Případ píseckých kasáren: Soukromý zájem ve

Transkript

Případ píseckých kasáren: Soukromý zájem ve službách veřejnosti
nebo naopak?
Autor: Naši politici o.s.
Únor 2014
vytvořeno za podpory:
1
Manažerské shrnutí:

Lukrativní parcely pro offshore z Kypru - za zlomek ceny
Město Písek v roce 2007 umožnilo postupný odprodej areálu bývalých kasáren za zlomkovou hodnotu
odhadní ceny až do vlastnictví kyperské offshorové společnosti TERA WORKS LIMITED.

Jaromír Grégr kupuje od TERAWORK LIMITED pozemky budoucího technologického centra
Písecký developer Jaromír Grégr od TERA WORK LIMITED koupil část areálu kasáren, z níž bylo
následně vybudováno Technologické centrum Písek (TCP).

Jaromír Grégr organizuje prodej státního majetku pod cenou pro firmu patřící TERAWORK LIMITED
V téže době realitní společnost Jaromíra Grégra organizovala nestandardní výprodej 17 nemovitostí
Ministerstva zdravotnictví včetně lukrativních objektů 3 zámků i s pozemky. Díky prodeji nedělitelného
balíku objektů, byly historické nemovitosti prodávány hluboko pod reálnou cenou. Kupujícím byla
dceřiná společnost firmy TERA WORKS LIMITED.

„Štědrý“ OPPI : 271 milionů pro TCP a dalších 258 milionů pro Grégrovu „bývalou“
společnost
Společnosti Jaromíra Grégra získaly v letech 2010 - 2012 od OPPI více než 271 (s partnery dalších 12)
milionů korun z evropských dotací na zřízení Technologického centra Písek (TCP). Na konci roku 2013
získává od OPPI další dotaci za více než 258 miliónů společnost RG Group. Jaromír Grégr tuto
společnost založil a rovněž do roku 2011 vlastnil. Zároveň je úzce spojen s jejím novým vlastníkem,
společností BIO GROUP.

Grégr se k druhému projektu nezná…a působí ve dceřinné společnosti příjemce dotace
Druhá obří dotace míří do budování technologického parku v budově naproti Technologickému centru
Písek. Představitelé TCP prohlašují, že o projektu ani firmě neví nic bližšího. Jaromír Grégr přitom RG
Group do září 2011 vlastnil. Novým majitelem je BIO GROUP, Grégr je současně podle obchodního
rejstříku jednatelem jedné ze společností ovládaných BIO GROUP. Mezi oběma společnosti jsou
vysledovatelné i další vazby.

Dotace? Jedny z nejvyšších…
Pokud lze považovat dotace pro dvě úzce propojené společnosti v sousedních budovách za jednotnou
podporu, jde o úhrnnou sumu přesahující 542 miliónů korun. To řadí TCP k nejlépe dotovaným
technoparkům v ČR. Dalších 44 milionů dotací se nachází v partnerských projektech se školami.

Výstavba TCP: Zakázku za půl miliardy vyhrála společnost spolupracující s Grégrovou firmou
Veřejnou zakázku za půl miliardy korun na výstavbu TCP vyhrálo konsorcium společností vedené
firmou PRIMA, akciová společnost. Tato společnost úzce spolupracuje s realitní firmou Jaromíra Grégra
v jiném velkém developerském projektu. Grégr Primě rovněž odprodal jednu ze svých společností
(těsně před prodejem Grégr působil krátce v dozorčí radě Primy).

Manažeři TCP v TOP 09, která centrum podporuje
Jaromír Grégr a manažeři TCP působí v místní pobočce TOP 09. Ta poskytuje centru plnou politickou
podporu včetně plánu na umístění městského akvaparku na Grégrovy pozemky v TCP. Centrum
navštívil 2013 i Miroslav Kalousek a slíbil vzít za „osobní úkol“ sehnání další (tentokrát státní) dotace na
infrastrukturu.
1. Nestandardní prodej píseckých kasáren
2
1.1. Písek dostal bezplatně areál v hodnotě 70 -105 milionů
Areál Žižkových kasáren v Písku získalo město bezplatným převodem od armády v roce 2005 na
základě rozhodnutí vlády ze září téhož roku. Účetní hodnota podle vyjádření současného starosty
Písku Ondřeje Veselého (ČSSD) v té době činila 211 mil. Kč, přičemž reálná hodnota se podle
Veselého měla pohybovat zhruba mezi třetinou až polovinou této částky.1 Areál poblíž centra hodlal
Písek začlenit do města. Podle informací Českého rozhlasu se jednalo o projekt za téměř za jednu
miliardu korun, který počítal s vybudováním zázemí pro vysokoškoláky, ubytovny, bytů či obchodů 2.
Již více než rok před realizací převodu kasáren se městu přihlásili první zájemci o jejich využití. 3
1.2 Dvě třetiny areálu získává offshorová společnost…
Soutěž na využití areálu proběhla na přelomu let 2005/20064 s jediným zájemcem5. Radnice zvolila
v roce 2007 řešení přebudování tohoto prostoru postupným majetkovým převodem na Plaza Centers
Czech Republic, s.r.o., dceřinou firmu skupiny mezinárodního developera Plaza Centers Europe N.V.6
Plaza následně svěřila veškerý areál do podnájmu společnosti Žižkov Center s.r.o. ve 100% vlastnictví
offshorové společnosti TERA WORKS LIMITED7 se sídlem na Kypru. K zastupování TERA WORKS
LIMITED byl zplnomocněn Tal Ben Yehuda8, který rovněž zastával funkci ředitele a jednatele v Plaza
Centers Czech Republic, s.r.o.9 Za společnost Plaza Centers Czech Republic, s.r.o. i Žižkov Center
s.r.o. vystupuje David Wieder10. Vzhledem k tomu, že převod majetku končil ve společnosti
1
http://www.parlamentnilisty.cz/profily/JUDr-Ondrej-Vesely-1489/clanek/zizkova-kasarna-a-novy-plaveckybazen-17421
2
http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/190322
3
Svůj zájem veřejně deklarovalo konsorcium firem ČKD Praha GIS, skupina Communal Credit Finance a.s. a
stavební firma Kočí. Zástupci prvních dvou subjektů deklarovali svůj zájem i na jednání městského
zastupitelstva v červnu 2004 a uvedli, že společnosti již pracují na rozvojových projektech pro písecká kasárna.
http://stavebni-forum.cz/cs/print/4921/pisku-se-hlasi-zajemci-o-kasarna-na-podzim-bude-vyberove-rizeni/
V roce 2005 měl podle tehdejšího starosty Luboše Průši zájem ochabnout, nicméně město nadále počítalo
s vyhlášením soutěže: "Asi ochabl, za poslední půlrok mě totiž nikdo nenavštívil. My ale o spoluinvestorství
usilujeme stále. Vyhlásíme novou soutěž o partnera, který nám pomůže kasárna opravit," řekl ČTK starosta
Luboš Průša. http://www.rozhlas.cz/cb/zpravodajstvi/_zprava/190322
4
O konání soutěže se nepodařilo dohledat žádný záznam z veřejných zdrojů. Informace vychází z ústního
rozhovoru se starostou města Písek Ondřejem Veselým z 18.12.2013.
5
Po původním zájmu několika subjektů (viz poznámka č. 3) měl v roce 2005 měl podle tehdejšího starosty
Luboše Průši zájem ochabnout, nicméně město nadále počítalo s vyhlášením soutěže: "Asi ochabl, za poslední
půlrok mě totiž nikdo nenavštívil. My ale o spoluinvestorství usilujeme stále. Vyhlásíme novou soutěž o partnera,
který
nám
pomůže
kasárna
opravit,"
řekl
ČTK
starosta
Luboš
Průša.
6
Keizersgracht 241, Amsterdam, 1016 EA , Nizozemí; dílčí majetková spoluúčast společnosti ING OFE a do roku
2013 rovněž BZ WBK AIB Asset management SA (obojí polské společnosti). Plaza Centers Europe N.V Group
působí v Maďarsku, Polsku, Lotyšsku, Rumunsku, Řecku, Indii, Srbsku a Litvě; v České republice postavila a
prodala Novodvorská Plaza, Plzeň Plaza a staví v Liberci a v Opavě. Blíže k portfoliu činnosti společnosti zde:
http://www.plazacenters.cz/
7
Ifigeneias 7, Nicosia, Strovolos, 2007, Kypr
8
Viz sbírka listin společnosti Technologické centrum Písek, s.r.o. (dříve dceřinná společnost TERRA WORKS
LIMITED) z 30.5.2007 dostupný ve sbírce listin Obchodního rejstříku: https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl?subjektId=isor%3a100064118&dokumentId=C+16416%2fSL2%40KSCB&klic=dykusu
K osobě Tal Ben Yehudy více informací zde: http://www.linkedin.com/pub/tal-ben-yehuda/64/a91/59
9
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/makleri-se-divi-julinek-za-zamky-skoro-nic-nechce_46269.html
10
http://budejovice.idnes.cz/projekt-na-obchodni-zonu-v-piseckych-kasarnach-zatim-stoji-pop-/budejovicezpravy.aspx?c=A120723_123605_budejovice-zpravy_sou
3
s nejasnou majetkovou strukturou, představitelé města se mohli v otázce, kdo je reálným vlastníkem
pozemků a nemovitostí, spoléhat pouze na vyjádření Davida Widedera11. Sdružení Naši politici
získalo informace z kyperského obchodního rejstříku potvrzující, že společnost TERA WORKS LIMITED
je skutečně ovládána Tal Ben Yehudou.
grafika č. 1: Struktura firem vlastnících areál kasáren Písek
11
Fakt, že představitelé města nemají jistotu, kdo konkrétně opravdu areál v dané chvíli vlastní, potvrdil
v osobním rozhovoru konaném 18.12.2013 starosta města Ondřej Veselý.
4
1.3 Převod za zlomkovou cenu…
Základem postupného převodu byla smlouva o nájmu a koupi věci najaté uzavřená v červnu 2007,
na kterou pak navazovaly další smlouvy kupní. Nájemní smlouva umožňovala investorovi odkupovat
jednotlivé pozemky a stavby. Smlouva z června 2007 počítala odprodejem budov neurčených k
demolici (10% z ceny znaleckého posudku) a pozemků (pro bytovou výstavbu za 250 Kč/m2; pro
komerční účely 1000 Kč/m2). Takto bylo prodáno zhruba z kasáren (v reálné ceně pohybující se 1/31/2 účetní ceny 211 miliónů)12 území cca 2/3 celého areálu za cenu cca 8,5 mil. Kč.13
1.4 … s nedostatečnými smluvními podmínkami
Jak se později ukázalo, smlouva neobsahovala žádné sankce, které by investora nutily skutečně
k zástavbě a rozvoji získaného areálu přistoupit. Investor, který původně plánoval výstavbu 400 bytů s
obchodním centrem a hotelem 14, zahájení projektu postupně odkládal, což zdůvodňoval
ekonomickou krizí15, areál mezitím výrazným způsobem chátral. Zároveň však investor uplatňoval
nárok i na další část areálu, kterou měl podle smlouvy získat opět za velmi nízkou cenu.16 Smlouva
navíc umožňovala další následný rozprodej částí areálu (bez závazků obsažených v původní
smlouvě)17. K tomuto následnému rozprodeji investor skutečně přistoupil.18
1.5 „Pražská Blanka“ podruhé? Smlouva bez zmocnění zastupitelstva
Při hledání způsobu nápravy stavu bylo současným vedením města zjištěno, že původní hlavní
smlouva o nájmu a koupi věci najaté z roku 2007 je s nejvyšší pravděpodobností neplatná, neboť ji
tehdejší starosta Ing. Miroslav Sládek (ODS) podepsal bez zmocnění zastupitelstva. Zastupitelstvo tak
smlouvu v roce 2013 prohlásilo za neplatnou 19.
12
Týdeník Písecké postřehy 15/2008, str. 3
14
http://budejovice.idnes.cz/v-pisku-stavi-centrum-vedy-a-techniky-za-vic-nez-miliardu-pe9-/budejovicezpravy.aspx?c=A120725_095853_budejovice-zpravy_sou
15
http://budejovice.idnes.cz/projekt-na-obchodni-zonu-v-piseckych-kasarnach-zatim-stoji-pop-/budejovicezpravy.aspx?c=A120723_123605_budejovice-zpravy_sou
16
Server iDNES.cz k tomu 26.6.2013 uvedl: „Investor si nyní dělá nárok i na druhou polovinu areálu. Má totiž s
městem uzavřenou smlouvu, díky které má na pozemky právo. A to opět za velmi výhodnou cenu. Město se jich
nechce vzdát, ačkoli je podle smlouvy k tomu zavázané. http://budejovice.idnes.cz/spor-o-druhou-castkasaren-v-pisku-dr9-/budejovice-zpravy.aspx?c=A130624_1943923_budejovice-zpravy_mbe“
17
Informace vychází z ústního rozhovoru se starostou města Písek Ondřejem Veselým z 18.12.2013
18
http://budejovice.idnes.cz/zacala-rekonstrukce-piseckych-kasaren-budou-tu-firmy-obchody-i-hotel-1jy/budejovice-zpravy.aspx?c=A110118_144054_budejovice-zpravy_pp
19
13
5
2. Propojení Jaromíra Grégra a investora píseckých kasáren
2.1 Kdo je Jaromír Grégr
Jaromír Grég se 7. května 1970 ve Strakonicích, většinu svého života strávil ale
v Písku. Vystudoval v Praze práva, v té době už však začal podnikat, takže
školu v pátém ročníku opustil. Založil si realitní kancelář, později firmu
přetransformoval na RG Investment, která dnes zaměstnává 100 lidí. Je
ženatý má dceru a dva syny. V Písku patří k významným lokálním
developerům. Do Grégrova podnikatelského portfolia patří především
společnosti REALITY GRÉGR s.r.o., RG Investment, a.s., Písecká zdravotní,
20
a.s. či Technologické centrum Písek, s.r.o.
Konkrétnější představu o podnikatelském zázemí Jaromíra Grégra21 a stručné
historii sítě kmenových a dceřiných společností nabízí posudek znalce 287/2012 z 20. 12. 2012
uložený ve sbírce listin společnosti REALITY GRÉGR s.r.o. v obchodním rejstříku22. Jaromír Grégr se
politicky angažuje v místní organizaci TOP 09, hlásí se rovněž ke svým prapředkům bratrům Juliu a
Eduardu Grégrovým, spoluzakladatelům Národní strany svobodomyslné (Mladočeši).
2.1 Grégr s Wiederem poprvé: Kauza „Julínkových zámků“
Z dosažených informací není jasné, kdy přesně odstartovala spolupráce developerů Jaromíra Grégra
(vlastník Technologického centra Písek) a Davida Wiedera (zástupce offshorového vlastníka většiny
areálu kasáren). První veřejnou zmínkou spojující obě společnosti se nicméně stala kauza z roku
2008, která vzbudila pozornost médií. Ministerstvo zdravotnictví tehdy vedené Tomášem Julínkem
(ODS) se rozhodlo prodeji „balíku“ 17 budov v odhadované hodnotě cca 95 milionů korun.
V prodávaném „balíku“ se ocitly tři zámky prodávané za nebývale nízké ceny (zámek v Branticích
3miliony korun i s pozemky. O ploše 7 Ha, Dívčí Hrad rovněž 3 miliony a zámek ve Slezských
20
Přímé majetkové účasti Jaromíra Grégra (uváděné hodnoty byly získány analytickým programem, data
nemusí odpovídat nejaktuálnějšímu stavu uvedenému v obchodním rejstříku; nejsou uváděny dceřinné
společnosti)
100,00 % od 7.3.2007 Jihočeská správa nemovitostí s.r.o. 100 000 Kč
70,00 % od 2.1.2012 RG Investment, a.s.
52,00 % od 17.12.2009 Maletická farma s.r.o. 104 000 Kč
50,00 % od 16.8.2006 JK Property s.r.o. 100 000 Kč
100,00 % od 3.1.2008 do 9.11.2013 CALLATAR, a.s.
100,00 % od 25.2.2000 do 29.12.2004 Jihočeská správa nemovitostí s.r.o.100 000 Kč
80,00 % od 1.2.2005 do 29.3.2006 REALITY GRÉGR s.r.o.160 000 Kč
80,00 % od 29.12.2004 do 7.3.2007 Jihočeská správa nemovitostí s.r.o.80 000 Kč
70,00 % od 29.3.2006 do 19.3.2013 REALITY GRÉGR s.r.o.140 000 Kč
50,00 % od 13.9.2000do 31.10.2006 PRIMA Develop s.r.o.50 000 Kč
33,33 % od 18.5.2005do 16.5.2008 GVZ invest s.r.o.70 000 Kč
Kompletní seznam firem a osob spřízněných s osobou Jaromíra Grégra zde:
http://www.sorganizace.cz/p/279463-jaromir-gregr
21
Při zkoumání firem Jaromíra Grégra je nutno vzít v potaz zapojení syna se stejným jménem – Jaromír Grégr
mladší.
22
https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.pdf?subjektId=isor%3a300001802&dokumentId=C+13059%2fSL27%40KSCB&partnum=0&variant=1&klic=2ns
ks5
6
Rudolticích za 4,6 milionu korun.)23 Extrémně nízké ceny byly vysvětlované tím, že do „balíku“ byly
k zámkům přiřazeny jinak neprodejné sklady a sýpky. Některé stavby si stát nechal ocenit již dříve a
tento posudek hodnotil ceny staveb výše – např. bývalou nemocnice v Kaznějově na Plzeňsku. Soubor
prodávaných budov měl nakonec připadnout za 113 milionů společnosti TERABET s.r.o.24 (dceřiné
společnosti TERA WORKS LIMITED s majetkovou účastí Davida Wiedera). Tento prodej organizovala
právě společnost REALITY GRÉGR, s.r.o. Ministerstvo zdravotnictví v únoru 2014 uvedlo, že již není
schopno dohledat, jakým způsobem byla pro organizaci prodeje vybrána tato společnost. 25 Cena byla
podle majitele společnosti Jaromíra Grégra odpovídající.26 Z prodeje nakonec sešlo pro odpor
dotčených obcí.
2.2 Grégr a Wieder podruhé: Koupě základny dnešního Technologického centra
V roce 2008, kdy se obě společnosti
setkaly při transakci zámků ve
vlastnictví
Ministerstva
zdravotnictví, navazují spolupráci
v rámci areálu bývalých kasáren
v Písku27. Jaromír Grégr se stal
partnerem investora pro bytovou
výstavbu. V březnu 2008 Jaromír
Grégr
společně
s Davidem
Wiederem
vystoupili
na
(jednání zastupitelstva: vlevo J. Grégr, vpravo D. Wieder)
zastupitelstvu, které projednávalo
kupní smlouvu (na základě výše
uvedené smlouvy o nájmu a koupi věci najaté z června 2007) pro objekty píseckých kasáren č. 201 a
250 pro firmu TERAALF, s.r.o. (dceřinou společnost TERA WORKS LIMITED). Ty byly odprodány za
3,14 milionu Kč.
Společnost TERAALF, s.r.o. byla následně odprodána i s budovami k 20. 6. 2008 společnosti REALITY
GRÉGR, s.r.o. za doposud neznámou cenu (viz níže). 22. března 2010 se TERAALEF, s.r.o. změnila na
Technologické centrum Písek, s.r.o.
23
http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/makleri-se-divi-julinek-za-zamky-skoro-nicnechce_46269.html#.UnqxXlxFXJM
24
Podle mluvčího Ministerstva zdravotnictví Štolla se přihlásili dva zájemci, Terabet nabídl vyšší sumu. Viz
Ekonom 27.2.2014
25
„ Žel již není dohledatelné, jakým způsobem byla vybrána,“ sděluje Štoll. Viz Ekonom 27.2.2014
26
„Prodej uspořádala společnost Reality Grégr. A její majitel Jaromír Grégr je s prodejem i dosaženou cenou
spokojen. „Možná by se některé objekty prodaly samostatně opravdu dráž. Ale trvalo by to roky a některé by se
neprodaly vůbec, “ říká. Uvedené objekty byly vybrány v sedmdesátých letech, aby sloužily jako záloha pro
případ války či podobné krize. Většina z nich ale byla využita jako sklady. „Většinou to byly utajené objekty,
prázdné, neudržované,“ říká Grégr.“
http://www.denik.cz/z_domova/obce_prodej20080228.html
27
Starosta města Písku (v roce 2007 zastupitel) Ondřej Veselý se domnívá, že oba aktéři se v jednáních
týkajících se areálu kasáren společně vyskytovali již od roku 2007. Informace vychází z osobního rozhovoru se
starostou O. Veselým ze dne 18. 12. 2013. Tuto informaci potvrdil také pro týdeník Ekonom: „Na schůze
zastupitelstva, kde jsme převody majetku v bývalých kasárnách projednávali, docházeli pan Wieder a Gréger
společně.“ Ekonom, 27.2.2014
7
2.3 Grégr a Wieder potřetí: Převést zbytek kasáren na Grégra?
Zahraniční investor v areálu slibovanou stavební činnost nikdy nezahájil, což zdůvodnil zhoršenými
podmínkami hospodářské recese. Tento postup mu umožňovalo nedostatečné znění smlouvy (viz
1.4). Areál tak začal výrazně chátrat. Poté, co byly zjištěny skutečnosti zpochybňující právní platnost
smluvního vztahu z roku 2007 (viz 1.5), snažilo se město získat areál zpět. To David Wieder odmítnul
bez vysokého odškodného28. V roce 2013 byla zveřejněna informace o uzavřené dohodě Jaromíra
Grégra a Davida Wiedera, která by umožňovala řešit situaci převodem areálu na společnosti Jaromíra
Grégra za původních výhodných cenových podmínek ale již bez absence závazných lhůt29. Tato
dohoda byla předložena městu jako alternativní řešení situace30. Jaromír Grégr nechal vypracovat
architektonickou studii na využití zbytku areálu, přičemž případné využití komentoval jako spolupráci
soukromých investorů s městem při investici v řádech až miliard korun31.
2.4 Jaký je reálný kontext spolupráce Jaromíra Grégra a kontroverzního investora?
Vznikají styčné body mezi aktivitami Jaromíra Grégra a kontroverzním zahraničním investorem
z podnikání v identické lokalitě anebo indikují jejich vzájemnou dlouhodobou spolupráci? Obě
varianty je možno posuzovat v kontextu těchto skutečností:
28

Kauza odprodeje zámků Ministerstva zdravotnictví - Pokud je možno kauzu klasifikovat jako
pokus vyvádění veřejného majetku, lze současně předpokládat, že dceřiná společnost patřící
TERA WORKS LIMITED i Grégrova realitní společnost postupovaly jako aktivní zapojení aktéři
tohoto transferu. Kauza odprodeje se pravděpodobně časově překrývala se vzájemnou
spoluprácí obou společností (viz 2.2 a poznámka č. 24)

Kupoval Grégr od TERAWORK za komerční cenu? Jaromír Grégr tvrdí, že společnost
TERAALEF, s.r.o. koupil od TERA WORK LIMITED za cenu několikanásobně vyšší, než za jakou
TERAALEF, s.r.o. pořídila od města svůj majetek (pozemek a budovy)32. Později pro týdeník
Ekonom sumu uvedl sumu 20 milionů korun33. Do zveřejnění konkrétní smlouvy nelze toto
tvrzení ověřit34. Vyvrácení či potvrzení dané sumy by bylo nepochybně výrazným indikátorem
reálného poměru Jaromíra Grégra k vlastníku areálu kasáren.
„Nejprve požadoval sto milionů jako kompenzaci. Naposledy to bylo 14 milionů, pak se opět rozmyslel,"
podotkl místostarosta Josef Knot. David Wieder deklaroval, že lokalitu nehodlá městu jen tak předat a o své
nároky se budou soudit. http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pisek-soud-o-kasarna-nechce-20130529.html
29
30
http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/tiskove-zpravy/revitalizace-arealu-byvalych-zizkovych-kasarenkvuli-rozhodnuti-zastupitelstva-v-nedohlednu-13404.html
31
http://budejovice.idnes.cz/podnikatel-dokoncuje-technologicky-park-fpd-/budejovicezpravy.aspx?c=A130319_143931_budejovice-zpravy_khr
32
Magazín Písecký svět se Jaromíra Grégra zeptal na teorii o možné vazbě na kyperskou společnost, která
Žižkova kasárna privatizovala: Nekoupili jste podle nějaké předchozí domluvy výhodně zprivatizovaný majetek
za babku?
Jaromír Grégr to vyloučil: „Tak to rozhodně odmítám. Nevím, na kolik jsou tyto informace zveřejnitelné, ale
mohu uvést, že částka, za kterou jsme společnost TERAALEF s.r.o kupovali od vlastníka my, byla násobně vyšší,
než částka, za kterou byly odkoupen majetek od města. Takže žádná domluva, žádná výhoda.“
http://www.piseckysvet.cz/zivotni-prostor/s-jaromirem-gregrem-o-technologickem-parku
Své tvrzení o vyšší ceně za společnost TERRALEF uvedl Jaromír Grégr i v rozhovoru se současným Ondřejem
Veselým, který tuto skutečnost zmínil při hovoru s autorem této případové studie dne 18.12.2013.
33
Ekonom, 27.2.2014
34
V účetní uzávěrce platné ke dni 31. 12. 2007 (sestavena 11. 2. 2009) není uvedena žádná hodnota
dlouhodobého majetku. https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.
8

Snaha o distanc nebo kritika prodeje? Podle dostupných informací Jaromír Grégr kritizoval
způsob, jakým byl areál městem odprodán zahraničnímu investorovi. Při svém uvažovaném
vstupu do zbytku areálu o dva roky později však Grégr v podstatě chce zachování původních
cenových relací.

TERAWORK chce prodat areál Jaromíru Grégrovi. Investor odmítá zneplatnění smlouvy s
městem a žádá odškodné, je ale ochotný odprodat svůj podíl Jaromíru Grégrovi. Ten trvá na
zachování původních cenových podmínek od města. Šlo by o výhodnější řešení pro investora
(např. s odškodněním v ceně prodeje) nebo jde o projev vzájemné koordinace obou
subjektů?
3. Zrod TCP: Místo slibovaných bytů vědeckotechnologické centrum
3.1 Levný výkup pro bytovou výstavbu
Objekty a pozemky měly být využity na bytovou výstavbu, přičemž Jaromír Grégr sliboval, že první
byty budou dokončeny nejpozději v létě 2009. V první fázi mělo vzniknout 147 bytů.35 Záměr bytové
výstavby byl prezentován při jednání zastupitelstva o převodu pozemků. Smlouva o transferu
pozemků na TERAALEF s.r.o. budila pochybnosti opozičních zastupitelů, neboť neobsahovala přímý
závazek, že v prodaných objektech budou vybudovány byty. Panovaly obavy, aby budovy nebyly
využívány jako ubytovny. Koalice zanesení přímého závazku, že pozemky jsou odprodány k bytové
výstavbě, odmítla s tím, že využití objektů na ubytovny by znamenalo porušení smlouvy o nájmu a
budoucí koupi.36
3.2 Odstoupení od bytové výstavby
Byty zde nicméně nevznikly, Jaromír Grégr od záměru bytové výstavby upustil, což později zdůvodnil
nastupující bytovou a rezidenční recesí. Podle architekta Pavla Veřtáta, spojeného s tímto projektem,
zde ani nebylo vhodné místo pro byty37. Zůstává otázkou, zda tyto dispozice objektu byly pro
developera skutečně natolik překvapivé a zda zde od počátku nebyl plánován jiný projekt, či zda
společnost Jaromíra Grégra byla reálně nucena reagovat na kombinaci nepříznivých okolností.
3.2 Rychlá proměna na Technologické centrum
pdf?subjektId=isor%3a100064118&dokumentId=C+16416%2fSL4%40KSCB&partnum=0&variant=1&klic=99uas
e V účetní závěrce platné ke dni 31.12.2008 (sestavena 22.6.2009) je hodnota dlouhodobého majetku
stanovena na 3 580 000 Kč (odpovídá hodnotě dlouhodobého hmotného majektu) a jen mírně překračuje cenu,
za níž TERAALEF, s.r.o. pořídil od Písku budovy a pozemek. https://or.justice.cz/ias/ui/vypissl.
pdf?subjektId=isor%3a100064118&dokumentId=C+16416%2fSL6%40KSCB&partnum=0&variant=1&klic=99u
ase
35
36
37
Architekt Pavel Veřtát doplnil, že se pro chátrající kasárenský objekt podařilo najít smysluplné využití:
„Původně jsme vše řešili pro bytové domy, nicméně dispozice je vzhledem k rekonstrukcím velmi nešťastná –
čtyři metry vysoké stropy, tři metry široké chodby a klasický dvoutrakt. Hledalo se nové řešení a víceméně
myšlenka pro Technologické centrum je velmi výhodná, protože navrhnout administrativní budovu je výrazně
jednodušší. Splňuje klasické kritérium investora, aby za rozumné peníze se ze stavby podařilo získat maximum.“
9
Místo původního developerského záměru se zrodil projekt Technologického centra Písek (TCP).
Proměna záměru se odehrála relativně rychle: V březnu 2008 kupuje TERAALEF, s.r.o. pozemky od
města pro bytovou výstavbu (první byty mají být v létě 2009), v červnu téhož roku přechází tato
společnost do vlastnického portofolia Jaromíra Grégra. V březnu 2009 schvaluje Rada města se
změnou územního rozhodnutí a otevírá tak cestu pro realizaci Technologického centra38. K této
skutečnosti lze dodat, že podle tvzrení Jaromíra Grégra byla po opuštění bytové přestavby nejprve
zvažována výstavba administrativního centra 39.
4. Technologické centrum a 586 milionů veřejné podpory
4.1 Jedna z největších dotací OPPI: Čtvrt miliardy pro Grégrovo TCP
16. 3. 2010 byla alokována dotace z Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) ve výši
252 409 000 Kč na projekt „Technologický park - Žižkova Kasárna Písek“ pod reg.číslem 5.1
38
Jaromír Grégr v rozhovoru pro iDNES.cz: „Přestože jsme za projekt utratili spoustu peněz a času, nakonec
jsme do toho nešli. Začali jsme se dívat po realitním trhu v Písku a zvažovali, co tu chybí.“
iDnes.cz: „A vyšel vám technologický park?“ Jaromír Grégr: „Ne, chtěli jsme administrativní centrum, jaké
známe třeba z Prahy. Vtom přišla poptávka po technologickém parku. Ač jsme tomu příliš nerozuměli, nápad se
nám líbil. Přišel za námi jeden z tvůrců technologických parků na našem území. Zjistili jsme, že je možnost
zažádat o dotaci, tak jsme se do toho pustili.“ http://budejovice.idnes.cz/podnikatel-dokoncuje-technologickypark-fpd-/budejovice-zpravy.aspx?c=A130319_143931_budejovice-zpravy_khr Pro Písecký svět popsal Jaromír
Grégr vznik myšlenky Technologického centra i s některými jmény: „My jsme jako realitní firma původně chtěli v
těch dvou objektech vystavět rezidenční zónu – bydlení se službami. Jenže přišla recese a krize. Tak jsme začali
přemýšlet, hledat jiné využití. Ve spolupráci s firmou MEPCO, která spolupracovala s městem a svazem obcí,
spolu se senátorem Miroslavem Krejčou a ředitelkou Úřadu práce Sašou Zajíčkovou jsme přišli myšlenku
jakéhosi technologického parku, ani nevím, jestli jsme tomu tak už tehdy říkali. V začátcích pomohl taky tehdejší
starosta Luboš Průša.“ Magazín Písecký svět nicméně v samém úvodu rozhovoru konstatoval, že „J. Grégr
odpovídal pod podmínkou dodatečné autorizace. V jejím rámci z původní verze vyškrtl všechny své zmínky o
konkrétních osobách a píseckých reáliích a své původní odpovědi podstatně "učesal".“
39
Jaromír Grégr v rozhovoru pro iDNES.cz: „Přestože jsme za projekt utratili spoustu peněz a času, nakonec
jsme do toho nešli. Začali jsme se dívat po realitním trhu v Písku a zvažovali, co tu chybí.“ iDnes.cz: „A vyšel vám
technologický park?“ Jaromír Grégr: „Ne, chtěli jsme administrativní centrum, jaké známe třeba z Prahy. Vtom
přišla poptávka po technologickém parku. Ač jsme tomu příliš nerozuměli, nápad se nám líbil. Přišel za námi
jeden z tvůrců technologických parků na našem území. Zjistili jsme, že je možnost zažádat o dotaci, tak jsme se
do toho pustili.“
http://budejovice.idnes.cz/podnikatel-dokoncuje-technologicky-park-fpd-/budejovicezpravy.aspx?c=A130319_143931_budejovice-zpravy_khr Pro
Písecký svět popsal Jaromír Grégr vznik
myšlenky Technologického centra i s některými jmény: „My jsme jako realitní firma původně chtěli v těch dvou
objektech vystavět rezidenční zónu – bydlení se službami. Jenže přišla recese a krize. Tak jsme začali přemýšlet,
hledat jiné využití. Ve spolupráci s firmou MEPCO, která spolupracovala s městem a svazem obcí, spolu se
senátorem Miroslavem Krejčou a ředitelkou Úřadu práce Sašou Zajíčkovou (manželka bývalého starosty Písku a
poslance ODS Toma Zajíčka – pozn. aut.) jsme přišli myšlenku jakéhosi technologického parku, ani nevím, jestli
jsme tomu tak už tehdy říkali. V začátcích pomohl taky tehdejší starosta Luboš Průša.“ Magazín Písecký svět
nicméně v samém úvodu rozhovoru konstatoval, že „J. Grégr odpovídal pod podmínkou dodatečné autorizace.
V jejím rámci z původní verze vyškrtl všechny své zmínky o konkrétních osobách a píseckých reáliích a své
původní odpovědi podstatně "učesal".“ http://www.piseckysvet.cz/zivotni-prostor/s-jaromirem-gregrem-otechnologickem-parku
10
PP01/02240. Cílem projektu bylo vytvoření technologického parku včetně podnikatelského
inkubátoru. Výše poskytnuté dotace patřila svým objemem mezi nejvýraznější podpory tehdy
udělené ze strany OPPI41. Projekt byl rovněž podpořen i dále – 19 426 000 Kč pro projekt
„Technologické centrum Písek – rozšíření“ (OPPI, alokace 16.08.2012) a 12 716 000 Kč na projekt
„Vývojové centrum Písek“ (OPPI, alokace 09.08.2013; centrum hlavním příjemcem ve spolupráci
s dalšími partnery). TCP se rovněž podílí jako partner na dalších dotačních projektech a to ve výši 5
869 333; 5 080 368; a 33 301 182 Kč.
4.2 Další čtvrt miliardy pro další objekt TCP: Centrum jej prodává a vysvětluje, že nemá nic
společného s dotací…
V říjnu 2013 byla z OPPI alokována ve prospěch společnosti RG Group, a.s. částka 258 115 000 Kč na
projekt „Technologický park – energeticky efektivní budovy“. Projekt má být realizován v jednom z
objektů Technologického centra Písek (který má být za tímto účelem odkoupen od TCP), je však
prezentován jako na něm zcela nezávislý a samostatný. Týdeník Ekonom, který na šetření případu
spolupracoval se sdružením Naši politici, zaznamenal postoj manažerů TCP k projektu v jeho budově
takto: „O projektu nevím nic bližšího,“ dušuje se Jaromír Grégr ... „Pokud se záměr skutečně
zrealizuje, odprodáme této společnosti jednu ze dvou naši budov,“ říká ředitel Technologického centra
Radovan Polanský. I on však tvrdí, že přes chystaný odprodej, o firmě podrobnější informace
nemá.“42
4.3 …kterou získala Grégrova bývalá společnost. Grégr jednatelem firmy vlastněné koncovým
příjemcem dotace.
Příjemcem druhé více než čtvrtmiliardové dotace je společnost RG Group a.s. s anonymní
majetkovou strukturou. Přestože je ovládána držitelem akcií na jméno, ze zápisů valné hromady
vyplývá, že Jaromír Grégr byl zakladatelem společnosti i jejím většinovým vlastníkem. Grégrova
majetková účast skončila během roku 2011, novým majitelem společnosti se stala BIO GROUP a.s.
V září 2011 získala rovněž BIO GROUP a.s. od Reality Grégr s.r.o. do svého vlastnického portfolia
SUNNY ENERGO CZECH s.r.o. Jaromír Grégr je přitom od roku března 2010 stále jednatelem dceřiné
společnosti SUNNY ENERGO BETA s.r.o. Jaromír Grégr tak působí ve společnosti ovládané
koncovým uživatelem dotace realizované v areálu Grégrova TCP.
Grégr byl rovněž v letech 2010 – 2012 jednatelem společnosti Czech development s.r.o., která byla
do roku 2011 vlastněna společností STAVINVEST GROUP a.s. Tato společnost je silně personálně
propojena s BIO GROUP a.s. Czech development s.r.o. od STAVINVEST GROUP a.s. získal v roce 2011
Ing. arch. Vladimír Veselý, který je již od roku 2009 zároveň členem představenstva BIO GROUP a.s.
Další spojení lze indikovat ve společnosti GVZ Invest s.r.o., v níž měl Jaromír Grégr v letech 2005 –
40
Blíže k projektu a s ním spojeným firmám a veřejným zakázkám viz: http://www.fondyeu.eu/prijemcedotace/17016-technologicke-centrum-pisek-s-r-o a k zacílení projektu zde: http://www.czechinvest.org/51pp01022-technologicky-park-zizkova-kasarna-pisek-jihocesky-kraj
41
Projekt Technologického centra se pohybuje ve skupině nejvíce podpořených projektů OPPI, jak je patrné při
„vyfiltrování“ OPPI v seznamu příjemců dotací na webu MMR http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Informaceo-cerpani/Seznamy-prijemcu . "Je to jeden z největších projektů, který jsme kdy řešili v rámci našeho
operačního programu," citovala Česká televize Zuzanu Matějčkovou z ministerstva průmyslu a obchodu.
http://www.ceskatelevize.cz:8008/ct24/regiony/254173-nejmodernejsi-datove-centrum-v-cr-vyrostlo-vpiseckych-zizkovych-kasarnach/
42
Ekonom, 27.2.2014
11
2008 majetkovou účast společně se STAVINVEST GROUP a.s. (grafické zobrazení popisovaných vztahů
viz str. 14).
4.4 Podezření na účelové krytí příjemce dotace
Při připomenutí výše uvedených tvrzení manažerů TCP (viz 4.2) je nezbytné konstatovat, že: zástupci
TCP podle svých slov nemají podrobnější informace o společnosti, kterou založil majitel TCP
Jaromír Grégr a kterou vlastní jiná společnost, v jejímž majetkovém portfoliu samotný Grégr
působí. Této „neznámé“ společnosti odprodávají část areálu TCP. Vzhledem k výši veřejné podpory
(viz 4.5) i způsobu, jakým je prezentována jedním z oficiálních příjemců (viz 4.2), dochází k podezření
na účelové zakrývání reálných uživatelů dotací, tak aby nebyla zřejmá potenciálně nestandardně
vysoká podpora pro jediný areál technologického centra.
4.5 Jiné parky nejvýše čtvrt miliardy dotací, areál TCP skoro dvojnásobek?
V daném kontextu je relevantní připomenout, že u všech projektů evidovaných pod názvem
„technologický park“, „vědeckotechnický park“ či „technopark“ na portálu Fondyeu.eu43 nepřesahuje
podpora z evropských dotací (bez příspěvku státního rozpočtu ČR) částku 255 milionů Kč. To je
hranice pro největší z těchto projektů s výjimkou jediného – Vědeckotechnického parku Milovice,
který získal bezmála 340 milionů. Před programovým obdobím 2007-2013 dosáhl podpory cca 300
milionů neúspěšný Technopark Pardubice44. Ovšem jen zmiňované dvě největší dotace plynoucí do
areálu TCP tvoří (pro srovnání rovněž bez příspěvku ČR) úhrnem částku přesahující 433 milionů.
Při započítání kofinancování evropských dotací státním rozpočtem ČR činí přímé dotace do areálu
TCP 542 miliónů. S připočtením dalších projektů, kde TCP vystupuje v roli partnera příjemce dotace,
lze veřejnou podporu přímo související s areálem TCP (hlavní příjemce či partner) na částku 586
916 883 Kč. (přehled všech dotací viz str. 15)
4.6 Perspektiva další dotační podpory pro TCP
Po udělení první velké dotace na výstavbu TCP počítal management společnosti s další perspektivou
veřejné podpory pro své projekty. Jaromír Grégr dal v rozhovoru pro Písecký svět v únoru 2011
najevo, že se hodlá při získávání další podpory veřejných prostředků opřít o město Písek: „Druhá část
debaty by měla být o tom, jak město může využít potenciálu technologického parku pro své vlastní
žádosti o dotace. Podle informací, které zatím máme, se v této oblasti otevírá velká perspektiva a na
podobné IT technologie je připraveno značné množství peněz.“45
43
Webový portál čerpá ze souhrnných dat o přidělování evropských dotací Ministerstva pro místní rozvoj. O
projektu více viz: http://www.fondyeu.eu/o-projektu
44
http://zpravy.idnes.cz/o-technopark-v-pardubicich-nikdo-nestoji-stal-se-z-nej-stroj-na-dluhy-1ik/domaci.aspx?c=A110205_1527554_budejovice-zpravy_ab
45
Blíže o představách Jaromíra Grégra o budoucím čerpání dotační podpory viz článek:
12
Grafika č. 2: Propojení příjemců dotací
v TCP
13
Finanční toky – dotace:
14
5. Politické zajištění Technologického centra
5.1 Manažeři Grégrových firem v TOP 09
Jaromír Grégr a osoby spojené s jeho podnikatelskou činností se angažují v písecké místní organizaci
TOP 09. Radovan Polanský (ředitel Technologického centra Písek) je členem výboru místní
organizace a ve volbách do zastupitelstva v roce 2010 zastával čtvrté místo na kandidátce. Šestou
pozici obsadil jako nestraník Ing. arch. Pavel Veřtát (dlouhodobě spolupracující s projekty J. Grégra),
dvanáctou příčku Jaromír Grégr mladší, čtyřiadvacátou Jaromír Grégr starší a předposlední
pětadvacátou pozici na kandidátce zaujal Grégrův firemní společník David Vostárek.
5.2 Podpora TOP 09 pro převzetí zbytku areálu Grégrem za podhodnocenou cenu
TOP 09 přejala podporu projektu Technologického centra jakožto prostředku na zvyšování pracovních
příležitostí přímo do svého volebního programu46. Podpora podnikatelských záměrů souvisejících
s TCP se promítá v konkrétních postojích TOP 09 při řešení místních otázek. Po zjištění neplatnosti
smlouvy z roku 2007 (viz oddíl 1.5) se politická reprezentace Písku rozdělila v názoru na otázku, zda
postupovat při rušení těchto smluvních vztahů radikálně i za cenu soudního řízení či pokusem o
dohodu. Zatímco starosta Ondřej Veselý (podpořen ČSSD, Volbou pro město, KSČM) odmítnul
„smírné“ vyrovnání s investorem formou opětovného převodu pozemků za podhodnocenou cenu na
společnost Jaromíra Grégra a argumentoval obavou z možného trestního stíhání v případě takového
postupu.47 Představitel místní TOP 09, místostarosta Josef Knot zaujal opačné stanovisko, přičemž
vyjádřil obavou z toho, že město bude muset za některé chyby ve svém postupu platit odškodné
investorovi, popř. i při úplném úspěchu v právním sporu dojde k zastavení výstavby v areálu na delší
časovou lhůtu48.
5.3 Podpora TOP 09 pro Grégrovo TCP: Akvapark
Otázka rekonstrukce stávajícího bazénu na (z architektonického hlediska) nevyhovujícím místě či
výstavby nového (pravděpodobně nákladnějšího) akvaparku představuje v lokalitě Písku kontroverzní
problém, tvořící samostatnou kauzu. Nestandardní situaci dokreslují především vzájemně si
protiřečící odborné posudky, na jejichž výsledku závisí rozhodování představitelů města. Při diskuzi o
umístění potenciálního nového akvaparku se objevila možnost vybudovat jej v prostoru
Technologického centra (jehož serverovny by mohly sloužit rovněž částečně k ohřevu vody).
V této souvislosti je zajímavé zmínit názorový obrat místostarosty Josefa Knota (TOP 09) od
původního odporu49 k novému akvaparku k jeho podpoře50. Veřejné zdroje motivy tohoto obratu
46
http://www.top09pisek.cz/volebni-program
48
K argumentaci místostarosty J. Knota zde: http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/regionalniorganizace/pisecko/pravni-analyza-potvrdila-ze-pisek-ma-jit-cestou-dohody-nikoli-sily-plovarna-v-kasarnachse-tak-vraci-do-hry-13804.html a zde: http://budejovice.idnes.cz/spor-o-druhou-cast-kasaren-v-pisku-dr9/budejovice-zpravy.aspx?c=A130624_1943923_budejovice-zpravy_mbe
49
„Až se světová i naše ekonomika dostane do takové kondice, která umožní investice do luxusu, můžeme znovu
otevřít otázku vybudování akvaparku, ale ať se stávající podporovatelé nezlobí, dnes není doba vhodná pro
podobné investice“. http://www.top09pisek.cz/nase-nazory/projekt-akvaparku-v-pisku
50
Viz: http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/regionalni-organizace/pisecko/pravni-analyza-potvrdila-zepisek-ma-jit-cestou-dohody-nikoli-sily-plovarna-v-kasarnach-se-tak-vraci-do-hry-13804.html a zde: „...že právě
47
15
nezmiňují. Nelze vyloučit možnost cílené snahy o podporu TCP z veřejných prostředků ani možnost,
že tento názorový obrat mohl logicky vycházet z proměnlivého vývoje informací o (ne)možnostech
rekonstrukce stávajícího bazénu prezentovaných postupně rozdílně vyznívajícími posudky. Také zde
se s místostarostou Knotem politicky střetnul starosta Písku Ondřej Veselý (ČSSD) odmítající lokalitu
píseckých kasáren51 a argumentující nemalou finanční ztrátou města při transakcích s pozemky podle
této varianty52 . Knot naopak argumentoval pro výhodnost výběru této lokality53. Je nutno dodat, že
anketa obyvatel se vyslovila rovněž pro lokalitu v píseckých kasárnách, respektive Technologického
centra54.
5.4 Podpora TOP 09 pro Grégrovo TCP: Levný výkup budovy
V květnu 2013 se pokusil Jaromír Grégr získat budovu velitelství v kasárnách, které ze své zbylé
vlastnické části areálu prodávalo město Písek. Město se pokusilo budovu prodat již dříve, avšak
neúspěšně, neboť o objekt nikdo neprojevil zájem. Prodej městu trvá již dva roky, začínal na ceně
odpovídající znaleckému odhadu – necelých 30 milionů. Později se výrazně snižovala55, Grégrem
nabízená vyvolávací cena 5 milionů korun byla ovšem zastupiteli odmítnuta jako příliš nízká. Tento
postup ostře kritizoval místostarosta Josef Knot (TOP 09).56
zde by mohl vyrůst nový plavecký bazén. Jak jsem již několikráte zmínil, tento areál je dobře dopravně
dostupný,“ http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/tiskove-zpravy/revitalizace-arealu-byvalych-zizkovychkasaren-kvuli-rozhodnuti-zastupitelstva-v-nedohlednu-13404.html
51
"Pokud odprodáme majetek společnosti Technologický park Písek v Žižkových kasárnách, kde jsme
předpokládali výstavbu bazénu, musí tam být velké parkoviště pro případnou výstavbu. Bazén se sem nevejde,"
tvrdil starosta Veselý. Podle starosty je navíc nesmysl, aby odkoupilo město v budoucnu kvůli výstavbě bazénu
zpět plochu od technologického parku. S tím přitom město musí počítat stejně tak u dalších čtyř lokalit, které
Píseckým předkládá k výběru pro možný bazén. Jediným místem, u kterého totiž město pozemky vlastní, je
navrhovaná lokalita pod lesárnou. http://pisek.5plus2.cz/17739/chcete-bazen-vpiseckych-kasarnach-to-mateasi-smulu
52
„Pokud bychom zvolili pro řešení variantu uvedenou výše ad 1, pak bychom společnosti prodali pozemky, kde
by měl být potencionálně umístěn plavecký bazén za 10,-Kč/m2, abychom je následně koupili za cenu minimálně
900,-Kč/m2 (byť s novým dopravním napojením). Původní cena by tak činila cca 150.000,-Kč a nová cena
nejméně 13,5 mil. Kč. Neumím si představit, že by něco, co takto zavání tunelem do rozpočtu města,
podporovala většina zastupitelů.“
53
Proto nerozumím dost dobře tomu, proč by právě tato lokalita měla být vyřazena ze seznamu pěti míst
vytipovaných pro výstavbu aquaparku. Odmítám, že by právě její převzetí do soukromých rukou bylo hrozbou,
je tomu právě naopak. Domnívám se, že společnost Technologický park má sama zájem na zvýšení atraktivity
této budoucí písecké čtvrti a je připravena se smluvně zavázat převést pozemky nutné pro výstavbu areálu zpět
na město a ještě se spolupodílet na vybudování inženýrských sítí.
http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/tiskove-zpravy/revitalizace-arealu-byvalych-zizkovych-kasarenkvuli-rozhodnuti-zastupitelstva-v-nedohlednu-13404.html
54
http://www.piseckysvet.cz/glosy/stiny-referenda
55
http://regiony.impuls.cz/jihocesky-kraj/pisecti-dal-zlevnuji-ruinu-v-kasarnach-20131002-hsw7-3cfd.html
56
„"Je to neúcta k investorovi. Máme ruinu, která má zápornou hodnotu. Nemáme záměr, co s ní dělat, ani
peníze na opravu. A když někdo nabídne, že ji od nás koupí a do prospěšného projektu vloží desítky milionů,
klademe si nesmyslné podmínky," zlobil se místostarosta Knot.“ Viz: http://budejovice.idnes.cz/zizkovakasarna-v-pisku-0sh-/budejovice-zpravy.aspx?c=A130527_100713_budejovice-zpravy_khr“
16
5.5 Podpora TOP 09 pro Grégrovo TCP: Miroslav Kalousek si bere problém infrastruktury
osobně na starost
Na jaře 2013 navštívil Technologické centrum Písek tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP
09). Ministr se podle webu TOP 09 přesvědčil o rozvojovém potenciálu centra, na druhou stranu
pochopil, že to bez potřebné infrastruktury nepůjde. „V tuto chvíli nemohu nic slíbit, ale zavazuji se,
že povedeme s vedením města další jednání o možnostech řešení. Problém výstavby infrastruktury v
kasárnách si beru osobně na starost. Hledat potřebné prostředky můžeme například ve fondu
dopravní infrastruktury,“ přislíbil ministr financí Miroslav Kalousek.57
6. Půlmiliardová zakázka do rukou spřízněné firmy?
6.1 Veřejná zakázka za půl miliardy – financování
1.4.2010 oznámila společnost REALITY GRÉGR s.r.o. soutěž na zajištění výstavby technologického
centra v předpokládané hodnotě 449 645 000 Kč58, vysoutěžena byla za 429 876 402 Kč. Částka
projektu byla z 56% hrazena evropskou dotací a zbývajících cca 200 miliónů korun byly zajištěny
investorem (podle Jaromíra Grégra bylo 40 milionů Kč zajištěno z vlastních prostředků, cca 160
milionů Kč z bankovního úvěru)59 Na tuto zakázku navázaly další tři, přičemž tentokrát bylo již
zadavatelem Technologické centrum Písek, s.r.o. a zakázky nebyly soutěženy, nýbrž zadány jako
vícepráce dodavateli vzešlému ze soutěže z roku 2010. Jednalo se o zakázky "Technologický Park Žižkova kasárna Písek" za 28 366 408 Kč (30. 3. 2012)60, Technologický park – Žižkova kasárna Písek 2. jednací řízení za 10 807 714 Kč (19. 12. 2012)61 a Technologický park – Žižkova kasárna Písek - 3.
jednací řízení v hodnotě 729 813 Kč (19. 07. 2013)62. Celkově tak zatím cena projektu vzrostla na
vícepracích o 39, 9 milionu Kč. Došlo také k tzv. méněpracím zakázkou Technologický park – Žižkova
kasárna Písek - 4. jednací řízení v hodnotě - 3 195 439 Kč (11.12.2013)63.
6.2 Dodavatel sdružení Prima
Dodavatel stavby byl vybrán v užším výběrovém řízení z pěti účastníků64. Výběrová kritéria byla: 60%
cena, záruka: 20%, sankce: 20%. Vítězem tendru se stalo konsorcium společností s názvem: Sdružení
PRIMA – Technologické centrum Písek. Tvořeno bylo vedoucí společností PRIMA, akciová
společnost (vlastník Ing. Stanislav Bočánek) a dále společnostmi Trigema Building a.s. (dceřinná
společnost Trigema a.s.), Trigema a.s. (vlastník Ing. Soural Marcel) , Lesní stavby, s.r.o. (vlastníci
Svejkovský Jiří, Svoboda Václav, Smolík Miroslav) Dodavatelská cena projektu vyšla ze soutěže ve výši
429 876 402 Kč , zakázka byla zadána 31.8.201065.
57
http://www.top09.cz/regiony/jihocesky-kraj/tiskove-zpravy/ministr-financi-prislibil-ze-se-osobne-zasadi-opomoc-s-infrastrukturou-v-arealu-kasaren-12831.html
58
http://www.vestnikverejnychzakazek.cz/en/Form/Display/103697
59
60
61
62
63
64
S ohledem na předmět zakázky nelze vyloučit, že došlo k neúměrnému sloučení více činností do jediné
zakázky s potenciálním úmyslem snížit tak počet uchazečů. Tuto možnost aktuálně prověřujeme.
65
17
6.3 Veřejnou zakázku vyhrála místní společnost spolupracující s Grégrem
Lze konstatovat, že hlavní dodavatel vzešlý ze zakázky zadávané podle zákona o veřejných
zakázkách, dlouhodobě spolupracuje se zadavatelem této zakázky. Společnost REALITY GRÉGR s.r.o.
uvádí společnost Prima, akciová společnost na svém webovém portálu mezi logy spolupracujících
organizací. K 31.10. 2006 otec a syn Grégrové odprodali Primě svou společnost GRÉGR INVEST spol. s
r.o. V tomto období působil krátkodobě Jaromír Grégr mladší v dozorčí radě společnosti Prima,
akciová společnost (18.5.2006 - 16.8.2006) pravděpodobně v souvislosti s danou transakcí. Bez
zajímavosti není fakt, že převedená společnost fungovala i po říjnu 2006 stále pod jménem GRÉGR
INVEST spol. s r.o. a nový název PRIMA Develop s.r.o. přijala až k 12.1.2009, necelý rok před
začátkem projektu Technologického centra (20.11.2009)66 a dva měsíce předtím, než rozhodnutí
Rady města Písek umožnilo Jaromíru Grégrovi ustoupit od původně plánované bytové výstavby
(březen 2009). Společnost PRIMA Develop doposud sídlí na původní adrese, kde působí další firmy
Jaromíra Grégra67. Na webovém portálu představuje Reality Grégr pouze dva velké projekty – projekt
Hřebčín, na jehož kontaktní stránce je uveden jako developer společnost PRIMA Develop s.r.o. 68 a
projekt Technologického centra v Písku, kde působí jako hlavní dodavatel mateřská společnost
Prima, akciová společnost.
7. Nová zakázka v areálu TCP
7.1 Nová zakázka za 440 milionů v areálu TCP
V lednu 2014 došlo ke zveřejnění další připravované zakázky v areálu TCP. Jedná se u užší výběrové
řízení v zakázce „ TECHNOLOGICKÝ PARK – ENERGETICKY EFEKTIVNÍ BUDOVY“ vyhlášené společností
RG Group a.s69. O vazbách této společnosti k Technologickému centru Písek viz kapitola 4.4.
Předpokládaná hodnota zakázky je 440 000 000 Kč.
7.2 Projekt
První realizovaná veřejná zakázka vztahující se k této části projektu byla soutěžena v užším
výběrovém řízení. Zakázku „Technologický park - energeticky efektivní budovy - výběr zhotovitele
projektové dokumentace a technického dozoru investora + koordinátora BOZP“ v hodnotě
Zakázky realizované v areálu TCP:
66
http://www.czechinvest.org/51-pp01022-technologicky-park-zizkova-kasarna-pisek-jihocesky-kraj
Písek, Velké náměstí 116, PSČ 397 01
68
http://www.hrebcinec.cz/kontakty
69
https://stavebnionline.cz/Profily/profil.asp?Typ=2&ID=273&IDZak=3077
67
18
37 363 000 Kč získala společnost Lost Arch s.r.o.v říjnu 2012. Jednalo se o jedinou podanou
nabídku70.
8. Otázka efektivnosti vynaložených veřejných prostředků
8.1 Ideální stav: 300 osob
Bez ohledu na rozdělení politických sil v některých problémech úzce se týkajících projektu
technologického centra, je prakticky všeobecně uznávána nesporná užitečnost tohoto projektu
jakožto potřebného a prospěšného tvůrce pracovních sil. Z tohoto hlediska je projekt široce vítán a
vyzdvihován. V ideálním případě by mělo technologické centrum vytvořit 300 osob s průměrným
platem 50 tisíc korun71.
8.2 Technopark Pardubice: Investice do technologických inovací nemusí být vždy úspěšná
Z hlediska efektivity vynaložené veřejné podpory projektu je zcela zásadní otázka, zda se projektu
podaří tuto ambici naplnit nebo se jí přiblížit. Jako negativní případ může posloužit Technopark
Pardubice vybudovaný nákladem bezmála 530 miliónů (rovněž s přispěním evropských fondů)72.
Společnost spravující tento park počátkem roku 2013 sama požádala soud o vyhlášení úpadku kvůli
dluhům, jež dosáhly téměř 230 milionů Kč73. Areál, který zahájil provoz v září 2008 počítal se stovkami
vzdělaných pracovníků, počátkem roku 2012 ale obsazenost nedosáhla ani poloviny stanovené
kapacity (8 firem, 130 zaměstnanců) 74.
8.3 Potvrdí se slibovaná obsazenost 70% ploch? Těsně po rozjezdu TCP zatím nezaplněné
Provoz Technologického centra Písek se teprve rozbíhá (slavnostní otevření rekonstruované budovy
proběhlo v prosinci 2013)75, je tedy obtížné hodnotit úspěšnost v zaplnění projektu. Na veřejnost se
zatím dostala nejednoznačná data. V roce 2011 hovořil Jaromír Grégr o obsazení 70% plánovaných
70
http://www.vsechnyzakazky.cz/zakazka/detail/1206688/Technologicky-park-energeticky-efektivni-budovyvyber-zhotovitele-projektove-dokumentace-a-technickeho-dozoru-investora-%2B-koordinatora-BOZP
71
http://budejovice.idnes.cz/podnikatel-dokoncuje-technologicky-park-fpd-/budejovicezpravy.aspx?c=A130319_143931_budejovice-zpravy_khr
72
http://bit.ly/1oiVF4n
73
http://www.finance.cz/zpravy/finance/379994-zadluzeny-technopark-pardubice-sam-zada-o-upadek/
74
http://zpravy.idnes.cz/o-technopark-v-pardubicich-nikdo-nestoji-stal-se-z-nej-stroj-na-dluhy-1ik/domaci.aspx?c=A110205_1527554_budejovice-zpravy_ab
75
http://pisek.5plus2.cz/55130/kasarny-ozivilo-technologicke-centrum
19
ploch centra firmami na základě smluv o budoucím nájmu76. Těsně po zahájení svého provozu
zmiňovalo TCP v prosinci 2013 zaplněnost 50ti osobami77. Týdeník Ekonom uvedl k využívání TCP
závěrem února 2014 toto: „Zatím se v centru usídlilo pět menších společností se třemi až pěti
zaměstnanci. „Dalších 25 zaměstnanců má technologické centrum,“ říká ředitel Polanský…“78.
Procentuální využití ploch nelze bez dalších informací hodnotit, poslední dvě informace o zaplněnosti
TCP spolu zcela přesně nekorespondují79.
9. Dodatkem k projektu technologického centra: Záhadný požár v TCP
Událostí, jejíž míra relevance k výše uvedeným faktům souvisejícím s projektem technologického
centra, není jasná, je požár v areálu centra (konkrétně budovy č. parc. 1061/3) z noci z 28. na 29. 9.
2012. V budově bylo uskladněno technologické a kancelářské zařízení pro technologické centrum,
škoda na elektronice, počítačových a síťových komponentech mohla dosáhnout podle prvních
předběžných odhadů až 40 miliónů korun80. Server iDNES.cz konstatoval, že „událost je rozsahem a
škodou 40 milionů korun největším požárem za poslední roky v Jihočeském kraji.“ 81 Policie podle
svého prohlášení při vyšetřování pracovala s verzí, že byl požár založen úmyslně82. Společnost
Technologické centrum s.r.o. informovala, že majetek uskladněný v garáži i objekty centra byly
pojištěné83.
76
http://www.denik.cz/regiony/technologicky-park-bude-stat-skoro-pul-20110118.html
http://www.ttg.cz/byvala-kasarna-v-pisku-se-promenila-v-moderni-technologicke-centrum/
78
Ekonom, 27.2.2014
79
Pokud by dosahovala zaplněnost TCP 50 osob (z toho 25 zaměstnanci TCP), pak by pochopitelně zmiňovaných
5 firem nemohlo být o 3-5 zaměstnancích, nýbrž všechny by musely mít minimálně 5 pracovníků.
80
http://www.jcted.cz/userfiles/archive/6/2012_40.pdf
81
http://budejovice.idnes.cz/v-pisku-horela-kasarna-skoda-je-40-milionu-ffz-/budejovicezpravy.aspx?c=A121001_090552_budejovice-zpravy_jkr
82
"Na místo jsme přivolali policistu se psem, který je vycvičen na pátrání po hořlavinách, a specialistu z oboru
chemie. Pracujeme s verzí úmyslného zapálení a trestným činem poškozování cizí věci," sdělila v pondělí mluvčí
píseckých policistů Kamila Čuřínová Ingrišová. http://budejovice.idnes.cz/pozar-v-kasarnach-v-pisku-0hs/budejovice-zpravy.aspx?c=A121002_1835676_budejovice-zpravy_mav
83
http://www.tcpisek.cz/pro-novinare/tiskove-zpravy/tiskova-zprava-o-pozaru-v-tcp-1-10-2012
77
20
Grafika 3: Přehled klíčových aktérů TCP
21
Děkujeme za podporu Nadačnímu fondu proti korupci a nadaci Open Society Foundations
díky nimž mohla být vytvořena tato případová studie.
22

Případ píseckých kasáren: Soukromý zájem ve

Transkript

Podobné dokumenty

Letní celodenní kemp

Nabídka zaměstnání

TISKOVÁ ZPRÁVA

Tisková zpráva

Tropical Islands – informace

Tisková ke stažení zde

BHS Corrugated Fertigungs, Montage, Service s.r.o.

Přehled zpracovaných témat, o které si můžou zájemci napsat: