-ekonomie-a-pravo/
Požadavky na úspěšné zakončení kurzu
– Vypracování semestrální práce (40%) samostatně či v týmu 2 spoluautorů, do 22. 4. 2013
schváleno, odevzdáno v květnu/červnu dle termínu ústní zkoušky, nejpozději týden před ní.
– Průběžné eseje (30%, 3x min. 2 strany), zadání 4. 3., 8. 4., 29. 4. 2013, vždy týden na
vypracování.
– Referáty (30%, 2x cca. 2 strany ), rozšíření povinných článků / polemika.
– Aktivitou na hodinách lze získat dodatečné body.
•
Literatura
– Thaler, R.H., Sunstein, C.R. (2008): Nudge: Improving Decisions About Health, Wealth, and
Happiness. New Haven: Yale University Press. *česky (2010): Nudge (Šťouch) Jak postrčit lidi k
lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín.+
– Sunstein, C.R. (2000): Behavioral Law and Economics. Cambridge: Cambridge University Press.
– Povinné: * (znát před přednáškou!) a doporučené : (*) články.
– Prezentace (ppt) budou dostupné až před koncem semestru v Dokumentové složce v ISIS.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
2
2
FAQ: e-mailová komunikace
• V předmětu zprávy vždy uvádět ident 5IE405
• Obecné doporučení viz http://kie.vse.cz/profilkatedry/ucitele/petr-houdek/par-bodu-ketikete-e-mailove-a-jine-komunikace-sucitelem/
• Adresy
– [email protected] (do 2. týdne včetně)
– [email protected] (od 3. týdne)
– [email protected] (T.A.)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
3
3
FAQ: Průběžné eseje (30%):
• Zpracování – individuálně.
• Zadání – téma určeno 3., 8. a 11. týden (v
pondělí)
– Navazuje na probranou látku.
• Rozsah – minimum: 2 strany + 3 reference
• Termín odevzdání – následující neděle do
24:00 do Odevzdávárny v ISIS / e-mailem.
• Cíl – prokázat schopnost samostatně
zpracovat relevantní témata z BLE.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
4
FAQ: Semestrální práce – policy paper
(40%):
• Podrobně vizte http://kie.vse.cz/studium/materialy/5ie405-behavioralniekonomie-a-pravo/
• Zpracování – individuálně či dvojice.
• Zadání – téma volí student a nechává si jej spolu s postupem zpracování
schválit nejpozději do 22. 4. (10. týden).
– Obvykle je třeba minimálně 3 kol upřesňování, první návrhy proto zasílejte s
dostatečným předstihem.
• Rozsah – 10 až 15 stran + min. 6 referencí.
• Termín odevzdání – nejpozději 2. týden zkouškového období do
Odevzdávárny v ISIS.
• Obsah – identifikovat konkrétní „společenský problém“, vysvětlit
pravděpodobné důvody jeho existence (zaměřit se zejména na povahu
rozhodovacích mechanismů relevantních osob) a navrhnout právněpoliticko-hospodářské opatření na řešení daného problému.
• Obhajoba – ústní, ve zkouškovém období, přihlašování přes ISIS.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
5
FAQ: Referáty (30%) a aktivita (+):
•
•
Zpracování – individuálně.
Zadání – student na cvičení v 1. týdnu závazně volí 2 povinné články, na které v
průběhu semestru vypracuje referáty
– Vždy na týden, ve kterém se daný článek probírá – vizte syllabus na stránce kurzu.
•
•
•
•
Rozsah – (2 x) 2 strany
Termín odevzdání – nejpozději 2 dny před termínem referátu do Odevzdávárny v
ISIS / e-mailem.
Prezentace – (zpravidla) na cvičení v příslušném týdnu.
Obsah – krátké vyzdvižení hlavních zjištění článku (nikoliv pouze jeho shrnutí!) a
následné rozšíření či kritiku jeho východisek, argumentace či závěrů.
– Je doporučováno odcitovat alespoň tři zdroje na podporu svých tvrzení.
•
Aktivitou v diskusích na přednáškách a cvičeních (či referováním nad rámec
povinného rozsahu o relevantních článcích) lze získat bonusové body do
hodnocení.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
6
Články – rozdělení referátů (1)
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
02 Rabin, M. (1998): Psychology and Economics. Journal of Economic Literature, 36(1), str. 11-46.
03 Jolls, C., Sunstein, C. R., Thaler, R. (1998): A behavioral approach to law and economics. Stanford
Law Review, 50(5), str. 1471-1550.
04 Posner, R. A. (1998): Rational choice, behavioral economics, and the law. Stanford Law Review,
str. 1551-1575.
04 Jolls, C., Sunstein, C. R.,Thaler, R. (1998): Theories and tropes: A reply to Posner and Kelman.
Stanford Law Review, 50(5), str. 1593-1608.
05 Korobkin, R. B., Ulen, T. S. (2000): Law and behavioral science: Removing the rationality
assumption from law and economics. California Law Review, 88(4), str. 1051-1144.
06 Sunstein, C. R. (2005): Moral heuristics. Behavioral and Brain Sciences, 28(4), str. 531-541.
07 Korobkin, R. (2009): Libertarian Welfarism. UCLA School of Law, Law-Econ Research Paper No.
09-09.
08 Layard, R. (2006): Happiness and public policy: a challenge to the profession. The Economic
Journal, 116(510), str. C24-C33.
08 Wilkinson, W. (2007): In pursuit of happiness research: Is it reliable? What does it imply for
policy? Policy Analysis, 590, str. 1-41.
09 Levitt, S. D. (2004): Understanding why crime fell in the 1990s: Four factors that explain the
decline and six that do not. The Journal of Economic Perspectives, 18(1), str. 163-190.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
7
Články – rozdělení referátů (2)
•
•
•
•
•
•
•
•
10 McCaffery, E. J. Baron, J. (2006): Thinking About Tax. Psychology, Public Policy,
and Law, 12(1), str. 106-135.
10 Berger, J., Meredith, M., Wheeler, S. C. (2008): Contextual priming: Where
people vote affects how they vote. Proceedings of the National Academy of
Sciences, 105(26), str. 8846-8849.
11 Campbell, J. Y., Jackson, H. E., Madrian, B. C., Tufano, P. (2011): Consumer
Financial Protection. Journal of Economic Perspectives, 25(1), 91-114.
11 Langevoort, D. C. (1997). Organized illusions: A behavioral theory of why
corporations mislead stock market investors (and cause other social harms).
University of Pennsylvania Law Review, 146(1), str. 101-172.
12 Guthrie, C., Rachlinski, J. J.,Wistrich, A. J. (2007): Blinking on the bench: How
judges decide cases. Cornell Law Review, 93(1), str. 1-44.
12 Rachlinski, J. J., Jourden, F. (1998): Remedies and the Psychology of Ownership.
Vanderbilt Law Review, 51, str. 1541-1582.
13 Korobkin, R. (1998): The Status Quo Bias and Contract Default Rules. Cornell
Law Review 83(3), str. 608-687.
13 Loewenstein, G., Issacharoff, S., Camerer, C., Babcock, L. (1993): Self-serving
assessments of fairness and pretrial bargaining. The Journal of Legal Studies, 22(1),
str. 135-159.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
8
Struktura výuky
• „Přednášky“ vychází z povinných sekcí knih.
– Jsou uvedeny zkratkami u témat, není „nutné“ je detailně znát.
• Důraz je především kladen na „cvičení“, která budou probíhat
mechanismem moderované debaty.
– V referátu bude studentem/y představeno dané téma či problém, nato
bude následovat debata vycházející z daného povinného článku.
• Syllabus obsahuje ke každému tématu povinné: * texty, všichni
studenti je musejí znát před cvičením.
– Některé texty byly přetištěny v editovaných knihách výše, je lhostejno,
z kterého zdroje budete vycházet.
• Texty značené: (*) jsou velmi doporučovány.
– Například i pro rozšíření povinných referátů.
• Je pravděpodobné, že harmonogram nebude dodržen, prioritu má
vždy postup zmíněný na přednáškách.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
9
Opakování: (neo)klasická ekonomie
• Neoklasický koncept (klasické právo a ekonomie – law &
economics) je postavený na následujících premisách:
–
–
–
–
–
Plně racionální hráč / jedinec,
snažící se maximalizovat užitek v podmínkách vzácnosti,
mající konstantní preference,
avšak odpovídající ve svých volbách měnícím se omezením,
v prostředí nulových (či známých a determinovaných)
transakčních nákladů.
– Nutno si uvědomit, že jde o předpoklady pro další uvažování
(„as if“, instrumentální ekonomie), nemusí tedy reflektovat
skutečnost. (Co se stane zdraží-li měď? Proč bohatí platí dražší
právníky? ...)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
10
Koncept behaviorální ekonomie
• BE je pleonazmus
– (tj. stylistický útvar, který vzniká užitím pro vyjádření dané myšlenky
nadbytečných (redundantních) slov)
• Hledání psychologických determinant chování je de facto pouhým
návratem ekonomie ke svým kořenům - ekonomie je věda o lidském
chování a konání.
– Od A. Smithe a skotské morální filosofie odvozuje svůj původ i např.
sociální psychologie (Burke, 2006).
• Snahy/cíle BE:
– Zreálnění ekonomie jako vědy („pravdivé závěry můžeme vyvozovat jen
z pravdivých premis“)
• Zreálnění vstupů do analýzy a tedy i predikcí/závěrů.
– Vysvětlení dosud nevysvětlitelných problémů v ekonomii.
• Cíle BLE
– Zlepšení návrhů opatření pro dosahovaní vytýčených cílů.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
11
BLE (v široké definici)
• (1) Rozšíření “law and economics” (práva a ekonomie v
posnerovské tradici) o psychologickou realističnost.
– např.: zpochybnění Coasova teorému majetnickým
(endowment) efektem.
• (2) Normativní aplikace poznatků z behaviorální ekonomie
(omezená racionalita, omezený vlastní zájem, omezená síla
vůle) a kognitivní a sociální psychologie.
– Silný, slabý a asymetrický paternalismus (+ “nudgování”, tj.
“architektura volby”).
• (3) Vnesení psychologické realističnosti do modelů
rozhodování občanů, poplatníků, právníků, soudců,
regulátorů (úředníků) a politiků, kriminálníků,
– tj. “fiskální psychologie”, “behaviorální veřejná volba” + chování
voličů, často aplikace “psychologie moci”.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
12
(1) Pád Coaseova teorému: Cornellský
trh hrníčků (Kahneman, Knetsch, Thaler, 1991)
=
<
<
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
13
Pád Coaseova teorému: Cornellský trh
hrníčků
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
14
Proč tedy přidávat slovo “behaviorální”
k “právu a ekonomii”?
• Lidé nejsou za danou částku
ochotni vzdát se statku,
ačkoliv by nebyli ochotni za
stejný statek zaplatit danou
částku, kdyby jej nevlastnili.
• V přítomnosti majetnického
efektu [endowment effect]
neplatí Coaseův teorém o
identickém výsledku bez
ohledu na původní
rozdělení práv.
• Dopad do práva
odpovědnosti (a trestního
práva).
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
15
(2a) Default a orgány
Johnson, Goldstein (2004)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
16
Důsledky ve skutečném světě:
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
17
Default a „nevyhnutelnost“
paternalismu (?)
• Je nutné učinit nějakou
volbu – nelze nevolit.
• Umístit jídla náhodně je
taky volba.
• Umístit jídla dle jejich
nutriční hodnoty?
• Snažit se umístit jídla tak,
jak by si je lidé/děti “sami
zvolili”?
– jak to udělat?
• Uspořádat jídla dle velikosti
očekávaného úplatku od
dodavatele?
• Maximalizovat zisk jídelny?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
18
Default (?)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
19
(2b) Pokušení (sebevůle, sebekontrola)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
20
Pokušení (sebevůle, sebekontrola),
John Romalis a Dean Karlan
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
21
Pokušení (sebevůle, sebekontrola)
• “Hot-cold” diskrepance, dynamická
nekonzistence preferencí, souboj Systému I. a
Systému II.
• Proč děkujeme, pakliže od nás někdo odnese
brambůrky/cukroví/alkohol (?) …?
– Pokoušející jídlo, půjčování filmů, cyklus výživy,
program CARES a podobné.
• Pozor: Naopak někdy nechuť k rozhodování.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
22
Wansink, Kim (2005) – Kdy budou lidé
jíst popcorn, který jim nechutná?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
23
Wansink, Kim (2005) – Kdy budou lidé
jíst popcorn, který jim nechutná?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
24
Nicméně, lidé jsou obecně krátkozrací:
(2c) Jak zvýšit (proč?) penzijní úspory?
•
•
•
•
•
•
Save More Tomorrow (SMART - Richard H. Thaler, Shlomo Benartzi)
K závaznému rozhodnutí spořícího o budoucím navyšování spořící míry dojde
okamžitě po vstupu do programu penzijního spoření, jelikož lidé budou považovat
budoucí úspory a tedy budoucí snížení své spotřeby za méně bolestivé než kdyby
museli o úsporách (a tedy snížení spotřeby) rozhodovat v současnosti.
Kvůli existenci averze ke ztrátě by k vlastnímu navyšování míry spoření mělo
docházet synchronně s okamžikem růstu nominálního příjmů, tj. v době, v níž kupř.
dochází k nárůstu mezd u zaměstnanců.
Navyšování míry úspor bude probíhat automaticky dle uvedených pravidel do
stanoveného maximálního limitu, tím bude obejito potenciální nebezpečí sklonu
ke status quo a riziko otálení, vyžadovalo-li by navyšování aktivní rozhodnutí
spořícího.
Bude existovat možnost v libovolné fázi (či za existence minimálních omezení) z
daného penzijního plánu vystoupit, což sníží transakční náklady konkrétního
penzijního programu a podpoří ochotu do takového systému vstoupit.
Navíc, z předchozí argumentace se jeví vhodným, aby existovalo automatické
přihlášení – spořící by do systému vstoupil a setrval by v něm, dokud by se
nerozhodl ho opustit.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
25
(2d) Jak zpomalit vozidla na silnici?
(… a další příklady na “nudgování”)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
26
(2e) Jak zabránit pacientům s
Alzheimerovou nemocí, aby utíkali z
léčeben?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
27
(2f) Jak snížit náklady na úklid?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
28
(2g) Jak přimět lidi více chodit po
schodech?
• http://www.youtube.com/watch?v=2lXh2n0a
Pyw
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
29
(3a) Rozhodování soudců a oběd
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
Danzinger et al. 2011
30
(3b) Psychologie moci
• Stanfordský
vězeňský
experiment (P.
Zimbardo).
• Z 60 lidí, kteří
experiment viděli,
pouze jediná žena
vyjádřila pochybnosti a
závažné obavy.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
31
31
(3c) Psychologie moci
• S. Milgramovo
experiement na
poslušnost
(bezmocnost,
nezodpovědnost).
• Please continue.
• The experiment requires that
you continue.
• It is absolutely essential that
you continue.
• You have no other choice, you
must go on.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
32
32
Proč to vše? Sociální nápodoba
(Solomon Asch: konformita)
• Proč jste přišli v tričku a
kalhotách a ne v kiltu či v dlouhé
arabské košili?
• Mizí, je-Ii rozhodování
anonymizováno.
– ale replikace Mori, Arai (2010)
nejednoznačná...
• Jsou-li lidé konfrontováni s
“většinovým” názorem, nastává
konformita (i když původně byl
názor jiný “silně”).
• Nápodoba je silná: lidé bydlící
spolu začnou vypadat podobně
(imitace, výživa, nákupy
oblečení); zívání i smích je
nakažlivé; blízkým kolegům se
synchronizuje dýchání …
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
33
Sacerdote (2001): Záleží, s kým bydlíš
(GPA – pokoj, spolek - ubytovna, obor – bez vlivu)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
34
Christakis, Fowler (2007):
Obezita se šíří a obéžní se
spojují
animace:
http://www.nejm.org/action/showMe
diaPlayer?doi=10.1056%2FNEJMsa066
082&aid=NEJMsa066082_attach_1&ar
ea=
-změna norem + indukce
chování (?)
-nejvyšší risk u vzájemných
přátelství
-u sousedů a vztahů s
osobami opačného pohlaví
žáden vliv
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
35
Nicméně: dopad na reputaci je přeceňován:
Efekt reflektoru (Gilovich et al. 2000)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
36
Také sociální normy: Víra ve “fakta”, protože v ně
ostatní věří (tzv. urban legend)
• lumíci jsou hromadní
sebevrazi
• Vikingové nosili na
helmách rohy.
• Skutečně?
– Disney & Wagner
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
37
Víra ve “fakta”, protože v ně ostatní věří (tzv.
urban legend)
•
•
•
•
Pštrosi strkají v nebezpečí hlavu do písku …
Albert Einstein ve škole propadal …
Býky dráždí červená barva …
Psi nemají potní žlázy, (popř. mají je jen na jazyku),
chladí se pomocí jazyka/“sliněním” …
• Pití alkoholu zahřeje tělo …
• …
⇒ Informační kaskády (zde se vyznačující (téměř)
minimálními náklady držení chybného názoru).
– ale očkování, alter. medicína – vážné riziká
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
38
Einsteinovo vysvědčení (a zdroj chyby)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
39
Sociální epidemie (a la heuristika
dostupnosti)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
40
Móda (Salganik et al. 2006)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
41
Sociální nápodoba – nese informace, nese
reputaci (resp. nenese ostrakizaci)
• Přes závislost na vývoji
[path dependence]
mohou různé skupiny na
základě výchozí situace
docílit zcela odlišných
názorů/projevů
preferencí.
• Lidé věří nejvíce
sebevědomým
“expertům”.
• Leč! Tetlockova studie o
expertních odhadech
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
42
Využití sociálního tlaku (detailně
později)
• Spotřeba energie
(Schultz et al. 2007).
• Minnesotský
experiment s daňovým
přiznáním (užitečnost,
hrozba, pomoc s
vyplněním, “většina
vyplnila poctivě”).
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
43
Shrnutí: Základní koncepty BE
Fotografie je autentická,
fitness centrum je ale součástí
komplexu nákupního centra,
což do určité míry zmenšuje
absurditu eskalátorů.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
44
Opakování: Rabin (1998) Psychology
and Economics
• přehled odchylek od klasického modelu:
• „Economics has conventionally assumed that each individual
has stable and coherent preferences, and that she rationally
maximizes those preferences.“
1. rozšíření klasického modelu
–
prospektová teorie + ohled na druhé
2. zásadnější chyby v rozhodování za nejistoty
3. radikální problém se stabilitou preferencí
– predikce budoucího a vzpomínky na minulý užitek,
framing, obrácení preferencí, dlouhodobé vs.
krátkodobé zájmy
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
45
Kahneman, Tversky (1991) – averze ke
ztrátě
• obecná důležitost srovnání s ref.
bodem
– lidé snáze srovnávají než pracují s
absolutními hodnotami – proč?
• středně velké zisky jsou ceněny
asi jen polovičně ve srovnání se
ztrátami ve stejné výši
– najít 100 Kč vs. ztratit 100 Kč
• klesající citlivost
– obecný psychofyzický zákon –
intenzita podnětů musí růst
geometricky, aby vjem rostl
aritmeticky
– pak vyhledávání rizika u hrozby
velkých ztrát
• již zmiňovaný endowment effect,
status quo bias
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
46
Mentální účetnictví
• Vyhráli byste raději 1000,- Kč a poté 500,- Kč
nebo 1.500,- Kč?
• Rámování společných výsledků (hosp. politika?)
– Oddělovat zisky (U(x) je v ziscích konkávní).
– Integrovat ztráty (U(x) je ve ztrátách konvexní).
• srov. Machiavelli (1532)
– Spojovat malé ztráty s velkými zisky (kompenzovat
averzi ke ztrátě).
– Oddělovat malé zisky od velkých ztrát.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
47
47
Sociální preference, smysl pro férovost
a omezení vlastního zájmu
• ilustrace: samoobslužný prodej zeleniny u cesty
– určité zabezpečení, spíše symbolické (srov. efekt ceny „zdarma“)
• lidé se nechovají, jako kdyby sledovali pouze vlastní (finanční) prospěch
– dokonce ani v laboratoři, kde jsou pro to silné incentivy (viz výsledky různých
her)
• altruismus, který zohledňuje WB druhého není dobrým modelem – lidé
často preferují 50/50 spravedlnost a ne maximalizaci užitků
– podrobněji v 6. a 7. týdnu
• Kahneman, Knetsch, Tahler (1986) – implicitní ponětí férovosti – referenční
smlouvy a averze ke ztrátě
• reciproční altruismus a trestání
– lidé zvažují i motivaci aktérů, nejen chování, nákladně trestají – dokonce i
počítače? (Blount, 1995)
• vnitřní „morální účet“ – kumulace morálních / amorálních aktů, možnost
„odčinění“ přes bolest (Bastian, 2011) a tendence udržovat stálou hladinu
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
48
48
Zkreslené rozhodování (aneb
statistické uvažování není vrozené)
• zákon malých čísel
– přecenění míry, v jaké malý vzorek odpovídá populaci (která
porodnice bude mít za rok víc dní, kdy se narodilo aspoň 60%
chlapců? – pouze 22% odpovědělo správně), neuvědomění si
regrese k průměru – tendence vnímat neexistující vzorce a
souvislosti (např. tváře, kauzalitu)
• confirmation bias
– již zmiňováno – polarizace názorů po prezentaci vyvážené
argumentace
– časté i ve studiích, nečekaný efekt se vykládá spíše v souladu s
testovanou hypotézou
• další – anchoring, hindsight, salientní, emocionální a osobní
informace zkreslují...
• omezené zlepšování učením / zkušenostmi
– experti vs. „experti“ v oblastech, kde nelze získat expertízu
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
49
49
Vážnější problémy pro klasický model
• rozdíl mezi experienced a decision utility
– špatné odhady vlastních budoucích pocitů (souvisí s
referenčním způsobem hodnocení a adaptací), např.
probandi podceňují EE jen okamžik předtím, než jej projeví,
špatně zapamatované užitky
• víc 8. týden
• preference ovlivňuje způsob jejich zjištění
– často nevědomě, vždy racionalizovatelně
– např. context (či menu) efekt – přidání horší alternativy
zvýší preferenci lepší vůči nezměněné třetí (Simonson,
Tversky 1992), paradox volby (Tversky, Shafir, 1992)
• časová nekonzistence preferencí
– quasi-hyperbolické diskontování a beta-delat model,
sofistikovaní a naivní hyperbolici,
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
50
50
Základní koncepty behaviorální
ekonomie
• Omezená síla vůle (sebekontrola) + naivita a
sofistikovanost
– Typicky: DellaVigna, Malmendier (2005), roční permanentka do
fitnesscentra/počet návštěv = 19 USD (jednotlivý vstup 10 USD).
– + Mentální účetnictví a averze ke ztrátě: Camerer, Babcock,
Loewenstein a Thaler (1997), NYC taxíky.
• Omezená racionalita
– Typicky: Conlin, O’Donoghue a Vogelsang (2005), vracení zboží:
na základu chyby projekce (hladoví nakupují, jako by bylo jejich
budoucí “já” hladové) lze odhadnout, jaké zboží bude vráceno
(teplé nakoupeno v zimě, je-li další počasí teplé).
• Omezený vlastní zájem (sociální preference)
– Typicky: Kahneman, Knetsch, Thaler (1986), spropitné v cizině,
smysl pro férovost omezující dosahování zisků.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
51
A propos, napraví “trh” chyby?
• Proč jste si zvolili stát se behaviorálním
ekonomem (právníkem)?
• Další příklady: Chybně se oženit, nespořit dost na
penzi...
• Předpokládejte, že je to chyba – napraví vás trh?
– I když byste mohli změnit obor na korporátní finance,
nemůžete odolat dál plýtvat čas na behaviorální
ekonomii.
• Arbitráž?
• Evoluce? (Nemaximalizující vymírají?)
• Učení?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
52
Projevené vs. normativní preference
Ale: “The most terrifying words in the English language are: I'm
from the government and I'm here to help.” - Ronald Reagan
• Za jakých okolností možno říci, že lidé NEJEDNAJÍ ve svém
nejlepším zájmu (Beshears et al. 2008)?
– (A) Nadměrná (výlučná) orientace na současnost [present bias]
či obecně časově nekonzistentní diskontování, tj. vítězství
Systému I., hot mode, intuitivního uvažování … Probráno.
– (B) Proměnlivost či komplexnost rozhodovacího úkolu (čím
větší množství alternativ, tím více bude rozhodování náhodné či
setrvá na statutu quo). Důkazem jsou studie potvrzující “paradox
volby” *paradox of choice].
– (C) Neměnný status quo při “lepší” alternativě (jsou-li mezní
náklady odsunutí malé, bude odkládána). Důkazem je kupř.
značná odlišnost v účasti v různých programech na základě
původního opt-in či opt-out ... Probráno.
– (D) Omezenost učení (diskontinuita chyby) (jednorázové, či
životně specifické rozhodování) a tedy projev heuristik a biasů.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
53
(B) Iyengar, Kamenica (2006): Lidé při
komplexitě preferují simplicitu
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
54
(B) ... praktický dopad na alokaci
peněžních prostředků
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
55
(D) Agarwal et al. (2008): Lidé neprojevují
preferenci platit penále a nadměrné úroky
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
56
Dostupnostní heuristika (předsudky)
čili „if you can think of it, it must be important”
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
57
Heuristika reprezentativnosti
• Typický T&K “případ Linda”: Linda je 31 letá,
svobodná, přímočará a velmi chytrá absolventka
filozofické fakulty. Jako studentka se velmi
zajímala o problematiku diskriminace a sociální
spravedlnosti a také se účastnila demonstrací
proti atomovým elektrárnám.
• Určete nejpravděpodobnější variantu:
– A Linda je bankovní úřednice
– B Linda je bankovní úřednice a feministka
– C Linda je svobodná matka v domácnosti
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
58
Heuristika reprezentativnosti
• Pro odosobnění celého testu byl vytvořen příklad
s 20 hody dvoubarevnou kostkou (2 strany
červené (Č) a 4 strany zelené (Z)).
• Respondenti volili pod příslibem možné výhry 25
USD nejpravděpodobnější sérii zaznamenanou při
hodech.
• Byly předloženy tyto 3 možnosti:
1. ČZČČČ
2. ZČZČČČ
3. ZČČČČČ
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
59
Heuristika reprezentativnosti
• Byly předloženy tyto 3 možnosti:
1. ČZČČČ
2. ZČZČČČ
3. ZČČČČČ
• Ačkoliv 1. varianta je obecnější než 2. varianta
(tudíž je pravděpodobnější, platí při Č i Z na
počátku) 88 % subjektů volilo jako svou výherní
variantu 2 a variantu 3 jako nejméně atraktivní
(varianta 2 se zdá být „zajímavější“, neboť „více“
odpovídá rozložení barev na kostce).
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
60
Ukotvení (kotevní heuristika)
• Typický příklad KT: Náhodné číslo a Počet
afrických zemí, které jsou členy OSN?
• Rozvinutí:
– A: Jak šťastní jste? (0-vůbec, 5-maximálně)
– B: Kolikrát jste se milovali minulý týden?
– AB – korelace 0,11; BA – korelace 0,62 (tedy v případě
“chození na rande”).
– Je-li v poukázce na charitu uvedeno:
• $100, $250, $1,000 a $5,000,
• A nebo $50, $75, $100 a $150 … kdy dají lidé více?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
61
Kenrikův experiment
• Jak vám připadá vaše
přítelkyně atraktivní?
• (0 – zcela neatraktivní,
10 – zcela atraktivní)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
62
Kenrikův experiment
• Jak vám připadá vaše
přítelkyně atraktivní?
• (0 – zcela neatraktivní,
10 – zcela atraktivní)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
63
Kenrick et al. 1989
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
64
Zarámování [framing]
• Zopakování prospektové teorie
• Typický příklad – tzv. Asijská nemoc
– Zachraníte: (A) 200 lidí s jistotou nebo (B) 600 lidí s 2/3
pravděpodobností přežití* nebo
– Necháte zemřít: (C) 400 s jistotou nebo (D) 600 s 2/3
pravděpodobností?
• Ale pokud se problém označí jako „test statistiky“ efekt framingu se ztrácí
(Bless et al., 1998)
• “Zavedení politiky/opatření X Vám uspoří 1.000,- Kč.” vs.
“Nezavedete-li politiku/opatření, ztratíte 1.000,- Kč.”
Co bude úspěšnější?
• Odměňování zaměstnanců ve framingu ztráty?
Uvědomte si, že v tomto našem modifikovaném příkladě je očekávaný počet
(pravděpodobnost x počet) dokonce 2x větší než jistý počet, přesto lidé jsou ochotni
preferovat A před B.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
65
Zarámování [framing] – List, Hossain
2009
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
66
Chyba opomenutí [omission bias]
• Hrozí epidemie, jejíž obětí se má stát 10 dětí z
10.000, přičemž případná vakcinace při
zanedbatelné ceně s sebou nese také riziko úmrtí,
přičemž děti umírající na vakcinaci nejsou
nezbytně dětmi, které by umřely v důsledku
nemoci.
• Určete toleranci (maximální počet dětských úmrtí
v důsledku aplikace vakcíny) s jakou by vláda měla
zákon o povinném očkování prosadit.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
67
Chyba opomenutí [omission bias]
• Cca 60 % respondentů volilo toleranci mezi 1-8 (dětmi),
přičemž pouze 9% volilo hodnotu 9 nebo 10 a 23%
preferovalo nulovou přípustnou hodnotu tolerance.
• Respondenti nepovažují smrt dětí v důsledku
neočkování za důsledek rozhodnutí vlády, přestože se
jedná o rozhodnutí o nic-nedělání.
• Úmrtí v důsledku očkování za důsledek rozhodování
považují.
• Dopady nečinnosti (omission) jsou vnímány s menší
citlivostí, než dopady aktivní činnosti.
– to může vést k neoptimální míre intervencí
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
68
Chyba potvrzování [confirmation bias]
• Tendence preferovat informace, které podporují
naše hypotézy, názory nebo stanoviska.
– Vyhledáváme informace svědčící pro náš názor nebo
pro něco, co známe, nebo, co nám přináší uspokojení,
spíše než objektivní/pravdivé informace
• Tendence vnímat nejasné informace způsobem
potvrzujícím existující hodnocení / přesvědčení.
• Tendence vyhýbat se potenciálně ohrožujícím
infomracím.
– „pštrosí efekt“, Karlsson et al. (2006).
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
69
Chyba potvrzování [confirmation bias]
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
70
Chyba statutu quo [status quo bias]
• Proč většina studentů sedí vždy na stejném či
velmi blízkém místě, i když neexistuje zasedací
pořádek?
• Reálné příklady:
– Jakmile začnete předplácet časopis (“3 měsíce
zdarma”), dochází k podstatně nižšímu
odhlašování, než lidé proklamují.
– Dále i bankovní služby (leč problém “zaujatého
spotřebitele”), “nucené” spoření, penzijní a další
při/pojištění...
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
71
V jakém decilu skončíte ve výsledném
hodnocení kurzu?
• 90% nejlepších
.
• 75%
.
• 50% (medián)
.
• 25%
.
• 1% nejlepších
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
72
V jakém decilu skončíte ve výsledném
hodnocení kurzu?
• Většina (90%) řidičů se domnívá, že jsou nadmediánoví
(nadprůměrní) řidiči, téměř každý se domnívá, že má
nadprůměrný (nadmediánový) smysl pro humor, 94%
vyučujících na univerzitách se domnívá, že jsou lepší
pedagogové než kolegové.
– paradoxně schopnější (či vtipnější) lidé své schopnosti spíše
podceňují
• Polovina (v ČR 49,6%) manželství končí rozvodem, přesto
≈ 100% novomanželů očekává, že jejich manželství vydrží
(dokonce i ti, jež již byli rozvedeni = “triumf víry nad
zkušeností”).
– Podobné statistiky se týkají začínajících podniků/živnostníků.
Obecně u nemocných a měr uzdravení, kuřáků a rizika
rakoviny plic, atd. …
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
73
Nadměrný optimismus/nadměrná
sebedůvěra
•
•
Nedokonalé uvážení protichůdných
informací *Situaci si idealizujeme: “Napíši
SP za 14 dnů.” – V představě vytane jen
tato a možná pár dalších povinností –
Realita je taková, že existuje mnohem více
plánů, povinností, úkolů.+
Nicméně jak měřit?
– Porovnávání s průměrem, mediánem.
– Ex ante spolehlivost se svým názorem vs. ex
post výsledek (leč jsme omezeni 100%).
– Vhodnější ex ante predikce a ex post realita
(Jaká je pravděpodobnost, že Vaše čistá mzda
překročí 30k Kč? Kolik nabídek práce získáte?
Hoch 1985)
– Sázky (tj. jsem-li 100% jistý, vsadím nekonečno
(?)).
– Asi nejhodnověrněji reálné sázky (podnikání,
sázení v loteriích, atd.).
•
Evolučně je nadměrný optimismus
důležitý, nemají jej jen klinicky depresivní
lidé. Navíc, v řadě úloh mají lidé až
překvapivou přesnost (kupř. v kolika letech
zemřou).
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
74
Chyba zpětného pohledu *hindsight bias]
(Fischoff, 1977)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
75
… a řada dalších.
• Jejich mechanismus a projevy budou náplní
dalších přednášek.
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
76
Diskuze 1.
• Niklas Karlsson, George
Loewenstein, Duane
Seppi (2009)
• Co je pštrosí efekt?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
77
Karlsson, Loewenstein, Seppi (2009) –
Pštrosí efekt
• Další oblasti selektivního zaměření na pozitivní informace –
vyhledávání lékařské pomoci (?), zájem o dítě (?), ověření
důvěryhodnosti (obchodního) partnera (?), ověřování znalostí
studenty (?)
• Model
– Emoční dopad informací (+/-, ne/čekanost, ne/obchodovatelnost na
trhu)
– Úprava referenčního bodu
– Averze k riziku
• Při volbě mezi časem t1 a t2, preferuji t2 pokud mám signál, že info bude
negativní – (a) budoucnost diskontuji, (b) dojde k úpravě ref. bodu
• Otázky
– Dispoziční efekt?
– Zpomalení přenosu informací (v klesajících trzích)?
– Vyrušení biasů (vyhýbání se riziku vs. nadměrný optimismus)?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
78
Diskuze 2.
• Christopher Anderson
(2003)
• Proč a kdy lidé preferují
nic-nedělání?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
79
Christopher Anderson (2003)
• Shrnutí:
– (I) Status quo a chyby opomenutí (lidé preferují
schémata, kde nemusí učinit volbu, zejména (?)
kvůli lítosti (x averze ke ztrátě)).
– (II) Odklad rozhodnutí (roste-li počet alternativ,
zvyšuje se pravděpodobnost odložení rozhodnutí,
resp. dochází k delšímu rozhodování/hledání).
– (III) Nečinnost/netečnost (uteče-li lidem
“výhodná” příležitost, stávající se apatičtí k
dobrým, ale ne-až-tak výhodným alternativám).
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
80
(II) Redelmeier, Shafir (1995)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
81
(III) Tykocinski et al. (1995)
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
82
Diskuze 3.
• Amos Tversky, Eldar Shafir
(1992)
• Co je dilema rozhodnutí?
Kdy nastává?
• Aplikace v
Parkinsonovských
zákonech? Paradoxu
volby? Unikátnosti
(přeceňování) srovnání?
• Čím více času máme, tím
méně toho uděláme?
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
83
Tversky, Shafir (1992)
• zavádí koncept rozhodovací
náročnosti – konfliktu při
volbě
– tendence k volbě defaultu či
odložení volby
• posuzování sázek/bytů,
koupě SONY/AIWA, změna
defaultní odměny za
vyplnění dotazníku
CC: BY NC SA by Houdek, Vranka, Koblovský
84