Strana 121

KNIHA O KUŘIMI
zlvoT v KUŘlMI
V kratičkémsledu
jsme Yás seznámili s historií více
než 72O let Sboru dobrovolnlch hasičův Kuřimi. Tato
Iétabyla naplněna dobrovolnou, obětavou a wůrčíprací
lidí, kteří hasičskémuheslu ,,Bližnímuku pomoci" zasvětili mnohdy celý svůj život.
zace podle druhu postižení,v Kuřimi ale vznláajediná
smíšená otganizace, a ta existuje dosud. Prvním předsedou se na ustavující schůzi stal pan Vlček, po něm následovali postupně pánové TVrz, Hakl, paní Janků a Wa-
dimírJanda, který je předsedou dosud.
Schůzky ve svazu pomáhaly postiženým nejen ve zvIá-
dání všednodenních potíži,řešení obtížnlchsociálních
a zdravotních situací, ale měly mnohdy kladný význam
i pro ostatní občany. Postižení se snažili podle vlastních
sil pomáhat i při rozvoji amelebování města, jejich dílem
jsou dřevěné lavičky, sloužícíleckde v Kuřimi dosud,
podíleli se i na úklidu města, kosení trávníků,brigádách
nabazénu a sběru léči\"ýchrostlin.
Za
svou práci obdrželi čestnéuznáni OV: František
Strnadel, Marie Haklová, Marie Titílková, Leopold Pa-_
PraPor z roku 1885 je nejstarš,í hasiťsky prapor
na Moragě. Nápis na stuze: ,Wnováno od
kmo tryl
Františky Oratorov
Organizace invalidů
é. "
řízek,Josef Hakl. ČestnéuznániÚV St obdrželi: Hedvika Vlčková, Leopold Pařizek, Marie Titílková, František Strnadel, Marie Janků. Čestnýodznak obdrželi
Josef Twz,Jaroslav Hfla, Václav Svoboda, František Strn adel, Jo s ef S tříteck/ (b r o nzoý), Marie Janků (br o nzový
a stříbrny) a Leopold Pařízek (stříbrný a zlatý). Za dobrovolnou pečovatelskou činnost po dobu delšínež tři roky
obdrželyJlřinaKučerováaMiíadaFoukalováZlatolrůži
vděčnosti. Dalšími dobrovolnými pečovateli o imobilní
občany byli Květa Chlupová, Antonie lGejzková, Jana
Bílková a Miroslav Cibulka.
Do spolkové činnosti SI patřily častézájezdy (divadla,
varieté), ale i dvalrrát měsíčněplavánívbazénll se cvičením pod vedením Milady Sochorové a cvičenína ZŠ
Komenského pod vedením Ludmily Dufkové. To se kona1o dvakrát t/dně pod názvemzdravotní cvičenís prvky
Samostatná organizace invalidů vzn7kla v Kuřimi
poměrně pozdé.Užodroku 1953 dojíždělikuřimští invalidní občané(ednalo se především o tělesná postižení)na jógy koná se dosud.
"
setkání do Tišnova, kde už tehdy existoval svaz invalidů
V roce 1990 došlo k mnoha zménám, Ze Svazuinva,
( S I) . N a s etkáni jezdih p o vzáj emné do mluvě, o r ganizačně
lidů se stalo Sdruže ni zdravotné postižených v ČR, které
se o ni starali především Jaroslav HáIa a Ladislav Titílek.
se skládá ze čtyř hlavních skupin: Svaz postižerr,.ich civiV roce 7960 byla založena samostatná organizace SI Iizačnímichorobami, Svaz tělesně postižen/ch, Svaz
v Kuřimi. V té době se postižení dělili na tělesně posti- neslyšícícha nedosl/chavých, Společnost nevidomých
žené,vnitřně postižené,zrakové postiženéa sluchově a slabozral<ých.
postižené, Pravidelné schůzlqy se konaly v Dělnickém
Kromě těchto velk/ch organizacíexistují ještě specialidomě. Svaz byl v té době součástí Národní fronty a musel
kluby (roztroušená sl<7eróza, diabetes, postižené
městech,
zované
SI.
Ve
orgánů
vyšších
se řídit úkoly a stanovami
kde bylo postižen/ch vice, vznlkůy samostatné organi- děti atd.). V Kuřimi pracuje i nadále jedna smíšená orga127
KUŘlM
KNIHA O KUŘIMl
žlvo,í v KUŘIMI
nizace zahrnujicí členy nejen z Kuřimi, ate í z Rozdro- Alois Svítil, Oldřich Hanák, Miloslav Boček, Ladislav
jovic, Jinačovic, Moravsk/ch Knínic, Vranova, Lelekovic Novotný Vincenc Pánovsk/,
Josef Blažek, Miroslav
a České.Scháuejí se v Klubu důchodcův Kuřimi (čelní zut or, Miroslav Vlk, Alois Oulehla a mnoho dalších,
funkcionáři VladimírJanda - předseda,ing.Jlři Pollách - díky kterým ideáIy, s jalými byl v roce 7942 chovatelsl<ý
místopředseda, Magda Eliášová - jednatelka). Nadříze- spolek založen,přetiy až do současnosti.
ným orgánem je Okresní ýbor Sdruženízdravotně
postižen/ch v Brně-venkov META, Lidická 87. Zde je
zároveň středisko pro poradenství a sociální rehabilitaci,
kde můžetezískat důIetttéinformace, k dispozici je
i sdružením placená právnička poskytující v určenédny
Cílem a úkolem organizovaného chovatelstvíje v prvé
řadě dbát o záchranu audrženi genofondu druhů a ple-
men zsrííat,zabezpečovat jejich řizenou plemenitbu,
podílet se na organizování ochrany zvířat a iltvotního prostředí a rcvněž popularizovat chovatelskou činnost na
veřejnosti prostřednictvím ýstav. V dlouhé historii orgaZálďadní otganizace má právní su§ektivitu a samo- nizovaného chovatelství v Kuřimi se počet členůpohybostatné hospodářswí. Žt1, jen z členskych příspěvků val od B do 60. Přelomem se stal rok1978, kdybyl kuřima oblastní hospodářské a kulturní činnosti, tedy bez slrym chovatelům přidělen dl,rrr Dělnického domu
dotací (ty jsou určeny na kurzy, rehabilitace, tábory s rozbořenou kuželnou. V roce 1983 bylo lydáno stavební
a pobyty a pomoc téžcepost7ženým dětem), případné ze
povolení a mohlo začitbudování důstojné klubovny. Při
sponzorsk/ch a jiných darů. Přes poměrně nevelké finan- této stavbě by1o členy zálďadni organizace odpracováno
čníprostředW uv"iji ZO bohatou činnost v kulturněspo- množstvíbrigadnicllych hodin, dil<y nimž mohla v roce
lečenské oblasti, pomáhá sým členůmpři řešení potíží 1986 proběhnout kolaudace chovatelské klubovny. Trvalo
a předávájim nabídlcy na různéakce OV - školení,re- však ještě pět let, nežbylo dokončeno sociální zařízeni.
kreace, rekondice.
V současnédobě má záÁadni organizace Českéhosvazu
chovatelů v Kuřimi 22 členů.Přestože po roce 1990 silně
O členswív otganizaci m,Tže požádat zdtavotně posti- klesal zájem o chovatelskou činnost, bylo zrušeno mnoho
žený staršípatnácti let. Postiženédítě mohou zastupovat organizací a přestaly se pořádat ýstaly, chovatelský sporodiče. ZO máv současnédobé2l4 členů,ztoho 4vozíč- lek v Kuřimi v tomto období obstál se cti. Zďlména chokáře a 4 děti zastupované rodiči.
vatelé holubů a králíků podstatně z.rýálli. úroveň súch
ďužby invalidním občanůmzdarma.
chovů.
O r ganizované ch
ovatelství v Kuřimi
Zálďadní organizace v Kuřimi patří k nejlépe fungujícím chovatelsk/m organizacím na okrese Brno-venkov.
začala O této skutečnosti svědčídobré ýďedky kuřimslých
Historie organizovaného chovatelství se
Kuřimi
v
psát20. prosince 7942.Tohoto dne se v restauraci Yáclava Merty sešIa zajimavá společnost chovatelských nadšenců. V roce 7945, za ičasti zástupce I. Moravské župy chovatelů drobného miřectva,byla zahájena
ustar,ujícívalná hromada místníorganizace chovatelů.
Této památné akce se zúčastnilo22 budoucích členů.
Vůdčímiosobnostmi v této době byli Josef Cibulka
aJosef Košut, kteří na dlouhá léta nesli na súch bedrech
úspěšnéfungování chovatelského spolku. V Kuřimi se
vždy našli obětaví lidé, kteří dokázali sým aktivním pří-
ý stav ách, pravidelné obesílání
v
okolí
i
to,
že
se
dva roky po sobě podařilo
ýstav
chovatelům z kuřimi mitězit v soutěži čtvř okolních
chovatelů na celostátn ich
organizací.
V dnešnípřetechnizované době, kdy se ztrácíspojeni
člověka s přírodou, je chovatelství jedním z máIa
ušlechtil/ch koníčků,které prohlubují toto pouto. Proto
heslo, s kterým před 54 lety byla v Kuřimi chovatelská organizace založena, ,,pro krásu, radost i užitek",
stupem strhnout okolí.
platí v současnédobě stále. Celá tato dlouhá historie byla protkána množsťvímchovatelských lrystav,
V této souvislosti je nutné vzpomenout přínosu členů které svou úrovnízískaly obdiv jak chovatelů, tak široké
jako jsou JanHanák, František Mistera, Emil Sedláček, veřejnosti.
l22
KUŘIMSKE
Z].NT{Y
A POVĚSTI
Doc. ThDr. Adolf B. Krď, CSc.
Staré nyW, Kuřimr
akdyž procházel kolem místníhory
Na skalce, střílelo se z hmoždířů.Později po válce se
,,ychánel od zámku,
dobách po I. světové váIce byly prvním svátkem oslaly 1. máje přeměnily na stranické osla,vy s tábory lidu.
r, foce, se kterým byly spojovány lidové z\y§, ostatky,
V předvečer svátku mistraJana Husa, 5. července, se na
V masopustní pondělek chodil průvod maškar po obci.
Tato zábava byla značně veselá, ů nevinaná. Maškary vrcholu Zborova, dříve Cimperku, ve večerních hodinách
vbíhďy do domů, odkud často odnášely rizné potwatiny zapalovala za přítomnosti mládeže a obyvatel hranice.
- z komina uzené maso, ošatky s vejci a podobně. Večer
Místníkostel byl zasvěcen M aří Magd aleně (sv átek 22.
se maškary přesunuly do restaurace, kde se konala masočervna), proto se v příslušnéneděli slavila pouťová slavpustní veselice, které se zúčastnilimístní občané.
nost, čili mladé hody. Ačkoliv tato slavnost spaďala vždy
Dalšíslavností byla oslava prvního máje. V těchto do středu žní,slavlla celá obec. Konaly se tanečnízábar,1,
a na náměstí byl ýročnítrh, který pokračoval i v náslepoválečn/ch letech se průvodu zúčastnilo všechno oblvatelstvo včetně mládeže na lyzďobených koních. Průvod dujícípondělek. Krámků bylo plné náměstí.
V
Stárci a stárky na hasičskych hadech dnes nosí kyjorLské kroje. Pů,tlodníŘuřimské kroje uPadly v zaPomněnÍ.
723
KNIHA O KUŘIM1
KUŘIMSKE ZVYKY A POVĚSTI
Z
cirkevnich oslav to byly průvody, spojené s nejdůle-
žitějšímicírkevními svátky. O Velikonocích se slavilo
průvodem kolem kostela a slavnostní mšív chrámě
Vzkříšení.Dalšíprůvody a oslar,y se konaly 16. května,
v den svátku sv. Jána, kterému byla zasvécena i místní
vodní kaplička, a o svátku patrona hasičůsv. Floriána,
jehož socha stojí na náměstí. Součástí církevníchoslav
byly i průvody o svátku BožíhoTěla. Každoročněse
konaly i průvody ke čtyřem zdobeným Božim mukám
a průvody v září. V létě se konaly tanečnízábavy v Lese
nebo na hřištích.
Kuřimské pověsti
Kuřimské pověsti lze rozděIit do tří skupin. První
obsahuje pověsti nesporně související s regionem Kuřimi,
druhé, i když vycházejí z místních podmínek, mísíse
s pověstmi z okolí a konečně třetí jsou pouhou aplikací
literárních záznamů či kramářsk/ch písní,vznikajících ve
zcelajiné oblasti, alebyly záměrně r.ypravěči situovány do
Slavnostní d,ívťíkroj z počátku d,z;acátého století.
Výročnítrhy probíhaly 4 x do roka, naz,ýnraly
§e
jaí-
marky. Tyto dny se na místě, kde stojí nyní sokolovna,
konal i dobytčítrh. Dalšíhlavní hody, tzv. staré hody,
které se konaly na svátek sv. Martina 11. listopadu, byly
zpočátku záIežitostí místníhasičskéjednoty (Martinské
hody). Stárci za doprovodu dechové hudby chodili po
obci s rozmarýnem a vínem, kterým obdarovávali oblvatele al,ybirali příspěvek. V pozdějšídobě se konání hodů
se stárky účastnilyi rizné spolky, takže tyto hody
konaly každý t/den po celý měsíc.
Kuřimské hasičshé ho dy.
Kuřimi.
Z a nej staršílze
t, kter á l,y p t áv í o n ep o slušné služce, kterou zámecká paní dala zavřit do podp
ov ažov at p ově
s
zemní komory či sklepa akterá byla druhý den nalezena
černá (odtud také pověst o černépaní) a kolem ní běhala
spousta malých pejsků. Jaké je asi pravdivé jádro pověsti?
Zámecká pani můžebýt chápánajako majitelka kuřimského panswí, od r. 1547 majetku města Brna. Y každém
případě se mluví ozáml<lv Kuřimi, nikolivtvrzi,kterázde
se
Dívky v kuřimskych
124
Řraj,ích koncem 19, stoleti
KNIHA O KUŘIM1
KUŘIMSKE ZVYKY A POVĚST1
do poč. 16. stol. stáIa. Zámek od r. 7527 do r. 1546 vlastnil rod NekešůzLandeka- Zlkmund Nekeš s manželkou
Dorotou. Rod pocházel původem z obchodního patriciátu
z Chebu, tradice však tvrdila,žerod přišel do Čech zDánska a původně se jmenoval Nexo. Zámeckou paní by
mohla byt tedy Dorota Nekešová, která však nazámekjen
považována rl,pravěči většinou za napíost/ qimyď. Její nesporně pravdivé jádro bylo objeveno teprve v letech
7986-87, kdy byl při zpevňování statiky zámku v hlubo-
ýh
sondách proveden archeologick/ průzkum PhDr.
Ludvíkem Delcredim, praco.rníkem Podhoráckého muzea
v Tišnově-Předklášteří. Byla nůezenařada zlomků želez,
n/ch předmětu, šipek, kopí a navíc kosterní pozůstatky
dojiždéIa.Když v r. 1546 správci pozůstalosti prodďi
kuřimsk/ zámek a celé panswí Brnu, majetek Brna spra- dvou mužůa dvě kostry psů. Tedy přesně to, o čem mluví
voval hejtman se sídlem na kuřimskémzámku. Nejdéle byl pověst. Dva rytířt-vojáci s kopími a dva psi. Podle všech
známek a předběžného rozboru byl tento pohřeb, nikoliv
brněnslgrn hejtmanem v Kuřimi Mikuláš Migl (Mugel)
zeYztuh (Stohen n. Stoden), a to vletech 1560-1590. Byl náhodné uloženído země, datován do 14.*1_5. století.
ženatajeho syn Kryšof byl od r. 7602 ďo r. 1610 pravdě- Dnes je těžko přesně konstatovat, které válečné události či
podobně majitelem Malhostovic. Tzv. zámeckou paní jen místnípotyčlqr zavtnily smrt dvou mužů,a zdá se ivémohla byt manželka Mikuláše Migla. Služka, která se pro- rohodné, že současně obou psů. Před budovou nynějšího
zámku stáIa tvrz, několikrát obnovovaná, bezpečně po
měnila táno v černou paní, byla zřqmé napadena morem
jako
(případně
průvod- vpádů Avarů v r.1239-40 a pravděpodobně i za válek hus následným zčernáním
přes noc)
nímzlevem této nemoci. Navíc v Brně řádil v r. 1,584 roz- sitských, kdy Kuřimí procházeIa vojska císaře Zikmunda,
sáhlý mor, který se opakoval i v r. 7597. Jeho rozšíření který měl vojensk/ tábor v nedalekém Drásově ve dnech
v Kuřimi, která byla prostřednictvím služebnictva denně 28.,29. řijna r, 7425, a to proti táboritskému veliteli Bove sťyku s Brnem, nebylo vyloučeno. Množství psíků huslalrr ze Šternberka. Je samozřejmé, že do ýstavby
mohly blt krysy či potkani, kteří v podzemí zámku tl7i, zámku po r. 7527 bylo dostatek vojenskych střetnutí. Zdá
se však, že kostry byly odkryty jlž při ýstavbě nového
Neposlušnost byla vlastně snahou onemocnělou separovat,
zámku kolem r. 7527, či při jeho rekonstrukci, která náneb o t př íznal<y mo ru byly v té dob ě ob ecně známy. Ne mo c
sledovala po r,pádu Švédůna Moravu v letech 7645-t653.
sama se přičítala ovzduší, nákaze ze studena, či dokonce
zločinnému působeníčarodějnic. Proměna služkyv černou
Neméně zqímaváje pověst, rovněž ,,zámecká", která se
paní má tedy sr,uj původ v moru, neposlušnost snad byla
vtom, že se pře}ročením některého, nám dnes neznámého zmiňuje o 72 rytiřích (případně čern}ch), kteři prijeli
zákazll, provinila proti zdravotním opatřením, většinou v noci na koních, opět čern/ch, hlučně vešli společně do
neúčinným. Ma\rni psil1, z pověsti mohli b/t ve skuteč- kanceláře, sesedli se kolem stolu a při svíčceptohlíželi
nosti krysy či potkani pobíhajícíve sklepní místnosti. jakési listiny. Venku na ně čekal poyo4 tažený koňmi
O této pověsti se dá s velkou pravděpodobností konstato- (vjiné verzito byl kočár). Pojakési hlučnéporadě rytíři
vat, ževzn7Áazkonhétni situace v zámku v období vel- i s kočárem odjeli, prý směrem k Brnu. V podstatě je
liých morů v t 1,584 a 7597 a týkůa se služebnictva zdtojem pověsti asi běžná skutečnost, že na zámku
v zámku. O ďužebný ženslý personál se dle ayklostí sta- v místnosti kanceláře se sešli k poradě ozbrojenci-r7tířt
růa,,zámecká" paní, v tomto případě manželka hejtmana v plné zbroji. Po poradě a pravděpodobně po prohlídce
listin (map) jeli dál na Brno za doprovodu povozu či velna brněnském panství v Kuřimi.
kého kočáru. Zámecl<ý personál zavínali asi mlčením,
Dalšídvě pověsti mají společného jmenovatele - tajem- které si ltd v podzámčívysvětlil jako tajemnou událost.
né rytíře a navic jsou spojeny s budovou zámku. První Vzhledem k nočnídobě pak samozřejmě ozbrojenci byli
černí.Snad jen počet 1,2 rytiř,3 vzdáIené odpovídá poz nich je poměrně prostá. Dva rltíři (dle některych l,ypravěčůčerní)procházqí přesně o půlnoci místnostmi zám- věsti o 72 stříbtných sochách apoštolů, dodnes ukrltých
ku, i když jsou zamčenédveře, mají kopí a jsou vžďy ďo- na hradě Veveří. Dvanáctičlenný vojensk/ oddíl nebyl
provázenídvěma psy, velkými a černými, případně s ohni- vzácností. Datování pověsti je možnéod doby postavení
ýma očima. Po projití místností zámkl mizíbeze stopy, zámku po r. 7527 a do století následujících. Kočár ukai když je ještě hlubold noc. Nikoliv, jak je u pověstí toho- zuje spíšena 18. stol., kdy např. dne 7. dubna r,1742
to ť}pu mykem, až při r ozeďnění. Tato pověst býnr ala vždy táhli Kuřimí Sasové na Tišnov abátce potom přišel do
125
KUŘlM
KNlHÁ O KUŘIMI
KUŘIMSKE ZVYKY A POVĚST]
W
Kuřimi pruský král Bedřich II., který nocoval nikoliv na
zámku, ale ve staré hospodě č. 18. Vojenským oddílem
mohli bfi armádní ubytovatelé za této sedmileté války.
Dalšípověst má svuj původ v hrdelním právu, které od
jlž od dob zeměpanského majetnictví
vlastnila. Zatím nejsou přímédtkazy o jeho ýkonu,
avšak hrdelní právo pro Kuřim bylo zrušeno 10. 6. 7722,
Již za dob majitelů zámků NekešůzLandeka a pozdQi
města Brna byla prý v zámku mučírna. Dokládá se to
údajnou skutečností,že v podzemní místnosti byly
v r. 1918 nalezeny okor,y na ruce zabudované do zdi.
tele. Trať V Kolíbce - Kolébka byla v minulosti pojmenována podle události, která se zdeblizko stala. Byl prý to
porod ,,caíeví|y",která jelav kočáře kolem. Otřesy kočáru
nastaly prý u ní předčasnéporodní bolesti a zde porodila.
Pověst se dokonce zmiňuje o novorozenětijako děvčátku.
nepaměti Kuřim
Co praví realital Mohla jet v kočáře v okolí této ttaťt
carevnal Byla to nějaká jiná panovnice či r,ysoce postavená žena? Y r. 1874 mohl kolem Kuřimi projíždětkon-
voj jezdců a kočárů,který přes Brno směřoval na
Vídeňsk/ kongres, který definitivně ukončil éru Napo-
leonoly nadvlády nad Evropou a vedl k novému mocenskému rozdéleni evropských státu. Ruskou delegaci na
Blížepravdě je skutečnost, že menši či většínarušova- Kongres vedl sám car Alexandr I., který přijel do Brna
telé zákona byli v této místnosti ďržení v okovech a při 25. 9. 7874 a po krátkém pobytrr jel pak přímo do Vídně.
záv ažnéjších
delikte ch př ev ez eni k s oudní p ro ce duře, pří - Nebyl doprovázen manželkou - carevnou, ale vlastní
padně popravě doBrna, ježbylo majitelemzámku a pan- sestrou velkokněžnou Kateřinou Pavlovnou, ovdovělou
ství. Právo hrdelní vnistilo v pověst o veřejn/ch popra- princeznou Oldenburgskou. Tato do Brna přljela z Jlhvách, snad mečem, snad oběšením. Název místnítratě, Iavy, a to před carem dne 19. 9.1874. Stejně jako car měla
dislokované ke křižovatce od Českédo kuřimi, y mís- i ona početný průvod. Je možné, žejehojeden proud protech, kde do r. 1983 stávalavpoli Božímuka (napravo od jižděl také okolím Kuřimi a v kočáře porodila jedna
ýjezdu z Kuřimi do České)1eKobláz, podle ústníverze z dvornich dam, či dokonce manželka některého člena
U oběšen/ch. Slovo Kobláz je zkomoleninou od příkazu carova doprovodu. Kočáry, premovaní kočí,vojenský
k popravě stětím, a to povelu katovi (německy) Kopf los! doprovod a nakonec i šaťydvořanek či manželek různlch
Není všakbezzqimavosti, žei jedenz brněnslilch soudců knížata šlechry oba carské sourozence provázqících,
ve 74. stol. byl jmenoyán Kobláz, podle povelu katovi. Je mohly vytvořit kulisu pro aktérství,,carevnf ' j ako rodičky
také známo, že v Kuřimi měli své pozemky také brněnští děvčátka. V tomto případě mohly vést k identifikaci příměšťané,jako např. Štěpán řečený Carpentarius s manslušnosti kočárůmajitelů také malované carské erby na
želkou Lisbetou, a to před r, 7328, kdy §to pozemky dvířkách kočárů,jak bylo obecným mykem.
v Kuřimi věnovali kostelu sv. Petra v Brně. Navíc velitel
brněnského hradu Václav Klobása (Kobláz) z Rosičlybyl
k dalšímtratim zemědělského katastru kuřimi se
pro údajnou zradu Brna popraven stětím současně se nepřičleňujíjlž žádnépověsti. Název Zlobice se vysvětstrýcem pozdějšího krále Jiřího z Poděbrad, Heraldem
luje majetko-právními spory - zlobením mezi sousedy,
z Kunštátu. Klobása (Kobláz) vlastnil v okolí Brna nějaké trať U hrušly u kopce Cimperku měla název podle skupozemky. Někteří lidé pověst o Koblázu doplňovali tw- tečnéhrušky, více než stoletého planého stromu, který
zením, že v těchto místech popravili Švédové
své zběhy, porazll blesk kolem r. 7975. Ani dalšítratě nemají
stětím nebo oběšením (proto dalši název téžetratě U obě- legendy či pověsti.
šených).
Rovněž název ttati Kolébka,
V
Kolébce, lidově
Kolíbka, máv názvuvlastní pověst. Y kůdémpřípaděse
jedná nesporně o lidovou dětskou post/lku - kolébku.
Jemožné,že konfigurace terénu byla pokládána za
jakousi přírodní kolébku, majitelem pozemku mohl byt
také truhlái ryrábějicí i kolébky, dříve tn. kolebedník
nebo lidově kolfikář. Pověst má dalšíhourčujícíhočini-
Podle analogií, které byly aplikovány dle písemných
pověstí odjinud a naprosto nesouvisejí s Kuřimí, je drobná
zminka o pokladu v kopci Cimperku, který se ptý otevirá
na Velk/ pátek a obsahuje zlato a drahé kameny. Tato
v podstatě nekuřimská pověst má snad odrazve Květnici
u Tišnova, nalezišti polodrahokamů a drahokamů. Zlato,
tedy kov, podle názvu Cimperk- Cínová hora. Cimperk,
původně Zinnbetg, souvisí možná se jménem majitelů,
126