Školní vzdělávací program - ZŠ Škvorec
Transkript
Školní vzdělávací program - ZŠ Škvorec
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM pro základní vzdělávání Základní školy Škvorec okres Praha -východ „ŠKVOR“ č.j. ZSSkvo 87/2013 Základní škola Škvorec, Tyršova 130, 250 83 1 OBSAH 1. Identifikační údaje……………………………………………….………………..… 3 2.Charakteristika školy 2.2. Vybavení školy…………………………………………...…………………………...4 2.3. Charakteristika pedagogického sboru…………………………………………………5 2.4. Projekty, programy školy, kroužky……………...............…………………………….5 2.5. Spolupráce s rodiči a s jinými subjekty, mezinárodní spolupráce …............................6 2.6. Školní družina……………………………………………..…………………………..7 2.7. Školní jídelna………………………………………………………………………….7 3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy…………………………………………….………………………….7 3.2. Klíčové kompetence……………………………………….………………………….8 3.3. Výchovné a vzdělávací strategie…………………………..…………………………11 3.4. Hlavní cíle vzdělávacího programu……………………….………………………....13 3.5. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami včetně žáků mimořádně nadaných……..13 3.6. Řízení a organizace výuky………………………………………………………… ..15 4. Učební plán 4.1. Systém výuky …...............................................................…………………………..15 4.2. Vzdělávací oblasti, obory a předměty.............................. …………………………..15 4.3. Učební plán pro I.stupeň...................................................... ……………………...…16 4.4. Učební plán pro II. stupeň…………………………………..…………………..…….17 5. Učební osnovy 5.1. Jazyk a jazyková komunikace……………………………………………………… 19 5.2. Matematika a její aplikace…………………………………..……………………….24 5.3. Informační a komunikační technologie……………………..……………………….27 5.4. Člověk a jeho svět……………………………………………………………………28 5.5. Člověk a společnost ….............................................................………………….......32 5.6. Člověk a příroda ………………………………………………………………….....34 5.7. Umění a kultura …………………………………………...………………………...41 5.8. Člověk a zdraví…………………………………………...………………………….44 5.9. Člověk a svět práce…………………………………………………………………..47 5.10.Doplňující vzdělávací obory …………………………………………...…………..48 6. Průřezová témata 6.1. Charakteristika průřezových témat……………………………………………….. ..49 6.2. Integrace průřezových témat do výuky ………………………………………… …50 2 1.Identifikační údaje Název vzdělávacího programu: Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání ZŠ Škvorec ŠKVOR Adresa školy: Tyršova 130, 250 83 Škvorec IČO: 70996768 IZO: 102438331 REDIZO: 600052231 Odloučené pracoviště: Třebohostice 41 Ředitel školy: Mgr. et Bc. Alena Sochůrková Koordinátor ŠVP: Mgr. Iveta Pape Kontakty: telefon: 224284037 mobil: 725521692 internetové stránky: email: Zřizovatel školy: www.skolaskvorec.cz [email protected] Městys Škvorec Masarykovo náměstí 122 250 83 Škvorec IČ: 00240869 telefon: 224283840 3 Platnost dodatku dokumentu ŠVP Škvorec Škvor: od 1. 9. 2013 Projednán na pedagogické radě dne 30.8.2013 Schválen ředitelkou školy dne: 30.8.2013 Mgr. et Bc. Alena Sochůrková ředitelka školy razítko školy 2. Charakteristika školy 2.1. Velikost školy Základní škola Škvorec patří mezi malé venkovské školy s prvním i druhým stupněm základní školy. Slouží k základnímu vzdělávání dětí městyse Škvorec a přilehlých obcí. Vyučování probíhá ve dvou budovách. Hlavní budova je ve Škvorci s devíti třídami, kde se vzdělávají přibližně dvě třetiny žáků. Druhá budova se nachází v nedalekých Třebohosticích, kde jsou umístěny čtyři třídy nejnižších ročníků. Školní družina se čtyřmi odděleními poskytuje žákům smysluplné využití volného času. Dvě oddělení pracují v budově ve Škvorci a dvě v budově školy Třebohostice. Stravování žáků a zaměstnanců je zajištěno dodávkou jídel od místní firmy Almed – zařízení školního stravování. Jedna výdejna jídla funguje ve Škvorci na adrese Masarykovo náměstí 122, druhá v budově školy v Třebohosticích. Ve školním roce 2012/13 měla škola na 1. stupni 7 tříd, z toho 3 v Třebohosticích, na 2. stupni 3 třídy. Kapacita školy je 200 žáků, v uvedeném roce se počet žáků pohybuje okolo 180. Škola je v dosahu PID a umožňuje vcelku dostatečné spojení s okolními obcemi, Úvaly a Prahou. Informace o svých aktivitách škola sděluje rodičům a veřejnosti prostřednictvím webových stránek www.skolaskvorec.cz . 2.2. Vybavení školy V současné době je vybavení školy omezeno stísněnými prostory budov. Šatny jsou řešeny šatními skříňkami na chodbách školy v přízemí, hygienická zařízení v budově Škvorec 4 projdou v blízké budoucnosti rekonstrukcí a doplněním. Škola nemá vlastní tělocvičnu, k výuce tělesné výchovy využívá nedalekou sokolovnu. Počet tříd s dostatečnou kapacitou (cca 20-24 žáků) má celkem 10 učeben. K dispozici je ještě jedna malá učebna (12 žáků) a počítačová učebna s 15 PC, kterou plánujeme rozšířit. Vybaveny jsou čtyři třídy na odloučeném pracovišti školy v Třebohosticích. Lavice a nábytek ve třídách jsou takřka nové. Škola je vybavena pěti interaktivními tabulemi v budově Škvorec a jednou v budově Třebohostice. Pomůcky k vyučování jsou v dostatečném množství. Na solidní úrovni je vybavení PC (15 v učebně PC, 1 v ředitelně, 2 ve sborovně a dále ve třídách s interaktivními tabulemi) Připojení k internetu je ve všech učebnách, sborovně i v kabinetech. Školní družina o 4 odděleních je vybavena dostatečně, ke své činnosti využívá prostory pro výuku, jen jedna učebna v budově školy Škvorec je vyčleněna pouze na provoz školní družiny. 2.3. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogický sbor školy se v současnosti jeví vcelku stabilizovaný. Učitelé a vychovatelé, kteří nesplňují kvalifikaci, si vzdělání doplňují, nebo je zárukou jejich výkonu dlouholetá praxe. Pedagogický sbor je soudržný, učí se pracovat v týmu a podává dobré výkony, je obětavý. Interpersonální vztahy jsou na dobré úrovni. Z hlediska krátkodobé perspektivy je sbor stabilizovaný. Jsou obsazeny všechny aprobace. Výhledově bude zapotřebí splnění kvalifikace všemi pedagogy. Nováčkům v pedagogickém sboru jsou ve škole přiřazeni uvádějící učitelé, kteří umožní lepší orientaci v problematice provozu a pomohou se lépe začlenit do kolektivu Je potřeba vytvořit vhodné pracovní podmínky zaměstnancům a požadovat celoživotní studium pedagogů, sledování trendů a novinek v oboru. Ke splnění tohoto cíle se jeví výhodnější vzdělávání celého sboru. Jádrem činnosti pedagogů školy je plánovité a systematické rozvíjení klíčových kompetencí žáků. K tomu využívají širokou škálu vzdělávacích strategií, metod a organizačních forem. K rozvoji komunikačních dovedností, týmové spolupráce a rozšiřování škály používaných vzdělávacích metod směřuje i další vzdělávání pedagogických pracovníků. Je plánováno na základě vyhodnocování potřeb školy, profesního zájmu pedagogů a objemu finančních prostředků k tomu určených. 2.4. Ročníkové a celoroční projekty, programy školy, kroužky Vzdělávací projekty spoluvytvářejí obsah vzdělávacího procesu ročníků i celé školy. Formy projektů jsou zejména ročníkové (krátkodobé, celoroční) a celoškolní. Příprava, realizace, výstupy a evaluace zvyšují efektivitu vzdělávacího procesu, motivují žáky a podporují spolupráci žáků a pedagogů. Právě ročníkové projekty mohou být stěžejným bodem projektové činnosti ve škole a to na období jednoho školního roku. Na I. stupni probíhají dílčí projektové dny dle zaměření roku, na II. stupni více tematicky k probíranému učivu. Usilujeme o smysluplné využívání volného času žáků, proto nabízíme kroužky, jejichž nabídku plánujeme v blízké budoucnosti rozšířit. 5 Na I. stupni pracuje hudební kroužek „Hry na flétnu“, který vystupuje při různých školních akcích a akcích organizovaných obcí. Angličtina je nabízena žákům prvních a druhých tříd, podchytí zájem a umožní lepší start povinného předmětu od 3. ročníku.. Dílničky pro předškoláky mají na škole dlouholetou tradici a svou náplní přilákají zájemce o vzdělávání v naší škole. Projekt „Ovoce do škol“ je určen žákům 1-5. tříd, kde hlavním smyslem je získání správných stravovacích návyků dětí. Žáci školy mají nově možnost pracovat s hlínou, škola je vybavena keramickou pecí. Další projekty jsou zařazovány příležitostně a slouží ke zpestření výuky, doplnění a rozšíření učiva i k zlepšení vztahu k prostředí, např. „72 hodin ruku na to“, ekologický projekt, v rámci kterého směřujeme k vytvoření ekokodexu. Svou tradici má Školní akademie, vánoční a jiné trhy, Josefský průvod, Zpívání na schodech, Rozloučení s deváťáky na obecním úřadě atd. Jeden z projektů je zpravidla celoroční se zapojením všech tříd. Cílem takového projektu je dovést žáky k lepšímu poznání regionu a navázání vztahů s místními a nedalekými subjekty. Spolupracujeme s obcí na jejích akcích např. při vítání občánků, vyřazení deváťáků, jarmarcích, rozsvícení stromečku a dalších, městysem pořádaných aktivitách. Součástí výuky jsou i pravidelné plavecké kurzy a ozdravné pobyty v přírodě pro žáky prvního stupně, lyžařský kurz pro žáky školy, kde upřednostňujeme druhostupňové zájemce. Tyto akce se uskutečňují v případě dostatečného počtu zájemců z řad žáků. 2.5. Spolupráce s rodiči a s jinými subjekty, mezinárodní spolupráce Rodiče jsou o průběhu vzdělávání svých dětí informováni průběžně prostřednictvím emailu, telefonicky a na třídních schůzkách. Velký význam přikládáme osobním setkáním zákonných zástupců a pedagogů. Dobrá komunikace s rodiči je jedním z hlavních cílů školy. Velmi podstatné pro správnou realizaci školního vzdělávacího programu je právě vtažení rodičů do procesu vzdělávání svých dětí. Toho není možné bez kvalitní vzájemné komunikace dosáhnout. Dalším nástrojem komunikace mezi školou, zákonnými zástupci žáky a žáky samotnými je školní webová stránka. Zde se mohou zájemci seznámit s termíny školních akcí, s plány výuky jednotlivých ročníků a s plným zněním některých důležitých dokumentů, např. školního vzdělávacího programu. Při škole pracuje Školská rada, která byla ustanovená ze tří zástupců rodičů, tří reprezentantů obce a tří sborem zvolených zástupců školy, učitelů. Ve školním roce 2013/14 plánujeme ustanovit „Žákovský parlament, který bude tvořen zástupci všech tříd druhého stupně a tříd prvního stupně, vyjma 1. ročníku. Žáci prostřednictvím svého parlamentu dávají podněty a připomínky k životu a organizaci školy, navrhují a sami organizují vlastní projekty a soutěže. Parlament může být důležitým pomocníkem a prostředníkem při řešení dětských problémů a pomáhá rozvíjet důležité schopnosti a klíčové kompetence svých členů. 6 Škola v současné době není zapojena do žádného projektu se zahraniční spoluúčastí, ale učitelé angličtiny a němčiny dostávají úkol k navázání kontaktů v této oblasti – zapojení školy do některého z projektů a organizace výměnných zájezdů. Nabízí se i možnost nekonkurenční partnerské školy. 2.6. Školní družina ŠD má současnou kapacitu 100 žáků a je naplněna. Podáváme žádost o rozšíření kapacity na 150 dětí. Ranní část se odehrává v budově Škvorec, poté se žáci rozdělují a část žáků vzdělávajících se v Třebohosticích je vychovatelkou doprovázena na autobus, kde jsou žáci předáni paní učitelce. Po otevření oddělení školní družiny v Třebohosticích budeme pružně reagovat na potřeby žáků a jejich rodičů. Organizace této součásti v minulosti nepřinášela žádné problémy a spokojenost dětí a rodičů je naším hlavním cílem. 2.7. Školní jídelna poskytuje výběr ze dvou jídel, které si strávníci navolí prostřednictvím čipu ve výdejně jídla. Strava je pestrá s obsahem zeleniny, ovoce, rozličných druhů masa, časté jsou těstoviny, luštěniny a rýže. Je zajištěn dostatek nápojů. V průběhu školního roku se nevyskytly žádné stížnosti na kvalitu stravy. Komunikace s rodiči pro odhlášení či přihlášení obědů je zajištěna prostřednictvím zvláštního telefonu. 3.Charakteristika ŠVP 3.1.Zaměření školy "Cílem vzdělání a moudrosti je, aby člověk viděl před sebou jasnou cestu života, po ní opatrně vykračoval, pamatoval na minulost, znal přítomnost a předvídal budoucnost". J.A.Komenský Základní vzdělávání vnímáme jako službu občanům a snažíme se reflektovat na jejich očekávání a individuální potřeby a potřeby společnosti. V našem pojetí je škola místem, které žáky motivuje a podporuje k aktivnímu učení se a nastartuje potřebu učit se po celý život. Vědomosti ve škole získané nejsou jenom encyklopedické, ale podporují rozvoj kompetencí učit se pracovat, řešit problémy, být sociálně přizpůsobivým a ohleduplným i umět správně odhadnout své možnosti. Charakter práce pak má v dětech podporovat pocit bezpečí, možnost pozitivního prožívání, získání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení. Naším cílem je zorientovat žáky v prostředí, které je obklopuje, naučit je vztahu k přírodě a aktivní potřebě pečovat o své okolí. Ekologická orientace školy se projevuje ve směřování k vzájemné úctě, spolupráci a podpoře hodnotných mezilidských vztahů. Přímým a závazným východiskem pro tvorbu Školního vzdělávacího programu, (který představuje tzv.“školní úroveň“ kurikulárních dokumentů pro základní vzdělávaní ZŠ) je Rámcový vzdělávací program (dále jen RVP) pro základní vzdělávání. Tento program vymezuje cílové zaměření vzdělávání, očekávaný výstup vzdělávání, klíčové kompetence, základní učivo (závazný standart vzdělávací nabídky), učební plány, aj. 7 Kurikulární dokument RVP je nedílnou součástí Školního vzdělávacího programu, (dále jen ŠVP). Proto náš ŠVP v následující části uvádí pouze informativně obecné cíle základního vzdělávání a klíčové kompetence s odkazem na RVP. Školní vzdělávací program vychází z koncepce Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Cílem základního vzdělávání je pomoci žákům získávat a postupně zdokonalovat klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké životu a na praktické jednání. Na utváření klíčových kompetencí se podílí devět vzdělávacích oblastí s jednotlivými vzdělávacími obory (oblasti i obory jsou součásti ŠVP). Samotná výuka probíhá v konkrétních vyučovacích předmětech a směřuje k očekávaným výstupům vzdělávacích oblastí a tedy i k dosažení klíčových kompetencí stanovených v RVP. 3.2. Klíčové kompetence V průběhu vzdělávání je nutné vybavit žáky vedle předmětových vědomostí a dovedností také znalostmi, dovednostmi, postoji a hodnotami, které budou moci využít nejen ve škole, ale především v běžném osobním životě, při studiu a později i ve své profesní kariéře. Právě tyto znalosti, dovednosti, postoje a hodnoty se v RVP ZV označují souhrnně jako klíčové kompetence a každý žák je může ve svém životě zužitkovat a uplatnit bez ohledu na to, co mu ve škole jde, o co se zajímá a co chce v budoucnu dělat. Klíčové kompetence žáka I. stupně: Kompetence k učení čte plynule a s porozuměním přiměřeně náročné texty, pracuje s nimi a přemýšlí o nich, reprodukuje obsah přečteného nebo viděného vědomě eliminuje rušivé podněty a vytváří si optimální podmínky pro učení používá slovník, encyklopedii, mapu, internet, získané informace třídí na základě pochopení porovnává nové informace se známými daty z různých předmětů a z běžného života, věří svému úsudku řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje získané vědomosti, posoudí vlastní pokrok, zamýšlí se nad radou je zodpovědný za své učení, reálně odhaduje své možnosti, věří svému úsudku, nachází souvislosti mezi vzhledem přírody a činností člověka Kompetence k řešení problému pojmenuje problém, zaměří na něj pozornost, zjistí a vysvětlí příčiny problému, určí možné následky vhodnými dotazy se ujistí, zda problémovou situaci pochopil, uvede alespoň jeden způsob řešení, cílevědomě se soustředí na nalezení řešení problému, řešení konfrontuje s daným problémem nalezené řešení si ověřuje nespokojí se s jediným řešením, hledá různé varianty prezentuje své řešení, pochválí cizí řešení přebírá zodpovědnost za řešení problému 8 vytváří si pohled na přírodu a společnost Kompetence komunikativní vlastními slovy správně formuluje obsah sdělení v rámci probíraných témat vytváří krátký mluvený nebo písemný projev, dodrží časovou posloupnost, udržuje oční kontakt, zopakuje vlastními slovy, co mluvčí řekl nezasahuje do repliky mluvčího před jejím ukončením projevuje souhlas či nesouhlas, dává známky zaujetí respektuje pravidla etiky při komunikaci zopakuje vlastními slovy, co mluvčí řekl adekvátně reaguje na nonverbální komunikaci (je pro něj čitelná), patřičně reaguje na zvuk i gesta rozvíjí si vlastní slovní zásobu upřesňuje svá tvrzení, když vidí, že nebyl pochopen neodsuzuje druhé za jejich názor dovede požádat o pomoc ovládá základní úkony na PC Kompetence sociální a personální rozlišuje dobré od zlého, přidržuje se toho, co poznal jako dobro utváří si představu o sobě samém, cení si vlastního těla, zná a oceňuje vlastní hodnoty je veden pozitivním prožitkem pochvaly, za správné konání si fixuje správné způsoby a jednání respektuje stanovená pravidla, počítá s důsledky svého chování, dokáže se vyrovnat s neúspěchem, ovládá návaly vzteku a hněvu zná a dodržuje školní řád přiměřeně reaguje na poznámky spolužáků, porovnává výkony, ohleduplně hodnotí práci, postoje uplatňuje znalosti a dovednosti ve skupině a ve spolupráci s učitelem se snaží jimi řídit aktivně pomáhá slabším, poskytne radu, pomoc rozlišuje fyzické a psychické násilí, dává najevo nesouhlas rozpoznává slabé a využívá své silné stránky Kompetence občanské popíše srozumitelně svá přání a pocity rozpozná pocity ostatních a vhodně na ně reaguje hodnotí své chování a přijímá kritiku, neprosazuje za každou cenu svůj názor a postoj dodržuje svoje povinnosti a je si vědom svých práv vědomě ovládá své jednání a chování uplatňuje zásady zdravého životního stylu orientuje se v krizové situaci a chová se zodpovědně podle svých možností po rychlém zvážení rizik poskytuje účinnou pomoc chrání historické dědictví aktivně a plánovitě se věnuje pohybu a ochraně svého zdraví 9 respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí vědomě šetří energií, třídí odpad má povědomí o ekologii Kompetence pracovní pro svoji činnost volí vhodný materiál a hospodárně s ním zachází vybírá si vhodné pracovní nástroje a pomůcky, zachází s nimi s rozumem, udržuje je v pořádku pracuje podle slovního návodu či předlohy, ve skupině se dělí o pomůcky i materiál volí vhodné pracovní postupy podle svých možností poskytuje první pomoc při úrazu dodržuje základní principy chování ve skupině Klíčové kompetence žáka pro II. Stupně: Kompetence k učení žák vyhledává a třídí informace, systematizuje je a kriticky posuzuje. Umí poznat souvislosti, propojit je a vyvodit závěry. vědomosti aplikuje v praktickém životě a nalézá způsoby efektivního učení. směřuje k samostudiu a uvědomuje si potřebu celoživotního učení, pěstuje si pozitivní vztah k učení. Kompetence k řešení problému žák čte text s porozuměním a získané znalosti aplikuje k řešení problémů. zapojuje se do projektů, kde týmově řeší různé problémy. v rámci svých možností vyvozuje nové poznatky, využívá různé informační zdroje. je schopen naplánovat a zrealizovat různé akce, diskutuje a prezentuje výsledky svých akcí. žák pracuje s chybou. Kompetence komunikativní žák formuluje své myšlenky do logických sledů, používá svých znalostí ve vhodných komunikačních situacích, umí argumentovat a vhodnou formou obhajovat vlastní názor a naslouchat druhým. je schopen utvářet přátelské vztahy, pracovat ve skupině a podílet se na tvorbě projektů. přiměřeně a vhodně hodnotí práci druhých, sebehodnotí se. projevuje se slušným chováním v různých životních situacích. Kompetence sociální a personální 10 umí pracovat samostatně i v týmu, kde se podílí na vytváření společných závěrů účastní se společných akcí (ozdravných pobytů, lyžařských výcvikových kurzů, výletů a exkurzí) a na nich své sociální a personální kompetence aplikuje. je zodpovědný za své jednání a umí respektovat druhé. osvojením si kultivovaného projevu podporuje rozvoj sebedůvěry při vystupování na veřejnosti navštěvují různé kulturní akce a účastní se akcí sportovních. prochází kurzy protidrogové prevence. Kompetence občanské všichni žáci si uvědomují, že mají stejnou šanci bez ohledu na individuální odlišnosti. Žáci se podílejí na chodu školy (žákovský parlament). žáci se účastní na tvorbě pravidel soužití a respektují je. žáci příležitostně spolupracují se složkami veřejného života (knihovna, policie, úřad městyse, soud, hasiči, krizová centra…), navštěvují muzea, knihovny, divadla, kina, čímž si osvojují pravidla společenského života a úcty k hodnotám a majetku. žáci nacvičují chování v krizových situacích, umí poskytnout první pomoc. žák chápe problémy životního prostředí, aktivně ho chrání a pečuje o své zdraví, respektuje pravidla hygieny a bezpečnosti práce. Kompetence pracovní žáci aktivně vyhledávají z různých zdrojů informace, které doplňují a zpestřují výklad učitele. osvojují si pravidla psychohygieny při práci. operativně reagují na změněné pracovní podmínky. uvědomují si osobní zodpovědnost za výsledky své práce. zkouší a poznají různé pracovní činnosti v rámci výuky, příležitostně nebo zapojením do projektů. mají možnost usměrnění profesní orientace (vyplnit testy profesní orientace, spolupracovat s úřadem práce). 3.3. Výchovné a vzdělávací strategie K utváření klíčových kompetencí volí škola jako celek ale také jednotliví učitelé různé výchovné a vzdělávací strategie. Výchovné a vzdělávací strategie jsou souborem postupů, metod a aktivit, které procházejí napříč celým vzděláváním a jsou nabízeny všem žákům. Tyto strategie jsou voleny tak, aby vedly žáky k samostatnosti, tvořivosti, přemýšlení, vzájemné toleranci a úctě, k rozvoji komunikačních dovedností a spolupráci. Skupinové učení Žáky často rozdělujeme do pracovních skupin. V rámci těchto skupin si děti kromě učiva osvojují také dovednost spolupracovat, rozdělovat práci, plánovat ji a další pracovní, komunikativní, sociální a personální kompetence. Problémové vyučování 11 Tam, kde je to možné, nepředkládáme žákům hotové informace, ale na základě toho, co vědí, formulujeme problém, který pak mají žáci řešit. Žáci při této metodě pracují buď individuálně, ve dvojici nebo skupině. Problémovou metodou žáci rozvíjejí své kompetence k řešení problémů. Konstruktivistický postup S problémovým vyučováním souvisí využívání postupů konstruktivistické pedagogiky. Ta spočívá v tom, že aktivně využívá poznatků a zkušeností, které žáci o probíraném jevu získali ve svém dosavadním životě, tedy dříve než je systematicky probírají ve škole. Samotné kompetence si zde buduje sám žák, učitel mu svou činností vytváří bezpečné „lešení“. Úlohou učitele při tomto postupu je mimo jiné navozovat takové situace, ve kterých si žák uvědomuje nejen to, co již ví, ale také to, co ještě neví, a je motivován k tomu, aby si vědomosti, dovednosti doplnil, případně upravil. Vrstevnické vyučování – učení vyučováním Výsledky pedagogického výzkumu i praxe ukazují, že nejvíce se člověk naučí to, co sám učí. Schopnosti, dovednosti a znalosti totiž musí být při učení propojeny souvislostmi s velkými přesahy do jiných oblastí. Při použití této metody se učitel se žákem (žáky) dohodne na tématu, které bude (budou) prezentovat jiným žákům. Učitel přitom plní funkci poradenskou. Touto metodou žáci rozvíjejí zejména své kompetence k učení, kompetence komunikativní a kompetence pracovní. Práce s textem Dovednost orientovat se v textu, vyhledávat důležité údaje, chápat smysl textu a schopnost vyjádřit jej vlastními slovy není důležitá jen pro jazykové vzdělávání a na základní škole, ale ve všech oborech po celou dobu studia a poté i v praktickém životě. Proto věnujeme rozvoji čtenářských kompetencí pozornost po celou dobu školní docházky. Pracujeme při tom s tištěným i elektronickým textem. Pedagogické projekty Jde o vyučovací metodu, kterou jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování zadaných úkolů a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Ve škole realizujeme různé druhy projektů – celoškolní, ročníkové, celoroční, střednědobé, krátkodobé. Výhodou této metody je, že propojuje život školy s praxí. Pedagogické projekty napomáhají rozvoji kompetencí k učení, k řešení problémů, kompetencí pracovních a v případě propojení s metodou skupinového učení i kompetence komunikativní. Projektové vyučování Výsledkem týdenního, respektive čtrnáctidenního plánování práce, kdy je často stanoveno jedno téma, ke kterému se vztahuje výuka všech předmětů, je projektový charakter vyučování. Ústřední téma je zpracováváno z různých pohledů, které pak propojením dávají vzniknout porozumění vyšší úrovně než jednooborové vnímání jevů a problémů. Tento přístup rozvíjí všechny klíčové kompetence definované v RVP ZV. Vzdělávání v souvislostech Dalším způsobem, který umožňuje žákům pohlížet na svět a lidskou společnost globálně, je vzdělávání v souvislostech. Ty nejsou vždy předkládány jako hotové a neměnné, žáci je 12 objevují aktivně vlastní činností. Tento přístup je realizován v rámci integrovaných předmětů a aktivního vytváření mezipředmětových vztahů. Také tento postup rozvíjí všechny klíčové kompetence stanovené RVP ZV. Komunitní kruhy Komunitní kruhy jsou setkáními v rámci výuky, během nichž žáci sedí v kruhu a společně řeší problémy třídy, ročníku, hledají odpovědi na otázky spojené s výchovou nebo vzděláváním. Zde je vytvářen bezpečný prostor pro prezentování, formování i případnou korekci postojů žáků k nejrůznějším otázkám, skutečnostem, které se jich týkají. Komunitní kruhy rozvíjejí hlavně kompetence komunikativní, občanské, sociální a personální i kompetence k řešení problémů. Výše uvedené vzdělávací strategie nejsou jedinými, které jsou ve škole používány. Jsou však těmi, které se používají často a ve všech ročnících. 3.4. Cíle vzdělávacího programu Hlavní vzdělávací cíle naší školy jsme vytýčili v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání: Žáci se v průběhu školní docházky učí: 1. používat potřebné strategie učení 2. tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy 3. všestranně, účinně a otevřeně komunikovat (včetně komunikace v cizích jazycích a komunikace prostřednictvím moderních informačních a komunikačních technologií) 4. spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých 5. projevovat se jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňují svá práva a plní své povinnosti 6. projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací, vnímavosti a pěstování citlivých vztahů k lidem, svému prostředí i k přírodě 7. aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný 8. žít společně s ostatními lidmi, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám 9. poznat a rozvíjet své vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnostmi a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci 3.5. Vzdělávání žáků se speciálními potřebami včetně žáků mimořádně nadaných Poskytování poradenských služeb ve škole Poradenské služby zajišťuje výchovný poradce ve spolupráci s metodikem prevence, vedením školy, třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky. Zaměření poradenských služeb na: 13 poradenství žákům v oblasti učebních postupů, stylů a strategií, poradenství rodičům žáka ve výchově a vzdělávání poradenství při školní neúspěšnosti, postupy řešení neprospěchu a podpora žáků ve zlepšení, prevence neúspěchu, poradenství při řešení a prevenci sociálně patologických jevů – rodině a žákovi, postupy řešení ve spolupráci výchovného poradce a pedagogických pracovníků, poradenství v obtížných životních situacích žákům, rodičům v souvislosti s výchovou dětí, kariérové poradenství, volba školy, povolání poradenství při integraci žáka se speciálními vzdělávacími potřebami, včetně žáků z odlišného kulturního prostředí a žáků se sociálním znevýhodněním, poradenství ke vzdělávání mimořádně nadaných žáků, metodickou podporu učitelů v psychologických a speciálně pedagogických dovednostech při pedagogické práci s žáky, poskytování informací o dalších službách poradenských zařízení a spolupráce s dalšími odbornými institucemi. Výchovný poradce je k dispozici v rámci svých konzultačních hodin podle individuální potřeby žáků, rodičů a pedagogů. Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem „Minimální preventivní program“ pro daný školní rok a koordinuje jeho realizaci. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. Výchovný poradce je v kontaktu s oddělením péče o dítě příslušných obecných úřadů. Škola monitoruje rizika sociálně patologických jevů a při varovných signálech svolává setkání s rodiči, konzultace s žáky a nabízí podporu a poradenství. Škola spolupracuje s dalšími organizacemi v oblasti prevence sociálně patologických jevů a využívá vybrané programy. Péče o žáky se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se zdravotním postižením (tělesným, zrakovým, sluchovým, mentálním, autismem, vadami řeči, souběžným postižením více vadami a vývojovými poruchami učení nebo chování), žáci se zdravotním znevýhodněním (zdravotním oslabením, dlouhodobým onemocněním a lehčími zdravotními poruchami vedoucími k poruchám učení a chování) a žáci se sociálním znevýhodněním (z rodinného prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou a žáci v postavení azylantů a účastníků řízení o udělení azylu). Výchovný poradce ve spolupráci s třídním učitelem zjišťuje vzdělávací potřeby žáků a ve spolupráci s poradenským zařízením zajišťuje odbornou diagnostiku. Na základě diagnostiky 14 jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žáci se zdravotním postižením i žáci mimořádně nadaní jsou integrováni v rámci běžných tříd. Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog, třídní učitel a další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy. Speciálně pedagogickou péči zajišťuje výchovný poradce školy ve spolupráci s třídními učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky. Koordinuje sestavení individuálního vzdělávacího plánu ve spolupráci s učiteli a rodiči. Zprostředkovává další odbornou péči a diagnostiku ve spolupráci s poradenským pracovištěm. Speciálně pedagogická individuální a skupinová práce probíhá zpravidla v rámci třídy i mimo ni. Péče o talentované a mimořádně nadané žáky Škola vyhledává a rozvíjí talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišťování mimořádného nadání žáků spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného vyšetření sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. V rámci výuky je zařazována práce v diferencovaných skupinách podle nadání žáka. Pro nadaného žáka učitel připravuje a zadává školní práci, která odpovídá a rozvíjí úroveň jeho dovedností v oblasti jeho nadání. Nadaní žáci individuálně nebo skupinově navštěvují vybrané bloky výuky ve vyšším ročníku, případně jsou vytvářeny skupiny žáků s talentem pro určitou výukovou oblast. 3.6. Řízení a organizace výuky Řízení a koordinace práce učitelů V rámci celé školy učitelé spolupracují na přípravě celoročního celoškolního projektu a promýšlejí vertikální propojení celé školy. Týmová setkání všech učitelů probíhají formou pravidelných měsíčních pracovních porad, jejichž výstupem je plán práce na následující měsíc zveřejňovaný na webu. 1. Učitelé v ročníku společně plánují vyučovací proces a koordinují výuku jednotlivých vzdělávacích oblastí tak, aby výuka tvořila smysluplný celek. Připravují a realizují ročníkové projekty. 2. Učitelé využívají vhodné metody a formy práce, do výuky příležitostně zařazují práce dětí ve skupinách. V rámci vybraných témat nebo projektů může být práce žáků plánována společně pro více ročníků. 3. Základním plánovacím obdobím činnosti žáků je týden. V rámci každého týdne musí být do aktivit žáků zařazeny takové cíle a činnosti, které vedou k rozvíjení klíčových kompetencí žáků přiměřeně věku. 4. Učební plán 4.1.Systém výuky Výuka pode ŠVP je realizována v 1. – 9. postupovém ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 15 1. období 2. období 3. období 1.-3. ročník 4.-5. ročník 6.-9. ročník Základní vyučovací jednotkou je vyučovací hodina (45 min). Rozvrh hodin v týdnu není v ŠVP chápán jako dogma. Učitelé (zejména na I. stupni ZŠ) si mohou po dohodě s vedením školy rozvrhnout denní (týdenní) program výuky při zachování časových proporcí jednotlivých předmětů v týdnu. Výuku lze realizovat i jiným typem vyučovací jednotky (delší časový úsek než 45 minut) při dodržení zásad hygieny školní práce (přestávky, relaxace atd.) ŠVP nestanovuje závazně formy a metody výuky, nechává na vyučujících, aby si zvolili takové, které budou vést k očekávaným výstupům. 4.2. Vzdělávací oblasti, obory a vyučovací předměty Vzdělávací obsah základního vzdělávání je v RVP ZŠ orientačně rozdělen do devíti vzdělávacích oblastí a dále se člení na obsahově blízké obory vzdělávacích oblastí. Vzdělávací oblasti : Jazyk a jazyková komunikace – vzdělávací obory: Český jazyk a literatura Cizí jazyk Další cizí jazyk Vyučovací předměty: Český jazyk a literatura, Anglický jazyk, Německý jazyk Matematika a její aplikace – vzdělávací obor: Matematika a její aplikace, vyučovací předmět: Matematika Informační a komunikační technologie vyučovací předmět: Informatika Člověk a jeho svět – vzdělávací obor: Člověk a jeho svět vyučovací předměty: Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda Člověk a společnost – vzdělávací obory: Dějepis, Výchova k občanství, vyučovací předměty: Dějepis, Výchova k občanství Člověk a příroda – vzdělávací obory: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis, vyučovací předměty: Fyzika, Chemie, Přírodopis, Zeměpis Umění a kultura – vzdělávací obory: Hudební výchova, Výtvarná výchova vyučovací předměty: Hudební výchova, Výtvarná výchova Člověk a zdraví – vzdělávací obory: Výchova ke zdraví, Tělesná výchova vyučovací předměty: Výchova ke zdraví, Tělesná výchova Člověk a svět práce – vzdělávací obor: Člověk a svět práce vyučovací předmět: Člověk a svět práce Doplňující vzdělávací obory: Dramatická výchova Volitelné předměty: etika, ochrana přírody životního prostředí, informatika 16 4.3. Učební plán pro I. stupeń Učební plán Obsahuje počet hodin jednotlivých předmětů a oblasti v každém ročníku Vzdělávací oblast Zahrnuté obory 1.r. 2.r. 3.r. 4.r. Jazyk a jazyková komunikace Český jazyk a literatura 9 8 8 6 6 Anglický jazyk 0 0 3 4 4 Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Člověk a jeho svět Matematika a její aplikace 4 4 4 4 4 Informatika 0 0 0 1 1 Člověk a jeho svět 2 3 3 3 3 Výtvarná výchova 1 2 2 2 2 Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce Doplňující obor Rozšiřující oblast Celkem 5.r. 3 7 48 1 1 2 20 0 2 2 1 14 4 9 14 Hudební výchova 1 1 1 1 1 5 Tělesná výchova 2 2 2 2 2 Člověk a svět práce 1 1 1 1 1 5 5 Dramatická výchova 0 1 1 0 0 2 2 Volitelný předmět 0 0 0 1 2 3 3 Celkem 20 22 25 25 26 1 10 0 1 118 18 Poznámky k učebnímu plánu pro 1. stupeň: Disponibilní hodiny 1. stupeň předmět ročník Počet hodin Český jazyk a literatura 3+5 2 Anglický jazyk 4+5 2 Informační technologie 4 1 Člověk a jeho svět 2+4 2 Umění a kultura 2+3 2 Dramatická výchova 2+3 2 Volitelný předmět 4+5 3 Celkem 14 Volitelný předmět vychází ze zájmu žáků – je obsahově zaměřen na oblast vztahu k přírodě, etiku, kulturu apod. 17 4.4. Učební plán pro II. stupeň Vzdělávací oblast Zahrnuté obory 6.r. 7.r. 8.r. 9.r. Celkem 1 Český jazyk a literatura 4 4 4 4 Anglický jazyk 4 3 3 3 Německý jazyk 1 3 3 3 Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Matematika a její aplikace 4 4 4 4 Informatika 2* 2* 1* 1* 6 Člověk a společnost Dějepis 2 2 2 2 8 Výchova k občanství 1 1 1 1 4 Fyzika 2 2 2 2 8 Chemie 0 0 2 2 4 Přírodopis 2 1 2 1 6 Zeměpis 2 2 1 2 7 Hudební výchova 1 1 1 1 4 Výtvarná výchova 2 2 1 1 6 Výchova ke zdraví 0 0 1 1 2 Tělesná výchova 2 2 2 2 8 Člověk a svět práce 1 1 1 1 4 Volitelný předmět 2* 2* 1* 1* 6 Celkem 30 30 31 31 Jazyk a jazyková komunikace Člověk a příroda Umění a kultura Člověk a zdraví Člověk a svět práce 6 1 3 39 1 0 1 6 1 22 16 6 12 25 10 10 4 122 *Žáci si v rámci volitelného předmětu opakovaně vybírají obor informatika, jehož výuka je dětem blízká. Zahrnuté obory jsou zároveň vzdělávacími předměty. 18 5. Učební osnovy 5.1. Jazyk a jazyková komunikace charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury patří k podstatným znakům všeobecné vyspělosti absolventa základního vzdělávání. Jazykové vyučování vybavuje žáka takovými znalostmi a dovednostmi, které mu umožňuji správně vnímat různá jazyková sdělení rozumět jim, vhodně se vyjadřovat a účinně uplatňovat i prosazovat výsledky svého poznáváni. Obsah vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace se realizuje ve vzdělávacích oborech Český jazyk a literatura, Cizí jazyk – Anglický jazyk a další cizí jazyk – Německý jazyk. vzdělávací obor: Český jazyk a literatura vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován ve všech ročnících I. i II. stupně. Český jazyk a literatura má mezi vyučovacími předměty stěžejní postavení, protože rozvíjí způsobilosti, které jsou důležité pro vzdělávání ve všech dalších vzdělávacích oborech. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter, ale pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační a slohové výchovy, Jazykové výchovy a Literární výchovy. Ve výuce se však vzdělávací obsah jednotlivých složek vzájemně prolíná. Je tedy syntézou složky stylistické (zaměřené komunikačně), gramatické (jazykovědné) a literární (teoretické i historické). Uvedené složky jsou v jednotlivých ročnících zastoupeny rovnoměrně. Dovednosti, které si v rámci předmětu žáci osvojují, jsou důležité nejen pro vzdělávání v mateřském jazyce, ale i pro výuku cizích jazyků. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu Český jazyk a literatura je zaměřeno na rozvíjení kultivovaného písemného a ústního projevu, na porozumění různým druhům mluvených i psaných jazykových projevů, na orientaci v různých komunikačních situacích. Dále je zaměřeno na vnímání literatury jako specifického zdroje poznání a prožitků. V neposlední řadě se zabývá prací s různými zdroji informací (slovníky, encyklopedie, jazykové příručky, bibliografie, internet) pro rozšiřování znalostí a dovedností potřebných k dalšímu vzdělávání a sebevzdělávání. Verbální i neverbální komunikace se může vhodně rozvíjet i prostřednictvím dramatické výchovy. Cizí jazyk a další cizí jazyk přispívají k chápání a objevování skutečností, které přesahují oblast zkušeností zprostředkovaných mateřským jazykem. Poskytují živy jazykový základ a předpoklady pro komunikaci žaků v rámci integrované Evropy a světa. Osvojování cizích jazyků pomáhá snižovat jazykové bariéry a přispívá tak ke zvýšeni mobility jednotlivců jak v jejich osobním životě, tak v dalším studiu a v budoucím pracovním uplatnění. Výuka předmětu probíhá většinou ve kmenových třídách nebo dle potřeby v počítačové učebně, pracují s interaktivní tabulí. Bývá doplněna i o návštěvy knihoven, divadel nebo muzeí. 19 I. stupeň Vyučovací předmět Český jazyk je v 1. ročníku dotován devíti hodinami, ve 2. a 3. ročníku čtyřmi hodinami v 4. a 5. ročníku šesti hodinami. Na prvním stupni je prvořadým cílem vytvořit žákům vzdělávací nástroje - čtení a psaní, které jsou nezbytné k ovládnutí základních jazykových jevů, pro dorozumívání v ústní i písemné podobě. Dále směřujeme k utváření základů rukopisu, k osvojování a rozvíjení čtenářských schopností a dovedností, k užívání různých zdrojů informací (slovníky, encyklopedie, katalogy, PC,…) a k rozšiřování znalostí a dovedností potřebných pro další rozvoj a vývoj V školním roce 2013/14 začínáme s novou technikou výuky čtení . Metoda „SFUMATO“- splývavé čtení spadá do oblasti inkluzivního myšlení, tzn. , že v sobě obsahuje individuální přístup s respektováním věkových zvláštností. Dítě je pozorné, soustředěné a aktivní zároveň! Při učení technikou splývavého čtení se zabrání dvojitému čtení, dítě čte plynule a s porozuměním, po stránce fyziologické se tvoří „půda“ pro správné dýchání a umístění tónu v dutině ústní (všechny metodiky dosud používaly při expozici hlásky deklamační techniky a vytvářely špatný návyk dechového frázování - lidská řeč je zpívavá!). Dítě musí projít intonačním vývojem tak, že se naučí tvarovat a barvit hlas při dodržování hygienických požadavků. Dokonale rozlišuje dlouhé a krátké samohlásky, naučí se pečlivě vyslovovat. Technický základ a intonační vývoj musí být doplněn o prožitek při učení hlásek (písmen). Důležitý je právě dramatický prožitek v reálném prostoru! Technika splývavého čtení rozlišuje dokonale zvukovou a grafickou podobu slova, zdokonaluje vyjadřovací schopnosti, přináší čtení s porozuměním. II. stupeň Vyučovací předmět Český jazyk a literatura je vyučován s časovou dotací čtyři hodiny týdně v 6.-9. ročníku. Vzdělávání v předmětu Český jazyk a literatura slouží především k podchycení a rozvíjení pozitivního vztahu k mateřskému jazyku. Žáci se seznámí s podobami českého jazyka – spisovnou i nespisovnou, různými jazykovými sděleními a typy textů, zásadami kultivované komunikace ústní i písemné. Prostřednictvím četby poznají základní literární druhy a žánry. Cílem výuky je dosažení dobré jazykové úrovně, správné vnímání různých sdělení, užívání vhodných jazykových prostředků dle typu komunikace. Žáci budou důsledně vedeni k postupnému osvojování jazyka jako prostředku k získávání a předávání informací a názorů. Ve výuce na obou stupních budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence: Klíčové kompetence k učení - žák plynule čte s porozuměním textu, vyhledává a třídí informace, které využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a v praxi - umí aplikovat naučená pravidla pravopisu a jejich vzájemnou propojenost v procesu učení, tvůrčích činnostech a v praktickém životě Klíčové kompetence k řešení problému -žák si zkontroluje svoji práci, objevuje chyby a odstraní je. Dokáže obhájit své rozhodnutí 20 -vyhledává informace vhodné k řešení problémů -aplikuje poznatky z jiných oborů, v reálné situaci volí způsoby řešení podle vlastního úsudku Klíčové kompetence komunikativní -žák se kultivovaně vyjadřuje a rozšiřuje slovní zásobu, nacvičuje prezentování svých myšlenek a názorů -využívá aktivní slovní zásoby k výstižnému vyjadřování, k souvislému a kultivovanému projevu -správně třídí slovní druhy a vědomě je používá ve vhodných komunikačních situacích -rozumí i prostředkům nejazykové komunikace -dorozumívá se kultivovaně, výstižně spisovnou češtinou Klíčové kompetence sociální a personální -žák pracuje ve skupině, diskutuje a ochotně spolupracuje. Dodržuje dohodnutá pravidla a respektuje ostatní -osvojením kultivovaného projevu podporuje rozvoj své osobnosti a sebedůvěry při vystupování na veřejnosti -přispívá k diskusi ve skupině i v celé třídě, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu Klíčové kompetence občanské -poznává národní a kulturní tradice a chápe jejich význam, zapojuje se aktivně do kulturních akcí školy a života obce Klíčové kompetence pracovní žák dodržuje hygienická pravidla při čtení a psaní, plánuje učení a organizuje své pracovní místo Výchovné a vzdělávací strategie : -u žáků rozvíjíme dovednosti potřebné k osvojení učiva a výuku směřujeme k zvládnutí jazykových jevů v ústní i písemné podobě - učitel vede žáky k postupnému vyhledávání, třídění, porovnávání a vzájemnému propojování informací a jejich prezentaci, klademe důraz na přiměřené používání správné 21 terminologie, vedeme žáky k vyhledávání, zpracování a praktickému využívání informací získaných z literatury a internetu - zadáváme úkoly zřetelným a srozumitelným způsobem, s důrazem na možnost více postupů vedoucích ke správnému řešení - dáváme důraz na formy práce, při nichž žáci sami hledají možná řešení a sami navrhují metody k dosažení výsledků, povzbuzujeme žáky ke kritickému myšlení a k obhajobě svých rozhodnutí - účelně využíváme skupinové práce vyžadující vzájemnou komunikaci, diskusi a vzájemnou spolupráci - vedeme žáky k úctě k tradicím a historickému a kulturnímu dědictví Cizí jazyk - Anglický jazyk Vyučovací předmět Anglický jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku. Jeho obsahem je naplňování očekávaných výstupů vzdělávacího oboru Cizí jazyk a souvisejících tematických okruhů průřezových témat. Cílem je poskytnout žákům nástroj komunikace při kontaktu s lidmi z různých částí světa, ale i pro práci s počítačem, internetem atd. Proto klademe důraz na rozvoj komunikačních dovedností, kterým podřizujeme i výuku gramatické části vzdělávacího předmětu. Ve 4., 5. a 6. ročníku je týdenní dotace posílena vždy jednou disponabilní hodinou. Tato hodina je věnována zejména rozvoji konverzačních dovedností žáků. I. stupeň Cílem předmětu anglický jazyk na 1. stupni je poskytnout žákům základ slovní zásoby a běžných konverzačních frází, na jednoduchých textech budovat čtenářské dovednosti a na nich pak schopnost psát. Gramatiku učíme teprve tehdy, když jsou příslušné pojmy zvládnuty v předmětu český jazyk a literatura (např. časování sloves). II. stupeň Na druhém stupni pracují žáci ve větší míře s autentickými texty, konverzují spolu anglicky ve větších celcích. V souvislosti s probíraným zeměpisným a dějepisným učivem se žáci seznamují s reáliemi anglicky mluvících zemí. Další cizí jazyk - Německý jazyk Předmět Německý jazyk naplňuje očekávané výstupu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk RVP ZV. Německý jazyk je vyučován tak, aby logicky navazoval na výuku českého a anglického jazyka. Vyučovací předmět Německý jazyk je realizován v 6.ročníku jednou a 7. 8. a 9. postupném ročníku vždy s tříhodinovou týdenní dotací. 22 Učitel motivuje žáky (formou krátkých rozhovorů) vyjádřit své myšlenky a přání. Ve vyučovacím předmětu Anglický jazyk a Německý jazyk využíváme strategie, které napomáhají k utváření klíčových kompetencí: Kompetence k učení žák chápe důležitost schopnosti komunikovat v cizím jazyce pro další studium i praktický život, umí propojitt probraná témata a jazykové jevy, umí samostatně vyhledávat nástroje k odstraňování problémů při komunikaci v angličtině a v němčině Kompetence k řešení problémů řeší jednoduché problémové situace v cizojazyčném prostředí, nebojí se mluvit anglicky, německy s cizím člověkem, naučí se opsat obsah myšlenky, chybí-li slovní zásoba. Kompetence komunikativní rozumí jednoduchému sdělení v cizím jazyku, umí v těchto jazycích zformulovat jednoduché myšlenky využívá dovednosti osvojené v anglickém a německém jazyku k navázání kontaktu či vztahu. Kompetence sociální a personální v jednoduchých situacích vyžádá a poskytne pomoc, radu dodržuje v anglicky a německy mluvícím prostředí zásady slušného chování, spolupracuje v anglicky a německy hovořící skupině na jednoduchém úkolu. Kompetence občanské získá představu o zvycích v anglicky a německy mluvících zemích a porovnávat je se zvyky našimi, umí srovnávat ekologické a environmentální otázky týkající se anglicky a německy mluvících zemí a České republiky. Kompetence pracovní samostatně pracuje s dvojjazyčným a výkladovým slovníkem, využívá obou jazyků k získávání informací z různých oblastí. 23 Výchovné a vzdělávací strategie: Při výuce cizího jazyka učitel motivuje žáky ke každodennímu opakování učiva. Je kladen důraz na zvládnutí základní slovní zásoby. K ověření látky jsou vhodné různé formy soutěží jednotlivců nebo skupin. Opakování gramatiky lze provést formou krátkých testů nebo doplňujících cvičení. Nová látka je vykládána po malých krocích vždy po ověření zvládnutí předešlého učiva. Učitel zjišťuje míru znalostí učiva v rozmezí týdenních nebo měsíčních opakovacích testů. Ve výuce je kladen velký důraz na čtenářskou gramotnost. K tomu se velmi osvědčila poslechová metoda s následným čtením textu. Ve vyšších ročnících by měli žáci umět pracovat s neznámým textem - čtení a překlad článků z časopisů nebo novin a k tomu využívat slovníků nebo překladačů. Pro zvládnutí slovní zásoby a gramatiky za určité období (1-2 měsíce) žáci mohou prokázat své znalosti ve školních projektech na zadané téma. Učitel motivuje žáky (formou krátkých rozhovorů) vyjádřit své myšlenky a přání. 5.2. Matematika a její aplikace charakteristika vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace je v základním vzdělávání založena především na aktivních činnostech, které jsou typické pro práci s matematickými objekty a pro užití matematiky v reálných situacích. Poskytuje vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě a umožňuje tak získávat matematickou gramotnost. Pro tuto svoji nezastupitelnou roli se prolíná celým základním vzděláváním a vytváří předpoklady pro další úspěšné studium. Žáci si postupně osvojují některé pojmy, algoritmy, terminologii, symboliku a způsoby jejich užití. vzdělávací obor: Matematika a její aplikace vyučovací předmět: Matematika Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tematické okruhy. V tematickém okruhu „Čísla a početní operace“ na prvním stupni, na který navazuje a dále ho prohlubuje na druhém stupni tematický okruh Číslo a proměnná, si žáci osvojují aritmetické operace v jejich třech složkách: dovednost provádět operaci algoritmické porozuměni (proč je operace prováděná předloženým postupem) významové porozuměni (umět operaci propojit s reálnou situací). Učí se získávat číselné údaje měřením, odhadováním, výpočtem a zaokrouhlováním. Seznamují se s pojmem proměnná a s její rolí. V dalším tematickém okruhu „Závislosti, vztahy a práce s daty“ žáci rozpoznávají určité typy změn a závislostí, které jsou projevem běžných jevů reálného světa. Uvědomují si změny a závislosti známých jevů, docházejí k pochopení, že změnou může byt růst i pokles a že změna může mít také nulovou hodnotu. Tyto změny a závislosti žáci analyzují z tabulek, diagramů a grafů, v jednoduchých případech je konstruují. Zkoumání těchto závislostí směřuje k pochopení pojmu funkce. 24 V tematickém okruhu „Geometrie v rovině a v prostoru“, žáci určují a znázorňují geometrické útvary a geometricky modelují reálné situace, hledají podobnosti a odlišnosti útvarů, které se vyskytuji všude kolem nás, uvědomují si vzájemné polohy objektů v rovině (resp. v prostoru), učí se porovnávat, odhadovat, měřit délku, velikost uhlů, obvod a obsah (resp. povrch a objem), zdokonalovat svůj graficky projev. Zkoumání tvarů a prostoru vede žáky k řešení úloh a problémů, které vycházejí z běžných životních situací. Důležitou součástí matematického vzdělávání jsou „Nestandardní aplikační úlohy a problémy“, jejichž řešeni může být do značné míry nezávislé na znalostech a dovednostech školské matematiky, ale při němž je nutné uplatnit logické myšlení. Tyto úlohy by se měly prolínat všemi tematickými okruhy v průběhu celého základního vzdělávání. Žáci se učí řešit problémové situace a úlohy z běžného života, pochopit a analyzovat problém, utřídit údaje, provádět situační náčrty. Řešeni logických úloh, jejichž obtížnost je závislá na míře rozumové vyspělosti žaků, posiluje vědomí žáka ve vlastní schopnosti logického uvažování a může podchytit i ty žáky, kteří jsou v matematice méně úspěšní. I.stupeň Vyučovacímu předmětu Matematika je na 1. stupni věnována časová dotace 4 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách, k procvičování nejrůznějších úkolů lze využívat počítačovou učebnu s výukovými programy nebo interaktivní tabule. Využíváme také různé didaktické hry, počtářské soutěže apod. Ve vyučovacím procesu učitelé používají různé metody a formy práce, které vedou ke schopnosti pracovat samostatně, ve dvojici i kooperovat ve skupinách, podporují jejich schopnost sebekontroly a sebehodnoceni. II.stupeň Vyučovací předmět Matematika na 2. stupni navazuje na předmět Matematika na 1. stupni. Matematice je věnována hodinová dotace 4 hodin v každém ročníku. Předmět rozvíjí vědomosti a dovednosti potřebné v praktickém životě, analyticko-syntetické myšlení, logiku, tvořivost a schopnost řešit problém. Klademe důraz na samostatnou práci žaků, na řešení problémů, na práci ve skupinách, ve dvojicích a sebekontrolu. Žáci na obou stupních si osvojují zejména tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení žák se umí přesně a stručně vyjadřovat pomocí matematického jazyka včetně symboliky provádí rozbory a zápisy při řešení úloh a zdokonaluje grafický projev rozvíjí si abstraktní a logické myšlení věcně a srozumitelně argumentuje ověřuje si výsledky své práce žák poznává postupy, propojuje je a aplikuje v praxi 25 Kompetence k řešení problémů učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti a možnosti provádí rozbory problémů, odhaduje výsledky volí správný postup klade otevřené otázky plánuje své úkolů a postupů pracuje s odbornou literaturou Kompetence komunikativní dbá na používání správné terminologie a symboliky výstižně, souvisle a kultivovaně se vyjadřuje pracuje samostatně i v týmu, kdy toleruje názory jiných a vhodně argumentuje. Kompetence sociální a personální srozumitelně a věcně argumentuje pomáhá a spolupracuje pracuje v týmu hodnotí se, vnímá vlastní pokrok Kompetence občanské kriticky myslí nad obsahy sdělen učí se hodnotit svoji práci i práci ostatních je ohleduplný a taktní vnímá složitosti světa řekne si o pomoc Kompetence pracovní využívá matematické poznatky a dovednosti v praktických činnostech vyhledává a kombinuje informace z různých informačních zdrojů, užívá poznatky z různých předmětů správným způsobem užívá vybavení, techniku a pomůcky Výchovné a vzdělávací strategie: usilujeme o sepětí teorie s praxí využíváme názorných pomůcek žáka vhodně motivujeme docvičujeme učivo na množství nejrůznějších příkladů 26 k hlubšímu procvičení zařazujeme soutěže, kvízy apod. zpětnou vazbou si průběžně ověřujeme kvalitu vědomostí vedeme žáky k systematické domácí přípravě podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů 5.3. Informační a komunikační technologie charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Informační a komunikační technologie (dále jen ICT) umožňuje všem žákům dosáhnout základní úrovně informační gramotnosti - získat elementární dovednosti v ovládání výpočetní techniky a moderních informačních technologií, orientovat se ve světě informací, tvořivě pracovat s informacemi a využívat je při dalším vzdělávání i v praktickém životě. Vzdělávací oblast ICT byla zařazena jako povinná součást základního vzdělávání na I. a II. stupni, už od 4. ročníku. Zvládnutí výpočetní techniky, zejména rychlého vyhledávání a zpracování potřebných informací pomocí internetu a jiných digitálních médií, umožňuje realizovat metodu „učení kdekoliv a kdykoliv“, vede k žádoucímu odlehčení paměti při současné možnosti využít mnohonásobně většího počtu dat a informací než dosud, urychluje aktualizaci poznatků a vhodně doplňuje standardní učební texty a pomůcky. vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie vyučovacpředmět: Informatika Dovednosti získané v tomto vyučovacím předmětu umožňují žákům aplikovat výpočetní techniku ve všech vzdělávacích oblastech celého základního vzdělávání. Žáci si v rámci vyučovacího předmětu osvojují zejména tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení žák vyhledává a třídí informace, systematizuje je a kriticky posuzuje. Umí poznat souvislosti, propojit je a vyvodit závěry. Získané vědomosti aplikuje v praktickém životě a nalézá způsoby efektivního učení. řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje získané vědomosti, posoudí vlastní pokrok, zamýšlí se nad radou Kompetence k řešení problémů pojmenuje problém, zaměří na něj pozornost, zjistí a vysvětlí příčiny problému, určí možné následky Kompetence komunikativní přiměřeně a vhodně hodnotí práci druhých, sebehodnotí se ovládá základní úkony na PC 27 Kompetence sociální a personální žák pracuje samostatně i v týmu, kde se podílí na vytváření společných závěrů Kompetence občanské žáci se podílejí na chodu školy (žákovský parlament) Kompetence pracovní aktivně vyhledává z různých zdrojů informace, kterými doplňuje a zpestřuje výklad učitele Výchovné a vzdělávací strategie : ve výuce se prioritně zaměřujeme na „aktivní“ dovednosti a učivo používáme jako prostředek k jejich získání. Zadáváme dětem zajímavé domácí úkoly (projekty). Vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit a své řešení obhajovat. Vedeme žáky k tomu, aby uměli vyhledávat, třídit a vhodným způsobem využívat informace ze všech možných zdrojů, vedeme je k otevřené, všestranné a účinné komunikaci. Podporujeme přátelskou komunikaci mezi žáky z různých tříd, ročníků, věkových kategorií, podporujeme vzájemnou pomoc žáků. Zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života, kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme - tím vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci 5.4. Člověk a jeho svět charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a jeho svět je jedinou vzdělávací oblastí RVP ZV, která je koncipována pouze pro 1. stupeň základního vzdělávání. Tato oblast se zabývá tématy týkající se člověka, rodiny, společnosti, vlasti, přírody, kultury, techniky, zdraví, bezpečí a dalších témat. Uplatňuje pohled do historie i současnosti a směřuje k dovednostem pro praktický život. Na základě poznání sebe, svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům (včetně situací ohrožení), učí se vnímat současnost jako výsledek minulosti a východisko do budoucnosti. Při osvojování poznatků a dovedností ve vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět se žáci učí vyjadřovat své myšlenky, poznatky a dojmy, reagovat na myšlenky, názory a podněty jiných. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušeností žáků se stává velkou pomocí i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézání jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. vzdělávací obor: Člověk a jeho svět vyučovací předměty: Prvouka, Vlastivěda, Přírodověda 28 Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je členěn do pěti tematických okruhů: Místo, kde žijeme, Lidé kolem nás, Lidé a čas, Rozmanitost přírody, Člověk a jeho zdraví, Dopravní výchova Prvouka (1., 2. a 3. ročník) Žáci si v tomto vyučovacím předmětu rozvíjejí poznatky, dovednosti a prvotní zkušenosti získané ve výchově v rodině a v předškolním vzdělávání. Učí se vnímat lidi a vztahy mezi nimi, všímat si podstatných věcných stránek i krásy lidských výtvorů a přírodních jevů, soustředěně je pozorovat a přemýšlet o nich. Na základě poznáni sebe a svých potřeb a porozumění světu kolem sebe se žáci učí vnímat základní vztahy ve společnosti, porozumět soudobému způsobu života, jeho přednostem i problémům. Podmínkou úspěšného vzdělávání v dané oblasti je vlastní prožitek žáků vycházející z konkrétních nebo modelových situací při osvojování potřebných dovedností, způsobů jednáni a rozhodování. K tomu významně přispívá i osobní příklad učitelů. Propojení této vzdělávací oblasti s reálným životem a s praktickou zkušenosti žaků se stává velkou pomoci i ve zvládání nových životních situací i nové role školáka, pomáhá jim při nalézáni jejich postavení mezi vrstevníky a při upevňování pracovních i režimových návyků. Ve výuce se vzdělávací obsah jednotlivých okruhů vzájemně prolíná. Vlastivěda ( 4. a 5.ročník) je rozdělena na zeměpisnou a dějepisnou část. V zeměpisné části pracují žáci s mapou ČR, učí se o naší zemi a jejím začlenění do Evropy, získávají základní poznatky o Evropě a jednotlivých státech. V dějepisné části se seznamují s nejdůležitějšími okamžiky v historii naší země. Přírodověda ( 4. a 5. ročník) je rozdělena do dvou tematických okruhů: Živá příroda Neživá příroda V těchto okruzích poznávají žáci Zemi jako planetu Sluneční soustavy, kde vznikl a rozvíjí se život, velkou rozmanitost a proměnlivost živé a neživé přírody naší vlasti. Jsou vedeni k tomu, aby si uvědomili, že Země a život na ni tvoři jeden nedílný celek, ve kterém jsou všechny hlavní děje ve vzájemném souladu a rovnováze, kterou může člověk snadno narušit a velmi obtížně obnovovat. Ve výuce klademe důraz na rozvoj těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení používá slovník, encyklopedii, mapu, internet, získané informace třídí na základě pochopení porovnává nové informace se známými daty z různých předmětů a z běžného života, věří svému úsudku řeší a tvoří úlohy, ve kterých aplikuje získané vědomosti, posoudí vlastní pokrok, zamýšlí se nad radou 29 je zodpovědný za své učení, reálně odhaduje své možnosti, věří svému úsudku nachází souvislosti mezi vzhledem přírody a činností člověka Kompetence k řešení problémů pojmenuje problém, zaměří na něj pozornost, zjistí a vysvětlí příčiny problému, určí možné následky vhodnými dotazy se ujistí, zda problémovou situaci pochopil,uvede alespoň jeden způsob řešení prezentuje své řešení, pochválí cizí řešení přebírá zodpovědnost za řešení problému vytváří si pohled na přírodu a společnost Kompetence komunikativní vlastními slovy správně formuluje obsah sdělení v rámci probíraných témat respektuje pravidla etiky při komunikaci upřesňuje svá tvrzení, když vidí, že nebyl pochopen ovládá základní úkony na PC Kompetence sociální a personální utváří si představu o sobě samém, cení si vlastního těla, zná a oceňuje vlastní hodnoty respektuje stanovená pravidla, počítá s důsledky svého chování, dokáže se vyrovnat s neúspěchem, ovládá návaly vzteku a hněvu přiměřeně reaguje na poznámky spolužáků, porovnává výkony, ohleduplně hodnotí práci, postoje uplatňuje znalosti a dovednosti ve skupině a ve spolupráci s učitelem se snaží jimi řídit mezi žáky a mezi žáky a učiteli Kompetence pracovní pro svoji činnost volí vhodný materiál a hospodárně s ním zachází pracuje podle slovního návodu či předlohy, ve skupině se dělí o pomůcky i materiál 30 volí vhodné pracovní postupy Výchovné a vzdělávací strategie umožňujeme žákům ve vhodných případech realizovat vlastní nápady a náměty; ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující (doplňující) umožňujeme žákovi pozorovat a experimentovat, porovnávat výsledky a vyvozovat závěry umožňujeme žákům vytvářet hypotézy, pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi; nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení; podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vytvářením praktických problémových úloh a situací učíme žáky prakticky problémy řešit a své řešení obhajovat podporujeme týmovou spolupráci při řešení problémů klademe důraz na týmovou práci a kooperativní vyučování; učíme žáky publikovat a prezentovat své názory a myšlenky (školní časopis, místní tisk, web, prezentace apod.). žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh); vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, ...); uplatňujeme ve výuce brainstorming, brainpooling, simulace, hraní rolí; od prvního ročníku zařazujeme do výuky práci v týmu, zdůrazňujeme pravidla kvalitní spolupráce a nutnost vzájemné pomoci; vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); 31 výuku orientujeme na konkrétní příklady z každodenního života (simulace, hraní rolí) - využíváno je prožitkové vyučování; učíme žáky k odmítavému postoji ke všemu, co narušuje dobré vztahy mezi žáky a mezi žáky a učiteli zadáváme žákům konkrétní příklady z každodenního běžného života; vychováváme žáky jako osobnosti, plnící si své povinnosti, uplatňující svá práva a respektující práva druhých , zodpovědné za svůj život, své zdraví a za své životní prostředí, schopné a ochotné účinně pomoci v různých situacích kvalitně odvedenou práci vždy pochválíme - tím vedeme žáky k pozitivnímu vztahu k práci. 5.5. Člověk a společnost charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a společnost má nezastupitelnou roli v přípravě žáků na občanský život. Svým obsahem navazuje na vzdělávací oblast Člověk a jeho svět. Seznamuje žáky s historií našeho národa v kontextu s významnými událostmi světových dějin a učí je poznávat a vážit si hodnot kulturního dědictví. Objasňuje principy existence a fungování demokratické společnosti. Utváří a rozvíjí osobnost žáků po stránce mravní a estetické, formuje jejich vnitřní postoje k důležitým oblastem lidského života a pomáhá jim orientovat se v mezilidských vztazích. Ve vzdělávací oblasti Člověk a společnost se u žáků formují sociální dovednosti a postoje důležité v občanském životě. Součástí vzdělávání je prevence rasistických, xenofobních a extremistických postojů, výchova k toleranci, respektování lidských práv a k prosazování rovnoprávnosti mužů a žen, výchova k úctě a ochraně přírodního prostředí a kulturních hodnot. vzdělávací obor: Dějepis vyučovací předmět: Dějepis Vyučovací předmět Dějepis přináší základní poznatky o konání člověka v minulosti. Důležité je poznávání dějů, skutků a jevů, které zásadním způsobem ovlivnily vývoj společnosti. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století. Žáci jsou vedeni k poznání, že historie není jen uzavřenou minulostí, ale prostřednictvím minulosti se lépe pochopí přítomnost. Obecné historické problémy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování kapitol dějin regionu i dějin místních. Ve výuce směřujeme k tomu, aby žáci poznali dějinné, sociální a kulturně historické aspekty života lidí. Žáci si osvojují zejména tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení: třídí a hodnotí geografické informace a vyhledává data v příslušných zdrojích 32 získané poznatky propojuje se znalostmi z dalších vzdělávacích oblastí hledá řešení otázek a adekvátních odpovědí Kompetence k řešení problémů ověřuje správnost v řešení problému Kompetence komunikativní vytváří vlastní názor využívá dostupné informační a komunikační prostředky vyjadřuje myšlenky a názory v logicky postupných krocích Kompetence sociální a personální spolupracuje při skupinové práci, vytváří pozitivní vztah k práci má odpovědný přistup i k práci druhých, zodpovídá za výsledky, diskutuje Kompetence občanské respektuje kulturní a historické dědictví má pozitivní vztah k uměleckým dílům a kulturním památkám respektuje rovnoprávnost všech lidí vyjadřuje demokratické přístupy v řešení společenských problémů Kompetence pracovní dodržuje vymezená pravidla plní povinnosti a závazky využívá své znalosti v běžné praxi vzdělávací obor: Výchova k občanství vyučovací předmět: Výchova k občanství Vyučovací předmět Výchova k občanství integruje i vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Rodinná výchova. Výuka probíhá v kmenových třídách a je pro ni kromě učebnic a ostatních didaktických materiálů (ICT) využívána také interaktivní tabule a denní tisk. Předmět rozvíjí občanské a právní vědomí a motivuje žáky k aktivnímu životu v demokratické společnosti. Seznamuje je dále se škodlivými jevy, jako je rasismus, xenofobie, terorismus, potlačování lidských práv. Vede je k úctě k přírodnímu a kulturnímu bohatství našeho národa. Součástí výuky jsou aktuality na politické nebo ekonomické téma a referáty či projekty k důležitým událostem v historii naší země a ke státním svátkům a tradicím. V předmětu budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení vyhledává informace a třídí je rozlišuje podstatné od méně podstatného užívá patřičnou terminologii Kompetence k řešení problémů vyhledává paralely mezi minulými a současnými událostmi a kriticky porovnává podobné i odlišné jevy v současnosti a minulosti přemýšlí o současných jevech a jejich příčinách 33 Kompetence komunikativní učí se formulovat a vyjadřovat vlastní myšlenky a názory rozumí různým typům textů a záznamů včetně obrazových a filmových záznamů a kriticky je hodnotí Kompetence sociální a personální umí spolupracovat ve skupině respektuje názory druhého včetně názorů odlišných zapojí se do diskuse Kompetence občanské respektuje kulturní a historické dědictví má pozitivní vztah k uměleckým dílům a kulturním památkám chápe a respektuje společenské a etické normy pociťuje občanskou zodpovědnost za zachování přírodního prostředí a udržitelného života Kompetence pracovní využívat získaných znalostí v praxi Výchovné a vzdělávací strategie pro vyučovací předměty Dějepis a Výchova k občanství: Žáci mohou pracovat ve skupinách, společně diskutují o určitém problému. V jednotlivých skupinách si mohou připravit pro ostatní spolužáky referáty, při nichž čerpají z literatury či jiných zdrojů. Učitel může při výkladu nastínit danou látku jako problém. Lze uplatnit v rámci celé třídy či ve skupinách. Žáci mohou dostat za úkol hájit proti sobě opačné teze. Učitel vychází z určitých znalostí žáků. Lze dobře uplatnit např. při výkladu dějin umění – hlavně u architektury, při výkladu týkajícího se každodennosti, dopravy, vynálezů atd. Dějepis i Výchova k občanství jsou předměty, ve kterých je velmi vhodné zadávat žákům referáty. Učitel by měl žákovi poradit s prameny a se zpracováním. Je dobré používat rovněž počítačové prezentace. Lze také zvolit krátkodobější či celoroční projekty. Velmi vhodné je věnovat se v rámci projektů lokální historii, kterou učebnice nepostihují a která může být pro žáky zajímavá. Při projektech je uplatňován mezipředmětový přístup. 5.6. Člověk a příroda charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a příroda zahrnuje okruh problémů spojených se zkoumáním přírody. Poskytuje žákům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům a jejich zákonitostem. V této vzdělávací oblasti dostávají žáci příležitost poznávat přírodu jako systém, jehož součásti jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se. Na takovém poznání je 34 založeno i pochopení důležitosti udržování přírodní rovnováhy pro existenci živých soustav i člověka, včetně možných ohrožení plynoucích z přírodních procesů, z lidské činnosti a zásahů člověka do přírody. Vzdělávacími obory vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou Fyzika, Chemie, Přírodopis a Zeměpis . Ve výše zmíněných vzdělávacích oborech žáci postupně poznávají složitost a mnohotvárnost skutečnosti, podstatné souvislosti mezi stavem přírody a lidskou činností, především pak závislost člověka na přírodních zdrojích a vlivy lidské činnosti na stav životního prostředí a na lidské zdraví. Komplexní pohled na vztah mezi člověkem a přírodou, jehož významnou součástí je i uvědomování si pozitivního vlivu přírody na citový život člověka, utváří – spolu s fyzikálním, chemickým a přírodopisným vzděláváním – také vzdělávání zeměpisné, které navíc umožňuje žákům postupně odhalovat souvislosti přírodních podmínek a života lidí i jejich společenství v blízkém okolí, v regionech, na celém území ČR, v Evropě i ve světě. vzdělávací obor: Fyzika vyučovací předmět: Fyzika Předmět se zaměřuje na zdůraznění souvislosti mezi fyzikálními zákony, jevy, či vztahy a skutečnosti, kterou žáci běžně pozoruji v přírodě a technice. Spolu s chemii a přírodopisem formuje žákovu představu o správne ochraně životního prostředí, efektivního nakládáni s přírodními zdroji za využiti fyzikálních vědomostí. Vytváří soubor vědomostí o významných technologických postupech, které lidstvo využívá. Ve vyučovacím procesu využíváme skupinové a projektové formy i práci frontální. Klademe důraz na samostatnou práci žaků, na řešení problémů, na práci ve skupinách , ve dvojicích a sebekontrolu. vzdělávací obor: Chemie vyučovací předmět: Chemie Chemie zdůrazňuje zvláště vytvoření uceleného systému vědomostí o přírodě, resp. o vztahu člověka k přírodě, její ochraně. Vytváří souhrn vědomostí o využití chemických látek v běžném životě tak, aby nedocházelo k možnosti ohrožení zdraví nebo poškození životního prostředí. Spolu s fyzikou a přírodopisem umožňuje vytvoření základny dovedností pro přírodovědné experimenty a pozorováni a to hlavně při řešeni praktických problémů. Výuka chemie se zaměřuje na: - vytvoření souboru základních chemických pojmů, které žák aktivně a ve správných souvislostech používá - vytvoření souboru podstatných informací o chemických prvcích, látkách a směsích a jejich reakcích s využitím jednoduchých pokusů - vytvoření souboru vědomostí a dovedností manipulace s chemickými látkami s ohledem na zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zásady první pomoci s vybranými chemickými látkami - vytvořeni potřeby objevovat a vysvětlovat chemické jevy 35 V předmětech Fyzika a Chemie budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení osvojení si obecně užívané terminologie, symboliky, značek a vzorců žák vyhledává a třídí informace a systematizuje je, informace propojuje a vyvozuje závěr rozlišením podstatného od dílčího, nalézá způsoby efektivního učení v zadání slovních a logických úloh vyhledává relevantní údaje, poznává smysl osvojovaných postupů pro běžný život, vytváří si komplexní pohled na matematické a přírodní vědy, v týmu i samostatně experimentuje a porovnává dosažené výsledky. Kompetence k řešení problémů chápe význam kontroly dosažených výsledků experimentem (zkouškou), hledá vlastní postup při řešení problémů, získává informace, které jsou potřebné k dosažení cíle, vyjadřuje závěry na základě ověřených výsledků a umí je obhajovat. Kompetence komunikativní je schopen matematizovat daný problém, je schopen formulace svých myšlenek a závěrů v logickém sledu, obhajoba vlastního názoru a schopnost naslouchat názoru druhých při společné práci komunikuje způsobem, který umožní kvalitní spolupráci a tak i dosažení společného cíle. Kompetence sociální a personální samostatným řešením přiměřeně náročných úkolů dosahovat pocitu sebeuspokojení a sebeúcty, spoluvytvářet a dodržovat pravidla pro práci skupiny i samostatnou práci a dodržovat je. Kompetence občanské chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy a pohlížet na ně komplexně, aplikuje získané poznatky chemie s ohledem na bezpečnost a ochranu zdraví a majetku 36 poskytuje podle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích, Kompetence pracovní naučí se správně a bezpečně používat laboratorní vybavení a další potřeby a udržovat je v pořádku, tak aby byla zajištěna jejich funkčnost výsledky experimentu umí zpracovat početně i graficky dodržuje pravidla hygieny a bezpečnosti práce. V předmětech Fyzika a Chemie jsou pro utváření a rozvoj klíčových kompetencí využívány zejména tyto strategie: žáci jsou vedeni ke správnému používání odborných termínů, symbolů a značek k systematickému pozorování jako základu zjišťování vlastností látek, fyzikálních zákonů a fyzikální dějů z vlastní povahy předmětu (již vybudovaný systém) vést žáky k postupnému budování systému a zapracování nových poznatků do již budovaného systému při výkladu postupovat od jednoduchého ke složitému používat modelu (skládání sil, stavba atomu, jednoduché stroje... ) a zobecnění poznaného v praktickém životě vést žáky k využití informací získaných z internetu, počítačových programů a filmových dokumentů postupně vybavovat sbírky fyzikálního kabinetu s ohledem na demonstrační pokusy předkládat žákům problémové situace v souvislosti s učivem vést žáky k nalézání příkladů fyzikálních jevů z praxe a k jejich objasnění klást důraz na aplikaci poznatků v praxi vyžadovat kontrolu a sebekontrolu žáka, vést jej k sebehodnocení vést žáky k pochopení základních ekologických souvislostí a problémů, respektování požadavků na kvalitní životní prostředí vyžadovat dodržování pravidel a povinností z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých a ochrany životního prostředí zadávat úkoly tak, aby žáci byli schopni využít získaných poznatků v běžné praxi vést žáky k bezpečnému a účinnému používání materiálů, nástrojů a vybavení 37 vést žáky k zodpovědnosti za výsledky své práce vzdělávací obor: Přírodopis vyučovací předmět: Přírodopis Vyučovací předmět Přírodopis navazuje na předmět Přírodověda na I. stupni. Při výuce přírodopisu využíváme interaktivních tabulí, výukových programů, DVD ukázek i příspěvků z internetu. Při laboratorních cvičeních žáci používají mikroskopy, pracuji s lupou. Během výuky žáci i učitel používají všechny dostupné vyučovací pomůcky (vycpaniny, plakáty, sbírky minerálů…) i referáty žáků. Vyučování bývá doplněno příležitostními exkurzemi, výstavami či vycházkou. Vzdělávání ve vyučovacím předmětu přírodopis: - směřuje k podchycení a rozvíjení zájmu o přírodu a přírodniny - poskytuje žakům prostředky a metody pro hlubší porozumění přírodním faktům - umožňuje poznat přírodu jako systém, jehož součástí jsou vzájemně propojeny, působí na sebe a ovlivňují se - podporuje vytváření otevřeného myšlení, kritického myšlení a logického uvažování - učí aplikovat přírodovědné poznatky v praktickém životě - vede k chápání podstatných souvislostí mezi stavem přírody a lidskou činností, závislosti člověka na přírodních zdrojích - seznamuje žáka se stavbou živých organismů Při výuce je kladen důraz na frontální výuku s demonstračními pomůckami, skupinovou práci. K preferovaným organizačním formám výuky patří i přírodovědné vycházky do okolí školy, exkurze do zoologických a botanických zahrad nebo zemědělských objektů. V rámci průřezových témat v enviromentální výchově jsou v tomto předmětu organizovány přednášky s odborníky z různých oborů spojených s výukou přírodopisu. Obsah výuky na 2. stupni je členěn na nauku o Zemi a vesmíru, zoologii, botaniku, biologii člověka a nauku o neživé přírodě. Přírodopis by měl žáky vést k přirozenému zájmu o svět kolem nás a k zájmu o řešení ekologických problémů. Výuka směřuje k vytváření těchto základních klíčových kompetencí: Kompetence k učení vyhledává, třídí a propojuje informace, používá odbornou terminologii samostatně pozoruje a porovnává získané informace Kompetence k řešení problémů nalézá souvislosti, vnímá vztahy a zákonitosti získává informace z různých zdrojů navrhuje řešení, dochází k závěrům a vyhodnocuje získaná fakta učí se rozvíjet důvěru ve vlastní schopnosti, sebekontrolu, systematičnost, vytrvalost a přesnost Kompetence komunikativní pracuje ve skupině, která je založena na komunikaci mezi žáky, respektuje názory druhých, formuluje své myšlenky v písemné i mluvené formě 38 obhajuje a vyjádřuje svůj vlastní názor, Kompetence sociální a personální učí se pracovat ve skupině, dvojici, týmu je schopen pomoci a poradit je veden k tomu, aby respektoval názory a myšlenky druhých Kompetence občanské žák dodržuje práva a povinnosti v souvislosti s ochranou životního prostředí, ochranou vlastního zdraví i zdraví druhých učí se hodnotit svoji práci a práci ostatních učí se být flexibilní, nalézat nová řešeni Kompetence pracovní žák dodržuje bezpečnostní a hygienická pravidla při práci s mikroskopickými preparáty a s živými přírodninami žák má možnost si práci sám organizovat, navrhnout postup a časový rozvrh Výchovné a vzdělávací strategie Výuka by měla být chápána jako motivace žáka k otevřenému myšlení a logickému uvažování v otázkách udržení přírodní rovnováhy jako základního problému pro udržení existence života na Zemi. V tomto předmětu je žák veden k získávání základních biologických informací k orientaci v přirozených systémech organismů a k aplikaci teoretických poznatků při řešení životních situací. Učitel vede žáky, aby získávali nové poznatky z odborných časopisů, knih, statistik, z televizních pořadů, ze zdrojů na internetu apod. Žák by se měl naučit s pomocí přírodovědných atlasů poznávat základní biologické objekty. Učitel musí žákovi objasnit spojitost přírodopisu s ostatními vyučovacími předměty zeměpis, fyzika, výchova ke zdraví. Ve vyučovacích hodinách by měl učitel dát prostor k diskuzím mezi žáky k probíraným tématům. Žáci by měli být vedeni k samostatné prezentaci svých projektů anebo referátů před třídou. vzdělávací obor: Zeměpis vyučovací předmět: Zeměpis Stejně jako geografie v systému vědních oborů má také školní zeměpis nezastupitelné předpoklady zajišťovat propojení přírodních, společenskovědních, technických a dalších poznatků souvisejících s prostředím, s prostorem a časem. Integrační a zároveň integrující úloha zeměpisu (geografie) ve školním vzdělávání má svůj význam především v rozvoji a formování environmentální výchovy. Školní zeměpis supluje často i poznatky a základy těch vědních oborů, na které již ve škole není speciální místo (geologie, etnografie, meteorologie, klimatologie, sociologie, ekonomika atd.). S dalšími vyučovacími předměty (přírodopis, dějepis, občanská výchova, fyzika, chemie) v řadě témat úzce integruje. Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Zeměpis je rozdělen na jednotlivé složky. Těchto částí je 6 a jsou to: Geografické informace, zdroje dat, kartografie a topografie, Přírodní obraz Země, Regiony světa, Společenské a hospodářské prostředí, Životní prostředí, Česká republika. 39 Ve výuce budou rozvíjeny zejména tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení žák vyhledává a třídí informace, systematizuje je a kriticky posuzuje. umí poznat souvislosti, propojit je a vyvodit závěry získané vědomosti aplikuje v praktickém životě a nalézá způsoby efektivního učení Kompetence k řešení problému zapojuje se do projektů, kde týmově řeší různé problémy. v rámci svých možností vyvozuje nové poznatky, využívá různé informační zdroje. Kompetence komunikativní žák formuluje své myšlenky do logických sledů, používá svých znalostí ve vhodných komunikačních situacích, učí se argumentovat a vhodnou formou obhajovat vlastní názor a naslouchat druhým. Kompetence sociální a personální žák formuluje své myšlenky do logických sledů, používá svých znalostí ve vhodných komunikačních situacích, učí se argumentovat a vhodnou formou obhajovat vlastní názor a naslouchat druhým. Výchovné a vzdělávací strategie ve výuce se zaměřujeme prioritně na „aktivní“ dovednosti, učivo používáme jako prostředek k jejich získání. ve výuce zřetelně rozlišujeme základní (nezbytné, klíčové, kmenové) učivo a učivo rozšiřující (doplňující). nabízíme žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení; žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, ...); 40 žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh); vyžadujeme od žáků využívání informačních technologií pro získávání informací i tvorbu výstupů (časopis, webová stránka, prezentace, ...); vedeme žáky k otevřené, všestranné a účinné komunikaci žáci mají maximální možnost samostatné ústní i písemné prezentace (samostatná práce, projekty, referáty, řízené diskuse, komunitní kruh). 5.7.Umění a kultura charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznáváni světa a odráží nezastupitelnou součást lidské existence – umění a kulturu. Kulturu, jako procesy i výsledky duchovní činnosti, i jako neoddělitelnou součást každodenního života (kultura chováni, oblékání, cestování, práce). Umění, jako proces specifického poznání a dorozumívání. Vzdělávání v této oblasti přináší umělecké osvojování světa, tj. osvojování s estetickým účinkem. V tvořivých činnostech jsou rozvíjeny schopnosti nonverbálního charakteru, vyjadřování prostřednictvím tónu a zvuku, linie, bodu, tvaru, barvy, gesta, mimiky atp. V etapě základního vzdělávání je oblast Umění a kultura zastoupena vzdělávacími obory Hudební výchova a Výtvarná výchova. Na I. stupni se žáci seznamují s výrazovými prostředky a s jazykem hudebního a výtvarného umění, ale také umění dramatického a literárního. Poznávají zákonitosti tvorby, seznamují se s vybranými uměleckými díly, učí se je vzhledem ke svým zkušenostem chápat a výpovědi sdělované uměleckým dílem rozpoznávat a interpretovat. S přechodem na II. stupeň se otevírá cesta širšímu nazírání na kulturu a umění. Připomínají se historické souvislosti a společenské kontexty ovlivňující umění a kulturu. Inspiraci k činnostem se stávají také díla literární a dramatická (divadlo, film) i tvorba multimediální. vzdělávací obor: Hudební výchova vyučovací předmět: Hudební výchova Vzdělávací obsah je rozdělen do čtyř oblastí: - vokální – práce s hlasem, kultivace pěveckého a mluveného projevu - instrumentální – hra na hudební nástroje - hudebně pohybová – ztvárnění hudby pohybem, tancem, gesty - poslechová č – aktivní vnímání hudby, poznávání žánrů, stylů apod. 41 Žáci pracují ve třídě s audiovizuální technikou, za pomoci různých forem a s využití dostupných vyučovacích pomůcek. Žáci si osvojují tyto klíčové kompetence: Klíčové kompetence k učení - žák zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky Klíčové kompetence k řešení problému - rozlišuje tóny a rozpoznává tempové a dynamické změny znějící hudby Klíčové kompetence komunikativní - zvládá rytmizaci a melodizaci a improvizaci jednoduchých textů Klíčové kompetence sociální a personální - žák se učí vzájemnému naslouchání a bere ohled na druhé Klíčové kompetence občanské - žák se kriticky zamýšlí nad obsahy hudebních děl Klíčové kompetence pracovní - využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře a tanečním pohybem vyjadřuje náladu. Výchovné a vzdělávací strategie Do výuky zařazujeme skupinovou práci a práci ve dvojicích při přípravě a realizaci hudebního objektu. Vedeme diskuse o poslouchaných skladbách a o oblíbených interpretech. Realizujeme projekty vycházející z místních tradic a zvyků. Vytváříme prostor pro žákovské referáty a prezentace a tím dáváme žákům možnost vyjadřovat vlastní soudy a preference. vzdělávací obor: Výtvarná výchova vyučovací předmět: Výtvarná výchova Výtvarná výchova umožňuje žákům poznávat okolní svět i svůj vnitřní svět prostřednictvím výtvarných činností a postupně se utvářejícího výtvarného myšlení. Žáci se učí rozumět výtvarnému umění a jeho významům. Učí se poznávat výtvarnou kulturu v širším slova smyslu jako nedílnou součást našeho života a bohatství společnosti. Toto poznávání je zaměřeno na schopnosti žáků umět citlivě vnímat svět kolem sebe, prožívat jej, objevovat v něm estetické hodnoty a také je chránit. Žákům umožňuje tento předmět aby si prakticky osvojovali potřebné výtvarné dovednosti a techniky a přirozeně rozvíjeli vlastní výtvarné vyjádření. Výtvarná výchova je do výuky zařazena na obou stupních ZŠ jako samostatný předmět. Předmět si klade za cíl vést žáky k ochraně a hledání krásy v sobě i kolem sebe. Směřuje k chápání tradic, kritickému přístupu ke skutečnosti, nabízí osobní postoje a osobní objevování. Sleduje smysl a podstatu tvůrčí činnosti. Ukazuje na podstatu tvorby: dozvědět se něco o sobě, překonat sama sebe, přiblížit se tomu, co nás přesahuje. Postupy umělecké tvorby jsou blízké projektovým pracovním postupům, tedy tvořivé činnosti (příprava, zrání, inspirace, vypracování, sebereflexe, korekce). Jde o cestu k objevování projevů autonomie, tělesné i duševní pohody, vnímání prožitku. 42 Výuka směřuje k utváření těchto klíčových kompetencí: Kompetence k učení prostřednictvím vlastní tvorby žák získává vědomosti, dovednosti a návyky, vedoucí později ke vnímání umění popřípadě k jeho dalším výtvarným aktivitám vnímá umění a kulturu jako jeden ze způsobů poznávání světa aktivním osvojováním různých výtvarných technik rozvíjí svoji tvořivost vnímá umělecké slohy a díla v jejich historickém kontextu. Kompetence k řešení problémů vedení žáků k tomu, aby vyhledávali vazby mezi druhy umění a uměleckými žánry na základě podobnosti jejich znaků a témat, která jsou jimi zpracovávána, otevírání před žáky možnosti volby vhodných výtvarných vyjadřovacích prostředků, kritické myšlení při posuzování uměleckého díla i vlastní tvorby. Kompetence komunikativní přistupuje k umění a kultuře jako ke způsobu dorozumívání, vede dialog z dojmů z uměleckého díla. Kompetence sociální a personální má potřebu pobytu v estetickém prostředí, Kompetence občanské žák zná, přiměřeně svému věku, významná výtvarná díla jejich autory uvědomuje si potřebu návštěv výstav výtvarných prací Kompetence pracovní osvojí si výtvarné techniky, pracovní postupy a nástroje . Výchovné a vzdělávací strategie: zařazování různých technik, materiálů a postupů (kresba, malba, grafika, keramika) zdůraznění společných a rozdílných prvků různých druhů výtvarného umění (vyváženost, kompozice …) především v kresbě vést žáky k postupu od celku k detailu tematická práce i práce podle předlohy prací s uměleckým dílem vést žáky k vnímání estetična a k zájmu o výtvarné umění 43 rozborem uměleckých slohů vést žáky k chápání umění v společenském, historickém i regionálním kontextu 5.8. Člověk a zdraví charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Člověk a zdraví přináší základní podněty pro pozitivní ovlivňování zdraví, s nimiž se žáci seznamují, učí se je využívat a aplikovat ve svém životě. Vzdělávání v této vzdělávací oblasti směřuje především k tomu, aby žáci poznávali sami sebe jako živé bytosti, aby pochopili hodnotu zdraví, způsob jeho ochrany i hloubku problémů spojených s nemocí či jiným poškozením zdraví. Žáci se seznamují s různými riziky, která ohrožují zdraví v běžných i mimořádných situacích, osvojují si dovednosti a způsoby chování (rozhodování), které vedou k zachování či posílení zdraví, a získávají potřebnou míru odpovědnosti za zdraví vlastní i zdraví jiných. Jde tedy z velké části o poznávání zásadních životních hodnot. Vzdělávací oblast Člověk a zdraví je vymezena a realizována v souladu s věkem žáků ve vzdělávacích oborech Výchova ke zdraví a Tělesná výchova, do níž je zahrnuta i Zdravotní tělesná výchova. vzdělávací obor: Výchova ke zdraví (pouze na II. stupni) vyučovací předmět: Výchova ke zdraví (pouze na II.stupni) Předmět Výchova ke zdraví je vyučován v 8. a 9 třídě s časovou dotací 1 hodiny týdně. Výuka probíhá v kmenových třídách. Výchova ke zdraví vybavuje žáka znalostmi a dovednostmi potřebnými pro jeho aktivní zapojení do života a zdravý životní styl. Zaměřuje se na utváření pozitivních postojů ke svému zdraví, rozvíjí vědomí o kvalitách lidského života a podporuje přijetí zásad zdravé výživy. Dále se zaměřuje na prevenci patologických jevů, užívání psychotropních a návykových látek a gamblerství. Žáci se seznamují se zásadami tělesného a duševního zdraví a upevňují si návyky poskytovat základy první pomoci. Získávají orientaci v základních otázkách sexuality a uplatňování odpovědného sexuálního chování. Učí žáky respektovat morální principy a pravidla společenského soužití i přebírat odpovědnost za vlastní názory, chování a jednání i s důsledky. Žáci si osvojují tyto klíčové kompetence: Kompetence k učení žák umí kriticky zhodnotit výsledky svého učení a diskutuje o nich získané výsledky samostatným pozorováním porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti Kompetence k řešení problémů žák vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni rozpoznává a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách volí vhodné způsoby řešení samostatně řeší problémy využívá vlastního úsudku a zkušeností, promyslí a naplánuje způsoby řešení problémů Kompetence komunikativní 44 žák formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu naslouchá názorům a promluvám druhých lidí využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem Kompetence sociální a personální žák přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj Kompetence občanské žák respektuje přesvědčení a názory druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka Kompetence pracovní žák využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost Výchovné a vzdělávací strategie : Učitel vede žáky k plánování a řízení vlastního učení, hledání efektivních způsobů učení a motivuje je k další práci. Vedeme žáky k samostatnosti, tvořivosti a k vyhledávání a třídění informací. Zařazujeme projektovou práci, besedy, soutěže. Učitel seznamuje žáky s kulturou, zvyky a tradicemi v jiných zemích, navozuje situace, ve kterých se žáci mohou prosadit jako aktivní občané. Posilujeme u žáků uvědomění si vlastní hodnoty a vážení si lidského života a zdraví vzdělávací obor:Tělesná výchova vyučovací předmět: Tělesná výchova Předmět je zařazen jako povinný na I.stupni s časovou dotací 2 hodiny týdně a v šestém až dévátém ročníku také s časovou dotací 2 hodiny týdně. Výuka na II.stupni probíhá odděleně pro dívky a kluky v místní sokolovně v přírodním prostředí. Pro žáky II.stupně je organizován lyžařský kurz. Vzdělávací obor Tělesná výchova jako součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Předpokladem pro osvojování pohybových dovedností je v základním vzdělávání žákův prožitek z pohybu a z komunikace při pohybu, dobře zvládnutá dovednost pak zpětně kvalitu jeho prožitku umocňuje. V tělesné výchově je velmi důležité motivační hodnocení žáků, které vychází ze somatotypu žáka a je postaveno na posuzování 45 osobních výkonů každého jednotlivce a jejich zlepšování – bez paušálního porovnávání žáků podle výkonových norem (tabulky, grafy aj.), které neberou v úvahu růstové a genetické předpoklady a aktuální zdravotní stav žáků. Charakteristické pro pohybové vzdělávání je rozpoznávání a rozvíjení pohybového nadání, které předpokládá diferenciaci činností i hodnocení výkonů žáků. Neméně důležité je odhalování zdravotních oslabení žáků a jejich korekce v běžných i specifických formách pohybového učení – v povinné tělesné výchově, případně ve zdravotní tělesné výchově. I. stupeň Vzdělávací obsah předmětu na I. stupni je rozdělen na 3 tematické okruhy. Prvním okruhem jsou činnosti ovlivňující zdraví -význam pohybu pro zdraví, příprava organismu, zdravotně zaměřené činnosti, rozvoj různých forem rychlosti, vytrvalosti, síly, pohyblivosti, koordinace pohybu, hygiena při TV, bezpečnost při pohybových činnostech. Druhým okruhem jsou činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností pohybové hry, základy gymnastiky, rytmické a kondiční formy cvičení pro děti, základy atletiky, základy sportovních her, turistika a pobyt v přírodě, plavání, lyžovaní, bruslení a další pohybové činnosti. Do třetího okruhu patři činnosti podporující pohybové učení, komunikace v TV, organizace při TV, zásady jednáni a chováni, pravidla zjednodušených osvojovaných pohybových činností, měření a posuzování pohybových dovedností, zdroje informací o pohybových činnostech. II. stupeň Na II. stupni je vzdělávání zaměřeno na regeneraci a kompenzaci jednostranné zátěže způsobené pobytem ve škole, rozvoj pohybových dovedností a kultivaci pohybu, poznávání zdraví jako nejdůležitější životní hodnoty, rozpoznáváni základních situací ohrožujících tělesné a duševní zdraví a na osvojování dovednosti jim předcházet nebo je řešit. Žáci si osvojí tyto základní klíčové kompetence: Klíčové kompetence Kompetence k učení poznávání vlastních pohybových schopností a jejich individuální rozvoj prožívání souvislostí mezi tělesnou kondicí a psychickou pohodou systematické sledování vývoje vlastní fyzické zdatnosti Kompetence k řešení problémů hledání vhodné taktiky v individuálních i kolektivních sportech. Kompetence komunikativní vyslechnutí a přijetí pokynů vedoucího družstva otevírání prostoru diskusi o taktice družstva pořizování záznamů a obrazových materiálů ze sportovních činností a jejich prezentace. 46 Kompetence sociální a personální dodržování pravidel fair play, prezentace a podpora myšlenek olympijského hnutí, rozvoj spolupráce uvnitř kolektivu sportovního družstva, rozdělování a přijímání úkolů v rámci sportovního družstva. Kompetence občanské podpora aktivního sportování, objasnění a podání příkladů potřeby dodržování hygieny při tělesných aktivitách, první pomoc při úrazech lehčího charakteru, emoční i věcné seznámení se škodlivostí požívání drog a jiných škodlivin. Kompetence pracovní vyhledávání možných rizik při pohybových činnostech a hledání cest jejich minimalizace, Výchovné a vzdělávací strategie: klademe důraz na týmovou práci vyžadujeme od žáků (zpočátku s pomocí učitelů, později samostatně) rozdělení rolí ve skupině, vytvoření pravidel pro práci v týmu, převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu (dvojice, skupiny, třída, škola); škola v rámci možností pořádá sportovní soutěže (školní olympijský den) vedeme žáky k umění rozhodování a převzetí zodpovědnosti za splnění úkolu učíme žáky chránit své zdraví důsledně žáky vedeme k dodržování vymezených pravidel, ochraně zdraví a k plnění svých povinností a závazků. 5.9. Člověk a svět práce charakteristika vzdělávací oblasti Tato oblast poskytuje široké spektrum pracovních činností a technologií, vede žáky k získání základních uživatelských dovedností v různých oborech lidské činnosti a přispívá k vytváření životní a profesní orientace žáků. Vzdělávací oblast se cíleně zaměřuje na praktické pracovní dovednosti a návyky a doplňuje celé vzdělání o důležitou složku nezbytnou pro uplatnění člověka v dalším životě a ve společnosti. Tím se odlišuje od ostatních vzdělávacích oblastí a je jejich určitou protiváhou. Činnost je založena na tvůrčí myšlenkové spoluúčasti žáků. Vzdělávací obsah je realizován v průběhu celého základního vzdělání a je určen všem žákům vzdělávací obor: Člověk a svět práce vyučovací předmět: Člověk a svět práce 47 I. stupeň Obsah vzdělávacího okruhu Člověk a svět práce je na prvním stupni rozdělen na čtyři tematické okruhy: práce s drobným materiálem, konstrukční činnosti, pěstitelské práce, příprava pokrmů II. stupeň Obsah vzdělávací oblasti je rozdělen na II.stupni na několik tematických okruhů: práce s technickými materiály, provoz a údržba domácnosti, pěstitelské práce, příprava pokrmů, svět práce. V okruhu „práce s technickými materiály“ se žáci učí osvojení základních pracovních dovedností a návyků, plánování práce a používání vhodných nástrojů, nástrojů a pomůcek při práci s nejběžnějšími materiály. V okruhu „provoz a údržba domácnosti“ budou žáci seznámeni se základními elektrickými obvody, naučí orientovat se v návodech nejběžnějších elektrických spotřebičů a v případě potřeby poskytnout první pomoc při úrazu elektrickým proudem. V okruhu „pěstitelské práce“ jsou žáci praktickou péčí o nejbližší okolí vedeni k vytvoření kladného vztahu k práci i k pozitivnímu přístupu k životnímu prostředí. Důraz je kladen na rozvoj jejich motorických a tvořivých schopností. V okruhu „příprava pokrmů“ získávají žáci praktické zkušenosti v přípravě nejrůznějších pokrmů, v praktické obsluze běžných kuchyňských spotřebičů i zásad správné výživy a slušného stolování. V okruhu „svět práce“ projdou žáci teoretickou přípravou, která jim pomůže při rozhodování o výběru vhodného vzdělání, či povolání. 5.10. Doplňující vzdělávací obory Dramatická výchova Předmět je vyučován na I.stupni v 2. a 3.ročníku v časové dotaci 1 hodinu týdně. Dramatická výchova na I. stupni se zabývá tvořivou hrou děti, vlastní tvořivou prací učitelů a jejich hledání cest k dětem. Vede k vytváření atmosféry vzájemné důvěry, prožívání radosti ze společné hry, k správné motivaci úkolů, k jasnému stanovování pravidel, k provokování dětské fantazie, k možnosti účastnit se pro každé dítě. Považujeme za důležité dávat dětem možnost získávat další představy smyslovým vnímáním a cvičit je v jejich dalším zpracovávání, upevnit základy estetického vnímání. Výchovný smysl dále spatřujeme v posilování vlastností shodných s rolemi a zejména v úlohách opačného zaměření Výuka většinou probíhá ve třídách školy. Obohacením předmětu jsou návštěvy divadelních představení a příprava školních kulturních akcí. Učení je realizováno přímým prožitkem a vlastní zkušeností v jednání, řešení nastoleného problému se hledá nejen intelektem, ale i zapojením těla a emocí. Dramatická výchova rozvíjí dovednosti z oblasti smyslového vnímání, představivost, fantazii, schopnost pracovat s hlasem a tělesným těžištěm. Předmět Dramatická výchova a organizace její výuky umožňuje individuální přístup k dětem se SPU i práci s dětmi nadanými. Učivo dramatické výchovy zahrnuje rozvoj psychosomatických dovedností, herní a sociálně 48 komunikační dovednosti, dramatickou tvorbu, její prezentování a hodnocení. Významným výstupem předmětu je rozvoj žákovy osobnosti - jeho slovní zásoby - socializace. V rámci tohoto předmětu si žáci utváří tyto klíčové kompetence: Kompetence komunikativní formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje rozumí různým typům textů a záznamů, obrazovým materiálům, běžně užívaným gestům, zvukům a jiným informačním a komunikačním prostředkům, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence k řešení problému vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Kompetence sociální a personální účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají 49 vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a oceňuje naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění Kompetence pracovní používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky Výchovné a vzdělávací strategie: umožníme žákům osvojit si strategie učení a motivujeme je pro celoživotní učení podněcujeme žáky k tvořivému myšlení, logickému uvažování a k řešení problémů vedeme žáky k všestranné, účinné a otevřené komunikaci rozvíjíme u žáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých připravujeme žáky k tomu, aby se projevovali jako svébytné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a plnili své povinnosti vytváříme u žáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; rozvíjet vnímavost a citlivé vztahy k lidem, prostředí i k přírodě učíme žáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně odpovědný vedeme žáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učíme je žít společně s ostatními lidmi učíme je poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci 6. Průřezová témata 6.1. Charakteristika průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve vzdělávacím programu okruhy aktuálních problémů současného světa a jsou nedílnou součástí základního vzdělávání. Tematické okruhy průřezových témat procházejí napříč vzdělávacími oblastmi a umožňují propojení vzdělávacích oborů. Průřezová témata integrujeme do vyučovacích předmětů a realizujeme jejich obsah formou projektů, ve kterých musí žáci používat znalosti a dovednosti z různých vzdělávacích oborů. 50 Odkaz na STANDARDY http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/standardy-vzdelavani 51 6.2. Integrace průřezových témat do výuky Tematické okruhy 1.r. Výchova a myšlení v evopských globálních souvislostech - VEG 1.stupeň 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r Evropa a svět nás zajímá ČAJS, Tv ČAJS, Tv Objevujeme Evropu a svět ČAJS ČAJS Jsme Evropané Vko,Vv Tematické okruhy 1.r. Občanská společnost a škola Aj 2.r Výchova demokratického občana -VDO 1.stupeň 3.r 4.r 5.r 6.r ČAJS ČAJS Z, Čj,Aj,Nj Vko,Hv 7.r Vko Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování Tematické okruhy 9.r. Aj Čj,Aj D,Z Z Vko,Vv Vko,Hv 2.stupeň 8.r 9.r. Vkz Občan, občanská společnost a stát Formy participace občanů v politickém životě 2.stupeň 8.r Vko ČAJS ČAJS Multikulturní výchova -MKV 1.stupeň Vko Vko Vko 2.stupeň 52 1.r. 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r 8.r 9.r. Kulturní diference TV ČAJS, TV D D,TV Př VkZ Lidské vztahy ČAJS, Tv ČAJS,TV Vko Vko Př Z Vko Vkz 2.stupeň 8.r 9.r. Etnický původ Tv Multikulturalita Tv Aj Aj Čj Čj, Vko Princip sociálního smíru a solidarity Tematické okruhy 1.r. 2.r Mediální výchova - MDV 1.stupeň 3.r 4.r 5.r Kritické čtení a vnímání mediálních sdělení Interpretace vztahu mediálních sdělení a reality Čj 6.r 7.r Tv Čj,D Čj,Vko Vko Tv Vko Vko Čj Čj, VKZ Čj Čj Čj,Vv Čj,Hv Čj Čj Ch Ch Stavba mediálních sdělení Vnímání autora mediálních sdělení Fungování a vliv médií ve společnosti Tvorba mediálního sdělení Práce v realizačním týmu Čj Čj Vko Vko Vko Vko 53 Tematické okruhy 1.r. 2.r Environmentální výchova-EV 1.stupeň 3.r 4.r 5.r Ekosystémy ČAJS Vztah člověka k prostředí ČAJS ČJAS Př Vko ČAJS Př Vko Př ČAJS Z Z Př Z,ČASP Z Př Ch,Fy ČAJS 1.r. 2.r Osobnostní a sociální výchova -OSV 1.stupeň 3.r 4.r 5.r 6.r Čj, ČAJS Čj, ČAJS Čj, ČAJS Čj, ČAJS Čj, ČAJS Čj, ČAJS Tematické okruhy Osobnostní rozvoj Rozvoj schopnosti poznání Sebepoznání a sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace Psychohygiena Kreativita Poznávání lidí Mezilidské vztahy Komunikace 7.r ČAJS Základní podmínky života Lidské aktivity a problémy životního prostředí TV, Hv 2.stupeň 8.r 6.r TV, Vv Vv ČAJS,Tv Tv, ČASP ČAJS ČAJS,Tv ČASP, Vko 7.r Vko Př 2.stupeň 8.r TV, ČASP Vko ČASP, Fy,Ch 9.r. ČASP, Fy,Ch Vkz Vkz Př Tv Vv 9.r. Vkz Vv ČASJ ČAJS Čj, ČAJS Vko Vko DV Aj Čj 54 Kooperace a kompetice Řešení problémů a rozhodovací dovednosti Hodnoty, postoje , praktická etika M Vv M M ČAJS Vv Vv Vv Ch Vko Vko 55