návrh územní plán vojenského újezdu libavá

Transkript

NÁVRH
ÚZEMNÍ PLÁN
VOJENSKÉHO ÚJEZDU
LIBAVÁ
PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ
VEŘEJNÁ ČÁST
Pořizovatel: Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá
Náměstí 2, Město Libavá
785 01 Šternberk
Zhotovitel:
Vojenské lesy a statky ČR, s.p.
Pod Juliskou 5
160 64 Praha 6
Autorizovaný architekt:
Ing. arch. Iveta TRTÍLKOVÁ
Zodpovědný projektant:
Ing. Otakar DOSOUDIL
Zpracovatelský tým:
Ing. arch. Iveta TRTÍLKOVÁ
Ing. Otakar DOSOUDIL
Vlasta MERTOVÁ
Pavel URBANEK
Číslo Smlouvy o dílo: 2/196-44/2013-1484
Kontakt:
585 351 600
739 532 131
739 485 226
NÁVRH
ÚZEMNÍ PLÁN
VOJENSKÉHO ÚJEZDU
LIBAVÁ
VÝROK
Návrh územního plánu Vojenského újezdu Libavá
veřejná část
-2-
pro Společné jednání
září 2013
Obsah textové části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá – Výrok:
1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .................................................................................................... - 5 - 2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ................................................ - 6 - 3. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU .................................................. - 7 - 4. URBANISTICKÁ KONCEPCE ............................................................................................................ - 10 - 5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY .................................................... - 13 - 6. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ......................................................................................... - 15 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................... - 5 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................... - 7 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................... - 9 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 12 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 14 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 15 - KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY ............................................................................................. - 15 - 7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA .................................................................................................. - 15 - 8. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU ............................................................................. - 17 - 9. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ ................................................................................................................ - 18 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 16 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 17 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 18 - 10. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM ........................................................................ - 18 - 11. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ ............................................. - 19 - 12. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ .......................................................................................................... - 19 - 13. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ ................................................................................................................... - 20 - 14. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ ...................................................................................................... - 20 - 15. CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR) ......................................................... - 20 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 18 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 19 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 19 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 20 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 20 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 21 - KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY ....................................................................................................... - 21 - 16. VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ .................... - 21 - 17. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY ................................................... - 24 - 18. PROSTUPNOST KRAJINY ............................................................................................................ - 24 - 19. VODNÍ TOKY A PLOCHY ............................................................................................................... - 25 - 20. MELIORAČNÍ ÚPRAVY .................................................................................................................. - 25 - 21. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ...................................................... - 25 - 22. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ .................................................................................................................. - 25 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 23 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 24 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 24 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 25 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 25 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 25 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 25 - Návrh územního plánu Vojenského újezdu Libavá
veřejná část
-3-
září 2013
23. REKREACE .................................................................................................................................... - 26 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 26 - 24. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DEFINOVANÝCH
ÚZEMNÍM PLÁNEM .................................................................................................................................... - 27 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 35 - 25. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ ............................................................... - 37 - 26. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU ............................................................ - 37 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 37 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 37 - 27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ
VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ ......................................................................................................................... - 37 - 28. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ
LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO, S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO
ZŘIZOVÁNO, PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH
ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA ........................................................................ - 38 - 29. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA .... - 38 - 30. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ
GRAFICKÉ ČÁSTI ....................................................................................................................................... - 39 - Návrh územního plánu Vojenského újezdu Libavá
veřejná část
-4-
září 2013
1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Řešeným územím je celé území Vojenského újezdu Libavá, které z hlediska
státoprávního uspořádání celou svojí rozlohou spadá do Olomouckého kraje.
Zastavěné území je vymezeno ke dni 1.5.2013.
Samotný vojenský újezd se skládá z 21 katastrálních území:
Název katastrálního území:
kód katastrálního území:
Město Libavá
693421
Velká Střelná
990256
Čermná u Města Libavá
990078
Rudoltovice
990191
Domašov nad Bystřicí I
930504
Dřemovice u Města Libavá
930512
Předměstí u Města Libavá
930521
Město Libavá I
930539
Město Libavá II
930547
Nové Oldřůvky I
930555
Hadinka
930563
Luboměř u Potštátu
920681
Kozlov u Velkého Újezdu I
929930
Kozlov u Velkého Újezdu
920673
Varhošť u Města Libavá
930571
Mrsklesy na Moravě I
930580
Hlubočky I
930598
Hlubočky II
930601
Hlubočky III
930610
Hlubočky IV
930628
Jívová I
930636
Zastavěné území je v územním plánu znázorněno v grafické části Návrhu územního
plánu Vojenského újezdu Libavá.
Části řešené optimalizací:
Vyčleněné území
Zastavěné území
Heroltovice, Město Libavá,
samostatně stojící objekty hájenky
nově vzniklá obec Město Libavá
území přičleněné k obci Domašov nad
Bystřicí
-
území přičleněné k obci Jívová
veřejná část
Výcvikové a školící zařízení Magdalenský Mlýn
-5-
září 2013
území přičleněné k obci Hlubočky
území přičleněné k obci Mrsklesy
nově vzniklá obec Kozlov
objekty bývalého muničního skladu Mrsklesy,
Kozlov, Slavkov, areál Bečva, samostatně stojící objekty
Hájenky
nově vzniklá obec Luboměř pod Strážnou
Luboměř pod Strážnou
území přičleněné k obci Vítkov
objekty hromadné rekreace Hadinka
území přičleněné k obci Budišov nad
Budišovkou
-
2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU
Řešené území zahrnuje rozsah celého správního území 21 katastrálních území
Vojenského újezdu Libavá o celkové výměře 32 723,8 ha. Základní koncepce rozvoje
území vojenského újezdu vychází ze skutečnosti, že celé řešené území Vojenského
újezdu Libavá vymezené v ZÚR Olomouckého kraje jako specifická oblast zvláštního
účelu, významná pro obranu státu se bude nadále prioritně využívat k vojenskému
výcviku, s respektováním chráněných hodnot území.
Územní plán navrhuje:

dostatečný počet ploch pro novou obytnou výstavbu v jednotlivých sídelních
útvarech (Z2 - Z3, Z5 - Z6, P1 - P4, P11, P16 - P18, P20 - P24, P26 - P31, P33 P41, P44 - P45, P47 - P53, P55, P57 - P59) včetně stanovení podmínek jejich
zastavitelnosti v zastavěném území i v plochách na něj navazujících.

plochy občanského vybavení na podporu základní sociální vybavenosti a zvýšení
možností sportovních aktivit obyvatel řešeného území (P19, P25, P42)

dostatečný počet ploch pro možnost staveb pro rodinnou rekreaci obyvatel
řešeného území a rekreaci formou zahrádek (Z1, Z4, Z8, P8 - P9, P15)

doplnění ploch veřejných prostranství (Z7, P5 - P6, P12, P56)

plochy výroby a skladování pro zemědělskou a lesnickou výrobu a pro drobnou
a řemeslnou výrobu (P7, P10, P13 - P14, P32, P43, P46, P54)

doplnění technické infrastruktury (WT1, WT2)

plochu zeleně - ochranná a izolační k vytvoření větrolamu pro nově navržené
zastavitelné plochy (K1)
Částí navrhovaných rozvojových ploch procházejí podzemní telekomunikační vedení
a jejich ochranná pásma, mikrovlnné spoje AČR a jejich ochranná pásma. V tomto
vymezeném území je podmíněna veškerá výstavba a zemní práce souhlasným vyjádřením
VÚ 3255 Praha.
Část navrhovaných rozvojových ploch je navržena na vymezeném území MO ČR
pro podpovrchové stavby. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí
a povolit podpovrchové stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR,
zastoupeného VUSS Brno.
veřejná část
-6-
září 2013
Část navrhovaných rozvojových ploch je navrženo na vymezeném území MO ČR
pro nadzemní stavby. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS
Brno.
Je respektována plocha územní rezervy - plochy vodní a vodohospodářské R1(W)
pro lokalitu určenou k akumulaci povrchových vod Spálov, vedené v ZÚR Olomouckého
kraje jako plocha a koridor technické infrastruktury nadmístního významu. Tato územní
rezerva byla vymezena na základě Generelu území chráněných pro akumulaci
povrchových vod pořízeným Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního
prostředí.
Souběžně se zpracováním územního plánu Libavá probíhá proces „Optimalizace
vojenských újezdů“, jehož dílčí závěry jsou postupně zapracovávány do všech částí ÚP,
kterých se tento proces týká.
Vzhledem k předpokládanému vydání ÚP Libavá před ukončením procesu
„Optimalizace vojenských újezdů“ budou zapracovány výsledky a návrhy známé k tomuto
datu.
Návrhy
zastavitelných
ploch
Návrhy
ploch
přestavby
Návrhy - trasy
technické
infrastruktury
Návrhy ploch
změn v
krajině
Územní
rezervy
Z1 - Z4
P1 - P36
WT1
-
-
území přičleněné k obci
Domašov nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hlubočky
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Z5 - Z8
P47 - P59
WT2
K1
-
nově vzniklá obec Luboměř pod
Strážnou
-
P37 - P46
-
-
-
-
-
-
-
R1(W)
území přičleněné k obci Budišov
nad Budišovkou
-
-
-
-
R1(W)
3. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU
Územní plán svou základní koncepcí potvrzuje a respektuje všechny hodnoty
řešeného území.
Kulturní hodnoty vyplývající z historického a urbanistického vývoje:

Nemovité kulturní památky

Památky místního významu

Území s archeologickými nálezy
veřejná část
-7-
září 2013
Přírodní hodnoty:

Přírodní rezervace Smolenská luka

NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita Libavá - rozkládá se na všech
katastrálních územích a chrání 15 typů přírodních stanovišť, jeden druh obratlovce
a jeden druh hmyzu

NATURA 2000 - Ptačí oblast Libavá – zaujímá celé území Vojenského újezdu
Libavá, předmětem ochrany je ochrana jednoho druhu obratlovce

Prvky ÚSES nadregionální a regionální úrovně

Ložiska nerostných surovin
veřejná část
-8-
září 2013
Kulturní hodnoty
Přírodní hodnoty
NKP
Památky
místního
významu
Území
s archeo.
nálezy
PR
Smolenská
luka
NATURA
2000
EVL
Libavá
NATURA 2000
Ptačí oblast
Libavá
ÚSES
nadreg.a reg.
úrovně
Ložiska nerost.
surovin
ano
ano
ano
-
-
ano
ano
-
území přičleněné k obci Domašov
nad Bystřicí
-
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
-
-
ano
ano
-
-
ano
-
ano
-
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
ano
ano
ano
-
ano
ano
ano
-
Strážnou
-
-
ano
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
ano
ano
-
-
nad Budišovkou
-
-
-
-
ano
ano
-
ano
veřejná část
-9-
září 2013
4. URBANISTICKÁ KONCEPCE
Urbanistická koncepce Územního plánu Vojenského újezdu Libavá je založena
na prioritní a prvořadé funkci využití celého území vojenského újezdu k vojenskému
výcviku. Koncepce vymezuje a zpřesňuje rozložení jednotlivých ploch při zachování
charakteru území, za respektování stávajících zařízení v řešeném území. Koncepce
zohledňuje kulturní, civilizační, přírodní a krajinné hodnoty území a v celém rozsahu je
respektuje.
Základní funkce sídelních útvarů (funkce obytná, obslužná, rekreační a v malé míře
výrobní pro zemědělskou a lesnickou činnost) jsou zajišťovány v zastavěném území
v rámci přesně definovaných ploch s rozdílným způsobem využití. Dosavadní způsob
využití ploch s rozdílným způsobem využití je možný, pokud nenarušuje veřejné zájmy a je
přípustný z hlediska ochrany životního prostředí, přírody a krajiny.
Rozvojové plochy jsou v převážné většině navrhovány ve stávajícím zastavěném
území jako plochy přestavby. Tyto plochy jsou nejčastěji určené pro doplnění ploch
bydlení a ploch rekreace. Pro hospodářskou činnost probíhající na řešeném území jsou
navrženy plochy výroby a skladování. Jsou vymezeny plochy pro doplnění občanské
vybavenosti. Dále jsou navrženy plochy veřejných prostranství, které umožňující přístup
k nově navrženým zastavitelným plochám.
V přímé návaznosti na stávající zastavěné území jsou navrhovány zastavitelné
plochy, koordinované s požadavky na zachování krajinného rázu a na prostupnost krajiny.
Tyto plochy jsou navržené pro plochy staveb pro rodinnou rekreaci a funkci smíšenou
obytnou venkovskou.
Plochy bydlení - centrální:
Územní plán navrhuje plochy přestavby pro bydlení centrální P22 - P24.
Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci:
Územní plán navrhuje zastavitelné plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
Z1, Z4, Z8 a plochy přestavby P8 - P9.
Plochy rekreace - zahrádkové osady:
Územní plán navrhuje plochu přestavby pro rekreaci - zahrádkové osady P15.
Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura:
Územní plán navrhuje plochy přestavby občanského vybavení - veřejná infrastruktura P19,
P42.
Plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení:
Územní plán navrhuje plochy přestavby občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní
zařízení P25.
Plochy veřejných prostranství:
Územní plán navrhuje zastavitelné plochy veřejných prostranství Z7 a plochy přestavby P5
- P6, P12, P56.
Plochy smíšené obytné - venkovské:
Územní plán navrhuje zastavitelné plochy smíšené obytné - venkovské Z2 - Z3, Z5 - Z6
a plochy přestavby v zastavěném území P1 - P4, P11, P16 - P18, P20 - P21, P26 - P31,
P33 - P41, P44 - P45, P47 - P53, P55, P57 - P59.
veřejná část
- 10 -
září 2013
Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba:
Územní plán navrhuje plochy přestavby pro výrobu a skladování - drobná a řemeslná
výroba P7, P10, P13 - P14, P32, P43, P46.
Plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba:
Územní plán navrhuje plochy přestavby pro výrobu a skladování - zemědělská a lesnická
výroba P54.
Plochy zeleně - ochranná a izolační
Územní plán navrhuje plochu změny v krajině K1, které je vymezena jako plocha
zeleně - ochranná a izolační. Tato plocha navazuje na stávající zastavěné území sídelního
útvaru Kozlov a vytváří větrolam pro nově navržené zastavitelné plochy.
Dále je navrženo doplnění technické infrastruktury – inženýrské sítě:
-
WT1 - trasa pro vybudování nového vodovodního řadu pro sídelní útvar Město
Libavá od vodního zdroje Důl Jan k vodojemu u Města Libavá.
-
WT2 - trasa pro vybudování vodovodního řadu pro sídelní útvar Kozlov od nového
vodního zdroje u Kyjanice k vodojemu v Kozlově
prostředí.
Znázorněno v grafické části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá.
veřejná část
- 11 -
září 2013
Návrhy - trasy
technické
infrastruktury
Návrhy rozvojových ploch
P22 - P24 - plochy bydlení - centrální
Z1, Z4, P8 - P9 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
P15 - plochy rekreace - zahrádkové osady
P19 - plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura
P25 - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní
zařízení
P5 - P6, P12 - plochy veřejných prostranství
Z2 - Z3, P1 - P4, P11, P16 - P18, P20 - P21, P26 - P31,
P33 -P36 - plochy smíšené obytné - venkovské
P7, P10, P13 - P14, P32 - plochy výroby a skladování - drobná
a řemeslaná výroba
WT1 - technická
infrastruktura inženýrské sítě
Územní rezervy
-
-
-
-
-
-
-
Hlubočky
-
-
-
-
-
-
Strážnou
Z8 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
Z7, P56 - plochy veřejných prostranství
Z5 - Z6, P47 - P53, P55, P57 - P59 - plochy smíšené obytné venkovské
P54 - plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba
K1 - plocha zeleně – ochranná a izolační
P37 - P41, P44 - P45 - plochy smíšené obytné - venkovské
P43, P46 - plochy výroby a skladování - drobná a řemeslaná
výroba
WT2 - technická
-
-
-
-
-
R1(W) – plochy vodní a vodohospodářské
nad Budišovkou
-
-
R1(W) – plochy vodní a vodohospodářské
veřejná část
- 12 -
září 2013
5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY
Územní plán vymezuje:

zastavitelné plochy navazující na zastavěné území Z1 - Z8

plochy přestavby v zastavěném území P1 - P59
veřejná část
- 13 -
září 2013
Zastavitelné plochy
Plochy přestavby
Z1 - Z4
P1 - P36
území přičleněné k obci Domašov nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
Z5 - Z8
P47 - P59
-
P37 - P46
-
-
území přičleněné k obci Budišov nad Budišovkou
-
-
veřejná část
- 14 -
září 2013
6. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
Územní plán respektuje stávající hodnoty sídelní zeleně, je navržena plocha zeleně ochranná a izolační K1 navazující na stávající zastavěné území sídelního útvaru Kozlov
a vytvářející větrolam pro nově navržené zastavitelné plochy. V jednotlivých sídelních
útvarech jsou navrženy prvky liniové doprovodné zeleně, které jsou znázorněny v grafické
části.
Návrhy ploch zeleně – ochranná a izolační
-
nad Bystřicí
-
-
-
-
K1
-
-
nad Budišovkou
-
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA
Občanské vybavení
Stávající zařízení občanské vybavenosti v řešeném území umístěné v rámci
vymezených ploch s rozdílným způsobem využití jsou z hlediska návrhu územního plánu
stabilizované.
Nově jsou navrženy:

plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura P19, P42

plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení P25
Doprava
Dopravní infrastruktura je respektována a koncepce dopravní obslužnosti zůstává
beze změn.
veřejná část
- 15 -
září 2013
Plochy občanského
Plochy občanského
vybavení –
vybavení tělovýchovná a sportovní
veřejná infrastruktura
zařízení
P19
P25
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
P42
-
-
-
-
-
veřejná část
- 16 -
září 2013
8. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU
Veškeré stávající vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou a jejich
ochranná pásma jsou respektovány.
Územní plán respektuje všechny přívodní vodovodní řady v sídelních útvarech
i mimo ně, sloužící k přívodu vody z vodních zdrojů k jednotlivým odběratelům. Nově je
navrženo doplnění technické infrastruktury – inženýrské sítě:
-
Libavá od vodního zdroje Důl Jan k vodojemu u Města Libavá, kde by byl nově
navržený vodovod napojen na rozvody pitné vody do jednotlivých lokalit,
které budou rekonstruovány. Bude respektováno ochranné pásmo vodovodu 1,5
metru na obě strany. Skutečné provedení nového vodovodu bude upřesněno
na základě vypracováné projektové dokumentace.
-
vodního zdroje u Kyjanice k vodojemu v Kozlově. V zastavěném území povede
nový vodovod podél silnice pod zpevněnou plochou chodníku. Bude respektováno
ochranné pásmo vodovodu 1,5 metru na obě strany. Skutečné provedení nového
vodovodu bude upřesněno na základě vypracováné projektové dokumentace.
prostředí.
Zásobování vodou
VZ a jejich OP,
vodovodní řady,
technologické objekty
Návrhy - trasy
technické
infrastruktury
Územní rezervy
ano
WT1
-
nad Bystřicí
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
WT2
-
ano
-
-
ano
-
ano
-
-
ano
nad Budišovkou
veřejná část
- 17 -
září 2013
9. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ
Stávající zařízení jsou respektována.
Odkanalizování území
10.
ČOV
Kanalizační síť
ano
ano
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
ano
ano
ano
-
-
nad Budišovkou
-
-
ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM
Územní plán respektuje stávající trasu vedení VTL plynovodu a regulační stanici
plynu, o dalším rozšíření plynofikace se neuvažuje.
Zásobování plynem
Plynovod VTL
Regulační stanice plynu
-
-
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
nad Budišovkou
-
-
veřejná část
- 18 -
září 2013
11.
ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Územní plán respektuje stávající nadzemní vedení veškerých rozvodů VN 22 kV
včetně jejich ochranných pásem. Stávající distribuční síť vyhovuje současným
požadavkům na přenos elektrické energie. S dalším rozšířením se neuvažuje.
Na území všech částí řešených optimalizací územní plán respektuje stávající
nadzemní vedení veškerých rozvodů VN 22 kV včetně jejich ochranných pásem. Stávající
distribuční síť vyhovuje současným požadavkům na přenos elektrické energie. S dalším
rozšířením se v současnosti neuvažuje.
12.
SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ
Zařízení spojů, které je na území vojenského újezdu realizováno sítí podzemních
kabelů a radiovými směrovými spoji operátora Telefónica Czech republic, a.s., je
respektováno.
Je respektováno zařízení mobilního operátora T-Mobile Czech Republic, a.s.
V budoucnu bude potřeba zvýšit pokrytí území Vojenského újezdu Libavá
radiokomunikačním signálem dalších operátorů.
Kabelové
vedení
Telefónica
Czech
Republic, a.s.
Radiové spoje
Telefónica Czech
Republic, a.s.
Vysílače mobilních
operátorů
ano
-
-
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
-
-
ano
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
nad Budišovkou
-
-
-
veřejná část
- 19 -
září 2013
13.
VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ
Stávající systém vytápění objektů na řešeném území je stabilizován a respektován.
Na území všech částí řešených optimalizací územní plán respektuje stávající sytém
vytápění, v současnosti se neuvažuje o změně.
14.
ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Stávající systém nakládání s TKO na řešeném území je stabilizován a respektován.
V současnosti není na území Vojenského újezdu Libavá provozována žádná skládka.
Na území všech částí řešených optimalizací územní plán respektuje stávající systém
nakládání s TKO, v současnosti se neuvažuje o změně.
15.
CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR)
Územní plán respektuje zájmy AČR v řešeném území.
Vojenské využití území újezdu, jako prioritní způsob využívání území vojenského
újezdu, je zcela jednoznačně dáno zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky, jako základní norma. Využívání území k vojenskému výcviku a ubytování
cvičících vojsk je specifikováno v resortních dokumentech, vypracovaných složkami
Generálního štábu AČR.
datu.
Území Vojenského újezdu Libavá je určeno pro výcvik armádních složek zejména:

polní výcvik jednotek a útvarů AČR

taktická cvičení pozemních jednotek v součinnosti s letectvem a ostatními
složkami AČR

výcvik specializovaných jednotek AČR a PČR

výcvik letectva

výcvik v řízení bojových vozidel

výcvik pyrotechnických odborností

výcvik všech složek integrovaného záchranného systému

příprava jednotek do mírových misí
veřejná část
- 20 -
září 2013

výcvik zahraničních jednotek

výcvik jednotek aktivních záloh

součinnostní cvičení jednotek AČR a zahraničních jednotek

provádění výzkumné a zkušební činnosti
Územní plán respektuje tyto limity využití území MO ČR:

vymezené území důležité pro obranu státu

letecký koridor LKR - 3

letecký koridor TSA 24 (300 - 1000ft AGL)

ochranné pásmo radaru

vymezené území MO ČR pro nadzemní stavby

vymezené území MO ČR pro podpovrchové stavby
Respektované limity území
OP
radaru
Vymezené
území MO ČR
pro
podpovrchové
stavby
Vymezené území
MO ČR pro
nadzemní stavby
-
-
ano
ano
ano
-
-
-
-
ano
ano
-
-
-
-
ano
ano
ano
ano
-
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
ano
ano
nově vzniklá obec Luboměř
pod Strážnou
ano
ano
-
-
-
ano
ano
ano
-
-
-
ano
nad Budišovkou
ano
ano
-
-
-
ano
Vymezené
území MO
důležité pro
obranu státu
LKR-3
LK
TSA 24
ano
ano
ano
Hlubočky
Mrsklesy
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
16. VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY
V JEJICH VYUŽITÍ
Územní plán respektuje zásady ochrany přírody a uspořádání krajiny v celém
rozsahu, respektuje veškerá chráněná území na území vojenského újezdu:

veřejná část
- 21 -
září 2013

Natura 2000 - Evropsky významná lokalita Libavá

Natura 2000 - Ptačí oblast Libavá
Mimo zastavěné území a mimo zastavitelné plochy jsou vymezeny tyto základní
plochy:

plochy vodní a vodohospodářské (plochy vodní a vodohospodářské
vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu
před jejich škodlivými účinky, pro regulaci vodního režimu území a plnění dalších
účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod
a ochrany přírody)

plochy zemědělské (plochy určené k zemědělské rostlinné prvovýrobě
a jiné specifické aktivitě na orné půdě, pozemky trvalých travních porostů,
pozemky určené pro funkci sadů, pozemky pastvin určených pro chov dobytka
provozované v souladu s platnými zákony)

plochy lesní (pozemky určené k plnění funkce lesa, lesní porosty v souvislých
celcích, případně i izolované lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině
plnící hospodářskou a ekologicko stabilizační funkci včetně objektů, staveb
a zařízení lesního hospodářství, dále objekty, stavby a zařízení související
dopravní a technické infrastruktury).

plochy přírodní (plochy zvláště chráněných území, plochy biocenter a
výjimečně plochy související dopravní a technické infrastruktury)

plochy smíšené nezastavěného území (plochy krajinářské, zemědělské a
lesní využití, liniová výsadba, výsadba remízů, stromové a keřové zeleně
vhodných přirozených druhů dřevin, v případech kdy s ohledem na charakter
nezastavěného území není účelné jeho členění)

plochy specifické - vojenské plochy (plochy prioritně určené k vojenskému
využití území dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky,
sloužící k výcviku ozbrojených sil ČR, jednotek zahraničních armád,
bezpečnostních sborů ČR a složek Integrovaného záchranného systému,
za respektování chráněných hodnot území)

plochy zeleně - ochranná a izolační (plochy doprovodné zeleně vytvářející
ochranné a izolační prvky v sídlech nebo v nezastavěném území, plochy
stromových a keřových porostů, zatravněné plochy nezahrnuté do jiných ploch
s možností parkové úpravy za předpokladu dodržení charakteru plochy,
provádění pozemkových úprav, odvodňování pozemků, výstavba drobných
staveb za účelem údržby zeleně a nezbytné dopravní a technická infrastruktury)
U pozemků určených k plnění funkce lesa je respektováno ochranné pásmo lesa
v rozsahu 50 m od okraje lesa .
Územní plán navrhuje plochy změn v krajině:
K1 - plocha zeleně - ochranná a izolační - tato plocha navazuje na stávající zastavěné
území sídelního útvaru Kozlov a vytváří větrolam pro nově navržené zastavitelné
plochy.
veřejná část
- 22 -
září 2013
Respektovaná chráněná území
Přírodní
rezervace
Smolenská
luka
NATURA
2000
EVL Libavá
NATURA
2000
Ptačí oblast
Libavá
-
-
ano
-
nad Bystřicí
-
ano
ano
-
-
ano
ano
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
-
-
ano
ano
K1
-
-
ano
-
-
ano
ano
-
nad Budišovkou
-
ano
ano
-
veřejná část
- 23 -
září 2013
Návrhy ploch změn v krajině
17.
VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Územní plán respektuje všechny stávající prvky nadregionálního a regionálního
ÚSES na řešeném území v tomto složení:

nadregionální biocentra - NRBC 66 Jezernice

nadregionální biokoridory - K91 Raškov – Jezernice, K103 Slunečná – Jezernice

regionální biocentra - RBC 182 Odra

regionální biokoridory – RBK 1517 Odra – Hrubá Voda
Plochy ÚSES jsou nezastavitelné. Využití ploch ÚSES pro vojenský výcvik,
zemědělství, lesnictví a vodní hospodářství je povoleno za vyloučení činností, které by
mohly vést k ochuzení druhové bohatosti, snížení ekologické stability a narušení
funkčnosti jednotlivých prvků ÚSES.
Prvky ÚSES
ano
-
-
ano
-
ano
-
-
-
18.
PROSTUPNOST KRAJINY
Prostupnost krajiny zůstává územním plánem nedotčena.
Pro účely dopravní prostupnosti bude nadále využívána stávající dopravní
komunikační síť. Systém lesních a polních cest zůstává zachován, prostupnost území není
narušena.
Prostupnost krajiny na území všech částí řešených optimalizací zůstává nedotčena.
veřejná část
- 24 -
září 2013
19.
VODNÍ TOKY A PLOCHY
Vodní toky a plochy na řešeném území jsou respektovány. Územní plán upřesňuje
způsob využití jednotlivých vodních ploch.
Vodní toky a plochy na území všech částí řešených optimalizací jsou respektovány.
Územní plán upřesňuje způsob využití jednotlivých vodních ploch.
20.
MELIORAČNÍ ÚPRAVY
Meliorační úpravy nejsou na řešeném území realizovány. Územní plán nenavrhuje
žádné meliorační úpravy.
Meliorační úpravy nejsou realizovány.
21.
OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
V řešeném území nejsou specifikována záplavová území, k povodním nedochází.
Protierozní opatření nejsou navržena.
Na žádné z částí řešených optimalizací nejsou vzhledem k velikosti vodních toků
specifikována záplavová území, k povodním nedochází.
22.
DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
Územní plán respektuje chráněná ložisková území a neprovozovaná ložiska
nerostných surovin.
V řešeném území se neuvažuje o otevření dobývacích prostorů.
Jsou respektována všechna poddolovaná území a stará důlní díla.
veřejná část
Chráněná
ložisková
území
Ložiska
nerostných
surovin
Poddolovaná
území
Stará důlní díla
-
-
-
-
- 25 -
září 2013
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
pod Strážnou
-
-
ano
-
-
-
-
-
ano
ano
-
-
nad Budišovkou
23.
REKREACE
Stávající plochy rekreace jsou respektovány.
Nově jsou navrženy plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci pro účely
rodinné rekreace Z1, Z4, Z8 a P8 - P9 s možností výstavby rekreačních objektů určených
k dlouhodobé rekreaci obyvatel a plocha rekreace - zahrádkové osady P15 pro rekreaci
formou zahrádek.
Stávající turistické a cyklistické trasy jsou územním plánem respektovány, nové trasy
nejsou navrženy .
nově vzniklá obec Město
Libavá
Jívová
Hlubočky
Mrsklesy
nově vzniklá obec
Vítkov
Plochy
rekreace plochy
staveb pro
hromadnou
rekreaci
Plochy
rekreace –
zahrádkové
osady
Turistická
trasa
Cyklistická
trasa
-
ano
-
-
-
-
Plochy
rekreace –
plochy
staveb pro
rodinnou
rekreaci
Plochy
rekreace zahrádkové
osady
-
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
ano
ano
ano
-
-
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
veřejná část
- 26 -
září 2013
Budišov nad Budišovkou
-
-
-
-
-
-
24. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM
VYUŽITÍ DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM PLÁNEM
Funkční uspořádání řešeného území stanoví územní plán v grafické příloze
ve výkrese č. I/2 „Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny“
a v detailech sídelních útvarů, v němž je řešené území členěno na plochy s rozdílným
způsobem využití.
Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny základní funkce
a druhy staveb a zařízení, které v něm je možno umísťovat, případné nežádoucí vlivy
nesmí rušit hlavní funkci.
Územní plán vymezuje tyto plochy s rozdílným způsobem využití:

plochy bydlení – centrální
(BC)

plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
(RI)

plochy rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci
(RH)

plochy rekreace - zahrádkové osady
(RZ)

plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura
(OV)

plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední
(OM)

plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
(OS)

plochy veřejných prostranství
(PV)

plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň
(ZV)

plochy smíšené obytné - venkovské
(SV)

plochy dopravní infrastruktury - silniční
(DS)

plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě
(TI)

plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba
(VD)

plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba
(VZ)

plochy vodní a vodohospodářské
(W)

plochy zemědělské
(NZ)

plochy lesní
(NL)

plochy přírodní
(NP)

plochy smíšené nezastavěného území
(NS)

plochy specifické – vojenské plochy
(X)

plochy zeleně - ochranná a izolační
(ZO)
veřejná část
- 27 -
září 2013
Plochy bydlení - centrální (BC)
Hlavní využití:
 plochy bydlení určené pro bydlení v řadových městských domech s možností
umístění zařízení pro drobnou živnostenskou činnost a pro poskytování služeb
občanské vybavenosti které nenaruší primární funkci bydlení
Přípustné využití:
 stavby bydlení pro kompaktní zástavbu řadovými městskými domy zachovávajících
charakter centrálního bydlení do tří nadzemních podlaží bez využitelného podkroví
 zařízení pro maloobchodní prodej a služby, které svým provozováním a technickým
zázemím nenaruší primární funkci bydlení
 ubytovací a stravovací služby v rámci staveb pro bydlení
 služby a drobné provozovny, které svým provozováním a technickým zařízením
nenaruší užívání staveb, zařízení a pozemků v okolí a nesníží kvalitu prostředí
souvisejícího území (zejména hygienickými limity a dopravní zátěží)
 stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným
využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu
prostředí
 pozemky veřejných prostranství
Nepřípustné využití:
 ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím
Plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci (RI)
Hlavní využití:
 plochy rekreace určené pro umísťování staveb a objektů pro pobytovou rodinnou
rekreaci
 stavby určené pro ubytování a pobyt při rodinné rekreaci o rozloze do 50 m2 a dvou
nadzemních podlaží
 stavby a zařízení spojené s pobytovou rodinnou rekreací v kapacitě úměrné
potenciálu území a v souladu s jeho charakterem
 drobná zemědělská činnost, tj. pěstování zeleniny, ovoce, květin, okrasných rostlin
pro vlastní potřebu
 umístění doplňkového vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality
za předpokladu dodržení pro plochu charakteristického vysokého podílu zeleně
 oplocení pozemků
 nezbytná technická a dopravní infrastruktura sloužící k zajištění hlavního
a přípustného využití, které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné s aktivitami
pobytové rodinné rekreace
Plochy rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH)
Hlavní využití:

plochy určené pro hromadnou rekreaci v kvalitním prostředí
 rekreační areály se stavbami pro ubytování, stravování, sport a relaxaci
 stavby a zařízení spojené s pobytovou rekreací v kapacitě úměrné potenciálu
území a v souladu s jeho charakterem
a přípustného využití, které nesnižují kvalitu prostředí a jsou slučitelné
s rekreačními aktivitami
veřejná část
- 28 -
září 2013

ostatní účely využití nesouvisející s hlavním a přípustným využitím
Plochy rekreace – zahrádkové osady (RZ)
Hlavní využití:
 plochy zahrádkových osad určené převážně pro rodinnou rekreaci formou zahrádek
 drobná zemědělská činnost, tj. pěstování zeleniny, ovoce, květin, okrasných rostlin
pro vlastní potřebu
 umístění zahrádkářských chat se zastavěnou plochou včetně verand, vstupů
a teras maximálně do 25 m2 a doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené
lokality za předpokladu dodržení pro plochu charakteristického vysokého podílu
zeleně
 drobné chovatelské objekty za účelem samozásobení
 zemědělské stavby pro skladování produktů zemědělské výroby, přípravu
a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu
produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, které jsou
určeny pro samozásobení
 oplocení pozemků za účelem ochrany úrody
a přípustného využití
Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura (OV)
Hlavní využití:
 plochy určené pro občanskou vybavenost, která je nezbytná pro zajištění a ochranu
základního standardu a kvality života obyvatel a jejíž existence v území je v zájmu
státní správy
 stavby a zařízení pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní
služby, kulturu, veřejnou správu a ochranu obyvatelstva
 stavby a zařízení sloužící ke zvýšení občanské uvědomělosti a sociálního cítění
 stavby a zařízení odkazující na historii a vytvářející odkaz historické sounáležitosti
k danému prostředí
 odstavné a parkovací plochy s možností výstavby hromadných garáží sloužících
ke zvýšení standardu života obyvatel
prostředí
 výsadba zeleně
Plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední (OM)
Hlavní využití:
 plochy určené pro komerční občanskou vybavenost, které slouží pro zajištění
a ochranu základního standardu a kvality života obyvatel
 stavby a zařízení pro obchod do 2 000 m2 prodejní plochy
 stavby a zařízení pro ubytování, stravování, služby a lázeňství v kapacitně
úměrném potenciálu území a v souladu s jeho charakterem,
veřejná část
- 29 -
září 2013
pro bydlení související výhradně s hlavním využitím a nesnižující kvalitu prostředí
stavby technické a dopravní infrastruktury související s hlavním a přípustným
prostředí


Plochy občanského vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS)
Hlavní využití:
 plochy určené pro tělovýchovu, sport a regeneraci organismu
 plochy, stavby a zařízení pro aktivní nebo pasivní sportovní činnosti a relaxaci
obyvatel úměrné potenciálu území
 plochy, stavby a zařízení pro výcvik ve střelbě ze sportovních a mysliveckých
zbraní, pořádání střeleckých soutěží úměrných potenciálu území
prostředí
 doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené plochy za předpokladu
dodržení charakteru plochy
Plochy veřejných prostranství (PV)
Hlavní využití:
 plochy určené pro veřejná prostranství sloužící k obecnému užívání, veřejně
přístupné každému bez omezení a bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru
 plochy charakteru ulic, návsí, veřejných koridorů a plochy s významnou prostorovou
a komunikační funkcí
 výsadba sídelní zeleně
 budování zpevněných ploch chodníků, komunikací, parkovišť, doplňkového
vybavení a drobného mobiliáře za předpokladu dodržení charakteru plochy
Plochy veřejných prostranství - veřejná zeleň (ZV)
Hlavní využití:
 plochy veřejně přístupné bez omezení se sídelní zelení, určené jako zázemí
pro odpočinek a rekreační aktivity
 veřejně přístupné plochy zeleně
 parkové úpravy a prvky drobné architektury, např. altány, odpočívadla, zídky,
pomníky, doplňkového vybavení apod. a drobný mobiliář za předpokladu dodržení
charakteru plochy
 budování chodníků a stezek pro pěší
 malá dětská hřiště
veřejná část
- 30 -
září 2013
stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury související s hlavním
a přípustným využitím, které nesnižují kvalitu prostředí

Plochy smíšené obytné - venkovské (SV)
Hlavní využití:
 plochy určené pro bydlení venkovského charakteru v rodinných domech a bytových
domech s užitkovým využitím parcel a objektů
 stavby pro bydlení – rodinné domy a bytové domy do dvou nadzemních podlaží
s využitelným podkrovím, oplocení pozemků
 stavby doplňkové ke stavbám hlavním (např. pergoly, skleníky, zimní zahrady,
altány, bazény, apod.) dle § 21, odst. 5, 6, a 7 vyhl. o obecných požadavcích
na využívání území včetně jejich oplocení
 umístění samostatně stojících objektů garáží na vlastním pozemku pro bydlící
v lokalitě
 omezený chov hospodářských zvířat, drobného zvířectva a ptactva určených
k samozásobení obyvatel v množství, které nesnižuje kvalitu prostředí a pohodu
bydlení ve svém okolí
 malé hospodářské budovy pro skladování produktů zemědělské výroby, přípravu
a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu
produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, které jsou
určeny pro samozásobení a které nesnižují kvalitu prostředí a pohodu bydlení ve
svém okolí
využitím
Podmíněně přípustné využití:
 využití stávajících staveb pro rodinnou rekreaci (rekreační chalupy, chaty, domky)
za dodržení podmínky, že objekty nebudou využívány pro hromadnou rekreaci
Plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS)
Hlavní využití:
 plochy určené pro dopravní obsluhu v území
 plochy, stavby a zařízení pro dopravu, např. parkoviště, překladiště, veřejná
prostranství a činnosti související se silniční dopravou
využitím
 doplňkové vybavení sloužící pro obsluhu vymezené lokality za předpokladu
Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě (TI)
Hlavní využití:
 plochy technické infrastruktury se samostatným vymezením
veřejná část
- 31 -
září 2013
objekty, stavby a zařízení technické infrastruktury, např. technologické objekty
zásobování vodou, ČOV, trafostanice apod.
 stavby a zařízení dopravní a technické infrastruktury související s hlavním
a přípustným využitím, jejich oplocení

Plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba (VD)
Hlavní využití:
 plochy určené pro drobnou řemeslnou a přidruženou výrobu
 plochy, stavby a zařízení pro drobnou výrobu bez negativního vlivu na okolí
(např. manufakturní výroba malého rozsahu ), jejich oplocení
 stavby a zařízení pro skladování a provozování výroby, u kterých nebudou
překročeny hygienické limity platných právních předpisů
využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury
Plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba (VZ)
Hlavní využití:
 plochy určené pro zemědělskou a lesnickou výrobu ( chov dobytka, skladování
produktů zemědělské a lesnické výroby, provozování a zajišťování
provozuschopnosti techniky využívané k zemědělské a lesnické výrobě)
 plochy, stavby a zařízení pro zemědělství (např. stavby pro chov dobytka,
skladování produktů zemědělské výroby, stavby pro administrativu a provoz
zemědělské výroby apod.)
 objekty, stavby a zařízení pro lesnickou výrobu a jiná opatření pro lesnictví
(např. lesní školky, přezimovací obůrky pro zvěř, stavby pro administrativu a provoz
lesnické výroby apod.)
 stavby a zařízení sloužící ke krátkodobému služebnímu ubytování osob
vykonávajících činnost v souladu s hlavním a přípustným využitím
využitím a liniové stavby veřejné technické infrastruktury
Plochy vodní a vodohospodářské (W)
Hlavní využití:
 plochy vodní a vodohospodářské jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek
pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky, pro regulaci vodního
režimu území a plnění dalších účelů stanovených právními předpisy upravujícími
problematiku na úseku vod a ochrany přírody
veřejná část
- 32 -
září 2013
 pozemky vodních ploch, koryt vodních toků a jiné pozemky určené převážně
pro vodohospodářské využití
 objekty, stavby a opatření určené pro vodohospodářské využití
 liniové stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury související s hlavním
a přípustným využitím
Plochy zemědělské (NZ)
Hlavní využití:
 plochy určené k zemědělské rostlinné prvovýrobě a jiné specifické aktivitě na orné
půdě, pozemky trvalých travních porostů, pozemky určené pro funkci sadů,
pozemky pastvin určených pro chov dobytka provozované v souladu s platnými
zákony
 stavby, zařízení a opatření pro obhospodařování zemědělské půdy (např. stavby
pro pastevectví apod.) související s hlavním a přípustným využitím
 liniové a plošné porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny (remízky, meze,
stromořadí apod.) jen dle územních systémů ekologické stability
 stavby a zařízení technické vybavenosti odpovídající ustanovení §9 odst. 2 zák.
č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF za předpokladu dodržení charakteru plochy
Plochy lesní (NL)
Hlavní využití:
 plochy určené k plnění funkcí lesa
 stavby a zařízení lesního hospodářství (např. vybudování přezimovacích obůrek
pro zvěř apod.)
 vojenské využití při dodržování ochrany pozemků PUPFL
 objekty, stavby
a zařízení dopravní a technické infrastruktury
související
s hlavním a přípustným využitím
 protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy , eventuálně
s drobnými remízy, porosty podél mezí apod.
 stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
Plochy přírodní (NP)
Hlavní využití:
 plochy zvláště chráněných území, plochy biocenter a vyjímečně plochy související
dopravní a technické infrastruktury
 zásahy a opatření v zájmu zabezpečení prostoru pro relativně nerušenou
existenci a vývoj přírodních a přírodě blízkých společenstev, ochrany přírody
a krajiny
 vojenské využití při důsledném dodržování ochrany stávajících přírodních hodnot
 obhospodařování zemědělských pozemků
veřejná část
- 33 -
září 2013
plochy, stavby a zařízení pro lesnickou výrobu a jiná opatření pro lesnictví
za vyloučení činností, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti, snížení
ekologické stability a narušení funkčnosti charakteru plochy
 produkce dřeva nesmí narušit mimoprodukční funkce lesa
 výstavba
nezbytně
nutných
účelových
komunikací
zejména
pro obhospodařování zemědělských a lesních pozemků
 nová výstavba, kromě uvedených výjimek, jmenovitě staveb pro pobytovou
rekreaci včetně zahrádkářských chat, sportovních zařízení, hřišť, oplocování
pozemků s výjimkou těch, které jsou v zájmu přírody, lesa, vodních zdrojů
apod.
 zřizování skladovacích a odstavných ploch
 těžba surovin
 meliorační výstavba, která není v zájmu ochrany přírody a krajiny
či mimoprodukčních funkcí lesa
 změny vodního režimu území, pokud nejsou v zájmu ochrany přírody
a ochrany lesa
 změny druhů pozemků na ornou půdu, zahrady a sady, scelování pozemků
pokud to není v zájmu ochrany přírody a krajiny či ochrany lesa
 ukládání odpadů
 terénní úpravy, kterými se podstatně mění vzhled prostředí nebo vodní
poměry
 zvětšování prostupnosti území výstavbou nových účelových komunikací
či pěšin, pokud to není v zájmu ochrany přírody a krajiny

Plochy smíšené nezastavěného území (NS)
Hlavní využití:
 krajinářské, zemědělské a lesní využití
 liniová výsadba, výsadba remízů, stromové a keřové zeleně vhodných
přirozených druhů dřevin
pro zvěř apod.)
 liniové stavby technické infrastruktury související s hlavním a přípustným využitím
 protierozní opatření, travní porosty se solitérními stromy eventuálně s drobnými
remízy, porosty podél mezí při dodržení charakteru plochy
 stavby k vodohospodářským melioracím pozemků
Plochy specifické – vojenské plochy (X)
Hlavní využití:
 vojenské využití území újezdu dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany
České republiky
 výcvik ozbrojených sil ČR, jednotek zahraničních armád, bezpečnostních sborů ČR
a složek Integrovaného záchranného systému, za respektování chráněných hodnot
území
 hospodářská činnost realizovaná v souladu s prioritou využívání vojenského újezdu
pro vojenský výcvik, za respektování dlouhodobé péče o životní prostředí
veřejná část
- 34 -
září 2013
objekty, stavby a zařízení technické a dopravní infrastruktury související
s hlavním a přípustným využitím
pro zvěř apod.) za respektování priority využívání vojenského újezdu pro vojenský
výcvik
 na řešeném území lze budovat objekty veřejné infrastruktury určené
pro zabezpečení výcviku vojsk a realizovat výstavbu objektů a zařízení sloužících
k obraně státu za předpokladu dodržení charakteru plochy

Základní druhy ploch s rozdílným způsobem využití dle § 4 - 19 vyhlášky č. 501/2006
Sb. byly rozšířeny o plochy zeleně. Doplnění tohoto druhu plochy bylo nezbytné, mimo
jiné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č.7, část I., odst.1, písm. c.
vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Plochy zeleně - zeleň ochranná a izolační (ZO)
Hlavní využití:
 plochy doprovodné zeleně vytvářející ochranné a izolační prvky v zastavěném
i nezastavěném území
 plochy stromových a keřových porostů, zatravněné plochy nezahrnuté do jiných
ploch
 parkové úpravy za předpokladu dodržení charakteru plochy
 provádění pozemkových úprav
 odvodňování pozemků
 výstavba drobných staveb za účelem údržby zeleně
 nezbytná dopravní a technická infrastruktura
veřejná část
- 35 -
září 2013
Plochy s rozdílným způsobem využití
BC
RI
RH
RZ
OV
OM
OS
PV
ZV
SV
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
DS
TI
VD
VZ
W
NZ
NL
NP
NS
X
ZO
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
ano
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
-
-
nad Budišovkou
veřejná část
- 36 -
září 2013
25.
PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
Systém navrženého prostorového uspořádání respektuje prioritní využití vojenského
újezdu.
Sídelní útvary na řešeném území zůstávají zachovány a je jim umožněn rozvoj
s ohledem na jejich historický význam a zlepšení kvality života obyvatel.
Systém navrženého prostorového uspořádání v zastavěném území respektuje
charakter původní zástavby. V navržených plochách zástavby bude měřítkem charakter
původních materiálů a bude respektován dosavadní styl uspořádání těchto ploch.
Systém navrženého prostorového uspořádání v zastavěném území všech částí
řešených optimalizací respektuje charakter původní zástavby. V navržených plochách
zástavby bude měřítkem charakter původních materiálů a bude respektován dosavadní
styl uspořádání těchto ploch.
26.
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU
Podmínky ochrany krajinného rázu nejsou pro řešené území samostatně
specifikovány. Obecně je třeba chránit všechny hodnoty v podobě všech územních
přírodních prvků.
Veškerá činnost v území tyto zásady respektuje.
Podmínky ochrany krajinného rázu nejsou pro území všech částí řešených
optimalizací samostatně specifikovány.
27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A
OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ
V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním
řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v Návrhu územního
plánu Vojenského újezdu Libavá navrženy veřejně prospěšné stavby, které jsou v souladu
s navrženou koncepcí rozvoje Vojenského újezdu Libavá.
Z nadřazené územně plánovací dokumentace - Zásad územního rozvoje
Olomouckého kraje nevyplývají pro území Vojenského újezdu Libavá žádné veřejně
prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření.
Územní plán Vojenského újezdu Libavá navrhuje tyto veřejně prospěšné stavby:
WT1 trasa pro vybudování nového vodovodního řadu pro sídelní útvar Město
Libavá od vodního zdroje Důl Jan k vodojemu u Města Libavá
WT2 trasa pro vybudování vodovodního řadu pro sídelní útvar Kozlov od nového
vodního zdroje u Kyjanice k vodojemu Kozlov
veřejná část
- 37 -
září 2013
Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření s možností vyvlastnění
pozemků nejsou navrženy.
Veřejně prospěšné stavby
Veřejně prospěšná opatření
WT1
-
Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
WT2
-
Strážnou
-
-
-
-
Budišovkou
-
-
28. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH
PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO,
S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘIZOVÁNO,
PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A
PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO
ZÁKONA
Územní plán nevymezuje žádné veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství,
pro které lze uplatnit předkupní právo.
29. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6
STAVEBNÍHO ZÁKONA
Kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona nejsou v řešeném
území stanoveny.
veřejná část
- 38 -
září 2013
30. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K
NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
Část I – Výrok:
Textová část: 39 listů
Grafická část - výkres č. :
I/1
Výkres základního členění území
1 : 25 000
I/2
Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny
1 : 25 000
I/2a - I/2e
Hlavní výkres - detaily
1 : 5 000
I/3
Koncepce zásobování vodou a odkanalizování území
1 : 25 000
I/4
Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
1 : 10 000
veřejná část
- 39 -
září 2013
NÁVRH
ÚZEMNÍ PLÁN
VOJENSKÉHO ÚJEZDU
LIBAVÁ
ODŮVODNĚNÍ
veřejná část
- 40 -
září 2013
Obsah textové části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá – Odůvodnění:
1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ... - 45 - 2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ........................................................................... - 50 - 3. VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ... 50 - 4. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA
OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA
OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ...................................................................................................... - 51 - 5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH
PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ............................................................................................................................... - 51 - 6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE
STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ
S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .......................................................................................................... - 52 - 7. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O
VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ
PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................................ - 52 - 8. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE
SDĚLENÍM, JAK BYLO VYHODNOCENO ................................................................................................. - 52 - 9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ........................................................................... - 52 - 9.1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ .............................................................................................................. - 52 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 54 - 9.2. ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ........................................................... - 54 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 62 - 9.3. OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ............................................................. - 63 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 76 - 9.4. URBANISTICKÁ KONCEPCE ........................................................................................................................ - 78 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 80 - 9.5. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY ................................................................. - 81 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 86 - 9.6. VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ ..................................................................................................... - 87 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 87 - 9.7. OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA .............................................................................................................. - 87 - Části řešené optimalizací: ............................................................................................................................................. - 91 - 9.8. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU .......................................................................................... - 92 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 101 - 9.9. ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ .......................................................................................................................... - 102 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 104 - 9.10. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM....................................................................................... - 105 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 105 - 9.11. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ ............................................................ - 105 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 107 - 9.12. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ ......................................................................................................................... - 108 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 108 - 9.13. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ.................................................................................................................................. - 109 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 111 - 9.14. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ .................................................................................................................... - 111 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 111 - 9.15. CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR) ........................................................................ - 112 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 115 - 9.16. VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH VYUŽITÍ .................................... - 116 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 122 - 9.17. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY .................................................................. - 123 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 125 - 9.18. PROSTUPNOST KRAJINY........................................................................................................................... - 125 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 125 - Návrh územního plánu Vojenského újezdu Libavá
veřejná část
- 41 -
září 2013
9.19. VODNÍ TOKY A PLOCHY ............................................................................................................................. - 126 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 130 - 9.20. MELIORAČNÍ ÚPRAVY ................................................................................................................................ - 131 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 131 - 9.21. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ ..................................................................... - 131 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 131 - 9.22. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ ................................................................................................................................. - 131 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 134 - 9.23. REKREACE .................................................................................................................................................. - 135 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 137 - 9.24. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM
PLÁNEM ..................................................................................................................................................................... - 138 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 139 - 9.25. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ............................................................................... - 140 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 140 - 9.26. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU ........................................................................... - 140 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 140 - 9.27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ
POZEMKŮ .................................................................................................................................................................. - 140 - 9.28. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE
UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘÍZOVÁNO,
PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST.
1 KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA .................................................................................................................................... - 141 - 9.29. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6 STAVEBNÍHO ZÁKONA .................... - 141 - 9.30. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI 141 - 10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .................................................................................................. - 142 - 11. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU , KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH
ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ .......................................... - 142 - 12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA
ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ................................. - 143 - Části řešené optimalizací: ........................................................................................................................................... - 145 - 13. POSTUP PROCESU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ................................................................. - 145 - 14. - SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH, KTERÉ JSOU NEDÍLNOU SOUČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - 146
veřejná část
- 42 -
září 2013
Vysvětlivky používaných zkratek v textu
AČR
Armáda České republiky
AS - PO
Armádní Servisní, příspěvková organizace
ČEZ
distributor elektrické energie
ČOV
čistička odpadních vod
ČD
České dráhy
E.O
ekvivalent obyvatele
ES
Evropské společenství
EVL
Evropsky významná lokalita
IZS
Integrovaný záchranný systém
OK
Olomoucký kraj
k.ú.
katastrální území
kV
kilovolt
LKR
omezený vzdušný prostor pro letectvo
MO ČR
Ministerstvo obrany České republiky
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NATO
Severoatlantická aliance
NKP
Nemovitá kulturní památka
NRBC
nadregionální biocentrum
NRBK
nadregionální biokoridor
OP
ochranné pásmo
PČR
Policie České republiky
PO
Ptačí oblast
PR
přírodní rezervace
PS
Provozní středisko
PUPFL
pozemky určené k plnění funkce lesa
PÚR ČR
Politika územního rozvoje České republiky
RBC
regionální biocentrum
RBK
regionální biokoridor
RZ
rekreační zařízení
SOVZ
Středisko obsluhy výcvikového zařízení
veřejná část
- 43 -
září 2013
TKO
tuhý komunální odpad
ÚP
územní plán
ÚPD
územně plánovací dokumentace
ÚÚřVÚ
Újezdní úřad vojenského újezdu
ÚSES
územní systém ekologické stability
VaK
Vodovody a kanalizace
VLS ČR, s.p.
Vojenské lesy a statky České republiky, státní podnik
VN
vysoké napětí
VVN
velmi vysoké napětí
VP
Vojenská policie
VPO
veřejně prospěšná opatření
VPS
veřejně prospěšná stavba
VTL
vysokotlaký plynovod
VÚj
vojenský újezd
VÚ
vojenský útvar
VUSS
Vojenská ubytovací a stavební správa
ZPF
zemědělský půdní fond
ZÚR
Zásady územního rozvoje
veřejná část
- 44 -
září 2013
1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA
ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ
Širší vztahy
Jsou graficky vyjádřeny ve výkrese č. II/2 „Výkres širších vztahů“ v části Odůvodnění
v měřítku 1 : 50 000.
Vojenský újezd Libavá zaujímá rozlohu 32 723,8 ha, tj. 327,23 km2 a spadá celou
svojí rozlohou do Olomouckého kraje.
Počet trvale bydlících obyvatel k 1.5.2013 je 1 040.
Město Libavá
693421
Velká Střelná
990256
990078
Rudoltovice
990191
930504
930512
930521
Město Libavá I
930539
Město Libavá II
930547
Nové Oldřůvky I
930555
Hadinka
930563
920681
929930
920673
930571
930580
Hlubočky I
930598
Hlubočky II
930601
Hlubočky III
930610
Hlubočky IV
930628
Jívová I
930636
Se správním územím, tzn. řešeným
tyto obce:
veřejná část
územím Vojenského újezdu Libavá sousedí
- 45 -
září 2013
Olomoucký kraj

Severozápadní hranice řešeného území
Norberčany

Západní hranice řešeného území
Domašov nad Bystřicí, Jívová, Hlubočky

Jihozápadní hranice řešeného území
Mrsklesy, Přáslavice

Jižní hranice řešeného území
Daskabát, Velký Újezd, Dolní Újezd, Bohuslávky,

Jihovýchodní hranice řešeného území
Lipník nad Bečvou,

Východní hranice řešeného území
Hranice, Potštát
Moravskoslezský kraj

Východní hranice řešeného území:
Luboměř, Spálov, Vítkov, Budišov nad Budišovkou

Severovýchodní hranice řešeného území
Čermná ve Slezsku, Svatoňovice

Severní hranice řešeného území
Širší dopravní vztahy, technická infrastruktura
Jižní částí řešeného území prochází ve dvou malých úsecích rychlostní komunikace
R35.
Na řešeném území se nenachází žádná silnice I. třídy.
Jihovýchodní částí území Vojenského újezdu Libavá je vedena silnice II. třídy č. 441
v úseku rychlostní silnice R 35 - Potštát.
Všechny ostatní komunikace na území Vojenského újezdu Libavá jsou účelové.
Přístup na území vojenského újezdu umožňují komunikace na navazujícím civilním území.
Jedná se o tyto komunikace:
Olomoucký kraj
rychlostní silnice mezinárodního významu:

R35 Liberec - Turnov - Jičín - Hradec Králové - Svitavy - Česká Třebová - Moravská
Třebová - Mohelnice - Olomouc - Lipník nad Bečvou v úseku od obce Přáslavice
po obec Podhoří
silnice II. třídy:

II/440 v obci Norberčany

II/444 v obci Domašov nad Bystřicí
veřejná část
- 46 -
září 2013

II/441 z rychlostní silnice R35
silnice III. třídy:

III/4371 z obce Loučka

III/4375 z obce Podhoří

III/4411 z místní části Boškov obce Potštát

III/4413 z místní části Kovářov obce Potštát

III/4416 z místní části Lipná obce Potštát
místní komunikace:

z obce Hlubočky

z obce Mrsklesy

z místní části Kocourovec obce Přáslavice

z obce Daskabát

z obce Velký Újezd

z místní části Staměřice obce Dolní Újezd

z obce Bohuslávky

II/443 v obci Podlesí

III/4427 z obce Čermná ve Slezsku

III/44325 z místní části Staré Oldřůvky obce Budišov nad Budišovkou
Rozvody elektrické energie VN 22 kV, které jsou vedeny na území Vojenského
újezdu Libavá z území sousedních obcí, jsou ve vlastnictví ČEZ Distribuce a. s.
Z území obce Velký Újezd je přiveden na řešené území plynovod VTL, který dále
pokračuje severním směrem k regulační stanici plynu u sídelního útvaru Kozlov.
Dálkový vodovodní přivaděč Kružberk je veden na území Vojenského újezdu Libavá
z území obce Budišov nad Budišovkou.
Radiové směrové spoje operátora Telefónica Czech republic, a.s. vstupují na řešené
území z území obce Hlubočky a dále vedou jihovýchodním směrem řešeným územím
na území obce Bohuslávky.
Vymezené území Ministerstva obrany je území 1 km vně hranice vojenského
újezdu. V takto vymezeném území ve smyslu § 175 zákona č. 183/2006 Sb. v platném
znění, lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí
a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného
VUSS Brno.
Na řešeném území je vymezené území MO ČR pro podpovrchové stavby,
které malou částí přechází i na území sousedních obcí Mrsklesy, Přáslavice a Lipník
nad Bečvou. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
podpovrchové stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS
Brno.
veřejná část
- 47 -
září 2013
Na řešeném území je vymezené území MO ČR pro nadzemní stavby,
které pokračuje i mimo řešené území. V tomto vymezeném území lze vydat územní
rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR,
Jižní část řešeného území se nachází v ochranném pásmu radaru. V tomto
vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen na základě
závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno.
Nad většinou území Vojenského újezdu Libavá se prostírá Letecký koridor LKR - 3,
který zasahuje i mimo řešené území. V tomto vymezeném území lze vydat územní
rozhodnutí a povolit nadzemní stavby a nově budované trasy nebo jejich rekonstrukce jen
na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno.
V rámci širších vztahů územní plán Vojenského újezdu Libavá respektuje záměry ze
ZÚR Olomouckého kraje:

osa koridoru dálnice pro stavbu D1(v ZÚR OK jako D018)

trasa plynovodu VVTL (v ZÚR OK jako E14)

územní rezerva koridoru vysokorychlostní tratě (v ZÚR OK jako VRT)

územní rezerva koridoru vodní cesty (v ZÚR OK jako D-O-L)

územní rezerva lokality vhodné pro akumulaci povrchových vod Spálov
Přírodní systémy a ÚSES
Území dotčená těžbou nerostných surovin přechází z řešeného území na území
obce Hlubočky v Olomouckém kraji a na území obcí Budišov nad Budišovkou a Čermná
ve Slezsku v Moravskoslezském kraji.
Části území Vojenského újezdu Libavá je poskytována ochrana podle směrnice
o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin v rámci
soustavy NATURA 2000 - Evropsky významná lokalita Libavá. Celé území Vojenského
újezdu Libavá tvoří soustavu NATURA 2000 - Ptačí oblast Libavá, kterému je
poskytována ochrana podle směrnice o ochraně volně žijících ptáků.
Na řešeném území jsou zastoupeny nadregionální a regionální prvky ÚSES:

nadregionální biocentrum NRBC 66 Jezernice, nacházející se v jižní části
řešeného území a které přechází malou částí na území obcí Dolní Újezd,
Bohuslávky a Lipník nad Bečvou

nadregionální biokoridor NRBK K 91, který vstupuje na řešené území
v západní části z území obce Hlubočky, pokračuje jihovýchodním směrem
a napojuje se na NRBC 66 Jezernice

nadregionální biokoridor NRBK K 103, který vstupuje na řešené území
v severní části z území obce Budišov nad Budišovkou, pokračuje jižním
směrem a napojuje se na NRBC 66 Jezernice

regionální biocentrum RBC 182, nacházející se v jižní části Vojenského
újezdu Libavá

regionální biokoridor RBK 1517, vycházející z RBC 182, pokračuje
severozápadním směrem mimo hranice řešeného území na území obce
Hlubočky
veřejná část
- 48 -
září 2013
Do vymezeného území MO ČR v šíři 1 km vně hranice Vojenského újezdu Libavá
zasahuje:

EVL Údolí Bystřice na území obcí Jívová a Hlubočky

EVL Velká Střelná - štoly na území obce Hlubočky

EVL Horní Odra na území obce Vítkov

Přírodní památka Oderské vrchy na území obce Odry

Přírodní památka Údolí Bystřice na západní straně řešeného území

ochranné pásmo vysílače na území obce Hlubočky

území dotčená těžbou nerostných surovin na území obcí Velký Újezd a Dolní
Újezd

aktivní zóna záplavového území řeky Budišovka

aktivní zóna záplavového území řeky Odra

aktivní zóna záplavového území řeky Jezernice
Dále v rámci širších vztahů územní plán Vojenského újezdu Libavá respektuje
všechny nadregionální a regionální prvky ÚSES mimo řešené území:

nadregionální biocentrum NRBC 65

nadregionální biokoridor NRBK K 143



regionální biocentrum RBC 183



regionální biocentrum RBC OK37


regionální biokoridor RBK 930




Graficky znázorněno ve výkrese č. II/2 - Výkres širších vztahů.
Samotný rozvoj Vojenského újezdu Libavá nenarušuje rozvoj a zájmy okolních
obcí.
veřejná část
- 49 -
září 2013
2. VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ
Schválené Zadání bylo zpracováno pro celé území Vojenského újezdu Libavá,
s požadavkem na specifické zpracování i pro části řešené optimalizací. Oproti zadání byly
v Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá provedeny tyto změny:
-
Jelikož koncepce dopravy a technické infrastruktury se nemění, je výkres č. I/3
„Hlavní výkres - koncepce dopravy a technické infrastruktury“ nahrazen
doplňujícím schématem „Schéma dopravní a technické infrastruktury“ v části
Odůvodnění pouze s konstatováním současného stavu.
-
Výkres č. I/4 „Hlavní výkres - zásobování vodou a odkanalizování území“ je
přejmenován na výkres č. I/3 „Koncepce zásobování vodou a odkanalizování
území“.
-
Výkres č. I/5 „Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací“ je
přečíslován na výkres č. I/4.
Veškeré další požadavky vyplývající ze Zadání ÚP Libavá byly zapracovány
do Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá.
Územní plán je zpracován svým rozsahem v souladu s platnou legislativou,
tj. se stavebním zákonem a prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb. s použitím přechodných
ustanovení čl. II. zákona č. 350/2012 Sb.
Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území vojenského újezdu.
Na pořizování územního plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení
§ 43 až 47, § 50 až 55 a § 57 stavebního zákona a platí § 13, odst. 1 a 3 prováděcí
vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Z důvodu právě probíhající „Optimalizace vojenských újezdů“, která vychází
z usnesení vlády ČR ze dne 5.prosince 2012 č. 907, je nad rámec územního plánu
dle stavebního zákona a prováděcí vyhlášky 500/2006 Sb., zpracováno členění i pro části
řešené optimalizací. Části řešené optimalizací se zpracovávají dle podnětů a návrhů,
řešených ve spolupráci s organizačními výbory nově vznikajících obcí.
Materiál je zpracován tak, aby pro celé řešené území byla dodržena povinnost
priority zajištění vojenského výcviku ozbrojených sil a složek IZS. Cílem zpracování
územně plánovací dokumentace je návrh plošného využití území, s ohledem na rozvoj
sídelních útvarů pro zkvalitnění života obyvatel a s ohledem na probíhající proces
„Optimalizace vojenských újezdů“. Z toho důvodu jsou jednotlivé sídelní útvary
zpracovány v detailech Hlavního a Koordinačního výkresu v podrobném měřítku 1 : 5 000.
3. VYHODNOCENÍ SOULADU S PÚR A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ
DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM
Politika územního rozvoje České republiky (PÚR ČR 2008) byla schválena vládou
ČR usnesením č. 929 ze dne 20.7.2009
Z PÚR nevyplývají pro řešené území žádné požadavky.
veřejná část
- 50 -
září 2013
ZÚR Olomouckého kraje vymezuje území Vojenského
jako specifickou oblast zvláštního účelu, významnou pro obranu státu.
újezdu
Libavá
ZÚR Olomouckého kraje byla vydána usnesením č. UZ/21/32/2008 ze dne
22.2.2008
OOP
pod č.j. KUOK/8832/2008/OSR-1/274
(účinnost
28.3.2008)
zastupitelstvem Olomouckého kraje a aktualizace č.1 ZÚR OK proběhla usnesením
č. UZ/19/44/2011 ze dne 22.4.2011 pod č.j. KUOK 28400/2011 (účinnost 14.7.2011).
Pro řešené území vyplývají a územní plán respektuje tyto záměry ze ZÚR
Olomouckého kraje:

Pro vymezené území MO ČR v šíři 1 km vně hranice řešeného území nevyplývají
žádné záměry ze ZÚR Olomouckého kraje.
Pro vymezené území MO ČR v šíři 1 km vně hranice řešeného území vyplývají
a územní plán respektuje tyto záměry ze ZÚR Moravskoslezského kraje:

ÚPD řešeného území je v souladu s PÚR ČR 2008 a ZÚR Olomouckého kraje.
Všechny uvedené záměry jsou do Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá
zapracovány. Územní plán Vojenského újezdu Libavá není v rozporu s nadřazenými ÚPD,
jsou splněny a respektovány požadavky vymezené v Zadání územního plánu. Navržená
koncepce územního plánu VÚj Libavá nebude ve svém rozsahu narušovat zájmy a rozvoj
okolních obcí.
4. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ,
ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A
URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU
NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
Územní plán je zcela v souladu s cíly a úkoly územního plánování, tj. s vytvořením
vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost
společenství obyvatel území. Pro řešené území nebyly stanoveny požadavky na ochranu
architektonických a urbanistických hodnot ani na ochranu nezastavěného území.
5. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A
JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Územní plán je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona č. 183/2006
Sb. a jeho prováděcích právních předpisů (vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně
analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně
plánovací dokumentace, vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území) a v souladu se správním řádem, zákon č. 500/2004 Sb.
veřejná část
- 51 -
září 2013
6. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH
PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE
ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM
ŘEŠENÍ ROZPORŮ
Návrh územního plánu je zpracován v souladu se Zadáním
Vojenského újezdu Libavá.
územního plánu
Návrh územního plánu je v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů.
7. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ
OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO
VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Zadání neobsahovalo požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný
rozvoj území.
8. STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU K VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ SE SDĚLENÍM, JAK BYLO VYHODNOCENO
Krajský úřad Olomouckého kraje dle stavebního zákona č. 183/2006 Sb., § 47,
odst. 3 nevyžadoval posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí.
9. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ
Číslování pododdílů
návrhu.
9.1.
- kapitoly č. 9.1 – 9.30 odpovídá číslování kapitol výroku
VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ
V souladu s § 58 stavebního zákona je v grafické části územního plánu zakreslena
hranice zastavěného území.
Zastavěné území je vymezeno ke dni 1.5.2013.
Město Libavá
693421
Velká Střelná
990256
990078
Rudoltovice
990191
930504
930512
veřejná část
- 52 -
září 2013
930521
Město Libavá I
930539
Město Libavá II
930547
Nové Oldřůvky I
930555
Hadinka
930563
920681
929930
920673
930571
930580
Hlubočky I
930598
Hlubočky II
930601
Hlubočky III
930610
Hlubočky IV
930628
Jívová I
930636
Zastavěné území, které je v územním plánu vymezeno a znázorněno ve všech
výkresech grafické části, tvoří:

sídelní útvary
-
Heroltovice, k.ú. Město Libavá
-
Město Libavá, k.ú. Město Libavá
-
Kozlov, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu (součástí je
i samota Ranošov)
-
Slavkov, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu
-
Luboměř pod Strážnou, k.ú. Luboměř u Potštátu

jednotlivé objekty na vojenských výcvikových zařízeních

vojenský areál Přáslavice

areál Bečva

srubový tábor Smilov

objekty bývalého muničního skladu Mrsklesy



samostatně stojící objekty jednotlivých hájenek

samostatně stojící vodohospodářské objekty
veřejná část
- 53 -
září 2013
Zastavěné území
Heroltovice, Město Libavá,
Bystřicí
-
objekty bývalého muničního skladu Mrsklesy,
Kozlov, Slavkov, areál Bečva, samostatně stojící objekty
Hájenky
Budišovkou
9.2.
-
ZÁKLADNÍ KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU
Základní koncepce rozvoje území vojenského újezdu je založena na stabilitě ploch
sloužících k vojenskému využití a vychází ze skutečnosti, že celé řešené území
vojenského újezdu je vymezeno v ZÚR Olomouckého kraje jako specifická oblast
zvláštního účelu, významná pro obranu státu. Řešené území je určeno k vojenskému
výcviku a respektuje chráněné hodnoty území, které jsou většinou zajišťována zejména
jinými právními předpisy či správními opatřeními.
Území vojenského újezdu se bude nadále prioritně využívat k vojenskému výcviku.
Další činností, která je na území Vojenského újezdu Libavá provozována,
je hospodářská činnost VLS ČR, s.p, kterou na řešeném území provozuje divize Lipník
nad Bečvou.
Územní plán přiměřeně navrhuje rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnujících
zejména rozvoj bydlení, občanského vybavení, výroby a skladování, dopravní a technické
infrastruktury. Navržené rozvojové plochy jsou situovány buď v zastavěném území, nebo
na zastavěné území přímo navazují. Prioritně jsou rozvojové plochy navrženy ve vhodných
lokalitách zastavěného území a jsou využity převážně proluky. Rozložení zastavitelných
ploch v jednotlivých sídelních útvarech v návaznosti na zastavěné území vytváří
předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině,
soustředěných vždy okolo historického jádra. Rozvojové plochy odpovídají vždy velikosti
a významu sídla v řešeném území a v širším okolí. Tyto plochy jsou dimenzovány tak,
aby byly dostačující i v případě zvýšeného zájmu o bydlení v jednotlivých sídelních
útvarech.
Na řešeném území se nachází sídelní útvary:
 Heroltovice
 Město Libavá
 Kozlov
 Slavkov
veřejná část
- 54 -
září 2013
 Luboměř Pod Strážnou
Rozvojové plochy obytné zástavby v jednotlivých sídelních útvarech pro plochy
smíšené obytné - venkovské jsou navrženy tak, aby co nejpřirozeněji navazovaly
na původní urbanistickou strukturu a vhodně doplňovaly konkrétní sídelní útvar. Plochy
pro bydlení jsou navrženy převážně v prolukách a na vhodných plochách v zastavěném
území na místech historické zástavby. Navržené zastavitelné plochy smíšené obytné venkovské jsou navrženy tak, aby navazovaly na současné zastavěné území. V centrální
části sídelního útvaru Město Libavá územní plán vhodně navrhuje plochy bydlení centrální určené pro doplnění kompaktní zástavbou řadovými městskými domy
zachovávajících charakter centrálního bydlení s možností umístění zařízení pro drobnou
živnostenskou činnost a pro poskytování služeb občanské vybavenosti.
Pro rekreaci územní plán navrhuje doplnění chybějících ploch rekreace
pro pobytovou rekreaci obyvatel a pro rodinnou rekreaci formou zahrádek
v nejvhodnějších lokalitách.
Je navrženo doplnění ploch určených pro občanskou vybavenost určenou
pro zvýšení životního standardu obyvatel jednotlivých sídelních útvarů.
Územní plán doplńuje plochy veřejných prostranství, které umožňují přístup
k novým rozvojovým plochám a budoucí vybudování chodníků, parkovišť a doplňkového
vybavení.
Rozvojové plochy výroby a skladování, určené pro zemědělskou a lesnickou výrobu
a pro drobnou a řemeslnou výrobu jsou navrženy mimo centra jednotlivých sídelních
útvarů v lokalitách, kde je minimalizován negativní vliv na okolí za splnění hygienických
limitů platných právních předpisů. Tyto plochy jsou nejvhodnější také vzhledem k dopravní
obsluze daných lokalit.
Územní plán navrhuje doplnění tras technické infrastruktury - inženýrské sítě
pro vybudování nových vodovodních řadů pro sídelní útvary Město Libavá a Kozlov.
Je navržena plocha zeleně ochranné a izolační k vytvoření větrolamu pro nově
navržené zastavitelné plochy sídelního útvaru Kozlov.
Částí navrhovaných rozvojových ploch procházejí podzemní telekomunikační vedení
a jejich ochranná pásma, mikrovlnné spoje AČR a jejich ochranná pásma. V tomto
vymezeném území je podmíněna veškerá výstavba a zemní práce souhlasným vyjádřením
VÚ 3255 Praha.
Část navrhovaných rozvojových ploch je navržena na vymezeném území MO ČR
pro podpovrchové stavby. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí
a povolit podpovrchové stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR,
Část navrhovaných rozvojových ploch je navrženo na vymezeném území MO ČR
pro nadzemní stavby. V tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit
nadzemní stavby jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS
Brno.
prostředí.
veřejná část
- 55 -
září 2013
datu.
Heroltovice
Stabilizované plochy:









Rozvojové plochy:
zastavitelné plochy:

Z1 - plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
výměra cca 11 400 m2 , k.ú. Město Libavá,
plochy přestavby:

P1 - plochy smíšené obytné - venkovské

P2 - plochy smíšené obytné – venkovské




P5 - plochy veřejných prostranství


P7 - plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba

P8 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci


P9 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
veřejná část
- 56 -
září 2013

výměra cca 800 m2 , k.ú. Město Libavá,


Město Libavá



plochy občanského vybavení – komerční zařízení malá a střední






plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba



plochy specifické - vojenské plochy
Rozvojové plochy:

Z2 - plochy smíšené obytné - venkovské


plochy přestavby:






veřejná část
- 57 -
září 2013






P22 - plochy bydlení - centrální



P25 - plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení













Návrhy - trasy technické infrastruktury:
WT1 - technická infrastruktura - inženýrské sítě
vybudování nového vodovodního řadu od vodního zdroje Důl Jan k vodojemu
u Města Libavá
veřejná část
- 58 -
září 2013









Rozvojové plochy:

nejsou navženy
plochy přestavby:

výměra cca 14 900 m2 , k.ú. Luboměř u Potštátu,











Kozlov


veřejná část
- 59 -
září 2013








Rozvojové plochy:

výměra cca 14 600 m2 , k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu,


Z7 - plochy veřejných prostranství

plochy přestavby:

výměra cca 26 200 m2 , k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu, k.ú. Kozlov
u Velkého Újezdu I,






plochy změn v krajině:

Návrhy - trasy technické infrastruktury:
WT2 - technická infrastruktura - inženýrské sítě
vybudování nového vodovodního řadu od nového vodního zdroje u Kyjanice
k vodojemu v Kozlově
veřejná část
- 60 -
září 2013
Slavkov










Rozvojové plochy:

nejsou navženy
plochy přestavby:

P54 - plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba





Územní plán nenavrhuje další rozvojové plochy mimo sídelní útvary.
veřejná část
- 61 -
září 2013
Z1, Z4 - plochy rekreace - plochy
staveb pro rodinnou rekreaci
Z2 - Z3 - plochy smíšené obytné
- venkovské
Plochy přestavby
Plochy změn
v krajině
Návrhy - trasy
technické
infrastruktury
Územní rezervy
P1-P4, P11, P16-P18, P20-P21,P26-P31, P33-P36
- plochy smíšené obytné - venkovské
P5-P6, P12 - plochy veřejných prostranství
P7, P10, P13-P14, P32, - plochy výroby
a skladování - drobná a řemeslná výroba
P8-P9, - plochy rekreace - plochy staveb
pro rodinnou rekreaci
P19 - plochy občanského vybavení - veřejná
infrastruktura
P22-P24 - plochy bydlení - centrální
P25 - plochy občanského vybavení - tělovýchovná
a sportovní zařízení
-
WT1 - technická
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
K1 - plochy zeleně
- ochranná a
izolační
WT2 - technická
-
-
-
-
Hlubočky
Mrsklesy
Z5 - Z6 - plochy smíšené obytné
- venkovské
Z7 - plochy veřejných
prostranství
Z8 - plochy rekreace - plochy
staveb pro rodinnou rekreaci
P47-P53, P55, P57-P59 - plochy smíšené obytné venkovské
P54 - plochy výroby a skladování - zemědělská
a lesnická výroba
P37-P41, P44-P45 - plochy smíšené obytné venkovské
P42 - plochy občanského vybavení - veřejná
infrastruktura
P43, P46 - plochy výroby a skladování - drobná
a řemeslná výroba
pod Strážnou
-
-
-
-
-
R1(W)
nad Budišovkou
-
-
-
-
R1(W)
veřejná část
- 62 -
září 2013
9.3.
OCHRANA A ROZVOJ HODNOT ÚZEMÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU
Územní plán svou koncepcí potvrzuje a respektuje všechny hodnoty řešeného území.
Požadovaná ochrana uvedených územních prvků je prioritní pro zachování kvality
a identity daného prostředí. Územní plán respektuje a chrání všechny níže uvedené
hodnoty území.
Historie území Vojenského újezdu Libavá
Osídlování území, na kterém se v současnosti nachází Vojenský újezd Libavá,
začalo asi v 11. století, a to Slovany. O hromadné zalidňování se zasloužila německá
kolonizace, která probíhala pod ochranou církve až do počátku 14. století. Tvrdé přírodní
podmínky způsobily, že tato oblast patřila vždy k těm chudším, kvalitní zemědělská půda
se zde téměř nevyskytovala a proto se pěstovaly především plodiny jako žito, oves, len,
od 19. století i brambory. Tradiční zde býval chov ovcí – ovčírny bývaly na všech
panstvích, později převážil chov dobytka. Důvodem dalšího osídlování bylo hlavně
nerostné bohatství kolem Budišova nad Budišovkou, Barnova a Starých Oldřůvek.
Ve středověku byla písemně uváděna existence mlýnů, z řemesel vynikalo zejména
na přelomu 17. a 18. století tkalcovství. Známí byli také libavští varhanáři. První zmínka
o těžbě velice kvalitní břidlice pochází z roku 1776, ze statistiky z roku 1880 víme,
že v této lokalitě bylo přes 100 lomů a dolů. V letech 1920-1945 postupně docházelo
k útlumu těžby a v 50. letech byla těžba břidlice zcela ukončena. Na území Nízkého
Jeseníku a Oderských vrchů probíhala také těžba stříbrných rud.
Na území soudního okresu libavského se ve třicátých letech minulého století
nacházel okresní soud, okresní berní a gruntovní úřad v Městě Libavé, pět četnických
stanic, čtyři zdravotní obvody. Školství bylo s německým vyučovacím jazykem, byly zde tři
měšťanské školy, dvacet dva obecných škol, šest pokračovacích škol a dvě odborné
hospodářské školy.
Na základě Mnichovské dohody byl v říjnu 1938 celý region připojen k Německu
a stal se součástí Sudetské župy až do května 1945. Po konci II. světové války byli
obyvatelé obcí německého původu v souladu se závěry Postupimské konference
vystěhováni do Německa a Rakouska.
Po druhé světové válce byl na základě rozhodnutí vlády Československé republiky
ze dne 17. září 1946 vytvořen Vojenský výcvikový tábor Moravský Beroun určený
pro výcvik vojsk, který zasahoval v původním státoprávním uspořádání do území 5 okresů
(Olomouc, Přerov, Opava, Bruntál a Nový Jičín). Správním střediskem se stalo Město
Libavá. Dne 10.12.1947 osidlovací úřad Praha rozhodl, že veškerý majetek ve všech
24 obcích, které se nacházely ve stávajícím vojenském výcvikovém prostoru,
bude konfiskován pro Československý stát k využití armády. V souladu se zákonem číslo
169/1949 Sb., o vojenských újezdech, a usneseními vlády České republiky ze dne
18. 10. 1949 a 6. 6. 1950 byl výnosem ministerstva vnitra ze dne 15.6.1950 dnem
1.7.1950 zřízen Vojenský újezd Libavá.
Kulturní hodnoty vyplývající z historického a urbanistického vývoje
Nemovité kulturní památky
Na území Vojenského újezdu Libavá se nachází nemovité kulturní památky převzaté
z celostátní evidence v Ústředním seznamu kulturních památek. Základní informace
veřejná část
- 63 -
září 2013
o jednotlivých kulturních památkách jsou zapsány na samostatných „evidenčních listech
nemovitých kulturních památek“.

Poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny
evidenční číslo NKP – 21707/8 - 1874
Vpravo od veřejně přístupné komunikace města Libavá – Podlesí, asi 4 km od Města
Libavá, k. ú. Město Libavá I. Jedná se o farní kostel z roku 1686. Na místě dnešního
kostela stála původně kaple svaté Anny a nedaleko od ní kostelíček sv. Jakuba, o nichž je
první zmínka z roku 1529.
Rekonstrukce kostela proběhla v letech 1991 – 1994 a kostel byl opětovně vysvěcen.
Od roku 1991 byla obnovena tradice svatoanenských poutí.

Větrný mlýn ve Městě Libavá
evidenční číslo NKP - 10297/8 - 3791
Sídelní útvar Město Libavá, v blízkosti autoparku vojenského zařízení, k.ú. Město
Libavá. Jedná se o zděný větrný mlýn válcovitého tvaru o průměru 9 m u země a výšce
12,5 m se střechou, kterému se říkalo Siedlerův. Datum založení mlýna není známo, první
zpráva z roku 1875 konstatuje, že mlýn již pracuje. Bíle omítnutá stavba je z místního
kamene. V 90. letech 20. století byl zrekonstruovaný.
Stav památky je dobrý.

Pomník Zákřovský Žalov
Odbočkou z rychlostní komunikace R35 Olomouc - Lipník nad Bečvou na sídelní
útvar Kozlov, po 2,5 km odbočkou na Žalov, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu. Jedná se
o památník obětem 2. světové války z roku 1949, který byl postaven přímo na místě
tragické události upálení obyvatel ze Zákřova a okolních obcí za údajnou podporu
partyzánů.
Stav památky je dobrý.

Hrad Hluboký
Nad obcí Hrubá Voda, k.ú. Hlubočky IV. Jedná se o torzo základů středověkého
hradu, postaveného kolem roku 1340 jako soukromý hrad olomouckého biskupa Jana
Volka. V minulosti střežil cestu z Olomouce do Opavy. V současnosti je památka
zpřístupněna ve dnech pracovního volna.
Stav památky: ruina, která neohrožuje okolí.

Hrad Drahotuš
U obce Podhoří, jižně od kóty 571, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu. Jedná se o zbytky
hradu založeného ve 13. století Bohušem z Drahotuš. Dochovaly se pouze základy
obdélníkového paláce, torzo vstupní věžovité brány a velké kusy základů válcové věže.
Stav památky: ruina, která neohrožuje okolí.
veřejná část
- 64 -
září 2013
Tyto nemovité kulturní památky, které jsou zahrnuty jako limity využití území,
je nutné pro zachování jejich kulturně dokumentační a historicky vypovídající hodnoty
udržovat v odpovídajícím stavu.
Územní plán v uvedených lokalitách i v ochranném pásmu těchto nemovitých
kulturních památek doporučuje důrazné uplatňování ochrany architektonických,
historických a památkových hodnot nemovitých kulturních památek dle zákona č. 20/1987
Sb., o státní památkové péči.
Památky místního významu
 Bývalý farní kostel Povýšení sv. Kříže
Centrum sídelního útvaru Město Libavá, k. ú. Město Libavá.
Stav památky: vyžaduje další opravy. Do budoucna je záměr vybudovat v prostorách
kolem kostela památník zaniklých obcí Libavska a pietní místo obyvatel Libavé.
 Kamenný dvouklenbový most přes Libavský potok
Jihovýchodní část sídelního útvaru Město Libavá,
přes Libavský potok směrem na Mastník, k. ú. Město Libavá.
Stav památky: vyžaduje celkovou opravu.
odbočka
z
komunikace
 Kamenný jednoklenbový most přes Heroltovický potok
Severní část sídelního útvaru Město Libavá, odbočka na Heroltovice přes Heroltovický
potok, k.ú. Město Libavá.
Stav památky je dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu.
 Kamenný kříž z roku 1850 u silnice z Města Libavá do Staré Vody
Veřejně přístupná komunikace Město Libavá – Podlesí, u levé krajnice, poblíž kóty 605,
k.ú. Město Libavá.
 Památník zaniklé obce Čermná
Na křižovatce Nová Ves nad Odrou – Čermná a odbočky na Mastník, k.ú. Dřemovice
u Města Libavá. Památník se nachází na místě bývalé obce Čermná, založené v roce
1334. Památník byl postaven v roce 1993 zdejšími rodáky.
Stav památky je dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu a ošetření bezprostředního
okolí objektu.
 Kamenný kříž z počátku 20. století u silnice do Domašova nad Bystřicí
Sídelní útvar Heroltovice, vpravo od komunikace při výjezdu na Domašov nad Bystřicí,
k.ú. Město Libavá.
 Památník zaniklé obce Jestřabí
Odbočka vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá, u kóty 598, k.ú. Velká
Střelná.
 Svatý kříž Jestřabí (dubový)
Odbočka vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá, u kóty 598, k.ú. Velká
Střelná.
veřejná část
- 65 -
září 2013
 Torzo kostela Nejsvětější Trojice - Jestřabí
Odbočka vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá, dále na kopec
Jestřabí, k.ú. Velká Střelná.
Stav památky: neškodná ruina.
 Hraniční kámen z roku 1735 u horního toku potoka Jezernice
Odbočka vlevo z režimové komunikace Mrsklesy - Město Libavá, u kóty 598,
k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu.
Stav památky dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu.
 Kaple sv. Josefa - Kozlov
Vpravo od veřejně přístupné komunikace uprostřed sídelního útvaru Kozlov,
Stav památky je dobrý, objekt je provozován.
 Kamenný kříž z 2. poloviny 19. století u státní silnice v místní části Kyjanice
Na levé straně při veřejně přístupné komunikaci v místní části Kyjanice, k.ú. Kozlov
u Velkého Újezdu.
 Bývalý hřbitov v Kozlově
V sídelním útvaru Kozlov, odbočkou na Ranošov, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu.
Stav památky: minimálně 2 x ročně odstranit z plochy vegetační pokryv a hmotu odvézt
mimo objekt.
 Pomník obětem 1. sv. války v Kozlově
V sídelním útvaru Kozlov, odbočkou směrem na pramen Odry, k.ú. Kozlov u Velkého
Újezdu.
 Památník zaniklé obce Zigartice
U technologické komunikace Město Libavá – Mastník, jižně od kóty 524,
k.ú. Rudoltovice.
 Památník zaniklé obce Nepřívaz
Odbočkou vlevo z obce Hlubočky na Nepřívaz, východně od Jílového vrchu
u křižovatky, k.ú. Velká Střelná.
 Památník zaniklé obce Nová Ves nad Odrou
Po pravé straně za křižovatkou Čermná - Velká Střelná, odbočkou na Nová Ves nad
Odrou, k.ú. Čermná u Města Libavá.
 Železobetonový, trámový, parapetní most přes Odru z roku 1908
Při křížení řeky Odry s komunikací vedoucí z civilního prostředí k Barnovské vodní
nádrži, k.ú. Rudoltovice.
veřejná část
- 66 -
září 2013
 Torzo kostela Všech Svatých - Barnov
Východním směrem od Olověnského vrchu (trigonometrický bod 616,4), u potoka
Chudý, k.ú. Rudoltovice.
Stav památky: neškodná ruina.
 Památník zaniklé obce Barnov
Odbočka vpravo před Barnovskou vodní nádrží, podél potoka Chudý, k.ú. Rudoltovice.
 Pomník obětem 1. světové války z roku 1922 - Barnov
Východním směrem od Olověnského vrchu (trigonometrický bod 616,4), u potoka
Chudý, k.ú. Rudoltovice.
 Pomník obětem 1. světové války z roku 1931 u Ranošova
Vpravo od technologické komunikace Kozlov – Slavkov, severně od kóty 540,6,
 Památník zaniklé obce Rudoltovice
Severozápadně od sídelního útvaru Rudoltovice, poblíž kóty 553, k.ú. Rudoltovice.
Stav památky dobrý, vyžaduje pouze údržbu.
 Kostel sv. Františka Serafínského - Slavkov
Jihovýchodní část sídelního útvaru Slavkov, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu. Objekt
slouží jako kulturní dům.
Stav památky je dobrý, vyžaduje další drobné úpravy exteriéru i interiéru.
 Podstavec litinového kříže z roku 1893 u cesty nad potokem Říkou
U odbočky technologické komunikace Slavkov - Ranošov, na pravé straně, k.ú. Kozlov
u Velkého Újezdu.
 Podstavec kříže z roku 1906 u cesty do Ranošova
Na konci sídelního útvaru Slavkov, po levé straně veřejně přístupné komunikace,
 Bývalý hřbitov ve Slavkově
Jižní část sídelního útvaru Slavkov při jeho jižním okraji, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu.
Stav památky: celý objekt bývalého hřbitova vyžaduje minimální údržbu sestávající
z odstraňování vegetace.
 Kamenný kříž u Lipnické myslivny
Na levé straně veřejně přístupné komunikace ve směru Loučka - Slavkov, k.ú. Kozlov
u Velkého Újezdu.
 Kamenný kříž z roku 1869 u silnice ze Smilova do Města Libavé
Na levé straně režimové komunikace Smilov - Město Libavá před odbočkou na Vršek,
poblíž kóty 540, k.ú. Dřemovice u Města Libavá.
veřejná část
- 67 -
září 2013
 Památník zaniklé obce Smilov
Na křižovatce u Pěchotní střelnice Smilov, k.ú. Velká Střelná, p.č. 1. Památník se
nachází na místě bývalého kostela. Částí památníku pořízeného zdejšími rodáky je torzo
původního pomníku padlým v první světové válce.
 Královská studánka, kaple sv. Anny – Stará Voda
Jižně od kostela Stará Voda na Lazském potoce, k.ú. Město Libavá I.
Kaple byla postavena roku 1703. Uvnitř se nachází Královská studánka. V letech 1952
až 1992 docházelo k postupné devastaci. Od roku 1992 začali ruiny kaple opravovat
skauti z 19. střediska Junáka z Velkého Týnce. V letech 2006 až 2007 byla kaple
opravena do původního stavu z peněz Podpůrného spolku německých vystěhovalců.
Projekt rekonstrukce financoval ÚÚřVÚ Libavá. 21.července 2007 byla kaple opět
vysvěcena olomouckým světícím biskupem Josefem Hrdličkou.
Stav památky je dobrý, na dalších úpravách pracuje 19. středisko Junáka. Opravy
budou pokračovat i nadále za přispění zahraničních spolků.
Kamenný kříž z roku 1844 před kostelem sv. Anny a sv. Jakuba Většího –
Stará Voda
Odbočka z veřejně přístupné komunikace Město Libavá - Podlesí, ke kostelu sv. Anny
a sv. Jakuba Většího, na levé straně před kostelem, k.ú. Město Libavá I.
Stav památky je dobrý, vyžaduje pouze běžnou údržbu památky a periodickou péči
o bezprostřední okolí památky.

Kamenný kříž z roku 1866 u presbytáře kostela sv. Anny a sv. Jakuba Většího
– Stará Voda
a sv. Jakuba Většího, na levé straně za kostelem, k.ú. Město Libavá I.

 Torzo bývalého kláštera - Stará Voda
a sv. Jakuba Většího, na pravé straně naproti kostela, k.ú. Město Libavá I.
Klášter postavený v letech 1690 až 1700. Koncem 2. světové války shořela střecha.
Vzhledem k tomu, že se jeho oprava neprovedla, klášter postupně chátral. Dnes zůstaly
jen ruiny.
Stav památky: pouze zbytky staveb, památka vyžaduje péči o místo a jeho
bezprostřední okolí (odstraňování nežádoucí vegetace).
 Bývalý hřbitov ve Staré Vodě
a sv. Jakuba Většího, na pravé straně naproti kostela, k.ú. Město Libavá I.
Stav památky: celý objekt bývalého hřbitova vyžaduje minimální údržbu sestávající
z odstraňování vegetace.
 Kamenný kříž z roku 1873 u silnice do Města Libavá
V blízkosti silnice Město Libavá - Mastník, jižně od Oderského vrchu, k.ú. Dřemovice
u Města Libavá.
veřejná část
- 68 -
září 2013
Středověké tvrziště na východním okraji zaniklé obce (nazývané dříve Altes
Haus)
Na pravé straně komunikace Zelený kříž - Velka Střelná, poblíž Střelenského potoka
jižně od kóty 601,5. Jedná se o zbytky středověké tvrze, vybudované pravděpodobně
ve 13. století, při kolonizaci této části hvozdu na ochranu vznikající osady Střelná.
Stav památky: místní památka vyžaduje pouze minimální údržbu sestávající
z odstraňování nežádoucí vegetace.

 Památník zaniklé obce Velká Střelná
Na levé straně u křižovatky režimové komunikace Město Libavá - Mrsklesy,
u křižovatky Zelený kříž, k.ú. Velká Střelná.
 Socha Panny Marie z roku 1912 u bývalé cesty z Vojnovic do Staré Vody
Severovýchodně od Oderského vrchu, směr Stará Voda, k.ú. Rudoltovice.
 Torzo kaple z konce 18. století u cesty z Vojnovic do Mastníku
Na levé straně komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry, k.ú. Rudoltovice.
Jedná se o zbytky filiální kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1792.
Stav památky: pozůstatky kaple, vyžadující pouze minimální údržbu sestávající
z odstraňování nežádoucí vegetace.
 Památník zaniklé obce Vojnovice
Na pravé straně komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry, k.ú. Rudoltovice.
Jedná se o památník pořízený zdejšími rodáky na místě bývalé obce, který byl původně
pomníkem padlým vojákům v první světové válce.
 Památník zaniklé obce Zigartice
Na pravé straně komunikace Vojnovice - Mastník, poblíž řeky Odry, k.ú. Rudoltovice.
Jedná se o památník pořízený zdejšími rodáky na místě v blízkosti bývalého kostela.
 Kamenný most na přístupové cestě k hradu Drahotuš
V blízkosti obce Podhoří, jižně od kóty 571, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu. Jedná se o
unikátní kamenný most přes potok umožňující přístup na hrad.
Stav památky: objekt vyžaduje odborné zrestaurování památky pro bezpečné využívání
návštěvníky památky.
Území s archeologickými nálezy
Vznik prvních osad na současném území Vojenského újezdu Libavá je doložen již
v 11. století. Prvními obyvateli byli Slované. K rozsáhlejšímu osídlení této oblasti došlo
až německou kolonizací, která pokračovala do 14. století. Ve středověku zde probíhala
těžba kvalitní břidlice, která pokračovala až do poloviny 20. Století.
Archeologickými lokalitami jsou především zaniklé vesnice po vzniku Vojenského
újezdu Libavá v roce 1950, kdy do prostoru bylo začleněno celkem 24 obcí a osad.
Jednalo se otyto obce: Barnov (Olověná), Heřmánky, Luboměř pod Strážnou, Nová Ves
nad Odrou, Rudoltovice, Varhošť, Bělá, Jestřabí, Město Libavá, Nové Oldřůvky, Slavkov,
veřejná část
- 69 -
září 2013
Velká Střelná, Čermná, Keprtovice (Údolná), Milovany, Olejovice, Smilov, Vojnovice,
Heroltovice, Kozlov, Nepřívaz, Ranošov, Stará Voda, Zigartice (Mastník).
Celkem je na území Vojenského újezdu Libavá registrováno 38 archeologických
lokalit I. a II. kategorie, které jsou respektovány.
Přírodní hodnoty
Vojenský újezd Libavá leží na náhorní plošině Oderských vrchů. Celé území
je po stránce biogeografického členění České republiky řazeno do Nízkojesenického
bioregionu, který se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska, zabírá
geomorfologický celek Nízký Jeseník (kromě jeho severovýchodního a jihozápadního
okraje) a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha je 2 529 km2. Hranice vůči
bioregionům Litovelskému, Hranickému, Ostravskému a Krnovskému jsou dány výrazným
úpatím svahů Nízkého Jeseníku, rozšířením kulmu, místy též rozšířením bučin. Hranice
vůči Jesenickému bioregionu jsou geomorfologické (rozšíření podstatně vyššího reliéfu)
i biotické. Hranice vůči Šumperskému bioregionu jsou velmi nevýrazné, podmíněné
charakterem reliéfu tj. plošin a strmých okrajových svahů.
Nízkojesenický bioregion je tvořen náhorními plošinami na usazeninách kulmu se sítí
údolí, zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Jeho charakter je hercynský, se zřetelným
pronikáním prvků karpatské i polonské podprovincie. Převažuje biota 4. bukového stupně,
při okrajích s ostrůvky 3.dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5.jedlovo-bukového
stupně s ochuzenými horskými společenstvy. Potenciální vegetaci tvoří květnaté,
na východě bikové bučiny, v údolích suťové lesy. Nejvyšší polohy zaujímají horské bučiny
a podmáčené smrčiny. Netypické části bioregionu představují přechodné zóny k okolním
bioregionům.
Podnebí je velmi závislé na nadmořské výšce a je relativně chladné. Okrajové svahy
leží v mírně teplé oblasti. Podnebí je mírně teplé až chladnější, většinou dobře dotované
srážkami. Rozšířeným jevem jsou inverze v hlubokých údolních zářezech.
Bioregion představuje rozsáhlé, litologicky jednotvárné území budované spodním
karbonem v kulmském vývoji, tj. břidlicemi, drobami a místy slepenci. V úzké zóně
vystupují nesouvisle sedimenty devonské, především břidlice a přeměněné diabasy.
Z pokryvů se uplatňují především svahoviny, okrajově i sprašové hlíny. V nejvyšších
částech se místy objevují mělčí ložiska humolitů.
Reliéf má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu, který má většinou
charakter plošiny oddělené 150 – 330 m vysokým okrajovým zlomovým svahem
od okolních bioregionů. Z plošiny stékají na všechny strany (kromě severozápadu) vodní
toky, které se u okrajů plošiny do ní intenzívně zařezávají a vytvářejí 130 - 270 m hluboká,
místy skalnatá údolí (např. pod Potštátem). Nad zarovnaný povrch se mírně zvedají
nejvyšší kopce a ostřeji, s převýšením až 100 m, vystupují neovulkanické suky. Typická
výška bioregionu je 300 – 710 m.
Fytogeograficky spadá území do Českomoravského mezofytika, fytogeografických
okresů Jesenické podhůří (95% území) a Moravská brána (nepatrná část jižního
a jihovýchodního okraje) a fytogeografické oblasti oreofytika fytogeografického okresu
Nízký Jeseník.
Území je floristicky a fytogeograficky poměrně jednotvárné a stejnorodé. Vyznačuje se
nízkým počtem druhů avšak přítomna je celá řada ohrožených či vzácných taxonů často v
nebývale silných populacích. Málo jsou zastoupeny teplomilné druhy, převládají druhy
boreální, subatlantské a horské. Území vojenského újezdu je okrajovým dotykem druhů
karpatských. Oderské vrchy leží v širší oblasti uzlového bodu tří odlišných florálních
veřejná část
- 70 -
září 2013
oblastí evropského formátu.
Zoogeograficky je území řazeno do Palearktické oblasti, podoblasti Eurosibiřské,
provincie listnatých lesů, distriktu českomoravského, části moravské. Zároveň sem však
pronikají prvky ze sousední Karpatské provincie (distrikt západokarpatský) (např. čolek
karpatský), méně pak ze západně ležící provincie Variských hor.
V Oderských vrších se plošně vyskytuje celá řada zvláště chráněných druhů v často
neobvykle vysokých početních stavech populací. Celá řada druhů se v území pravidelně
rozmnožuje, či v historicky velmi nedávné době rozmnožovala. Pro jiné je zastávkou
během tahových cest, nebo se zde zdrží na svých potulkách. Z pohledu ochrany
zoogenofondu patří Oderské vrchy k jedněm z nejvýznamnějších území v rámci Moravy,
ale i České republiky.
Kód:
Rozloha lokality:
Bioregion:
Kraj:
Katastrální území:
Datum vyhlášení území:
1639
10,5345 ha
Nízkojesenický
Olomoucký
19.6.1993
Přírodní rezervace Smolenská luka je periodicky zaplavovaným územím horního
toku Smolenského potoka se dvěma rybníky, asi 2 km severozápadně od křižovatky
Zelený kříž na silnici Kozlov - Potštát a přibližně 2,5 km jižně od bývalé obce Nová Ves
nad Odrou. Prostírá se na katastrálním území Čermná u Města Libavá.
Hlavními předměty ochrany jsou rozmanité typy přírodních stanovišť (mozaika
mokřadních a lučních porostů v rozdílných hydrologických podmínkách neobyčejně cenná
floristicky a cenologicky). Území je silně ovlivněné vysokou hladinou podzemní vody,
je zde zastoupeno široké spektrum vegetačních typů od mokřadních až po společenstva
s výraznějším výskytem relativně suchomilných rostlin v nadmořských výškách 580 až 602
metrů nad mořem.
Z významných zvláště chráněných rostlin zde nalezneme upolín nejvyšší, ostřice
odchylná, hladýš pruský, vratička měsíční, prstnatec májový, kamzičník rakouský, mečík
střechovitý, kosatec sibiřský a starček bažinný, dále například violku bahenní, starček
potoční, sedmikvítek evropský a jiné. Mezi vzácné druhy Oderských vrchů patří například
suchopýr úzkolistý, kozlík dvoudomý nebo hadí mord nízký. V rezervaci žije 13 druhů
vážek i náš největší pavouk lovčík vodní a dále například mihule potoční, střevle potoční,
piskoř pruhovaný, ještěrka živorodá, ropucha obecná, rosnička zelená nebo skokan
hnědý. V porostech vyšších travin si staví hnízda myška drobná.
veřejná část
- 71 -
září 2013
NATURA 2000
Evropsky významná lokalita Libavá
Kód lokality:
CZ0714133
Biogeografická oblast:
Kontinentální
Rozloha lokality:
10 773,8817 ha
Navrhovaná kategorie ZCHÚ:
PR/PP
Druhy:


střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
vranka obecná (Cottus gobio)
Kraj:
Olomoucký
Dřemovice u Města Libavá, Domašov nad Bystřicí I,
Jívová I, Hlubočky IV, Hlubočky III, Hlubočky II,
Hlubočky I, Velká Střelná, Varhošť u Města Libavá,
Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I,
Čermná u Města Libavá, Rudoltovice, Hadinka, Nové
Oldřůvky I
Evropsky významná lokalita Libavá představuje přírodní komplex rozsáhlého území
Oderských vrchů a část Nízkého Jeseníku přibližně ohraničené obcemi Hlubočky a Hrubá
Voda na západě, Velký Újezd, Loučka a Podhoří na jihu, Boškov na východě, Město
Libavá na severu a vybíhající nivou řeky Odry po hranici vojenského prostoru Libavá
k Barnovské přehradě na severovýchodě. Mezi významná stanoviště, která jsou zde
hlavním předmětem ochrany, patří mimo jiné kontinentální opadavé křoviny a druhově
bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech. Na úpatí svahů
nad Daskabátem můžeme spatřit například ostřici horskou, ostřici stinnou, hvozdík pyšný,
hořec hořepník, mečík střechovitý, oman vrbolistý, kosatec sibiřský nebo hadí mord nízký.
Na bezlesí vojenských výcvikových ploch roste žabník jitrocelový, kalužník šruchový, sítina
žabí a blatěnka vodní. V okolí bývalých obcí Jestřabí a Olejovice se hojně vyskytuje
kosatec sibiřský. Dále ke zdejším významným druhům rostlin patří například jarva žilnatá,
prstnatec májový, vachta trojlistá, zvonečník hlavatý, vrba rozmarýnolistá či úpolín
evropský. Z velkého množství chráněných druhů živočichů, kteří se na tomto území
vyskytují, jsou hlavním předmětem ochrany netopýr černý a střevlík hrbolatý. Ze vzácných
druhů ptáků zde žije tetřívek obecný, chřástal polní, ťuhýk obecný, bramborníček hnědý,
čáp černý, lejsek malý, hýl rudý, strnad luční, ledňáček říční a skorec vodní. V potocích
a rybnících se běžně vyskytuje pstruh potoční, lipan podhorní, střevle potoční a vranka
obecná. Dále na Libavé nalezneme hnědáska osikového a ohniváčka černočarého, sedm
druhů obojživelníků (kuňka žlutobřichá, ropucha obecná, rosnička zelená, skokan hnědý,
čolek horský, čolek velký, čolek obecný) a šest druhů plazů (ještěrka obecná, ještěrka
živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, užovka hladká, zmije obecná). Štoly
po podpovrchové těžbě břidlice slouží mimo jiné jako zimoviště mloka skvrnitého.
Ze savců je zde významný především přirozený výskyt vydry říční. V 90. letech minulého
století byl v nivě Odry vysazen bobr evropský, ale v poslední době zde nebyl pozorován
a nejblíže se vyskytuje v okolí Čermné.
Na EVL Libavá je uzavřena se všemi vlastníky dotčených pozemků (VLS ČR, s.p.;
VUSS Praha; AS – PO) Smlouva o chráněném území (tzv. smluvní ochrana). Tato
smlouva byla podepsána dne 25.3.2009 na dobu neurčitou.
veřejná část
- 72 -
září 2013
EVL chrání 15 typů přírodních stanovišť, jeden druh obratlovce a jeden druh hmyzu.
Typy přírodních stanovišť:















bučiny asociace Asperulo-Fagetum
bučiny asociace Luzulo-Fagetum
dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion,
Alnion incanae, Salicion albae)
chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
středoevropské silikátové sutě
kontinentální opadavé křoviny
bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito - jílovitých půdách
(Molinion caeruleae)
extenzivní sečené louky nížin a podhůří
přechodová rašeliniště a třasoviště
vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského
stupně
druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech
oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně
kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd
Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea
přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo
Hydrocharition
Obratlovci:
 vranka obecná (Cottus gobio)
Hmyz:
 střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
Navržené zastavitelné plochy nenarušují svým charakterem význam Evropsky
významné lokality Libavá.
Ptačí oblast Libavá
Ptačí oblast Libavá (CZ0711019) se nachází na střední Moravě, mezi obcemi
Luboměř, Bohuslávky, Hlubočky a Domašov nad Bystřicí. Zaujímá celé území Vojenského
újezdu Libavá, po kterém je pojmenována a jeho rozloha činí 32 723,8217 ha. Ptačí oblast
Libavá byla vymezena Nařízením vlády č. 533/2004 Sb., ze dne 29. září 2004.
Území je tvořeno střídajícími se zalesněnými plochami a bezlesou krajinou
s převážně travními porosty proloženými rozptýlenou zelení v podobě skupin stromů
a keřů. Koryta vodních toků nejsou nijak ovlivněna s výjimkou vybudování několika
nevelkých rybníků, malé vodní nádrže určené k výcviku a maloplošné údolní nádrže
na řece Odře. Vodní systém prakticky není znečištěn hnojivy, pesticidy, herbicidy,
detergenty případně jinými látkami nepřirozeného původu. V prostoru se nacházejí zbytky
vysídlených vesnic s troskami především kamenných domů. Na ploše vysídlených vesnic
je specifické rostlinné společenstvo, vzniklé následným vývojem kombinace původních
rostlin a opuštěných rostlin kulturního původu.
Celkem zde byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících.
Prioritním druhem ochrany je populace chřástala polního (Crex crex), obývajícího bezlesé
veřejná část
- 73 -
září 2013
plochy v mimořádné početnosti. Vyskytuje se i v lokalitách s porosty stromů v místech
zrušených obydlí. V oblasti se dochovala jedna z posledních moravských populací tetřívka
obecného (Tetrao tetrix), na známých tokaništích lze ještě dnes zastihnout i několik
tokajících samců. Z větších ptačích druhů je typickým obyvatelem zdejší krajiny čáp černý
(Ciconia nigra), u kterého se předpokládá hnízdění většího počtu párů. Z hnízdících
dravců je zde častější výskyt včelojeda lesního (Pernis apivorus), v hnízdní době zde byly
pozorovány i vzácné druhy jako je orel křiklavý (Aquila pomarina) a od roku 1994
se předpokládá hnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla) - druhu, jehož hnízdění
se poté podařilo poprvé prokázat na území bývalé severní Moravy až v roce 2002. Mimo
běžné druhy sov jsou zde trvale také výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium
passerinum) a sýc rousný (Aegolius funereus), u nichž lze předpokládat zajímavé početní
stavy. Hnízdí zde ledňáček říční (Alcedo atthis), žluna šedá (Picus canus) i datel černý
(Dryocopus martius). Zřejmě ve vyšších počtech jsou zastoupeni pěnice vlašská (Sylvia
nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). U lejska malého (Ficedula parva) lze
předpokládat hnízdění většího počtu párů. Mezi dalšími významnými druhy je bekasina
otavní (Gallinago gallinago), která obývá mokřady na dopadových plochách a má zde
vyšší hustotu než jinde v moravskoslezských zemích, což se dá předběžně předpokládat
i u ostříže lesního (Falco subbuteo), lindušky luční (Anthus pratensis), bramborníčka
hnědého (Saxicola rubetra), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) a strnada lučního
(Miliaria calandra).
Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro výše uvedené
druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování
populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.
Navržené zastavitelné plochy nenarušují svým charakterem význam Ptačí oblasti
Libavá.
Územní systém ekologické stability
Nadregionální a regionální prvky ÚSES:
Ze ZÚR Olomouckého kraje územní plán přebírá a zpřesňuje prvky nadregionálních
a regionálních ÚSES:

Nadregionální biocentra:
NRBC 66 Jezernice - charakter mezofilní hájové, mezofilní bučinné

Nadregionální biokoridory:
K91 Raškov - Jezernice - mezofilní bučinná osa
K103 Slunečná - Jezernice - mezofilní bučinná osa

Regionální biocentra:
RBC 182 Odra - charakter mezofilní bučinné

Regionální biokoridory:
RBK 1517 Odra – Hrubá Voda - mezofilní bučinná osa
Při využití území je nutné respektovat vymezení nadregionálních a regionálních
prvků ÚSES, znázorněné v grafické části.
veřejná část
- 74 -
září 2013
Ložiska nerostných surovin
Územní plán respektuje:
Chráněná ložisková území
-
č. 23440000 Hrubá Voda II. - Nepřívaz
-
č. 23470000 Velká Střelná
-
č. 23470100 Velká Střelná I.
-
č. 23790000 Nové Oldřůvky
Jsou respektována neprovozovaná ložiska nerostných surovin:
Ložiska výhradní
-
č. 3234400 Hrubá Voda
-
-
č. 3237900 Nové Oldřůvky
Ložiska nevyhrazených nerostů
-
č. 3252500 Staré Oldřůvky
Ložiska nebilancovaná
-
-
Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů
-
Ostatní prognózní zdroje
-
č. 9294900 Rudoltice
veřejná část
- 75 -
září 2013
Seznam kulturních a přírodních hodnot, nacházejících se na jednotlivých územích částí řešených optimalizací:
Kulturní hodnoty
NKP
poutní kostel sv. Jakuba Většího a sv. Anny
větrný mlýn
Památky místního
významu
Území s archeol. nálezy
ano
ano
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
ano
ano
hrad Hluboký
pomník Zákřovský Žalov
hrad Drahotuš
-
-
ano
-
-
-
nad Budišovkou
-
-
-
veřejná část
- 76 -
září 2013
Přírodní hodnoty
PR Smolenská
luka
NATURA 2000
EVL Libavá
NATURA 2000
Ptačí oblast
Libavá
ÚSES nadreg.
a reg. úrovně
Ložiska nerost.
surovin
-
-
ano
NRBK K 103
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
ano
NRBK K 91
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
NRBC 66
NRBK K 91
NRBK K 103
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
Budišovkou
-
ano
ano
-
Nové Oldřůvky
veřejná část
- 77 -
září 2013
9.4.
URBANISTICKÁ KONCEPCE
Urbanistická koncepce respektuje stávající využití území s prioritou vojenského
využívání. Splňuje požadavky rozvoje přírodních hodnot a ekologických potřeb stabilizace
krajinných systémů. Vymezuje a zpřesňuje jednotlivé plochy tak, aby byl zachován
stávající charakter využívání území.
Urbanistická koncepce usiluje o komplexní řešení účelného využití a prostorového
uspořádání území. Respektuje území jednotlivých sídelních útvarů, navrhuje jejich rozvoj
se zachováním charakteru původní zástavby s převažující funkcí bydlení venkovského
typu.
Rozvojové plochy jsou navrženy tak, aby co nejpřirozeněji navazovaly na původní
urbanistickou strukturu a vhodně doplňovaly sídelní útvar. V převážné většině jsou
navrhovány ve stávajícím zastavěném území jako plochy přestavby na místech historické
zástavby. Rozsah vymezených zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému rozvoji
jednotlivých sídelních útvarů.
Územní plán vymezuje dostatečný počet rozvojových ploch v jednotlivých sídelních
útvarech určených pro bydlení. Jedná se o plochy bydlení - centrální P22 - P24 v sídelním
útvaru Město Libavá určené pro bydlení v řadových městských domech s možností
umístění zařízení pro drobnou živnostenskou činnost a pro poskytování služeb občanské
vybavenosti. Pro bydlení venkovského charakteru v rodinných a bytových domech jsou
navrženy zastavitelné plochy smíšené obytné - venkovské Z2 - Z3, Z5 - Z6 a plochy
přestavby v zastavěném území P1 - P4, P11, P16 - P18, P20 - P21, P26 - P31, P33 - P41,
P44 - P45, P47 - P53, P55, P57 - P59 ve všech sídelních útvarech. V současném
zastavěném území jsou pro obytnou výstavbu prvotně využity proluky. Na stávající
zastavěné území jsou nově navrhované plochy bydlení vymezeny s logickou vazbou tak,
aby tvořily kompaktní celek, odpovídající charakteru místa a zajišťující dostatečnou
prostupnost krajiny při zachování jejích hodnot.
Jsou navrženy plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci určené
pro pobytovou rodinnou rekreaci obyvatel Z1, Z4, Z8 a P8 - P9 v Heroltovicích, Městě
Libavá a v Kozlově. Dále je doplněna plocha rekreace - zahrádkové osady P15 ve Městě
Libavá určená pro rekreaci formou zahrádek.
Urbanistická koncepce dále respektuje stávající plochy občanské vybavenosti, nově
jsou navrženy plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura P19 v sídelním útvaru
Město Libavá pro plochu určenou k zajištění základního standartu a kvality života obyvatel
a P42 v sídelním útvaru Luboměř pod Strážnou pro doplnění veřejné infrastruktury.
Nově je navržena plocha občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení
P25 v sídelním útvaru Město Libavá, určené ke zvýšení možností sportovního vyžití
obyvatel.
Stávající plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně jsou respektovány, nově
navržené plochy veřejných prostranství Z7, P5 - P6, P12 a P56 umožňují přístup k nově
navrženým zastavitelným plochám v sídelních útvarech Heroltovice a Slavkov.
Ve vhodných lokalitách sídelních útvarů Heroltovice, Město Libavá a Luboměř
pod Strážnou jsou navrženy plochy výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba P7,
P10, P13 - P14, P32, P43, P46, určené pro drobnou řemeslnou a přidruženou výrobu.
V sídelním útvaru Slavkov je navržena plocha výroby a skladování – zemědělská
a lesnická výroba P54 z důvodu předpokládaného rozšíření areálu zemědělské a lesnické
výroby.
veřejná část
- 78 -
září 2013
Urbanistická koncepce navrhuje plochu změny v krajině jako plochu zeleně ochranná a izolační K1 navazující na stávající zastavěné území sídelního útvaru Kozlov
a vytvářející větrolam pro nově navržené zastavitelné plochy.
Dále je navrženo doplnění technické infrastruktury – inženýrské sítě:
-
-
vodního zdroje u Kyjanice k vodojemu v Kozlově
prostředí.
Celková urbanistická koncepce navrhuje rozvoj sídelních útvarů za respektování
prioritní funkce území pro vojenský výcvik. Splňuje požadavky rozvoje území, respektuje
přírodní hodnoty řešeného území, vzájemnou propojenost všech ploch v podobě zajištění
prostupnosti území. Vymezuje a zpřesňuje rozložení jednotlivých ploch tak, aby byl
zachován charakter území a respektuje zařízení umístěná v území.
Urbanistická koncepce respektuje krajinný ráz, přírodní, kulturní a civilizační hodnoty
území a zachovává stávající využití území.
veřejná část
- 79 -
září 2013
Návrhy - trasy
technické
infrastruktury
Územní rezervy
Z1, Z4, P8 - P9 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
zařízení
P5 - P6, P12 - plochy veřejných prostranství
Z2 - Z3, P1 - P4, P11, P16 - P18, P20 - P21, P26 - P31, P33 P36 - plochy smíšené obytné - venkovské
P7, P10, P13 - P14, P32 - plochy výroby a skladování drobná a řemeslaná výroba
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
pod Strážnou
Z8 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou rekreaci
Z7, P56 - plochy veřejných prostranství
Z5 - Z6, P47 - P53, P55, P57 - P59 - plochy smíšené obytné venkovské
P54 - plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická
výroba
P37 - P41, P44 - P45 - plochy smíšené obytné - venkovské
P43, P46 - plochy výroby a skladování - drobná a řemeslaná
výroba
WT1 - technická
WT1 - technická
-
-
-
nad Budišovkou
-
-
veřejná část
- 80 -
září 2013
-
-
R1(W) – plochy vodní a
vodohospodářské
R1(W) – plochy vodní a
vodohospodářské
9.5.
VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A PLOCH PŘESTAVBY
V rámci koncepce rozvoje území vymezuje Územní plán Vojenského újezdu Libavá
zastavitelné plochy navazující na zastavěné území a plochy přestavby v zastavěném
území:
veřejná část
- 81 -
září 2013
Zastavitelné plochy:
Označení
plochy
Kód
plochy
Typ plochy s rozdílným
způsobem využití
Lokalita
Katastrální území
Výměra cca
v m2
Dopravní obsluha
Z1
RI
plochy rekreace - plochy staveb
Heroltovice
Město Libavá
11 400
z místní účelové komunikace
Z2
SV
Město Libavá
Město Libavá
17 600
Z3
SV
Město Libavá
Město Libavá
10 700
Z4
RI
Město Libavá
Město Libavá
19 900
Z5
SV
Kozlov
14 600
Z6
SV
Kozlov
17 300
Z7
PV
Kozlov
3 200
Z8
RI
Kozlov
10 300
Plochy přestavby:
Označení
plochy
Kód
plochy
způsobem využití
Sídelní útvar
Výměra
cca v m2
Dopravní obsluha
P1
SV
Heroltovice
Město Libavá
1 300
P2
SV
Heroltovice
Město Libavá
2 900
P3
SV
Heroltovice
Město Libavá
7 800
P4
SV
Heroltovice
Město Libavá
8 000
P5
PV
Heroltovice
Město Libavá
1 500
P6
PV
Heroltovice
Město Libavá
3 400
P7
VD
Heroltovice
Město Libavá
3 000
P8
RI
Heroltovice
Město Libavá
4 400
P9
RI
Heroltovice
Město Libavá
14 700
plochy výroby a skladování - drobná
veřejná část
- 82 -
září 2013
Označení
plochy
Kód
plochy
způsobem využití
Sídelní útvar
Výměra
cca v m2
Dopravní obsluha
P10
VD
Heroltovice
Město Libavá
800
P11
SV
Heroltovice
Město Libavá
10 500
P12
PV
Heroltovice
Město Libavá
3 800
P13
VD
Město Libavá
Město Libavá
23 200
P14
VD
Město Libavá
Město Libavá
23200
P15
RZ
Město Libavá
Město Libavá
10 000
P16
SV
Město Libavá
Město Libavá
1 500
P17
SV
Město Libavá
Město Libavá
15 700
P18
SV
Město Libavá
Město Libavá
1 900
P19
OV
plochy občanského vybavení –
Město Libavá
Město Libavá
3 000
P20
SV
Město Libavá
Město Libavá
2 600
P21
SV
Město Libavá
Město Libavá
10 900
P22
BC
plochy bydlení - centrální
Město Libavá
Město Libavá
1 000
P23
BC
Město Libavá
Město Libavá
4 300
P24
BC
Město Libavá
Město Libavá
3 100
P25
OS
tělovýchovná a sportovní zařízení
Město Libavá
Město Libavá
5 400
P26
SV
Město Libavá
Město Libavá
1 800
P27
SV
Město Libavá
Město Libavá
3 700
P28
SV
Město Libavá
Město Libavá
2 300
P29
SV
Město Libavá
Město Libavá
2 000
P30
SV
Město Libavá
Město Libavá
8 400
plochy rekreace – zahrádkové
osady
veřejná část
- 83 -
září 2013
Označení
plochy
Kód
plochy
způsobem využití
Sídelní útvar
Výměra
cca v m2
Dopravní obsluha
P31
SV
Město Libavá
Město Libavá
11 400
P32
VD
Město Libavá
Město Libavá
6 400
P33
SV
Město Libavá
Město Libavá
1 700
P34
SV
Město Libavá
Město Libavá
1 400
P35
SV
Město Libavá
Město Libavá
700
P36
SV
Město Libavá
Město Libavá
300
P37
SV
14 900
P38
SV
3 500
P39
SV
6 900
P40
SV
6 000
P41
SV
2 200
P42
OV
1 000
P43
VD
21 600
P44
SV
5 000
P45
SV
6 200
P46
VD
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
Luboměř pod
Strážnou
2 500
P47
SV
Kozlov
Kozlov u Velkého Újezdu,
26 200
P48
SV
Kozlov
3 700
P49
SV
Kozlov
2 200
P50
SV
Kozlov
3 200
veřejná část
- 84 -
září 2013
Označení
plochy
Kód
plochy
způsobem využití
Sídelní útvar
Výměra
cca v m2
Dopravní obsluha
P51
SV
Kozlov
18 100
P52
SV
Kozlov
1 500
P53
SV
Kozlov
5 700
P54
VZ
plochy výroby a skladování –
zemědělská a lesnická výroba
Slavkov
2 900
P55
SV
Slavkov
4 900
P56
PV
Slavkov
1 500
P57
SV
Slavkov
6 300
P58
SV
Slavkov
11 100
P59
SV
Slavkov
8 600
veřejná část
- 85 -
září 2013
Z1, Z4 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
Z2 - Z3 - plochy smíšené obytné - venkovské
Plochy přestavby
P1 - P4, P11, P16 - P18, P20, P21, P26 - P31, P33 - P36 plochy smíšené obytné - venkovské
P5, P6, P12 - plochy veřejných prostranství
P7, P10, P13, P14, P32 - plochy výroby a skladování - drobná
P8, P9, - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
zařízení
-
-
-
-
-
-
-
-
Z5, Z6 - plochy smíšené obytné - venkovské
Z7 - plochy veřejných prostranství
Z8 - plochy rekreace - plochy staveb pro rodinnou
rekreaci
P47 - P53, P55, P57 - P59 - plochy smíšené obytné venkovské
P54 - plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická
výroba
P37 - P41, P44, P45 - plochy smíšené obytné - venkovské
P43, P46 - plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná
výroba
-
-
-
Budišovkou
-
-
veřejná část
- 86 -
září 2013
9.6.
VYMEZENÍ SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ
Zeleň je nedílnou součástí kulturní krajiny, prostupuje zastavěným územím,
významně se uplatňuje i mimo něj. V zastavěném území plní mimo jiné funkci
odpočinkovou, okrasnou, izolační a utváří také veřejná prostranství.
Stávající zeleň v zastavěném území zůstane zachována a je respektována. Systém
sídelní zeleně je tvořen jednak samostatně vymezenými plochami zeleně, ale také zelení
zastoupenou v rámci jiných ploch.
Územním plánem jsou navrženy plochy zeleně - ochranná a izolační:
- K1 navazující na stávající zastavěné území sídelního útvaru Kozlov a vytvářející
větrolam pro nově navržené zastavitelné plochy
V jednotlivých sídelních útvarech jsou navrženy prvky liniové doprovodné zeleně,
které jsou znázorněny v grafické části.
Územní plán respektuje pozemky určené k plnění funkce lesa a jejich ochranné
pásmo dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
Návrhy plochy zeleně – ochranná a izolační
-
-
-
-
-
K1
-
-
-
KONCEPCE VEŘEJNÉ INFRASTRUKTURY
9.7.
OBČANSKÉ VYBAVENÍ, DOPRAVA
Občanské vybavení
Stávající zařízení občanské vybavenosti v řešeném území umístěné v rámci
vymezených ploch s rozdílným způsobem využití je respektováno.
Vzhledem k předpokládanému rozvoji jednotlivých sídelních útvarů územní plán
navrhuje nové plochy, které vhodně doplňují chybějící občanskou vybavenost. Jedná se
o plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura:
- P19 v sídelním útvaru Město Libavá, která je určena pro vybudování parkoviště
s možností výstavby garáží určených pro místní obyvatele
veřejná část
- 87 -
září 2013
- P42 v sídelním útvaru Luboměř pod Strážnou, určenou pro vybudování parkoviště
před stávající plochou občanského vybavení
V blízkosti centra sídelního útvaru Město Libavá je navržena plocha občanského
vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení P25, určená ke zvýšení možností
sportovního vyžití obyvatel.
Doprava
Koncepce dopravní infrastruktury zůstává beze změn.
Komunikační přístupnost - letecká doprava
V bezprostřední blízkosti Vojenského újezdu Libavá se nenachází žádné letiště.
Komunikační přístupnost - železniční doprava
Na území újezdu není provozována žádná funkční železniční trať. Území Vojenského
újezdu Libavá není komunikačně přímo přístupné po železnici. K přepravě vojenské
techniky a osob je využívána trať č. 310 Olomouc – Moravský Beroun - Bruntál
provozovaná Českými drahami, a. s. Vykládka a nakládka vojenské techniky a osob je
prováděna na vojenské vlečce Domašov nad Bystřicí, vzdálené od řešeného území asi
1 km, odkud vede komunikace II. třídy č. 444 na hranici vojenského újezdu. Vlečka je
vybavena jednou rampou pro čelní i boční vykládání. Na vojenskou vlečku navazuje
odsuvná trasa, tanková cesta Domašov – Smilov.
Dále je možné využívat pro vykládku a nakládku vojenské techniky a osob a k jejímu
následnému přesunu do zájmových prostorů vojenskou vlečku Hlubočky - Mariánské
Údolí, označenou jako vojenská vlečka č. 3 Libavá. Překladiště dále slouží k výcviku
vagónování a nakládání techniky. Vlečka je vybavena dvěmi čelními rampami a jednou
boční rampou. Pásová technika se přesouvá z této vlečky po určených tankových cestách
dle dohovoru do cílového určení.
Vlečky lze využívat po předchozím dohovoru se Střediskem obsluhy výcvikového
zařízení Libavá a Vojenským vlečkovým úřadem.
Komunikační přístupnost – silniční doprava
Silniční doprava je realizována jednak mezi civilním územím a územím vojenského
újezdu a také mezi jednotlivými lokalitami na území vojenského újezdu.
Jižní částí řešeného území prochází ve dvou malých úsecích rychlostní komunikace
R35.
Na řešeném území se nenachází žádná silnice I. třídy.
Jihovýchodní částí území Vojenského újezdu Libavá je vedena silnice II. třídy č. 441
v úseku rychlostní silnice R 35 - Potštát.
Ostatní komunikace na území vojenského újezdu jsou účelové a slouží k přepravě
osob a k přepravě vojenské techniky a materiálu v souvislosti s prioritním určením
vojenského újezdu Libavá. Některé komunikace jsou určeny pro přesuny pásové vojenské
techniky na území vojenského újezdu mezi jednotlivými výcvikovými zařízeními, event.
umožňují výcvik v přesunech a v bojové činnosti. Dále jsou účelové komunikace využívány
pro realizaci hospodářské činnosti na území vojenského újezdu Libavá a s dodávkou prací
a služeb pro hospodářskou činnost. Tyto komunikace jsou většinou vedeny po původních
lesních a polních cestách, které jsou v některých případech rekonstruovány s ohledem
veřejná část
- 88 -
září 2013
na hmotnost a rozměry současných mechanizačních prostředků. Pouze část komunikací
je vybudována zcela nově v případě, kdy bylo potřeba zpřístupnit určitou část území. Tyto
komunikace jsou v omezené míře využívány pro přesun vojenské techniky za podmínky,
že nedojde k nadměrnému opotřebení nebo jejich devastaci.
Pro případný zásah složek IZS jsou určeny kontaktní místa IZS,
která jsou znázorněna v grafické části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá.
V neposlední řadě souvisí doprava k zajištění pobytu trvale žijících obyvatel a jejich
požadavků.
Přístup na území vojenského újezdu umožňují komunikace z civilního území.
Jedná se o tyto komunikace:
Olomoucký kraj

II/440 v obci Norberčany

II/444 v obci Domašov nad Bystřicí

II/441 z rychlostní silnice R35

III/4371 z obce Loučka

III/4375 z obce Podhoří

III/4411 z místní části Boškov obce Potštát

III/4413 z místní části Kovářov obce Potštát

III/4416 z místní části Lipná obce Potštát
místní komunikace:

z obce Hlubočky

z obce Mrsklesy

z místní části Kocourovec obce Přáslavice

z obce Daskabát

z obce Velký Újezd

z místní části Staměřice obce Dolní Újezd

z obce Bohuslávky

II/443 v obci Podlesí

III/4427 z obce Čermná ve Slezsku

III/44325 z místní části Staré Oldřůvky obce Budišov nad Budišovkou
Dopravní obslužnost
Koncepce dopravní obslužnosti zůstává beze změn.
veřejná část
- 89 -
září 2013
Na území vojenského újezdu je dopravní obslužnost zabezpečována autobusovou
dopravou a individuální automobilovou dopravou. Hromadná autobusová doprava
na území vojenského újezdu je provozována po komunikacích veřejně přístupných
i omezeně přístupných pro veřejnost.
Veřejně přístupné komunikace bez omezení:

Domašov nad Bystřicí – Heroltovice – Město Libavá

Norberčany – Město Libavá

Podlesí – Město Libavá

Čermná ve Slezsku – Staré Oldřůvky

Lipná – Luboměř pod Strážnou

R 35 – Kozlov – Potštát

Loučka – Slavkov – Zelený kříž
Režimové komunikace:

Mrsklesy – Bores – Velká Střelná – Město Libavá, označovaná jako 1

Velká Střelná – Nová Ves – Zelený kříž, označovaná jako 2
V současné době je provozována na území Vojenského újezdu Libavá autobusová
doprava do sídelních útvarů Heroltovice, Město Libavá, Kozlov (dvě zastávky), Slavkov
a Luboměř pod Strážnou. Autobusy zajíždí v pracovní dny několikrát denně oběma směry.
Přes víkend jsou spoje provozovány sporadicky.
veřejná část
- 90 -
září 2013
Dopravní obslužnost
Návrhy ploch občanské
vybavenosti
Silnice II. třídy
Silnice II. třídy
navazující na
vyčleňovaná
území
Silnice III.
třídy
navazující na
vyčleňovaná
území
Autobusové
zastávky
-
-
II/440
II/443
II/444
-
Heroltovice,
Město Libavá
Rychlostní
komunikace
P19 - plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura
P25 - plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
2x Kozlov
Slavkov
pod Strážnou
-
P42 - plochy občanského vybavení veřejná infrastruktura
R35
II/441
-
III/4371
III/4375
III/4411
III/4413
III/4416
-
-
-
-
Luboměř pod
Strážnou
-
-
-
-
-
-
nad Budišovkou
-
-
-
-
III/4427
III/44325
-
veřejná část
- 91 -
září 2013
9.8.
ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU VODOU
Veškeré stávající vodní zdroje, technologické objekty zásobování vodou a jejich
ochranná pásma jsou respektovány.
Jednotlivé vodní zdroje a zařízení jsou určeny pro zásobování obyvatel sídelních
útvarů a cvičících jednotek vodou v jednotlivých sídelních útvarech a výcvikových
zařízeních. Zásobování vodou je u samostatně stojících objektů a zařízení řešeno
domovními studnami.
V bezprostřední blízkosti jednotlivých vodních zdrojů jsou vymezena jednotlivá
ochranná pásma I. stupně, která jsou respektována, ale z důvodu měřítka nejsou patrná
v grafické části. Ochranná pásma vodních zdrojů II. stupně jsou znázorněna v grafické
části.
prostředí.
Řešení zásobování vodou v jednotlivých sídelních útvarech:
Heroltovice
Sídelní útvar Heroltovice je vodárensky zásobován ze čtyř jímacích vrtů (znázorněno
v grafické části). Podzemní voda je z uvedených zdrojů slouží k pitným účelům místních
obyvatel a pro potřeby zemědělské farmy, kde je využívána zejména k napájení hovězího
dobytka.
Voda z jednotlivých objektů je ponornými čerpadly přečerpávána do zemního
vodojemu o kapacitě 2x 50 m3. Po úpravě je z vodojemu rozváděna vodovodním
systémem k jednotlivým objektům v Heroltovicích. Kromě farmy je na vodovod napojena
většina obyvatel. Pouze malá část obyvatel využívá k zásobování pitnou vodou
individuální vodní zdroje u jednotlivých rodinných domů (domovní studny).
Celková vydatnost podzemní vody z vodárensky využívaných objektů v Heroltovicích
je 1,20 l/s, přičemž pro vrt V-1 Qdop. = 0,30 l/s, pro vrt V-2 Qdop. = 0,25 l/s, pro vrt V-3 Qdop.
= 0,35 l/s a pro vrt V-4 Qdop. = 0,30 l/s. Z jímacích objektů je nejvíce využíván vrt V-4.
Dle poskytnutých údajů o vodárenské exploataci jímacích objektů je patrné, že odběr
vody z jednotlivých vrtů je nerovnoměrný a kolísá zejména v závislosti na potřebě místní
farmy. V období, kdy je na farmě dobytek nepřetržitě ustájen, stoupá spotřeba vody na cca
70 – 80 m3, což odpovídá vydatnosti 0,8 - 0,9 l/s. Ve vegetačním období je odběr vody
znatelně nižší (absence dobytka ve statku) a v některých měsících činí cca 20 – 25 m3,
tj. zhruba 0,25 – 0,30 l/s.
Z uvedených skutečností je patrné, že po kvantitativní stránce odebírané množství
podzemní vody ze čtyř vodárensky využívaných objektů v Heroltovicích plně postačuje
potřebám místního obyvatelstva i provozu farmy.
Kolem všech vrtů je stanoveno ochranné pásmo 1. stupně čtvercového tvaru
o rozměrech 10 x 10 m a ochranné pásmo 2. stupně kolem všech vodárensky
využívaných objektů.
veřejná část
- 92 -
září 2013
Město Libavá
Zásobování pitnou vodou sídelního útvaru Město Libavá je zajištěno soustavou
z dálkového vodovodního přivaděče Kružberk z civilního prostředí. Odsud je voda vedena
do čerpací stanice Stará Voda, jejíž součástí je objekt vodojemu o kapacitě 150 m3.
Z čerpací stanice Stará Voda je voda čerpána do dvoukomorového vodojemu Na Letišti
o kapacitě 650m3. Z vodojemu Na Letišti voda odtéká samospádem do dvoukomorového
vodojemu Město Libavá o kapacitě 2 x 500m3. Poté je voda samostatnými přípojkami
vedena k jednotlivým odběratelům.
Územní plán navrhuje trasu pro vybudování nového vodovodního řadu WT1
pro zásobování vodou sídelního útvaru Město Libavá, který je plánován od vodního zdroje
Důl Jan k vodojemu u Města Libavá, kde by byl nově navržený vodovod napojen na
rozvody pitné vody do jednotlivých lokalit, které budou rekonstruovány. Bude
respektováno ochranné pásmo vodovodu 1,5 metru na obě strany. Skutečné provedení
nového vodovodu bude upřesněno na základě vypracováné projektové dokumentace.
Kozlov
Zásobování pitnou vodou sídelního útvaru Kozlov je řešeno povrchovým vodním
zdrojem z vodní nádrže Pod pramenem, odkud je neupravená voda čerpána do vodárny
Kozlov ve vojenském areálu. Součástí vodárny je:
- vodojem surové vody (neupravená voda z vodní nádrže),
- úpravna vody a tlaková stanice, kde je surová voda upravována na pitnou vodu
a akumulována pod tlakem
- vodojem pitné vody o kapacitě 2 x 100 m3
Dále je pitná voda samospádem vedena do vodojemu Kozlov o kapacitě 100 m3,
odkud je voda rozváděna centrálním rozvodem do celého sídelního útvaru Kozlov.
Územní plán navrhuje trasu pro vybudování nového vodovodního řadu WT2
pro zásobování vodou sídelního útvaru Kozlov, který je plánován od nového vodního
zdroje u Kyjanice k vodojemu v Kozlově. V zastavěném území povede nový vodovod
podél silnice pod zpevněnou plochou chodníku. Bude respektováno ochranné pásmo
vodovodu 1,5 metru na obě strany. Skutečné provedení nového vodovodu bude
upřesněno na základě vypracováné projektové dokumentace.
Slavkov
Sídelní útvar Slavkov je zásobován pitnou vodou ze širokoprofilové studny
o průměru 3 000 mm a hloubce 6,1 m, která je vybudována asi 750 m severozápadně
od Slavkova, při východním okraji vodní akumulační nádrže Ranošov na říčce Říka. Voda
z tohoto zdroje slouží pro obyvatele Slavkova i k zásobování místní farmy hovězího
dobytka.,
Podzemní voda je ze studny čerpána ponornými čerpadly a dopravována výtlačným
řadem do jednokomorového vodojemu o kapacitě 50 m3. Po úpravě vody je poté
z vodojemu voda rozváděna vodovodním systémem pro většinu obyvatel sídelního útvaru
Slavkov a také do místní zemědělské farmy. Pouze malá část obyvatel využívá
k zásobování pitnou vodou individuální vodní zdroje u jednotlivých rodinných domů
(domovní studny).
veřejná část
- 93 -
září 2013
Maximální vydatnost podzemní vody ze studny je relativně vysoká a může dosáhnout
až Qmax. = 4 l/s. Odběry vody z tohoto vodního zdroje jsou poměrně vyrovnané. Pohybují
se okolo 36 m3 za den, což odpovídá vydatnosti Q = 0,42 l/s.
Z uvedených skutečností je patrné, že po kvantitativní stránce odebírané množství
podzemní vody ze studny plně postačuje potřebám místního obyvatelstva ve Slavkově
i provozu farmy.
Okolo vodního zdroje je stanoveno ochranné pásmo 1. stupně ve tvaru
nepravidelného pětiúhelníku, které je ohraničeno plotem a uzamykatelnou brankou.
Ochranné pásmo 2. stupně je stanoveno tak, aby co nejpříznivěji ochraňovalo využívaný
hydrogeologický kolektor s ohledem na pozemky, které jsou ochranným pásmem dotčeny.
Pro potřeby vodárenského zásobování Sídelního útvaru Luboměř pod Strážnou jsou
vybudovány 4 vrty a jeden záložní zdroj vody. Podzemní voda z využívaných objektů
slouží k zásobování pitnou vodou obyvatel Luboměře pod Strážnou a pro potřeby místní
farmy hovězího dobytka.
Vrty S-1 a S-2 se nacházejí v jihovýchodní části sídelního útvaru a jsou od sebe
vzdáleny 46 m. Objekt S-1 je hluboký 30,5 m a je v těsném sousedství místní vodárny. Vrt
S-2 o hloubce 26,6 m leží při pravém břehu místního potůčku. Maximální vydatnost obou
vrtů činí Qmax. = 1,2 l/s. Vrt S-3 o hloubce 24,6 m se nachází při severozápadním okraji
Luboměře pod Strážnou. Maximální vydatnost je Qmax = 0,2 l/s. Nově vybudovaný vrt
HV-11 o hloubce 62 m a maximální vydatnosti Qmax = 0,95 l/s se nachází asi 1 200 m
od centra Luboměře pod Strážnou, asi 70 m severovýchodně od hráze Karlova rybníku.
Z jednotlivých vodních zdrojů je voda přiváděna na vodárnu, odkud je po úpravě
přečerpávána do vodojemu o kapacitě 50 m3, z něhož je vodovodním systémem
rozváděna k většině obyvatel Luboměře pod Strážnou a do místní farmy. Ostatní
obyvatelé využívají k zásobování pitnou vodou individuální vodní zdroje u jednotlivých
rodinných domů (domovní studny).
Jako záložní zdroj vody pro sídelní útvar slouží jímací zařízení s čerpáním vody
vodní nádrže Karlův rybník. Odtud je v případě potřeby čerpána surová voda do objektu
úpravny vody a potom dále do místního vodovodního řadu.
Kolem všech vrtů je stanoveno ochranné pásmo 1. stupně čtvercového tvaru
o rozměrech 10 x 10 m ohraničeného plotem s uzamykatelnou brankou a ochranné pásmo
2. stupně kolem vrtů č. S-1, S-2, S-3.
Vodní zdroje
Vodní zdroje provozované na území vojenského újezdu jsou ve správě MO ČR,
VUSS Brno, AS-PO Praha a VLS ČR, s.p. V následujícím jsou uvedeny základní údaje
o jednotlivých vodních zdrojích. Lokalizace všech vodních zdrojů je znázorněna v grafické
části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá.
veřejná část
- 94 -
září 2013
P.č.
Název
K.ú.
P.č.
Maximální
povolený odběr
Typ odběrného místa
Provozovatel
1.
V - 1 Heroltovice
Město Libavá
150
0,30 l/s
Studna o hloubce 28,8 m
VLS ČR, s.p.
2.
V - 2 Heroltovice
Město Libavá
197/1
0,25 l/s
VLS ČR, s.p.
3.
V - 3 Heroltovice
Město Libavá
197/1
0,35 l/s
VLS ČR, s.p.
4.
V - 4 Heroltovice
Město Libavá
151/2
0,30 l/s
VLS ČR, s.p.
5.
Barnov
Rudoltovice
415/1
0,12 l/s
Studna o hloubce 9 m
VUSS Brno
6.
Barnov VLS
Rudoltovice
415/2
0,007 l/s
VLS ČR, s.p.
7.
Hadinka
Hadinka
446/2
0,07 l/s
VUSS Brno
8.
S -1 Luboměř pod Strážnou
239
1,2 l/s
Vrt o hloubce 30,5 m
VLS ČR, s.p.
9.
239
1,2 l/s
VLS ČR, s.p.
10.
305
0,2 l/s
VLS ČR, s.p.
11.
HV-11 Luboměř pod Strážnou
218/1
0,95 l/s
Vrt o hloubce 62 m
VLS ČR, s.p.
12.
Karlův rybník
217
-
Vodní nádrž
VLS ČR, s.p.
13.
Důl Jan
Velká Střelná
144
5 l/s
Výdušní šachta o hloubce 163 m
VUSS Brno
14.
Pod pramenem
625
3,5 l/s
Vodní nádrž
AS-PO Praha
15.
PS Daskabát
Velká Střelná
485/1
0,22 l/s
VUSS Brno
16.
Slavkov ST -1
313/1
4,0 l/s
AS –PO Praha
17.
Říka
133/2
1,5 l/s
Jímací studna pod akumulační
nádrží
Jímací studna
18.
Peklo
4,5 l/s
Systém sběrného potrubí
VUSS Brno
19.
PS Loučka
391
0,4 l/s
Kopaná studna o hloubce 10 m
VUSS Brno
20.
Sigma Lutín
Město Libavá
161
0,8 l/s
Vrt
Sigma Lutín
21.
CŘBV Anenský vrch
Město Libavá
982
-
Vrtaná studna o hloubce 15 m
VUSS Brno
veřejná část
- 95 -
září 2013
VUSS Brno
Ochranná pásma vodních zdrojů

Vodní zdroje V-1, V-2, V-3, V-4 Heroltovice
I. stupeň - č.j.: 8182/27/2005-1484 ze dne 28.11.2005, rozhodnutí vydáno ÚjÚřVÚ
Libavá. OP I. stupně na p. č. 150 (vrt V-1), p.č. 151/1 (vrt V-4), p.č. 197/1 (vrty V-2
a V-3), k.ú. Město Libavá, ochranné pásmo vymezeno čtvercovou oplocenou plochou
10 x 10m.
II. stupeň - č.j.: 236-6/2009-1484/VODA, rozhodnutí vydáno ÚjÚřVÚ Libavá.

Vodní zdroj ST-1 Slavkov
I. stupeň - č.j.: 8182/26/2005-1484 ze dne 28.11.2005, rozhodnutí vydáno ÚjÚřVÚ
Libavá. OP I. stupně na p. č. 313/1, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu, ochranné pásmo
vymezeno oplocenou plochou nepravidelného pětiúhelníku.
II. stupeň - č.j.: 236-6/2009-1484/VODA, rozhodnutí vydáno ÚjÚřVÚ Libavá,
znázorněno v grafické části.

Vodní zdroje S-1, S-2, S-3 Luboměř pod Strážnou
I. stupeň - č.j.: 242-38/2006/DP-1484-ŽP ze dne 26.6.2007, rozhodnutí vydáno
ÚjÚřVÚ Libavá. OP I. stupně na p. č. 239 (vrty S-1 a S-2), p.č. 305 (vrt S-3),
k.ú. Luboměř u Potštátu, ochranné pásmo vymezeno oplocenou plochou.
II. stupeň – č.j.: 182-16/2010-1484/VODA ze dne 9.11.2010, rozhodnutí vydáno
ÚjÚřVÚ Libavá, znázorněno v grafické části.

Vodní zdroj HV-11 Luboměř pod Strážnou
I. stupeň – č.j.: 44-24/2011-1484VODA ze dne 3.2.2012, na p. č. 218/1, k.ú. Luboměř
u Potštátu, ochranné pásmo vymezeno čtvercovou plochou 10 x 10m.
II. stupeň - není stanoveno.

Systém sběrného potrubí Peklo
Č. j.: 394-15/2008-1484(VODA) ze dne 29.12.2008
I. stupeň – kolem jednotlivých pramenních, sběrných a redukčních jímek je OP
vymezeno čtvercovou plochou 10 x 10m.
II. stupeň – pro jednotlivé lokality „Čertovy Kazatelny“, „Kamenný žleb“, „Perná“ je
OP znázorněno v grafické části.

Vodní zdroj Barnov
I. stupeň - č.j.: 163-7/2008-1484VODA ze dne 11.4.2008, na p. č. 415/1,
k.ú. Rudoltovice, ochranné pásmo vymezeno čtvercovou plochou 10 x 10m.

Vodní zdroj Barnov VLS

Vodní zdroj Hadinka
veřejná část
- 96 -
září 2013
 Vodní zdroj Důl Jan
I. stupeň - č.j.: 349-6/2010-1484VODA ze dne 9.11.2010, ochranné pásmo
vymezeno plochou celé parcely č. 148, k.ú. Velká Střelná.
II. stupeň – č.j.: ŽP-voda 2697/93-231.1.2-1213 ze dne 14.4.1993, rozhodnutí vydáno
OÚ Olomouc, znázorněno v grafické části.

Vodní zdroj Pod Pramenem
Č. j.: 276-8/2008-1484(VODA) ze dne 31.3.2008
I. stupeň – tvoří pruh území o šířce 15 m, po obou stranách řeky Odry
a Smolenského potoka ve vzdálenosti 200 m proti proudu a 10 m po proudu od míst
odběrů vody z toků .
II. stupeň – znázorněno v grafické části.

Vodní zdroj Říka
Č. j.: ŽP-1769/92-234/7-1216 ze dne 25.6.1992
I. stupeň – na p.č.133/2, k.ú. Kozlov u Velkého Újezdu, ochranné pásmo vymezeno
čtvercovou plochou 10 x 10m.
II. stupeň – znázorněno v grafické části.
Dále na území Vojenského újezdu Libavá zasahuje část OP I. a II. stupně vodního
zdroje z Domašova, které je znázorněno v grafické části.
Technologické objekty zásobování vodou
Technologické objekty zásobování vodou, které se nachází na řešeném území,
jsou určeny pro zásobování obyvatel sídelních útvarů a cvičících jednotek vodou
v jednotlivých sídelních útvarech a výcvikových zařízeních. Jejich lokalizace je znázorněna
v grafické části Návrhu územního plánu Vojenského újezdu Libavá.
veřejná část
- 97 -
září 2013
P.č.
Umístění
K. ú.
P.č.
Typ zařízení
Kapacita
1.
Heroltovice
Město Libavá
219
vodojem
100 m3 + 50 m3
2.
Město Libavá
Město Libavá
963/2, 963/3
2 vodojemy
3.
Na Letišti
Město Libavá
95
2 vodojemy
4.
Stará Voda
Město Libavá
93/2
čerpací stanice
150 m3
5.
Olomoucký kopec
Velká Střelná
181/1
vodojem
250 m3
6.
vojenský areál Přáslavice
Velká Střelná
624, 626
2 x 250 m3
7.
vojenský areál Kozlov
646/4
vodojem a
čerpací stanice
vodojem upravené vody
vodojem surové vody
8.
Kozlov
91/3
vodojem
100 m3
9.
Slavkov
244
vodojem
50 m3
10.
235
úpravna vody
vodojem
50 m3
veřejná část
- 98 -
září 2013
150 m3 – mimo provoz
2 x 500 m3
250 m3 – mimo provoz
650 m3
2 x 100 m3
Vodovodní řady
Vodovody vybudované na území Vojenského újezdu Libavá prioritně slouží
k zabezpečení přívodu pitné vody k jednotlivým odběratelům v sídelních útvarech
Heroltovice, Město Libavá, Kozlov, Slavkov a Luboměř pod Strážnou.
Mimo sídelní útvary se jsou na řešeném území provozovány tyto vodovodní řady:

trasa Podlesí - Stará Voda – TC Letiště - Město Libavá
Tato trasa zásobující vodou sídelní útvar Město Libavá vede z vodní nádrže
Kružberk. Po území vojenského újezdu prochází směrem od obce Podlesí po pravé
straně silnice vedoucí do Města Libavá. Přes vodárnu Stará Voda pak přes prostor
TC Letiště teče samospádem do Města Libavá.

trasa zámeček Bores - Olomoucký kopec – Město Libavá
Další trasa, která zásobuje vodou Město Libavá, je vodovod na trase od zámečku
Bores, z Olomouckého kopce z vodního zdroje Důl Jan po Velkou Střelnou vedoucí
po levé straně silnice, dále po pravé straně silnice směr Město Libavá, za zatáčkou
za PS Smilov pak po levé straně zmíněné silnice až do Města Libavá. Na tento
vodovod jsou napojena zařízení, která se po trase vyskytují včetně odboček k těmto
zařízením.

trasa Nad Kozlovem
Sídelní útvar Kozlov je zásobován vodou z vodního zdroje na soutoku Odry
a Smolenského potoka. Vodovod vede od Kozlovských kasáren po pravé straně
silnice vedoucí na sever asi 4 km až k vodnímu zdroji Pod pramenem.

trasa Luboměř - Karlův rybník
Sídelní útvar Luboměř pod Strážnou je kromě studen v obci zásobován náhradním
zdrojem vody z vodního zdroje Karlův rybník. Vodovod vede podél silnice vedoucí
do sídelního útvaru Luboměř pod Strážnou asi 1 km k úpravně vody.

trasa Slavkov - od západu
Sídelní útvar Slavkov je zásobován vodou z vodního zdroje nacházejícího se asi
1 km vzdušnou čarou směrem na západ. Jedná se o studnu u vodní plochy na
potoce Říka. Vodovod od něj vede přes les a louku až k vodojemu a z něj
do Slavkova.

trasa Jezernice - Peklo
Z jímacích míst surové vody kolem říčky Jezernice čtyřmi potrubími do vodojemu
v Pekle. Odsud je voda odváděna vodovodním řadem, jehož vlastníkem jsou
Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. mimo řešené území. Dvě sběrná potrubí
se nachází v oblasti Čertových kazatelen, jedno potrubí vede bezprostředně podél
Jezernice, zbylé jímací místo se nachází na druhé straně toku východně
od Čertových kazatelen.
veřejná část
- 99 -
září 2013
Další malé vodovodní řady vybudované na řešeném území slouží k zásobování
jednotlivých vojenských zařízení a hospodářských objektů.
Nově je navrženo doplnění technické infrastruktury – inženýrské sítě:
-
Libavá od vodního zdroje Důl Jan k vodojemu u Města Libavá, kde by byl nově
navržený vodovod napojen na rozvody pitné vody do jednotlivých lokalit, které
budou rekonstruovány. Bude respektováno ochranné pásmo vodovodu 1,5 metru
na obě strany. Skutečné provedení nového vodovodu bude upřesněno na základě
vypracováné projektové dokumentace.
-
vodního zdroje u Kyjanice k vodojemu v Kozlově. V zastavěném území povede
nový vodovod podél silnice pod zpevněnou plochou chodníku. Bude respektováno
ochranné pásmo vodovodu 1,5 metru na obě strany. Skutečné provedení nového
vodovodu bude upřesněno na základě vypracováné projektové dokumentace.
Ochranná pásma vodovodních řadů jsou vymezena vodorovnou vzdáleností
od vnějšího líce stěny potrubí na každou stranu takto:

u vodovodních řádů do průměru 500 mm včetně
1,5 m

u vodovodních řádů nad průměr 500 mm
2,5 m
U vodovodních řádů o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší
než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle výše uvedených průměrů
od vnějšího límce zvyšují o 1 m.
veřejná část
- 100 -
září 2013
Zásobování vodou
Název vodního zdroje
V-1, V-2, V-3, V-4
Heroltovice,
Sigma Lutín
OP vodních zdrojů
OP VZ V-1, V-2, V-3, V-4
Heroltovice
Technologické
objekty zásobování
vodou
Vodovodní řady
Návrhy - trasy
vodovních řadů
vodojem Heroltovice
2x vodojem M. Libavá
2x vodojem Na Letišti
čerp. stanice Stará Voda
trasa Kružberk - Město Libavá
trasa zámeček Bores - Město
Libavá
vodovod Město Libavá
vodovod Heroltovice
WT1- trasa pro
vybudování
vodovodu Důl Jan vodojem u Města
Libavá
-
Územní rezervy
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
WT2 - trasa pro
vybudování
vodovodu od
nového vodního
zdroje u Kyjanice
k vodojemu v
Kozlově
ST-1 Slavkov
Říka
Peklo
PS Loučka
OP VZ ST-1 Slavkov
OP VZ Říka
OP VZ Peklo
2x vodojem voj. areál
Kozlov
vodojem Kozlov
vodojem Slavkov
trasa Nad Kozlovem
vodovod Kozlov
trasa Slavkov - od západu
vodovod Slavkov
trasa Jezernice - Peklo
pod Strážnou
S-1, S-2, S-3
HV-11
Karlův rybník
OP VZ S-1, S-2, S-3 Luboměř
p. S.
OP VZ HV-11
úpravna vody
vodojem
trasa Luboměř - Karlův rybník
vodovod Luboměř pod
Strážnou
-
-
Hadinka
OP VZ Hadinka
-
vodovod Hadinka
-
R1(W)
-
-
-
R1(W)
nad Budišovkou
veřejná část
-
- 101 -
září 2013
-
-
9.9.
ODKANALIZOVÁNÍ ÚZEMÍ
Stávající zařízení jsou respektována.
Řešení odkanalizování území v jednotlivých sídelních útvarech:
Heroltovice
V sídelním útvaru Heroltovice je v současnosti provozována jednotná stoková
kanalizační síť, která je vybudována prakticky v celém sídelním útvaru. Tato síť odvádí
odpadní vody z domácností a dešťové vody, případně balastní vody na ČOV Heroltovice.
Odpadní vody jsou gravitačně odváděny jednotnou (veřejnou) stokovou sítí na komunální
čistírnu odpadních vod. Celková délka dopravních cest stokové sítě je 886 m. ČOV je
umístěna vpravo pod silnicí Domašov – Heroltovice, východně od sídelního útvaru.
Vyčištěná voda je vypouštěna do Heroltovického potoka.
Město Libavá
V současné době je v sídelním útvaru Město Libavá v provozu stará splašková
kanalizační síť a nově vybudovaná dešťová kanalizace, které jsou napojeny na čistírnu
odpadních vod. ČOV je umístěna při jihovýchodním okraji sídelního útvaru Libavá,
v těsném sousedství komunikace Libavá – Údolná. V areálu původní ČOV je vybudována
nová ČOV s kapacitou odpovídající současným potřebám. Po vyčištění odpadních vod
kanalizace Města Libavá jsou vody odváděny do Libavského potoka.
Kozlov
V současnosti je v sídelním útvaru Kozlov vybudována splašková kanalizace, která je
napojena na čistírnu odpadních vod. ČOV je umístěna v jižní části obce Kozlov
v bezprostřední blízkosti komunikace Kozlov – Velký Újezd. Po vyčištění jsou vody
odváděny do potoku Kyjanka - Olešnice.
Slavkov
V sídelním útvaru Slavkov je provozována jednotná stoková kanalizační síť, která
odvádí prakticky veškeré odpadní vody z domácností a srážkové vody. Odpadní vody jsou
gravitačně odváděny jednotnou (veřejnou) stokovou sítí na komunální čistírnu odpadních
vod. Celková délka dopravních cest stokové sítě je 3 135,6 m. ČOV je umístěna
jihovýchodně mimo sídelní útvar Slavkov, v blízkosti komunikace Slavkov – Loučka.
Po vyčištění jsou vody vypouštěny do potoka Trnávka.
V sídelním útvaru Luboměř pod Strážnou je provozována funkční stoková kanalizační
síť, která odvádí převážnou část odpadních vod z domácností a srážkové vody. Tyto
odpadní vody jsou gravitačně odváděny jednotnou (veřejnou) stokovou sítí na komunální
čistírnu odpadních vod. Celková délka dopravních cest stokové sítě je 321 m. ČOV je
umístěna na kraji sídelního útvaru, v těsné blízkosti komunikace Luboměř - Lipná.
Po vyčištění jsou vody vypouštěny do Luboměřského potoka, který je levobřežním
přítokem Něčínského potoka.
veřejná část
- 102 -
září 2013
Čistírny odpadních vod
Čistírny odpadních vod provozované na území vojenského újezdu jsou ve správě MO
ČR VUSS Brno, AS-PO Praha a VLS ČR, s.p. V následujícím jsou uvedeny základní
údaje o jednotlivých ČOV. Lokalizace všech ČOV je znázorněna v grafické části Návrhu
územního plánu Vojenského újezdu Libavá.
P.č.
Umístění
Typ zařízení
Technologie
Kapacita
P.č.
1.
Město Libavá
stará ČOV
aerační
5 000 E.O.
Město Libavá
850
2.
Město Libavá
nová ČOV
-
1 000 E.O.
Město Libavá
850
3.
Kozlov
ČOV
aerační
-
80
4.
vojenský areál
Přáslavice
ČOV
aerační
3 000 E.O.
5.
Slavkov
ČOV
-
120 E.O.
6.
Heroltovice
ČOV
-
2 x 75 E.O.
7.
Luboměř
pod Strážnou
ČOV
-
120 E.O.
Velká Střelná
531/1
279
Město Libavá
229
386
U ostatních objektů a vojenských zařízení, která jsou nepravidelně využívána,
je odkanalizování řešeno samostatnými ČOV, septiky a jímkami.
Veškerá zařízení zabývající se likvidací odpadních vod pracují v režimu, který je
pro ně vyžadován legislativními předpisy.
Dle zákona č. 254/2001 Sb. jsou vlastníci pozemků povinni zajistit, aby nedocházelo
ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování
retenční schopnosti krajiny.
Ochranná pásma:
Podle zákona č. 274/2001 §23 Sb. se k bezprostřední ochraně kanalizačních stok
před poškozením vymezují ochranná pásma od líce stěny na obě strany:

u kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně
1,5 m

u kanalizačních stok nad průměr 500 mm
2,5 m
veřejná část
- 103 -
září 2013
ČOV
Heroltovice
stará ČOV Město Libavá
nová ČOV Město Libavá
Kanalizační síť
kanalizace Heroltovice
kanalizace Město Libavá
-
-
-
-
-
-
-
-
Kozlov
Slavkov
kanalizace Kozlov
kanalizace Slavkov
kanalizace Luboměř pod Strážnou
-
-
-
-
veřejná část
- 104 -
září 2013
9.10. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU PLYNEM
Stávající zařízení jsou respektovány, o rozšíření se neuvažuje.
Na řešeném území je plynofikován sídelní útvar Kozlov, který je napojen
na vysokotlaký plynovod VTL provozovaný distribuční společností SMP NET s.r.o. Trasa
plynovodu vede směrem od jihu po pravé straně veřejně přístupné silnice vedoucí
do Kozlova. V severní části sídelního útvaru, naproti vstupu do vojenského areálu Kozlov
se nachází regulační stanice plynu, odkud jsou vedeny přípojky do míst spotřeby.
V současnosti je napojena na plynovou přípojku pouze kotelna vytápějící část bytových
jednotek poblíž vojenského areálu. Kotelna vojenského areálu není na přípojku plynu
připojena.
Znázorněno v grafické části Návrhu územního plánu Libavá.
Plynovod
Regulační stanice
plynu
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VTL plynovod
ano
-
-
-
-
-
-
9.11. ZÁSOBOVÁNÍ VOJENSKÉHO ÚJEZDU ELEKTRICKOU ENERGIÍ
Koncepce zásobování řešeného území elektrickou energií zůstává beze změn.
Územní plán respektuje stávající nadzemní vedení veškerých rozvodů VN 22kV včetně
jejich ochranných pásem.
Energetická zařízení vybudovaná na řešeném území zásobují elektrickou energií
zařízení a objekty užívané armádou České republiky, Vojenskými lesy a statky, s.p. divize Lipník nad Bečvou a dále pak rodinné a bytové domy v jednotlivých sídelních
útvarech Vojenského újezdu Libavá. Pro celé řešené území je dodavatelem elektrické
energie společnost ČEZ Distribuce, a.s., jejíž trasy vedení jsou rozmístěny převážně vně
hranic vojenského újezdu. Rozvod vysokého napětí 22 kV je proveden nadzemním
vedením na betonových nebo ocelových sloupech k jednotlivým trafostanicím, odkud je
elektřina rozvedena sítí nadzemního vedení nízkého napětí k jednotlivým výcvikovým
zařízením a odběratelům. V jednotlivých sídelních útvarech se nachází rozvody veřejného
osvětlení.
Jednotlivé trasy elektrického vedení z civilního prostředí na území vojenského
újezdu:
veřejná část
- 105 -
září 2013
Trasa vedení č. 41 část 1
 Olomouc Hodolany - Přáslavice zásobuje elektrickou energií vojenský areál
Přáslavice

Vojenský areál Přáslavice - zařízení Daskabát zásobuje elektrickou energií
zařízení Daskabát a Přáslavice
 Výkleky - Kozlov - Slavkov zásobuje elektrickou energií sídelní útvary Kozlov
a Slavkov
 Domašov nad Bystřicí – zařízení Bores - Město Libavá - Točka Sever.
 hranice vojenského újezdu - zařízení Magdalenský Mlýn
Trasa vedení č. 73
 Staré Oldřůvky - Rudoltovice (nefunkční)

Staré Oldřůvky - Čermenský Mlýn – zařízení Barnov.
Rozvody nízkého napětí a veřejného osvětlení jsou ve správě MO - ČR, VUSS Brno.
Trafostanice nacházející se na řešeném území jsou ve správě ČR - MO, VUSS Brno
a ČEZ Distribuce, a.s.
Stávající distribuční síť je ve vyhovujícím stavu a odpovídá současným požadavkům
na přenos elektrické energie.
Ochranná pásma:
Ochranné pásmo je prostor v bezprostřední blízkosti výrobních a rozvodných
zařízení, který zajišťuje jeho spolehlivý provoz a je vymezen k ochraně života, zdraví
a majetku osob. Ochrannými pásmy jsou chráněna venkovní vedení, podzemní vedení
a elektrické stanice.
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými
ve vodorovné vzdálenosti, měřeno kolmo na oplocenou nebo obezděnou hranici objektu
stanice. Jsou respektovány zákony č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
a 406/2000 Sb., o hospodaření energií a související předpisy.
Ochranná pásma stávajících vedení, stanovená podle dosavadních předpisů
a výjimky z ustanovení:

venkovní vedení u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
10 m

venkovní vedení u napětí nad 35 kV do 110 kV
15 m

ochranné pásmo elektrické stanice
30 m
U nových vedení a zařízení postavených v době účinnosti zákona 222/1994 Sb. jsou
ochranná pásma stanovena takto:
 venkovní vedení u napětí nad 1 kV do 35 kV včetně
7m
veřejná část
- 106 -
září 2013

venkovní vedení u napětí nad 35 kV do 110 kV
12 m

ochranné pásmo elektrické stanice
20 m
V ochranném pásmu venkovních vedení je zakázáno:
 zřizovat stavby nebo umisťovat konstrukce a podobná zařízení, uskladňovat
hořlavé a výbušné látky

vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m

provádět činnosti, které by ohrožovaly venkovní vedení,
a spolehlivost jeho provozu, životy zdraví a majetek osob.
bezpečnost
V ochranném pásmu podzemních vedení je zakázáno :
 provádět zemní práce bez souhlasu vlastníka sítě

zřizovat stavby,umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět
činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup k podzemnímu
vedení, nebo ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu

vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti
nad 3 t
V ochranném pásmu elektrické stanice je zakázáno:
 provádět činnosti, které by mohly mít za následek ohrožení života, zdraví
a majetku osob, bezpečnosti a spolehlivosti provozu stanice, nebo znemožňující
nebo znesnadňující její údržbu
Přenosové schopnosti vedení VN 22 kV vyhovují současným požadavkům
na dodávku elektrické energie. V současné době nejsou nové rozvody VN 22 kV
na řešeném území uvažovány.
Požadovaný příkon na území Vojenského újezdu Libavá bude zajištěn stávajícími
trafostanicemi, event. může dojít k přezbrojení na nové typy.
Vedení VN
Trafostanice
ano
ano
-
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
-
veřejná část
- 107 -
září 2013
9.12. SPOJE A ZAŘÍZENÍ SPOJŮ
Telefonní spojení pro civilní prostředí je na území vojenského újezdu realizováno sítí
podzemních kabelů mobilního operátora Telefónica Czech republic, a.s. a radiovými
směrovými spoji operátora Telefónica Czech republic, a.s., které jsou respektovány.
Kabelové vedení Telefónica Czech Republic, a.s.:
Dálkové kabely jsou vedeny v trasách:
 Mrsklesy - Mariánské Údolí
 Mrsklesy - Přáslavice - Město Libavá - Zadní Zlatná a Stará Voda
 Domašov - Město Libavá - Moravský Beroun
 Výkleky - Kozlov
 Loučka - Slavkov
 Luboměř - Luboměř pod Strážnou
Radiové spoje
 prochází jihozápadní částí řešeného území a jsou ve správě Telefónica
Czech Republic, a.s.
Mobilní telefonní sítě GSM
Na území Vojenského újezdu Libavá jsou umístěny dva vysílače mobilních
operátorů:
 vysílač společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s. nacházející
se na Libavském vrchu u sídelního útvaru Město Libavá

vysílač společnosti T-Mobile Czech Republic a.s. v sídelním útvaru Kozlov
Protože je území Vojenského újezdu Libavá pokryto signálem mobilních operátorů
jen částečně, je do budoucna potřebné pokrýt radiokomunikačním signálem všech
operátorů celé území.
Komunikační rozvody a zařízení ve správě VÚ 3255 nacházející se na území
Vojenského újezdu Libavá nejsou volně šířitelné z důvodu citlivosti těchto dat a jejich
utajení. Ochrana jejich průběhu a umístění je realizována VÚ 3255 prostřednictvím ČR MO, VUSS Brno.
Současné telekomunikační spoje a jejich ochranná pásma jsou územním plánem
respektovány.
veřejná část
- 108 -
Kabelové
vedení
Telefónica
Czech
Republic, a.s.
Radiové spoje
Telefónica
Czech
Republic, a.s.
Vysílače
mobilních
operátorů
ano
-
ano
září 2013
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
-
-
ano
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
9.13. VYTÁPĚNÍ OBJEKTŮ
Stávající systém vytápění objektů na řešeném území je stabilizován a respektován.
Na řešeném území jsou provozovány zdroje tepelné energie organizacemi AS-PO
Praha, ČR - MO, VUSS Brno a VLS ČR, s. p.
Zdroje tepelné energie v jednotlivých sídelních útvarech:
Město Libavá
Zařízení
Technologie
Palivo
Výkon
(kW)
Provozovatel
Poznámka
kotelna
LOSS
ELTO
4 940
AS - PO Praha
-
kotelna
Viadrus
koks
50
ČR - MO, VUSS Brno
-
kotelna
2 x Carborobot
hnědé uhlí
340
AS - PO Praha
-
kotelna
3 x Carborobot
hnědé uhlí
710
ČR - MO, VUSS Brno
-
kotelna
2 x Carborobot
hnědé uhlí
580
ČR - MO, VUSS Brno
-
kotelna
3 x Carborobot
hnědé uhlí
430
ČR - MO, VUSS Brno
-
kotelna
2 x Viadrus,
1 x Dakon
koks
122
ČR - MO, VUSS Brno
-
-
-
AS - PO Praha
není provozována
16
ČR - MO, VUSS Brno
-
30
ČR - MO, VUSS Brno
-
18
ČR - MO, VUSS Brno
-
kotelna
-
kotelna
elektrický kotel EKO
kotelna
elektrický kotel EKO
kotelna
elektrický kotel Dakon
elektrická
energie
elektrická
energie
elektrická
energie
Kozlov
Zařízení
Technologie
Palivo
Výkon
(kW)
Provozovatel
Poznámka
kotelna
2 x Viadrus
plyn
344
AS - PO Praha
-
kotelna
2 x Hydrotherm
-
196
AS - PO Praha
-
kotelna
-
plyn
-
ČR - MO, VUSS Brno
není provozována
veřejná část
- 109 -
září 2013
kotelna
-
plyn
-
ČR - MO, VUSS Brno
není provozována
kotelna
-
plyn
-
ČR - MO, VUSS Brno
není provozována
RS-plyn
-
-
-
AS - PO Praha
OP dle zák. č.
458/2000, § 68
Palivo
Výkon
(kW)
Provozovatel
Poznámka
hnědé uhlí
-
VLS ČR, s.p.
-
Palivo
Výkon
(kW)
Provozovatel
Poznámka
-
-
VLS ČR, s.p.
-
Palivo
Výkon
(kW)
Provozovatel
Poznámka
Heroltovice
Zařízení
Technologie
kotelna
-
Slavkov
Zařízení
Technologie
kotelna
-
Zařízení
Technologie
kotelna
-
-
-
VLS ČR, s.p.
-
kotelna
-
-
-
VLS ČR, s.p.
-
kotelna
Dakon
koks
37
ČR - MO, VUSS Brno
-
Teplovody nacházející se na řešeném území:
Město Libavá
Zařízení
teplovod
teplovod
teplovod
teplovod
Specifikace
1 380 m, DN 150/120,
ochranné pásmo 2,5 m dle zák. č. 458//2000, § 87
DN 80/50,
42 m, DN 120/80,
25 m, DN 80/80,
Provozovatel
AS - PO Praha
AS - PO Praha
AS - PO Praha
AS - PO Praha
Kozlov
Zařízení
teplovod
Specifikace
70 m, 80/80,
ochranné pásmo 2,5m dle zákona č. 458/2000, § 87
veřejná část
- 110 -
Provozovatel
AS - PO Praha
září 2013
Teplofikace ostatní individuální bytové zástavby v jednotlivých sídelních útvarech
je řešena diverzifikovaně, a to jak z hlediska otopných systémů, tak z hlediska použitých
energií. Stávající systém vytápění objektů na řešeném území zůstává.
Zdroj tepelné
energie
Teplovody
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
9.14. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ
Tuhý komunální odpad (v dalším pouze TKO) je produkován na řešeném území
v sídelních útvarech a na ostatních plochách v souvislosti s pobytem cvičících vojsk.
Nakládání s odpady vznikajících pobytem cvičících vojsk probíhá dle platné legislativy,
v ÚP se neřeší, neboť tato činnost je neperiodická a závisí na četnosti cvičících vojsk.
V sídelních útvarech je TKO soustřeďován v jednotlivých kontejnerech, jejich odvoz
provádí smluvní dodavatel prací. Ukládání odpadu probíhá mimo území vojenského
újezdu na skládkách TKO využívaných pro tento účel celým regionem.
Do budoucna se neuvažuje o změně způsobu nakládání s TKO.
Odpady s charakterem biologicky rozložitelných odpadů vznikají na celém území
vojenského újezdu při různých činnostech jako vedlejší produkt hlavních činností
(např. lesní a zemědělské výrobě), případně vznikají s pobytem osob a jejich činností.
V nakládání s těmito odpady je respektováno znění vládní vyhlášky č.341/2008 Sb.,
„O podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady “.
V současnosti není na území Vojenského újezdu Libavá provozována žádná skládka.
Způsob likvidace TKO na území všech částí řešených optimalizací zůstává
beze změn, územní plán nenavrhuje změny likvidace TKO.
veřejná část
- 111 -
září 2013
9.15. CIVILNÍ OCHRANA, OCHRANA A OBRANA STÁTU (AČR)
Vojenské využití území újezdu, jako prioritní způsob využívání území vojenského
újezdu, je zcela jednoznačně dáno zákonem č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České
republiky, jako základní norma. Vlastní provozování jednotlivých činností sloužících
k vojenskému výcviku a ubytování cvičících vojsk je na základě resortních dokumentů,
vypracovaných složkami Generálního štábu AČR.
Území Vojenského újezdu Libavá je určeno zejména k výcviku armádních složek
pro:

polní výcvik jednotek a útvarů AČR

taktická cvičení pozemních jednotek v součinnosti s letectvem a ostatními
složkami AČR

výcvik specializovaných jednotek AČR a PČR

výcvik letectva

výcvik v řízení bojových vozidel

výcvik pyrotechnických odborností

výcvik všech složek integrovaného záchranného systému

příprava jednotek do mírových misí

výcvik zahraničních jednotek

výcvik jednotek aktivních záloh

součinnostní cvičení jednotek AČR a zahraničních jednotek

provádění výzkumné a zkušební činnosti
Charakteristika vojenského využívání řešeného území
Předurčené řešené území vojenského újezdu je prioritně využíváno pro výcvik
jednotek a útvarů AČR. Využití jednotlivých zařízení se řídí Provozními řády.
Před vyvedením vojsk do vojenského újezdu a zahájením výcviku na těchto zařízeních
probíhá mezi velitelskými orgány a Střediskem obsluhy výcvikových zařízení dohovor
k požadavku na jednotlivá výcviková zařízení.
Na území Vojenského újezdu Libavá jsou využívány k přechodnému ubytování
cvičících jednotek k tomu určené ubytovací objekty a lokality.
Plochy určené k vojenskému výcviku a jejich specifikace
Mimo sídelních útvarů nacházejících se na území vojenského újezdu je na celém
území vojenského újezdu realizován výcvik ozbrojených sil ČR, jednotek zahraničních
armád, bezpečnostních sborů ČR a složek Integrovaného záchranného systému,
za respektování chráněných hodnot území.
Druhy a formy výcviku se podle jednotlivých lokalit liší druhem a složením cvičících
jednotek, typem použité vojenské a jiné techniky, typem používaných zbraňových
systémů, municí, výbušninami, případně jejich imitacemi, druhem a formou výcviku
cvičících vojsk, případně řadou dalších faktorů a podmínek. V neposlední řadě jsou plochy
vojenského újezdu určeny k výcviku jednotek zahraničních armád, které mají s ČR
uzavřeny dohody umožňující poskytnutí území vojenského újezdu k výcviku
veřejná část
- 112 -
září 2013
jejich jednotek. Mezi základní plochy určené k výcviku jednotek a ostatních složek patří
soubor střelnic a ostatní zařízení pro výcvik jednotlivých druhů vojsk.
Nejintenzivnější vojenský výcvik je prováděn na plochách jednotlivých vojenských
zařízení za použití techniky, zbraní, zbraňových systémů, ostré munice, výbušnin
a prostředků umožňujících nácvik a provádění konkrétních bojových situací. Pro využívání
těchto ploch platí nařízení, se kterými se cvičící jednotky a složky musí seznámit před
zahájením jednotlivých druhů výcviků.
Ostatní vojenský výcvik je prováděn na většině území vojenského újezdu tak,
aby v jeho důsledku nebylo negativně ovlivňováno životní prostředí, nebyla poškozována
vegetace a nedocházelo k neodůvodněným hmotným škodám. Druh, formy a prostředky
využívané k vojenskému výcviku respektují zásady ochrany přírody a berou v úvahu
prostředí, ve kterém výcvik probíhá.
Souběžně se zpracováním Územního plánu Vojenského újezdu Libavá probíhá
proces „Optimalizace vojenských újezdů“, jehož dílčí závěry jsou postupně zapracovávány
do všech částí ÚP, kterých se tento proces týká.
datu.
Limity využití území MO ČR uplatňované na území vojenského újezdu:

Vymezené území Ministerstva obrany zasahuje i mimo řešené území (1 km vně
hranice vojenského újezdu) a je znázorněno v grafické části ve výkrese č. II/2
Výkres širších vztahů. V takto vymezeném území ve smyslu § 175 zákona č.
183/2006 Sb. v platném znění, lze v zájmu zajišťování obrany a bezpečnosti
státu vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavbu jen na základě
závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno.

Nad většinou území Vojenského újezdu Libavá se prostírá Letecký koridor
LKR-3 Libavá pro výcvik vojenského letectva, který částečně zasahuje i mimo
řešené území. V tomto vymezeném území MO ČR lze v zájmu zajišťování
obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby
jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno.

Při západní hranici řešeného území zasahuje malou částí z civilního území
Letecký koridor TSA 24 (300 – 1000 ft AGL) pro výcvik vojenského letectva
v malých výškách. V tomto vymezeném území MO ČR lze v zájmu zajišťování
obrany a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby
jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno.

Celou jižní a jihovýchodní část řešeného území pokrývá Ochranné pásmo
radaru. V tomto vymezeném území MO ČR lze v zájmu zajišťování obrany
a bezpečnosti státu vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní stavby jen
na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno.

Vymezené území MO ČR pro nadzemní stavby – v tomto vymezeném území
je stanoveno výškové omezení staveb následujícím způsobem:

území, kde lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní
výstavbu od 0 m do 50 m nad terénem jen na základě závazného stanoviska
MO ČR, zastoupeného VUSS Brno
veřejná část
- 113 -
září 2013


výstavbu od 50 m do 100 m nad terénem jen na základě závazného
stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno

výstavbu od 150 m do 200 m nad terénem jen na základě závazného
stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS Brno
Vymezené území MO ČR pro podpovrchové stavby – v tomto vymezeném
území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou výstavbu spojenou
s prováděním zemních prací a veškeré terénní úpravy pro podpovrchovou
stavbu jen na základě závazného stanoviska MO ČR, zastoupeného VUSS
Brno.
veřejná část
- 114 -
září 2013
Respektované limity území
Libavá
Jívová
Hlubočky
Mrsklesy
nově vzniklá obec
Vítkov
veřejná část
LK TSA
24
OP
radaru
Vymezené
území MO ČR
pro
podpovrchové
stavby
ano
-
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
Vymezené
území
důležité pro
obranu státu
LKR-3
ano
Vymezené území MO ČR pro nadzemní stavby
s výškovým omezením staveb:
0m-50m
50m 100m
100m 150 m
150m 200 m
200m 250 m
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
-
-
-
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
-
ano
-
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
ano
-
ano
ano
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
ano
-
-
-
-
-
-
ano
-
- 115 -
září 2013
KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY
9.16. VYMEZENÍ PLOCH A STANOVENÍ PODMÍNEK PRO ZMĚNY V JEJICH
VYUŽITÍ
rozsahu, respektuje veškerá chráněná území na území vojenského újezdu (Přírodní
rezervace Smolenská Luka, NATURA 2000).
Řešené území je v současné době jedním z mála územních celků, kde jsou
předpoklady pro ochranu přírody v nejširším smyslu. Tento stav je dán především absencí
nejrušivějších činitelů, jako jsou výstavba, průmysl, hromadná rekreace a podobně. Vlastní
vojenská činnost je soustředěna do vyhrazených lokalit, které kontrastují s člověkem jen
málo ovlivněnou krajinou, a tak převážná část vojenského újezdu patří k nejhodnotnějším
krajinným partiím v celé České republice. V posledních letech je patrný příklon
k opatřením, která se snaží zachovat podmínky pro zachování přírodě blízkých
a chráněných rostlinných či živočišných druhů. Na tomto území se udržela vysoká kvalita
vegetace i drobných živočichů a celé území je výjimečné svou biologickou kvalitou.
Řešené území má důležité postavení v hodnocení přírodních systémů i kostry ÚSES.
Územní plán respektuje pozemky určené k plnění funkce lesa a jejich ochranné
pásmo dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů
(lesní zákon).
rozsahu, respektuje veškerá chráněná území na území vojenského újezdu (Přírodní
rezervace Smolenská Luka, NATURA 2000.
Mimo zastavěná území jsou v řešeném území vymezeny tyto základní plochy:

plochy vodní a vodohospodářské (plochy vodní a vodohospodářské
vymezené za účelem zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu
před jejich škodlivými účinky, pro regulaci vodního režimu území a plnění dalších
účelů stanovených právními předpisy upravujícími problematiku na úseku vod
a ochrany přírody)

plochy zemědělské (plochy určené k zemědělské rostlinné prvovýrobě
a jiné specifické aktivitě na orné půdě, pozemky trvalých travních porostů,
pozemky určené pro funkci sadů, pozemky pastvin určených pro chov dobytka
provozované v souladu s platnými zákony)

plochy lesní (pozemky určené k plnění funkce lesa, lesní porosty v souvislých
celcích, případně i izolované lesní segmenty v zemědělsky využívané krajině
plnící hospodářskou a ekologicko stabilizační funkci včetně objektů, staveb
a zařízení lesního hospodářství, dále objekty, stavby a zařízení související
dopravní a technické infrastruktury).

plochy přírodní (plochy zvláště chráněných území, plochy biocenter a
výjimečně plochy související dopravní a technické infrastruktury)

plochy smíšené nezastavěného území (plochy krajinářské, zemědělské a
lesní využití, liniová výsadba, výsadba remízů, stromové a keřové zeleně
vhodných přirozených druhů dřevin, kde není účelné jejich členění)

plochy specifické - vojenské plochy (plochy prioritně určené k vojenskému
využití území dle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky,
veřejná část
- 116 -
září 2013
sloužící k výcviku ozbrojených sil ČR, jednotek zahraničních armád,
bezpečnostních sborů ČR a složek Integrovaného záchranného systému,
za respektování chráněných hodnot území)

plochy zeleně - ochranná a izolační (plochy doprovodné zeleně vytvářející
ochranné a izolační prvky v sídlech nebo v nezastavěném území, plochy
stromových a keřových porostů, zatravněné plochy nezahrnuté do jiných ploch
s možností parkové úpravy za předpokladu dodržení charakteru plochy,
provádění pozemkových úprav, odvodňování pozemků, výstavba drobných
staveb za účelem údržby zeleně a nezbytné dopravní a technická infrastruktury.)
Územní plán navrhuje plochy změn v krajině:
Označení
plochy
Kód
plochy
Typ plochy s rozdílným způsobem
využití
Výměra
cca v m2
K1
ZO
Slavkov u Města Libavá
12 000
Kód:
Rozloha lokality:
Předmět ochrany:
Bioregion:
Fytogeografické členění:
Geomorfologická jednotka:
Klimatická oblast:
Přírodní lesní oblast:
Kraj:
Datum vyhlášení území:
1639
10,5345 ha
Ochrana ohrožené vlhkomilné vegetace a obojživelníků
Nízkojesenický, kód 1.54
Jesenické podhůří
Nízký Jeseník
Chladná 7
Nízký Jeseník
Olomoucký
19.6.1993
Přírodní rezervace Smolenská luka je periodicky zaplavovaným územím horního
toku Smolenského potoka se dvěma rybníky, asi 2 km severozápadně od křižovatky
Zelený kříž na silnici Kozlov - Potštát a přibližně 2,5 km jižně od bývalé obce Nová Ves
nad Odrou. Prostírá se na katastrálním území Čermná u Města Libavá.
Hlavními předměty ochrany jsou rozmanité typy přírodních stanovišť (mozaika
mokřadních a lučních porostů v rozdílných hydrologických podmínkách neobyčejně cenná
floristicky a cenologicky). Území je silně ovlivněné vysokou hladinou podzemní vody,
je zde zastoupeno široké spektrum vegetačních typů od mokřadních až po společenstva
s výraznějším výskytem relativně suchomilných rostlin v nadmořských výškách 580 až 602
metrů nad mořem.
Z významných zvláště chráněných rostlin zde nalezneme upolín nejvyšší, ostřice
odchylná, hladýš pruský, vratička měsíční, prstnatec májový, kamzičník rakouský, mečík
střechovitý, kosatec sibiřský a starček bažinný, dále například violku bahenní, starček
potoční, sedmikvítek evropský a jiné. Mezi vzácné druhy Oderských vrchů patří například
suchopýr úzkolistý, kozlík dvoudomý nebo hadí mord nízký. V rezervaci žije 13 druhů
vážek i náš největší pavouk lovčík vodní a dále například mihule potoční, střevle potoční,
piskoř pruhovaný, ještěrka živorodá, ropucha obecná, rosnička zelená nebo skokan
hnědý. V porostech vyšších travin si staví hnízda myška drobná.
veřejná část
- 117 -
září 2013
NATURA 2000
Evropsky významná lokalita Libavá
Kód lokality:
CZ0714133
Biogeografická oblast:
Kontinentální
Bioregion
Nízkojesenický
Fytogeografické členění
Jesenické podhůří
Geomorfologická jednotka
Nízký Jeseník
Klimatická oblast
Mírně teplá 7
Přírodní lesní oblast
Nízký Jeseník
Rozloha lokality:
10 773,8817 ha
Navrhovaná kategorie ZCHÚ:
PR/PP
Druhy:


střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
vranka obecná (Cottus gobio)
Kraj:
Olomoucký
Dřemovice u Města Libavá, Domašov nad Bystřicí I,
Jívová I, Hlubočky IV, Hlubočky III, Hlubočky II,
Hlubočky I, Velká Střelná, Varhošť u Města Libavá,
Kozlov u Velkého Újezdu, Kozlov u Velkého Újezdu I,
Čermná u Města Libavá, Rudoltovice, Hadinka, Nové
Oldřůvky I
Evropsky významná lokalita Libavá představuje přírodní komplex rozsáhlého území
Oderských vrchů a část Nízkého Jeseníku přibližně ohraničené obcemi Hlubočky a Hrubá
Voda na západě, Velký Újezd, Loučka a Podhoří na jihu, Boškov na východě, Město
Libavá na severu a vybíhající nivou řeky Odry po hranici vojenského prostoru Libavá
k Barnovské přehradě na severovýchodě.Rozkládá se v nadmořské výšce 294 m.n.m.
až 675 m.n.m
Mezi významná stanoviště, která jsou zde hlavním předmětem ochrany, patří mimo
jiné kontinentální opadavé křoviny a druhově bohaté smilkové louky na silikátových
podložích v horských oblastech.
Na úpatí svahů nad Daskabátem můžeme spatřit například ostřici horskou, ostřici
stinnou, hvozdík pyšný, hořec hořepník, mečík střechovitý, oman vrbolistý, kosatec
sibiřský nebo hadí mord nízký. Na bezlesí vojenských výcvikových ploch roste žabník
jitrocelový, kalužník šruchový, sítina žabí a blatěnka vodní. V okolí bývalých obcí Jestřabí
a Olejovice se hojně vyskytuje kosatec sibiřský. Dále ke zdejším významným druhům
rostlin patří například jarva žilnatá, prstnatec májový, vachta trojlistá, zvonečník hlavatý,
vrba rozmarýnolistá či úpolín evropský. Z velkého množství chráněných druhů živočichů,
kteří se na tomto území vyskytují, jsou hlavním předmětem ochrany netopýr černý a
střevlík hrbolatý. Ze vzácných druhů ptáků zde žije tetřívek obecný, chřástal polní, ťuhýk
obecný, bramborníček hnědý, čáp černý, lejsek malý, hýl rudý, strnad luční, ledňáček říční
a skorec vodní. V potocích a rybnících se běžně vyskytuje pstruh potoční, lipan podhorní,
veřejná část
- 118 -
září 2013
střevle potoční a vranka obecná. Dále na Libavé nalezneme hnědáska osikového a
ohniváčka černočarého, sedm druhů obojživelníků (kuňka žlutobřichá, ropucha obecná,
rosnička zelená, skokan hnědý, čolek horský, čolek velký, čolek obecný) a šest druhů
plazů (ještěrka obecná, ještěrka živorodá, slepýš křehký, užovka obojková, užovka hladká,
zmije obecná). Štoly po podpovrchové těžbě břidlice slouží mimo jiné jako zimoviště mloka
skvrnitého. Ze savců je zde významný především přirozený výskyt vydry říční. V 90. letech
minulého století byl v nivě Odry vysazen bobr evropský, ale v poslední době zde nebyl
pozorován a nejblíže se vyskytuje v okolí Čermné.
Na EVL Libavá je uzavřena se všemi vlastníky dotčených pozemků (VLS ČR, s.p.;
VUSS Praha; AS – PO) Smlouva o chráněném území (tzv. smluvní ochrana). Tato
smlouva byla podepsána dne 25.3.2009 na dobu neurčitou.
EVL chrání 15 typů přírodních stanovišť, jeden druh obratlovce a jeden druh hmyzu.
Typy přírodních stanovišť:















bučiny asociace Asperulo-Fagetum
bučiny asociace Luzulo-Fagetum
dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum
lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích
smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion,
Alnion incanae, Salicion albae)
chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů
středoevropské silikátové sutě
kontinentální opadavé křoviny
bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito - jílovitých půdách
(Molinion caeruleae)
extenzivní sečené louky nížin a podhůří
přechodová rašeliniště a třasoviště
vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského
stupně
druhově bohaté smilkové louky na silikátových podložích v horských oblastech
oligotrofní až mezotrofní stojaté vody nížinného až subalpínského stupně
kontinentální a alpínské oblasti a horských poloh a jiných oblastí, s vegetací tříd
Littorelletea uniflorae nebo Isoëto-Nanojuncetea
přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo
Hydrocharition
Obratlovci:
 vranka obecná (Cottus gobio)
Hmyz:
 střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)
Navržené zastavitelné plochy nenarušují svým charakterem význam Evropsky
významné lokality Libavá.
Ptačí oblast Libavá
Ptačí oblast Libavá (CZ0711019) se nachází na střední Moravě, mezi obcemi
Luboměř, Bohuslávky, Hlubočky a Domašov nad Bystřicí. Zaujímá celé území Vojenského
újezdu Libavá, po kterém je pojmenována a jeho rozloha činí 32 723,8217 ha. Ptačí oblast
Libavá byla vymezena Nařízením vlády č. 533/2004 Sb., ze dne 29. září 2004.
veřejná část
- 119 -
září 2013
Území je tvořeno střídajícími se zalesněnými plochami a bezlesou krajinou
s převážně travními porosty proloženými rozptýlenou zelení v podobě skupin stromů
a keřů. Koryta vodních toků nejsou nijak ovlivněna s výjimkou vybudování několika
nevelkých rybníků, malé vodní nádrže určené k výcviku a maloplošné údolní nádrže
na řece Odře. Vodní systém prakticky není znečištěn hnojivy, pesticidy, herbicidy,
detergenty případně jinými látkami nepřirozeného původu. V prostoru se nacházejí zbytky
vysídlených vesnic s troskami především kamenných domů. Na ploše vysídlených vesnic
je specifické rostlinné společenstvo, vzniklé následným vývojem kombinace původních
rostlin a opuštěných rostlin kulturního původu.
Celkem zde byl prokázán výskyt 165 ptačích druhů, z toho 103 hnízdících.
Prioritním druhem ochrany je populace chřástala polního (Crex crex), obývajícího bezlesé
plochy v mimořádné početnosti. Vyskytuje se i v lokalitách s porosty stromů v místech
zrušených obydlí. V oblasti se dochovala jedna z posledních moravských populací tetřívka
obecného (Tetrao tetrix), na známých tokaništích lze ještě dnes zastihnout i několik
tokajících samců. Z větších ptačích druhů je typickým obyvatelem zdejší krajiny čáp černý
(Ciconia nigra), u kterého se předpokládá hnízdění většího počtu párů. Z hnízdících
dravců je zde častější výskyt včelojeda lesního (Pernis apivorus), v hnízdní době zde byly
pozorovány i vzácné druhy jako je orel křiklavý (Aquila pomarina) a od roku 1994
se předpokládá hnízdění orla mořského (Haliaeetus albicilla) - druhu, jehož hnízdění
se poté podařilo poprvé prokázat na území bývalé severní Moravy až v roce 2002. Mimo
běžné druhy sov jsou zde trvale také výr velký (Bubo bubo), kulíšek nejmenší (Glaucidium
passerinum) a sýc rousný (Aegolius funereus), u nichž lze předpokládat zajímavé početní
stavy. Hnízdí zde ledňáček říční (Alcedo atthis), žluna šedá (Picus canus) i datel černý
(Dryocopus martius). Zřejmě ve vyšších počtech jsou zastoupeni pěnice vlašská (Sylvia
nisoria) a ťuhýk obecný (Lanius collurio). U lejska malého (Ficedula parva) lze
předpokládat hnízdění většího počtu párů. Mezi dalšími významnými druhy je bekasina
otavní (Gallinago gallinago), která obývá mokřady na dopadových plochách a má zde
vyšší hustotu než jinde v moravskoslezských zemích, což se dá předběžně předpokládat
i u ostříže lesního (Falco subbuteo), lindušky luční (Anthus pratensis), bramborníčka
hnědého (Saxicola rubetra), hýla rudého (Carpodacus erythrinus) a strnada lučního
(Miliaria calandra).
Cílem ochrany je zachování a obnova ekosystémů významných pro výše uvedené
druhy ptáků v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování
populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany.
Navržené zastavitelné plochy nenarušují svým charakterem význam Ptačí oblasti
Libavá.
Ochranná pásma vodních zdrojů:
Na řešeném území jsou vyhlášena PHO vodních zdrojů I. i II. stupně, která jsou
respektována. Dále je nutno respektovat stávající místní vodní zdroje, vybudované studny
(ochranné pásmo studny - 10m).
Pozemky určené k plnění funkce lesa:
Jsou respektovány pozemky určené k plnění funkce lesa a ochranné pásmo lesa
v rozsahu 50 m od kraje lesa dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění
některých zákonů (lesní zákon).
Zemědělský půdní fond:
veřejná část
- 120 -
září 2013
Na řešeném území převažuje půda bez třídy ochrany. V okrajových částech
řešeného území je půda s třídou ochrany I. až V.
Územní plán navrhuje tyto plochy změn v krajině:

plochy zeleně - ochranná a izolační K1. Tato plocha navazuje na stávající
zastavěné území sídelního útvaru Kozlov a vytváří větrolam pro nově
navržené zastavitelné plochy
veřejná část
- 121 -
září 2013
Respektovaná chráněná území
Přírodní
rezervace
Smolenská
Luka
NATURA
2000
EVL Libavá
NATURA 2000
Ptačí oblast
Libavá
Lokalita
výskytu
ZCHRŽ
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
K1
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
ano
-
-
-
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
-
Vyčleněné území:
veřejná část
- 122 -
září 2013
Návrhy ploch změn v krajině
9.17. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY
Rozloha řešeného území je 32 723,8 ha.
Zájmové území je mírně zvlněná vysočina s maximální výškou terénu 722 m n. m.
a minimální výškou terénu 302 m n. m., převládající výšková členitost 200 - 300 m se
středním sklonem. Ortograficky lze terén charakterizovat jako členitou vrchovinu.
Podle geomorfologického členění ČR se řešené území řadí k provincii České vysočiny,
Sudetské soustavě, podsoustavě Východních Sudet, celku Nízkého Jeseníku a podcelku
Domašovské vrchoviny. Území Vojenského újezdu Libavá leží na rozhraní Nízkého
Jeseníku a Oderských vrchů. Území je tvořeno komplexem spodnokarbonských hornin,
v nichž převažují břidlice nad drobami.
Z hlediska klimatickogeografické regionalizace patří do oblasti horských plošin České
vysočiny regionu vyvýšené části plošin, okrsku Oderských vrchů a zóny hnědých lesních
půd. Jedná se zde o klima se stálým oceánským vlivem.
Vojenský újezd Libavá leží na náhorní plošině Oderských vrchů. Celé území je
po stránce biogeografického členění České republiky řazeno do Nízkojesenického
bioregionu, který se nachází na pomezí střední a severní Moravy a Slezska. Zabírá
geomorfologický celek Nízký Jeseník (kromě jeho severovýchodního a jihozápadního
okraje) a jihovýchodní okraj Zlatohorské vrchoviny. Hranice vůči bioregionům
Litovelskému, Hranickému, Ostravskému a Krnovskému jsou dány výrazným úpatím
svahů Nízkého Jeseníku, rozšířením kulmu, místy též rozšířením bučin. Hranice vůči
Jesenickému bioregionu jsou geomorfologické (rozšíření podstatně vyššího reliéfu) i
biotické. Hranice vůči Šumperskému bioregionu jsou velmi nevýrazné, podmíněné
charakterem reliéfu, to znamená plošin a strmých okrajových svahů.
Nízkojesenický bioregion je tvořen náhorními plošinami na usazeninách kulmu se sítí
údolí, zaříznutých do svahů na obvodu pohoří. Jeho charakter je hercynský, se zřetelným
pronikáním prvků karpatské i polonské podprovincie. Převažuje biota 4. bukového stupně,
při okrajích s ostrůvky 3.dubovo-bukového a v nejvyšších polohách 5.jedlovo-bukového
stupně s ochuzenými horskými společenstvy. Potenciální vegetaci tvoří květnaté, na
východě bikové bučiny, v údolích suťové lesy. Nejvyšší polohy zaujímají horské bučiny
a podmáčené smrčiny. Netypické části bioregionu představují přechodné zóny k okolním
bioregionům.
Podnebí je velmi závislé na nadmořské výšce a je relativně chladné. Okrajové svahy
leží v mírně teplé oblasti MT 7, plošiny do 600 m n.m. v MT 2 a MT 3, vyšší partie
v chladné oblasti CH 7. Podnebí je tedy mírně teplé až chladnější, většinou dobře
dotované srážkami. Rozšířeným jevem jsou inverze v hlubokých údolních zářezech.
Bioregion představuje rozsáhlé, litologicky jednotvárné území budované spodním
karbonem v kulmském vývoji, tj. břidlicemi, drobami a místy slepenci. V úzké zóně,
táhnoucí se přes Moravský Beroun, vystupují nesouvisle sedimenty devonské, především
břidlice a přeměněné diabasy. Z pokryvů se uplatňují především svahoviny, okrajově
i sprašové hlíny. V nejvyšších částech se místy objevují mělčí ložiska humolitů.
Reliéf má charakter tektonicky zdviženého zarovnaného povrchu, který má většinou
charakter plošiny oddělené 150 – 330 m vysokým okrajovým zlomovým svahem od
okolních bioregionů. Z plošiny stékají na všechny strany (kromě severozápadu) vodní toky,
které se u okrajů plošiny do ní intenzívně zařezávají a vytvářejí 130 - 270 m hluboká, místy
skalnatá údolí (např. pod Potštátem). Nad zarovnaný povrch se mírně zvedají nejvyšší
kopce a ostřeji, s převýšením až 100 m, vystupují neovulkanické suky. Typická výška
bioregionu je 300 – 710 m n.m.
veřejná část
- 123 -
září 2013
ÚSES:
Části územního systému ekologické stability (dále ÚSES) vytvářejí síť ekologicky
významných segmentů krajiny, které jsou účelně rozmístěny na základě funkčních
a prostorových kritérií a svým vzájemným kladným vlivem působí na uchování a zvýšení
ekologické stability. Plochy ÚSES lze využít pouze tak, aby nedošlo k ohrožení
nebo oslabení jejich ekostabilizačních funkcí.
Územní plán přebírá a zpřesňuje stávající prvky nadregionálního a regionálního
ÚSES vymezené v ZÚR Olomouckého kraje. Aktualizace ZÚR Olomouckého kraje,
vydaná usnesením Zastupitelstva Olomouckého kraje č.j. UZ/19/44/2011 nabyla účinnosti
dnem 14. 7. 2011.
Nadregionální biokoridor NRBK K 91 přechází na řešené území v západní části
vojenského újezdu a vede k NRBC 66 Jezernice. Další nadregionální biokoridor NRBK
K 103 vstupuje na řešené území v severní části a poté pokračuje jižním směrem k NRBC
66 Jezernice.
Na území Vojenského újezdu Libavá je vymezeno regionální biocentrum RBC 182
Odra, ze kterého vychází regionální biokoridor RBC 1517, který dále pokračuje
severozápadním směrem mimo řešené území.
Nadregionální ÚSES:
Nadregionální biocentrum:
NRBC 66 Jezernice

typy ekosystémů: mezofilní hájové, mezofilní bučinné

jihovýchodní část řešeného území

malou částí zasahuje i mimo řešené území
Nadregionální biokoridory:
NRBK K 91 Raškov - Jezernice

osa mezofilní bučinná

na řešené území vstupuje v západní části vojenského újezdu Libavá

pokračuje jihovýchodním směrem, kde se v jihovýchodní části Vojenského újezdu
Libavá napojuje na NRBC 66 Jezernice
NRBK K 103 Slunečná - Jezernice


na řešené území vstupuje v západní části vojenského újezdu Libavá

pokračuje jihovýchodním směrem, kde se v jihovýchodní části Vojenského újezdu
Libavá napojuje na NRBC 66 Jezernice
Regionální ÚSES:
Regionální biocentrum:
RBC 182 Odra
veřejná část
- 124 -
září 2013

typ ekosystémů: mezofilní bučinné

nachází se ve střední části řešeného území
Regionální biokoridory:
RBK 1517 Odra - Hrubá Voda


vychází z regionálního biocentra RBC 182 Odra a pokračuje severozápadním
směrem za hranici řešeného území
Plochy ÚSES jsou nezastavitelné. Na těchto plochách a v jejich blízkosti je nutné
vyloučit činnosti, které by mohly vést k ochuzení druhové bohatosti, snížení ekologické
stability a narušení funkčnosti.
Stávající prvky
nadregionálního ÚSES
Stávající prvky
regionálního ÚSES
-
nad Bystřicí
-
-
-
-
NRBC 66 Jezernice
-
pod Strážnou
-
-
-
-
nad Budišovkou
-
-
9.18. PROSTUPNOST KRAJINY
Prostupnost krajiny zůstává návrhem územního plánu nedotčena.
Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána stávající dopravní
komunikační síť. Systém lesních a polních cest zůstává zachován, prostupnost území není
narušena.
Prostupnost krajiny částí řešených optimalizací zůstává návrhem územního plánu
nedotčena.
Pro účel dopravní prostupnosti bude nadále využívána stávající dopravní
komunikační síť. Systém lesních a polních cest zůstává zachován, prostupnost území
částí řešených optimalizací není narušena.
veřejná část
- 125 -
září 2013
9.19. VODNÍ TOKY A PLOCHY
Vodní toky a plochy na řešeném území nejsou územním plánem dotčeny a jsou
respektovány.
Územní plán zpřesňuje způsob využití jednotlivých vodních ploch. Je respektována
funkce vodních toků - odvádění povrchové vody z povodí vodního toku, dále funkce
zajišťující podmínky pro nakládání s vodami, dotování nebo odvádění podzemních vod
v území přilehlém k vodnímu toku a dále funkce ekologické, zajišťující vytváření podmínek
pro vodní a na vodu vázané ekosystémy, ovlivňování mikroklimatu, spoluvytváření
a ovlivňování charakteru krajiny.
Vodní toky
Území Vojenského újezdu Libavá představuje hydrologicky středně významné
území, jež není zahrnuto do žádné ze stávajících vyhlášených chráněných oblastí
přirozené akumulace vod. Území Vojenského újezdu Libavá je situováno podél rozvodnice
oddělující:
-
povodí Odry, spadající do úmoří Baltického moře
-
povodí Moravy, spadající do úmoří Černého moře. Do povodí Moravy patří Bečva
se svými přítoky, odvodňující jižní část Oderských vrchů a dále Bystřice,
která se svými přítoky odvodňuje západní část.
Funkci správce malých vodních toků za Ministerstvo obrany ČR na území
vojenského újezdu plní v souladu s vodním zákonem Vojenské lesy a statky ČR, s. p.
Jednotlivé vodní toky na řešeném území jsou stabilizované a jsou respektovány.
Poř.
č.
Název vodního toku
Číslo hydrologického
pořadí
Povodí
Délka na území VÚj
(cca m)
2-01-01001,003,005,012,016,
018,020,022
2-01-01-013
OD
30 945
OD
2 500
Heroltovický potok
2-01-01-009
OD
4 425
4.
Chudý potok
2-01-01-024
OD
3 450
5.
Klikatý potok
2-01-01-023
OD
5 190
6.
Lazský potok
2-01-01-019
OD
6 050
7.
Libavský potok
2-01-01-010,012
OD
7 500
8.
Mastnický potok
2-01-01-017
OD
5 250
9.
Milovanský potok
2-01-01-014
OD
5 525
10.
Plazský potok
2-01-01-013,015
OD
13 000
11.
Podlesný potok
2-01-01-013
OD
1 500
12.
Smilovský potok
2-01-01-011
OD
6 980
13.
Smolenský potok
2-01-01-002
OD
3 700
14.
Střelenský potok
2-01-01-004
OD
6 000
15.
Davidka
4-10-03-101
MO
2 700
16.
Hluboček
4-10-03-107
MO
5 170
1.
Odra
2.
Čermná
3.
veřejná část
- 126 -
září 2013
17.
Jezernice
4-11-02-051
MO
7 260
18.
Lichnička
4-10-03-101
MO
5 675
19.
Kyjanka
4-10-03-127
MO
5 000
20.
Olešnice
4-10-03-123,125
MO
3 200
21.
Říka
4-10-03-126
MO
7 000
22.
bezejmenný přítok Říky
4-10-03-126
MO
1 200
23.
Trnava
4-10-03-106
MO
2 400
24.
Trnávka
4-11-02-057
MO
2 800
25.
Varhošťský potok
4-10-03-124
MO
3 950
26.
Velička
4-11-02-037
MO
2 700
27.
Vrtůvka
4-10-03-111
MO
5 050
28.
bezejmenný přítok Vrtůvky
4-10-03-111
MO
1 500
Podle § 49 zákona o vodách jsou správci toků po projednání s vlastníky oprávněni
užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku:
 u významných vodních toků nejvýše do šířky 8 m od břehové hrany
 u drobných vodních toků nejvýše v šířce 6 m od břehové hrany
Jedná se o ponechání volného pruhu kolem břehu k umožnění pojezdu mechanismů
pro údržbu vodního toku. Nutná je stálá údržba koryt, zvláště malých místních svodnic,
protože v území ohroženém erozí zajišťují tyto svodnice odvod vody z území.
Vodní plochy
Vodní plochy významným způsobem ovlivňují ráz krajiny, jsou prvkem umožňujícím
akumulaci vody na území a její postupné uvolňování. Vodní plochy a jejich kapacita
významným způsobem ovlivňují ochranu území před povodněmi nejenom na zájmovém
území, ale i na navazujícím civilním území i přesto, že nejsou prioritně určena k tomuto
účelu.
Vodní plochy jsou respektovány, neuvažuje se o jejich rozšíření. U některých
současných vodních ploch jsou navržena opatření na změnu druhu pozemku a využití
pozemku.
Vodní nádrže a rybníky nacházející se na území Vojenského újezdu Libavá
jsou využívány k následujícím účelům:
 Protipožární: všechny vodní nádrže slouží jako zdroje vody pro vojenskou
hasičskou jednotku k hašení požárů. Je zajištěna potřebná akumulace vody, příjezd
a čerpací stanoviště

Intenzivní chov ryb: část vodních nádrží (rybníky) slouží pro hospodářskou
produkci ryb, rybníky jsou osazeny rybou a je na nich provozováno hospodářské
rybníkářství.

Neintenzivní chov ryb: jako doplňková funkce většiny nádrží.

Ekologický: prvek ekologické stability, krajinotvorný a biologický.
veřejná část
- 127 -
září 2013
P.č.
Vodní nádrž
ID nádrže
LV
Výměra
(m2)
Parcela č.
Způsob využití
Opatření
Využití
1.
Bělá
410030980008
MO - VUSS
1 557
Město Libavá
275
vodní nádrž přírodní
bez opatření
chov ryb
2.
Heroltovický horní
201010090002
VLS ČR, s.p.
2 200
Město Libavá
235
vodní nádrž umělá
bez opatření
lov ryb udicí
3.
Heroltovický dolní
201010090001
VLS ČR, s.p.
3 272
Město Libavá
230
bez opatření
lov ryb udicí
4.
Nad areálem PDS
201010080005
MO - VUSS
898
Město Libavá
876
bez opatření
protipožární
nádrž
5.
Barnov
201010240001
MO - VUSS
122 006
Rudoltovice
425
bez opatření
lov ryb udicí
6.
Smilov sruby
201010110006
MO - VUSS
17 927
344
bez opatření
lov ryb udicí
201010110007
MO - VUSS
2 401
346
bez opatření
chov ryb
201010110004
MO - VUSS
2 690
345
bez opatření
chov ryb
7.
8.
Smilov dědinský
horní
Smilov dědinský
dolní
9.
Smilovský horní
201010110008
VLS ČR, s.p.
37 246
350
bez opatření
lov ryb udicí
10.
Smilovský spodní
201010110003
VLS ČR, s.p.
20 565
353
bez opatření
lov ryb udicí
11.
Mastník
201010170001
VLS ČR, s.p.
6 498
466
bez opatření
chov ryb
12.
Luboměř dědinský
201010290005
MO - VUSS
588
327
bez opatření
lov ryb udicí
13.
Karlův rybník
201010290002
VLS ČR, s.p.
5 115
217
bez opatření
lov ryb udicí
14.
Velká Střelná
410031010009
MO - VUSS
5 567
Velká Střelná
100
bez opatření
lov ryb udicí
Bunkry
410031010001
VLS ČR, s.p.
3 370
Velká Střelná
227
bez opatření
lov ryb udicí
201010030004
MO - VUSS
2 867
625
bez opatření
vodárenská
nádrž
201010020002
VLS ČR, s.p.
6 529
Čermná u Města Libavá.
609
rybník
bez opatření
chov ryb
201010020001
VLS ČR, s.p.
9 487
606
rybník
bez opatření
chov ryb
201010030001
MO - VUSS
41 983
82
bez opatření
lov ryb udicí
15.
16.
17.
18.
19.
Jímací jezírko
Kozlov
Smolenská luka
dolní
Smolenská luka
horní
Čermná dolní
(tankobrodiště)
20.
Čermná horní
201010030009
MO - VUSS
93 564
81
rybník
bez opatření
chov ryb
21.
Čermná menší
201010030010
VLS ČR, s.p.
14 876
69/1, 69/2
rybník
revitalizace
chov ryb
22.
Za Vlastíkem
VLS ČR, s.p.
8 334
64
rybník
návrh na revitalizaci
ponechat
23.
Čermná větší
201010030003
VLS ČR, s.p.
16 775
83
rybník
bez opatření
chov ryb
24.
Nový
201010030002
VLS ČR, s.p.
14 239
84
rybník
bez opatření
chov ryb
veřejná část
- 128 -
září 2013
25.
Krumpolcův rybník
201010030004
VLS ČR, s.p.
9 703
557
rybník
bez opatření
chov ryb
26.
Heřmánky zadní
201010030007
VLS ČR, s.p.
2 306
104
zamokřená plocha
změnit využití v KN
chov ryb
27.
Heřmánky horní
411020370015
VLS ČR, s.p.
36 258
553
rybník
bez opatření
chov ryb
28.
Heřmánky dolní
411020370009
VLS ČR, s.p.
62 395
554
rybník
bez opatření
chov ryb
29.
U salaše
411020370012
VLS ČR, s.p.
8 007
542
rybník
bez opatření
chov ryb
30.
Kovářov
VLS ČR, s.p.
7 273
155
zamokřená plocha
lov ryb udicí
31.
Skelná Huť
201010130005
VLS ČR, s.p.
6 087
Čermná u Města Libavá.
578
rybník
bez opatření
chov ryb
32.
Hadovec
33.
Přáslavice u
tankodromu
410031240001
VLS ČR, s.p.
7 606
Velká Střelná
394
rybník
bez opatření
lov ryb udicí
410031110011
MO - VUSS
6 334
Velká Střelná
524
vodní nádrž
bez opatření
lov ryb udicí
34.
Ranošov
VLS ČR, s.p.
579
106/3
bez opatření
chov ryb
35.
Ranošov spodní
410031260003
VLS ČR, s.p.
13 074
314
zamokřená plocha
lov ryb udicí
36.
Ranošov
vodárenská nádrž
410031260004
VLS ČR, s.p.
2 104
312
jiná plocha
chov ryb
37.
Bělidla
411020370007
VLS ČR, s.p.
1 221
531
zamokřená plocha
změnit využití v KN,
návrh na revitalizaci
chov ryb
38.
Smilov malý
-
MO - VUSS
293
39.
Vignátův rybník
-
MO - VUSS
420
Město Libavá
40.
Milovany
-
MO - VUSS
22 107
41.
Přáslavice –
za tankovým plukem
-
MO - VUSS
110
-
veřejná část
Velká Střelná
- 129 -
306/2
bez opatření
chov ryb
536
bez opatření
chov ryb
1106/2
bez opatření
chov ryb
564
bez opatření
požární nádrž
září 2013
Název vodního toku
Název vodní plochy
Libavský potok
Heroltovický potok
Smilovský potok
Lazský potok
Bělá
Heroltovický horní
Heroltovický dolní
Nad areálem PDS
Vignátův rybník
-
-
-
-
-
-
-
-
Kyjanka
Říka
Trnávka
Jezernice
Ranošov
Ranošov spodní
Ranošov vodárenská nádrž
-
Karlův rybník
Luboměř dědinský
-
-
veřejná část
- 130 -
září 2013
9.20. MELIORAČNÍ ÚPRAVY
Meliorační úpravy nejsou na řešeném území realizovány. Územní plán nenavrhuje
žádné meliorační úpravy.
Meliorační úpravy nejsou na území částí řešených optimalizací realizovány.
9.21. OCHRANA PŘED POVODNĚMI, PROTIEROZNÍ OPATŘENÍ
V řešeném území nejsou vzhledem k velikosti vodních toků specifikována záplavová
území, k povodním nedochází.
Na území částí řešených optimalizací nejsou vzhledem k velikosti vodních toků
specifikována záplavová území, k povodním nedochází.
9.22. DOBÝVÁNÍ NEROSTŮ
Na řešeném území jsou respektována tato chráněná ložisková území:
P.č.
Název
Číslo
ložiska
Těžba
Surovina
1.
Hrubá Voda II. Nepřívaz
23440000
dosud netěženo
kámen pro hrubou a ušlechtilou
kamenickou výrobu
2.
Velká Střelná
23470000
dosud netěženo
stavební kámen
3.
Velká Střelná I.
23470100
dosud netěženo
4.
Nové Oldřůvky
23790000
dosud netěženo
kamenickou výrobu
kamenickou výrobu
Na řešeném území jsou respektována tato neprovozovaná ložiska nerostných
surovin:
Ložiska výhradní
P.č.
Název
Číslo
ložiska
Těžba
1.
Hrubá Voda
3234400
dosud netěženo
2.
Velká Střelná
3234701
dosud netěženo
3.
Nové Oldřůvky
3237900
dosud netěženo
veřejná část
- 131 -
Surovina
kamenickou výrobu
kamenickou výrobu
kamenickou výrobu, stavební kámen
září 2013
Ložiska nevyhrazených nerostů
P.č.
Název
Číslo
ložiska
Těžba
Surovina
1.
Staré Oldřůvky
3252500
dosud netěženo
kamenickou výrobu
Ložiska nebilancovaná
P.č.
Název
Číslo
ložiska
Těžba
Surovina
1.
Hrubá Voda
5095100
dosud netěženo
stavební kámen
2.
Velká Střelná
5227700
dosud netěženo
stavební kámen
Schválené prognózní zdroje vyhrazených nerostů
P.č.
Název
Číslo
ložiska
Těžba
Surovina
1.
Hrubá Voda
9326800
dosud netěženo
kamenickou výrobu
Ostatní prognózní zdroje
P.č.
Název
Číslo
ložiska
Těžba
Surovina
1.
Rudoltice
9294900
dosud netěženo
stavební kámen
V řešeném území se neuvažuje o otevření dobývacích prostorů.
Na řešeném území se nenachází žádné území svahových nestabilit.
Na řešeném území se nachází tato poddolovaná území, která jsou respektována:
P.č.
1.
2.
3.
4.
Název
Město Libavá 1.Nepřívaz
Město Libavá 2.Nepřívaz
Město Libavá 3.Velká Střelná
Město Libavá 4.Velká Střelná
Číslo klíč
Surovina
Rozsah
Stáří
kamenickou výrobu
kamenickou výrobu
kamenickou výrobu
systém
před i po r.1945
ojedinělá
před i po r.1945
systém
před i po r.1945
4377
stavební kámen
ojedinělá
4338
4344
4372
do 19. století
5.
Staré Oldřůvky 2
4408
kamenickou výrobu –
polymetalické rudy
systém
před i po r.1945
6.
Olověná 1
4417
polymetalické rudy
systém
před i po r.1945
7.
Olověná 2
Olověný –
Olověnský vrch
4435
polymetalické rudy
ojedinělá
4415
polymetalické rudy
systém
8.
do 19. století
před i po r.1945
Stará důlní díla, nacházející se na území Vojenského újezdu Libavá, jsou respektována:
veřejná část
- 132 -
září 2013
Identifikační
číslo starého
důlního díla
Číslo
oznámení
Označení
Katastrální
území
Surovina
Rok
oznámení
271
272
Hrubá Voda
Velká Střelná
kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu
1995
1829
1797
Hrubá Voda - štola nad mlýnem (štola 24)
Velká Střelná
2006
1830
1798
Hrubá Voda - štola pod cestou (štola 21)
Velká Střelná
2006
2021
272b
Hrubá Voda b
Velká Střelná
1995
2022
272c
Hrubá Voda c
Velká Střelná
1995
2193
2062
Willibald štola č. 4
Rudoltovice
polymetalické rudy
2008
2247
2116
Velká Střelná - jáma IV
Velká Střelná
2008
2248
2117
Velká Střelná - odvodňovací štola
Velká Střelná
2008
2249
2118
Velká Střelná - štola naproti dolu Jan
Velká Střelná
2008
2250
2119
Velká Střelná - zatopený lom
Velká Střelná
2008
2256
2125
Štola Pod Smilovem
Velká Střelná
2008
2293
2161
Smilov – úpadnice břidlicového dolu
Velká Střelná
2009
2316
2184
Willibald štola č.2
Rudoltovice
polymetalické rudy
2009
2365
2233
Štola pod Otáhalovým - dolní
Rudoltovice
2009
2379
2247
Štola pod Otáhalovým - horní
Rudoltovice
2009
2380
2248
Štola Lesní školka
Rudoltovice
2009
2391
2259
Jáma Olejovický lom
Dřemovice u
Města Libavá
2009
2294
2162
Smilov – štola v údolí Lichničky
Velká Střelná
2009
2295
2163
Olověná - štola František
Rudoltovice
polymetalické rudy
2009
2407
2275
Smilov – výdušná štola
Velká Střelná
2009
veřejná část
- 133 -
září 2013
Chráněná
ložisková
území
Ložiska
nerostných
surovin
Poddolovaná území
Stará důlní díla
-
-
-
-
nad Bystřicí
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Strážnou
-
-
Olověná 1 - č. 4417
-
-
-
-
-
Nové Oldřůvky
- č. 23790000-
Nové Oldřůvky
- č. 3237900-
-
-
nad Budišovkou
veřejná část
- 134 -
září 2013
9.23. REKREACE
Stávající plochy rekreace na řešeném území jsou respektovány.
Nově jsou navrženy plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci Z1, P8P9 v sídelním útvaru Heroltovice, Z4 v sídelním útvaru Město Libavá a Z5 v sídelním
útvaru Kozlov pro účely rodinné rekreace s možností výstavby rekreačních objektů
určených k dlouhodobé rekreaci obyvatel. Dále územní plán vhodně doplňuje plochu
rekreace - zahrádkové osady P15 v sídelním útvaru Město Libavá pro rekreaci formou
zahrádek.
Cyklistické trasy a turistické trasy
Armádními složkami dochází k postupnému zpřístupňování okrajových částí území
vojenského újezdu.
Jedná se o zpřístupnění okrajových částí území vojenského újezdu ve dnech
pracovního volna, pracovního klidu a státem vyhlášených svátků, případně v době
organizovaného průběhu jednorázových akcí, pořádaných pro veřejnost na území
vojenského újezdu. Zpřístupnění části území je možné využívat jak pro pěší turistiku,
tak i k turistice realizované na jízdních kolech.
Turistické trasy:

Trasa č. 1: obec Lipník nad Bečvou, část Podhoří - Peklo - Slavkov Ranošov - Kozlov - pramen Odry
Na území vojenského újezdu se nachází zeleně značená turistická trasa z obce
Lipník nad Bečvou, části Podhoří k pramenu Odry, která má délku 12,5 km.

Trasa č. 2: obec Staměřice - Velký Újezd - Vrchní Pila - Zákřovský Žalov Ranošov - Kozlov - pramen Odry
Červeně značená trasa vede z obce Staměřice k pramenu Odry o délce 9 km.

Trasa č. 3: Čermenský Mlýn - Hadinka
Neznačená trasa vede od Čermenského Mlýna na Hadinku, délka cca 2 km.

Trasa č. 4: obec Hlubočky, část Hrubá Voda - zřícenina hradu Hluboký
Neznačená trasa vede z obce Hlubočky, části Hrubá Voda ke zřícenině hradu
Hluboký, délka cca 700 m.

Trasa č. 5: obec Podhoří - zřícenina hradu Drahotuš - hranice vojenského
újezdu pod kopcem Juřačka
Modře značená trasa vede z obce Podhoří ke zřícenině hradu Drahotuš, délka
cca 1 km.
veřejná část
- 135 -
září 2013
Cyklistické trasy:

Cyklistická trasa č. 1.
Cyklistická trasa vede z obce Podhoří na území Vojenského újezdu Libavá, údolím
potoka Jezernice po komunikaci č. 441 na křižovatku U zeleného kříže, dále
přes Kozlov k pramenu Odry směrem na Ranošov, Zákřovský Žalov do obce
Staměřice.

Cyklistická trasa ve směru Magdalenský Mlýn přes obec Hrubá Voda směrem
na obec Hlubočky, která je trvale přístupná.

Cyklistická trasa ve směru od Čermenského Mlýna směrem na Hadinku.

Cyklistická trasa ve směru od obce Podlesí směrem na Starou Vodu, která je trvale
přístupná.
veřejná část
- 136 -
září 2013
Návrhy
Plochy rekreace plochy staveb
pro hromadnou
rekreaci
Plochy
rekreace zahrádkové
osady
Turistická trasa
Cyklistická
trasa
-
ano
-
trasa č. 4
-
-
-
-
-
-
-
-
-
trasa č. 2
-
-
-
-
trasa č. 4
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
trasa č. 1
trasa č. 2
trasa č. 5
trasa č. 1
Z5
-
pod Strážnou
-
ano
-
-
-
-
ano
-
trasa č. 3
trasa č. 3
-
-
-
-
trasa č. 3
trasa č. 3
-
-
Libavá
Hlubočky
Mrsklesy
veřejná část
- 137 -
září 2013
Plochy rekreace plochy staveb pro
rodinnou rekreaci
Z1, Z4,
P8 - P9
Plochy rekreace zahrádkové osady
P15
9.24. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ
DEFINOVANÝCH ÚZEMNÍM PLÁNEM
Funkční uspořádání řešeného území stanoví územní plán ve výkrese č. I/2 „Hlavní
výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny“ v měřítku 1 : 25 000,
v němž je řešené území členěno na plochy s rozdílným způsobem využití.
Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny základní funkce
a druhy staveb a zařízení, které v něm je možno umísťovat, případné nežádoucí vlivy
nesmí rušit hlavní funkci, prostorové uspořádání a základní podmínky ochrany krajinného
rázu.
Územní plán vymezuje tyto plochy s rozdílným způsobem využití:

plochy bydlení – centrální
(BC)

plochy rekreace – plochy staveb pro rodinnou rekreaci
(RI)

plochy rekreace – plochy staveb pro hromadnou rekreaci
(RH)

(RZ)

(OV)

plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední
(OM)

(OS)

(PV)

(ZV)

(SV)

plochy dopravní infrastruktury - silniční
(DS)

(TI)

plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba
(VD)

(VZ)

(W)

plochy zemědělské
(NZ)

plochy lesní
(NL)

plochy přírodní
(NP)

plochy smíšené nezastavěného území
(NS)

plochy specifické – vojenské plochy
(X)

(ZO)
veřejná část
- 138 -
září 2013
BC
RI
RH
RZ
OV
OM
OS
PV
ZV
SV
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
-
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
DS
TI
VD
VZ
W
NZ
NL
NP
NS
X
ZO
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
ano
-
ano
ano
-
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
ano
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
-
-
-
-
-
-
-
ano
-
ano
-
-
veřejná část
- 139 -
září 2013
Funkční uspořádání území všech částí řešených optimalizací stanoví územní plán
v grafické příloze, v níž je území členěno na plochy s rozdílným způsobem využití.
Pro každou plochu s rozdílným způsobem využití jsou stanoveny funkční regulativy.
9.25. PODMÍNKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ
Systém navrženého prostorového uspořádání respektuje prioritní využití vojenského
újezdu.
Sídelní útvary na řešeném území zůstávají zachovány a je jim umožněn rozvoj
s ohledem na jejich historický význam a zlepšení kvality života obyvatel.
Systém navrženého prostorového uspořádání v zastavěném území respektuje
charakter původní zástavby. V navržených plochách zástavby bude měřítkem charakter
původních materiálů a bude respektován dosavadní styl uspořádání těchto ploch.
Systém navrženého prostorového uspořádání v zastavěném území všech částí
řešených optimalizací respektuje charakter původní zástavby. V navržených plochách
zástavby bude měřítkem charakter původních materiálů a bude respektován dosavadní
styl uspořádání těchto ploch.
9.26. ZÁKLADNÍ PODMÍNKY OCHRANY KRAJINNÉHO RÁZU
Podmínky ochrany krajinného rázu nejsou pro řešené území samostatně
specifikovány. Obecně je třeba chránit všechny hodnoty v podobě všech územních
přírodních prvků.
Veškerá činnost v území tyto zásady respektuje.
Podmínky ochrany krajinného rázu nejsou pro území všech částí řešených
optimalizací samostatně specifikovány.
9.27. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY, VP OPATŘENÍ, STAVBY A OPATŘENÍ
S MOŽNOSTÍ VYVLASTNĚNÍ POZEMKŮ
V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., zákon o územním plánování a stavebním
řádu (dále jen stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, jsou v Návrhu územního
plánu Vojenského újezdu Libavá navrženy veřejně prospěšné stavby, které jsou v souladu
s navrženou koncepcí rozvoje Vojenského újezdu Libavá.
Z nadřazené územně plánovací dokumentace - Zásad územního rozvoje
Olomouckého kraje nevyplývají pro území Vojenského újezdu Libavá žádné veřejně
prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření.
Územní plán Vojenského újezdu Libavá navrhuje tyto veřejně prospěšné stavby:
WT1 trasa pro vybudování nového vodovodního řadu pro sídelní útvar Město
WT2 trasa pro vybudování vodovodního řadu pro sídelní útvar Kozlov od nového
vodního zdroje u Kyjanice k vodojemu Kozlov
veřejná část
- 140 -
září 2013
Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření s možností vyvlastnění
pozemků nejsou navrženy.
Veřejně prospěšné
stavby
Veřejně prospěšná
opatření
nad Bystřicí
WT1- trasa pro vybudování vodovodu
Důl Jan - vodojem u Města Libavá
-
-
-
-
-
-
-
-
-
WT2 - trasa pro vybudování vodovodu
od nového vodního zdroje u Kyjanice
k vodojemu v Kozlově
-
-
-
-
-
-
-
Strážnou
nad Budišovkou
9.28. VYMEZENÍ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A VEŘEJNÝCH
PROSTRANSTVÍ, PRO KTERÉ LZE UPLATNIT PŘEDKUPNÍ PRÁVO
S UVEDENÍM V ČÍ PROSPĚCH JE PŘEDKUPNÍ PRÁVO ZŘÍZOVÁNO,
PARCELNÍCH ČÍSEL POZEMKŮ, NÁZVU KATASTRÁLNÍHO ÚZEMÍ A
PŘÍPADNĚ DALŠÍCH ÚDAJŮ PODLE § 5 ODST. 1 KATASTRÁLNÍHO
ZÁKONA
Veřejně prospěšné stavby a veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní
právo nejsou v řešeném území vymezeny.
9.29. STANOVENÍ KOMPENZAČNÍCH OPATŘENÍ PODLE § 50 ODST. 6
STAVEBNÍHO ZÁKONA
Kompenzační opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona nejsou v řešeném
území stanoveny.
9.30. ÚDAJE O POČTU LISTŮ ÚZEMNÍHO PLÁNU A POČTU VÝKRESŮ K NĚMU
PŘIPOJENÉ GRAFICKÉ ČÁSTI
Část II – Odůvodnění:
Textová část: 107 listů
veřejná část
- 141 -
září 2013
Grafická část - výkres č. :
II/1
1 : 25 000
Koordinační výkres
II/1a - II/1e Koordinační výkres - detaily
1 : 5 000
II/2
Výkres širších vztahů
1 : 50 000
II/3
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 25 000
Schéma dopravní a technické infrastruktury
1 : 25 000
10. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A
VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH
Zastavěné území je rozděleno na plochy stabilizované,
a zastavitelné plochy.
plochy přestavby
Prioritně jsou rozvojové plochy navrženy ve vhodných lokalitách zastavěného území
jako plochy přestavby a jsou využity převážně proluky.
Nové zastavitelné plochy byly vymezeny v návaznosti na stávající zástavbu
s ohledem na současně probíhající optimalizaci vojenského újezdu. Zastavitelné plochy
byly vymezeny tak, aby zástavba vytvářela kompaktní celek a dopad na krajinný ráz
řešeného území byl co nejmenší. Při návrhu nových zastavitelných ploch bylo zohledněno
původní prostorově - funkční uspořádání a rozložení sídel v krajině. Rozložení
zastavitelných ploch v jednotlivých sídelních útvarech v návaznosti na zastavěné území
vytváří předpoklady k budoucímu rovnoměrnému rozvoji kompaktních sídel v krajině,
soustředěných vždy okolo historického jádra. Rozvojové plochy odpovídají vždy velikosti
a významu sídla v řešeném území a v širším okolí. Tyto plochy jsou dimenzovány tak,
aby byly dostačující i v případě zvýšeného zájmu o bydlení v jednotlivých sídelních
útvarech. U rozvojových ploch je zohledněna možnost napojení na komunikace
a inženýrské sítě, na stávající limity využití území a na ochranu zemědělského půdního
fondu.
11. VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU , KTERÉ NEJSOU
ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE S ODŮVODNĚNÍM
POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ
Územní plán nenavrhuje žádné záležitosti nadmístního významu, které nejsou
řešeny v zásadách územního rozvoje.
veřejná část
- 142 -
září 2013
12. VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ
NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A
POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní
fond je zpracováno podle zákona č. 334/1992Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu, ve znění zákona č. 231/199 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují
některé podrobnosti ochrany ZPF, Metodickému pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP
ČR (čj.: OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze ZPF a zákona č. 289/1996 Sb., o lesích
a o změně a o doplnění některých zákonů (lesní zákon).
Zemědělské pozemky navrhované k záboru jsou vyhodnoceny podle druhů
zemědělských pozemků s určením BPEJ. Pro posouzení kvality byly jednotlivé BPEJ
zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I. až V.
První číslo pětimístného kódu označuje Klimatický region. Řešené území náleží
do těchto klimatických regionů:

8 - MCh - mírně chladný, vlhký

7 - MT 4 - mírně teplý, vlhký

6 - MT 3 - mírně teplý (až teplý), vlhký

5 - MT 2 - mírně teplý, mírně vlhký

3 - T 3 - teplý, mírně vlhký
Druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce ((těch je
v ČR 78, označení 01 – 78). Hlavní půdní jednotka je účelové seskupení půdních forem,
příbuzných ekologickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány morfogenetickým
půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí a u některých hlavních půdních jednotek
výraznou svažitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu.
Čtvrtá číslice stanoví kombinaci svaživosti a expozice pozemku ke světovým
stranám.
Pátá číslice určuje kombinaci hloubky půdního profilu a jeho skeletovitosti. Tedy podíl
obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene ve spodině do 60 cm.
Pro podrobnější určení kvality jsou BPEJ zařazeny do třídy ochrany zemědělských
pozemků I. - V. BPEJ a třídy ochrany v řešeném území.
veřejná část
- 143 -
září 2013
Tabulka vyhodnocení záborů ZPF:
Číslo
lokality
Způsob využití plochy dle vyhl. č.
501/2006 Sb.
Maximální zábor ZPF dle tříd ochrany v ha
I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
V. třída
1
Město Libavá
2
Město Libavá
3
Město Libavá
4
5
Město Libavá
6
7
8
9
Plochy rekreace - plochy staveb pro
rodinnou rekreaci
rodinnou rekreaci
rodinnou rekreaci
rodinnou rekreaci
Plochy výroby a skladování - drobná
Plochy výroby a skladování - zemědělská
a lesnická výroba
Plochy smíšené obytné - venkovské
10
Plochy smíšené obytné - venkovské
11
Město Libavá
Plochy veřejných prostranství
0,34
12
Město Libavá
0,03
13
Součet v ha
1,14
0,44
0,18
0,64
0,65
1,47
1,03
0,30
2,04
0,12
2,16
0,25
0,12
0,17
0,29
0,82
1,61
0,35
0,38
0,18
V Tabulce vyhodnocení záborů ZPF není uvedeno členění podle druhů pozemků dle vyhlášky č. 26/2007 Sb., protože to pro území
Vojenského újezdu Libavá není účelné.
Nově navržené rozvojové plochy se nenacházejí v plochách PUPFL, proto nejsou bilancovány.
Na řešeném území nejsou navrženy žádné investice do půdy.
veřejná část
- 144 -
září 2013
Odůvodnění umístění navrhovaných záborů z hledisek ochrany ZPF:

nenarušují organizaci ZPF

nenaruší hydrologické poměry v území

nenaruší síť účelových komunikací

odnímají pouze nejnutnější plochu

v zastavěném území se nenachází nezemědělská půda použitelná k výše
uvedenému účelovému použití

zábor ZPF je převážně na půdách s nižší třídou ochrany

v případech záboru ZPF na půdách s vyšší třídou ochrany nebylo možné tyto
rozvojové plochy umístit jinam

všechny navrhované plochy jsou v návaznosti na současné zastavěné území

funkční plochy vylučují případný negativní vliv na stávající úroveň kvality
životního prostředí

dopravní obslužnost je zajištěna ze stávajících účelových komunikací

přímá vazba navrhovaných ploch na stávající infrastrukturu
Číslo lokality záboru ZPF
1, 2, 3, 5, 11, 12
-
-
-
-
4, 8, 9, 10, 13
6, 7
-
-
13.
POSTUP PROCESU POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Rozhodnutí o pořízení územního plánu
O pořízení územního plánu VÚj Hradiště bylo rozhodnuto SMĚRNICÍ pro činnost
újezdních úřadů vojenských újezdů na rok 2013 z prosince 2012 vydanou Sekcí rozvoje
druhů sil - operační sekce Ministerstva obrany České republiky.
V současnosti má Vojenský újezd Libavá platný územní plán - změna č.1. Dnem
1.1. 2013 nabyla účinnosti novela stavebního zákona č. 183/2006 Sb. spolu s příslušným
prováděcími vyhláškami, konkrétně vyhláškou č. 500/2006 Sb. a vyhláškou č. 501/2006
Sb. Uvedené obecně závazné právní předpisy definují nové požadavky na rozsah
a uspořádání územního plánu, přičemž pro pořízení územního plánu vojenského újezdu
veřejná část
- 145 -
září 2013
platí dle stavebního zákona § 43, odst. 4 tohoto ustanovení: „Na pořizování územního
plánu vojenského újezdu se vztahují přiměřeně ustanovení § 43 až 47, § 50 až 55 a §57.“
Zadání bylo zpracováno ve spolupráci se zástupci ÚÚřVÚ Libavá a obsahem
respektovalo požadavky na rozvoj území jednotlivých sídelních útvarů v souvislossti
s probíhající „Optimalizací vojenských újezdů“.
Dle Zadání je hranice řešeného území vedena po hranici správního území
a sestávala z 5 katastrálních území. V průběhu zpracování Návrhu územního plánu
Vojenského újezdu Libavá schválil Český úřad zeměměřičský a katastrální (dále jen
ČÚZK) č.j. ČÚZK-05647/2013-22 ze dne 8.7.2013 názvy nových katastrálních území ve
Vojenském újezdu Libavá. Dle tohoto oznámení má Vojenský újezd Libavá 21
katastrálních území. ČÚZK při schvalování názvu nových katastrálních území vycházel
z usnesení vlády ČR ze dne 5. prosince 2012 č. 907 o plnění úkolů k optimalizaci
vojenských újezdů. Návrh územního plánu Libavá je již zpracován v členění nových
katastrálních území.
Společné jednání
14. SEZNAM GRAFICKÝCH PŘÍLOH, KTERÉ JSOU NEDÍLNOU
SOUČÁSTÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
Část I – Výrok:
I/1
Výkres základního členění území
1 : 25 000
I/2
Hlavní výkres - urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny
1 : 25 000
I/2a - I/2e
Hlavní výkres - detaily
1 : 5 000
I/3
Koncepce zásobování vodou a odkanalizování území
1 : 25 000
I/4
Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací
1 : 10 000
Část II – Odůvodnění:
II/1
Koordinační výkres
1 : 25 000
II/1a - II/1e
Koordinační výkres - detaily
1 : 5 000
II/2
Výkres širších vztahů
1 : 50 000
II/3
Výkres předpokládaných záborů půdního fondu
1 : 25 000
Schéma dopravní a technické infrastruktury
1 : 25 000
veřejná část
- 146 -
září 2013

návrh územní plán vojenského újezdu libavá

Transkript

Podobné dokumenty

Vzácné druhy mihulí a ryb Olomouckého kraje

Větrné elektrárny Jindřichov

zpravodaj_1107 - Jablonné v Podještědí

4/2009 v PDF - Časopis Poodří

Příručka 2003/2

geologické exkurze po olomoucku - Katedra Geologie

Budišovský zpravodaj 2/2016 - Budišov nad Budišovkou

Plán péče o PP Oškobrh

hodnocení vlivů na území soustavy

Vojenský újezd Libavá