BĚLÁ POD BEZDĚZEM

BĚLÁ POD BEZDĚZEM
WEISERWASSER
Město Bělá pod Bezdězem leží
na okraji Středočeského kraje přibližně 15 km od Mladé Boleslavi
směrem na Doksy a Českou Lípu.
Rozprostírá se mezi lesy v nadmořské výšce 300 m.
Ve svém názvu má město horu Bezděz, pod níž je ves stejného jména.
V rozkvětu této vesnice však bránil
nedostatek pitné vody. Proto v roce
1304 vydal Hynek Berka z Dubé příkaz ke stavbě nového města při potoku Bělá. Po dokončení v roce 1337
byla na město, původně nazvané
Nový Bezděz, přenesena řada práv
a privilegií.
Mezi významné historické památky,
které stojí za zhlédnutí, patří např.
Česká brána se zbytky opevnění
města. Je jedinou ze čtyř původních
bran, jež sloužily jako vstup do Bělé
pod Bezdězem. Počátky města připomíná rovněž kostel Povýšení
sv. Kříže. I přes požár, který v roce
1635 kostel zničil, zůstala v původním gotickém slohu zachována sakristie s krásnou křížovou klenbou.
Augustiniánský klášter byl založen
roku 1345 Hynkem Berkou z Dubé.
Přiléhající kostel sv. Václava byl
postaven později, až v roce 1712.
Na nejvyšším místě bělského ostrohu
se vypíná zámek. Jeho vzhledu vtiskla ráz různá staletí. Zámek je obydlen
a v části je umístěno muzeum, ve kterém je uložena celá řada historických
sbírek připomínající vývoj města.
K historickým stavbám patří také budova městského úřadu - radnice. První záznam o radničním domě je z roku
1593, kdy obec zakoupila na tomto
místě dřevěný dům. Dům byl v roce
1613 zbořen a na jeho místě byla vystavěna kamenná jednopatrová budova s věží. Až v roce 1852 bylo této
radnici přistavěno druhé patro, čímž
získala dnešní podobu.
Mezi obdivované části města patří
náměstí s krásným parkem. Vznikl
KOSTEL POVÝŠENÍ SVATÉHO KŘÍŽE
NOVÁ KAŠNA NA NÁMĚSTÍ
ZÁKLADNÍ INFORMACE
BĚLSKÁ RADNICE
NÁZEV: Bělá pod Bezdězem
STATUT: pověřená obec
KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA: 63,20 km²
POČET OBYVATEL: 4 980
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 301 m
KRAJ: Středočeský
OKRES: Mladá Boleslav
ADRESA ÚŘADU: Masarykovo náměstí 90,
294 21 Bělá pod Bezdězem
WEB: http://www.mubela.cz
E-MAIL: [email protected]
GPS: Loc: 50°33‘52.97“N, 14°39‘19.891“E
na místě původního tržiště a svou
rozlohou více než dva a půl hektaru i svou úpravou patří k nejhezčím
v Čechách.
Roubené domy na náměstí pocházejí ze staré městské zástavby. Patří
do státem chráněné městské památkové zóny, jejíž součástí je od roku
1994 i celý střed města.
SOCHA K. h. mÁCHY NA HORCE
Na náměstí stojí také dům čp. 27,
na jehož průčelí je deska připomínající souvislost tohoto domu s dějem
známé opery Tajemství od Bedřicha
Smetany.
Bělá pod Bezdězem je spjata s řadou významných osobností. Narodil
se zde například herec Václav Trégl
a také zakladatel DRDS Miloslav Disman. Své mládí zde prožil básník Vladimír Holan.
Spádově se k městu řadí i několik
okolních vesnických celků. Hlinoviště, Bezdědice a Březinka.
Poslední jmenovaná je od roku 2001
vyhlášena jako vesnická památková
zóna. Bělá pod Bezdězem patří mezi
města zajímavá a přitažlivá.
MĚSTSKÁ PAMÁTKOVÁ ZÓNA
V nejvyšším bodě města stojí na základech gotického hradu ZÁMEK, mající
půdorys nepravidelného pětiúhelníku
s 30 metrů vysokou věží. Součástí je
zámecká kaple z roku 1629.
V zámku je umístěno MUZEUM
a MĚSTSKÁ EXPOZICE, zbytek je prozatím obydlen. Od roku 2006 probíhají
snahy o oživení celého objektu.
ČESKÁ BRÁNA - poslední dochovaná
brána, byla součástí městského opevnění
KLÁŠTER ŘÁDU SV. AUGUSTINA
s KOSTLEM SV. VÁCLAVA - založený
1345 Hynkem Berkou z Dubé. Řeholníci zde působili ještě v r. 1948.
Děkanský chrám Povýšení
rOUBENKY NA NÁMĚSTÍ
POHLED PŘES ZÁMEK NA HRAD BEZDĚZ
koupaliště
SOCHA j. mAŘATKY „NA STRÁŽ“
sv. Kříže byl postaven ve 14. století
současně s nově zakládaným městem,
po požáru v roce 1635 byl v roce 1650
barokně přestavěn. Velké opravy se
dočkal roku 1881 a v současnosti.
Radnice na náměstí byla postavena
v roce 1613, v 19. století bylo přistavěno patro. Součástí areálu je také
šatlava z roku 1852.
Městský dům čp. 85 stojí na náměstí
od poloviny 18. století. Dům je v soukromém vlastnictví.
Městský dům čp. 86 - také na náměstí vedle radnice, první zmínky jsou
z roku 1797. Dům je v soukromém
vlastnictví.
Budova děkanství z roku 1807
Socha sv. Jana Nepomuckého
z počátků 18. století stávala na náměstí, nyní je opodál před kostelem.
Mariánský sloup byl věnován Arnoštem z Valdštejna roku 1681 jako
dík za zachránění města od moru.
Pomník Na stráž, nacházející se
v parku, byl postaven v roce 1931, autorem je Josef Mařatka.
POMNÍK K. H. Máchy na Horce Jeho
autorem je ak. soch. Leonard Rotter.
Historie pomníku je poněkud pohnutá. Do roku 1938 byl umístěn na Jarmilině skále v obci Staré Splavy. V roce
1938 byl nacisty shozen do jezera. Bělský starosta O. Lauerman incioval jeho
vykoupení z německých Doks a převezení do Bělé, českého vnitrozemí.
ČESKÁ BRÁNA
DOKSY
HIRSCHBERG
Město Doksy spolu se Starými
Splavy leží na březích Máchova jezera v jihozápadním cípu Libereckého kraje. Jsou srdcem Máchova kraje
a jedná se také o nejznámější rekreační střediska severních Čech.
Vznik Doks se datuje do druhé poloviny 13. století, první písemná zmínka
je z roku 1293 v listině krále Václava II.
Velký význam pro rozvoj Doks jako
města měl císař Karel IV., který dal
Doksům městská privilegia a v roce
1366 nechal založit Velký rybník,
dnešní Máchovo jezero. Doksy nebyly
nikdy opevněny, snad i proto, že měly
přirozenou ochranu v okolních lesích
a v nedalekém hradu Bezdězu.
Český romantický básník Karel Hynek Mácha (1810 – 1836) Doksy poprvé navštívil v srpnu 1832 na pozvání
svého přítele ze studií Eduarda Hindla, který pracoval na statku u hraběte
Kristiána z Valdštejna. Kopcovitý kraj
s hlubokými lesy, v nichž řádili pověstní loupežníci, plný tajemných roklí,
obklopen vrchy se zříceninami hradů,
kraj s příběhem otcovraždy z nešťastné lásky - to bylo místo blízké duši
rozervaného romantika. Zde se zrodila lyricko-epická báseň Máj. Od roku
1961 nese tento kraj spolu s Velkým
rybníkem Máchovo jméno.
Proslulosti Doksy dosáhly v první polovině 20. století, kdy se pro svou polohu v lesích u Velkého rybníka staly vyhledávaným turistickým a lázeňským
místem. V průvodcích z 20. a 30. let
20. století lze číst o Doksech jako o Severočeských jezerních lázních nebo
jako o Severočeské riviéře. Po druhé
světové válce Doksy ztratily svou lázeňskou proslulost, ale zachovaly si
dobrou pověst turistického městečka
u Máchova jezera. V roce 1972 jim byl
udělen statut rekreační oblasti Doksy
– Máchovo jezero.
Na turistickém ruchu se spolu s Doksy
výrazně podílejí Staré Splavy ležící
na severním břehu Máchova jezera.
Dominantou města je náměstí s mariánským sousoším z r. 1685
a kostel sv. Bartoloměje z doby
raného českého baroka (1638). Původně jednolodní kostel byl přestavěn
v polovině 18. století v pozdně barokním slohu, kdy přibyly dvě postranní
kaple sv. Barbory a Panny Marie (již-
KOSTEL SV. BARTOLOMĚJE
PAMÁTNÍK k. h. mÁCHY - „HOSPITÁLEK“
RADNICE DOKSY
ZÁKLADNÍ INFORMACE
dOKSKÝ HOSPITÁLEK Z POČÁTKU 20. STOLETÍ
NÁZEV: Doksy
STATUT: město
KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA: 74,93 km²
POČET OBYVATEL: 5 094
NADMOŘSKÁ VÝŠKA: 266 m
KRAJ: Liberecký
OKRES: Česká Lípa
ADRESA ÚŘADU: nám. Republiky 193
472 01 Doksy
WEB: http://www.doksy.com
E-MAIL: [email protected]
GPS: Loc: 50°33‘52.97“N, 14°39‘19.891“E
ní) a sv. Kříže (severní). Kostel tak získal křížový půdorys. Věž byla zvýšena
a do dnešní podoby upravena v roce
1832. Zařízení v kostele je rovněž
raně barokní s rokokovými doplňky.
Portálový hlavní oltář z let 1670-80
obsahuje sošku Panny Marie Montserratské (tzv. Černé Madony - kolem
roku 1635), původem z hradní kaple
na Bezdězu. Jedná se o jednu ze tří
existujících kopií.
Pod náměstím se nachází původně
renesanční zámek, přestavěný do barokní podoby před rokem 1700 a Valdštejny upravený do dnešní podoby počátkem 20. století. Zámek je obklopen
anglickým parkem se vzácnými
dřevinami. Park je celoročně přístupný veřejnosti. Zámek sám je účelově
využitý, a tudíž veřejnosti nepřístupný.
Nejstarším domem Doks je roubený
patrový dům tzv. Hospitálek z roku
1669. Jedná se o roubenou stavbu se
šindelovou střechou a věžičkou, která přečkala všechny zhoubné požáry.
Dům nechala postavit hraběnka Marie
Františka, rozená z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu, jako chudobinec a sirotčinec.
Později sloužil jako špitál. Od roku
1960 slouží jako Památník K. H. Máchy. Je v něm instalována stálá expozice věnovaná životu, dílu a době Karla
Hynka Máchy, významného českého
romantického básníka(1810-1836),
který ve své básni Máj oslavil tento
kraj natolik, že od 60. let 20. století
nÁVES VE sTARÝCH sPLAVECH
nese jeho jméno - Máchův kraj. V muzeu je také expozice věnovaná historii rybářství a rybníkářství v severních
Čechách.
SWAMP, Máchovo jezero
Jachting na máchově jezeře
Před muzeem stojí zrestaurovaná socha sv. Prokopa z roku 1761. Je to socha, která se stala v roce 1774 svědkem
otcovraždy. Tato událost se vší pravděpodobností posloužila K. H. Máchovi
jako epický motiv pro jeho báseň Máj.
Kopie sochy stojí na původním místě
nedaleko Dubé.
Na budově základní umělecké školy
v Sokolské ulici je pamětní deska Antonína Bennewitze, zakladatele české
komorní hudby a ředitele Pražské konzervatoře, učitele Josefa Suka. V Doksech žil posledních 25 let a na zdejším
hřbitově je i pochován.
Největším lákadlem pro turisty je však
Máchovo jezero o rozloze 278 ha.
Hráz je 9 m široká a 130 m dlouhá a zadržuje 5,5 milionu kubíků vody. Jeho
čtyři pláže poskytují v letních měsících
rekreaci tisícům návštěvníků. Jezero leží uprostřed lesů, které ukrývají
mnoho dosud nepoznané romantické
krásy, dnes přístupné po četných turistických cestách.
zámek v Doksech
V roce 2011 byla otevřena kolem
Máchova jezera nová naučná stezka
SWAMP, pojmenovaná podle Národní
přírodní památky SWAMP. Šest naučných panelů seznamuje návštěvníky
s přírodními zajímavostmi Máchova
jezera.
Máchovo jezero
LODNÍ DOPRAVA PO MÁCHOVĚ JEZEŘE
DUBÁ
DAUBA
První písemné zmínky o Dubé pocházejí z roku 1253, listina dosvědčuje
prodej Dubé a dalších vesnic králem
Václavem I. nově založenému řádu
křížovníků s červenou hvězdou. V té
době již existoval hrad Dubá, kostel
sv. Petra a Pavla a ves při něm. Archeologické vykopávky nalezené při
stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení
sv. Kříže a na dalších místech dokládají osídlení mnohem starší, a sice
z 11. století. Poblíž města ve 3 km
vzdálených Pavličkách byla nalezena
staroslovanská popelnice pražského
typu ze 7. století. Predikát „z Dubé“
používala nejvýznamnější větev rodu
Ronovců, například nejvyšší pražský
purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348).
Město bylo založeno kolem roku 1300
v údolí, zároveň byl postaven i druhý
kostel sv. Kateřiny v místech dnešní
pošty, při něm byla zřízena kolem roku
1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře se
městečko stalo majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti
roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví
irské rodiny Buttlerů. Ti zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku
1695 město poničil požár. Původní
obyvatelstvo bylo české, až během
17. století sem přicházejí němečtí kolonisté.
V letech 1723 až 1806 správu nad
městečkem převzali Sweerst-Sporckové (Šporkové), kteří měli umělecké
sklony. Jejich zásluhou se zde začaly
stavět barokní stavby - chrám, kaple,
sochy ve městě.
V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení sv. Kříže, oba starší kostely
byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský
hrad se rovněž nedochoval, v polovině
16. století postavil Adam Berka z Dubé
nedaleko města zámek Nový Berštejn.
V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení
na město.
Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěs-
tování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska. Postupné
upadání chmelařství po roce 1900
znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním
světem. Po posledním velkém požáru
v roce 1845 bylo město přestavěno
RADNICE V DUBÉ
SUŠÁRNA CHMELE
KOSTEL NALEZENÍ SV. KŘÍŽE
ZÁKLADNÍ INFORMACE
KRAJINA V OKOLÍ DUBÉ JIŽ NABÍRÁ
DECH KE STŘEDOHOŘÍ
NÁZEV: DUBÁ
STATUT: město
KATASTRÁLNÍ VÝMĚRA: 60,59 km²
POČET OBYVATEL: 1 757
KRAJ: Liberecký
OKRES: Česká Lípa
ADRESA ÚŘADU: Masarykovo nám. 138
PSČ: 471 41, Dubá
WEB: http://mestoduba.cz
E-MAIL: [email protected]
GPS: Loc: 50°32‘25.233“N, 14°32‘24.84“E
KOSTEL NALEZENÍ SVATÉHO KŘÍŽE
Nejvyšší dominantou Dubé je barokní Kostel Nalezení sv. Kříže, který byl
v Dubé postaven v polovině 18. století
architekty z okruhu K. I. Dientzenhofera a A. Luraga. Průčelí tvoří dvě nízké
věže, jejichž báně s lucernami shořely
při požáru v roce 1845. Vnitřní vybavení je rokokové z roku 1755. Pozoruhodná je výzdoba s obrazy Palkovými
a Richterovými. Nádherné jsou řezbářské práce Adámka a Chládka, včetně varhan s andílky. Před kostelem je
umístěna socha sv. Jana Nepomuckého
z roku 1740 a velký dřevěný kříž s korpusem Krista z roku 1680, jenž dříve
býval na morovém hřbitově. Barokní
fara je z roku 1737.
sv. Florian u skalních sklípků
EMPÍROVÁ RADNICE na náměstí
T. G. Masaryka v Dubé je z roku 1851
a nachází se v ní původní šatlava, v níž
bývají výstavy přístupné na požádání
v infocentru. Uprostřed náměstí uvidíte sousoší Nejsvětější trojice z roku
1726 se sochami Neposkvrněného
Početí, sv. Josefa, Anděla Strážného,
Judy Tadeáše, Jana Nepomuckého,
Antonína Paduánského, Ivana, Kateřiny, Václava a Floriána. Sousoší nechala vytvořit Anna Kateřina hraběnka Sweerts-Sporck, dcera významné
osobnosti českého baroka Františka
Antonína hraběte Sporcka.
SUŠÁRNA CHMELE
Sušárna chmele s dvěma sušicími věžemi je významnou technickou památkou. Věže jsou svým kruhovým tvarem
velmi neobvyklé, podobné se stavěly
v Anglii. Sušení ve věžích probíhalo
na sítech a dřevěných roštech nejčastěji pomocí přímého vytápění v jejich přízemí. Nejstarší písemný doklad o existenci této stavby je z roku 1877. V době
největší slávy dubského chmelařství
měla Dubá celkem 6 sušáren a siříren,
dochovala se však bohužel jen tato.
SKALNÍ SKLÍPKY A SV. FLORIAN
Skalní sklípky uvidíte v blízkosti Sušárny chmele i nedaleko Máchadla, kde je
umístěná socha sv. Floriána z 18. století. Jedná se o prostory vytesané přímo
do skalních pískovcových masivů. Pro
svou ucelenost byly vyhlášeny kulturní
památkou.
skalní sklípky
zámek nový berštejn
AUTOCAMP NEDAMOV
do klasicistní podoby, postavena byla
i nová radnice, kde sídlily od roku
1850 okresní úřady a soud.
V roce 1869 byla v Dubé ustavena
Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská
kázání.
Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, po II. světové válce došlo
k odsunu německého obyvatelstva
a příchodu nových osídlenců. Roku
1949 byl zrušen okres Dubá, posléze
se město stalo jen střediskovou obcí.
Statut města byl Dubé vrácen v roce
1992.
MÁCHOVA KRESBA S OBĚMA BERŠTEJNY
PAMÁTKY