Bydlení a možnosti podpory života seniorů doma a v komunitě

Bydlení a možnosti podpory života
seniorů doma a v komunitě
Mgr. Petr Wija, Ph.D.
Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE
Konference Podpora seniorů na úrovni obcí a měst,
24. května 2016 , Microsoft, Praha 4, Brumlovka
Základní trendy a výzvy
• Rostoucí diverzita a nerovnosti
• Zlepšování zdraví i potřeba dlouhodobé péče
• Rostoucí počet seniorů ohroţených chudobou,
zadluţením (exekuce)
• Regionální rozdíly v distribuci sluţeb a kvality
ţivota
• Rozvoj pobytových sluţeb na úkor podpory
ţivota v komunitě (ageing in place)
• Negativní image stárnutí, stereotypizace,
nekoordinovanost sluţeb
Poptávka po seniorském bydlení a
dlouhodobé péči
• Růst počtu nejstarších seniorů s vyšší rizikem sníţení
soběstačnosti (disability, frailty)
• Růst incidence neurodenenerativních onemocnění
• Včasná diagnóza a delší přeţívání u chronických nemocí
• Zdravotní stav populace, dostupnost vhodných sluţeb
(geriatrie, ergoterapie, fyzioterapie)
• Dostupnost péče rodiny (?)
Bydlení
53
68%
Sociální
služby
48
62%
Zdravotní péče 36
46%
Volný čas
34
44%
Zaměstnanost
32
41%
Ostatní
15
19%
Vzdělávání
11
14%
Robert L. Kane, MD. A New Long-Term Care Manifesto. The Gerontologist, 2015, Vol. 00, No. 00, 1–6
Nejpravděpodobnější způsob péče a
preferovaný způsob péče
ZDROJ: PhDr. Hana Geissler, data EUROPEAN COMMISSION 2012
ZNĚNÍ OTÁZEK: Existují různé způsoby jak získat výpomoc, když se člověk stane závislým na ostatních a potřebuje pravidelnou pomoc a dlouhodobou
péči. Řekněte mi prosím, kterým z následujících způsobů by se o Vás nejpravděpodobněji pečovalo, kdybyste takovou pomoc potřeboval(a)? A kterým
způsobem byste chtěl(a), aby se o Vás pečovalo?
Zdroj: PhDr. Hana Geissler et al. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a
bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Fond dalšího vzdělávání, Srpen 2015, nepublikováno
Kde by lidé chtěli umírat
ZDROJ: PhDr. Hana Geissler , data HOSPICOVÉ OBČANSKÉ SDRUŽENÍ CESTA DOMŮ 2014a
ZNĚNÍ OTÁZEK: V jakém prostředí by pro Vás bylo nejpřijatelnější umírat. Kde byste chtěl/a umřít Vy osobně? V jakém prostředí byste rozhodně nechtěli
umírat?
Zdroj: PhDr. Hana Geissler et al. Výstupní analytická zpráva o současné situaci a potřebách pečujících osob a
bariérách pro poskytování neformální péče v ČR. Fond dalšího vzdělávání, Srpen 2015, nepublikováno
Bytová a sociální politika
• Municipalizace a subsidiarita – mylné pojetí,
rozdíly, nekoncepčnost
• Resortismus – bytová politika nezahrnuje
sociální aspekty a není součástí sociální politiky
• Nedoceněná oblast sociální politiky
• Bytová (ne)politika jako zdroj sociálních
problémů
• Redukce na náklady místo prevence a inkluze
(neefektivní)
Dodatkový protokol Evropské sociální
charty - Článek 4, Odst. 2
• .….umožnit starým osobám, aby si svobodně
zvolily způsob života a vedly, jak dlouho chtějí a
mohou, nezávislý život v jim známém prostředí
poskytnutím: a) bydlení přiměřeného jejich
potřebám a jejich zdravotnímu stavu nebo
poskytnutím dostatečné podpory na
přizpůsobení jejich bydlení;…
Úmluva o právech osob se zdravotním
postižením
• …respektování přirozené důstojnosti, osobní
nezávislosti, zahrnující také svobodu volby, a
samostatnosti osob; (článek 3)
• ….právo na zajištění přístupu osob se
zdravotním postižením k programům
sociálního bydlení; (Článek 28)
Zásady OSN pro seniory (přijaty Valným
shromážděním OSN v roce 1991)
• Nezávislost: Starší lidé by měli…
▫ žít v prostředí, které je bezpečné a přizpůsobitelné
osobním preferencím a měnícím se schopnostem;
▫ žít ve svém domově, jak nejdéle je to možné.
Seniorské bydlení
• Neujasněnost pojmů
• Speciální bydlení x „mainstreamové“ bydlení
odpovídající specifikům stáří / disability
• Vztah, kontinuita a vymezení seniorského
bydlení a sociálních sluţeb
• Preference setrvání ve vlastním bytě x
preference komunitního nebo sdíleného bydlení
• Spotřebitelská očekávání
Koncept celoživotního
domova a sousedství
základem britské Národní
strategie bydlení ve
stárnoucí společnosti
======
Lifetime Homes, Lifetime
Neighbourhoods: A National
Strategy for Housing in an
Ageing Society (UK Department
of Health; Department of Work
and Pensions, 2008). Viz
http://www.communities.gov.uk/p
ublications/housing/lifetimehome
sneighbourhoods,
http://www.lifetimehomes.org.uk/
Principy celoživotního domova
(Lifetime Homes Principles)
• Princip 1: Inkluzivita (Inclusivity) – různorodé
potřeby bez ohledu na věk, pohlaví, disabilitu
• Princip 2: Přístupnost (Accessibility) – různé typy
postiţení, propojenost s okolím
• Princip 3: Adaptabilita (Adaptability) – snadná a
nenákladná přizpůsobitelnost měnícím se potřebám
• Princip 4: Udrţitelnost (Sustainability) - reakce na
budoucí potřeby, začlenění do komunity a sluţeb
• Princip 5: Ekonomičnost (Good Value) –
nenákladnost designu pro stavitele a investory
Kritéria celoživotního domova
1. Šířka pro parkování
2. Přesun z parkovacího místa
do domu
3. Přístup do domu
4. Vchody, vstupy
5. Společné schody a výtahy
6. Dveře a chodby
7. Prostor se otočit a pohybovat
8. Obývací prostor
9. Pohodlné místo na spaní
10. Přístupné WC a potenciální
sprchový kout
11. Koupelnové stěny
12. Pohyb nahoru po schodech moţnost schodišťového
výtahu a budoucího výtahu
13. Pohyb (přesun) mezi loţnicí
a koupelnou - potenciální
zvedák
14. Rozloţení koupelny
15. Okna
16. Zásuvky, vypínače atd.
Pozitivní stárnutí „matters“
• Pozitivní myšlení o stárnutí prodlužuje
život o sedm a půl let, coţ je více, neţ
prodlouţení ţivota v důsledku nízkého krevního
tlaku nebo obsahu cholesterolu, nebo udrţování
zdravé tělesné hmotnosti, abstinence od kouření
a pravidelné cvičení.
Dr. R. Levy, Yale University
The sample consisted of 660 individuals aged 50 and older who
participated in a community-based survey, the Ohio Longitudinal
Study of Aging and Retirement (OLSAR)
Zdroj: Longevity Increased by Positive Self-Perceptions of Aging
Jeanne Louise Calment (21.2.1875-4.8.1997)
Oproti počtu 123 stoletých v roce 2013 by jich v roce 2050
mělo být v Praze více neţ 3 a půl tisíce. Jen 15 procent z nich
však bude starších 105 let
(Burcin – Z. Čermák – T. Kučera – L. Šídlo: Prognóza vývoje obyvatelstva území hl. m. Prahy a
odhadů náhradové migrace na období do roku 2050)
Ţila do vysokého
věku aktivně,
pěstovala šerm a
do sta let
jezdila na kole.
Pouţívala
hodně olivového
oleje jak do
pokrmů, tak i na
potírání kůţe.
Pila portské víno,
jedla hodně
čokolády (údajně
aţ jeden kilogram
týdně) a
nevyhýbala se ani
cigaretám.
Kouřila do
svých 117 let,
ale nikdy ne víc
než 2 cigarety
denně.
(Zdroj: wikipedie)
http://www.topito.com/top-doyens-humanite-fuck-yeah-jeanne-calment
Město seniorům.cz
Informace a
poradenství
Zdraví a
pohoda
Ekonomická
aktivita a
občanské
zapojení
Doprava
Seniorům
přátelská
samospráva
Vnější
prostory a
bydlení
Respekt a
sociální
inkluze
Sociální
participace
Bydlení a
komunita
Deficit-based (versus) Asset-based approach
Přístup založený na deficitech a nedostatcích
(objekt péče) a přístup založený na zdrojích a
potenciálu (silných stránkách)
Přístup založený na deficitech
Přístup založených na potenciálu
Začíná s nedostatky a potřebami
Začíná se zdroji v komunitě
Reaguje na problémy
Identifikuje příležitosti a silné stránky
Poskytuje služby uživatelům
Investuje do lidí jako občanů
Zdůrazňuje roli organizací
Zdůrazňuje roli občanské společnosti
Zaměřuje se na jednotlivce
Zaměřuje se na komunity a sousedství
Vnímá lidi jako klienty a uživatele služeb
Vnímá lidi jako občany a spolutvůrce, kteří mají co
nabídnout
Jedná s lidmi jako s pasivními a objekty
Pomáhá lidem převzít kontrolu nad svými životy
„Napravuje lidi“
Podporuje lidi, aby rozvinuli svůj potenciál
Ke staţení na stránkách MPSV - http://www.mpsv.cz/files/clanky/23616/1_Metodika_akcni_plany.pdf
Počet obcí v jednotlivých velikostních
skupinách obcí (SLDB 2011)
nad 100 tis.
6
50 až 99 tis.
12
2 až 50 tis.
649
do 2 tis.
5 584
0
1 000
2 000
3 000
4 000
5 000
Zdroj: ČSÚ Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí
6 000
Počet obyvatel v jednotlivých
velikostních skupinách obcí (SLDB 2011)
22%
100 tis. a více
10%
50 až 100 tis.
12%
20 až 50 tis.
30%
2 až 20 tis.
27%
do 2 tis.
0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
Zdroj: ČSÚ Počet obcí a obyvatel v jednotlivých velikostních skupinách obcí podle výsledků
sčítání lidu v letech 1921–2011
Obce s rozšířenou působností (ORP)
•
•
•
•
205 ORP - průměrný počet obyvatel 23 tis.
Celkem 4,7 mil. (bez Prahy)
SO ORP - průměrný počet obyvatel 45 tis.
Celkem – 9,3 mil. (bez Prahy)
Východiska
Systému
Integrovaných
Podpůrných
Sluţeb v obcích
= SIPS
obec
poskytovatelé
rodina
neziskové
organizace,
dobrovolníci
koordinátor
podpory
úřady a
instituce
praktický
lékař
domácí péče,
paliativní
péče, rehab.,
fyzioterapie
pečovatelská
služba,
tísňová péče
respitní a
pobytové
sociální
služby
koordinátor
podpory
zdravotnická
zařízení
(nemocnice,
LDN)
(obec)
příspěvek na
péči, finanční
pomoc
praktický
lékař, sestra
poradenství,
pečující,
rodina
Kompetence koordinátora
• Doprovázení a poradenství (pečující, rodina atd.)
• Hodnocení potřeb (Carers' assessments, person-centered
planning atd.)
• Zprostředkování sluţeb, pomoci - dávky, pomůcky,
bydlení atd.
• Karta základních informací v případě zhoršení
zdravotního stavu
• Komunikace s praktickým lékařem a sluţbami – podněty
pro depistáţ
• Předávání informací mezi aktéry a poskytovateli
• Aktivní vyhledávání a monitoring rizikových osob
• Podněty pro plánování integrovaných sluţeb (SIPS) atd.
dustojnestarnuti.cz
Závěr
• Diverzita populace, potřeb, preferencí a osobností Spektrum nabídky a dostupnosti pro různé skupiny
• Bydlení adaptované na starší populaci je v kontextu
demografického vývoje klíčové „mainstreamové“
téma s dlouhodobými dopady na kvalitu ţivota
• Silná role a odpovědnost místních samospráv
• Role státu je nastavení základních pravidel
• Spolupráce veřejné správy, samosprávy, odborníků a
soukromého sektoru….
• Jak má vypadat bydlení a město, aby
posilovalo komunity, inkluzi, lidský kontakt
a dostupnost péče?
Děkuji Vám za pozornost!
Institut důstojného stárnutí
Diakonie ČCE
Belgická 22, 120 00 Praha 2
E-mail: [email protected]
Web: www.dustojnestarnuti.cz