Farníček 6/06

6/
2
00
6
Hoj ty štědrý večere,…
=o)) ahojky človíčku, taky na tebe odevšad dýchá
ten vánoční shon a stres z toho, že nestihneš tamto a
tamto?? Nebo si v poho a těšíš se na stromeček, a na
dárečky a na malého Ježíška v jesličkách, a na dárečky=)?? Ať tak či tak Vánoce jsou svátky klidu (nezkoušejte naši třídu=o)), takže co takhle na chvilku vypnout
a nestresovat a užívat si té vánoční nálady, a k tomu
všemu by ti mohl pomoci i náš Farníček…
Krásné Vánoce. ...Mája
Šenovská děcka prožili jeden říjnový víkend v rodišti o.
Josefa Motyky. Odjížděli jsme v pátek 20.10. odpoledne auty.
Celý náš víkend byl prožíván s králem Davidem, od pastýře až
po krále.
Hned po příjezdu naše kroky vedly ke stádu ovcí (350),
kde jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí o chovu ovcí,
životě pastýře, výrobě sýra,… Sobota měla „válečný“ i „přátelský“ podtext. Děcka si mohla vyzkoušet bojování s Goliášem,
stříleli na maketu Goliáše, ale i s vlastním Goliášem (hříchem
ve svátosti smíření). Navštívili jsme také klášter sester Alžběti-nek. Tyto řádové sestry se v rámci řádu starají o staré nemocné
lidi. Večer nás čekala mše sv. pod širým nebem, což pro některé
bylo poprvé, prožít mši jinde než v kostele.
Neděle už byla slavností (David králem). Ráno mše sv.,
potom bobová dráha, na kterou se děcka těšili celý víkend. Následoval slavností oběd uvařený paní Motykovou a po obědě
loučení a odjezd domů.
Víkend v nás všem zanechal spoustu zážitků – v dětech i
vedoucích. Našli se i takoví, kteří nechtěli odjet a ptali se, kdy
zase pojedeme do MOSTŮ U JABLŮNKOVA?
zavzpomínala Maruška Hubová
Každý rok probíhá Církevní Silvestr, ale letos se
animátoři rozhodli, že to udělají trošku jinak a o týden dřív.
Proto se v pátek 24.11. vydalo
asi 80 lidí do Lubiny, kde probíhalo Setkání mládeže našeho
děkanátu. Začínalo se mší svatou. Potom byl volný program
- mladí mohli hrát různé hry
(kalčo, stolní tenis, piškvorky
aj.), nebo mohli tančit. Večer
asi ve 24.00 byla společná adorace a asi 40 lidí v Katolickém
domě zůstávalo přes noc, protože byly na sobotní dopoledne zajištěné 2 velmi zajímavé
přednášky - o evangelizaci,
kterou vedla Petra Jurečková,
nebo moderní křesťanská hudba, kterou vedl otec Engelman.
Já osobně jsem zvolila křesťanskou hudbu, protože mě to
moc zajímalo. Seděla jsem za-
ražená v židli s otevřenou pusou. Opravdu mi to vzalo dech,
byla to úžasná přednáška a
nikdy bych netušila, že hudba,
jako je třeba rock, může chválit
Boha. (Od toho je tady Farníček,
poznámka redakce=o)) A může!
Potom jsme společně poobědvali výborný gulášek a zakončili to mší svatou. Doufám, že
se nás příště sejde ještě víc.
zaznamenala Šárka
Psala se sobota 11.11.2006, čas: něco kolem 17.00.
Příchod do kostela. 1. myšlenka: wow, to
je úžasná scéna! A u úžasném slovu jsem
více méně zůstala i po celý zbytek pozdního odpoledne. Legenda o svatém Martinovi bylo
zajímavou a poutavou formou stvořeno dílo, které nás
poučilo a naučilo pár základních faktů o postavě Martina,
dílo, které nás, ale i donutilo přemýšlet o našem životě a
mém vlastním vztahu k Bohu díky netradičnímu adoračnímu závěru.
Celým příběhem nás provázel malý Martínek se svým taťkou, který Martinovi vyprávěl pohádku na dobrou noc. A
tak se stalo, že na scénu se dostal jeden z mnoha zázraků
sv. Martina, jeho dobré srdce se ukázalo, když dal žebrákovi svůj plášť, nebo co dělal, když ho přepadli lupiči.
A to nemluvně o tom, že při každém jeho činu, se mu
všechno snažila rozmluvit, zajímavě ztvárněná, postava
ďábla.
Tak jako tak legenda prostě byla super a potvrdila to i hojná účast. Můžu jen dodat ŠENOVÁCI JEN TAK DÁL!
Trochu strašidelný nadpis
snad upoutal Vaši pozornost,
což bylo mým záměrem. Ráda
bych Vám popovídala o velmi
hezké a zdařilé akci, která proběhla 11.listopadu na svátek
sv.Martina v Šenovském kos-
tele s názvem „Večerní legenda nejen pro Martina“. Divadelní představení o životě sv.
Martina velmi poutavě zahráli
nám známí i neznámí malí i
velcí farníci pod vedením Jolanky Orlíkové. Po krásném
2
duchovním prožitku s tajemně
osvětleného a krásnou hudbou
ozvučeného kostelíka, kde se
představení hrálo, jsme byli
pozváni do nedaleké „bývalé
márnice“ na bohaté pohoštění. Zde jsem měla možnost s
některými herci promlu-vit a
položit jim dvě jednoduché
otázky: Jak dlouho jsi nacvičoval(-a) svou roli a jak se ti
hrál (-a) tvá postava
„Sv. Martin“ – já jsem
začal minulou sobotu, a protože byli se mnou skvělí herci,
kteří mě vedli, bylo to výborné.
„Zoufalá matka“ – ani
nevím, asi tři týdny. Jó, tak
tedy ta role mi docela sedla.
„Diakon“ (nebyl moc
sdílný, protože ve chvíli naše-
ho rozhovoru si právě pochutnával na svatomartinské huse
čili krocanovi) – dva týdny,
nebylo to náročné.
„Jeden z loupežníků“
Dvě hodiny, vcelku dobře,
protože záporná role se hraje
lépe než kladná
Obložené stoly lákaly k
posezení a tak jsem si šla po
těchto minirozhovorech sednout k jednomu z nich, když
tu jsem zjistila, že naproti mně
se nachází „pan ďábel“, další aktér tohoto večera. Velmi
zdařilou postavu a jednoho z
průvodců dnešního představení, který krásně poukazoval
na lidské nedostatky, jsem
vyzpovídala trochu více. Sice
s obavami, přece jen bývalá
márnice a „pan ďábel“ proti
mně, ale protože měl vedle
sebe svou usměvavou ženu a
na kolenou roztomilého „čertíka“, řekla jsem si, že snad to
nebude tak zlé…
Abych pravdu řekla, moc Vás
neznám, odkud jste? Z Vysočiny, z bramborářské oblasti,
kam jsem si unesl do své říše
ďábelské jednu čertici z Šenova Janu Novákovou.
Aha, takže nepocházíte odtud. Můžete mi prozradit, jak
se Vám hrála Vaše role? Já
T
aky k vám přišla vzácná
návštěva?
K nám ano! V neděli po
mši svaté k nám přišel vzácný
host – sv. Mikuláš. Řekl nám
něco o sobě, kde žil, a že pomáhal chudým. Potom jsme i
3
mám tuhle roli velice rád, jak
bych to řekl, nemusím se ani
moc přetvařovat, svědčí mi
podlízavý tón řeči, a hrát ďábla je takové tajuplné.
Jak dlouho jste nacvičoval?
Včera byla generálka, tak to
jedu od včerejška.
A jak se Vám vůbec tady líbí?
U nás se něco takového nekoná, tak se mi tady moc líbí
a utvrzuje mě to v takovém
mojem vnitřním přesvědčení,
že moraváci jsou pohostinní
a společenští. Mě osobně se
tady sedí hezky a jsem spoko-
jený! Tak děkuji za rozhovor.
Hmm, to jsou věci, „panu
ďáblovi“ se u nás hezky sedí,
ne příliš potěšující skutečnost!
Ještě štěstí, že mám tajné informace, o jeho brzkém odjezdu zpátky na Vysočinu …
Povídání ze Šenovské farnosti se
špetkou nadsázky a černého humoru
připravila Gabriela Žitníková
my dostali od něj balíček, ke kterému nám řekl, že nemáme
zapomínat taky se rozdělit. A dokonce dostal i náš otec. /Asi
byl taky hodný! =o) /
z Šenova postřehl Tomáš
M
ikulášská nadílka se uskutečnila v sobotu 9.12 v domě s
pečovatelskou službou. Celý program započal o půl 3 a
nějakých drobných k tomu.
Vše začalo tím, že mezi děti s rodiči a někdy i prarodiči, přišla Janka, která, jak poté se zjisti-lo, nebyla věřící a to
proto, že se v kostele jen modlí a je s věřícími jen samá nuda.
To jí ovšem bylo ústy Šárky vylíčeno jako omyl, a následně se
to dokázalo např. při zpěvu písniček s kytarovým doprovodem
Adama, chvilkou poezie od ministrantů, hraní her apod.
A víte, proč je to Mikulášská nadílka? No přeci, že přišel
Mikuláš!!! A s ním dva andělé a jeden čert – jako já!!! Dětičky
zpívaly písničky, ale po čertech víc jich recitovalo básničky. A
abyste nebyli v omylu, že jen děti dostaly balíčky, k Mikulášovi
přišli i rodiče, kteří mi unikli svými vtipnými básničkami jako
např. „Utonulá“, „Žbluňk“!
Ale i peklo dostálo svému jménu za dost a našlo se pár
zlobivců, např. Péťa D., Tomáš. Z., Lidka.G, a mnoho dalších.
a Mnoho dalších se jich zachránilo, protože Mikuláš byl, je a
bude dobrákem a nejen od kosti!!!
Závěr byl ukončen pro mě zcela zbytečnou věcí jako je
modlitba, protože my čerti se modlit nemusíme. Ale vy, pozemšťané, jejichž cílem je Nebe, se modlíte rádi, či i mezi Vámi
se najde pár adeptů na příští rok???
Váš čert Karel
Co je to „Nezbeda“?
a) zlobivé dítě
b) časopis
Něco vám prozradím, správné jsou obě odpovědi,
ale já se chci zmínit o možnosti b). Tak tedy nezbeda je
měsíčník pro všecky věřící holky a kluky. V každém čísle najdete spoustu poutavých příběhů k zamyšlení, pěkně
přepracované úryvky z Bible, kterým určitě porozumí i
menší děti, příběhy ze života svatých, články o událostech
v liturgickém roce a nechybí tam ani komiks, či křížovka.
Nezbedu je možno koupit v některých kostelech, nebo objednat na internetových stránkách www.volny.cz/nezbeda.
zlin. Takže jestli nevíte jak trávit dlouhé zimní večery a
přelouskat knihu je pro vás nezvladatelný úkol, sáhněte po
Nezbedovi a máte o zábavu postaráno.
4
recenzovala Lucka
Jako každý rok tak i ten letošní na tebe čekají Vánoce, svátky narození malého Ježíška. A
stejně jako výzdoba v městských ulicích, jako vánoční shon, jako vánoční atmosféra, tak i hudba
je zaměřená na Vánoce, právě v tento čas. Jdeš po náměstí a slyšíš to známé „Dej Bůh štěstí,
tomu domu,.“, vejdeš do obchodu a slyšíš „ Sváta noc, tichá noc,“. Možná je to někdy už ohrané,
ale nějak ti to přilnulo k srdci, je to tradice, zkrátka koledy k Vánocům prostě patří. Pro bližší
info můžeš kouknout na www.gimel.cz
Chorus Angelus a přátelé.
Vánoce s těmi nejmenšími.
Vánoční koledy v podání
nejmen-ších dětiček (kolem
3 až 5-ti let) a s doprovodem
Brennan Moya - An Irish
Christmas.
Dlouholetá zpěvačka skupiny
Clannad Moya se tradicím nezapře. Zpracovává svým stylem (kombinace irských lidových nástrojů s elektronickou)
staré vánoční písně a přidává i
nově vytvořené.
vánoční písně z různých koutů
světa.
akustického souboru. Písně
tradiční i méně známé.
Deep Still Christmas (A Collection of Authentic Celtic
hymns)
Nahrávka vánočních písní a
koled v podání autentických
„keltských“ nástrojů - housle, flétna, harfa, mandolina,
bubny.
Chapman Steven Curtis - All
I Really Want For Christmas.
Jako hodně populárních zpěváků před ním se i on rozhodl
vytvořit své vánoční album.
Najdeme na něm anglicky
zpívané koledy tradiční, tak i
jeho vlastní.
The Crossing - The Court of
King.
Skupina, která zasvětila svůj
život irské interpretaci hudby.
Na vánočním albu najdeme
Šel chlápek na závody koní. Když se před prvním závodem šel podívat k tabuli, na kterého
koně by měl vsadit, zahlédl tam kněze, jak jednomu koni žehná. Řekl si, že by to mohlo něco
znamenat, honem šel na koně vsadit a kůň samozřejmě vyhrál. Chlápek tedy sledoval kněze
5
dalších pět závodů a docela příjemně na tom vydělal. Rozhodl se, že v posledním závodě vsa-dí všechny vyhrané peníze. Učinil tak. Závod začal dobře, ale pár desítek metrů před cílem se
najednou vedoucí kůň zhroutil k zemi a byl na místě mrtvý. Chlápka to pěkně dožralo a běžel za
tím knězem žádat vysvětlení. Ten pouze smutně zakýval hlavou a povídá: „No jo, s vámi nevěřícími je problém. Vy zkrátka nepoznáte rozdíl mezi požehnáním a posledním pomazá-ním!“
Kněz praví na mši svým věřícím: „Příští neděli budu kázat o lži a chci, abyste si všich-ni
přečetli sedmnáctou kapitolu Marka.“ O týden později se před kázáním ptá z kazatelny, kdo
všechno četl sedmnáctou kapitolu. Zvednou se ruce všech přítomných. Kněz s úsměvem po-vídá: „Marek má jen šestnáct kapitol. Takže teď začnu kázat o hříchu lži.“
Tady jsou vaše odpovědi:
V minulém čísle Farníčku
jsme vám nabídli napsat něco
na téma Ježíšek versus Santa
Claus. Avšak nikdo z vás se
k tomu neměl.Proto jsme se
rozhodli vás vyzpovídat. Ptali jsme se na tyto otázky:
1. 1)Ježíškovi, 2)Santa je vlastně Mikuláš, proto se u nás neslaví a Ježíšek je víc český.
2. 1)Ježíškovi. 2)Santa je v Americe a my jsme v Česku
3. 1)Ježíškovi, 2)Santa Claus je americký výmysl a někteří
češi se snaží tímto Americe přiblížit, ale Ježíšek je náš.
4. 1) Ježíškovi, 2)Santa není český
1)Komu dáváš přednost Ježíškovi nebo Santa Clausovi? 5. 1) Ježíškovi, 2)Santa Claus nemá nic společného s Českou
2)Proč?
republikou.
Fakta: Ano Santa Claus je opravdu z Ameriky. „Americké děti se z dárků, které jim nosí
Santa Claus, těší 25. prosince ráno. Vousatý, kulaťoučký stařík v červených kalhotách a ka-mizole přepásané širokým páskem s velkou přezkou má svůj úřad na Severním pólu, kde mu
pomáhá vyřídit všechna dětská přání armáda elfů. Na saních se sobím spřežením pak Santa
nebo jeho pomocníci rozvážejí balíčky. Americkým dětem nosí dárky Santaštědrovečerní
noci po světě. Do domů vstupuje nikým nepozorován komínem. Dárky pak nechává u krbu, v
rozvěšených ponožkách a nebo pod vánočním stromečkem.“ Ale sama postava Santa Clause
je jen komerční tradicí pro vánoční trh a neměli bychom se nechat tímto trhem unášet...
Stejně si myslím, že postava Ježíška je mnohem sympatičtější než postava nějakého
červeného děduly. Nehledě na to, že „náš“ Ježíšek je i náš spasitel.
Téma na lednové číslo je:
„Co vy a předsevzetí? Je to k něčemu? A proč?“ Pište na: [email protected] nebo
házejte do schránky v kostele.
Koledníčci, nezapomeňte se do 18.prosince nahlásit a to buď
přímo u mne – Gabriela Žitníková( tel.:556/704046 ) nebo se
prosím zapište na nástěnku. Koledování začíná 2.ledna a končí 15.ledna. Moc se těším, že budete tak šikovní jako předešlé
roky a doufám, že Ti, kteří ještě nedostali odvahu zapojit se do
této Bohulibé akce, budou mít dost odhodlání v letošním roce!
Moc se omlouváme, že nezbylo místo na křižovku. Správné odpovědi z minula byly: Milost Boží a Biřmování. Vítěz byl Daniel Orlik a musím říct, že byl jediný, kdo se ozval, tak se příště snažte, ať něco vyhrajete.
=o)