TÉMA DENÍKU - Ortopedická protetika Frýdek

TÉMA DENÍKU - Ortopedická protetika Frýdek

4 TÉMA
deník
pondělí 7. dubna 2014
TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU *
Protetici dokážou lidem změnit životy k lepšímu
Protetici dnes umí věci dříve nemožné.
Třeba oko tak věrné originálu, že čekáte
na to, kdy mrkne.
Téma
IVA MUŠÁLKOVÁ
Frýdek-Místek – Možná je míjíte a odvracíte od nich zrak.
Jindy je mezi ostatními ani
nezaregistrujete. Lidi, kteří
vinou úrazu nebo nemoci přišli o nohu, část obličeje, ucho,
prsty na rukou… Nebo se jim
následkem některé z vrozených vad prostě vše nevyvi-
nulo, jak mělo… Rozdíl mezi
první a druhou větou se dá
shrnout do několika slov –
protéza, epitéza… prostě náhrada té části, která chybí…
Deník měl možnost navštívit jedno z nejlepších pracovišť u nás, kde se náhrady pacientovi na míru vyrábějí.
Ortopedickou protetiku ve
Frýdku-Místku. Kromě špičkových materiálů, například
silikonu, zde používají při výrobě náhrad také špičkové
technologie – včetně 3D skenerů a 3D tiskárny. Aby finální výrobek byl co nejvěrnější té části těla, která chybí.
„Je to týmová spolupráce –
operatér, protetici, pacient a
také jeho nejbližší příbuzní,“
říká jeden ze zakladatelů a také jednatel společnosti Ortopedická protetika Frýdek-Místek, Jiří Rosický. Se zdejší protetikou například spolupracují lékaři ostravské fakultní nemocnice. Deník nedávno informoval o u nás do té
doby ojedinělém způsobu
upevnění epitézy oka prostřednictvím titanových implantátů. Ty operatér zavede
do kosti v okolí oka a na ně si
pacient náhradu vybavenou
speciálními magnety „připne“. Jde o mnohem jednodušší postup než při „klasickém“ každodenním lepení.
Právě na tomto projektu obě
pracoviště spolupracovala a
zavedla jej do praxe.
Kdo je potřebuje?
JIŘÍ ROSICKÝ. Snímky: Deník/Pavel Sonnek
Na frýdeckomísteckou protetiku se dostanou lidé s různými osudy a různými cestami.
„Lidé po úrazu se u nás objeví až po operaci a přeléčení.
Pokud jde o klienty s vrozenými vadami, obvykle si ten
člověk vyhledá nás,“ vysvětluje Jiří Rosický.
Od prvního setkání po finální epitézu nebo protézu
může uplynout i několik týdnů. Záleží také na pacientovi,
3D SKENER je velký pomocník protetiků.
z jaké vzdálenosti do Frýdku-Místku dojíždí a jak mu vyhovuje čas schůzek. A lidé
sem jezdí z celé republiky i ze
Slovenska. U nás totiž jde o jediné pracoviště, které náhrady vyrábí ze silikonu a s využitím moderních digitálních
technologií.
„První schůzka s pacientem je obvykle konzultační.
Na ní se probírá to, jaké jsou
možnosti řešení. V podstatě
jsou tři. První je chirurgická
rekonstrukce, kdy lékař může vymodelovat chybějící část
těla třeba z kožního štěpu.
Druhou možností je protéza
nebo epitéza. Třetí, a možná
Daniel Donoval: Našel jsem si ho na internetu
IVA MUŠÁLKOVÁ
Ostrava – Na čtrnáctiletém
Danielu Donovalovi z Ostravy
byste na první pohled nepoznali, že má nějaké starosti.
Prostě obyčejný mladík s delšími zvlněnými vlasy, které v
dnešní době také nikoho neudiví. Jenže on se chce ostříhat.
„Daniel se ke mně dostal asi
před půlrokem. Od narození
mu chybí levý boltec. Měl tam
jen nefunkční zbytek. Takže
jsme se domluvili, že jej v první fázi odstraníme, zavedeme
titanové implantáty a zvolíme
epitézu, která na nich bude držet,“ popisuje přední plastický chirurg ostravské fakultní
nemocnice Martin Paciorek.
Právě on je spolu s Jiřím Rosickým z Ortopedické protetiky ve Frýdku-Místku spoluřešitelem grantového projektu Ministerstva průmyslu a
obchodu ČR Aplikace digitálních technologií pro návrh,
výrobu a hodnocení zakázkových ortotických a protetických pomůcek.
Daniela jsme zastihli na
protetice ve Frýdku-Místku,
kde přijel i s doktorem Paciorkem a prarodiči, aby mu zde
„vzali míru“ na nové ucho. Má
tři měsíce po operaci, ránu
PLASTICKÝ CHIRURG ostravské fakultní nemocnice Martin Paciorek s Danielem Donovalem.
Foto: Deník/Pavel Sonnek
zhojenou a v kosti nad uchem
dva titanové čepy.
„Našel jsem si to na internetu,“ odpovídá trochu ostý-
chavě na dotaz, jak přišel na
to, že bude svůj léta vlasy skrývaný handicap řešit. A hlavní
motivace? „Chtěl bych se ne-
Od motorů k protézám
Nespokojenost s dosaženými výsledky jej stále popohání kupředu
IVA MUŠÁLKOVÁ
Frýdek-Místek - Jiří Rosický
je původní profesí strojní inženýr. Přesto dnes dělá ve zcela jiném oboru. Ale jen na první pohled. „Protetika je obor
zdravotně technický. Pokud
jste technikem jako já, musíte se ty zdravotnické věci
všechny doučit. Abych rozuměl lékaři, když mi pošle zprávu od pacienta, musím znát ta-
ké základní anatomii. Prošel
jsem rovněž dostupným vzděláním a jsem registrovaný
ortotik-protetik,“ říká.
Po revoluci dělal na vysoké škole. „Bavila mě tam ta
technická část, vyvíjeli jsme
třeba motory a takové věci.
Ale chyběla mi návaznost na
praxi,“ vzpomíná. Proto se
rozhodl podnikat a začal obchodovat se zdravotnickými
potřebami.
„Pak jsme ale začali uvažovat: proč to dovážíme, když
to jsme schopni vyrobit? Začali jsme s korzety na zlomené páteře, které se dodnes používají. A ortopedické vložky.“ Ale stále nebyl spokojen, vadilo mu, že nevidí, jak
jeho pomůcky fungují v praxi. S kolegy zřídil klinické
pracoviště, a tím se dostali k
výrobě velkých protéz. A opět
nespokojenost…
chat ostříhat,“ přiznává. A taky spolužáci už jsou prý zvědaví, jak si bude ucho připínat.
nejlepší způsob pro složitější
případy, je kombinace obojího,“ popisuje. Rozhodnutí,
kterou z možností si vybere, je
na pacientovi. Včetně té čtvrté – nedělat nic.
Kromě velkých protéz dolních a horních končetin zde
dělají také epitézy. Tedy náhrady části obličeje – ucho,
oko, nos, chybějící dolní čelist. Nebo třeba také prsty, celé nebo jejich části. V obličeji
nejčastěji chybějící oko a
okolní tkáně. „Téměř v devadesáti procentech jsou v tomto případě příčiny onkologické a jen deset procent vrozené,“ říká Jiří Rosický.
Za léta praxe a setkávání se
s pacienty již vypozoroval, že
největším psychickým traumatem pro lidi nebývají velké amputace, ale právě ty malé. Třeba když chybí jeden nebo dva prsty… A je jedno, jestli správně „nenarostly“ nebo
ten člověk o ně přišel.
„Částečná ztráta ruky v
podstatě znamená ztrátu celé
končetiny. Lidé ji schovávají
v kapse kalhot nebo za sebou.
Jenom proto, že jim třeba chybí jen jeden prst. Ale na viditelném místě. V momentě, kdy
mají navíc povolání, kde se
hodně stýkají s lidmi a mají
jim podat ruku, je to pro ně
mnohem větší trauma, než
kdyby jim chyběla noha,“ popisuje.
U vrozených vad, se kterými lidé vyrůstají odmala, je
podle něj situace jiná. Na ně si
většinou lidé zvyknou. Ale
kolem puberty se to začne měnit a oni si uvědomí, že v okolí stále budí nežádoucí pozornost a rozhodou se situaci řešit. Stejně jako Daniel….
„Často řešíme lidi v pubertě nebo ženy mezi 25 až 30 léty.
Když se náhrada podaří, tak
na nich úplně vidíte, jak se jim
změnil život. Není to o tom, že
se změnil jejich vzhled, ale také jejich vnitřní pocit, přibyla sebejistota. Celý život tím
trpí a najednou mají to, po
čem toužili, přestože ostatním lidem to nevadilo,“ dodává Jiří Rosický motivaci,
která ho i jeho tým popohání
stále kupředu.
Jak se dělá ucho?
Ostrava – Jsou dvě cesty, jak
náhradu ucha vyrobit. Ručně – pak je to práce na týdny
a výsledek, aby vypadalo přirozeně, nejistý.
Nebo s pomocí špičkových
digitálních technologií. I tak
je to práce až na deset dní.
„Výhodou je, že ucho je párový orgán. Na zdravé ucho
mu naneseme silikonovou
modelovací hmotu tak, aby
zachytila nejen tvar, ale veškeré detaily – prokreslenou
kůži, póry, drobné vrásky.
Vzniklá forma se vylije sádrou a vyrobí se replika jeho
ucha,“ popisuje Jiří Rosický
postup, jak budou Danielovi
připravovat nové ucho. „Toto ucho si trojrozměrně naskenujeme velice přesným
optickým 3D skenerem do
počítače a v počítači uděláme z pravého ucha levé,“ pokračuje.
Jakmile je virtuální model
hotový, pak 3D tiskárna vytiskne trojrozměrný model.
U ucha tisk trvá asi dvě hodiny, výroba ručního modelu by zabrala nejmíň dva dny.
A model levého ucha je hotový. „Aby to ve výsledku pěkně vypadalo, tak epitéza není
jen o tvaru, ale i o barvě a
anatomických
detailech.
Další krok je tedy ten, že si
musíme vytvořit protikus –
negativní formu a do té potom nanášíme probarvený
silikon a v té formě ho „upečeme“.“
Vystihnout správnou barvu je hotová věda, protože
lidská kůže není jen záležitostí jednoho odstínu. I zde
pomůže technika – fotospektrometr, který změří odstín
kůže a navrhne, jaké zvolit
barevné pigmenty. Konečné
barevné doladění se dělá ručně.
Cena silikonového ucha –
kolem 40 tisíc korun. U Daniela navíc dvě sady titanových čepů se speciálními
magnety, každá po třiceti
tisících….
K TÉMATU
Protéza – náhrada jakékoli části těla, kromě estetického významu má i význam funkční. Nejčastěji je tento název
spojován s náhradami končetin
Epitéza – protéza, přichycená na měkké tkáně, která má zejména kosmetický význam. Většinou jde o náhrady chybějících částí obličeje.
„Nelíbilo se nám, že nevypadají jako živé. Ve světě jsem
viděl, že tam umí udělat ruku nebo nohu, která jako živá vypadá. Začal jsem se o to
zajímat a zjistil, že u nás se to
ale neučí. Pokud už to někdo
uměl, musel se to naučit v zahraničí.“ A tak zajel tam, kde
se to učí – do Virginie. „Tam
to učí člověk, který dříve dě-
lal pro CIA a vyráběl krytí pro
agenty. Třeba jako když vidíte film Mission Impossible,
kde si natahují umělý obličej, který je k nerozeznání od
živého. Oni to mají na jedno
použití – pro jeden film, našim klientům to musí vydržet dva roky…“
Oči, uši, nosy, části rukou,
části nohou, prsty. Dělali i ce-
lou dolní čelist, půl obličeje.
Sen? „Kdybychom do toho
vrátili část funkce. Třeba kdybychom do prstů dostali implantáty propojené na nervy,
které přenášejí vzruch a do rukou vrátí cit,“ není stále spokojen. A to i přesto se frýdeckomístecká protetika dostala na
špici v oboru. A to nejen u
nás….
TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU * TÉMA DENÍKU *