Zápisky ze včelařského zájezdu - PSNV

Reportáž
Zápisky ze včelařského zájezdu
Začátkem srpna uspořádala Sekce komerčních včelařů při ČSV zájezd na Slovensko a do
Maďarska. Včelaři nasbírali v zahraničí inspirace – dozvěděli se, jak se dělá plástečkový med,
navštívili maďarského producenta biomedu, zbyl čas i na koupele v maďarských lázních.
První zastávka zájezdu byla na historickém včelíně Kráľová pri Senci. Jde
o ojedinělý včelařský skanzen (muzeum
slovenského včelařství) s více než 300
exponáty z historie až po současnost.
Areál parku začal vznikat od roku 1930,
kdy si slovenští včelaři začali v obci
Kráľová budovat školicí středisko.
Dnes je „Včelárska paseka v Kráľovej
pri Senci“ připravena přijmout třeba celý
autobus českých turistů, nabídnout
stravu i ubytování. Je zde k vidění řada
historických úlů (kláty, dlabáky,
košnice), vyřezávaných včelínů, historických včelařských pomůcek. Každého
zaujme i model včely z filmu Juraje
Jakubiska Tisícročná včela. Místo je
také sídlem Apislavie – sdružení slovanských a rakouských včelařů. Významné
je i zdejší arboretum.
Zaspali jsme v propagaci
Současný správce skanzenu Rudolf
Moravčík (jinak také člen výboru Slovenského svazu včelařů a zkušený velkovčelař) se ihned chopil role hostitele
a průvodce: „Poslání tohoto včelína je,
abychom ty naše zkušenosti, výsledky
naší práce a hlavně práce včel dostali
mezi lidi – prezentovali je veřejnosti. To
byl hlavní důvod toho, proč jsem se ve
výběrovém řízení ucházel o správu
tohoto historického včelína. Co se týče
českých a slovenských včelařů –
musíme si přiznat, že jsme na poli pro-
Včelín z roku 1930 v Kráľovej pri Senci
pagace včelích produktů byli v posledních letech velmi pasivní a trochu jsme
zaspali. Med jsem dávali do velkých
výkupen a tím to pro nás končilo. To
byla ale chyba. Stravovací návyky českých a slovenských spotřebitelů se od
medu odklonily. Spotřeba medu na Slovensku je asi 200 g na osobu, což je
žalostně málo. Propagace je těžká
práce a je na každém včelaři, aby
v místě svého bydliště med propagovat.
Výsledek se dostaví, když bude úsilí,“
věří Rudolf Moravčík.
Příjmy za opylování
Sám Rudolf Moravčík je včelařským
podnikatelem, práci zvládá pouze se
svou rodinou. Má velké zkušenosti
s kočováním (kontejnerový systém).
Získává druhový med, včelí pyl, propolis, mateří kašičku a včelí vosk, vyrábí
medovinu. Pro všechny tyto produkty
nachází konečného spotřebitele, pouze
Tlumočník a průvodce po Maďarsku
Alexandr Kárász (vlevo) spolu s Böröszem
Györginém
přebytky medu prodává do výkupu.
Zjara zabezpečuje opylování sadů
broskvoní, meruněk a jabloní a jak
uvedl, tato služba zemědělcům mu přináší také zdroj příjmů (letos asi 35 000
Sk). Koncem srpna stahuje včelstva na
zimní stanoviště. Ošetřovat proti kleštíkovi (Varroa destructor) začíná
v srpnu, a to kyselinou mravenčí, pak
v září a říjnu dvakrát avartinem (účinná
látka amitraz). V prosinci ještě za
pomoci vyvíječe aerosolu, takže včelstva ošetřuje 3 – 4krát. Hodně času
věnuje také propagační činnosti.
Ochrana před postřiky
Rudolf Moravčík prezentuje svůj provoz
Moderní včelař PODZIM 5/2007
„Tisícročná včela“
Moravčík zmínil také o náhlé úhyny
včelstev na Slovensku v poslední
době – pravděpodobně díky virózám.
Včelař se také podělil o zkušenosti
15
Reportáž
s ochranou včelstev před postřiky na
polích. Po zprávě agronoma, že začnou
ošetřovat porost začne Moravčík zavírat
česna – pořádně přitom včelstva
zadýmí. Včely se tak dostanou do
stresu, že jim hoří obydlí a nevylétají.
Přes úly přehodí plachtu a čeká. Po
návratu včel plachtu pozdvihne, otevře
česna a aby se mohly včely vrátit. Ještě
jednou zadýmí a činnost opakuje. Po
návratu většiny včel ještě postřikovačem aplikuje vodu na letáky. Ve tmě
pod plachtou se včely zklidní. Po třech
až čtyřech hodinách lze včely pustit,
většinou ale do postříkaného porostu
nejdou, neboť jim nevoní. „Zvláště jsou
nebezpečné kombinace insekticidních
přípravků s výživou například s hnojivem
DAM 390. Samostatné jsou ‘pro včely
relativně neškodné’ ale v kombinaci jsou
výrazně škodlivé,“ upozornil včelař.
„Většinou nemám žádné úhyny, vše
závisí na dohodě s agronomy,“ dodává.
Bioprodukce od ředitele
Poblíž města Kaposvár včelaří již 27
let, bývalý ředitel Maďarského svazu
včelařů Ing. Börösz Györginé. Jeho
včelnice je ukázkovou včelnicí maďar-
Balení biomedu
ského svazu, sídlo slouží zároveň jako
školící středisko. Dnes již sedmdesátiletý zemědělský inženýr je v důchodu
a může se prý plně věnovat svým 152
včelstvům, která obsluhuje sám. Zaměřuje se na produkci druhových medů
a biomedu. Úly jsou tenkostěnné,
s rozměrem rámků 42 cm x 18 s obdélníkovým půdorysem na 10 rámků
v nástavku.
Jeho metodika je dost složitá, využívá
věznění matky na jednom nástavku, což
je výhodné pro k využití některých snůšek, metoda brání také rojení.
K léčení varroázy používá 3x přípravek
Api life var (thymol) a jednou kyselinu
šťavelovou, kterou aplikuje posypem.
Z produktů včelařské biofarmy
všechny oslovil druhový med z česneku
16
Ukázková včelnice maďarského svazu včelařů poblíž Kaposváru
medvědího, svou výraznou chutí zaujal
i kaštanový med (Castanea sativa).
Rozdíl mezi cenou klasického medu
a biomedu je podle slov včelaře asi 30
až 40 %. Znamená to, že jestliže 1 kg
květového medu stojí na tržišti kolem
1000 Ft (100 Ft = 11 Kč), biomed od
včelaře pak asi 1300 Ft. V supermarketu byste prý za biomed ještě připlatili
asi 200 forintů.
Jak na plástečkový med?
Obec Bóly na jihu Maďarska je sídlem
chovatele Oszcárta Pohla. Kromě toho,
že tento včelař má na svém malém
statku pěknou sbírku historických úlů
a dovede pohostit dobrým vínem, se
zabývá produkcí plástečkového medu.
Jeho patent je známý i v zahraničí
a začíná se mezi včelaři rozšiřovat.
Na plástečkový med používá nízké
nástavky, do kterých vkládá jím vyvinuté umělohmotné „kazety“ v nichž
včely staví kruhové plásty. Do rozebiratelné kazety nejdříve vkládá mezistěnu
z panenského vosku a umělohmotný
prstenec, který je později součástí
balení plástečkového medu. Včely dost
nerady do takových forem staví, takže
se osvědčilo med zpětně zkrmovat. Vše
je založeno na dodržování včelí mezery,
Detail kazety k produkci plástečkového
medu
Plástečkový med
kruhové zábrany a protější kazety nedovolí, aby včely stavěly nepravidelné či
hrbolaté dílo.
Když včely odvedou svou práci, Pohl
opatrně vyndává z kazet „koláčky“ plástečkového medu v umělohmotném
prstenci, očistí je od propolisu a upraví
nepravidelnosti. Z obou stran klade průsvitné umělohmotné víčko, pak
papírové ozdobné a oblepí samolepkou
s logem a informacemi pro spotřebitele.
Jedno včelstvo je prý za sezónu
schopno vyprodukovat až 200 balení
(cca 250 g).
Oszcárt Pohl svou technologii nabízí
a prodává – jednu umělohmotnou farmu
nabízel českým včelařům za 700 Ft. Je
použitelná pro Zander, Langstroth
a Dadat Blatt. Informace a ceny lze najít
na www.rundpohl.com.
Na závěr zajímavost: Při zpětném
zkrmování medu přidává včelař červenou řepu. Ta způsobí ryze červené
zbarvení medu, mezi spotřebiteli je
podle Pohla o tuto medovou raritu
zájem.
Text a foto Jaroslav Prýmas
Moderní včelař PODZIM 5/2007