Dva nové druhy Arachnidťi

Vo n
Prof . Dr . C . Fr . Roewe r
9reme n
Výsledky výzkumných cest po Balkáně (č . I . )
Dva nové druhy Arachnidťi
z jeskyň bosensko-hercegovských a jin é
zprávy o arachnofauně balkánské .
Sděluje k . Absolon .
(Zvláštní otisk z Časopisu Mor . Musea . R . XIII., č. 1 .)
V Brně 1912 .
Tiskem akciové moravské knihtiskárny v Brně . —Nákladem vlastním .
vo :
Prof . Dr . C . F . Roewe r
3reme n
Dva nové druhy Arachnidů z jeskyň bosensko hercegovských a jiné zprávy o arachnofaun ě
balkánské.
Sděluje K . Absolon.
(Práce ze zoologického odděleni moravského zemského musea .)
Od října r . 1888, kdy Viktor Apfelbeck, tehdy lesník, později kustos
zemského bosenského musea, popsal ve stati „Ncve bube (zareznici ,
koleopteri) u pečinama južne Bosne” (1) první spelaeofilní živočich y
balkánské : Leptoderus eylindricollis, Leptoderus pygmaeus, Leptoderus Hoermanni, Hexaurus nudus a Hexaurus Reitteri — v nich ž
E . Reitter » hned následujícího roku (2) poznává zástupce novýc h
rodů Antroherpon, Apholeuonus a Protobracharthron — až do
jubilejního, 25 . roku 1913 byla objevena překvapující řada zástupc ů
řádu Coleoptera, většinou úzce isolovaných endemitů . rázu reliktního ,
vtiskujících liburnské fauně v Bosně i jihoillyrské v jižní Dalmácii
a v jižní Hercegovině význačný charakter .
Naproti tomu byly i jsou pranepatrné vědomosti naše o ostatních
třídách, řádech atd . arthropodů. TQ platf hlavně z antennálních
členovců, specielně ještě z Opisthogoneatů o ostatních Hexapodech
a Chilopodech, z Progoneatů o Diplopodech, o korýšovitých vůbec .
z cheliceratních arthropodů o pavoukovitých .
Cesty do zemí bývalého okupovaného území i krajů sousedních (hlavně Černé Hory a Dalmácie), podnikané za účelem studi í
geografických, byly mně výbornou příležitostí obírati se i faunistickým i
poměry a zejména zahájiti systematický výzkum veškeré podzemn í
fauny balkánské. Provádění tohoto úkolu ulehčují mně valno u
měrou 151eté zkušenosti, získané při analogickém studiu v Kras u
moravském . 0 dosavadních výsledcích mohu jen postupně referovati ;
potřebujet bohatý materiál spolnpracovnictví mnoha koll . specialistů.
V zásobách těchto jest zahrnut též materiál, svěřený mně ku zpracování zemským museem v Sarajevu a lovy různých sběratelů .
1
Laskavostí prof . Lad. Kulczyríského v Krakově, jenž určil a revidoval první část Arachnidů, sbíraných již r. 1908, je mi možno
podati již dnes popis dvou nových pavouků dle diagnos z manu skriptu, dodaného zmíněným předním znalcem Arachnidů, a při pojiti k tornu jiné zprávy in arachnologicis .
Aranearurn speluncariarum peninsulae balcanicae specie s
duo novae .
Conscriptae a prof. Vl. K u l c z y ň s k i.
(Cum 5 fig .)
Femina .
Taranucnus patellatus n. sp .
Cephalothorax 1 . 5 mm longus, 1 . 25 latus, lateribus supr a
basim palporum leviter sinuatis, dorso partis cephalicae leviter in
longitudinein convexo et in universum sublibrato, subtilissime reticulatus, nitidus, in parte cephalica seriebus tribus pilorum modice
longorum, tenuium ornatus . O c u l o r u m area 0 . 45, lata, series
postica modice recurvata : marginibus posticis oculorum mediorum
cum punctis mediis lateralium lineam subrectam designantibus ;
series antica leviter sursum curvata : marginibus inferioribus oculorum in- lineam levissime recurvatam dispositis . Diametri oculoru m
postícorum 0 .08, anticorum lateralium 0 . 105 et 0. 08, mediorum
'0 .065 longae ; oculi postici medii inter se 0 . 055, a lateralibus 0.065 ,
a mediis anticis 0 . 08, hi a lateralibus 0 . 08, inter se ca. 0. 015,
a margine clypei 011 remoti ; area oculorum mediorum pone
0. 215, ante 0 . 135 lata, 0 . 21 longa. Sternum in linea media
0 .8 longum, 0 . 8 latum, inter coxas IV, quae inter se ca. 0 .2 5
'distant, productum, in lateribus subtilissime reticulatum, ceterum
paene laeve, mediocriter modo nitens . M a n d i b u l a e 0 . 75 longae ,
paullo pone bassim 0 . 32 latae, apicem versus paullo a se discedentes, obsolete reticulatae ; sulcus unguicularis ante dentibus 3 ,
pone 4 aut 5 instructus . P e d e s valde graciles, aculeis modic e
longis, valde tenuibus armati : femora I in latere antico 1, reliqua
nullo (?), patellae 1, tibiae omnes supra 1 .1 et ad apicem in
latere utroque aculeo 1 paullo incurvato, praeterea I ante 1 .1 ,
pone 1, subter ad latus posticum 1 .1, II ante et pone 1, subter 1 .1 ,
III et IV ante et pone 1, metatarsi omnes supra in dimidio basali
1 armati . (Pedum armatura paullo mutabilis videtur) . Femur, pa tella, tibia, metatarsus, tarsus pedum
— 10 —
geomorfologicky i biologicky nejdůležitější jsou tyto veliký, hluboký ,
propasfovitý závrt „Provalija” (vých . Ljubova), „Vučija pečina ”
a „pečina u Vrečkovina dolinama”, blíž staré turecké, rozbořené
strážnice „kuly” (vedla kolem stará turecká silnice, označená v Šumě výmluvným názvem „Razbiglava”, do Dubrovníku), stojící na
pahrbku s kčtou 334 . Dle zpráv Verhoeffových (6) a ústního
sdělení přítele prof. Luciana z Matuličů v Trebinji sbíral kusto s
Apfelbeck (Sarajevo) s Verhoeffem (Bonn a ./Rh.) r. 1897 kol Gluhy
Smokvy a zdá se, že Tegenaria annulata n . sp . pochází z lehc e
přístupné „Vlčí jeskyně” = Vučija pecina, ježto jsem ji zde r . 191 2
v nových, pěkných exemplarech (d , dosud neznámý d bud e
později popsán) znovu nalezl. Jeskynní revír „Gluha Smokvy” ' (tj .
„uschlý fík”) leží v Šumě mezi 35° 53' — 35° 56' v . d. F. a 42° 40' — 42°
41' sev. ' š . (list Ragusa P. 35 . sl . XVIII .). Zde žije ještě Anophthalmus suturalis var. Trebinjensis Apf., Speluncarius setipennis Apf. .
Laemostenus v. aeacus, Speoneosites dorotkanus Reitt. i narentinus
Miller, Antroherpon Apfelbecki Miiller, Dolichopoda sp ., Heteromurus ,
Typhlopo Jura longicornis Absln ., Typhloglomeris coeca Verh. (loc. typ.) ,
Apfelbeckia, Lendenfeldi Verh ., Julus dolinensis Verh ., Brachydesmus
stygivagus Verh. (loc. typ.), Lithobius leostygis (loc. typ.), Lithobius
Acherontiš Verh . (loc. typ .), Oligobothrus anodus Latz ., 0 . trebinjanus
Verh ., O . stygius Latzel, Titanethes herzegowinensis Verh., T . biseriatus Verh . (loc. typ .), Cyphoniscellus herzegowinensis Verh . (loc .
typ.), Armadillidium stygium Verh. (loc . typ .), Meta Merianae, Stalita
herzegowinensis Nosek, Nelima troglodytes Roewer (loc . typ . srovn.
níže) a různé jiné nové anebo málo známé formy, tedy společnos t
ku podivu pestrá a pro biologa nad míru zajímavá .
Prof. Killczyrískim navržená jména obou nových Arachnidů byla
publikována po prvé ve „Zprávě” cit . v literatuře sub 7 r . 1910.
Nelima aurantiaca Simon .
V jeskyni ,, Megara" sbíral jsem blíže vchodu již r . 1908 v e
velkém množství (přes 100 ex.) Opilionida, nápadného zbarvením
dorsalní části abdomenu, ozdobeného bilaterálně skvrnou v podob ě
velkého S . (Viz obr. 5.) Týž druh dostal prof. Kulczyríski ještě z jiných lokalit : Hercegovina (bez bližšího naleziště, leg. Dr. J. Karlinski) a Oberer Adlitzgraben, ' Semmering Pass (leg. B. Kotula) ; •
popsal jej pak jako Liobunum signatum nov .sp . s obsáhlou diagnosou
(lit . 8, p . 459—462) . Roku příštího identifikoval koll. Dr. C .
— 11 —
Fr . Roewer (Bremen) ve své pilné a pracné
monografii (9), ježEučinila konec chaosu v systematice Phalangiidů, Liob . signaturo jak o
synonym k popsanému r. 1881 Simonem L .
aurantiacum, jež však dle pojmu rodů, na vržených Roewerem, patří do rodu Nelima.
Sekáči z „Megary” zovou se tedy definitivn ě
Nelima aurantiaca Simon ; je to Opilionid ,
rozšířený po celé střední Evropě, dosud známý
z Francie, Bavorska, Bosny a Hercegoviny ,
jenž žije na skrytých místech a s oblibou vyFig . 5. Nelima aurantiaca .
hledává ochrany klenby jeskynní tam, kd e
Truncus feminae .
jeskyně jsou vytvořeny . V Megaře žijí mim o
výše zmíněné formy Aphaenops Apfelbecki Ganglb, Apholeuonu s
ongicollis Reitter, Antroherpon pygmaeum Apfelb . (locus typicu s
pro všecky), Verhoeffiella cavatica Absl +.(loc . typ .) atd .
Nemastoma armatum Kulcz ,
Rovněž z materiálu Sarajevského musea, sbíraného V . Apfelbeckem, vybral jsem několik ex . robustní Nemastomy s naleziště m
„Brateljeviča” . Patrně jest to „Brateljeviča pečiva” jz . Kladanje, jižn ě
osady Brateljevič, ve Smolina planina nad potokem Bukovica, na
36° 19' r. d . F . a 44° 13' sev. š. (list Kladanj- -Čevljanovic.. P . f 3. sl .
XIX). Tato černá, zvláštními hrbolky na hřbetě vyzdobená Nemastoma jest zástupce našeho druhu Kulczyríským na témž místě
popsaného jako N . armatum (č . 8, str. 468—471) ; druhé naleziště j e
Domanovič v Hercegovině, leg. Dr . J . Karliríski (teste hulczyríski) .
Nelima troglodytes Roewer,
Ve stati „Die Arachniden der hercegowinischen Hóhlen ”
(lit, č . 10) zmiňuje se r . 1905 prof . A . Nosek o spec . Liobunum,
sbíraném známým sběratelem J. Paganetti-Hummlerem (Vóslau)
„in einer Hóhle bei Jasen” . Ježto šlo jen o dvě špatně konservovaná individua , nepokládal prof. Kulczyríski, jenž provedl
revisi, ani po srovnání se všemi jemu známými Liobuny (ku př .
L . Blackwalii, rotunčlum, limbatum, Doriae a rupestre) za radno ,
popsati sekáče ty jako nový druh . Prof. Nosek přidává přes to
popis, který sice nevyčerpává všech znaků. na štěstí ale vytyčuj e
nejnápadnější charakter, t. j . nepatrnou výšku pahrbku očního .
— 12 —
Jasen je vesnička se silnou stanici četnickou severovýchodně o d
Trebinje na silnici do Bileču, 36° 4' v . d. F . a 42° 44'—42° 45` sev . š.
(list Trebinje a Risano, P. 35, sl. XIX) ; zejména severně odsud a ž
k Mošku jsou četné a veliké jeskyně. Ač tedy dle údajů Paganettiho
je nemožno lokalitu identifikovati, zdá se s velikou pravděpodobností, že dle výše zmíněného znaku jsou exempláře Nosek-Paganettiho totožné s velikým, kolossálními nohami (II . pár nohou u 2
přes 100 mm dlouhé) opatřeným sekáčem, jejž jsem nasbíral v e
všech jeskyních kolem Popova Polje, počínaje od Trebinje, přes
Bihovo, Gluhu Smokvu až k Zavale nad Slanem (bezpochyby m á
rozšíření po celé jihoillyrské oblasti, což po zpracování mé sbírk y
jeskynních Opilionidů se musí ukázati) . Velikost těla ovšem nesouhlasí ; Nosek udává délku „uber 4 mm”, kdežto u mých exemplářů
kolísá délka právě větších 2 2 mezi 6—10 mm . Nosek podotýká
však, že je to délka „des zusammengeschrumpften Kěrpers” ,
takže tento rozdíl nepadá na váhu . Zatím popsal Liobunum z okol í
Popova Polje nedávno Dr''C. Roewer jako nový druh Nelima troglo- ý
dytes (č. 9) dle exemplářů, sbíraných Dr. Verhoeffem (patrně r. 1897 )
v jeskyních na Gluha Smokva . Verhoeffovy sběry putovaly do musea
berlínského, odkudž je Dr . Roewer obdržel ku zpracování (teste
Roewer) . Moje exempláře a tedy i Noskovy jsou totožny s Nelima tro glodytes Roewer ; diagnosu Roewerovu jest třeba kriticky dopiniti .
Seznam dosud známých pavoukovitých členovců z jesky ň
bosenské části liburnského pásma a z jihoillyrské oblasti .
Dle poznámek hořejších, provedené synonymiky etc . a z přehledu dosavadní literatury jest systém jeskynních pavoukovitýc h
členovců z oblastí zmíněných tento :
Ctassis Arachnoidea .
Ordo Araneae verae : Cribellatae .
Familia Dysderidae.
1 . Stalita Schioedtei Thorell.
Jeskyně na ostrově Hvaru. Více ex . (Keyserling 1862) . Ex.
sbírané bezpochyby J . Erberem (objevitel celé řady subterannfch
organismů a onoho podivuhodného Scaritiida Spelaeodytes mirabilis Miller), určil hrabě Keyserling (11) původně za Stalita taenaria
13 —
Schiódte, teprve později odlišil je Thorell (12) a označil jako nov ý
druh Schioedtei .
2. Stalita hercegovinensis Nosek.
„Jeskyně u Zavaly, více ex ., z nichž pouze 3 dospělé. G . Paganetti Hummler leg. (Nosek 1905) . 1 ex . polodospělý z jeskyn ě
Světenice .” (Nosek 1905 .) Zavala je víska s půvabně položeným pravoslavným klášterem a zároveň železniční stanice dráhy Gabela Gravosa, na západní straně Popova Polje, tam, kde odbočuje geomorfologicky památný suchý žleb z Popova Polje ku zátoce Slan o
na Jaderském moři . Jeskyně jsou zde tři. Kterou Paganetti míní ,
není jisto .' Největší jest „Vjeternica”, jedna z největších jesky ň
v Evropě, ve formě nekonečného podzemního řečiště, prozkoumaného teprve na délku asi čtyř kilometrů (sám vnikl jsem r . 191 2
pouze 1600 m daleko) . Druhá menší jeskyně je již ve stráni Slanského žlebu blíže staré budovy finanční stráže . Třetí je ve form ě
„abri” s pramenem, již daleko ve žlebu a vysoko nad úrovní dna.
Kterou z jeskyň Paganetti míní, zase nelze rozhodnouti . Já jsem
sbíral Stalita hercegovinensis ve „Vjeternici” a zdálo by se, ž e
proto odsud pochodí i Paganettiho typy . Již r . 1904 oznamuj e
Dr. S t u r a n y (13) popis nového hlemýždě „Ccoryna biarmat a
Běttger”, sbíraného Paganetthm r . 1903 v „Hóhle bei Zavala” s výslovným doložením „jedoch nicht das bekannte Windloch” . Jeskyn ě
se jménem „Světenica” nikomu v údolí Popova Polje vůbec znám a
není . Pravděpodobně, že to omyl a je zkomoleno jméno „Vjeternica” . Ve Vjeternici žije ještě Hadesia Miiller, Antroherpon Apfelbecki Miill., Anophthalmus dalmatinus Miller, Nelima troglodyte s
Roewer etc . etc.
3. Stalita Mrázeki Nosek.
Jeskyně „Lipska pečina”, veliká krápníková jeskyně bliž Cetinje v Černé Hoře . 1 leg . A . Mrázek (Mrázek 1903 [14] ,
Nosek 1904 [15]) . Tamtéž žije Antroherpon montenegrinum n . sp . ,
(in. litt.), Typhlogammarus Mrázeki Scháferna, Titanethes herzegowinensis Verh . a j .
ry
Familia Argiopidae .
Subfamilia Linyphiinae .
4. Taranucnus patellatus nov . sp .
„Govednica” 4 ď , pulli, 12 ./IX. 1908,Absolun leg. ; jeskyně
pod Han Bulog. 10es ď 9 , pulli 11 ./X. 1908, Absolon leg. (Bosna
merid.)
5. T a r a n u c n u s sp. affinis patellatus (an nov. sp. ?) .
„Megara pecina” (Bosna centr) . 3 d 9 ,13 ./X. 1908. Absolon leg.
6. Lepthyphantes leprosus .
„Megara pečina” 1 ď 13./X. 1908 . Absolon leg .
7. Lepthyphantes sp.
„Hbhle bei Gluha Smokva” pulli (non determ.) G . Paganetti—
Hummler leg. (Nosek 1905 .) Četné 9 ď sbírané r . 1912 rozhodnou ,
o jakou formu tu vlastně jde .
Subfamilia Tetragnathinae.
8. Meta Menardi Latr.
Horní jeskyně (bezejmenná), ve stráni hory Kotol (1021 m) ,
vysoko nad vaueluským pramenem Šumeče, Trávnik, střední Bosna ,
velmi četný d 9 , pulli, 9 ./X . 1908 Absolon leg. — Megara pečina,
více d' , pulli, 13 ./X . 1908, Absol. leg.
9. Meta Merianae Scopoli .
Jeskyně u Zavaly, G. Paganetti—Hummler leg. (Nosek 1905 . )
Srovnej výše kritiku údaje lokality při Stalita hercegovinensis . —
Golubina pečina, vysoko nad žlebem Prače, blíž Banja Stijeny ,
severně hory Rudinica, naproti (západně) vesnici Golubovici, Ivýška
850 m, jihovýchodní Bosna (tamtéž Antroherpon cylindricolle Apf.
locus typicus !), více d' 9 12 . IX . 1908 Absolon leg . --- Gluha
Smokva, Koll. Musem Sarajevské . Pravděpodobně „Vučija pečina ”
Apf. leg. 1 ď (srovnej naleziště od Tegenaria annulata) . Oba zmíněné druhy rodu Meta jsou středoevropští ubiquisti, kteří žijí v e
tmavých skrýších a zejména s oblibou vyhledávají jeskyně, do nich ž
však hluboko nevnikají.
10. Nesticu .s cellulanus Clerck .
Spodní (bezejmenná) jeskyně u Trávníku, níže ku pramenů m
Šumeče položená, 1 9 9 ./X. 1908 . K. Absolon leg .
Familia Agelenidae .
11. Hadites tegenaroides Keyserling.
Jeskyně na ostrově Hvar, J . Erber ď 1 juv ď, 6 9' leg.
(Keyserling 1862 . )
12. Tegenaria laeta Kulcz . var . Paganettii Nosek.
15 -
„Jeskyně u Jasenu, 2 ad.
leg . G. Paganetti (Nosek 1905 . )
Srovnej o nalezišti, co řečeno výše str . 12.
13. Tegenaria annulata nov. sp .
„Gluha Smokva” . Koll . Mus. Saraj . bezpochyby „Vučija pečina” Apfelb . leg. 1897 (srovnej str . 10 .).
14. Cicurina cinerea Panzer cicur Menge.
Jeskyně „Gluha Smokva”, mnoho ex . G. Paganetti-Hummle r
leg. (Nosek 1905).
Ordo Preudoscorpiones .
Familia Obisiidae .
15. Obisium anophthalmum Ellingsen .
„Jižní Hercegovina, v jeskyních .” Verh. leg . 1 ex . (Lokalita na prosto nejasná, patrně okrsek „Gluha Smokva”) Ellingsen 1910 (16) .
16. Obisium montenegrense Ellingsen .
Černá Hora „Hóhle bei Njergus” (sic ! teste Ellingsen) Verh .
legit 1 ex. (Správně bezpochyby Njeguš .) Ellingsen 1910 .
17. Chthonius Rayi L . Koch .
Jižní Hercegovina . „Wolfshóhle” (sic ! Verhoeff) 1 ex . = Vučij a
pečina na Gluha Smokva. Ellingsen 1910 .
Ordo Opiliones .
Subordo Opiliones Plagiostethi (= Palpatores) .
Sect. Eupagosterni .
Fam . Nemastomidae.
18. Nemastoma armatum Kulczyríski .
„Brateljeviča pečina” u Kladanje, Bosnia centr .
Saraj . d . (Srovn . výše str . )
Mus .
Sectio Apagosterni.
Fam . Phalangiidae .
19. Nelima aurantiaca Simon.
„Megara pečina” velmi mnoho ď juv . 13 ./ X . 1908 K. Absol .leg .
20. Nelima troglodytes Roewer .
Všechny jeskyně kolem Popova Polje v Hercegovině (pokud
dosud známo) .
— 16 —
Tento seznam dvaceti druhů illustruje ovšem jen naš e
pranepatrné dosavadní vědomosti a proto jsem hleděl při posledn í
cestě materiál arachnidů co nejvíce rozmnožiti (srovn . též lit . č . 17).
Především málo badately navštívené aneb vůbec nenavštíven é
končiny vysokých zasněžených hor na hranicích .bosensko-hercegovsko-černohorských : Maglič, Volujak, Vlasulja, Orlovo brdo.
Lebršník (iež skřížoval jsem několikráte, přicházeje od Foči údolí m
Sutjesky), pak okolí Gatačko Polje a hřebeny, v nichž prokleslé jes t
Popovo polje, jak směrem na Vrbanje a k Orjenu, tak směre m
ku pobřeží jaderskému až po Dubrovník poskytly zajímavý materiál, a to jak po stránce systematické, tak zoogeografické.
Zprávy o tom budou předmětem dalších statí .
Seznam citované literatury.
1. V . A p f e l b e c k. Nove bube (zareznici koleopteri) u pečinama
južne Bosne „Glasnik zem . muzeja u Bosni i Hercegovini ” . God .
1888, str . 61-65.
2. E. R e i t t e r . Bemerkungen und Berichtigungen zu den Clavicornen in der Fauna Baltica 2 . Auíl. und Fauna transsylvanica von
D . G . Seidlitz. „Deutsche Entomologische Zeitschrift” 1889 . Heft II .
S . 289 --318 .
3. K. A b s o 1 o n . Der máhrische Karst, insbesondere sein e
Tropfsteingrotten. VII. + 273 S. Karten, Pláne, 80 Fig. im Texte .
Brúnn, 1912 . (S . 168) .
4. E. R e í t t e r. Zwei neue Grottensilphiden aus Bosnien „Entom.
Blátter ”, Jhg . VII ., 1911 . Heft 9 . S . 173----174.
5. E. R e i t t e r . Vbersicht der Arten der blinden Silphi dengattun g
Charonites Apfelb. ibidem . p .
6. C . W . Ve r h o e f f. Beitráge zur Kenntnis paláarktischer Myriopoden. XI . Aufsatz. Neue und wenig bekannte Lithobiiden . „Verh .
d . k . k . zool . bot . Ges .” Bd . 1899 (Sep . 8 p) -- i d e m . XV . Aufsatz .
Lithobiiden aus Bosnien, Hercegowina und Dalmatien . „Berl. Entom .
Zeitschr. Bd. XLV . 1900. S. 153—179.
— 17 —
7. Zpráva o činnosti Moravské musejní společnosti za rok 1910 .
(Brno 1911 .) Str. 22 . -- Tátigkeitsbericht der Máhrischen Museumsgesellschaft fiir das Jahr 1910 (Briinn 1911), pag . 29.
8. Vl . K u l c z y ň s k i. Fragmenta arachnologiea . VII. Mémoire .
„Bull . del'Acad . des Science de Cracovie.” Juillet 1909 . S . 427 .—472 .
Pl . XXII .
9. C . Fr. R o e w e r . Revision der Opiliones Plagiostethi (= Opiliones Palpatores) . I. Teil : Familie der Phalangiidae . „Abh. Naturw .
Ver. in Hamburg ” . Bd. XIX. Heft 4 . 1910. S . 1—294 . Tei . . I.- --VI .
(Nelima aurantiaca 'S . 249-250, Nelima troglodytes S . 248-249 . )
10. A . Nosek. Die Arachniden der herzegowinischen Hóhlen.
„Verh. d . k . k. zool. bot . Ges .” Jhg . 1905 . S . 212-221 .
11.E . Keyserling. Besehreibung einer neuen Spinne aus de n
Hó len von Lesina. „Verh . d . k . k . bot. zool. Ges.” Bd . XII . 1862 .
S. 539—544. Tab. XVI .
12.T . Thorell. On European Spiders . T . I. Review of the
European Genera of Spiders . Upsala 1869. 242 + XXIV. p . (T . II.
vůbec nevyšel .) S t a] i t a . p . 155—157 .
13.R . Stu r a n y . ťJber einige von Herrn G. Paganetti - Hummle r
entdeckte Hóhlenschnecken. „Nachrichtsbl. d. Deutschen Melakozool .
Ges.” 1904 . N . 3 . p . 103—107 .
14. A . Mráz e k. Einleitung und Reisebericht zu Ergebniss e
einer von Dr. Al . Mrázek im J. 1902 nach Montenegro unternommenen Sammelreise . „Sitzungsb . d. kón . bóhm. Ges . d. Wiss. Math .
naturw Cl. 1903 . Auts . XV .
15. A. N o s e k . Pavoukovití členovci Černé Hory . ibidem
XLVI. 1904 .
16. E d v. E 11 i n g s e n . Die Pseudoskorpione des Berlines Museums . „Mitt . aus dem Zool . Museum in Berlin ” . Bd . IV. Heft . 3 .
S . 357-423 .
17. N. D a m i n : Pauci Dalmacije, Hrvatske, Slavonije i Istre .
(Preštampano iz 143 knjige „Rada” Jugoslovenske akademie znanost i
i umjetnosti) .Lagreb 1900 . 53 str.