Autoritářství web

Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
AUTORITÁŘSTVÍ
Přednáška MPT2,KAP FF ZČU, LS 2010/11
-
autoritářství – novodobý pojem
o negativní příklad politického uspořádání
o ale vychází z pozitivního pojmu autorita
starý latinský pojem – neměl pejorativní význam – v teorii
demokracie významné místo
-
autoritarismus – zneužití autority – zničení svobody
-
despocie a tyranie – staré řecko
-
diktatura – Řím i 20. století
-
absolutismus – 18. století
ODLIŠUJÍCÍ ZNAKY
-
míra zásahů mimo politiku minimální, žádná – spokojí se s vyloučením skupin
mimo politickou sféru, nemusíje rovnou úplně zničit
o pouze kontrola politické aktivity společnosti
-
nejsou s to vytvořit ideologické náboženství, které by jim zajišťovalo legitimitu
o skutečná intenzita víry v režim nehraje významnou roli
AUTORITÁŘSKÝ REŽIM – JUAN LINZ
-
typologii Linz vypracoval na základě Frankova Španělska
o první publikace – encyklopedie Handbook of Political Science (1973)
o doplnění – „Probléme of Democratic Transition and Consolidation:
Southern Europe, South America, adn Post-Communist Europe“ (1996)
o 2000 – „Totalitarian and Authoritarian Regimes“
-
koncept se soustřeďuje spíše na výkon moci a její organizaci
o spojení mezi mocí a společností a role občanů v politickém systému
o spíše tedy autoritativní režimy než vlády
politické instituce pronikají životem celé společnosti, zabraňují
nejrůznějším skupinám vyjadřovat své politické názory, zájmy
společnost formují pomocí intervencionistických politik
1
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o limitovaný pluralismus, politická mobilizace, rozpor mezi mentalitou a
ideologií
LIMITOVANÝ PLURALISMUS
-
nejvýraznější rys autoritativních režimů
-
veškeré společenské instituce a organizace nejsou podřízeny jednomu centru
-
režim toleruje – některé tolerované organizace dokonce mohou mít politický
přesah
o nesmí zpochybňovat podstatu režimu a musí k němu být loajální
o pluralismus patrnější v oblastech nepolitických – sféra sociální a
ekonomická
o často velký prostor církvím, soukromé sféře v oblasti podnikání
-
omezení pluralismu de facto či de iure
o limitace více či méně efektivní
o omezení na politické skupiny či rozšíření na veškeré zájmové skupiny
-
institucionalizace politické participace
o režim určuje, které organizace mají/mohou působit a nutí občany ke
šlenství
-
politici – z vlivných společenských skupin
o autorita – odvozena z důvěry, kterou vládce projevil, když dovolil jejich
skupině existovat
o postavení politiků odvozeno z vůle vládnoucího jedince či skupiny
-
zapojení do systému – kooptace nových členů
o vysvětluje charakteristiku elity
heterogenita jejího zázemí
menší počet profesionálních politiků
vysoké množství lídrů pocházejících z byrokratických,
technokratických, armádních, náboženských či zájmových kruhů
a skupin
-
v některých režimech – oficiální (jediná, privilegovaná) strana
o pozice odlišná než v totalitních režimech
o absence či slabost strany ve prospěch organizací přímo
sponzorovaných/spojených s jinými strukturami
římskokatolická církev
2
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
•
Katolická akce či Opus Dei ve Španělsku
kádrový rezervoár nových politiků
strana spíše tělesem založeným na fúzi rozličných elementů –
spíše ne disciplinovaný subjekt
-
vznik semiopozice a pseudoopozice
o nedominantní či ve vládě vůbec nezastoupené skupiny
částečná kritika režimu
spolupracují bez požadavku na podstatnou změnu
o neinstitucionalizované, ale ne nelegitimní – mohou být značně kritické
k vládě či režimu, ale nekritizují vůdce a akceptují historickou
legitimitu/nezbytnost autoritativní podoby režimu
-
mnohojazyčné, multikulturní společnosti
o režim se identifikuje je s jednou z národních elit
-
neoficiální jazyk nástroj pro vyjádření politických cílů opozice
jiný nástroj opozice – církev
o zvláštní legitimita – značná autonomie
zázeí pro opoziční činnost kulturním minoritám
o přežije každý režim
o schopnost se ve zvláštním historickém momentu s autoritativním
režimem identifikovat a před nástupem krize získt zpět svou autonomii
– včasné pozvednutí varovného hlasu
o i další permanentní instituce – judikatura, profesionální úřednický
aparát
-
semisvoboda působí v řadách opozice pocit frustrace, dezintegrace, možnost
kooptace
o nahrazuje funkci represivních opatření
ROZPOR IDEOLOGIE A MENTALITY
-
vznik a vývoj ideologií – kultovní kniha, text – intelektuálové,
pseudointelektuálové
o intelektuální obsah
o pevně tvarovaná
o silný utopický, futuristický element
3
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o totalitní systémy – ideologické systému víry
-
mentality -způsoby myšlení – spíše emocionální než racionální –
nekodifikované způsoby reakcí na různé situace
o proměnné, beztvaré, vágní
o blíže k přítomnosti a minulosti
o užívané autoritativními režimy – hůře se šíří mezi masami, méně
snadno využitelné v procesu vzdělávání, menší pravděpodobnost, že
se dostanou do konfliktu s náboženstvím a vědou, nemohou sloužit
jako test loajality
o malý rozsah témat – nemají odpovědi na vše
o malá přesnost a preciznost
o rozporuplnost mezi odpověďmi a výslednými politikami
o obecné hodnoty široce srozumitelné – patriotismus, vlastenectví,
ekonomický rozvoj, sociální spravedlnost, pořádek
o žádný newspeak, tajemně užívaná terminologie, zvláštní ideje
-
mentalita a ideologie – dva extrémní póly – mezi nimi šedá zóna
o krajní typy režimů – byrokraticko-militaristické a posttotalitní, zbývající
režimy kombinují
-
nedostatek idejí – časté odcizení intelektuálů,studentů, mládeže režimu
POLITICKÁ MOBILIZACE VS DEPOLITIZACE
-
neexistence extenzivní/intenzivní mobilizace
-
některé autoritativní režimy – při svém ustavování mobilizace sympatizantů –
spojení značné části obyvatelstva
o jiné ne
-
mobilizace často pramení z ideologického ázemí
-
historický a sociální kontext – někdy upřednostňuje mobilizaci
-
boj za národní nezávilost, inkorporovat do politického procesu nezapojené
skupiny, porážka vysoce mobilizovaného oponenta – vznik nacionalistických,
populistických, fašistických forem mobilizačních autoritativních režimů
o demokracie podmínila mobilizaci
-
efektivní mobilizace – hlavně prostřednictvím strany – vnímána jako hrozba
ostatním složkám limitovaného pluralismu
4
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
depolitizace a apatie – autoritativní režimy v zemích s tradicí participace,
soutěživé demokracie – napjetí se řeší depolitizací
o apatie zpočátku především poražení
absence masové strany – malá pravděpodobnost, že budou
integrováni do systému
o poleví napětí a nenávist – původní příznivci též apatie
vládci často přivítají – vyhnou se nátlaku na splnění slibů
„politický systém s omezeným, neodpovědným politickým pluralismem, který nemá
vypracovanou vůdčí ideologii, ale zato výraznou mentalitu; vyznačuje se absencí
intensivní a extensivní politické mobilizace (s výjimkou některých etap svého vývoje)
a vůdce nebo malá skupina vůdců disponuje mocí, která formálně má nejasně
vymezené, avšak snadno předvídatelné hranice“
1. povolují vyjadřování omezeného a nikoliv odpovědného pluralismu
2. postrádají vypracovanou a vůdčí ideologii
3. nepraktikují intenzivní nebo extenzivní politickou mobilizaci (s výjimkou
některých fází vývoje)
4. moc, vykonávaná vůdcem, případně úzkou skupinou, má nepříliš jasně, avšak
zjistitelně definované hranice
-
tedy omezený pluralismus, ale menší míra synchronizace než totalitní režimy
-
ne jediná, rozhodující masová politická strana, ale omezení autonomie
politického života
o zabrání existenci velkých odborových svazů, ale neschopnost účinně
omezit činnost jednotlivých odborů
-
nesplývají stranické a státní instituce
-
omezená kontrola kulturního života – neschopnost kontrolovat všechny aktivity
o ani o absolutní kontrolu neusilují
-
prostor pro autonomní život různých subkultur – církve apod. – ale n okraji
společnosti
o na politické moci více či méně nezávislé politické subjekty
církve, kulturní instituce, university, ekonomické subjekty apod.
5
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
umožňuje existenci odlišných politických postojů
o spíše tolerované než uznávané
-
nízká úroveň ideologizace
o ideologie neexistuje nebo je jen omezená – není vnucována řadovým
občanům
-
absence politické mobilizace obyvatelstva
o nenutí občany stále demonstrovat svoji oddanost režimu – pouze ve
stabilizační fázi režimu
-
vládne jedna osoba (diktátor) nebo skupina osob (junta)
-
dominance byrokratických, vojenských, politických struktur
-
definice nezahrnuje sultanistické autoritativní režimy, semikonstituční
monarchie 19. století (na pomezí mezi mocí tradičně legitimovanou a
autoritativní) a mensovní demokracie
o omezené volební právo
-
oligarchické demokracie – samy se umisťovaly na hranice mezi modením
autoritativní režimem a demokracií
o převážně v LA
KLASIFIKACE AUTORITARISMU PODLE LINZE
BYROKRATICKO-VOJENSKÝ REŽIM
-
moc v rukou úzké skupiny osob – vysoké úřední či vojenské kruhy
-
vládci neočekávají, že se občanů budou účastnit politického života
-
někdy politický pluralismus v systému, ale neexistuje svobodná volební soutěž
-
některé LA státy 20. století, Španělsko za Franka
-
další dělení na byrokraticko-militaristicko-oligarchické a militaristickotechnokraticko-byrokratické
Byrokratický autoritarismus dle Guillerma O´Donnella
-
1973 – „Bureaucratic-Authoritarianism: Studies in South Američan Politics
-
debata o vztahu sociální změny a politiky v LA
-
vznik
o roste vliv nižších, „lidových“ tříd – střední a dělnické třídy;
6
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o ekonomika se po počátečním růstu způsobeném spotřebou
dováženého zboží zpomaluje – vždy vychází z hrozby ekonomické
krize;
přísnější dodržování ortodoxních ekonomických politik
okamžitý příliv vnějších veřejných zdrojů - ke stabilizaci
ekonomiky
problém s udržením inflace v přijatelné míře
nižší schopnost státu investovat
menší pravděpodobnost ,že zdravá ekonomiky bude rychle
obnovena
pomalejší obnova důvěry investorů
menší schopnost přitáhnout FDI
o roste vliv technokratických pozic – v soukromém i veřejném sektoru
o tlak na inkorporaci nižších vrstev
o ale výsledný režim – exkluze a deaktivace lidových vrstev
-
maximalizace ekonomické výkonnosti
termín byrokratický – rysy spcfické pro autoritářské systémy ve vysokém
stupni modernizace
o organizační síla v mnoha společenských sektorech
o vláda – kontrola pomocí „encapsulation“
o kariéra a moc – technokratické pozice
o hlavní role – velké byrokracie
-
schválně opomíjí vojenský charakter těchto režimů – považuj ho za arbitrární
vzhledem ke své typologii
-
proces, který je započat modernizací na vysoké úrovni, má tendenci
produkovat autoritarismus
-
neschopnost byrokraticko-autoritářského státu vytvářet legitimitu
o závislost na mezinárodním kapitálu – slabá reprezentace národa
o sám se nastoluje, nevychází ze souhlasu občanů
o asně slouží zájmům vyšší buržoazie
-
musí tedy záviset na nátlaku, což dále snižuje legitimitu
-
souborné rysy
o nadvláda státu pomocí vyšších tříd, elity, oligarchický systém
7
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o instituce složené z nadvlády expertů a těch, kteří chtějí „normalizaci“
ekonomiky
o politická exkluze v předchozím období aktivizovaného lidu
o potlačené nižších vrtev a instituce „občanství“
o ekonomická exkluze lidového sektoru
o odpovídá a podporuje zvyšující se transnacionalizaci výrobních struktur
o snha o depolitizaci sociálních témat – zdánlivě se s nimi nakládá
s objektivitou a technickou racionalitou - zdánlivá neutralita
o uzavření kanálů přístupu k reprezentaci lidových a třídních zájmů –
v první fázi
-
díky ekonomickým faktorů, které doprovázejí vznik BA režimu, prochází BA 3
fázemi
o ortodoxní ekonomické politiky – přitáhnout zahraniční kapitál, rozšíření
státní kontroly v lidovém sektoru, snížení podpory BA státu
o vyřešení politické a ekonomické krize, nastolení BA vlády – stát +
mezinárodní kapitál + národní buržoazie
ekonomická politika více nacionalistická, méně ortodoxní
zahraniční investoři se stávají rukojmími vnitřní politické hry
omezena politická izolace BA státu, snížena pravděpodobnost,
že se vytvoří opozice lidovém sektoru
o základní politicko-institucionální iracionalita nedořešena – do tetí fáze –
„dekomprese“ – hladání způsobu, jak legitimizovat stabilní hegemonii,
ale neohrozit systém nadvlády
-
autoritářské státy uplatňují různé formy represe
o podle původních podmínek
vyšší ohrožení jako počátek systému – vyšší represe, přísnější
kontrola komunikačních prostředků, věší represe vůči odborům
způsob – vyšší ohrožení – úvodní využití násilíi ochota
pokračovat ve využívání tohoto prostředku
-
politická deaktivace – vyšší a úspěšnější při vyšších úrovních ohrožení
o eliminace volební arény
ale ne stávek a demonstrací
8
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
čím vyšší původní úroveň ohrožení, tím rychlejší a úspěšnější ekonomická
normalizace a obnova hospodářského růstu
o ale to je pouze ástečné vysvětlení – působí i svtový hospodářský cyklus
o záleží také na načasování nástupu BA režimu – i vzhledem k tmu, jestli
je pak s to přitáhnout zahraniční investory
-
hrozba před nástupem ovlivňuje soudržnost vládnoucí třídy, spojenectví
politických sil, vnitřní jednotu vojska během první fáze BA vlády
o ovlivňuje výhled – kolaps nebo přežití BA režimu
ORGANICKÝ ETATISMUS
-
předpokládá hierarchickou státní strukturu – pluralismus korporací koexistuje
nebo nahrazuje pluralismus politický
-
evropské tradicionalistické diktatury 20. století
o Portugalsko – Salazar, Rakousko 1934-1938
MOBILIZAČNÍ POSTDEMOKRATICKÝ AUTORITARISMUS
-
vzniká v důsledku pádu zkompromitovaného, neúčinného demokratického
politického systému
-
vládnoucí politická strana - politicky mobilizovat společnost a pěstovat
oficiální ideologii
o některé evropské meziválečné autoritarismy
-
Fiume – Rijeka 1919
MOBILIZAČNÍ POSTINDEPENDENTNÍ AUTORITARISMUS
-
produkt vítězného národněosvobozeneckého boje
o v prostředí neschopném vybudovat demokracii
-
slabá vládnoucí strana
-
pokusy o vypracování státní ideologie
o ale spíše se prosazuje kult vůdce – „otec nezávislosti“
-
některé státy třetího světa po pádu komunismu
-
Pobřeží slonoviny 1960-1990
9
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
RASOVÝ A ETNICKÝ AUTORITARISMUS
-
trvalá a právně ukotvená politická dominance menšinové rasové a etnické
skupiny nad skupinou většinovou
-
uvnitř privilegované skupiny dodržovány základní demokratické principy
o JAR v období apartheidu 1948-1993
PRETOTALITNÍ A DEFEKTNÍ AUTORITARISMUS
-
režimy, které směřují k totalitarismu, ale tento postup byl zbržděn
o režim usiluje o aplikaci pouze některých rysů totalitarismu
-
některé fáze vývoje SSSE nebo nacistického Německa
-
Československo 1945-48
POSTTOTALITNÍ AUTORITARISMUS
-
komunistické státy – destalinizace
-
komunistické režimy rezignují na své ambice
-
navazuje na Gordona Skillinga v dalším dělení – role skupinového konfliktu
o kvazi-totalitní stát
střední a V Evropa 1948-1953
o konzultativní posttotalitarismus
Polsko po březnu 1968
o kvazi-pluralistický posttotalitarismus
SSSR 1954-1964
o demokratizující se a pluralistický posttotalitarismus
ČSSR 1968
o anarchický postotalitarismus
-
Čína v době kulturní revoluce
členění autoritativních režimů dle 3 os
o limitovaný pluralismus
typologie založená na
•
charakteru a počtu institucí a skupin, jimž je umožněno
podílet se na moci
•
způsobu vylučování z procesu participace
10
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
2 formy limitovaného pluralismu
•
dominují byrokraticko-militaristicko-technokratické elity
o existovaly před ustavením režimu
o politická participace výsadou nemnohých
vstup do elity skrze členství
v jediné/dominantní straně
•
organická demokracie
o státem definované a garantované skupiny a
instituce – podíl na moci organický etatismus
(korporativismus)
o stupeň a typ politické participace (mobilizace)
4 základní stupně politické participace
•
limitovaná (mobilizovaná, organizovaná)
•
kontrolovaná
•
tendence k politické apatii
•
dosažení depolitizace
o povzbuzování apatie
•
mobilizační režimy
o snaha mobilizovat občany k participaci ksrze
přesně definované, monopolní kanály vytvořené
vedením režimu
jediná či dominantní strana a její masové
organizace
ale nepotlačuje ostatní organizace
limitovaného pluralismu
typy mobilizačních režimů - podle historických okolností
•
mobilizační či jediná strana v boji za nezávislost na
koloniální mocnosti
o pak privilegované postavení
o zpočátku značná mobilizace společnosti
o pak pouze jedním z komponentů režimu
•
postdemokratické společnosti – nelze uskutečnit čistě
byrokraticko-militaristickou vládu či organický etatismus -
11
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
touha značné části obyvatelstva participovat na výkonu
moci
o jeden z výsledků fašistických mobilizací
•
rasová demokracie
o značná část společnosti z organizované participace
na moci vyloučena – barva pleti, národnost
o ostatní- politická svoboda
•
defektní, „zastavené“, pretotalitní systémy
o úsilí o monopol moci, ale zatím neúspěch
o mentalita – ideologie
SULTANISTICKÉ REŽIMY
-
podle Linze mimoběžná kategorie
-
již Max Weber – extrémní forma patrimonialismu – sultanismus
-
Haiti pod Duvalierem, Dominikánská republika – Trujilo, Středoafrická
republika – Bokassa, Filipíny –Marcos, Irán – dynastie Pahlaví, Severní Korea
– Kim Ir Sen
-
ekonomický a společenský pluralismus nezmizel
o subjektem nepředvídatelných a despotických intervencí
-
sultánova moc neomezená – funkčně, prostorově
-
žádná skupina ani jedinec nejsou svobodní od výkonu sultánovy moci
-
neexistuje vláda zákona
-
nízká míra institucionalizace
-
silná fúze privátního a veřejného
-
manipulace se symboly
-
extrémní glorifikace vůdce
-
ne ideologie, mentalita – kromě despotického personalismu
-
nízká občasná manipulativní mobilizace ceremoniálního typu
o nátlakové, klientelistické metody, bez stálých organizačních struktur
o periodická mobilizace parastátních struktur
-
násilí proti skupinám útočícím proti sultánovi
vůdcovství – personalizované, silně dynastické tendence
12
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
POSTTOTALITARISMUS – STEPAN A LINZ
-
polovina 90. let- Linz ve spolupráci se Stepanem částečně revidoval svou
teorii
-
sedmý typ posttotalitních režimů povýšil
o čtvrtá kategorie možného uspořádání politické obce
o příliš velká vzdálenost od ostatních typů autoritativních režimů
-
mnohem větší stupeň společenského pluralismu než v totalitních režimech
-
pozdní posttotalitarismus – existence paralelní kultury
-
ale neexistuje pluralismus politický – rozdíl od autoritarismu
-
odlišný typ vůdcovství - vůdcové více byrokraté a technokraté, méně
charismatu
-
vedoucí ideologie již na povrchu, víra v ni upadá
-
oficiální kánon jako povinný rituál – paralelní společnost chápe jako život ve lži
-
společenský život – stále mobilizační vehikly
NEJNOVĚJŠÍ ROZPRACOVÁNÍ TYPOLOGIE – WOLFGANG MERKEL
-
v typologii zahrnout co největší počet nedemokratických režimů moderních
dějin
-
6 kritérií autokratického systému
o legitimace politického panství – ne na základě suverenity lidu, ale na
všeobecné mentalitě či objektivním pravdivém světonázoru
o volební právo – omezeno na základě etnických, náboženských,
pohlavních či mocenskopolitických motivů
potenciální opozice nemůže kandidovat
o mocenský monopol – neprobíhá kontrola politického panství –
demokratická kontrola
o mocenské centrum – podřizuje si nezávislé soudy, státní správu atd.
o porušována/neuznávána lidsá a občanská práva
o zákony neodpovídají principům právního státu – libovůle státních
struktur
-
přepracování Lojzovy kategorizace režimů
o rozdělení obsáhlé kategorie byrokraticko-militaristických režimů
-
ovšem základní dělení – totalitní a autoritativní režimy
13
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
AUTORITATIVNÍ REŽIMY
-
komunistické autoritativní režimy
o diktatura strany
o leninistická stranická a státní teorie – avantgarda dělnické třídy, jediné
mocenské centrum státu
o moc – politbyro
o minimální pluralismus
o bezprostřední pre a poststalinská období SSSR, polská a maďarská
podoba komunistického systému
-
fašistické autoritativní režimy
o diktatura vůdce
o oficiálně existuje hnutí, strana, reálná moc vůdce
o ustašovské Chorvatsko, Rumunsko, Slovensko, počátek Mussoliniho
vlády v Itálii
-
militaristické režimy
o nacionalistická rétorika a tradicionalistická mentalita
o patriotismus, národní bezpečnost, klid, pořádek
o dvě formy
byrokraticko-militaristická
•
junta charismatických vojáků
•
pragmatický, modernizační režim
•
LA v 60. a 70. letech, Řecko – plukovnická junta (196774), Thajsko (1958-1988), Jižní Korea (1961-88)
militaristické vůdcovské režimy
•
vládne vojenský vůdce – mocenská báze v plebiscitárním
hnutí
•
Horthyho Maďarsko, Pilsudského Polsko, Paraguay Afred Stroessner (1954-89), militaristické režimy v Africe –
Mobutův Zair (1965-97), Ghana pod poručíkem
Rawlingem (1981-92)
-
organicko-etatistické režimy
o střed mezi vládou dělnické třídy a parlamentní demokracií
14
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o jinak charakteristika jako Linz
o Salazarovo a Caetanovo Portugalsko (1926-74), Dolfussovo a
Schusniggovo Rakousko (1934-38), částečně Frankovo Španělsko a
Mussoliniho Itálie
-
rasistické autoritativní režimy
o také převzato od Linze
-
modernizační autoritativní režimy
o režimy vzniklé jako nástroj modernizace neindustriální, tradiční
společnosti
o proces fragmentace tradiční autority
o militaristické režimy v J Americe, režimy jedné strany na Taiwanu,
vůdcovské systémy a režimy jedné strany v postkoloniální Africe,
Atatürkovo Turecko (1920-38), Perónova Argentina (1946-55), Násirův
Egypt (1954-70), Pinochetovo Chile (1973-90)
-
teokratické autoritativní režimy
o nadvláda náboženských autorit
o tendují k totalitarismu
o Irán po revoluci 1979, Tibet 1911-1950
-
dynastické (královské, monarchické) autoritativní režimy
o dynastický princip, neexistence voleb
o nekonstituční podstata, král hlavou exekutivy i legislativy
o šejchovská zřízení Perského zálivu, meziválečné evropské královské
diktatury
-
sultanistické autoritativní režimy
o odpovídá Linzově definici
SROVNÁNÍ AUTORITARISMU A TOTALITARISMU
Existence jedné masové
autoritarismus
Totalitarismus
Ne/omezená
Ano
Ne/omezená
Ano
strany
Existence jedné vůdčí
15
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
ideologie
Masový teror doléhající na
Ne
Ano
Ne/omezená
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ne
Ano
Ano
Ne
celou společnost
Politická mobilizace
obyvatel
Splývání státu a vládnoucí
strany
Snaha o kontrolu všech
aspektů života společnosti
Absolutní kontrola
ekonomické činnosti
Autonomie společenských
subkultur a nepolitických
organizací
KLASIFIKACE AUTORITARISMU A TOTALITARISMU A JEJICH VÝSKYT V PRAXI
-
nedemokratických režimů nesčetně a každý má svá vlastní specifika – hlavně
autoritarismus
-
maximalistické pojetí totalitarismu prakticky nemožné aplikovat v praxi – těžké
klasifikovat
-
Samuel P. Huntington – pomocí dat Freedom House – v průběhu 20. století
převládky nedemokratické země
PROBLÉM TOTALITARISMUS VS AUTORITARISMUS V SOVĚTSKÉM BLOKU
-
ideologie omezená na rituál
-
hledání legitimity v nacionalismu (Rumunsko), ekonomických opatřeních
(Maďarsko)
-
Juan Linz – autoritářské režimy
-
roste moc vojenské složky v SSSR a Polsku – spojení mezi autoritářskými a
byrokratickými režimy?
-
Linz – autoritářské režimy – velice malý pluralismus, specifická mentalita,
namísto jasné ideologie, předvídatelné limity moci – se situací ve střední a
16
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
V Evropě to spojuje např. Wiatr – myšlenka autoritářství polského stylu –
bonapartismus
o po roce 1981 – nový politický systém – armáda a církev – legitimita
státu a OS - převzaly místo strany a Solidarity
o Jadwiga Staniszkis – Poland´s Self-Limiting Revolution – post=tolatitní
systém absorbuje s¨tlaky sdola – omezený pluralismus – Linzův
„nezodpovědný pluralismus“, horizontální a vertikální fragmentace
státních struktur – druh korporativismu – legitimizován modem vivendi
s církví
-
Walzer – failed totalitarianism
ale spíš failed authoritarianism
Havel – rozdíly mezi diktaturou a post-totalitním systémem
o post-totalitní systém není lokálně omezený
o diktatury – historická nezakotvenost, ale post-totalitní systéme –
historické kořeny
o koncisnější, logicky strukturovaná obecně srozumitelná a velice pružná
ideologie
o diktatura – prvky improvizace, post-totalitní systém – naprostá
stabilizace mocenských mechanismů
o žádné revoluční vzrušení v post-totalitarismu, pouze jiná podoba
konzumní společnosti
-
shrnutí
o ideologie se rozpadá – studená utopie, místo přitažlivé budoucnosti
o stále však ideologie je jediným prostředkem komunikace stát –
společnost a homogenizuje a integruje vládnoucí aparát
dichotomie – totalitarismus – uvnitř strany
post=tolatilarismus – venku – ideologický rituál
o žádný totalitní systém naprostá kontrola celé společnosti – spíše
totalitní tendence – právě tyto intence totalitarismus odlišují od
autoritářských systémů
FAŠISMUS A NACISMUS – STUDIE NEDEMOKRATICKÝCH REŽIMŮ
17
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
často se tvrdí, že fašismus byl spíše formou politické praxe, bez koherentní
ideologie, programu
-
za fašistický se označují i jiné režimy – tendence začala už v roce 1923 –
jakékoliv pravicové autoritářské hnutí
-
Sověti termínem označují jakékoliv své ideologické rivaly
-
fašismus – skupina revolučních nacionalistických hnutí v Evropě mezi WWI a
II
o italská Fašistická strana, německá národně soc strana, další
-
hnutí vznikají po 1919 a do 1945
-
ideáltyp poltiického hnutí, ale mnoho vnitřních odlišností
o organický, revoluční, ultra-nacinalistický
o kombinace extrémního elitismu a masové mobilizace
o důraz na hierarchii a princip vůdcovství
o pozitivní hodnocení násilí jako cíle i prostředku, normalizace války a
vojenských ctností
-
genealogie fašistických idejí
o některé vzdálené kořeny již v osvícenství
i když faš jeho principy odmítá – liberalismus, racionalismus,
materialismus, univerzalismus
ale intelektuální transformace osvícenství přece jen vliv na
některé proudy
•
nahrazení ortodoxního křesťanství naturalismem a
deismem, tradiční ho posvátného sekulárním přírodním
zákonem, nové koncepty přírody, společnosti, národa
•
národ/lid = základem fašismu
•
nová hierarchie osvícených, umělecky pokročilých,
kulturně nadřazených
•
potřeba vedení osvícených elit, dominance lidského
voluntarismu, triumf nové kulturní a reformistické vůle
•
prvním příkladym drastické revoluce – Francouzská –
nové občanské náboženství
•
praxe klasifikace lidstva do ras = až později ale rasové
hierarchie
18
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o kulturní a intelektuální romantismus
proti liberalismu, racionalismu, materialismu, ve prospěch emocí,
idealismu, důraz na historické, etnické, mystické identity a
hodnoty, proti universalismu
důraz na národ – kulturní a etnická entita
lidová suverenita ne od občanských práv jedince, ale od
seberealizace národa
-
intelektuální revoluce fin de siecle
o nové ideje a priority – neoidealismus, iracionalismus, vitalismus,
filosofie akce
o Nietzsche
o místo individualismu biologizující koncepty hodislu a organicismu
-
nový výzkum – odlišnosti v lidstvu – morální a intelektuální relativismus
o dominance emocionality, iracionality, subjektivity ve společenských
skupinách
-
teorie elit
-
sociální darwinismus – na lidskou společnost
o v oblast iMV
-
volání po násilí – Georges SOrel = Reflections on Violence – násilí není jen
nezbytných zlem, ale pozitivně konstruktivním principem
o čistí sociální skupiny – vzbuzuje vážnost, idealismus, jednotu, závazek,
sebeobětování – pozvedá jedince na vyšší úroveň
-
moderní rasistické myšlení – povědomí o rasových rozdílech
o klasifikace poprvé 18. st = ale ne pejorativně, ne hierarchie
19 st – vědecký rasismus
konec 19 st – italský židovský kriminalista – Cesare Lonbroso –
identifikoval kriminální typ – hlava, rysy
•
od toho celá židovská věda o rasách
-
vědci se bojí rasového úpadku – 1892 – německý Žid – Max Nordau
-
rozvoj intolerance – bíoí Evropané a jejich příbuzní na špičce hierarchie
o Arthur de Gobineau – Ese jo nerovnosti lidských ras
nadřazená bílá rada – árijci – odsouzeni k úpadku – ísení ras
19
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
rozlišení mezi bílými Evropany – mystický rasismus – rozdíly nejsou viditelné –
historické, lingvistické, kulturní
o společně s extrémním nacionalismem konce 19 st
o hlavně Německo a Rakousko – árijci jsou spojeni s nordickou rasou, a ti
s Němci a obyvateli S a SZ Evropy
o přijímá i Richard Wagner
-
publicita arianismu – Houštin Stewart Chamberlain – přestěhoval se do
Německa – 1899 – Základy 19. století – německý lid odlišnýa nadřazený –
mají duši árijců, vyšší ctnosti
o ohroženi obklopujícími nižšími rasami, potřeba rasové války
-
šíření myšlenek – také díky rychlým společenským a kulturním změnám a
sekularizaci života ve městech – nižší odolnost novému mysticismu
-
antisemitismus – moderní je jiný – nejde o náboženské principy, ale o rasu,
která podkopává jiné rasy
o v politice Francie, Ruska, Rumunska – mimo poslední dvě velmi rychle
poražen
o i v Německu zpočátku neúspěch – ale pak trauma WWI
-
radikální nacionalismus od 1880 zahrnuje ekonomický socialismus – národní
socialismus
o zpočátku také neúspěch – přežilo v Čechách
o před WWI vlastně nenašel revoluční nacionalismus politického
spojence
-
před fašismem – dvě jiné formy autoritářské nekomunistické politiky
o nová radikální pravice – neo-tradicioanlismus a legitimismus ve Francii
a Španělsku
a krajně nacionalistická nacionalistická hnutí v Rakousku a
Rusku, Itálii…
liší se – sociální elitářství, limitovaná masová mobilizace,
odmítnutí revolučního nacionalismu – staré elity, náboženství,
ponechat většinu společenské a ekonomické hierarchie
o umírněná autoritářská pravice
počátek 20. století – ne násilí ne extrémní autoritářství
20
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
kontrolovanější, elitářský, autoritářský liberalismus a katolický
korporativismus – poloautoritářský neo-liberalismus
ITALSKÝ FAŠISMUS
-
fasci – svazek – v názvu mnoha radikálních a patriotských organizací na konci
19. st a začátku 20. st
-
historická fašistická strana – Italské bojové oddíly (svazy) – Fasci Italiani di
Combattimiento
o v Miláně v březnu 1919 – hlavně z levice – dříve revoluční syndikalisté,
socialisté vedení Mussolinim, anarchisté, pár republikánů, avantgarda –
futuristé, elitní komando v černém – z italské armády
-
nejkoherentnější myšlenkový základ – revoluční syndikalisté – později národní
syndikalisté
o revize marxistické doktríny v 1908 – oddělení od Socialistické strany
o pozitivní revoluci nemůže provést sám proletariát – etika, ideály,
symboly, sociální psychologie, spíše než třídní teorie
o voluntarismus, ne ekonomický determinismus, elita jako revoluční
avantgarda
o politická mobilizace napříč třídami a lidová – všichni produktivní Italové
jsou proletářských národem, ten je diskriminován v MV
o alespoň zatím průmyslníci nejsou hlavním nepřítelem – liberální
politický estabishment ano
-
WWI vidí jako předehru domácí revoluci – transformují se v národní
syndikalisty – nahradit liberální stát samosprávou dělníků
o nikdy neovládli fašistické hnutí, ale jádro levicového fašismu – ne moc
v praxi, ale významný ideový pól fašistického hnutí
-
Mussolini – ultra-revoluční křídlo Socialistické strany před WWI – odešel od
internacionalistického socialismu v říjnu 1914
o konec WWI – národní socialista, vliv syndikalismu, ale umírněnost,
oportunismus, vliv politik patriotických socialistů ve Francii a Německu
– korporativismus, porpora válečného úsilí národa
-
italský fašismus – nejasná doktrína – změny hlavně v počátku
-
tvaruje se 1920, 21 – masové hnutí – reakce na revoluční hrozby v Itálii
21
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
říjen 1921 – vznik Národní fašistické strany – revoluční milice ve službách
národa – pořádek, disciplína, hierarchie – Ventile
o nová elita, ekonomická politika produktivismu oproti distribucionismu a
kolektivismu, pro vojenskou a imperiální expanzi
-
1922 – Mussolini v čele vlády – bez programu nemůže zavést diktaturu, až
v 1925
o slučují se s malou autoritářsky korporativistickou stranou –Alfredo
Rocco – eliminovat levicové zbytky smýšlení, ale jen částečný úspěch
-
nový systém autoritářského korporativního státu
o sloučit myšlení národních syndikalistů a pravicového autoritářského
korporativismu – ne zcela úspěch
o 13 národních syndikátů – pod státem – reprezentují a poskytují kanály
pro kapitál i práci
-
mělo je spravoval nové ministerstvo pro korporace
později jich je 22 – 1934
1928-9 – volený parlament nahrazen korporativní komorou – v teorii členové
vybráni stranou, syndikáty a dalšími vedoucími národními institucemi
-
1925 – fašistický stát prohlášen za totalitní – Mussolini koncept přeměnil
v pozitivní věc – za pomoci Gentileho
o extenze státní autority na všechen politický život a některé další sféry
-
ne totální kontrola všech institucí, ale agrese, absolutismus
hlavní politickou silou ne korporace, ale silný stát – ve skutečnosti
o dokončí italské sjednocení, vybuduje silnou moderní Itálii, nové občany,
velké italské impérium
o kult fašistické Itálie jako třetího Říma – antika, renesance
-
mýtus vůdce
-
materialismus ale odmítnut
o nová spiritualita, heroický idealismus, smysl pro mysticismus,
sebeobětování
o 1929 - Škola fašistického mysticismu
o prostřednictvím umění, kultury, vzdělání, veřejných ceremoniálů, rituálů
občanského náboženství
22
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o vztah k realitě stále slabší
-
vojenské akce a nacionalistické násilí - nejvyšší formy národního života
o válka je pro impérium nezbytností – je testem každého národa
-
první desetiletí vlády Mussoliniho – nepříliš agresivní v zahraniční politice
o stát - polopluralismus, kompromisy s monarchií a široká autonomie
církve a vojska, soudnictví, ekonomických institucí, umění a kultury
o mladí radikálové volají po druhé vlně¨ - plná fašizace
Mussolini ji podmiňuje vzděláváním, propagandou – potřebuje
čas
o levicové křídle chce proces znárodňování
-
3 školy fašistického ekonomického učení
o levice – integrální syndikalismus – kompletní syndikalizace
reprezentace a řízení ekonomiky v národních syndikátech,
transformace ekonomiky, syndikátní základ státu
o pravice – Rocco a další – korporativní stát jako systém vedení k větší
produkci a národní síle, ale ne sociální rovnost
o střed – revizionističtí fašisté – autoritářský liberalismus či modernistický
technokratický korporativismus – Giuseppe Bottai – korporativismus
vedený extrémním autoritářstvím a demagogií v zájmu osvícené
technokracie – maximalizovat modernizaci
o žádný z programů Mussolini konzistentně neuplatňuje
první roky – liberální fašismus umírněných, ale nakonec největší
vliv Rocca
více etátistický přístup 1926, převzata terminologie integrálního
syndikalismus, ale nepřeveden do praxe
po 1934 – Confindustria – uchovala si vlastní strukturu a
autonomii
•
-
Bottai označuje za korporace bez korporativismu
hospodářská krize – další ekonomické iniciativy, ale větší využití korporací
zamítnuto
o přímá státní iniciativa, větší regulace, státní investice, až 20% průmyslu
a podílů vlastní stát – nejvíce po SSSR
23
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
nástup Hitlera – Mussolini obnovuje svou myšlenku imperiální říše
o 1935-6 – Habeš
o další expanze státní moci –ale stále není pravý totalitarismus
nezájem o totální mobilizaci, konzervativní tradiční instituce stále
mají část autonomie
NĚMECKÝ NÁRODNÍ SOCIALISMUS
-
pevná ideologie Hitlera
-
1925 – vydává Můj boj
o ariánský rasismus
o mezinárodní sociální darwinismus
o sociální a ekonomické doktríny – Ditrich Eckart, Gottfried Feder
-
rasa a prostor
o árijská a nordická rada nadřazená všem ostatním evropským i jiným
o rasy nemohou soužít v míru, snaží se dominovat
o historie je dějinami rasového konfliktu a boje
-
deismus – řád přírody – rasová doktrína je v souladu s vůlí Boha
-
odkazy na historii a lidskou zkušenost – rasový konflikt stálý
-
hlavním vtělením árijců – německý lid – ne německý nacionalismus v úzkém
slova smyslu
o v soukromí přiznával, že němci nejsou rasově čistí, ale stejně jsou
primárními reprezentanty árijské rasy
-
prostor – rasy soupeří o teritorium
o moderní doba – árijská rasa na omezeném německém teritoriu –
potřebuje více životního prostoru – nebo zkolabuje, pokud nezíská
světovou moc
o dosáhnout toho dobyvačnou politikou
o árijci – největší umělci i válečníci
o život je boj – násilí je součástí udržení rasové nadřazenosti
-
největší nepřítel – Židé – extrémní forma anti-semitismu
o jsou druhem pod lidí – jejich cíl je korumpovat a nakazit jiné rasy
o jsou jako bakterie – musí se odstranit
24
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
-
1919 v Mnichově – Národně socialistická německá dělnická strana
-
k moci 1933
o kampaň- nejextrémnější antisemitismus utlumen, aby se voliči
nevyděsili, důraz an sociální a ekonomický program
tradice německé etátistcké ekonomiky – stát lije kapitál do
ekonomiky, kontrola inflace, expanze produkce a zaměstnanosti
důraz na princip soukromého vlastnictví, ale kontrola státu
regulacemi, smlouvami, nacionalistická autarkie
-
vůdcovský princip – celkové a bezpodmínečné velení Hitlera – vůdce lidu,
rozhoduje o spravedlnosti, vede národ k velikosti
o prostupuje všemi institucemi – interně silní vůdci - vůdci národa
-
společnost – Volksgemienschaft - rovný rasový status, ale diferencované
funkce – společné potřeby nadřazeny individuálním potřebám
-
masová propaganda, omezení umění, zábavy
-
rychlejší postup než Mussolini – v době, kdy převzal moc, má již obrysy své
politiky
o
-
politická krize v Německu větší v 1933 než v Itálii v 1922
rasové teorie pomáhají konsolidovat moc – větší podpora pro expanzi a
dobývání
o ideologivé Gottfried Neese, Alfred Rosenberg – Mýtus 20. století –
mýtus krve a árijské rasové čistoty a nadřazenosti
-
provést rasovou revoluci- rozšířit čistou árijskou rasu po S a V Evropě
o Hitler sám nevymyslel konečné řešení do detailu – 1942
-
rozdíl mezi fašismem a nacismem – i ve způsobu, kterým a do jaké míry
uplatňovali v praxi jejich společné principy
-
italský režim v určitém ohledu umírněný autoritarismus – různé stupně
institucionálního polo-pluralismu a před WWII pouze 9 politických poprav
-
německý režim více do extrému ve všem
o hlavně se liší mystickým rasismem a Itálie formálně není antisemitská
-
1938 – Hitler je silný, Mussolini převezme jeho ideu nového světového řádu
o nový Manifest fašistického rasismu – Italové jako specifická, nadřazená
rada – díky vzdělání, historii
25
Lenka Strnadová, POUZE PODKLADOVÝ MATERIÁL pro kurz MPT2, prosím necitovat.
NENÍ URČENO K PUBLIKACI ČI DISTRIBUCI!!!
o zavedeny protižidovské zákony
26